Garv Theorys (Výcvik pro Ultimatea)

[Funny]

Dantooine, Enkláva rytířů Jedi:
Už se nemůžu dočkat, až začne turnaj. Moje mistryně mi říkala, že když postoupím mezi nejlepší čtyři, tak poletíme na misi.
sdělí ti své pocity tvoje kamarádka Anja o zítřejším turnaji padawanů ve věku od 12-ti do 14-ti let. Pro tebe jako 14-ti letého a také jednoho z mála, co ještě nemají svého mistra bude tento turnaj obzvlášť důležitý. Vždyť turnaj je přece skvělá příležitost ukázat, co v tobě je, když ho bude sledovat snad každý Jedi v enklávě.
Docela by mě zajímalo, s kým budu bojovat, ale to se stejně dozvím, až zítra ráno jako všichni ostatní. Nechtěl by jsi si jít ještě dneska po večeři zatrénovat?
pokračuje tvá o rok mladší kamarádka v rozhovoru na téma turnaje.
Poté zvedne oči od svého talíře, aby se na tebe podívala, protože jsi ji už hodně dlouho neodpověděl.
Posloucháš mě?

[Ultimate]

Dantooine, Enkláva rytířů Jedi:

Seděl jsem v jídleně, kde jedly prakticky všichni jediové na akademii. Vedle mě sedí moje kamarádka Anja, která je nadšena ze zítřejšího turnaje padawanů. Já už samozřejmě myšlenkama ulítavál někde jinde. Poslední co jsem od ní zaslechl, bylo to, že půjde na misi, pokud se dostane mezi 1. čtyřku. Já sám sjem se na ten turnaj také těšil, alespoň bych konečně mohl dostat mistra. Zpátky do reality mě vtáhla její otázka, zda jí poslouchám.
Hmm, co?? Jo, jistě, rád si půjdu zatrénovat.
Trochu jsem ještě rýpl do jídla, ale pak už jsem se na to vykašlal a odnesl to. Odešel sjem ke vchodu a čekal na Anju. Kolem mě procházela spousta padawanů i mistrů, kteří buď šli na večeři, nebo z ní odcházeli.
Sakra, jak já chcu dostat už nějakého mistra či mistryni. Tohle čekání mě už štve, jsem asi jediný nejstarší padawan, který ještě nemá mistra. No, aspoň se ještě trochu procvičím v boji na zítřejší turnaj.

[Funny]

Dantooine, Enkláva rytířů Jedi:
U dveří do jídelny nemusíš ani dlouho čekat, protože jen chvilku po tobě dospěje Anja k názoru, že už má dost a také odnese tác s jídlem.
Tak jdeme?
zeptá se tě s úsměvem tvá kamarádka ve dveřích. Na chvilku se zastaví, jen aby ti věnovala úsměv a hned pokračovala dál.
Po pár minutách dojdete až do rozlehlé kruhové tréninkové místnosti, kde se bude i nejspíš zítra konat turnaj padawanů. Bohužel pro vás je tréninková místnost plná jiných padawanů ve vašem věku, kteří dostali stejný nápad, jen ho uskutečnili dřív než vy.
Pojď, tady není k hnutí. Pudeme trénovat na planiny, co řikáš?
---------------
Příště se prosím vyvaruj překlepů, "dvou" otazníků a řadové číslovky zkus psát slovy. Jinak oceňuji tvé myšlenky, že chceš mistra, ale to asi každý. Zkus se třeba zamyslet nad tím, že kdybys postoupil i ty do první čtyrky, tak bys možná mohl dostat mistra...

[Ultimate]

Dantooine, Enkláva rytířů Jedi:

Anja za chvíli přišla, věnovala mi krátký úsměv a šli jsme do tréninkové místnosti. Avšak jakmile dojdeme, zjistíme, že místnost je už přeplněna padawany našeho věku, jenž dostali stejný nápad, ale jeho realizace se jim podařila říve, než nám. Anja navrhla, že by jsme mohli jít trénovat na pláně, což jsem uvítal jako vítanou alternativu.
Tak jo, na pláních to bude zajímavější.
A ušklíbnu se na ni.
Na pláních se dá provést více úskoků a manévrů, navíc nebudeme omezeni ostaními, což je velká výhoda.
Vzpomněl jsem si na to, co říkala Anja, že s její mistryní pojede na misi, pokud se dostane mezi první čtyři. Nebylo by to špatné, kdybych se tam dostal i já. Aspoň bych třeba měl větší šanci způsobit tak na nějakého mistra, jenž by si mě pak vzal na starost. Samoučení je sice zábava, ale přeci jen, je lepší, když na mě bdue někdo trochu dohlížet a usměrňovat mě.
A dál jsem si takhle procházel své myšlenky.

________________________________
jj, pokusím se.

[Funny]

Dantooine, na planinách:
Když opustíte i venkovní prostory enklávy, kde ještě potkáte několik rytířů, nebo mistrů Jedi, dostanete se na nekonečné planiny. Chvíli tě Anja vede cestou směrem ke krystalovým jeskyním, poté však odbočíte za zapadávajícím sluncem.
Najednou se pod kopcem, na jehož vrcholku právě stojíte, objeví tři až čtyři metry široký potok. Na jeho druhém břehu se nachází dvanáct stromů, které někdo před mnoha lety vysázel do polokruhu, uprostřed nich pak stojí ještě jeden strom, jenž je však mnohem mladší a samozřejmě i menší. Do výšky má jen něco kolem jednoho a půl metru, ale rostou na něm nějaké červené plody, zatímco na těch starších s vyjímkou dvou vedle sebe neroste nic.
Poté, co sejdete dolů k potoku, se Anja náhle rozeběhne, prudce se odrazí a bezpečně přistane na druhém břehu, kdy při dopadu pokrčí jedno koleno, aby vše vypadalo naprosto elegantně. Při otáčení směrem k tobě ji ve větru proti slunci krátce zavlajou její hněde vlasy. Ani se nemusíš natahovat v Síle, aby jsi zjistil, že Anja použila pro svůj skok Sílu.
Pojď, nic to není,
vyzve tě ke skoku a sleduje tvé počínání.
---------------
Doufám, že se budeš snažit většina textových editorů má nástroj kontroly pravopisu, tak ho můžeš taky používat.
Potok bys měl přeskočit, takže můžeš lehce posunout děj.
Jinak nepoužívej žlutou, ta je moje.

[Ultimate]

Dantooine – planiny:

Opustili jsme enklávu a vyrazili. Chvíli to vypadalo, jako by mě Anja vedla ke krystalové jeskyni, ale pak náhle změní směr a jsme na kopci. Pod kopcem se line tři až čtyři metry široká řeka. Na druhém břehu je hájek, kde je vysázeno dvanáct stromů do půlkruhu, které zde zasadil bůhví kdo před bůhvíjak dlouhou dobou. Sejdeme dolů k potoku, Anja se rozběhne a potok přeskočí. Dopadne elegantně, trochu pokrčí koleno, aby zmírnila pád. Při otáčení se jí krátce zavlají její hnědé vlasy.
Nemůžu si pomoct, ale je fakt pěkná. Ale na co to myslím, měl bych se co nejdříve dostat za ní, ať ještě můžeme trénovat.
Nemusel jsem se vůbec namáhat, abych zjistil, že použila Sílu ke skoku.
Vyzvala mě ke skoku a sledovala mé počínání.
Tak, jdeme na to.
Rozběhl jsem se a odrazil jsem se pomocí Síly. Přelítl jsem řeku jako nic a dopadl jsem asi dva metry za Anjou. Při pádu jsem taky pokrčil kolena. Ihned jsem se postavil a lišácky se na ní usmál.
Tak půjdeme ještě někam, nebo budeme cvičit tady?
Na tváři mi hraje úsměv a čekám na její odpověď.
__________________________________________
Sorry, že to trvalo tak dlouho, ale neměl jsem moc času na odpověď -> Byl jsem vytížen školou. Snad už se tu budu oběvovat častěji.

[Funny]

Dantooine, na planinách:
Když bezproblémů přeskočíš potok, tak tě Anja odmění dalším úsměvem, který se ještě rozšíří, když ji položíš svou otázku.
Jsi příliš netrpělivý, Garve,
odpoví ti a posadí se k jednomu ze starších stromů, na kterém ještě rostou červené plody. Po chvilce, kdy seděla s překřýženými nohami, se opře zády o strom a nohy si natáhne rovně před sebe, což je určitě mnohem pohodlnější.
Mě na tvém místě, kdy jsem tady byla poprvé se svou mistryní, zajímalo úplně něco jiného,
odpoví ti jako by káravým tónem, jenž však nakonec vyzní spíše legračně.
Ale k tvé otázce. Ne, půjdeme kousek vedle od tohoto místa, jen jsem ti ho chtěla ukázat. Navíc kdybychom bojovali tady, tak bysme nějaký strom poškodili, nebo dokonce zničili, i když nechtěně a to nechci,
odpoví ti na tvou původní otázku o místě, kde se bude odehrávat váš cvičný souboj.
Víš, první dva stromy tady zasadila mistryně Ny´mi se svou padawankou. Ty stromy tady vysadili pouze padawani mistryně Ny´mi a padawani jejích padawanů,
objasní ti Anja původ těchto stromů a zavře oči, aby se lépe soustředila na to, co ti chce říct.
Mistryně Ny´mi byla prý vášnivá zahrádkářka a pomocí Síly nějak pozměnila několik plodů stromů. Takové stromy, jaké jsou tady, nejsou nikde jinde v galaxii a nejsou vyjímečné pouze vzhledem, ale i svými vlastnostmi. Moje mistryně mi říkala, že až Jedi, který tady vysadil strom, zemře, tak na tom stromě přestanou růst plody. Ale prý díky těmto stromům, na ně nikdy nezapomeneme a jejich duch bude žít dál a bude nás doprovázet na všech našich cestách. Ani nevím, co to přesně znamená,
dopoví ti příběh a pokrčí rameny při poslední větě.
Otevře oči, otočí se na tebe, aby si poslechla tvou reakci.
---------------
Lokace je podtřžená a ne tučně! Jinak se pokus psát trochu rozvinutější věty, aby to nebyly jen jednoduché věty, či souvětí o dvou větách. Teď bych po tobě chtěl, abys reagoval na ty stromy a jejich příběh, prostě na vše, co řekla Anja a zamyslel se nad tím. GL

[Ultimate]

Dantooine - planiny:

Jakmile jsem se jí zeptal, jestli budeme cvičit tady, nebo jinde, odměnila mě ještě větším úsměvem, než prve a řekla, že jsem netrpělivý.
Heh, to už jsem já, netrpělivý Garv.
A trochu se zasměju. Za chvíli si však Anja sedne k jednomu stromu a začne mi povídat o tom, co ona udělala prve, když zde byla se svou mistryní. Prý jí zajímalo něco úplně jiného a chtěla mě jakoby pokárat, ale nakonec to vyznělo spíš směšně. Trochu jsem se tomu pousmál a poslouchal jsem dál. Vyprávěla mi příběh, že tyto stromy zde zasadila mistryně Ny'mi se svou padawankou a další stromy zde byly vysázené padawany jejích padawanů. Mistryně Ny'mi byla prý vášnivá zahrádkářka a pomocí Síly se jí podařilo pozměnit plody.
Kdybych to tak uměl jak s rostlinami, tak i s lidmi. Ale na co to myslím, měl bych raději dál poslouchat.
Anja pokračovala v příběhu. Tyto stromy jsou prý velmi zvláštní jak svým vzhledem, tak i svými vlastnostmi. Anjina mistryně říkala, že až zemře Jedi, který zde strom zasadí, na stromě přestanou růst plody. Díky těmto stromům se tak uchová památka toho, kdo je založil a jeho duch bude dále přebývat v jeho stromě, ale sama nevěděla, co to znamená. Otevřela oči a čekala na mou reakci. Já si to dále probíral v hlavě a snažil se to nějak zformulovat do souvislé věty. A pak mě napadlo, že bych to prostě mohl zalhat, to, že o ten příběh nemám vůbec zájem. No, ten příběh je mi vlastně ukradený, ale ta technika se mi líbí. Měl bych s to taky občas vyzkoušet, až budu sám, ale teď to musím zkrýt.
No, tak to jsem opravdu nevěděl. Jsou skutečně zajímvé tyhle stromy a to, jak ej to provedené. Nechci znevažovat ten příběh, ale mě to nijak moc nezajímá. Ale je to součást naší historie. Ale myslím, že jestli cheme ještě cvičit, měli by jsme už vyrazit.

_______________________________
uupss, tka to se omlouvám, nějak jsem se překlepl.

edit 26.1.: tak, snad už to teď vyhovuje

[Funny]

Nemusíš se omlouvat, ale opravit to!
Je pěkné, že píšeš dlouhé příspěvky, ale naprostá většina toho (dokonce i v přímé řeči) je jen opis toho, co jsem napsal já v předchozím příspěvku a to se mi nelíbí. Jsem raději, když napíšeš kratší příspěvek - vyvineš vlastní iniciativu.
Také jsem se v žádném předchozím příspěvku nezmínil o tom, že plody rostou pouze na nejmenším stromku. Pak, Anja ti řekla kdo ty stromy zasadil, pokud myslíš, nějaký/é konkrétní, tak to tak musíš napsat. A nakonec se mi vůbec nelíbí tvůj názor na Radu (všichni padawani, v tvém případě younglingové ji uznávali) a výraz "keců" to samé. Já se snažím psát stylem, jaký autoři Star Wars používají v knížkách a myslím, že by bylo lepší, kdyby jsi učinil tak i ty.
---------------
Podle mě jsi to opsal, zkus se zeptat někoho jinýho.
Můj názor s opisování sdílel i tvůj bývalý moderátor: ...
Jinak zatím souhlasím s Roflovým hodnocením, zkus zlepšit věci, které ti vytýkal a určitě to bude lepší.

Kód: Vybrat vše

http://akademiesithu.phorum.cz/hra/viewtopic.php?t=2320

---------------
Dantooine, na planinách:
Anja se nejprve smutně zatváří nad tvojí odpověď, pak však pokyne hlavou a vstane. Ty ji nedočkavě následuješ a za chvilku jste už třicet metrů od stromků a potoka, okolo vás nic než planiny. Odstoupíš od své kamarádky na vzdálenost deseti metrů a zkontroluješ si světelný meč, že ho máš nastavený na nejnižší úroveň, stejně tak udělá i Anja, aby poté aktivovala svůj světelný meč. Znovu si tak můžeš prohlídnout neobvyklou barvu její čepele - růžovou. Růžový krystal se jí povedlo získat výměnou za krystal Solari s jiným padawanem, Jordi Linxem.
Zbytečně se však nad tím nezamýšlíš, protože chceš zůstat ve střehu a připraven na první útok. Ten ale nepřijde, naopak tě Anja pohybem ruky vyzve, abys zaútočil první.

[Ultimate]

oukej, oukej, oukej... ale hele, já nic neopsal, jen jsem to přeformuloval. Když mám nějaký předem určený text a mám tam mět dělší příspěvky, tak je to celkem blbý, pro mě tam o něčem dlouho psát. Prostě nedokážu psát, s prominutím, o hovnu. Pak už to píšu tak, že se zdá, že jsem to jen opsal.
-------------------------
dobře, dobře, vynasnažím se to zlepšit.

_____________________________________________________________
Dantooine, na planinách:

Její výraz mě nijak nepřekvapil, naopak jsem ho spíš čekal, ale co už, konečně jsme se dostali k boji. Odešli jsme asi třicet metrů od hájku. Anja se zastavila, já od ní odstoupil deset metrů a přepnul jsem si meč na nejnižší výkon, Anja udělala totéž. Aktivovala meč a mě znovu udivila její neobvyklá barva čepele - růžová. Prý jej získala od jakéhosi padawana za jiný krystal - Solari. Pousmál jsem se a připravil se na boj. Zaujal jsem pozici a čekal na první úrok Anjy. Ta mě však rukou vyzve k útoku.
V tom bude nějaká kulišárna, no, něco zkusím a snad jí to vyvede z míry, že bych jí možná dokázal odzbrojit.
Tak do toho Anjo. Jdeme se bavit.
Zákeřně se usměju a začnu s bojem. Přiskočím k ní a provedu výpad na levou stranu těla. Těsně před dopadem se celý otočím a zaútočím na její pravý bok. Ihned poté se rozmáchnu a naznačím další úder na pravou část, ale místo toho vyskočím za ni a provedu útok na záda.

[Funny]

Dantooine, na planinách:
Anja nebyla překvapena tvým prvním útokem, ale místo toho, aby zablokovala tvůj útok, tak se stáhla, to samé udělala i při tvém další útoku. Téměř jako kdyby Anja věděla jaký bude tvůj další krok dřív než ho uděláš, takže to celé vypadalo jako by jsi útočil do prázdného místa. Tvým dalším krokem je pokus o přeskočení tvé soupeřky, jenže to byla tvá chyba. V okamžiku, kdy se odrazíš od země, tak se Anja přikrčí a přesně, když jsi nad ní tak použije Sílu, aby tě odhodila. To znamená, že vylítneš dobrých deset metrů nad zem než začneš padat dolů, kde na tebe čeká Anja.
---------------
Příště si dávej pozor na to, co píšeš (Přiskočím k ní a provedu výpad na levou stranu těla. Těsně před dopadem se celý otočím a zaútočím na její pravý bok.).

[Ultimate]

Dantooine, na planinách:

Anja mi bránila provést jakýkoliv výpad. Ať jsem udělal cokoliv, vždycky věděla, co udělám, vždycky tomu ustoupila a já útočil na vzduch. Když jsem jí chtěl přeskočit, nastala chyba. Anja mě pomocí Síly odhodila, takže jsem letěl o dobrých deset metrů zpět. Když jsem začal dopadat na zem, už tam na mě čekala Anja. Nenapadlo mě nic jiného, než, že jí pomocí Síly vzít meč z ruky. Natáhl jsem veškerou svou Sílu po tom meči a snažil se jej přitáhnout k sobě.
Když bude bez meče, bude zneškodněna a já mám vítězství. A když ne, tak dopadnu na zem a zahájím údery vedoucí na tělo.
A zatím se řítím k zemi.

_________________________________________
Trochu krátké, ale snad je to dobře. A snad tam není nic pito*ýho.

[Funny]

Dantooine, na planinách:
Během první chvilky, kdy se pokusíš vytáhnout Anje světelný meč pomocí Síly, ji trošku vyjede z ruky, pak však rychle zareaguje, pevně ho sevře oběma rukama a začne si pomáhat i Silou, takže tvůj plán selže, i když... Nebýt tohoto, tak se tvá kamarádka mohla plně soustředit na tvůj dopad a rychlý útok, než se vzpamatuješ z dopadu, takhle ale byla její pozornost obrácena na snahu udržet svůj světelný meč, což ti dalo prostor Sílou zmírnit svůj pád a bezpečně se nohama dotknout země. Ihned pokračuješ ve svých útocích, tentokrát bodnutím směrem na hrudník své soupeřky-kamarádky. Ta nemá jinou možnost, než tvou čepel poprvé ve vašem souboji zablokovat a ustoupit o krok stranou. Široce se napřáhneš stejně jako Anja a vaše čepele se setkají na půl cesty od svých cílů. Zapřeš se nohama, abys získal více rovnováhy a měl tak lepší pozici pro přetlačování se s Anjou. Věděl jsi ale, že než zvítězí tvá hrubá Síla, tak Anja vymyslí nějakou lest, a tak bylo na tobě, abys ji předběhl.
---------------
Příspěvek je pěkný, takhle se mi to líbí víc.

[Ultimate]

Dantooine, na planinách:

Vytáhnout meč se mi sice nepodařilo, ale rozrušil jsem tím Anju. Díky tomu jsem mohl v klidu dopadnout a zahájit sérii útoků. Nebyli však úspěšné a pak došlo na přetlačování. V hlavě jsem si spočítal, že dříve, než zvítězím svou hrubou Sílou, tak, že na mě použije nějakou lest a je na mě, abych jí předběhl.
Takže, zkusím uhnout rukou, aby se její meč smekl, já bych k ní přiskočil, kopl jí a sebral jí meč a tak vyhrál boj. To vypadá dobře, jdeme na to.
Povoluju se svou rukou, protáčím ji, přiskočím k Anje a kopnu jí kolenem do břicha a chňapnu po rukojeti meče.
Promiň.
To jediné, s lítostí v hlase, řeknu při svém úderu.
Promiň, že se chystám toto provést.
Měl jsem však v plánu záložní plán a to sice odhodit jí pomocí Síly, pak k ní přiskočit a sebrat jí meč. Sebrat jí meč, je má priorita.

____________________________________
edit: tak, udělal jsem tam alternativu toho, kdyby nevyšel ten můj atak.

[Funny]

Trošku jsi předběhl a to tím skokem, protože ty počítáš s tím, že Anje meč sjede, ale co když ne? Zkus vypracovat i druhou variantu a napiš, pokud jí sjede, tak k ní přiskočím a kopnu ji, pokud ne...
---------------
Dantooine, na planinách:
S vymysleným plánem na rychlé vítězství a pro jistotu i s plánem, kdy by Anje meč nesjel si byl připraven udeřit.
Najednou svůj meč stáhneš za svá záda a zatímco Anje sjede meč k zemi, tak k ní přiskočíš a kopneš ji do břicha. Tvůj kop byl tak silný a překvapivý, že Anja upustila svůj světelný meč na zem a sama spadla na záda, ale rychle vyskočila. Ty jsi neočekával, že by se z tvého úderu mohla oklepat tak rychle, a tak než jsi se stačil sehnout pro její meč, tak už si ho k sobě přitahovala Sílou. Jílec Anjina světelného meče se zastavil přesně uprostřed mezi vámi, kdy jsi se také natáhl v Síle a začal ho přitahovat k sobě. Vzdálení jste od sebe byli pouze pár metrů, takže to byla ideální situace pro další lest.
---------------
Pokud zareaguješ správně, tak můžeš ukončit tento souboj.