Akademie Síly

Jméno: "Růženka" Triferga'lonis zvaná Shadowlady
Triferga'lonis = Trifer Galonis

Titul: Padawan

Rasa: Twi'lek

Barva kůže: červená až narůžovělá

Rok narození: 43 let před bitvou o Yavín

Planeta narození: Dantooine

Životopis postavy: Narodila jsem se nečekaně, byla jsem první (nechtěné) dítě mojí maminky, tatínek měl před tím ještě jednoho chlapce (který bohužel umřel na neštovice i s jeho matkou). Moji rodiče byli každý s jinou barvou kůže, vlivem toho vznikla moje "růžová" a podle toho jsem taky dostala jméno. Z mého dětství si mnoho nepamatuju, vím jen že rodiče dělali jako "polootroci" na poli bohatých farmářů. Mnoho na mě neměli čas protože byli neustále pryč. Jednou mě maminka vzala do městečka kde celý den prodávala zboží farmáře. Hrála jsem si se skořápkami které okolo mne levitovali ve vzduchu. Přišel ke mě nějaký cizí pán, měl na svém boku pověšený světelný meč, oblečen v hnědém rouchu. Přišel ke mě a ptal se mě na různé otázky. Pak mne píchl do prstu (samozřejmě jsem vykřikla) a koukal do nějakého přístroje. Jakmile skončil, téměř okamžitě vyhledal mou matku a koupil si mě. Maminka se přišla za mnou rozloučit a dala mi svůj řetízek, který měla po nebožce prababičce. Tenkrát jsem tomu ještě moc nerozuměla, ale viděla jsem jak maminka pláče. Ten cizí pán mě zahalil do svého pláště a odnesl pryč, nekřičela jsem, jen mi tekly slzy. Odnesl mě na leteckou plošinu kde na nás čekala loď. Letěli jsme nějaký čas až jsme doletěli na místo. Coruscant. Přivedl mne před radu Jedi v mých 4 letech. Rada mě prověřila, zjistili že "ten pán" měl pravdu a skrývá se ve mě velká síla. Byla jsem trasnportována, vychovávana a vycvičena v chrámu jedi. Ujala se mne jedna z tamních mistryň řádu a cvičí mne doteď

Barva čepele: Fialová

Světelný meč: Jeden jednočepelový meč

Styl boje se světelným mečem: shi-cho, Makashi

Schopnosti: Vysoká úroveň ovládání síly, Slabá úroveň použití meče

Schopnosti jako rytíř Jedi: Schopnost hýbat s velkými předměty i s více najednou, vidět pomocí síly.

Vzhled, poznámky: výška 180, vyvynutější hrudník, štíhlá, modré oči, krásná tvář, svůdný usměv, v neznámé společnosti tichá ale mezi přáteli "hubu nezavře". Nikdo mi neříká jménem, jen přezdívkou jméno používá jen muj mistr/mistryně a pak také nejlepší kamaradi.

Rozsah znalostí o SW: Viděl jsem filmy, začínám hrát Kotor

Odhadovaná častost hraní: Odhaduju že tu budu každý den, ale odepisovat na výcvik asi ob den

Kontakt: 736 627 111 nebo mejlík Patrik.jas@seznam.cz

Vzhledem k tomu, že je moderátorský sbor vytížen, si tě vemu na starost já, i sithové občas musí dělat něco dobrého, aby se pak dokázali při zlých činech správně ocenit.

Přistupme tedy k otázkám:
1. Můžeš mít na AS víc účtů jako 1?
2. Můžeš svévolně přispívat do archívů?
3. Jaká je maximální velikost avatara? (uživatelské ikonky)

4. Uprav text do správného formátu:

Corcusant, Chrám Jedi
Tvůj pokoj. Tvé jediné útočiště. Jediná místnost, kde jsi měl jistotu, že si na tebe nikdo neukáže prstem a neřekne něco, co ti ublíží. Ale to teď nebylo tvou starostí, co se dělo za těmi dveřmi, nebylo tady. Seděls na zemi, koncentrace a soustředění to bylo jediné, co sis dovolil. Ve výšce tvých očích se vznášela konvice plná správně vroucí tekutiny, neboť čajové lístky v hrnéčku před tebou, si zasluhovaly takovouto péči. Ještě kousek nahnout. Předříkával sis v duchu, aby ani kapka neukápla na zem, nebo tobě na tělo. Bylo to jednoduché, dělal si to už přece tolikrát. O čtyři minuty později, sis už mohl vychutnat lahodnou chuť, která ze všeho nejvíce připomínala jakousi džungli, ze které jsi se před nedávnem s Isadorem -svým mistrem- vrátil. Mňam. Pomlaskávals a tvůj dlouhý jazyk, plný vycvičených chuťových buněk "zářil" blahem.

1. Ne
2. Ne
3. Maximální velikost osobní ikony (tzv. avatara) u hráčů nesmí překročit rozměry 150x200 pixelů.(šířka x výška)
4.

Corcusant, Chrám Jedi

Tvůj pokoj. Tvé jediné útočiště. Jediná místnost, kde jsi měl jistotu, že si na tebe nikdo neukáže prstem a neřekne něco, co ti ublíží. Ale to teď nebylo tvou starostí, co se dělo za těmi dveřmi, nebylo tady. Seděl jsi na zemi, koncentrace a soustředění to bylo jediné, co sis dovolil. Ve výšce tvých očích se vznášela konvice plná správně vroucí tekutiny, neboť čajové lístky v hrnečku před tebou, si zasluhovaly takovouto péči. Ještě kousek nahnout. Předříkával sis v duchu, aby ani kapka neukápla na zem, nebo tobě na tělo. Bylo to jednoduché, dělal si to už přece tolikrát. O čtyři minuty později, sis už mohl vychutnat lahodnou chuť, která ze všeho nejvíce připomínala jakousi džungli, ze které jsi se před nedávnem s Isadorem -svým mistrem- vrátil. Mňam. Pomlaskával jsis a tvůj dlouhý jazyk, plný vycvičených chuťových buněk "zářil" blahem.

Skus tohle:

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu 'Výměna názorů tohohle druhu je mezi pašeráky poměrně běžná, i když ne v takovém měřítku. Nejdřív si vyřeším svoje záležitosti a pak zjistím, o co tam jde.' Svoji pozornost obrátím zpět k prodavači, který zrovna chystá vak na pult. "Dobrý. Co za to budeš chtít?" Zalovím v kapse na opasku, a nahmátnu několik kreditových žetonů nabitých na různé hodnoty. Přes rameno přitom sleduji skrčka.

Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Výměna názorů tohohle druhu je mezi pašeráky poměrně běžná, i když ne v takovém měřítku. Nejdřív si vyřeším svoje záležitosti a pak zjistím, o co tam jde.
Svoji pozornost obrátím zpět k prodavači, který zrovna chystá vak na pult.
"Dobrý. Co za to budeš chtít?"
Zalovím v kapse na opasku, a nahmátnu několik kreditových žetonů nabitých na různé hodnoty. Přes rameno přitom sleduji skrčka.