Sithův učeň - výcvik pro Atalona

[East.Wood]

Trinta

Alriss před Tebou klesl do kolen s vibronožem v břiše a zajíkavě k Tobě mluvil: "Víš, teď už vím, že umřu. Ale Tebe bude do konce života strašit představa, že jsi sám na neznámé planetě a nemáš nikoho,nikoho..."
Než však dořekl, klesl k zemi a zůstal nehybně ležet. Rozhlédl jsi se po okolí a uvědomil si, že ten Bothan měl pravdu, hroznou pravdu. Zabil jsi posledního ztroskotance na téhle bohem zapomenuté planetě a byl jsi tu už jen Ty a Tvé nejhorší obavy - strach ze samoty!
I když Tvoje lovecké instinkty zaručovaly jistou ochranu před nebezpečím, nemohl jsi vědět kdy a kde nastane Tvůj konec...

Najednou Tebou někdo zatřepal a Ty jsi se s trhnutím probudil. Nad Tebou nestál Alriss, ale zahalená postava v černém hávu a mlčky pokynula k lodi, která stála opodál. Poté tiše řekl: "Je čas, Agene! Pojď, poletíme vstříc Tvému osudu..." dořekl s nádechem tajemna a Ty ses bez řečí vydal za ním, protože ač jsi si to zprvu neuvědomoval, poutalo Tě k neznámému něco hrůzného, něco tajemného a přece tak mocného...Síla...

Korriban, Akademie Sithů (o 3 roky později)

Sedíš v potemnělé místnosti a myšlenky Ti proudí hlavou. Všechno ostatní nevnímáš - hlad, žízeň, bolest, únavu, chlad...
Jsi plně oddán vlivům Síly a ta Tebou prostupuje od hlavy až k patám...
Není nic, co by Tě mohlo vyvést z koncentrace...

Ale přece - tiché vrznutí dveří.
"Agene Broode, přeruš svá cvičení!" zahřímal známý hlas.

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu, Můj pokoj:

Klidně dýchám v kleče ve svém pokoji čelem ke dveřím a medituji. Hlavou mi táhnou vzpomínky na Trint, jež ve mě už dávno nevyvolávají nepříjemné pocity, ale spíše mi dodávají sílu. Jsou mou minulosti, jedinou kterou mám. Užívám si klidu a soukromí, jež mám od chvíle kdy jsem málem zabil dva své spolubydlící a byl přesunut do vlastního pokoje, když náhle mou meditaci přeruší zavrzání vstupních dveří a řev. Jeho zdrojem je sice povědomí hlas, přesto se mu ode mne dostane nemilého uvítání.
Kdo chce zas umřít!
Slova procedím skrze zuby a doplním je o zavrčení a aktivaci svého meče, kterého jsem se chopil hned, jak se dveře pohly. Následně pohlédnu s vražedným pohledem na mého vyrušitele.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithů, pokoj

Postava, jež vešla a vyrušila Tě od Tvého soustředění se, jen nevzrušeně pozvedla ruku a v mžiku jsi mohl pocítit silný stisk na hrdle! Trval asi tak 10 sekund, než jsi klesl zajíkajíc se k zemi, protože sevření povolilo.

Postava se vyloupla z příšeří a ukázalo se, že oním příchozím byl Jorak Uln, mistr a cvičitel temných Jedi. Jeho hrozivý oblyčej prozrazoval, že jej ani v nejmenším Tvoje reakce nepřekvapila, spíše z ní byl rozmrzelý. Když polevil v sevření Tvého hrdla, pronesl:
"Agene, Agene! Měl bys více ctít své představené! Jak se chceš učit ovládání temné strany Síly, když nedokážeš udržet nervy na uzdě a takhle vítáš mistra? Myslím, že lekce koncentrace by Ti neuškodila..." a při techto slovech došel k oknu Tvého pokoje a zamyšleně se rozhlédl do okolí akademie.
Poté pokračoval: "Ale lord Malak si myslí něco jiného a přikázal mi, abych Tě vyslal splnit jistý úkol. Pokud jseš toho schopen..." otočil se k Tobě a z jeho hlasu se najednou ozvalo pohrdání...

Když Tě podusil svými slovy, dodal: "Jestliže si myslíš, že jsi hoden úkol přijmout, následuj mne!" a vykročil ke dveřím

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu, Můj pokoj:

Jorak Uln. To byl vždycky tak naivní hlupák.
Bezděky si pomyslím když se hbitě ale na oko neohrabaně vyhoupnu zpět do kolen a pustím sevření své ruky v níž jsem již střádal Sílu k protiútoku.
Ani on ani ostatní mistři nikdy nepochopili mou sílu. Ne jako Mistr Malak, ten mě pochopil, ten viděl co dokážu. "Absorbce" tomu říkal, tomu že Síly na mě použité jsou slabší a ty slabé nejsou nic. Říkal že jsem si to přinesl z Trintu, že tam bylo něco co mi tu Sílu dalo, ale nikdy mi neřekl co. A nikdy mi neřekl proč o tom nemám nikomu říct, dokonce zabil toho co mě našel na Trintu, říkal že nemám ukazovat svou sílu, že ukazovat plnou sílu je slabost, ale proč?
Z mého zamyšlení mě vytrhne až Ulnův odchod.
Už du!
Pronesu kysele k jeho proslovu, zkontroluji meč, seberu a obleču si dlouhý černý kabát bez rukávů a pomalým plíživým krokem se zařadím za Ulna, jen chvíli zauvažuji nad možností ho v této chvíli jeho rádoby triumfu probodnout zezadu mečem a musím konstatovat, že v něčem měl Mistr Malak pravdu.
Vážně, nedat znát svou plnou sílu má své klady. Teď by to vůbec nečekal, pitomec.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithů

Uln na Tebe za chůze po chodbách akademie vrhl odměřený pohled, jako by četl Tvé myšlenky... Ale třeba to byla jen náhoda.

Došli jste do hlavního sálu, kde několik studentů živě rokovalo. Když jste kolem nich prošli, utichl jejich hovor a všichni na Tebe s očekáváním vzhlédli. Dokonce někdo z nich se uchechtl, jako by věděl, že Tě čeká něco ne zas tak příjemného...

"Lord Malak si Tě vybral na delikátní úkol, ale poprosil mne, abych Ti jej sám zadal... Určitě mají s našim temným pánem Revanem spoustu práce, takže jsem se dobrovolně uvolil Ti vše vysvětlit. Ale varuju Tě," zastavil se náhle tak, že jsi měl problém před ním včas zastavit, "jestli budeš dělat potíže a hrát si na mocného Sitha, nechám Tě místo toho bojovat holýma rukama proti třem nejlepším učedníkům se světelnými meči!" pronesl výhružně. Pak pokračoval v chůzi, nechaje Tě vstřebat jeho pohrůžku.

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu:

Ano mistře, to bych opravdu nechtěl.
Pronesu klidně a pokusím se aby v mých slovech zbyl jen náznak původní jízlivosti v níž jediné používám pro Ulna tohoto označení.
Ale myslím, že úkoly Mistra Malaka jsou v tomto směru výchovné až až.
Dodám upřímně a slova doplním vražedným pohledem na kolem sedící učedníky.
Ne, já si rozhodně nemíním hrát na mocného sitha, už jen proto že si tu už hraju na slabého. Ale vy radši doufejte že se nevrátim, jinak si zatrénujem naostro.
Tato myšlenka mi k vražednému pohledu dodala i zlověstný úsměv, což můj výraz muselo hodně vylepšit.
Ale, já vlastně nezabíjím nějak rád. Jen ty co mě štvou. Tak proč mě furt chtěj všichni tak nasrat?!
Klidně zadusím výbuch vzteku a zakryji ho svou naučenou fasádou slabosti a potichu se připojím opět za Ulna.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithů

Konečně Jorak Uln došel, kam potřeboval, aktivoval příslušné tlačítko a vešli jste to potemnělé komory. Světlo zde nepronikalo nejen proto, že kolem Akademie Sithů to nebylo nic neobvyklého, ale také proto, že šlo o jakousi projekční místnost.

Jorak také ihned poté, co se za vámi vchod znovu neprodyšně uzavřel, spustil program, jenž načetl uprostřed stolu s holoprojektorem obraz planety, kterou netřeba představovat - samotného Korribanu...

"Asi se ptáš, proč Ti ukazuji to, co už znáš nazpaměť? Tak se dobře podívej na odvrácenou stranu planety..." řekl nevzrušeně mistr Uln a zadal souřadnice k přiblížení. Obraz se začal měnit na celkem detailní zobrazení povrchu. Objevovaly se stromy, pustina, v dálce hory... a budovy!!!
Napočítal jsi celkem tři rozestavěné v pravidelném trojúhelníku, přičemž ta nejvyšší a nejmohutnější se nemohla rovnat žádnému z objektů na vaší Akademii...
Uln pokračoval v poklidném vysvětlení:"To, co právě vidíš, je utajovaná základna vojáků sithského vojska temného pána Revana. Takových posádek je kolem našich Akademií více, tady na Korribanu však jediná. Ty tři budovy slouží každá k jiným účelům - výcvikové středisko, ubikace a kantýna. I vojáci se přece musí bavit..." usmál se temně, jak jen to v temné místnosti šlo.

Poté dodal: "Vypravíš se tam a dohlédneš na posádku vojáků. Měla by být méně početná, kolem 50 chlapů. Tvým úkolem je dokončit jejich cvičení a poslat je do války našemu temnému pánu! Co Ty na to?"
Jeho úsměv připomínal samotného ďábla na vrcholu blaha...

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu:

Pomalu následuji Ulna do promítacího sálu a vyslechnu si svůj úkol.
Armáda pro válku, to je něco. Ale já a dozor? Proč? Tohle by mi Mistr nezadal, pokud v tom není ještě něco!
Nedůvěřivě se podívám na Ulna,
...ale je-li toho víc, bude o tom tenhle hlupák vědět? To musím zjistit!
Tenhle úkol přidělil Mistr Malak mě, nebo Akademii?
Zeptám se opatrně a dávám si velký pozor na sebemenší náznak, který by mě dovedl ke skutečné odpovědi.
Myslím, že úkol je to závažný, ale pro někoho s jinými zvyky.
Doplním odpověď na Ulnovu otázku.
Stejně ho odpověď nezajímá, ale aspoň nebude remcat. Jestli mi to zadal Mistr, tak je v tom něco divnýho. Ne že by mě Mistr bral za něco extra, ale tohle by zvládl i idiot, tak proč mě. Jestli to je práce tohohle pitomce, tak dokončíme náš rozhovor z mýho pokoje.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithu

Bylo těžké uvěřit Ulnovým slovům, ještě těžší je příjmout jako holý fakt. Takže jsi váhal nad tím, zda přijmeš úkol hodný spíše generála sithských vojsk, anebo se budeš vzpírat něčemu, co se zdálo býti pod Tvou úroveň...

Mistr se na Tebe díval skrze holografické ztvárnění základny a s lehkou ironií v hlase pravil: "Víš, taková rozhodnutí žák temného pána Revana běžně nedělá. Ovšem teď udělal vyjímku, protože sám má dost práce jinde. Nám svěřil pár vojáků a Ty jsi jeden z vhodných a volných adeptů, jimž tento úkol vydatně prospěje ve výcviku. A je to pořád lepší, než nečinně posedávat při zbytečných meditacích ve zdech své ubikace nebo podněcovat sváry a zlobu mezi ostatními učedníky..." dodal a nevzrušeně ukončil holoprojekci, avšak světla se v místnosti i poté nerozsvěcela...

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu:

No bezva, já si řikal že takovouhle pitomost by mi Mistr nezadal. Ne že by to nebylo podstatný, ale mě poslat na takovouhle misi. To je jako nechat hlídat rancorovi stádo banth.
Má úvaha mne značně pobavila, ale svůj úsměv jsem rychle vyměnil za podrážděný výraz šelmy.
Tohle není mise pro mě, pokud se tedy těch vojáků nechcete zbavit? Protože, jak vám asi nemusím připomínat, tak mám podle vás dost problémů s... disciplínou ...takže někoho cvičit...
Větu záměrně nedokončím, ale po chvíli dodám,
no ale pokud si přejete tak ten úkol vezmu, jak jste řekl aspoň nebudu nečinně posedávat při zbytečných meditacích ve zdech své ubikace tady ale tam. Koneckonců ten úkol byl zadán vám, takže výsledky a důsledky budou taky na vás.
Dodám s ďábelským pousmáním a zablesknutím mých žlutých očí v temnotě místnosti.
A kdo ví, třeba to bude legrace. Že by z toho nebyl průšvih je nepravděpodobný a Uln mě vybral, takže to na něj shodím ať se v tom vykoupe.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithu

"Hmm, prostě to ber jako součást výcviku - jsou to vojáci a musejí zvládat jistou dávku disciplíny, odvahy, agresivity a loajality. Cožpak tohle nejsou vlastnosti učedníka Sithu? Pokud se prokážeš jako schopný velitel, dotáhneš to daleko... Ani lord Revan, či Malak neopomínají odměnit své oddané žáky!" dodal s vážností v hlase, vstal a beze slova odešel z projekční místnosti. Tu poté rozzářilo chabé stropní světlo a Tys měl momentálně prostor pro úvahy...

Každopádně tak jako tak čekala Tě pro sithského učedníka nezvyklá role - role vojenského velitele.

[Atalon]

Korriban, Akademie Sithu:

Klidně sleduji Ulnův odchod, pomalu se zvednu a odeberu do svého pokoje balit.

Jo to jistě, součást výcviku! Odkdy sithský vrah, což je asi jediný k čemu bych moch Mistrovi bejt, potřebuje umět trénovat vojáky nebo jim velet. A odměna, tu nejspíš slízne ten parchant.

Pomalu po cestě uvažuji nad budoucí misí a neodpustím si úvahu i nad budoucností.

Stejně by mě zajímalo kde skončím a jak. Moc toho nečekám, nic tak ohromného jako ti ostatní pablbové. Myslí si že budou příštími Mistry a to Mistra Malaka ještě ani neviděli, nebo možná právě proto? Kdo ví, každopádně jsou to blbci. Pro mě je zajímavější moc, ta skutečná moc. Ten strach míšený s úctou v očích těch kteří se setkají s Mistrem. To je podle mě vrchol, to bych chtěl! Ale ne od slabých pitomců jako jsou vojáci, na ty stačí trocha Síly a bojí se i stínů, ne od silných. Od Sithů, a je mi jedno jestli budu Mistr nebo jeho pes, ale tu úctu mi nikdo nevezme. To je vrchol moci, to je můj vrchol.

Pomalu se dostanu až do svého pokoje a klidně se sbalím.

Něco takovýho potrvá, takže si vezmu všechno.

Nikdy jsem neměl moc věcí, takže i jejich všeobecné balení mi nezabere moc času a o nějakých dvacet minut později se již ubírám s batohem na zádech do hangáru. Cestou se ještě zastavím v jídelně, abych jak říká Uln "trochu rozdmýchal sváry mezi místními" a trochu se tak pobavil, nemluvě o zvucích vydávajících mým žaludkem, které tak umlčím. Poté se vydám přímo do hangáru.

Tak co si vezmem?

Pomalu se rozhlédnu po hangáru.

Momentík, kde má asi Uln tu svojí stíhačku?

Napadne mě rýpavá myšlenka kterou doplním škodolibým úsměvem.

[East.Wood]

Korriban, Akademie Sithu - soukromé komnaty

Jorak Uln byl v pokleku a trpělivě sledoval ne zcela kvalitní holografický přenos, který byl přenášen zřejmě ze vzdálené planety. Nad Ulnem se vznášel obraz, vycházející z malého přenosného holoprojektoru. Obraz nehnutého muže v plášti, který se nad Ulnem tyčil hrozivě a ďábelsky a kdyby mohl, rozmáčkne jej jako otravný hmyz...

"...ano, pane, vše je připraveno na příchod temného učedníka. Vybral jsem Agena Brooda, zdál se být nejvhodnějším adeptem. Pokud selže, ručím Vám, že bude trpět..." pousmál se neznatělně Uln, zatímco jeho hlava byla stále skloněna k zemi. Obraz se zachvěl, poté na se okamžik vyjasnil a zase upadl do šumu a rušení...

"Výborně, mistře Ulne, jakmile budou vojáci připraveni, pošlete je i s jejich velitelem našemu temnému pánu Revanovi, bude je potřebovat!" ozval se hologram, načež bez dalších průtahů zmizel. Uln vstal, oprášil si úbor od delšího klečení a pro sebe si zamumlal: "Jak si přeješ, lorde Malaku..." Poté přešel ke dveřím, otevřel je a na chodbě se setkal se svým zástupcem. Pokynul mu hlavou a pronesl k němu příkaz: "Připravte mou loď, odlétám na setkání s našim pánem! Dělejte!!"

Akademie - hangár

Dva sithští učedníci zrovna procházeli hangárem, čekajíce na mistra Ulna. Měli dle instrukcí svých představených připravit loď a vyčkat příchodu nejvyššího velitele Akademie. Najednou spatřili postavu, která se vyloupla z temného stínu a mířila k nim a lodi, před kterou stáli...
______________________________
Tou postavou jsi překvapivě Ty...