Psala mi Temnota (Rinnes)

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu
Chvíle ticha, hleděla na tebe, pochopil jsi, že přemýšlí.
Přímý pohled, zamračená tvář. "Je jich víc, dosud nebyli vidět.."
Pověděla uvolněně, spíš pro sebe než-li k tobě.
Zvedla pohled ze země na tebe, tvé mentální rozpoložení bylo nepřehlédnutelné.
Začala rychle mluvit, aby se vyhnula hněvu z další nejasné odpovědi.
"Také ti co tě pozvali na Korriban! Stejná bytost, která vyrobila obsah láhve jenž právě držíš."
Zase začala mluvit spíše k sobě.
"Řád tě sledoval už nějakou chvíli, mnohé z nás fascinoval tvůj potenciál, ne tolik jako Revan, ale hodně.." Znělo to skoro obdivně.
"Kdybychom tě našli dřív, mohl jsi být Jedi.. řád by tě vycvičil, přestože byli trandoshané v řádu vzácní s tebou jsme neměli na výběr, buď by jsi se přidal k nám nebo bychom nezasáhli a ty by ses dříve či později rozhodl jít cestou těch co neuposlechli Radu. "
"Ale Rada mě neposlouchala.." V jejím hlase zněl odpor.
"Říkali, abychom věřili Síle a nezasahovali..Mohli se splést, podobně jako si galaxie myslí, že se spletli s Mandalorianskými válkami "
Následovala krátká odmlka, její prázdné oči se podívali hluboko do tvých.
"Dnes už vím, že se s Mandalorianskými válkami nespletli.. A také vím, že se v tvém případě spletli.."
"Copak nevidíš že jsi jiný než ostatní lovci tvého druhu? Silnější, rychlejší, bystřejší.. lepší?"
"Musíš to vědět.."
"A teď kdy se ti co neuposlechli vrací, bychom tě potřebovali víc než dřív, přesto jsem viděla čím se staneš, na mých touhách nezáleží, má naděje zůstane nesplněna..
Stejně jako my tě viděli i ti co se vrací, chtějí tě využít, tvůj potenciál, ovládnout tě, použít tě ve válce které se galaxie nevyhne.."
Oči se jí stáhly soustředěním, jednu ruku nastavila přímo před sebe. Nejprve jsi měl dojem, že ruka září slabým světlem. Světlo však rychle zesilovalo až se stalo úplně nesnesitelným, oslepujíc tě tak, že jsi na chvíli vůbec nic neviděl.
Stejně rychle jako se objevilo nicméně také zmizelo a ty jsi stál v místnosti společně s Nautolankou stejně jako před chvílí.
"Tohle je jen jedna z mnoha schopností, které poskytuje Síla těm jenž ji studují..Těm kteří studují jeji světlou stranu."
"Pak jsou tu ti, kteří studují temnou stranu.." Ukázala na láhev v tvé ruce.
"Nevěř jim, budou ti lhát, snažit se získat tvoji moc na svou stranu, využít tě ke zničení svých nepřátel a získání větší moci. Nakonec zničí i tebe."
"Ti kteří tě nebudou chtít zničit tě budou chtít využít, aby jsi se nemohl stát nástrojem pro ty jenž tě touží využít, proto s tebou nehrají fér."
Pokrčila rameny.
"Takový je úděl Sithů."
Loď teď už stojící nevydávala žádný zvuk, jen tvůj a její dech, čekala na další otázky, čekala co s ní uděláš.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Při jejím monologu můj hněv pomalu opadává. Přeci jen vnímat takovou přehršel slov stojí poměrně velké soustředění, na emoce nezbývá moc místa. Nebo alespoň ne na jejich projevy. Narovnám láhev do svislé polohy a poslouchám.

Grrrr. Víc? nebyli vidět? Co je to za blbost! Jediný kdo do těď nebyl vidět jsi ty, chapadlatko...

Krátký pohled na mě.
A najednou chrlí slova jako vodopád, zdánlivě bez konce.
Moje mysl se snaží chápat všechna slova, ale smysl nebo význam velké části mi uniká.

Ti co mě zvou na Korriban? Takže jich je víc...
...Rada? Síla? Co jsou zač? Revan...
...Velký válečník, srovnává mě s ním? Co tím krucinál myslí?...
...Mandalorianské války, to znám, mnoho T'doshok je nazývá válkami cti, Jedi i Mandaloriané bojují se ctí...
...Že jsem lepší než ostatní T'doshok? Někdy možná...
...Občas...
...Scorekeeper občas požehná lovu, poté je snazší, ale co jí je do toho? Lov je můj, ne její...
...Viděli mě ona i ostatní? Samozřejmě, neskrývám se jako někdo...
A co mělo být tohle? Nějaké zařízení emitující světlo?
Síla, Světlá strana, Temná strana, Sithové, další nesmysly, kdo tomu má rozumět. Někdo kdo používá tu její temnou stranu, vyrobil tohle. Pohlédnu na lahvičku.
A ona tvrdí že nehrají fér, ničí životy, a jsou na Korribanu. Ale zároveň před chvílí tvrdila že tahle věc zachraňuje životy, a zachránila i ten její. Očividně se jí nedá věřit, ikdyž ona si zjevně myslí že má pravdu.
Takže si stejně nakonec pravdu budu muset zjistit sám. Ale nejdřív se jí musím zbavit. Za zabíjení mi tvor který se tak snadno vzdává nestojí. Budí dojem že si váží cti a slibů. Pokud ji donutím slíbit že mě nebude už dál pronásledovat, mohla by to vzít vážně.

Nautolanko.
Přísahám že ti vrátím tuhle láhev, pokud mi ty odpřísáhneš na svou čest, jestli nějakou máš, že mě už nebudeš sledovat. Svůj lov si vybírám sám*. Pokud přísahu porušíš, vyhlásím lov na tebe, nautolanko. Tak přísahám já.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------
*Svou cestu si volím sám a nikdo mi do toho nebude kecat.
- Omlouvám se za odmlku, dopadla na mě nějaká únava, teď už jsem v pohodě
- Snad tě moc nebudou zlobit ty tečky, potřeboval jsem je tam tentokrát dát, nějak jsem potřeboval oddělit jednotlivé části jedné souvislé myšlenky.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu
Tiše tě poslouchala. Ani poté co jsi řekl svoji nabídku nic neříkala. Možná přemýšlela, pohled jejích prázdných očí ti nic nepověděl.
Výraz ve tváři se začal pomalu měnit, měnil se v úsměv.
Pokývala hlavou na souhlas a začala mluvit.
"To je férová nabídka, pokud ji hodláš dodržet..."
Následovala odmlka.
"Nemůžu ti ale slíbit, že tě přestaneme sledovat.. Jsi hrozba pro řád a pro život v galaxii, i když to zatím řád nevidí a ty to dost možná nechápeš..."
"Řád tě bude sledovat, chtít tě eliminovat, tak jako jsem chtěla já."
"Brzy naši přísahu poruším a my se setkáme v boji.."
Upřímný úsměv působil podivně vzhledem k tomu, co žena říkala.
Dlouhá chvíle ticha, její pohled změkl, hleděla na tebe soucitnýma očima.
"Lituji toho, že to skončí takhle, ale je to cesta kterou si zvolíš.."
"Teď mi vrať tu láhev a odejdi z mojí kajuty... pokud není víc co by jsi chtěl vědět"

---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Osobně jsem teď taky trochu zaneprázdněn, takže se omlouvám za čekání na moji odpověď.
*Svou cestu si volím sám a nikdo mi do toho nebude kecat. - tomuhle tak úplně nerozumím , do tvojí cesty ti ale určitě nikdo kecat nebude .. no možná pár charakterů..
Takhle použité mi ty tečky vůbec nevadí , tehdá to bylo něco jiného.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Prozatím mi to stačí.

Věnují nautolance krátký pohled, pak mi zrak sjede k světelnému meči u mých nohou. Schovám vibronůž. který jsem stál ještě držel v ruce, a zvednu ho. Prohlénu si ho zblízka. Vypadá, že o něj bylo dobře pečováno.

Totočím se a dojdu ke dveřím.

Tohle

ukážu meč

si nechám na připomínku svého slibu.

Připnu si meč na opasek, a odepnu svůj, chalonový.

Ty si nech tenhle, ať ti připomíná tvůj slib.

Opřu meč vedle dveří a vedle něj položím lahvičku. Poté opoustím kajutu. Vyjdu na chdobu a rozhlédnu se.

Kde je ten skrček...jak si to říkal...Zhu, ne ne, Zae... Potřebuju se s ním domluvit na další cestě,a to sakra rychle, mám už hlad, ještě se chci před odletem najíst, popřípadě koupit nějaké zásoby na cestu a na Korriban, kdo ví kdy budu mít příležitost sehnat nějaké další zásoby...
A taky potřebuju nový vak, do kterého to všechno dám. Ten poslední zůstal na Cholganně, jedna nexu ho tam roztrhala na kousky. Její kůži a kůže dalších osmi jsem dovezl jednomu vášnivému sběrateli na Phu. Do takové díry jako je Phu bych normálně nelzl, zaplacené cestovní náklady a navíc slušná suma kreditů ale dokáží jednoho přesvědčit.

Projdu stichlou loď, abych zjistil, jestli je skrček stále na palubě. Po chvíli hledání usoudím, že musel vyjít na stanici, protože nikde není vidět. Dojdu tedy k vzduchovému uzávěru, otevřu ho a vystoupím na rampu v doku. Rozhlédnu se po hangáru, hledajíc Zaea.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------
V pohodě, já to zvládnu
"*Svou cestu si volím sám a nikdo mi do toho nebude kecat. - tomuhle tak úplně nerozumím , do tvojí cesty ti ale určitě nikdo kecat nebude .. no možná pár charakterů.."
Zkusil jsem si vymyslet trandoshanské přísloví, pod hvězdičku jsem napsal význam, kdyby to bylo problematické na pochopení.

[Kazma]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

V hangáru nebyla ani noha, krom několik techniků-droidů a nepočítaje tu, kterou si přiletěl tak tři další lodě. Dvě vypadaly obyčejně. Oprýskaný lak, stará výrobní značka, ovšem i na tuto vzdálenost si viděl dobře udržované zbraňové jednotky a mohl si jenom tušit, že motory budou v tom nejlepším možném stavu. Pravděpodobně pašeráci. O kus dál si zahlédl další loď. Frachťák třídy Dynamic, celý v černé barvě. Nesla stříbrný symbol erbu, ve kterém byl stejnou barvou zakreslen znak. Pravděpodobně se jednalo o písmeno, v mnoha ohledem připomínalo aurabeshové T. Aurabeshové T, které někdo musel vyrývat do skály, ale jak říkám, aurabesh to nebyl. Hned za ní byla další ve stejných barvách, ovšem parkující mimo tvůj úhel pohledu natolik, že si nebyl schopen určit, kdo je výrobce.
Vydal jsi se ke vstupu do samotné orbitální stanice. Výtahem dolů.
Vstoupils do místnosti sto na sto s pár východy někam pryč. Několik krámu blíže nespecifikovaného účelu, sem tam nějaký vopruz, jediné k zaujetí byla snad hospoda, kde podle oblečení seděly posádky tří lodí. Dvě větší skupiny seděli co nejvíc pospolu, znalecky si je odhadnul jako pašeráky. Sem tam viditelná zbraň, trochu známky obnošenosti šatu. Tři bytosti seděli od nich co nejdál, vyzařovali něco podobného. Jeden byl mohutný s bíle zbarvenýma očima i vlasy. Druhý patřil k rase, kterou si znal z jednoho kšeftu, jednalo se o Bothana, tenhle měl ovšem oproti ostatním svého druhu jasně červené oči. Poslední u stolu se mírně řečeno podobal humanodiům, až na dva mohutné rohy, které mu vystupovaly z pleši. Všichni tři měli černé oblečení střihu, které si nepoznával. Rohatému, který seděl k tobě nejblíže u pasu visel světelný meč. Tiše se spolu bavili, až příliš tiše. Tvého společníka z Phu nebylo nikde vidět. Pravděpodobně si šel něco koupit do jednoho z široce zaměřených obchůdků. Cítil si na sobě něčí pohled, byl Bothanův, nejdřív si tě změřil od hlavy až k zemi, pak zabloudil očima k tvému pasu kde spokojeně visela zbraň nautolanky. I v bezvětří stanice si poznal, že se mu začala neobyčejně vlnit srst. Věděl jsi,c o to znamená, z nějakého důvodu byl rozrušený. Ať už z jakéhokoliv, neřekl o tvé přítomnosti nic. Zdál se být tvým příchodem až příliš paralyzován.

-----------------------------
Navazuju. Kdybych se dopustila nějaké změny v něčem, co už se stalo, tak do mě poukni a já to změním.

[Rinnes]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Lodě, droidi, skrček nikde. Devaronian aby ho vzal.

Zamířím k výtahu, cestou si prohlížím černou loď.

Zajímalo by mě, proč se s tím malujou. Ve vesmíru to stejně nebude vidět.

Výtah. Hlavní podlaží. Už při příletu na Phuii jsem si všiml, že nejzajímavější částí celé stanice je hospoda. Pohledem zamířím nejdříve tam.

No sakra... fakt tam sedí Devanorian. To se mi snad jen zdá. A s ním tam sedí cosi bílého a Bothan. Nějakej nervní Bothan.
Kruci, Ten Devanorian má taky světelný meč, ještě aby to byl kamarád tý chapadlatky na lodi. Radši najdu co nejřív skrčka a obchod se zásobami, ideálně obojí najednou.

Vydám se k nejbližšímu obchodu, doufajíc že skrčka najdu brzo.

[Kazma]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Nakonec se Bothan přece jenom odhodlal podělit se o své zjištění s kolegy. To už bylo ale ve chvíli, kdy si otvíral dveře do nejbližšího obchůdku s proviantem. Měl jsi štěstí Zae se tiše o něčem bavil s dalším Phu. Viděl jsi předávání malých ampulek za doprovodu velmi kradmých pohledů okořeněných typickou dávkou těch bytostí, které samozřejmě nedělají nic nezákonného. V obchůdku bylo několik polic z blíže nespecifikovatelnými zásobami snad i poživatelného typu, několik věciček co se dalo nazvat suvenýry a pár takových, co byly určitě alespoň v několika soustavách zakázané.
Co si budete přát?
Vykviknul vyděšený -pravděpodobně- majitel obchůdku. Zvenku se ozvala rána.

[Rinnes]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Dobře, skrček je tu taky, alespoň ho nebudu muset honit po celé stanici.

Rozhlédnu se po obchodě, věnuji chvilku pozornosti policím s jídlem, a přejdu k prodavači. Ten se tváří vyděšeně, ale vypadá to že strach mu nebrání plnit svou práci.

Zásoby na čtyři dny a vak, do kterého se to vejde a který se hned nerozpadne.

Rána. Otočím se po směru hluku zároveň sledujíc reakce dvojice Phu.

---------------------------------------------------
Nějak jsem z toho vypadl, snad se to během pár přízpěvků spraví

[Kazma]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Oba dva Phui vypadali, že brzo vyletí z kůže. Zae se s odvahou v rozklepaných končetinách přiblížil k průhledným dveřím ven. Zatímco velmi opatrně hodnotil situaci, majitel obchůdku se sebral, vyloudil na své tváři profesionální výraz a obrátil svou pozornost na tebe.
Jídlo na čtyři dny a vak. Jistě. Nějaké speciální požadavky ohledně proviantu?
Během řeči se obrátil na pomoc k obchůdku a začal hledat něco na tvoji velikost, přičemž zůstával neustále v doslechu.
Černý.
Zašeptal tvůj krátkodobý společník.
Asi člověk, celý v černém.
Hlasitý páravý zvuk narušil i přehrabování majitele. Řev něčeho týraného k smrti. Zběsilý povyk. Na výlohu dopadlo pár kapek krve. V tu samou chvíli přinesl Phu poměrně bytelný a při troše schopnosti skladovat i objemný vak s popruhy tak akorát na tebe. Pak střelba.

[Rinnes]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Výměna názorů tohohle druhu je mezi pašeráky poměrně běžná, ikdyž ne v takovém měřítku. Nejdřív si vyřeším svoje záležitosti a pak zjistím, o co tam jde.

Svoji pozornost obrátím zpět k prodavači, který zrovna chystá vak na pult.

Dobrý. Co za to budeš chtít?

Zalovím v kapse na opasku, a nahmátnu několik kreditových žetonů nabitých na různé hodnoty. Přes rameno přitom sleduji skrčka.

[Kazma]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Phu určil rozumnou cenu jak za batoh, tak i za jídlo. Velmi rozumnou velmi profesionální. Něco ti říkalo, že by si řekl o víc, jenom kdybys ho neviděl s těmi ampulkami. Sklidil kredity a zeptal se:
Jak to tam vypadá teďkom?
Už se to uklidňuje.
Zadrmolil Zae. Ať už chtěl ten, co přišel udělat, co chtěl, už to pravděpodobně z větší části udělal.
Jeden, nebo dva mrtvý. Většina je poschovávaná. Ti černí jsou dva. Jeden si objednává něco na baru.
O druhém se nezmínil.

[Rinnes]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Phu za pultem si řekl o rozumné peníze. Zaplatil jsem mu a věnoval svou pozornost batohlu. Zevrubně prohlédl obsah batohu, přivázal k jedné straně světelný meč nautolanky a pevně ho zavřel. Ze zad sundám svoji opakovací pušku a nasadím batoh.
Dojdu ke dveřím, Zae pořád vyhlíží průhlednými dveřmi ven, a nezdá se, že by plánoval v nejbližší době své místo opustit. Odstrčím ho stranou.

Zhu, nemotej se tu.

Otevřu pomalu dveře a vyhlédnu do prostoru kantýny. Jednu ruku držím stále na dveřích, v druhé mám skloněnou hlaveň pušky. Z měho držení je jasné že nebudu střílet hned jak se něco pohne, ale zároveň je viditelná určitá úroveň připravenosti "kdyby měl někdo blbý nápady"

[Kazma]

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Zae bez větších protestů uhnul a skryl se ti bezpečně za zády. Otevřel si dveře. Podlahu v okolí deseti metrů pokrývalo to, co zbylo pravděpodobně z bothana podle velkého množství chlupů.Posádky tří lodí nebyli nikde vidět, tedy byli, velmi pomalu vylézali zpod převrhnutých stolů, za které se před tím ukryli. Nalevo od tebe stála postava v černém vrstveném rouchu bez zdobení. Příliš blízko toho bělovlasého. Vypadal jako obyčejný černovlasý člověk, co se jednou takhle lehce srazil se zdí. Na první pohled sis toho nevšimnul, ale druhý pohled ti odhalil jednu velmi zvláštní skutečnost. Z lící toho "člověka" se táhly dvě tenké chapadélka a končily hluboko v nose bělovlasého, na kterém bylo vidět, že jej opouští všechen život, pomalu, jistě, za nekončícího boje. Nebylo mu to nic platné, černovlasí vypadal, že má skoro stejnou sílu jako ty, i když to na něm při jeho metru osmdesát něco a obyčejné lidské konstrukci těla, nebo si to tak alespoň hádal podle vlnění roucha, nebylo vůbec vidět. Další černá postava měla humanoidní ženské tvary, ovšem tlapu do ohně by jsi za to nedal. Stála kus od svého společníka. Měla stejně černé roucho, mnohem náročnějšího střihu a kápi spadající až po hruď. Nemohla přes ní nic vidět, to ti bylo jasné. Na oblečení neměla žádné zdobení, pokud nepočítáme tři široké zlaté vzorované pruhy, jedno kolem každého rukávu a jedno kolem kápě. Stála tam ve velmi uvolněném postoji. Vedle nohou ji klečel spoutaný a zbitý devaronian. Kápě se natočila směrem k tobě.