Jediský Chrám, Coruscant
V jídelně je poměrně plno, což u vás na Akademii obvyklé nebývá. Všude cítíš klid a harmonii, jako kdyby si i jednotlivé atomy dávali přednpst a uhýbali z cesty, to vše nicméně v jednom plynulém a harmonickém pohybu. Pro jedie to tady byla nádhera. Stoupl jsi si do řady, která vedla k výdeji oběda. Tady to nebylo jak u vás, zde se dávala výživná, zdravá a energetická strava, na chuť, jak jsi mohl později zjistit, se nikdo už nedíval. Vlastně jídlo, které jsi dostal, stejně jako všichni mistři a jediové, byla divně vypadající kaše, pevné konzistence, líbivé vůně ale otřesné chuti. Když jsi to ale jedl, mohl jsi po chvilce zjistit, že je to "tak hnusný, až dobrý". Přidat by si šel ale opravdu jen odvážlivec.
Nazdar, já sem Tod. Sedíš na mém místě, vaše stoly bývají tamty vzadu.
Poví hezky, a za ním je několik dalších padawanů. Stoly tady mají nejspíše vybrané, pro každou "třídu" jeden. Naproti tobě sedí tvůj Sithský kamarád, Daev, na kterém vidíš, že se mu moc nelíbí, že přerušily vás oběd, a moc nechybí do toho, aby vybouchl...
Výcvik pro Xanda Mala (Khanemis)
Moderátor: Moderátoři
-
Khanemis
Jediský Chrám, Coruscant
Všímám si prostředí v jídelně a trochu mě ta náhlá změna oproti naší Akademii zaráží. Popravdě, cítím se tu značně nesvůj. Nejsem vůbec zvyklý na ten prazvláštní pocit klidu, který z tohoto místa vyzařuje a který je v rozporu s mým nitrem. Doslova jako by se všechna má vnitřní nestálost zastavila a zaraženě vyčkávala na to, co se tu bude dít.
'Vůbec se mi to tu nelíbí,'
nemůžu se zbavit svých vnitřních myšlenek.
Nakonec se mi je však podaří trochu potlačit. Nadechnu se a už trochu vyrovnaněji se pustím do jídla. Vzápětí však ale málem lituji toho, že jsem tak učinil. Není to zrovna pochoutka, ale což, hlavně když to není otrávené. Snad.
Potom mě však osloví jeden z místních Padawanů. Zarazím se. Na Akademii bych si musel vydobýt právo na své místo, tady by to ale asi nebylo moudré. Jeho troufalost by ve mně možná normálně vyvolala hněv, v tuto chvíli jsem však v klidu. Cítím totiž, že tady nejde až o tak závažnou věc, že stáhnout se tu není bráno jako slabost, která to však je, ale jako očekávaná slušnost.
'Ne že bych z toho byl zrovna nadšený, ale raději udělám, co ten Jedi chce.'
"Ah, omlouvám se, jsme tu s přáteli pořád trochu zmatení z toho všeho,"
odvětím mu se strojeným úsměvem. Dávám všechen svůj um sociální přetvářky, kterou jsem se učil po velkou část svého života, do snahy vypadat co nejpřirozeněji a naprosto bezelstně.
Pak si povšimnu Daevovy reakce a vidím, že jestli rychle nezasáhnu, bude tu problém. Položím mu opatrně ruku na rameno a s pohledem upřeným přímo do jeho očí na něj spustím rádoby žoviálním tónem:
"Vypadá to, že se tu máme ještě hodně co učit, viď kamaráde? Přeci nechceme, abychom se tu před našimi novými společníky předvedli ve špatném světle,"
dávám důraz na poslední slova.
Všímám si prostředí v jídelně a trochu mě ta náhlá změna oproti naší Akademii zaráží. Popravdě, cítím se tu značně nesvůj. Nejsem vůbec zvyklý na ten prazvláštní pocit klidu, který z tohoto místa vyzařuje a který je v rozporu s mým nitrem. Doslova jako by se všechna má vnitřní nestálost zastavila a zaraženě vyčkávala na to, co se tu bude dít.
'Vůbec se mi to tu nelíbí,'
nemůžu se zbavit svých vnitřních myšlenek.
Nakonec se mi je však podaří trochu potlačit. Nadechnu se a už trochu vyrovnaněji se pustím do jídla. Vzápětí však ale málem lituji toho, že jsem tak učinil. Není to zrovna pochoutka, ale což, hlavně když to není otrávené. Snad.
Potom mě však osloví jeden z místních Padawanů. Zarazím se. Na Akademii bych si musel vydobýt právo na své místo, tady by to ale asi nebylo moudré. Jeho troufalost by ve mně možná normálně vyvolala hněv, v tuto chvíli jsem však v klidu. Cítím totiž, že tady nejde až o tak závažnou věc, že stáhnout se tu není bráno jako slabost, která to však je, ale jako očekávaná slušnost.
'Ne že bych z toho byl zrovna nadšený, ale raději udělám, co ten Jedi chce.'
"Ah, omlouvám se, jsme tu s přáteli pořád trochu zmatení z toho všeho,"
odvětím mu se strojeným úsměvem. Dávám všechen svůj um sociální přetvářky, kterou jsem se učil po velkou část svého života, do snahy vypadat co nejpřirozeněji a naprosto bezelstně.
Pak si povšimnu Daevovy reakce a vidím, že jestli rychle nezasáhnu, bude tu problém. Položím mu opatrně ruku na rameno a s pohledem upřeným přímo do jeho očí na něj spustím rádoby žoviálním tónem:
"Vypadá to, že se tu máme ještě hodně co učit, viď kamaráde? Přeci nechceme, abychom se tu před našimi novými společníky předvedli ve špatném světle,"
dávám důraz na poslední slova.
Jediský Chrám, Coruscant
Kašlu na nějáký světlo!
Řekne směrem k tobě a shodí tác ze stolu, čímž přiláká pozornost prakticky celé jídelny, až na mistry, kteří se věnují spíš svému jídlu a sobě. Ty v prvních pár sekundách ani nevíš, co všechno se děje, načež k tobě přišel jeden z padawanů, kterým jste měli uvolnit místo.
Co se mu stalo? Pokud se vám nechtělo přecházet, stačilo říct, není problém.
Poví pěkně, a začne sbírat ze země to, co shodil. Protože Daev měl hlad, miska byla prázdná, což znamenalo, že na zemi není mimo věcí jako příbor, talíř, tác nebo sklenka nic jiného.
Pokud to chceš dojít, klidně tady seď.
Řekne další z nich, a posadí se na místa, která se, když tvůj přítel shodil tác, uvolnila.
Z jakýho Chrámu že to vlastně jste? Nechcete spáchat takovou "seznamovací" akcičku po obědě? Myslím že máte dneska volno, stejně jako my.
Mrkne na tebe, a pustí se do oběda. Daeva můžeš vidět, jak je na druhé straně jídelny a udělá to, co nepředpokládáš. Zakříčí na tebe něco jako, že jde do svýho pokoje, a že ho nidko nemá otravoavt svojí přítomností, což neslyšeli jenom padawani, kteří se samozřejmě za ním otočily, ale i mistrové, kteří to zaregistrovali také. Nicméně ihned se začali starat o svoje věci, jenom pohledy njbližších padawanů byly upřeny na tebe, a zdálo se, že neplánujou starat se o svoje.
Kašlu na nějáký světlo!
Řekne směrem k tobě a shodí tác ze stolu, čímž přiláká pozornost prakticky celé jídelny, až na mistry, kteří se věnují spíš svému jídlu a sobě. Ty v prvních pár sekundách ani nevíš, co všechno se děje, načež k tobě přišel jeden z padawanů, kterým jste měli uvolnit místo.
Co se mu stalo? Pokud se vám nechtělo přecházet, stačilo říct, není problém.
Poví pěkně, a začne sbírat ze země to, co shodil. Protože Daev měl hlad, miska byla prázdná, což znamenalo, že na zemi není mimo věcí jako příbor, talíř, tác nebo sklenka nic jiného.
Pokud to chceš dojít, klidně tady seď.
Řekne další z nich, a posadí se na místa, která se, když tvůj přítel shodil tác, uvolnila.
Z jakýho Chrámu že to vlastně jste? Nechcete spáchat takovou "seznamovací" akcičku po obědě? Myslím že máte dneska volno, stejně jako my.
Mrkne na tebe, a pustí se do oběda. Daeva můžeš vidět, jak je na druhé straně jídelny a udělá to, co nepředpokládáš. Zakříčí na tebe něco jako, že jde do svýho pokoje, a že ho nidko nemá otravoavt svojí přítomností, což neslyšeli jenom padawani, kteří se samozřejmě za ním otočily, ale i mistrové, kteří to zaregistrovali také. Nicméně ihned se začali starat o svoje věci, jenom pohledy njbližších padawanů byly upřeny na tebe, a zdálo se, že neplánujou starat se o svoje.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
-
Khanemis
Jediský Chrám, Coruscant
Daevova reakce mě trochu zarazí, viděl jsem sice, že v něm bublá hněv, ale doufal jsem v jeho schopnost se trochu ovládnout.
'Vidět ho nějaký z našich mistrů, asi by mu usmažil zadek blesky...idiot. Chápu, že jsou ti Padawani dost otravní, ale nejsme tu proto, abysme s nima bojovali, otevřeně.'
Než se vyhrabu ze svých myšlenek, tak už Daev hlučně odchází pryč a vida zvědavé pohledy ostatních, nezbývá mi než se pokusit nastálou situaci trochu vyžehlit. S největším sebezapřením se donutím k relativně přirozeně vypadajícímu úsměvu a spustím na ostatní mírným tónem:
"Prosím omluvte ho, naše cesta byla značně dlouhá a zdá se, že se projevila na jeho náladě. Věřím, že brzy už bude zase přátelštější"
Jen doufám, že tím potlačím jejich případné podezření. Potom se chtě nechtě vrátím ke slovům jednoho z Padawanů. Otázku ohledně toho, odkud jsme přišli, nechávám raději nezodpovězenou.
"Nevím, jestli budeme mít sílu na společenskou akci, přeci jen, jak jsem již říkal, cesta byla velmi namáhavá. Ale promluvím o tom s ostatními a uvidíme, kdo bude chtít...,"
pokrčím rameny na znamení váhání.
'To by ještě tak scházelo, bratříčkovat se s nima. na druhou stranu, jestli tu máme zapadnout byla by to dobrá příležitost. Ale pochybuju, že by to dopadlo dobře. Možná bych se měl obětovat jen já...'
Daevova reakce mě trochu zarazí, viděl jsem sice, že v něm bublá hněv, ale doufal jsem v jeho schopnost se trochu ovládnout.
'Vidět ho nějaký z našich mistrů, asi by mu usmažil zadek blesky...idiot. Chápu, že jsou ti Padawani dost otravní, ale nejsme tu proto, abysme s nima bojovali, otevřeně.'
Než se vyhrabu ze svých myšlenek, tak už Daev hlučně odchází pryč a vida zvědavé pohledy ostatních, nezbývá mi než se pokusit nastálou situaci trochu vyžehlit. S největším sebezapřením se donutím k relativně přirozeně vypadajícímu úsměvu a spustím na ostatní mírným tónem:
"Prosím omluvte ho, naše cesta byla značně dlouhá a zdá se, že se projevila na jeho náladě. Věřím, že brzy už bude zase přátelštější"
Jen doufám, že tím potlačím jejich případné podezření. Potom se chtě nechtě vrátím ke slovům jednoho z Padawanů. Otázku ohledně toho, odkud jsme přišli, nechávám raději nezodpovězenou.
"Nevím, jestli budeme mít sílu na společenskou akci, přeci jen, jak jsem již říkal, cesta byla velmi namáhavá. Ale promluvím o tom s ostatními a uvidíme, kdo bude chtít...,"
pokrčím rameny na znamení váhání.
'To by ještě tak scházelo, bratříčkovat se s nima. na druhou stranu, jestli tu máme zapadnout byla by to dobrá příležitost. Ale pochybuju, že by to dopadlo dobře. Možná bych se měl obětovat jen já...'
Jediský Chrám, Coruscant
Ostatní jsme nemysleli, my mysleli jenom vás dva. Nebo jenom tebe, pokud tvůj kamarád nebude chtít.
Dá ti přátelský návrh. V očích mu jde vidět, že má něco za lubem, nicméně nic, co by naznačovalo, že ví že jsi sith.
Nebo na to prostě zapomeň. My budem kolem devátý večer čekat před jídelnou, když nepřijdeš, tak jako by jsme nic neříkali. Půjdem se podívat ven z chrámu.
I když posloucháš padawana poměrně soustčeděně, do oka ti hned začne bít Daev, který ti naznačuje, aby jsi za ním přišel. Dělá to poměrně diskrétně, když ty ale víš, kam se dívat, hned poznáš co chce. Vypadá klidnější. Podle všeho má důležitou zprávu. Proto se za ním hned vydáš.
Hele, dneska se musíme nějak dostat z chrámu, venku na nás čeká o jedenácti večer spojka, která nám sdělí naše úkoly. Jen nevím, jak to tady chodí, jestli nás pustí.
Řekne zmateně a čeká na tvojí odpověď.
Ostatní jsme nemysleli, my mysleli jenom vás dva. Nebo jenom tebe, pokud tvůj kamarád nebude chtít.
Dá ti přátelský návrh. V očích mu jde vidět, že má něco za lubem, nicméně nic, co by naznačovalo, že ví že jsi sith.
Nebo na to prostě zapomeň. My budem kolem devátý večer čekat před jídelnou, když nepřijdeš, tak jako by jsme nic neříkali. Půjdem se podívat ven z chrámu.
I když posloucháš padawana poměrně soustčeděně, do oka ti hned začne bít Daev, který ti naznačuje, aby jsi za ním přišel. Dělá to poměrně diskrétně, když ty ale víš, kam se dívat, hned poznáš co chce. Vypadá klidnější. Podle všeho má důležitou zprávu. Proto se za ním hned vydáš.
Hele, dneska se musíme nějak dostat z chrámu, venku na nás čeká o jedenácti večer spojka, která nám sdělí naše úkoly. Jen nevím, jak to tady chodí, jestli nás pustí.
Řekne zmateně a čeká na tvojí odpověď.
Greatest, Goldest, Fruitiest, You-know-him-he-is-so-awesum Me.
Moje ochranka:
Darth Revan ♥
Moje ochranka:
Darth Revan ♥