Výcvik pro legoluxe - Pro dobrou věc

[Heinz]

Pro dobrou věc

Dva roky po bitvě o Yavin, dva roky od bitvy, která přesvědčila Impérium, že Aliance pro obnovu republiky už není malé štěně, které spíš žužlá, než kouše, ale vyrostla ve velkého psa, který umí pořádně kousnout. A kousl na nejcitlivější místo. Destrukce první hvězdy smrti nezpůsobila Impériu „pouze“ multimiliardovou ztrátu, způsobila něco mnohem horšího – rozbila obraz neporazitelného a všemocného císařství. Nejen jedinci, ale celé systémy začaly vyhlašovat otevřenou podporu povstalcům, což vedlo k eskalaci konfliktu. Rebelové se stali definitivně nepřítelem číslo jedna, armáda se nyní primárně soustředila na občanskou válku, což vedlo k snížení bezpečnostních opatření v sektoru a zvýšení zločinnosti. Jinak řečeno: více práce pro námezdní lovce.
Je to rok, co se Impérium pochlubilo velkým úspěchem – objevením velké základny na Corellii a vyhnáním rebelů. Jenže lovec Dave Sega ví svoje…

Ten chlápek se ti ozval před týdnem.
V zašifrované zprávě se představil jako Gerbert Weggs a po několika pochvalných frázích na tvou osobu a její pověst ti oznámil, že pokud máš zájem o práci, máš se dostavit večer v šest hodin do baru U Jestřapýra přesně za sedm dní. Dnes. Poznáš ho podle sametového obleku a černého motýlka, pro jistotu si však máš sednout k poslednímu stolu napravo, až v nejzazší místnosti. Stůl prý bude rezervován. Dále ti nabídl tři tisíce kreditů, pokud svou práci splníš, ale bližší informace nedodal. Jen v poznámce dodal, že se máš obléknout nenápadně, ale vkusně.

Samozřejmě si se na něj informoval. Nebylo to těžké, na holonetu toho o něm bylo dostatečně.
Zběžné informace ti prozradily, že Weggs je šéfem realitní kanceláře. Vypracoval se z ničeho. Začínal jako chudý mladík prodávající v rodinném podniku, celé své dětství žil s matkou v, podle jeho slov, „špinavé špeluňce“, protože na víc neměli, a často se stěhovali. Velmi šetřil, později své peníze investoval do akcií jedné firmy, čímž si zajistil dostatek peněz, aby mohl založit vlastní podnik: WES, Weggs Estate Sale. „Chtěl jsem zasvětit svůj život prodeji kvalitních a levných bytů, neboť jsem sám nikdy neměl stálý domov, a tedy bezpečí,“ napsal sám Weggs ve svém životopisu. „Protože domov, domov je místo, kde se cítíte bezpečně.“

Nebyl důvod ho odmítnout, na gaunera nevypadal a tři tisíce není malá částka, s tou by se dalo vyžít pár měsíců, nebo si koupit nějaké vylepšení. Proto si se dostavil do pro tebe neznámé hospody.
Už ve vchodu tě překvapilo, jak luxusní bar byl. Decentní vkusné dekorace a obrazy corellianských umělců, které se prodávají za nemalé peníze. Samozřejmě to mohly být padělky nebo repliky, ale pokud byly, šlo o zdařilé kopie. Oproti běžným pajzlům, v kterých sjednáváš zakázky běžně, byl tento bar nezvykle světlý a čistý, číšníci měli stejnokroje z lepších látek a obsluhovali klientelu z vyšších vrstev. Zrovna naproti vchodu seděla exkluzivní dáma – její výstavní postavu podtrhovaly decentní šaty, které ukazovaly přesně to, co lahodí oku, aniž by působila vulgárně. Seděla sama, ladně pokuřovala cigaretu a vypadala, že na někoho čeká.
Jenže ty jsi tu byl kvůli práci, ne pro zábavu. Sednul sis tedy podle klientova přání, do místnosti, v které se nenacházel jediný člověk.

Trvalo asi deset minut, než k tobě přistoupil vysoký muž. Sametové sako, černý motýlek. I přes oblečení jsi dokázal poznat, že to není třasořitka, i když v tuhle chvíli působil značně nervózně. Světlé vlasy měl ulíznuté dozadu a byl do hladka oholený, i když tak v tuhle chvíli nepůsobil, celá jeho postava prozrazovala, že je zvyklý vést. Tváři dominovala výrazná brada a orlí nos. Zůstal stát, jemně se uklonil.
„Doufám, že správně předpokládám, že jste pan Sega, mé jméno je Weggs, Gerbert Weggs.“
Nejistě čekal jenom na tvou reakci.


Vítám tě ve hře, doufám, že si jí užijeme.
V reakci se meze nekladou, pokud budeš chtít, můžeš popsat cokoli - jestlis dělal něco podstatného nebo zajímavého během toho týdne, případně nastínit svůj běžný život. Snaž se vžít do postavy, vdechnout jí život. V reálu se nám hlavou honí myšlenky, nápady, v duchu hodnotíme, co vidíme,a stejně by měla vnímat i postava. Proto se neboj popsat myšlenky, emoce či nějaké postřehy z okolí... cokoli. Příspěvek ukonči svou reakcí na příchozího, hlavně nehraj za jiné postavy a nepředbíhej děj.

Hezkou hru.

[legolux]

Corelia- bar U Jesřapýra

Od začátku jsem vědel že tohle není běžný kšeft. Větsinou jsem doostával zakázky tak že mě prostě oslovil osobně a až podrobnosti mi řekl v soukromí. Tenhle chlápek ale zřejmě nechtěl aby nás spolu někdo viděl. Šifrovaná zpráva a rezervovaná místnost.... Vypadá to že tady nejde o vymáhání dluhů nebo jinou blbost na keroé si mě najímá většina podnikatelů. Po těch létech co jsem nájemný lovec jsem se naučil liden nedůvěřovat. Ale tenhle nevypadá jako podrazák, ty já většinou poznám.
Ano. To jsem já. Ale nemyslete si že jste si mě těma lichotkama v dopise získal. Budu k vám upřímný. Nevím jestli vvám můžu věrit, ale prvně chci vědět proč ta šifrovaná zpráva a schůzka v nejzazší místnosti v baru a kdo je ta ženská? Pochybuju že o ní nic nevíte. Možná mám moc otázek ale než přijmu od někoho práci, chci vědět podrobnosti.

[Heinz]

Corellia – bar U Jestřapýra

Muž se zprvu chápavě usmívá, v průběhu tvé řeči se však v jeho obličeji objeví zmatek. „Ženská? O které to…“ svitne mu a zasměje se, „aha, vy myslíte tu dámu vedle? Proč bych o ní měl něco vědět? Snad jenom to, že má velice… zajímavý a výrazný dekolt.“
Lehce se ušklíbne a na moment zasní, až po sekundě pokračuje.
„Ale však je to bar, že ano, sedět tu může kdokoli.“
Konečně si sedne.
„Je dobře, pane, že mi nevěříte, žádný správný lovec by neměl věřit každému neznámému. Jen doufám, že věříte v sílu peněz,“ lehce nervózně se zasměje, asi se snaží uvolnit hutnou atmosféru.
„Tenhle salónek jsem rezervoval proto, aby nás nikdo nerušil,“ dodá na vysvětlenou.
„Nesouhlasíte snad?“

Počká na odpověď, ale pak konečně přejde k věci.
„Samozřejmě že vám řeknu podrobnosti, jenom hlupák by se neinformoval. Asi před měsícem jsem zjistil, že mi někdo z mého účtu přečerpává peníze. Samozřejmě jsem učinil patřičná opatření a zajistil jsem si to nejlepší zabezpečení. Vytvořil jsem ze svých kont takový neprostupný trezor. Víceméně nedošlo k velkým ztrátám. Nahlásil jsem to, ale nečekal jsem, že CorSec něco vyřeší. Jenže na začátku tohoto týdne mi přišla první anonymní zpráva – pokud nezruším zabezpečení a v podstatě jim nedaruju nemalou částku, zabijí mě.“
Vystrašeně se rozhlédne, poté se k tobě přes stůl nahne a naléhavě, pološeptem spustí:
„ Podívejte, klidně mi nevěřte, ale já vám věřím – na důkaz toho jsem svého bodyguarda nechal v první místnosti, i když tím riskuju svůj život. Musíte ho – nebo je – najít, jinak už za týden nebudu mezi živými! A kdoví, k čemu ty kredity potřebují, možná jsou to nějací teroristi!“

[legolux]

Crellia- baru U Jesřapýra

,,Vybadá to že jste v pěkným průšvihu." Řekl jsem, i když se mi zdálo, že je spíš v honě velkým průseru. ,,nevím proč bych neměl vaši nabídku přijmout, ale doufám že máte tolik peněz, kolik jste původně nabízel. Ne že bych si za své služby účtovl tolik peněz, ale k vypátrání někoho kdo se pohybuje převážně v kyberprostoru je potřeba mnoho informací a ty jak určitě víte, nejsou zadarmo. Snad abych šel. Pokud se ten chlap doví že jste mě najal, tak zkončíte pod drnem. Navíc se tu necítím dobře mezi těmy snoby.
Na odchodu jsem ještě prohodil přez rameno ,, a snazte se zůstat naživu než chytnu našeho vyděrače" a odešel jsem...

[Heinz]

Corellia- bar U Jestřapýra

Po poznámce o „těch snobech“ se zmateně rozhlídne po prázdné místnosti, ale ví, že nemůže ztrácet čas. Protože ty ho nenecháš ani promluvit a už vstáváš, on však prudce vyskočí a zastaví tě –
„Počkejte, přece!“ Skoro k tobě natáhne ruku, aby tě zastavil, „umíte, dokážete ho vystopovat? Já jsem totiž…“
Ušklíbne se lišácky, „už jsem jednoho hackera sehnal, jen ty nejlepší reference, pokud s ním budete chtít spolupracovat – na holonetu ho najdete pod přezdívkou BugDigger, spojí se s vámi. Souhlasíte?“
Vykouzlí prosebný pohled.
„Chci, aby to bylo co nejrychleji vyřešeno.“


Dávej si prosím pozor na překlepy.

[legolux]

Corellia- Domov Dava Segy

Konečně doma. Dneska jsem dostal dost těžký úkol. Byl jsem zvyklý na chytání zlodějů nebo přestřelky s překupníky ale ne na hledání blbečků, kteři vydírají lidi z pohodlí domova. To že mi ten chlápek sehnal hackera ukazuje na to že si o mě opravdu našel hodně informací. Sedl jsem k holonetu a napsal jsem jméno BugDigger. Vyjely mi tam odkazy na pekárnu a hackerské služby. Usoudil jsem že nemám hlad a klikl jsem na hackerské služby. Zběžně jsem si pročetl popis a recenze které mě přesvědčily o jeho kvalitách. Poslal jsem mu zprávu kde jsem mu vylíčil situaci a požádal jsem ho o osobní schůzku v jedné zapadlé krčmě kam nikdo nechodí s tím, že mu nebudu mít za zlé, když si ssebou vezme zbraň nebo doprovod. Sám totiž vím, že není nutné hned každému věřit. Doufám, že to není takový srab, aby se bál přijít

[Heinz]

Psala jsem ti to jako odpověď do minichatu, ale asi jsi zmizel dřív, než sis to přečetl. Toto je přesný příklad předbíhání děje, proto to považuji za Davův plán a realita se trochu změní. Stejně jako v reálu můžeš mít plán, že dojdeš domů, uvaříš kafe a budeš koukat na televizi, ale realitou je, že dojdeš k vyhořelému baráku, protože soused zapomněl vypnout plyn a někdo zazvonil.
Navíc recenze na služby hackera jsou nesmysl, už z principu jeho práce je jeho hlavním cílem nebýt viděn, nejlepší hacker na černou práci by nebyl vůbec známý, a pokud by se něco dalo připodobnit recenzi, tak nabízená odměna na jeho hlavu.

Corellia, město Tyrena – domov Davea

S nabídkou Weggse jsi souhlasil, budeš tedy spolupracovat s vybraným hackerem. To rozhodně práci ulehčí. Nemělo smysl v podniku dále zůstávat, proto jsi zamířil domů s plánem zkontaktovat dotyčného.

Už na prahu pokoje poznáš, že tě předběhl. Obrazovka svítí, i když jsi si jistý, že jsi ji vypínal. Musí být rychlý – za tu dobu, co ho nejspíše zkontaktoval tvůj nový zaměstnavatel, se stačil nabourat do systému a přes vzdálenou správu převzít ovládání. Důkaz, že mu soukromí nic neříká… ale taky důkaz toho, že je skutečně dobrý.
Už na tebe čeká text.

Kód: Vybrat vše

Dobrý den, Dave, snad ti nevadí, že se ti trochu porozhlížím v počítači. Zastávám názor: „Důvěřuj, ale prověřuj.“ A víc než tvářím a gestům věřím čistým faktům. Mám pro tebe informace – pro dobro nás obou se nesejdeme osobně, není třeba riskovat zbytečně. Mohou tě sledovat. Potvrď, že rozumíš, poté ti pošlu informace. Heslo je tvoje ID a jméno tvé matky. 

BugDigger 

Jedno je jisté, milý hacker je značně paranoidní a nerozpakuje se hrabat v nejsoukromějších informacích. Možná nemá strach jenom z potenciálních slídilů, možná se bojí i tvojí reakce na jeho drzost.
Zadáš heslo a vyjede ti adresa a mapa s vyznačeným místem.

Ve vedlejším okně BugDigger znovu začne psát.

Kód: Vybrat vše

Při posledním pokusu o kontaktování klienta před dvěma dny se mi podařilo sledovat stopu sem, kde se signál ztratil. Měl bys to prohledat. Jedná se o skladiště 45 v docích Tyreny. 

Hon může začít.

___
Popiš vše, co tě napadne, reakci na jeho jednání a nezapomeň napsat, co si na akci bereš. Co nenapíšeš, to mít nebudeš. Vypsané předměty v životopise jsou ve vlastnictví, když je necháš doma, nebudou ti k ničemu.