Výcvik pro CA-290395, “Ruhe”
Moderátor: Moderátoři
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Výcvik pro CA-290395, “Ruhe”
prolog
Lékařské středisko Kaalid Shoal
...nabral jsi vědomí, ale měl jsi velice zvláštní a nepříjemný pocit. Nevěděl jsi kde jsi,......kdo jsi. Věděl jsi jen, že se vznášíš v bactové nádrži. Pak jsi opět zavřel oči a poddal se temnotě...
...nabral jsi vědomí. Ležejsi na posteli a kolem tebe byli tři lékařští droidi. Léčili to, co nezvládla bacta. Podíval jsi se nalevo, pak na pravo. K vůli ostrému světlu jsi musel viděl silně rozmazaně, neviděl jsi dál než na droidy, pak už byl obraz jen rozmazaný a bílý....a pak tě opět zahalila temnota...
...nabral jsi vědomí. Nevěděl jsi kolik času uplynulo mezi jednotlivými záblesky nabraného vědomí. Ležel jsi v jednolůžkovém pokoji, a nad tebou se skláněl lékařský droid.
droid: Pane ? Pane, CA-290395, jak se cítíte ?
CA-290395 ? Co je to za jméno ? Kde to jsem ?
...chtěl jsi promluvit, ale nešlo to, snaha něco říct by tě ve tvém stavu vyčerpala. Opět jsi zavřel oči a nechal se unášet temnotou....
--------------------------------------------------------------------------------------
Ruhe !! Ruhe, soustřeď se na cíl. Ruhe, posloucháš mě, sakra ?!
Jo, poslouchám, omlouvám se,pane,už se to nestane !!
odvětil jsi svému nadřízenému a začal jsi se věnovat svému zaměřovači.
Támhle je, ještě chvíli, a bude na ideální pozici...
prolétlo ti hlavou. Pak už jsi jen stisknul spoušť a z odstřelovací pušky vylétl pozdrav na rozloučenou. Než se cíl stačil sesunout mrtvý k zemi. Už jsi dávno nebyl na místě výstřelu.
O svém cíli jsi věděl jen to nejpodstatnější. Jak vypadá, kde se pohybuje, a kdy je vhodná příležitost cíl zneškodnit. Dělový člun už na vás čekal na střeše Coruscantského mrakodrapu. Na tento úkol stačili jen dva. Zbytek čekal ve člunu...
Dobrá práce Ruhe. ... pochválil tě velicí důstojník tvého týmu
..ostatně jako vždycky! ...dodal další ze členů, který se pak začal smát...
Lékařské středisko Kaalid Shoal
...nabral jsi vědomí, ale měl jsi velice zvláštní a nepříjemný pocit. Nevěděl jsi kde jsi,......kdo jsi. Věděl jsi jen, že se vznášíš v bactové nádrži. Pak jsi opět zavřel oči a poddal se temnotě...
...nabral jsi vědomí. Ležejsi na posteli a kolem tebe byli tři lékařští droidi. Léčili to, co nezvládla bacta. Podíval jsi se nalevo, pak na pravo. K vůli ostrému světlu jsi musel viděl silně rozmazaně, neviděl jsi dál než na droidy, pak už byl obraz jen rozmazaný a bílý....a pak tě opět zahalila temnota...
...nabral jsi vědomí. Nevěděl jsi kolik času uplynulo mezi jednotlivými záblesky nabraného vědomí. Ležel jsi v jednolůžkovém pokoji, a nad tebou se skláněl lékařský droid.
droid: Pane ? Pane, CA-290395, jak se cítíte ?
CA-290395 ? Co je to za jméno ? Kde to jsem ?
...chtěl jsi promluvit, ale nešlo to, snaha něco říct by tě ve tvém stavu vyčerpala. Opět jsi zavřel oči a nechal se unášet temnotou....
--------------------------------------------------------------------------------------
Ruhe !! Ruhe, soustřeď se na cíl. Ruhe, posloucháš mě, sakra ?!
Jo, poslouchám, omlouvám se,pane,už se to nestane !!
odvětil jsi svému nadřízenému a začal jsi se věnovat svému zaměřovači.
Támhle je, ještě chvíli, a bude na ideální pozici...
prolétlo ti hlavou. Pak už jsi jen stisknul spoušť a z odstřelovací pušky vylétl pozdrav na rozloučenou. Než se cíl stačil sesunout mrtvý k zemi. Už jsi dávno nebyl na místě výstřelu.
O svém cíli jsi věděl jen to nejpodstatnější. Jak vypadá, kde se pohybuje, a kdy je vhodná příležitost cíl zneškodnit. Dělový člun už na vás čekal na střeše Coruscantského mrakodrapu. Na tento úkol stačili jen dva. Zbytek čekal ve člunu...
Dobrá práce Ruhe. ... pochválil tě velicí důstojník tvého týmu
..ostatně jako vždycky! ...dodal další ze členů, který se pak začal smát...
KLAP-BZZZZZZ
Lékažské středisko Kaalid Shoal
...otevřel jsem oči, vznášel jsem se v bactové nádrži. Pokusil jsem se pohnout rukou... nemohl jsem a ztěžklá víčka mne ponořila do tmy...
...ležel jsem na posteli... droidi vydávaly nesnesitelný bzučivý zvuk a s mojí bolavou hlavou to nedělalo nic dobrého. Otočil jsem hlavu na jednu stranu a poté na druhou.
AAAAAAHHH!, zařval jsem v duchu, když mojí otevřenou ránou na noze projela ostrá bolest. Zamručil jsem a poté omdlel...
...“Pane! Pane, CA-290395, jak se cítíte?“, probudil mne hlas droida DD-13.
Zmateně jsem otevřel ústa, abych odpověděl ale překvapivě jsem nevydal ani hlásku. Překvapilo mne, že už na ústech nemám dýchací masku a přemýšlel jsem o čem to mluví.
CA-290395 ? Co je to za jméno ? Kde to jsem ?, pomyslel jsem a nedopověděl...
-------------------------------------------------------------------------------------
Cíl se pohyboval, zaměřovač mé odstřelovací pušky sledoval hlavu osoby a poté zmáčkl spoušť. Okamžitě jsem se odrazil od stanoviště a přehodil pušku přes rameno. Můj velitel sledoval letící střelu a poté viděl jen padající bezvládné tělo.
„Dobrá práce Ruhe.“, pochválil mne velící důstojník.
..ostatně jako vždycky!, dodal přítel Quon Blein a já se usmál. Běžel jsem přes střechu mrakodrapu, ze kterého jsem seskočil, přičemž jsem vystřelil záchytné lano směrem k mrakodrapu, na kterém byl dělový člun. Lano se zachytilo a já se přehoupl k směrem ke člunu.
Dopadl jsem na stěnu markodrapu a připnul lano k pásku. Nastafvil jsem přitahovací režim a rychle vyběhl po stěne na střechu, na kterou jsem dopadl spolu s odepnutím lana.
CA-290395 u člunu. Otevřete prosím nákladovou rampu., řekl jsem a při pomyšlení na své kamarády jsem se usmál. Vždy se divili, proč si říkám svým identifikačním číslem a ne moji přezdívkou Ruhe.
...otevřel jsem oči, vznášel jsem se v bactové nádrži. Pokusil jsem se pohnout rukou... nemohl jsem a ztěžklá víčka mne ponořila do tmy...
...ležel jsem na posteli... droidi vydávaly nesnesitelný bzučivý zvuk a s mojí bolavou hlavou to nedělalo nic dobrého. Otočil jsem hlavu na jednu stranu a poté na druhou.
AAAAAAHHH!, zařval jsem v duchu, když mojí otevřenou ránou na noze projela ostrá bolest. Zamručil jsem a poté omdlel...
...“Pane! Pane, CA-290395, jak se cítíte?“, probudil mne hlas droida DD-13.
Zmateně jsem otevřel ústa, abych odpověděl ale překvapivě jsem nevydal ani hlásku. Překvapilo mne, že už na ústech nemám dýchací masku a přemýšlel jsem o čem to mluví.
CA-290395 ? Co je to za jméno ? Kde to jsem ?, pomyslel jsem a nedopověděl...
-------------------------------------------------------------------------------------
Cíl se pohyboval, zaměřovač mé odstřelovací pušky sledoval hlavu osoby a poté zmáčkl spoušť. Okamžitě jsem se odrazil od stanoviště a přehodil pušku přes rameno. Můj velitel sledoval letící střelu a poté viděl jen padající bezvládné tělo.
„Dobrá práce Ruhe.“, pochválil mne velící důstojník.
..ostatně jako vždycky!, dodal přítel Quon Blein a já se usmál. Běžel jsem přes střechu mrakodrapu, ze kterého jsem seskočil, přičemž jsem vystřelil záchytné lano směrem k mrakodrapu, na kterém byl dělový člun. Lano se zachytilo a já se přehoupl k směrem ke člunu.
Dopadl jsem na stěnu markodrapu a připnul lano k pásku. Nastafvil jsem přitahovací režim a rychle vyběhl po stěne na střechu, na kterou jsem dopadl spolu s odepnutím lana.
CA-290395 u člunu. Otevřete prosím nákladovou rampu., řekl jsem a při pomyšlení na své kamarády jsem se usmál. Vždy se divili, proč si říkám svým identifikačním číslem a ne moji přezdívkou Ruhe.
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Coruscant - dělový člun
Dělový člun se vznesl vzhůru a ponořil se do husté dopravní tepny táhnoucí se stovky kilometrů po hlavní třídě coruscanstséko bulváru.
velitel týmu "Shark" : Ještě jednou gratuluju,Ruhe, v tomhle počasí zasáhnout cíl není nic lehkýho.
člen týmu "Quon Blein" : Pane,co se bude dít teď ? Jaké jsou rozkazy?
velitel týmu "Shark" : Vracíme se na základnu,Quone. Momentálně pro nás nemají žádnou misi. Alespoň si odpoč....
(práásk)
Dělovým člunem se rozezněl zvuk praskajícího kovu. Sekundu na to se začal dělový člun řítit k zemi...
KLAP-BZZZZZZ
Coruscant - dělový člun
Nastoupil jsem pomalou chůzí do člunu a potřásl si s členy týmu. Člun se vznesl a já usedl do pro mne připraveného křesla, kde sem si zapnul pásy.
„Ještě jednou gratuluju, Ruhe, v tomhle počasí zasáhnout cíl není nic lehkého.“, řekl velitel týmu „Shark.“. Usmál sem se a znovu poděkoval. Nebylo to podle mne nic úžasného. Vše mne to naučili na Kaminu. Vždy sem byl vděčný za to co dělám, jelikož sem nechtěl být nějakým nudným důstojníkem nebo vojákem na bojišti, co se většinou ani nedostane ke střílení.
„Pane, co se bude dít teď? Jaké jsou rozkazy?“, zeptal se Quon a já se okamžitě otočil zpět na velitele, protože mne to také zajímalo.
„Vracíme se na základnu, Quone. Momentálně pro nás nemají žádnou misi. Aspoň si doprč...“, velitel nedomluvil a lodí se rozezněl zvuk praskajícího zvuku.
„Všichni se připoutejte!“, zařval „Shark“ a já se hlavně díval na ostatní jestli jsou připoutaní, jelikož já připoután už byl.
V zadní části se otevřela prasklina. Všichni ostatní z týmu se začali připoutávat teprve při velitelově odpovědi Quonovi, a proto nikdo nebyl připoután.
Ozval se křik a člunem proudící vzduch do praskliny začal vtahovat Quona, který začal kolem sebe mávat rukama, aby se něčeho zachytil.
Byl jsem připoután tak sem k němu reflexivně natáhl ruku. Na poslední chvíli jsem ho chytil ale Quon mi svou váhou ohnul ruku přes hranu křesla, ve kterém sem seděl.
Bolestivě sem zařval a všiml sem si, že křeslo váhu nás obou dlouho nevydrží a za chvíli se odtrhne od podlahy člunu.Se strachem v očích sem z okna sledoval míhající se mrakodrapy, přičemž sem si uvědomoval, že nejsou moc velké šance na přežití.
Buď se vymajzneme o nějakou přistávací plochu nebo se o něco zpomalíme a dopadneme do nižších pater Corusantu, nevím co je horší..., pomyslel sem a každopádně sem očekával nějaký drsný náraz.
Nastoupil jsem pomalou chůzí do člunu a potřásl si s členy týmu. Člun se vznesl a já usedl do pro mne připraveného křesla, kde sem si zapnul pásy.
„Ještě jednou gratuluju, Ruhe, v tomhle počasí zasáhnout cíl není nic lehkého.“, řekl velitel týmu „Shark.“. Usmál sem se a znovu poděkoval. Nebylo to podle mne nic úžasného. Vše mne to naučili na Kaminu. Vždy sem byl vděčný za to co dělám, jelikož sem nechtěl být nějakým nudným důstojníkem nebo vojákem na bojišti, co se většinou ani nedostane ke střílení.
„Pane, co se bude dít teď? Jaké jsou rozkazy?“, zeptal se Quon a já se okamžitě otočil zpět na velitele, protože mne to také zajímalo.
„Vracíme se na základnu, Quone. Momentálně pro nás nemají žádnou misi. Aspoň si doprč...“, velitel nedomluvil a lodí se rozezněl zvuk praskajícího zvuku.
„Všichni se připoutejte!“, zařval „Shark“ a já se hlavně díval na ostatní jestli jsou připoutaní, jelikož já připoután už byl.
V zadní části se otevřela prasklina. Všichni ostatní z týmu se začali připoutávat teprve při velitelově odpovědi Quonovi, a proto nikdo nebyl připoután.
Ozval se křik a člunem proudící vzduch do praskliny začal vtahovat Quona, který začal kolem sebe mávat rukama, aby se něčeho zachytil.
Byl jsem připoután tak sem k němu reflexivně natáhl ruku. Na poslední chvíli jsem ho chytil ale Quon mi svou váhou ohnul ruku přes hranu křesla, ve kterém sem seděl.
Bolestivě sem zařval a všiml sem si, že křeslo váhu nás obou dlouho nevydrží a za chvíli se odtrhne od podlahy člunu.Se strachem v očích sem z okna sledoval míhající se mrakodrapy, přičemž sem si uvědomoval, že nejsou moc velké šance na přežití.
Buď se vymajzneme o nějakou přistávací plochu nebo se o něco zpomalíme a dopadneme do nižších pater Corusantu, nevím co je horší..., pomyslel sem a každopádně sem očekával nějaký drsný náraz.
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Coruscant - dělový člun
Člun nabíral na rychlosti..a stejně tak ztrácel výšku. Pilot se snažil nasměrovat člun tak, aby se vyhnul budovám, ale s vyřazenými stabilizátory to moc nešlo.
Quon věděl, že jestli se nepustí, ohrozí i tvůj život, a tak povolil zápěstí. I přes pronikavou bolest jsi se ho snažil držet ze všech sil. Najednou ti ale jeho ruka zklouzla po tvém brnění na předloktí, a Quon zmizel v dýmu za lodí.
Shark na něj zařval, ale bylo pozdě.
(prásk)
Člun se otřel o budovu a urval si levé křídlo. Začal prudce rotovat a nabírat vetší rychlost.
pilot: Držte se, tohle nebude lehký přistání!!
Prudký náraz vás všechny vyhodil z křesel, i když jste byli připoutaní. Člun dopadl kolmo na svůj směr, takže bokem dopředu. Náraz vás vyhodil ven ze člunu. Z nákladového prostoru nezbylo nic,než hromada kouřících trosek. Copilot byl mrtvý. Stačilo se podívat na jeho roztříštěnou helmu. Jako zázrakem přežil i pilot.
Bylo vás tedy 5.
Ty, Shark,pilot,klonový voják, kerý s vámi letěl v nákladovém prostoru, a poslední člen tvé jednotky - Saber, který za celou dobu nepromluvil. Byl už takový, promluvil jen když to bylo nezbytné.
Shark: Je někdo raněn ?...Vypadá to, že jsme skončili někde těsně pod vrchními patry. Zajistěte okolí, počkáme tu na vyzvednutí.
...v nižších patrech bylo šero, okolní budovy byly tak vysoké, že nebylo vidět jejich vrcholy.
Člun nabíral na rychlosti..a stejně tak ztrácel výšku. Pilot se snažil nasměrovat člun tak, aby se vyhnul budovám, ale s vyřazenými stabilizátory to moc nešlo.
Quon věděl, že jestli se nepustí, ohrozí i tvůj život, a tak povolil zápěstí. I přes pronikavou bolest jsi se ho snažil držet ze všech sil. Najednou ti ale jeho ruka zklouzla po tvém brnění na předloktí, a Quon zmizel v dýmu za lodí.
Shark na něj zařval, ale bylo pozdě.
(prásk)
Člun se otřel o budovu a urval si levé křídlo. Začal prudce rotovat a nabírat vetší rychlost.
pilot: Držte se, tohle nebude lehký přistání!!
Prudký náraz vás všechny vyhodil z křesel, i když jste byli připoutaní. Člun dopadl kolmo na svůj směr, takže bokem dopředu. Náraz vás vyhodil ven ze člunu. Z nákladového prostoru nezbylo nic,než hromada kouřících trosek. Copilot byl mrtvý. Stačilo se podívat na jeho roztříštěnou helmu. Jako zázrakem přežil i pilot.
Bylo vás tedy 5.
Ty, Shark,pilot,klonový voják, kerý s vámi letěl v nákladovém prostoru, a poslední člen tvé jednotky - Saber, který za celou dobu nepromluvil. Byl už takový, promluvil jen když to bylo nezbytné.
Shark: Je někdo raněn ?...Vypadá to, že jsme skončili někde těsně pod vrchními patry. Zajistěte okolí, počkáme tu na vyzvednutí.
...v nižších patrech bylo šero, okolní budovy byly tak vysoké, že nebylo vidět jejich vrcholy.
KLAP-BZZZZZZ
Corusant-dělový člun
Quon se pustil.
"Ne! Ne! Ne!, začal sem křičet a držel ho ze všech sil. Hrana křesla se mi zařezávala do lopatky jako nůž do másla.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁ!", zaječel sem. Necítil sem ruku. Najednou... moje prsty povolily...
"QUONE!", můj obličej byl ztuhlý vztekem a překvapením... velitel zařval... Já ho pustil..., pomyslel sem a tu mne tlaková síla vyhodila z křesla.
Dopadl sem tvrdě na zem směrem ke kokpitu. Přimo přeede mnou ležel copilot s proražným čelním zatmaveným sklem. Přes všechnu tu bolest sem vstal a rozeběhl se někam na otevřené prostranství. Pohledem sem sledoval každý ousíček Corusantu, který sem viděl. Hledal sem Quona. Uvědomil sem si, že pokud Quon nedopadl na nějakou plochu vrchních pater, nemohl ten pád přežít a stejně z člunu vyletěl příliš prudce. Doufal sem, že se stal nějaký zázrak a přežil. Dopadl sem na kolena a sundal si těžkou helmu. Saber ke mně ihned přiběhl a podepřel mne.
"Jsi v pořádku?", zeptal se potichu a já nepatrně přikývl hlavou.
"Je někdo raněn? ... Vypadá to, že jsem skončili těsně pod vrchními patry. Zajistěte okolí, počkáme na vyzvednutí.", řekl Shark a já se postavil. Musel sem spolupracovat s ostatními. Svoji zbraň sem ihned našel vedle křesla, ve kterém sem seděl, a které se urvalo. Odstřelovačku jsem si nasadil na záda stejně jako vibročepele. Blaster sem ihned založil k boku a šel z lodi vynést poslední zbytky nákladu.
Quon se pustil.
"Ne! Ne! Ne!, začal sem křičet a držel ho ze všech sil. Hrana křesla se mi zařezávala do lopatky jako nůž do másla.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁ!", zaječel sem. Necítil sem ruku. Najednou... moje prsty povolily...
"QUONE!", můj obličej byl ztuhlý vztekem a překvapením... velitel zařval... Já ho pustil..., pomyslel sem a tu mne tlaková síla vyhodila z křesla.
Dopadl sem tvrdě na zem směrem ke kokpitu. Přimo přeede mnou ležel copilot s proražným čelním zatmaveným sklem. Přes všechnu tu bolest sem vstal a rozeběhl se někam na otevřené prostranství. Pohledem sem sledoval každý ousíček Corusantu, který sem viděl. Hledal sem Quona. Uvědomil sem si, že pokud Quon nedopadl na nějakou plochu vrchních pater, nemohl ten pád přežít a stejně z člunu vyletěl příliš prudce. Doufal sem, že se stal nějaký zázrak a přežil. Dopadl sem na kolena a sundal si těžkou helmu. Saber ke mně ihned přiběhl a podepřel mne.
"Jsi v pořádku?", zeptal se potichu a já nepatrně přikývl hlavou.
"Je někdo raněn? ... Vypadá to, že jsem skončili těsně pod vrchními patry. Zajistěte okolí, počkáme na vyzvednutí.", řekl Shark a já se postavil. Musel sem spolupracovat s ostatními. Svoji zbraň sem ihned našel vedle křesla, ve kterém sem seděl, a které se urvalo. Odstřelovačku jsem si nasadil na záda stejně jako vibročepele. Blaster sem ihned založil k boku a šel z lodi vynést poslední zbytky nákladu.
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Corusant-kdesi v dolních patrech
Ve člunu toho nebylo moc. Byl uzpusoben na běžnou přepravu po Cruscantu. Neměl plnou výbavu. Něco jsi přece jen našel - pár výživných tyčinek a několik zásobníků do DCčka. A samozřejmě několik granátů.
Ostatní už byli na svých místech. Takticky se na vzájem kryli, kdy náhodou došlo k nějakým potížím s místními obyvateli. Seděl jsi na okraji trosek a přehraboval se v bedně. Tolik jsi se zapřemýšlel, že sis nevšim, že si vedle tebe sedá "Shark".
Shark : Je mi líto co se stalo,Ruhe. Quon byl i můj přítel, byl bratr nás všech.
...povzbudivě tě lehce bouchnul do ramene a šel zpět na své místo. Než došel do půli cesty, ozvala se střelba. Tvoje vycvičené instinkty tě přinutili se rychle ukrýt a vzít do ruky zbraň. Konečně jsi našel nepřítele. Droidi obchodní federace přicházeli ze všech směrů. Nebylo jich moc, ale dost na to aby vás zaměstanali...
Ve člunu toho nebylo moc. Byl uzpusoben na běžnou přepravu po Cruscantu. Neměl plnou výbavu. Něco jsi přece jen našel - pár výživných tyčinek a několik zásobníků do DCčka. A samozřejmě několik granátů.
Ostatní už byli na svých místech. Takticky se na vzájem kryli, kdy náhodou došlo k nějakým potížím s místními obyvateli. Seděl jsi na okraji trosek a přehraboval se v bedně. Tolik jsi se zapřemýšlel, že sis nevšim, že si vedle tebe sedá "Shark".
Shark : Je mi líto co se stalo,Ruhe. Quon byl i můj přítel, byl bratr nás všech.
...povzbudivě tě lehce bouchnul do ramene a šel zpět na své místo. Než došel do půli cesty, ozvala se střelba. Tvoje vycvičené instinkty tě přinutili se rychle ukrýt a vzít do ruky zbraň. Konečně jsi našel nepřítele. Droidi obchodní federace přicházeli ze všech směrů. Nebylo jich moc, ale dost na to aby vás zaměstanali...
KLAP-BZZZZZZ
Corusant-kdesi v dolních patrech
Prohlížel jsem bedny a třídil potřebné věci do pěti skupin. Po chvíli jsem byl hotov a každému dal jednu skupinku. Gránaty jsem neměl moc v lásce ale přesto jsem si je také vzal. Nejspíš jsem je neměl rád, protože jsem je nikdy neuměl házet. S vibronoži to byla hračka ale granáty přece jen byl jiný styl házení a já ho nikdy moc cvičit nemusel, když jsem skoro nikdy nebyl uprostřed bitvy.
Ostatní už byli na svých místech. Takticky se na vzájem kryli, kdy náhodou došlo k nějakým potížím s místními obyvateli. Dál jsem se přehraboval v bednách, když si ke mne přisedl Shark.
"Jemi líto co se stalo, Ruhe. Quon byl i můj přítel, byl bratr nás všech.", řekl Shark a já potichu pokračoval ve své práci. Chvíli tam ještě jen tak seděl a poté mne povzbudivě a lehce bouchl do ramene. Vstal a odešel zpět na své místo.
"Ano... ale já jsem byl ten, kdo ho mohl záchránit...", zamumla jsem a než Shark došel na své místo, ozvala se střelba. Ihned jsem hmátl po pušce a skočil mezi bedny.
Droidi obchodní federace. Hlasitě jsem zaklel. Okamžitě jsem se zvedl a namířil odstřelovačkou na droidy, kteří stály asi tak v prostřední lajně. Tu nejbližší měli vyřadit moji kolegové a ti, kteří byly nejdále by trefili spíše ostatní droidy než nás. na chvíli jsem přestal střílet a zajištěné granáty jsem po zemi poslal směrem k ostatním a poté střílel dál. Pomalu jsem se sunul směrem k blasteru, který jsem před minutou držel v ruce a upustil jsem ho, když jsem sebral pušku. Podepřel jsem pušku kolenem a střílel dál, přičemž jsem blaster zastrčil do pouzdra na boku.
Prohlížel jsem bedny a třídil potřebné věci do pěti skupin. Po chvíli jsem byl hotov a každému dal jednu skupinku. Gránaty jsem neměl moc v lásce ale přesto jsem si je také vzal. Nejspíš jsem je neměl rád, protože jsem je nikdy neuměl házet. S vibronoži to byla hračka ale granáty přece jen byl jiný styl házení a já ho nikdy moc cvičit nemusel, když jsem skoro nikdy nebyl uprostřed bitvy.
Ostatní už byli na svých místech. Takticky se na vzájem kryli, kdy náhodou došlo k nějakým potížím s místními obyvateli. Dál jsem se přehraboval v bednách, když si ke mne přisedl Shark.
"Jemi líto co se stalo, Ruhe. Quon byl i můj přítel, byl bratr nás všech.", řekl Shark a já potichu pokračoval ve své práci. Chvíli tam ještě jen tak seděl a poté mne povzbudivě a lehce bouchl do ramene. Vstal a odešel zpět na své místo.
"Ano... ale já jsem byl ten, kdo ho mohl záchránit...", zamumla jsem a než Shark došel na své místo, ozvala se střelba. Ihned jsem hmátl po pušce a skočil mezi bedny.
Droidi obchodní federace. Hlasitě jsem zaklel. Okamžitě jsem se zvedl a namířil odstřelovačkou na droidy, kteří stály asi tak v prostřední lajně. Tu nejbližší měli vyřadit moji kolegové a ti, kteří byly nejdále by trefili spíše ostatní droidy než nás. na chvíli jsem přestal střílet a zajištěné granáty jsem po zemi poslal směrem k ostatním a poté střílel dál. Pomalu jsem se sunul směrem k blasteru, který jsem před minutou držel v ruce a upustil jsem ho, když jsem sebral pušku. Podepřel jsem pušku kolenem a střílel dál, přičemž jsem blaster zastrčil do pouzdra na boku.
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Corusant-kdesi v dolních patrech
Shark : Kde se tu sakra vzali ? Sakra, už ani centrum Republiky neni v bezpečí, když sem proklouzne federace !
O pár minut později padl poslední droid. Shark pomalu přistoupil k nejbližšímu šrotu a kopl do něj. Nad hlavou se vám objevil dělový člun, pomalu se kolmo snels mezi budovami a otevřel nákladní prostor. Z něj vyskákala jednotka klonů v plné polní. Hned jak vyskočil poslední voják, dveře se zavřely, a člun zmizel mezi budovami. Velitel skupiny přišel k Sharkovi.
Nové rozkazy, máme najít tajnou separatistickou továrnu na droidy kousek odsud.
Shark : Cože ? Továrna? Na Coruscantu ?
velitel : Jo, taky jsem tomu nemohl uvěřit. Taky mám rozkaz vám přenechat velení, takže....co dál ,pane ?
Shark : Nu dobrá. Veďte nás vojáku, a cestou mi řekněe co víte.
Všichni se sebrali a vyrazili směrem, který vám nově příchozí voják ukázal...
KLAP-BZZZZZZ
Corusant-kdesi v dolních patrech
Unaveně jsem usedl a opřel se o krabice. Shark kopl do jednoho z droidů, nebo spíše jeho zbytků, které se válely i u mých nohou. Vše najednou přehlušil zvuk dělového člunu a já okamžitě vzhlédl. Ihned z něj vyskočili klonový vojáci a člun se otočil a zmizel z našeho dohledu za nejbližším rohem. Velitel nově příchozí jednotky promluvil k veliteli Sharkovi.
"Nové rozkazy, máme najít tajnou separatistickou továrnu na droidy kousek odsud."
"Cože? Továrna? Na Corusantu?", zeptal se překvapeně Shark
Cože? Továrna? Na Corusantu?, napadla mne stejná otázka. Separatisté sem na Corusant nemohli nikoho přivézt. Každá loď se musí identifikovat ještě před vstupem do atmosféry. Musel to být někdo zevnitř a někdo kdo má velký vliv a peníze. Senátorka Amidala? Ne, ta nikdy., napadlo mne a při pomyšlení na senátorku Amidalu jsem se nepatrně a nervózně usmál.
"Jo, taky jsem tomu nemohl uvěřit. Taky mám rozkaz vám přenechat velení, takže... co dál, pane?", odpověděl velitel nové jednotky. Samozřejmě jsem nebyl jediný, kdo si všiml zaváhání před několika slovy před slovem "PANE".
"Nu dobrá. Veďte nás vojáku, a cestou mi řekněte co víte.", přikázal Shark a já se okamžitě sebral a byl šel jsem téměř ihned jsem se postavil za velitele Sharka, kterého tmavými uličkami Corusantu vedl vellitel nové jednotky.
Slýchal jsem, že se hlučnost města snižuje každým patrem směrem dolů, ale neočekával jsem, že tu bude takové ticho. Puška na zádech, blaster v ruce a vibronože? Proč jsem si ty vibronože nechal vv ubikacích? Já pitomec.", začal jsem si nadávat a sledovat okolí, kterým jsme procházeli.
Unaveně jsem usedl a opřel se o krabice. Shark kopl do jednoho z droidů, nebo spíše jeho zbytků, které se válely i u mých nohou. Vše najednou přehlušil zvuk dělového člunu a já okamžitě vzhlédl. Ihned z něj vyskočili klonový vojáci a člun se otočil a zmizel z našeho dohledu za nejbližším rohem. Velitel nově příchozí jednotky promluvil k veliteli Sharkovi.
"Nové rozkazy, máme najít tajnou separatistickou továrnu na droidy kousek odsud."
"Cože? Továrna? Na Corusantu?", zeptal se překvapeně Shark
Cože? Továrna? Na Corusantu?, napadla mne stejná otázka. Separatisté sem na Corusant nemohli nikoho přivézt. Každá loď se musí identifikovat ještě před vstupem do atmosféry. Musel to být někdo zevnitř a někdo kdo má velký vliv a peníze. Senátorka Amidala? Ne, ta nikdy., napadlo mne a při pomyšlení na senátorku Amidalu jsem se nepatrně a nervózně usmál.
"Jo, taky jsem tomu nemohl uvěřit. Taky mám rozkaz vám přenechat velení, takže... co dál, pane?", odpověděl velitel nové jednotky. Samozřejmě jsem nebyl jediný, kdo si všiml zaváhání před několika slovy před slovem "PANE".
"Nu dobrá. Veďte nás vojáku, a cestou mi řekněte co víte.", přikázal Shark a já se okamžitě sebral a byl šel jsem téměř ihned jsem se postavil za velitele Sharka, kterého tmavými uličkami Corusantu vedl vellitel nové jednotky.
Slýchal jsem, že se hlučnost města snižuje každým patrem směrem dolů, ale neočekával jsem, že tu bude takové ticho. Puška na zádech, blaster v ruce a vibronože? Proč jsem si ty vibronože nechal vv ubikacích? Já pitomec.", začal jsem si nadávat a sledovat okolí, kterým jsme procházeli.
- lexicz
- Poručík
- Příspěvky: 526
- Registrován: 30.10.2007 16:47:00
- Bydliště: Smržovka
- Kontaktovat uživatele:
Corusant-kdesi v dolních patrech
Voják si vybral jednu z postranních uliček a vydal se na cestu. Shark s ním držel krok a probíral s ním situaci. Ostatní se seřadili za nimi a sledovali každý podezřelý stín nebo pohyb.
Voják : Abych to zkrátil, na velitelství nám poskytli jen základní informace o továrně. Nachází se tedy přímo pod námi, asi tak přibližně 250 pater pod námi, abych byl přesnější. čeká nás pěkný výlet, a nepochybně potkáme i pár plechounů. Momentálně není k dispozici víc jednotek, ale za pár hodin se k nám přidá asi padesát vojáků, pokud nás najdou. K samotné rovárně - nevíme jak je možné, že tu vůbec je, na to máme přijít. Za žádných okolností nesmíme vyhodit hlavní počítač, dokud nebudeme mít stažená data. To je celkem problém, protože jakýkoli sebemenší rozruch způsobí odpočet sebedestrukce hlavního jádra reaktoru. A aby toho nebylo málo, reaktor je umístěn na hlavním nosníku támhle toho mrakodrapu. Pokud vybuchne, mrakodrap se sesype hluboko pod nás.
Shark : To zní jako zábavný úkol. Tyhle mise přímo miluju !
Voják : Vy možná ano, pane, já ne. Pokud se něco stane, mnoho lidí přijde o život, nehledě na komplikace které to budou celé doprovázen. Už jste někdy byl v hroutícím se mrakodrapu ? Já ne, a rád bych to tak nechal,pane.
Shark se jen zasmál, ale už nic neříkal. Moc dobře chápal závažnost situace. Nikdy nic nenechal na lehkou váhu. Jeho slova měla jen povzbudit muže. Dobře to věděl. Dobře jsi to věděl i ty. A dobře to věděli i ostatní. I přes to to fungovalo. Všichni na Sharka pohlížejí s velkým respektem.
Voják si vybral jednu z postranních uliček a vydal se na cestu. Shark s ním držel krok a probíral s ním situaci. Ostatní se seřadili za nimi a sledovali každý podezřelý stín nebo pohyb.
Voják : Abych to zkrátil, na velitelství nám poskytli jen základní informace o továrně. Nachází se tedy přímo pod námi, asi tak přibližně 250 pater pod námi, abych byl přesnější. čeká nás pěkný výlet, a nepochybně potkáme i pár plechounů. Momentálně není k dispozici víc jednotek, ale za pár hodin se k nám přidá asi padesát vojáků, pokud nás najdou. K samotné rovárně - nevíme jak je možné, že tu vůbec je, na to máme přijít. Za žádných okolností nesmíme vyhodit hlavní počítač, dokud nebudeme mít stažená data. To je celkem problém, protože jakýkoli sebemenší rozruch způsobí odpočet sebedestrukce hlavního jádra reaktoru. A aby toho nebylo málo, reaktor je umístěn na hlavním nosníku támhle toho mrakodrapu. Pokud vybuchne, mrakodrap se sesype hluboko pod nás.
Shark : To zní jako zábavný úkol. Tyhle mise přímo miluju !
Voják : Vy možná ano, pane, já ne. Pokud se něco stane, mnoho lidí přijde o život, nehledě na komplikace které to budou celé doprovázen. Už jste někdy byl v hroutícím se mrakodrapu ? Já ne, a rád bych to tak nechal,pane.
Shark se jen zasmál, ale už nic neříkal. Moc dobře chápal závažnost situace. Nikdy nic nenechal na lehkou váhu. Jeho slova měla jen povzbudit muže. Dobře to věděl. Dobře jsi to věděl i ty. A dobře to věděli i ostatní. I přes to to fungovalo. Všichni na Sharka pohlížejí s velkým respektem.
KLAP-BZZZZZZ
Corusant-kdesi v dolních patrech
naše četa šla do postranní uličky a jelikož jsem stál hned za Sharkem a příchozím velitelem, všechny informace jsem slyšel. Také, že mne to zaujalo.
"Abych to zkrátil, na velitelství nám poskytli jen základní informace o továrně. Nachází se tedy přímo pod námi, asi tak přibližně 250 pater pod námi, abych byl přesnější. čeká nás pěkný výlet, a nepochybně potkáme i pár plechounů. Momentálně není k dispozici víc jednotek, ale za pár hodin se k nám přidá asi padesát vojáků, pokud nás najdou. K samotné rovárně - nevíme jak je možné, že tu vůbec je, na to máme přijít. Za žádných okolností nesmíme vyhodit hlavní počítač, dokud nebudeme mít stažená data. To je celkem problém, protože jakýkoli sebemenší rozruch způsobí odpočet sebedestrukce hlavního jádra reaktoru. A aby toho nebylo málo, reaktor je umístěn na hlavním nosníku támhle toho mrakodrapu. Pokud vybuchne, mrakodrap se sesype hluboko pod nás. ", řekl neznámý velitel. Všichni sledovali každý poddezřelý pohled, ale tady dole byl každý pohyb podezřelý, dokonce i ten náš.
"To zní jako zábavný úkol. Tyhle mise přímo miluju !", Shark se usmál a poté jsem postřehl malý pohyb v jiné uličce. Sevřel jsem svůj blaster ještě pevněji. Každou chvíli se tu mohli objevit další droidi a postřílet mnoho z nás. Byli jsme dobře vycvičení, ale nebyli jsme bohové, Jediové a nebyli jsme nesmrtelní.
"Vy možná ano, pane, já ne. Pokud se něco stane, mnoho lidí přijde o život, nehledě na komplikace které to budou celé doprovázen. Už jste někdy byl v hroutícím se mrakodrapu ? Já ne, a rád bych to tak nechal,pane.", odpověděl voják a Shark se zasmál. Obvykle mne to povzbudilo, jelikož jsem vždy věděl, že se o nás Shark postará, ale nyní po smrti jednoho z mích přátel jsem se nemohl ani usmát.
Obrazovka mé helmy mi posílala signál ostatních, a tak jsem věděl kde jsou.
Tady dole jsem spatřil i několik organismů, o kterých jsem se nedozvěděl ani v knihovně klonové armády, kde jsem strávil mnoho času. Někteří možní inteligentní živočichové nás sledovali jako, kdybychom byli možná kořist ale nedovolili si zaútočit, když viděli naše zbraně.
naše četa šla do postranní uličky a jelikož jsem stál hned za Sharkem a příchozím velitelem, všechny informace jsem slyšel. Také, že mne to zaujalo.
"Abych to zkrátil, na velitelství nám poskytli jen základní informace o továrně. Nachází se tedy přímo pod námi, asi tak přibližně 250 pater pod námi, abych byl přesnější. čeká nás pěkný výlet, a nepochybně potkáme i pár plechounů. Momentálně není k dispozici víc jednotek, ale za pár hodin se k nám přidá asi padesát vojáků, pokud nás najdou. K samotné rovárně - nevíme jak je možné, že tu vůbec je, na to máme přijít. Za žádných okolností nesmíme vyhodit hlavní počítač, dokud nebudeme mít stažená data. To je celkem problém, protože jakýkoli sebemenší rozruch způsobí odpočet sebedestrukce hlavního jádra reaktoru. A aby toho nebylo málo, reaktor je umístěn na hlavním nosníku támhle toho mrakodrapu. Pokud vybuchne, mrakodrap se sesype hluboko pod nás. ", řekl neznámý velitel. Všichni sledovali každý poddezřelý pohled, ale tady dole byl každý pohyb podezřelý, dokonce i ten náš.
"To zní jako zábavný úkol. Tyhle mise přímo miluju !", Shark se usmál a poté jsem postřehl malý pohyb v jiné uličce. Sevřel jsem svůj blaster ještě pevněji. Každou chvíli se tu mohli objevit další droidi a postřílet mnoho z nás. Byli jsme dobře vycvičení, ale nebyli jsme bohové, Jediové a nebyli jsme nesmrtelní.
"Vy možná ano, pane, já ne. Pokud se něco stane, mnoho lidí přijde o život, nehledě na komplikace které to budou celé doprovázen. Už jste někdy byl v hroutícím se mrakodrapu ? Já ne, a rád bych to tak nechal,pane.", odpověděl voják a Shark se zasmál. Obvykle mne to povzbudilo, jelikož jsem vždy věděl, že se o nás Shark postará, ale nyní po smrti jednoho z mích přátel jsem se nemohl ani usmát.
Obrazovka mé helmy mi posílala signál ostatních, a tak jsem věděl kde jsou.
Tady dole jsem spatřil i několik organismů, o kterých jsem se nedozvěděl ani v knihovně klonové armády, kde jsem strávil mnoho času. Někteří možní inteligentní živočichové nás sledovali jako, kdybychom byli možná kořist ale nedovolili si zaútočit, když viděli naše zbraně.