Amida Kordes (Waylin)

Zde vytvořte svou přihlášku pro vstup do daného období.

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Amida Kordes (Waylin)

Příspěvek od Atalon »

Jméno: Amida Kordes

Povolání:

Rasa: Near-Human (míšenka Firrereo a Člověka)

Rok narození:

Planeta narození: Coruscant

Životopis postavy:

Její otec Adren Kordes byl součástí ExplorCorps a specializoval se na průzkum a mapování nových oblastí. Právě z jedné z těchto cest si také přivezl svou ženu Karis, Amidinu matku. Pocházela prý z rasy lidem podobných bytostí nazývaných Firrereo, Ale o tomto lidu, ani o okolnostech jejich seznámení nikdy moc nemluvili, ani o tom, že Amida byla nejspíš výsledkem právě toho seznámení.

Amida zdědila po obou rodičích mnohé. Po matce zvláštní trochu exotický zjev a jak časem bohužel zjistila i něco víc. Po otci pak touhu po dobrodružství, po objevování neznámého a všetečnost nutící jí strkat nos do prakticky všeho s čím se setkala. Jinak ale byla zcela běžným dítětem. Neposedným, zvídavým, po životě lačnícím dítětem, pro které je jakkoli velká ohrádka vytyčená rodiči prostě příliš malá.
Ano, o Amidě bylo hodně slyšet. Její objevné cesty, její pokusy na droidech, její pokusy na mazlíčcích mistra Lesk-Hal, její pokusy na mistru Lesk-Hal… Nebylo dne kdy by Amidu domů nepřivedli něčí ruce s vysvětlením a doporučením k lepší výchově. Marně.
Amidin otec byl většinu času pryč. Ne že by svou rodinu nemiloval, to jen že vesmír miloval prostě ještě víc. A Amidina matka neviděla ve zvídavosti své dcery nic špatného, už jen proto, že jí tak připomínala milovaného manžela, a tak se omezila na její výchovu ve věcech které jí mohli pomoci dostat se z problémů vlastními silami. Bohužel na to ale nedostala dost času. V Amidiných deseti letech zemřela. Stala se obětí smrtelné choroby.
Adrena i Amidu to tvrdě zasáhlo, nejen že Karis dlouho oplakávali, ale rázem byli odkázáni jeden na druhého, leč si vlastně byli skoro cizí. A narovinu, Adren tuto novou roli dokonale nezvládal. Amida byla sice matkou vychovávána v mnohém. Od atletických a gymnastických cvičení, přes tajemné bojové umění, až po praktické stránky jejích pokusů. V čem ale nikdy školena nebyla byla soběstačnost, jelikož si matka, jak už to koneckonců bývá myslela, že na tohle má ještě čas. Bohužel to byla zároveň i Adrenova slabost, sám byl zvyklý na život v podmínkách objevných cest a to nebyli podmínky pro desetileté děvče. Věci se ale nakonec vyřešili překvapivě sami. Malá Amida otci několikrát ukázala, svou prospěšnost a touhu po vědění v níž jí tolik podporovala její matka, a cesta k otci byla otevřena. Od toho dne malá Amida otce doprovázela na jeho cestách.

A že právě to byla část jejího života kterou milovala nejvíc. S otcem na cestách vstříc neznámému se cítila tak živá, tak šťastná. Učila se pilotovat a starat o lodě, cizí jazyky a kultury, a po určitém přemlouvání otce i střílet. Ze všeho nejvíc jí ale fascinoval vesmír. A Amida v tu chvíli přesně věděla co chce v životě dělat. A skutečně, po návratu z jedné z výprav se s otcem rozloučili a Amida nastoupila do školy ExplorCorps.

Na rozdíl od svých vrstevníků měla Amida náskok ve zkušenostech, který pro ní dělal ze studia hru. Hru jíž prokládala ráda vlastními výzkumy a projekty. Tentokráte o něco dospělejšími a pokročilejšími než byli její dětské pokusy jak asi vypadá mistrova kočka bez kožichu. Bohužel nezřídkakdy končící ještě větším průšvihem. I tak ale za pár let vyšla coby mladá průzkumnice s prvotřídními studijními výsledky. Jen si většina učitelského sboru školy asi dost oddychla.

Její první zkušeností coby plnohodnotného průzkumníka se ale měla stát cesta na lodi jejího otce. Amida byla blažená. Bohužel, ale, na sebe nenechalo dlouho čekat a tohle mělo být jedno z těch co mění životy. Objevování neznámých oblastí byla vždy nebezpečná hra a mít na palubě Jediho naladěného na vesmírné vlny, což Amida vždycky strašně obdivovala, vždy nestačilo. A tohle byl jeden z těch případů.

Co se vlastně přesně stalo zjistila až později, ale z jejího pohledu loď prostě najednou udělala kotrmelec. Když se vám totiž loď uprostřed letu hyperprostorem najednou zasekne do gravitační bouře, je úplně jedno jaké bezpečnostní a tlumící systémy máte na palubě, protože všechny jsou k ničemu. Téhle bouři, do níž se vynořili to ale nestačilo, chtěla si z nich ještě ukousnout a ukousla. Stačil jediný pitomý výboj a z lodi a části její posádky byl škvarek. Když je pak chytlo gravitační pole planety, rozsypala se loď skoro na kusy.
To že to celé někdo přežil byl zázrak, zázrak a poctivost Corelliansé konstrukce. I tak se ale probudila sama uprostřed trosek části lodi v lesích neznámého světa a polomrtvá. Tohle nebylo něco na co by vás dokázal jakýkoli výcvikový program připravit. A Amida měla co dělat se vzpamatovat. Vlastně v té chvíli po probuzení byla jen krůček od rezignace na všechno. Chtěla si prostě jen sednout a počkat až jí někdo zachrání. Byla to myšlenka na jejího otce, která jí ale nedovolila polevit, která jí zvedla na nohy a donutila se odbelhat do lesů, přežít. Následující dny strávila pokusy o nalezení otce, kohokoli z posádky, nebo jen něčeho k jídlu. Brzy ale zjistila, že loď se v atmosféře doslova rozletěla a její kusy i možní přeživší jsou tedy roztroušeni po obřím prostoru. Tím začala její cesta.
Dlouhé měsíce boje o přežití, stavění se nástrahám neznámého světa a pátrání. Dlouhé měsíce kdy odhalila, že zde nejsou sami, že z jejich posádky většina nepřežila a že bouře která je srazila není nic přírodního. Všechno to totiž byl nevydařený pokus pár šílených sithských kultistů na zopakování dávného rituálu, který nejen totálně zmršili, ale ještě nezvládli a teď skončili lapení na téhle planetě. Trvalo skoro rok a půl, plný krve, smrti a boje, než se Amidě podařilo zachránit pět přeživších a zastavit rituál ničící planetu. Nebylo to ale nic hezkého, už jen to, že k jeho nasycení použila právě těch kultistů a přirozeně proti jejich vůli. V tu chvíli, jí to ale bylo zcela jedno. Byli to oni, kdo takřka před jejíma očima stejně použili jejího otce.

Když se jí pak podařilo v lodi provizorně slepené z toho co bylo po ruce vrátit zpět. Bylo už všechno jinak. Především pak Amida. Její touha po objevování a vesmírných cestách dostala těžkou facku, připomínanou desítkami jizev a vzpomínek a ani sama nedokázala říct, co se svým životem dělat dál.

Hlavní zbraň: blasterová pistole (obdoba DL-44)

Záložní zbraň: světelné shoto s rudou čepelí, používané primárně coby obdoba nože.

Styl boje: Jednoduše, chladný. Není ale chladnokrevná, jen na bojové situace reaguje s naprostým klidem a vyrovnaností a to i ve chvíli kdy dojde na mrtvé.

Schopnosti:
Dokonalé praktické atletické a gymnastické schopnosti;
Schopný mechanik a elektronik;
Výborná v boji na blízko (používá základy stylu Echani, ovšem obohacené o spoustu vlastních kroků);
Zdá základy desítek jazyků, většinu na úroveň základního hovoru a porozumění;
Dobrý pilot;
Výborný navigátor (trochu pomáhá drobný Silový potenciál po otci vycvičený zkušenostmi);
Výborný střelec a bojovník se zbraněmi (o něco zkušenější z primitivnějšími zbraněmi);
Výborný znalec přežití;

Vzhled, Poznámky:

Vzhled: Střední atletické postavy, ženských tvarů, se středně dlouhými krvavě rudými vlasy s přírodními černými prameny, většinou svázanými do ohonu a temně oříškové pronikavé oči. Po těle má desítky jizev, většinou nevelkých a již blednoucích díky schopnosti regenerace. A trochu zvláštní odstín kůže, působící jemně nazlátlým odstínem, ale ten se ztrácí pod opálením od slunce. Ráda nosí temnější přírodní barvy, většinou temně zelenou, nebo hnědou.

Povaha: Její povaha se hodně změnila. Z kdysi usměvavé a optimistické dívky, se stala soběstačná, tvrdá, tichá a uzavřená žena. Ale někde uvnitř stále zůstává ta zvídavá, všetečná a učenlivá dívka. Chvíli si myslela, že už nikdy nechce zažít žádné dobrodružství, nebo se vydat z bezpečí civilizace,ale nakonec pochopila že to v sobě také ještě pořád má, jen jí tam teď už nežene tolik touha vidět, jako spíš ta utéct před světem. A přivezla si i něco dalšího, zodpovědnost.

Poznámky:
Regenerace – po matce zdědila zvýšenou schopnost regenerace, ale vzhledem k mísení krve je mnohem slabší. Přesto se dokáže vylízat i s celkem těžkých zranění a dřív než ostatní.
Síla – Po otci zdědila velice latentní nadání v Síle o kterém nemá nejmenší ponětí a které se zatím projevuje jen zcela minimálně a reflexivně. Nejvýrazněji u navigace ve vesmíru.

Rozsah znalostí o SW: Filmy, knihy, hry, moderace

Odhadovaná častost hraní: Pravidelně tak jednou týdně možná dvakrát

Kontakt: e-mail: zdenektyc@gmail.com
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Amida Kordes (Waylin)

Příspěvek od Elinor Rahl »

jo, mám, co jsem chtěla... :mrgreen:
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Zamčeno

Zpět na „Nové Sithské Války a Pád Republiky“