Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Skoro mě až překvapilo, jak dlouho už jsme na cestě. Jak jsem se neustále soustředil na to, abych nás oba někde nezabil, úplně jsem přestal vnímat čas a teď mě tahle informace praštila pořádně přes nos. Každá normální hlídka už by si i po takové době řekla, že musíme být rozhodně mrtví nebo by očekávala, že opustíme Raes někde jinde, abychom jim nevlétli přímo do náručí. Otázka byla, do jaké míry toto byla úplně obyčejná hlídka.

No nechci tě zklamat, ale přeci jenom ještě nejsem tak úplně světoznámej pilot, bejt na jejich místě, tak si myslím, že jsme se tady někde pěkně rozmázli a už bych byl doma. Ale máš pravdu, že pokud nás někdo prodal, nemusí to bejt tak úplně normální hlídka.

Pokýval jsem hlavou a přemýšlel jsem nad naším dalším postupem, když Miat zmínila několikadenní zašívání, tak mě hned napadla spousta možností, kterými bychom si mohli ukrátit čas, ale naštěstí pro mě, než jsem něco řekl, stihla mě Miat varovat, abych to nedělal.

Ty už mě tak znáš.. Neříkej ale, že by se ti to nelíbilo.

Nejprve jsem si povzdechl, ale nakonec jsem si neodpustil malé rýpnutí, při kterém jsem se na Miat usmál a radši jsem ji chvilku, po kterou mi to dovolilo řízení, Miat pozoroval, abych případně měl šanci uhnout před její pěstí. Potom jsem navedl loď do velké jeskyně, kde jsem si vyhlédl místo na přistání.

Musím si aspoň chvíli odpočnout, jestli potom máme kličkovat jako o život, tak to bude potřeba. Ještě bychom se taky mohli podívat na loď, jestli je ještě něco, co bychom mohli pošéfovat, aby se rozpadla co možná nejpozdějc. A nakonec nemáme ještě nějakou jinou možnost než jim vletět přímo do náručí?

Dosedl jsem s lodí na povrch jeskyně a ihned jsem se začal shánět po něčem k jídlu, což by mi patrně zvedlo náladu.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Pěst se tentokráte nekonala, už jen proto že mlátit pilota manévrujícího o život je něco trochu jiného než lodní příslušenství. Místo toho se ti ale dostalo dalšího vcelku plnohodnotného hlášení o stavu oprav.
S opravami to slavný nebude, ne že by nebylo co. Zadní stabilizátory jedou jen na šedesát procent, hlavně díky tomu omlacování o skály. Štíty jsou na šedesáti procentech, což je asi maximum co z nich dostaneme. Několik plátů pláště už nějak odstává, zatím to není kritický ale… no radši už do ničeho nebourej. Jo a jedna z nádrží má mikrotrhliny, utěsnila jsem to a zatím drží, jakž tak. Problém ale je, že na další opravy nemáme díly. Vlastně tu nejsou žádný náhradní díly. A já nejsem zrovna mechanik.
Miat podle všeho mělo technickou situaci zadní sekce vcelku pod kontrolou, vlastně až překvapivě na to, že opravdu nebyla trénovaný mechanik. A vlastně neměla pod kontrolou jen to.
Tady, nic jinýho k jídlu tu není.
Natáhla k tobě ruku s béžově zbarvenou tyčinkou v průhledném obalu, kterou vylovila z kapsy u opasku, když jsi prošacoval obě přihrádky kokpitu.
Je to nutriční bioprotejn, nic moc chuť ale dodá energii.
Vysvětlila jednoduše.

Ani mě by nevadilo, kdyby tam na nás už nikdo nečekal, zvláště když mě nenapadá jak se jim jinak vyhnout, teda jestli neznáš nějaký boční vchod do tohohle mraveniště.
Začala po chvíli svou myšlenku, která jistou pointu měla. Vzhledem k desítkám odboček, tunelů a děr tu určitě jistá pravděpodobnost dalšího východu vskutku byla. Na druhou stranu tu ale byla i ta část s jejím hledáním která vás mohla dostat do dalších potíží skoro stejně jako ke kýženému východu, takže záleželo čistě na tvém úsudku vlastních schopností a štěstí.
Ale jestli mám pravdu a budou tam, tak bych…
Miat se odmlčela jako by zvažovala jestli má pokračovat.
Mám jedno překvapení v záloze.
Řekla nakonec.
Ale vážně pro případ nejvyšší, kritický nouze. Vlastně je to tak šílený, že bude lepší když ani nebudeš vědět o co jde, věř mi.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Dobře, takže s lodí už nic moc nevykouzlíme, chápu.

Pokýval jsem hlavou při hledání nějakého jídla. Tuto moji tíživou situaci však také vyřešila Miat, když mi podala divně zbarvenou a jistě nechutnou věc, které říkala běžná výživa. Vzhledem k tomu, že jsem však nic jiného neměl a nabrat nějakou energii by se mi jistě hodilo, vzal jsem si od ní tyčinku a hladově ji rozbalil.

Děkuju, za to bych tě moh někdy pozvat na pořádnou večeři, teda až nám zrovna nebude chtít někdo vystřelit mozek z hlavy nebo tak něco, však to znáš.

Uchecnu se po pěkně zbaběle a do vtipu zaobaleném pozvání na večeři a začnu se ládovat tyčinkou jako by nemělo být žádné zítra. To už jsme se však dostali k tomu, jak dále řešit naši nastalou situaci, kdy z toho, co Miat říkala, vyplynuly dvě možnosti. Jedna znamenala sebevražedné kličkování v útrobách Raesu a ta druhá znamenala zřejmě něco podobně sebevražedného jenom v podání Miat.

Jo, takže abych to shrnul, buďto nás zabiju oba já, když se nám nepodaří zázračně najít jinou cestu nebo se při nějakým šíleným kousku zabiješ sama a mě rozstřílí parta cvoků.

Pokývnu hlavou a nechám si to chvilku projít hlavou, přičemž si zase ukousnu pořádnou dávku tyčinky, která se rychle krátí. Další hryz znamená již zpracování celé tyčky a obal míří na zem. Přeci jen to není má loď, tudíž se nemusím starat o pořádek. Byly tady důležitější věci na práci.

Když jsme přilétali k Raesu a potom prolétali stezkou, zachytili jsme dost informací o možných cestách, odbočkách atd. Můžeme to dát všechno nějak dohromady, vizualizovat to a podívat se, jestli se tam nerýsuje nějaká cestička, která by měla aspoň o něco větší šanci na úspěch než letět úplně naslepo? Nechal bych si tvoje sebevražedné kousky radši až jako poslední variantu, kterou nebudeme muset použít.

Usmál jsem se na ní a i když jsem se snažil, nedokázal jsem úplně zastřít, že mi na ní záleží a nerad bych jí viděl v problému, ze kterého by se nedokázala dostat.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Rozhodl jsi se pro opatrnější postup, alespoň v ohledu vašich možných pronásledovatelů, protože už zběžný pohled na mapu vytvořenou přístroji jasně oznamoval další porci šíleného manévrování při hledání náhradní cesty ven. Ale zároveň to vypadalo, že možností tu pro to pár je. Několik linek tunelů kam až dosáhly oči senzorů se zdálo někam vést, dále se větvit a vůbec se rozrůstat v ten obří spletenec chodeb. Nezbývalo tedy než zkusit znovu své štěstí.

Sonda se pod tvýma rukama po chvíli opět ladně odlepila od svého bezpečného kotviště v útrobách cesty bláznů a zamířila zpět do nitra systému tunelů. Než jsi si to pořádně stihl uvědomit, už jsi opět tančil šílené tango se skalními stěnami a úzkými průlety. Navíc, zmapovanou část tunelů jsi nechal za sebou během sotva minuty a teď už jsi zase letěl zcela naslepo, vedený jen svým instinktem.
Netrvalo dlouho a už jsi zase rezignoval na jakoukoli snahu si zapamatovat, kudy jsi letěl, kde jsi zvolil kterou odbočku, kterou dírou jsi se vydal. Už byla jen ta právě před tebou, která zmizela v zapomnění hned, jak bylo rozhodnutí učiněno. Opět jsi to byl jen ty, tvá vůle přežít, dokázat že jsi stejně schopný pilot jako tvůj otec a dokončit co jsi začal. Vteřiny se měnili v minuty a ty mizeli v odpočtu hodin.
Půl druhé hodiny ti trvalo, než se před tebou konečně objevilo to tak známé světlo na konci tunelu, dávající šanci na přežití. A že už byla potřeba. I přes tvé skoro až úžasné řízení, dostala loď pár nepříjemných zásahů a přibylo jí i dost šrámů, které už takhle domlácenému plášti dávali zabrat. Zvláště pak bude docela zajímavý váš vstup do atmosféry.

Od toho vás ale dělilo ještě hodně mil a jeden pruh trosek a bordelu. Ale mělo to i svá pozitiva. Z cesty bláznů jste se vynořili o takřka čtvrtinu Raesu jinde, než kde jste do něj vstoupili a kde na vás nejspíše někdo mohl čekat.

--------------------------------------
Tak konečně venku. Děj můžeš dotáhnout až k atmosféře planety.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Cesta bláznů:

Tak nějak úplně mi nebylo jasné, jak jsme ještě mohli být naživu. Za poslední den jsem prožil, hlavně na palubě této sondy, hodně šílených věcí a musel jsem své štěstí vyčerpat aspoň na sto let dopředu. Přesto se povedlo a z Raesu jsme vyletěli ve stavu, který stále připomínal možnost na přežití. Chvílemi se mi zdálo, že mě musí vést nějaká nepopsatelná síla, strážný anděl nebo snad boží ruka, protože jsem si velkou část svého manévrování téměř nevybavoval a už vůbec jsem netušil, proč a jak jsem udělal ten který manévr. Přesto jsme byli stále naživu.

Zbývalo už jenom prokličkovat vesmírným odpadem, což byla únavná a otravná práce, ale ve srovnání s hledáním cesty v tunelech to byla celkem hračka. Nepolevoval jsem ve své pozornosti a jistě jsem se proplétal mezi troskami těch, kteří neměli dostatečné štěstí nebo schopnosti a sem tam jsem minul i nějaký ten balvan. Funguje nám ještě to maskování? Možná by nebylo od věci to zapnout, přeci jen nestojíme o další společnost. Houknul jsem na Miat a předpokládal jsem, že to zařídí.

Z trosek jsme vyletěli naštěstí hodně daleko od místa, kudy jsme prchali před planetární hlídku, a zdálo se tak, že náš průlet k planetě před námi není nikým zablokován. Po prohlédnutí skenerů jsem proto také začal mířit na sestupovou dráhu do atmosféry planety takovým způsobem, abych sondu zatěžoval co nejméně. Přitom jsem se modlil, aby ještě chvíli vydržela a dostala nás až na místo přistání, odkud bychom se mohli následně bezpečně spojit s "povstalci" a předat jim nasbíraná data.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae:

Snad nějakým zázrakem, přesněji několika výchovnými kopanci okované boty Miat, se po chvíli rozblikal panel maskování a začal dělat na co byl konstruován. Miat to nijak nekomentovala, ale jelikož většina plátů kolem panelu teď připomínalo spíš sešlápnutou plechovku to bylo spíš dobře. V každém případě až k atmosféře jste se obešli bez jediného kontaktu s nepřítelem, a vlastně i s čímkoli jiným.

O něco adrenalinovější byl ovšem samotný vstup do atmosféry, i když jsi zvolil ten nejpovolnější vletový vektor, tu nejbezpečnější rychlost, ten nejlepší náklon, nevydržel omlácený plášť ani vstupní nápor a lodí prolétlo uši drásající zaskřípění. V momentě kolem čelního průzoru kokpitu proletěl zohýbaný plát, kdysi přidělaný na čele sondy jako její ochrana.
“To byl…?“
Miatina otázka zůstala otevřená, protože ani ona nechtěla znát odpověď. Zvlášť když jí okamžitě začali zběsile vykřikovat všechny palubní senzory. Narůstající teplota, tlak, nevhodné vyvážení, porušení trupu. Každý z nich měl svůj názor a žádný se nepletl, protože během pár vteřin se sonda roztřásla a teplota uvnitř narostla do rozměrů dost nepříjemné sauny. Nebylo na vybranou, stlačil jsi ovládání a doufal, že v tvém stoletém žejdlíku štěstí zbyla ještě jedna kapka, která sondu udrží pohromadě při střemhlavém průletu atmosférou, jediné možnosti jak se dostat do atmosféry dřív než stihne udělat teplo ze sondy pečící troubu.
Lodí se neslo praskání skřípání a to že se odporoučel zbytek tlumičů už byla jen třešnička na už takhle šílené jízdě.

Když jste se o sotva deset vteřin vynořili z oblaků Abregado-Rae, zbyla z pláště sondy sotva polovina. A vlastně byl zázrak když se motory rozhodly ještě chvíli spolupracovat, místo aby vás rovnou poslaly k zemi. Zkoušet ve vašem stavu rádio by bylo jako chtít po gizce napsat úkol z astrometrie, protože všechny antény co kdy sonda měla byly teď spečené, nebo tu rovnou chyběly. O to milejší bylo, když jste uviděli otevřené dveře skladištního hangáru připraveného na přistání.

S posledním dosednutím sondy na zem se odlomili i přistávací podstavce a loď se doslova svalila na břicho na skladištní podlahu, ale na tom nezáleželo. Úkol byl splněn a vy jste byli zpátky na zemi. Miat lehce vytáhla ze záznamníku datadisk se záznamem vašeho letu a snad i s mapou pro příštího blázna který to zkusí a obrátila se k tobě.
“To se musí uznat. Pilot seš prvotřídní.“
Pokynutí helmy, projev úcty u kohokoli jiného ve vaší situaci skoro urážející, ale od Miat, to byl vrcholný projev úcty k tvému umění.
“Pojďme to dodělat.“
Dodá a podá ti datadisk.

Dveře sondy jak jinak na stisk ovladače prakticky nereagují. A vlastně by bylo divné kdyby ano, většina zadní sekce vypadá jako po výbuchu taktické hlavice, nemluvě o několika plátech vnitřního pláště, které teď slouží očividně jako plášť jediný. Proto tě ani moc nepřekvapí když se na tvém rameni octne ruka Miat, která tě nekompromisně odsune stranou.
Jediný kopanec a ani žárem svařené pláty, ani otřesy zničené motorky, ani tlakem ohnuté panty nemají šanci a vstupní poklop odletí od sondy dobrý metr.
Miat si vítězně stoupne vedle nich a pokyne ti k volné cestě.

Sonda vypadá zvenčí ještě hůř než zevnitř. Plášť odstává na tolika místech, že připomíná ježka. Je celá ohořelá a zprohýbaná. Místy z ní koukají i zbytky obvodů nebo kabeláže, tam kde se rozpadla při přistání. Ale krom vás není kdo by to viděl.
Dok je prázdný, žádné uvítání, žádný šrumec kolem sondy, nic.
Miat tě opět chytne za rameno.
“Něco tu nehraje, pozor.“
Zašeptají tiše reproduktory a uslyšíš, jak v její ruce zacvaká jištění blasteru. Ze své obvyklé výzbroje si toho sebou do sondy nebrala tolik kolik bys čekal. Dva “příruční kanony“, zbytek nechala na zemi, v jedné z beden skladiště, aby na palubě nepřekážela. Bedně která je od vás dál než by teď chtěla.

“Zdravím pane Gordone. Úžasný výkon, to se musí nechat.“
Během vteřiny jste obklíčeni. Asi dvě desítky mužů na ochozu nad vámi a asi stejně tolik na zemi kolem vás.
“Možná vám to nechám napsat na hrob.“
Pronese vysoký muž s křivím úsměvem na ochozu. Jeho elegantní sako, uhlazený účes a naleštěné boty sem jednoznačně nepatří a poskytují mu nálepku vůdce. Vůdce na jehož čele se v momentě objeví rudá tečka zaměřovače Miatina blasteru.
Všichni žoldáci v doku zamíří a odjistí zbraně.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae:

No doprdele..

Nikdy není úplně nejlepší, když vám uletí část pláště v momentě vstupu do atmosféry. Obvykle je to vlastně úplně nejhorší, co se může stát. Loď se stane docela neovladatelnou a vy si můžete vybrat mezi smrtí uvařením nebo roztrháním na kousky v případě nepovedeného dopadu. Přeci jen se nás však štěstí stále drželo, a tak nás od situace, kdy bychom k zemi padali jako velmi přezrálá švestka bez možnosti jakkoli korigovat svou trajektorii, dělily velmi nespolehlivě fungující motory.

Vrak, který dopadl na zem hangáru, by se dal jen těžko označit jako něco, co by ještě kdykoli v budoucnu mělo znovu letět. Po dopadu jsem nevěřícně koukal na svoje ruce, které nás sem dostaly a pak jsem si trochu rozhozeně otřel čelo, které bylo oroseno ledovým potem. Přežil jsem další vlastní smrt, což znamená, že se mi zase o něco rozrostla sbírka. Teď za to však nemohla Miat, ale byl jsem sám svým zachráncem.

Zkoprněl jsem podruhé, když mi Miat vysekla takovou poklonu, až se mi z toho málem postavil, jak vzrušující okamžik to byl. Trochu jsem se začervenal a usmál jako sluníčko na hnoji. Ó děkuji, to bych mohl poslouchat celý den. Každopádně bez tebe bych to nezvlád, na to že nejsi mechanik, jsi tu kocábku udržela provozuschopnou sakra dlouho. Vrátil jsem Miat pochvalu a ze splněné mise jsem měl velmi dobrý pocit. Potom navrhla, abychom misi dokončili formalitami jako bylo předání dat, s čímž jsem nemohl nesouhlasit. Miat byla pohotová a podala mi záznamy, které jsem dobře uschoval do vnitřní kapsy vesty.

S dveřmi byla mírný potíž, kterou však Miat velmi rychle vyřešila. Trochu větší problém byl cítit ve vzduchu ovšem ihned potom. Ještě před tím, než mě Miat varovala a tasila zbraně, jsem přišel o svou skvělou náladu, protože jsem cítil, že jsme najednou zase pěkně v řiti. A bylo tomu tak.

Zkontroloval jsem situaci, zdálo se, že se na nás víc než dobře připravili. Asi slyšeli o tom, co Miat dokáže. Dobrých dvacet mužů přeci jen mohlo představovat problém, který by Miat nemusela být schopná vyřešit dostatečně rychle na to, abychom to oba přežili bez úhony. A tak byl možná čas spíše na slova. Přišlo se na nás totiž podívat nějaké větší zvíře, což byla samozřejmě chyba, kterou mohl vypozorovat když se díval do hlavně Miatina blasteru. To však bylo pro něj již pozdě, protože teď by se i jemu hodilo tak trochu vyjednávat.

Sám jsem nebyl obklíčením až tak šokován, protože jsem si dnes již odbyl hodně horkých chvilek nahoře v Bláznově cestě, při průletu atmosférou a dopadu na zem. A také samozřejmě při pochvale od Miat. Na druhou stranu se mi přeci jenom srdce stahovalo do gatí, protože ze způsobu komunikace chlapíka a z naší situace se dalo tušit, že bych se tak úplně jistě nemusel dožít chvíle, kdy si to s Miat opravdu slušně užiju, což by mě trápilo snad ze všeho nejvíc.

Díky, je milé, že někdo zná jméno nejlepšího pilota ve vesmíru. S kýmpak mám tu čest?

Ušklíbl jsem se možná trošku drze a namyšleně, abych se potom se zájmem zeptal na jméno muže, který měl v plánu natáhnout nám papírové boty a uložit pár metrů pod zem. To však nebyl cíl, ke kterému bych hodlal směřovat. A tak byl čas mluvit, což byla druhá věc, hned po pilotování, kterou jsem uměl docela dobře.

Nemyslíte, že by byla tak trochu škoda, abychom tady společně umřeli? Sice by pro mě bylo ctí, mít hrob hned vedle toho vašeho, ale přeci jenom bych preferoval umřít až si trochu víc užiju. Co si o tom takhle v klidu popovídat, hm? Co byste rád? Možná bychom se mohli dohodnout bez zbytečného násilí ke spokojenosti nás obou. Já nakonec jen projíždím a nechtěl bych, aby tady někdo kvůli mě přišel k úhoně. Znáte přeci jak se to říká, "nikdy neprovokuj člověka, který má na sobě brnění a míří ti do xichtu kanónem širším než je tvoje oko".

Posledním větou jsem poukázal na poměrně očividný fakt, kterým byla Miat připravená ustřelit noblesnímu chlapíkovi hlavu. Při svém proslovu jsem se poohlížel po hangáru, zda bych našel nějaké vhodné místo, kde bych se mohl skrýt a nekoupit to tak hned prvním výstřelem, který by prořízl vzduch.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Skladiště:

Váš uhlazený hostitel se na vás díval velmi povýšeně i po tvém proslovu, ale tobě přeci neuniklo těch pár detailů narušujících tuhle jeho dokonalou pózu. Lehké podupávání boty, těkavý pohled rozšířených zorniček, lehký záchvěv ruky mezi klidnými gesty. Měl strach a měl k němu důvod. Ale i tak skrze svou dokonale klidnou tvář nenuceně procedil.
“Jmenuji se Adrien Rosseti.
Věřím, že už jste o mě slyšel.“

Tohle byla připomínka hodně zbytečná. Jméno Rosseti stačilo k vybavení si rozstříleného baru, mrtvé dívky, slov Tarekko. Muž který teď stál před tebou byl důvod proč jsi právě proletěl dvakrát měsícem téhle planety. A už jen to stačilo k doplnění jistých střípků mozaiky tvých možností. O to údernější ovšem byla reakce reprodukovaného hlasu zpoza tvých zad.
“Mám ho zabít?“
I přes mechaničnost reproduktorů byl tón Miat jednoznačně ledově klidný, tak klidný, že snad každý v místnosti pochopil, že ho od smrti dělí jediné tvé slovo. Každý včetně něho, soudě podle zrychleného dechu. Většina zbraní zacílila ještě přesněji.

Jeho vyděšené oči ale teď sklouzli pohledem k bočním dveřím skladiště, jakoby čekal, že právě tudy se vzápětí do skladiště vřítí posily.
“Nepřijdou!“
Zahřměla Miat skoro pobaveně, za dobu co se znáte už jsi nuance jejího reproduktoru poznal dost na to abys to rozeznal. I když význam ti zůstal skryt. Ne však Adrienu Rossetimu, ten na ní vytřeštil oči s nevěřícným pohledem dokonale hroutícím bezchybnou chladnou fasádu.
“Jak… ne… nemohli jste…“
Konečně se mu podařilo, alespoň částečně obnovit svou sebejistotu.
“Nevím co je tohle za trik ale nemohl jsi...“

“To ne já, to ona.“
Odpověděla zcela klidně Miat, ignorujíc tvé nechápání.

“Ona? Kdo je…“
Adrienova otázka vyzněla do prázdna, když se za ním skoro jakoby odnikud vynořila štíhlá postava a na jeho krk dopadla čepel nože.
“Myslí mě.“
Oznámila mu samolibě Inyri a přitlačila svou dýku na jeho krční tepnu. Rudá tečka z jeho čela zmizela, jak Miat místo něj našla jistě další cíl v podobě vysokého štíhlého muže pevných rysů nalevo od vás.
“Kdes byla tak dlouho?“
Zeptala se nenuceně Miat a lehce do tebe strčila abys se přitiskl k boku sondy, jedinému použitelnému krytu kolem.
“Pardon, zdržel mě ten kovošrot venku.“
Odpověděla Inyri klidně a pohledem přejela dokonale vykolejené žoldáky.

“Zkus to teď. Třeba se jim pro mrtvýho šéfa už tolik pracovat chtít nebude.“
Šťouchne do tebe Miat ještě jednou.

--------------------
Situace se nám tu mění jak počasí. Kdo ví co přijde příště.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Skladiště:

Když se chlapík představil, tak mi jenom potvrdil můj odhad. Pan hlavou se přišel chvástat osobně, to je naše štěstí. Pomyslel jsem si a i když jsem začal dostávat na toho muže vztek, který jsem v sobě vlastně už nějakou dobu dusil, nějak se mi nepodařilo najít vhodný komentář dřív, než Miat zatlačila na pilu, na to jsem se pousmál a jenom jsem poznamenal Ještě počkej, třeba nám poví něco zajímavýho. Byla pravda, že Miat právě držela jeho život ve svých rukách, o to víc jsem byl překvapen dalším vývojem, kterému jsem vůbec nerozuměl, avšak vcelku jsem se bavil. Zapomněl jsem na to, že znám víc žen, které jsou schopny někoho slušně sprovodit ze světa než jen Miat a druhá právě vcházela na scénu.

Na Miatin popud jsem téměř přilnul ke zbytkům sondy, které mě teď mohly alespoň trochu chránit a přitom jsem dosti překvapeně, ale již s pochopením pozdravil Inyri. Rád tě zase vidím, tos nečekala, že to zmáknem, co? Usměji se a potom se však začnu soustředit na důležitější věci, protože šance, že jednu schytám byla pořád docela vysoká. Miat to pěkně shrnula a na její popud jsem oslovil žoldáky klidný a milým hlasem.

Takže chlapci, všichni dobře víte, co byla vaše záloha a taky víte to, že teď už není. Všichni si můžete klidně spočítat, že počet opravdových zabijáků v téhle místnosti stoupl na dva, z čehož vyplývá i neúprosné snížení procenta na vaše přežití v případě, že se vrhnete do boje. Takže můj návrh je takovejhle. Prostě všichni hezky skloňte zbraně a běžte se opít do kantýny, protože dnešek je den, kdy máte šanci se podruhé narodit a nebo zemřít. Volba je jen na vás.

Doufal jsem, že žoldáci budou mít dostatečnou chuť přežít a nebudou se pouštět do žádných hloupých akcí, protože to by mohlo být velmi nepříjemné i pro mě, poněvadž jsem byl dobrý jen ve věcech, které se netýkaly toho být neprůstřelný. Pro jistotu jsem ještě dodal pár slov.

A tady z pana domácího nemusíte mít obavy, nedostane se do pozice, kdy by vás mohl obtěžovat. Bude se zodpovídat za to, co z téhle dříve krásné planety udělal.

Těkal jsem očima o hangáru a můj pud sebezáchovy byl nastartován na stopadesát procent, aby mě dostal do alespoň trochu bezpečného krytu sondy, kdyby se něco zvrtlo.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Skladiště:

Že se něco pokazí byl odhad dost lehký, protože tahle situace byla stabilní asi jako jádro planetárního vyhlazovače. Zvláště teď když se většina žoldáků začala rozhlížet po sobě navzájem a hledat svou vlastní cestu jak se k věcem postavit. Několik z nich dokonce vypadalo, že by měli i zájem nechat všechno plavat a prostě se vypařit, ale to by se nesmělo stát to co přišlo.

“Na co čekáte hlupáci. Milion kreditů tomu...“
Zaječel mladík, kterému mířila na hlavu Miat. Co se chystal nabídnout nebylo těžké si domyslet. Jeho nabídka ale už nedozněla, protože místo ní vzduch prořízlo zavrčení plazmové střely. Miat vypálila a než stihl kdokoli zareagovat, mladíkova hlava se vypařila. Po okolí se rozprskla rudá kaše kterou proletělo snad pět metrů odhozené mrtvé tělo. Muži kolem, ohození krví a zbytky lebky i jejího obsahu, jen vyděšeně zírali neschopní pohnou ani brvou s vytřeštěnýma očima a roztřesenými koleny.

“Ještě někdo si to chce přepočítat?“
Tohle byla Miat jakou jsi znal. Miat schopná ustřelit někomu hlavu uprostřed baru plného ozbrojenců, Miat schopná bojovat na férovku s vražedkyní se světelným mečem. Miat schopná… čehokoli.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Skladiště:

Kdyby nebyla situace tak vážná, normálně bych se začal upřímně a nahlas smát po Miatině rychlé reakci, hlášce a hlavně potom, co tento její zásah způsobil. Byl to správným zásah do správné hlavy, který jistě musel vyděsit všechny žoldáky v místnosti, zvláště pak ty, kteří byli potřísněni krví a mozkem svého šéfa. Nyní jim muselo být jasné, že je odpor celkem zbytečný, a tak jsem zopakoval svojí výzvu a to důraznějším hlasem dřív, než se stačili vzpamatovat nebo zaútočit.

Tak hybaj, padejte do bordelu, tohle je potřeba zapít, vaše práce tady je u konce. Berte to jako velmi přátelské gesto.

Vložil jsem do těch slov veškerý důraz i vstřícnost, kterou jsem v sobě byl schopný nalézt a doufal jsem, že ostatní žoldáci nebudou chtít riskovat a radši se půjdou někam opít. Přeci jen jsem však dál byl připraven zaujmout přežívací pozici a v naléhavé situací případně tasit taktéž svůj blaster, který se však s Miatiny děly nemohl měřit.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Skladiště:

Tentokráte už tvé důrazné varování naprázdno nezaznělo. Prakticky nemohlo, protože ani ty největší peníze v Galaxii by teď nikoho ve skladišti nedonutili pouštět se do křížku s Miat. Koneckonců jak říká jedno staré pořekadlo, mrtvým si výplatu neužijí.
Většina žoldáků tedy zahájila taktický ústup ke dveřím. Taktický ústup značně zrychlujících tendencí.

Trochu zvláštní bylo, že se jim v tom jejich šéf nepokoušel bráit, ale tohle vcelku jasně vysvětloval Inyrin nůž zařízlí v jeho krku tak hluboko, že by ho cokoli jiného než hodně mělké dýchání na místě podřízlo.

“Hm, to šlo celkem hladce.“
Zkonstatovala Miat klidně, když se za posledním zabouchli dveře a Inyri nasměrovala Adriena Rossetiho ke schodišti.
“Radši se půjdu podívat... jestli tu někoho nezapomněli.“
Dodala a zamířila k bočním dveřím.

“Za tohle mi…“
Rosseti byl vzteky bez sebe. Vzteky a zděšením. Očividně byl připraven na jednání s tebou a seznámen s tvým jménem a původem. Nečekal, že tvá posádka bude… no Inyri a Miat. A že by se mohli věci zvrtnout až tak.
Proud jeho výhružek by nejspíš pokračoval, nebýt opět výmluvného umlčovadla, dýky u krku.
“Co s ním, uděláme?“
Zeptala se Inyri tónem ze kterého se i Rosseti oklepal. Ani ona by nechodila k chladnokrevnému podříznutí jeho krku moc hluboko do svého svědomí.

“Je bar v pořádku!“
Ozvala se po chvilce Miat důrazně a takřka rozkopla boční dveře. Očividně někde našla bednu se svými “hračkami“ protože jí ze zad opět vykukovaly dvě pažby a vůbec na ní přibylo železářství. Přesto podle rychlosti s jakou k vám mířila bylo zřetelné, že se něco děje.
“Jo, Ta Tarekko zavřela a všechny poslala se schovat. Proč?“
“Nahoře je dost mrtvých.“
Miat se obrátí k tobě a skoro jako bys viděl skrz její helmu výraz v její tváři.
“On je mezi nima.“
Hector. Přítel ze starých dobrých dob, tu teď někde leží rozstřílený, mrtví.
“Tohle nebyla náhoda.“
Inyrina připomínka ještě pozvedne její čepel i Rossetiho, který teď balancuje na špičkách.
“Pár jich chybí.“
Odtuší Miat a obrátí se zpět k tobě.
“Co chceš teď udělat?“

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Skladiště:

Aktuální nebezpečí bylo s odchodem žoldáků zažehnáno, to však neznamenalo, že teď bychom si mohli hodit nohy na stůl a nechat si donést drink. Žoldáci, kteří odešli, mohli přeci jen cítit nějakou sounáležitost se svým šéfem a pokusit se zburcovat větší počet ozbrojenců nebo nějakým jiným způsobem nám znepříjemnit následující hodiny, které jsme ještě měli zůstat na téhle planetě. Teď tu však byly palčivější otázky, které bylo třeba vyřešit a faktem zůstávalo, že jsme drželi trumf, největšího bosse na planetě, jako rukojmí.

Ok, zkontroluj to.

Potvrdil jsem Miat její iniciativu a zatímco byla pryč, pořádně jsem si prohlédl Rossetiho. Lidi jako on se mi vždycky hnusili a sám jsem ho již teď v duchu odsoudil k smrti. Na druhou stranu já tudy pouze projížděl, nebyl jsem oprávněn někoho soudit a už vůbec ne vynést nad ním rozsudek. Když se Inyri zeptala, co s ním uděláme, jenom to prohloubilo mé zamyšlení. To už se však vrátila Miat s nepříjemnými zprávami. Pozitivní bylo, že jak se zdálo, tak podle slov Inyri byl bar a hlavně paní Tarekko v pořádku. Na druhou stranu zpráva o mrtvých v hangáru včetně starého známého navigátora nebyla nijak pozitivní a ač jsem klidné povahy, znovu ve mě vřel vztek, což se dalo vyčíst i z mé tváře. V jednu chvíli jsem už už měl na jazyku příkaz k chladnokrevné vraždě muže, který za vším stál. Přistoupil jsem blíž k Rossetimu a rozzuřen jsem se mu podíval do tváře.

Měli bychom tohohle sráče, za to co udělal, pomalu a zaživa stáhnout z kůže a pořádně si to užít.

Ale pak jsem si to rozmyslel, odplivl jsem si před něj na zem a pokusil jsem se zklidnit a přemýšlet. Chladnokrevná vražda nebyla věc, kterou bych se chtěl prezentovat a navíc by nám nikterak nepomohla. Byl čas na to mluvit a přemýšlet. Chlapík musel být nyní vystrašený, samozřejmě více z Miat a Inyri, než ze mě, ale i tak jsem to mohl použít proti němu, alespoň dokud si myslel, že se jeho konec rychle blíží. Znovu jsem se na něj z blízka podíval a procedil jsem mezi zuby pár slov.

Proč jsi je pobil ty zmrde? Kdo nás prásknul? Kde je zbytek? Mluv nebo ji nechám, aby z tebe postupně uřezávala kousky!

Zcela vážně jsem hodil hlavou směrem k Inyri, která mu držela nůž pod krkem. Čekal jsem na odpověď, ale protože jsem věděl, že není vhodné zbytečně ztrácet moc času, zbytečně jsem se s ní nehodlal zahazovat. Musel jsem také odpovědět Miat.

Každopádně není naší úlohou být soudcem či katem. Jenom projíždíme. Rozsudek musí vynést někdo jiný. Vezmeme ho za Tarekko a necháme jí rozhodnout. Musíme to tady dotáznout do konce.

Otočil jsem se na Inyri a položil jsem jí otázku.

Jak to vypadá venku? Zvládnem to k Tarekko i s touhle špínou? Víš kde jí hledat?
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od Atalon »

Abregado-rae; Skladiště:

Reakce Inyri se celkem odhadnout dala a rozhodně nezklamala. Tvé vyhrožování Rossetimu moc ráda podpořila menším “kousnutím“ jejího nože do krku. Krev stékající po krku, Rossetiho paniku ještě podpořila. Očividně si právě uvědomil, že jeho možnosti z tohohle vyváznout se zdravou kůží nejsou zrovna růžové. A proto se také rozhodl spolupracovat, nebo spíše začít vyhrožovat poněkud inteligentněji.
“Měli jsme tu své lidi, máme je všude…“
Začne koktat.
“Bylo to opatření proti Tarekko. Aby se menší společnosti nespojily. Věděli jsme o vás ještě než jste odstartovali, ale když se vám povedlo dostat k Raesu, tak jsme museli jednat.“
Rosseti ze sebe vysypal základní informace v okamžiku. I když to nejpodstatnější si přeci nechal nakonec.
“Prosím, myslím, že se můžeme dohodnout. Můj otec vám zaplatí. Hodně.“

Ale ani Inyri neměla zrovna lehký kalibr zpráv, i když je sdělila svým obvykle suchým a nenuceným způsobem.
“Tarekko je v baru. Odmítla se jít schovat s ostatními, ale myslím že to má pod kontrolou.
Horší bude se tam dostat. Ten šrot venku rozhodně nebyl poslední, co tu mají a bezpečáci zmizeli.“

Elegantní způsob jak sdělit, že si někdo zaplatil soukromí na úklid nepohodlných překážek.
“Nebude to hezký, dostat se zpátky. Chtělo by to menší armádu.“
Zhodnotí Inyri situaci dost černě.

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Frye Gordon - Jen Blázni se radují (MrTukan)

Příspěvek od MrTukan »

Abregado-rae; Skladiště:

Potom, co ze sebe Rosseti vysype informace, tak jenom pokývám hlavou. Většinu z toho co mi řekl jsem si totiž dokázal domyslet sám, takže mi byl v podstatě k ničemu a mohl být stejně dobře trumfem v rukávu jako rukojmí nebo pořádnou přítěží. Nabídka peněz zněla lákavě a v mnoha případech bych jí rozhodně zvažoval, avšak poté, co se tady stalo, už na penězích nezáleželo a ač jsem nemohl bojovat cizí boj, mohl jsem v něm alespoň pomoct. Znovu jsem se k Rossetimu přiblížil a zavrčel mu do obličeje posledních pár slov.

Víš co jsi Rosseti? Jsi jenom hnusný, malý, smradlavý hovno na podrážce mojí boty, takže pěkně drž hubu, dělej co se ti řekne a modli se, aby tvoje životní cesta neskončila velmi náhle nebo spíš hlavně velmi bolestivě a když budeš mít kurevský štěstí, tak se třeba najde někdo, kdo se s tebou bude chtít dohodnout.

V poslední větě jsem našemu rokojmí dal přeci jenom nějakou naději, protože bez ní by si mohl zbytečně hrát na hrdinu. Nebylo teď úplně vhodné rozhodnout o jeho popravě a potom se s ním vláčet někam jinam. To už jsem si však vyslechl Inyri a z jejího hlášení jsem nebyl úplně nadšený.

No, když mluvíš o armádě...

Mírně jsem se pousmál a podíval jsem se významně na Miat, která byla znovu ozbrojena minimálně jako vojenská korveta, a tak mohla sama o sobě působit jako menší armáda.

Hodila by se nám nějaká vedlejší cestička. A navíc, přeci jenom když máme tady pana hezouna, tak by si mohli rozmyslet, jak moc po nás budou střílet. Svažte mu ruce a pak vyrazíme, tady zůstat nemůžeme.

Věděl jsem, že moje rozhodnutí není bůhvíjak skvělé, na druhou stranu další možnost byla jenom počkat, až se vrátí někdo s větší palebnou silou. Měli jsme jasnou výhodu, chlápka, na kterém někomu záleželo a kterého by asi nechtěli vidět mrtvého. Toho jsme museli využít v náš prospěch k bezpečnému přesunu do baru.

Nebo má někdo lepší nápad? Třeba tady pan Rosseti? Hm? Jakpak se můžeme v klidu dostat do baru bez toho, aby nás všechny, včetně vás v první řadě samozřejmě, nerozstřílely ty vaše plechovky, hm? Možná, že potom bychom mohli být vstřícnější k nějaké té dohodě.

Zkusil jsem Rossetiho ještě trochu nahlodat a využít jeho touhy přežít, třeba měl v záloze nějaký trik, který by nám teď mohl pomoci.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené mise“