Shisco - první mise: Bratři

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice čas rychle tiká

Stáhl ses dozadu, abys v co možná nejvhodnějším okamžiku zaútočil.
Při pozorovnání Arthosova souboje s oběma bratry našel jednu skulinu. Kdykoli vykryl údery od obou bratrů současně byl bez krytu. Ve spěchu a jejich neustálému pohybu, ikdyž ze strany bratrů se postupně rychlost vytrácela.
Všechny čtyři meče se srazily a ty jsi zaútočil.
Tvůj a Arthosův útok se srazil. Arthos v poslední vteřině zabral, odrazil oba bratry a poslal proti tvojí Silové technice vlastní.
Už jsi se viděl jak letíš vzad, ale Aerys s Aidanem tě stihli podpořit a tím jste poslali Arthose na horu šrotu.
Jdeme než se vzpamatuje.
Aidan tě chytil za rameno, nejspíše aby tě případně vrátil do reality a pustil tě až po pár vteřinách.
Byl jsi asi v nejlepším stavu, takže jsi běžel ke dveřím napřed.
Pak jsi ale uslyšel jak jeden z bratrů zavyl bolestí.
Když ses otočil, Aerys klečel na pravém koleni a z hrudi mu trčela zelená čepel. Arthos ho sekl do stehna a bodl do ramene. Mečem pak pohnul tak, že Aerysovi mohl přeseknout plíci na dvě části.
To už se ale Arthosův ukradený meč válel zničený na podlaze a Aidan do něj pálil blesky, které vycházely ze sithského talismanu, toho, co použil Aerys na tebe a tvého mistra.
Po chvíli mu ale nejspíše došly baterky, protože jsi viděl Aidana jak rychle běží ke dveřím, které pak zavře.
Aidan svého bratra musel nést, ale nebylo to pro něj nejjednodužší. Taky odmítal fakt, že bys ho mohl nést ty.
Ohlédl jsi se a spatřil, jak za vámi opět bězí Arthos. To už jste ale byli u těžkých dveří, které stále držely nahoře.
Aidan mávl rukou na obě strany a dveře spadny jen kousek za ním.
Opřel se o velkou krabici aby nabral dech. Aerys z něj mezitím slezl a sedl si na zem.
Aerys natáhl ke svému bratrovi ruku. Ten se ho pokusil zvednout, ale Aerys mu místo toho vtiskl do ruky pyramidový holocron s modrými stěnami a zlatými hranami.
Kachone, pojď sem.
Přitáhl si tě k sobě a vyměnil meč, který ti dal za ten svůj.
Znič ho, zahoď ho, nech si ho, ale nedávej ho Liri.
Zároveň s posledním slovem se dveře zatřásly. Pak jimi nad polovinou projel meč a pomalu se vodorovně pohyboval.
Všechno co jsem vám chtěl říct máte v holocronu, vypadněte. I beze mě budete mít co dělat.
Sbohem...bratře... Kachone... já ho tady... snad chvilku zaměstnám...

Na Aidanovi jsi viděl změť emocí. Vztek, strach, smutek... Jen tam tak stál a díval se na svého bratra. Sklonil se k němu a položil mu ruku na rameno.
Tak si tady seď a umři jak se ti zdá nejlepší.
Pokusil se o úsměv a z očí mu kapaly slzy.
Znáš mě.
Arerys jen kývnul hlavou a pohledem přejel ke dveřím. Aidan udělal pár kroků vzad a pak se otočil.
Dělej Kachone než tady umřeme taky!
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Teď!
Čas nadešel. Arthos v tomhle okamžiku neměl čím krýt, protože oba jeho meče byly zablokované meči bratrů Dornových. Provedl jsem svůj sek s tím, že se Sithovi stane s největší pravděpodobností osudným. Na poslední chvíli se mu podařilo čepele zastavit pomocí Síly, čímž se také zapřel proti mému telekinetickému útoku. Cítil jsem, jak se mezi námi dvěma kumulovaly energie Síly. Neviditelná síla mě odtláčela vzad, jako kdybych měl na hrudi připevněný repulzor. Pak se naštěstí přidali Aerys s Aidanem a pomohli mi.
Rish s Liri už jsou na cestě. Padejme odsud...
Mlčky jsem přikývnul a vyběhnul směrem ke dveřím, podpírajíc Aidana, ovšem vzápětí se ukázalo, že Arthos nebyl zase až tak v bezvědomí, jak se zdálo. Poté, co za námi běžícího Aeryse probodnul Rishovým mečem, Aidan opět odněkud vytáhnul talisman a zpražil s ním Arthose nafialovělým bleskovým obloukem. V recyklovaném vzduchu stanice zasmrděl ozon.
Když jsme se Arthose zbavili podruhé, nebo jsme si to aspoň mysleli, popadnul jsem Aeryse a jal se ho táhnout do bezpečí chodbou k hangárům. Aidan, přestože na tom nebyl fyzicky vůbec dobře, mi ho vytrhnul s tím, že ho ponese sám.
Aidane, když ho ponesu já, budeme se oba pohybovat rychleji, upozornil jsem jej, Aidan však mé snahy hromadně ignoroval.
Do prdele, nemáme čas! Já ti s ním pomůžu!
Sotva jsem to dořekl, Arthos se opět zvednul ze země, telekineticky si přivolal rukojeť světelného meče, jež mu skočila do nastavené dlaně. A vystartoval k nám až překvapivou rychlostí na to, jaký výprask dostal.
Naštěstí Aidan, jakkoliv paličatý, byl stále natolik duchapřítomný, aby uzavřel tlusté pancéřové dveře, stejné, jaké jsme potkali, když jsme šli sem. Následně se Aerys svalil na zem a těžce oddychoval, přičemž si šacoval plášť, aby následně vytáhnul z jeho záhybů něco, co by snad mohlo být jediským holokronem. Následně odepnul od opasku svůj světelný meč a podal mi ho.
Ne! Ne, Aerysi! Všechno bude v pořádku, uvidíš... Nemůžu tě tady jenom tak nechat...
Vtisknul mi světelný meč do dlaně a sebral mi z druhé ten, co mi prvně na lodi dal, a ušklíbnul se svým typickým rošťáckým úsměvem, jenž říkal, že ho tady nenechávám jenom tak, že to nějak zvládne, a kdyby přece jenom nakonec ne, tak rozhodně nehodlá prodat svou kůži lacino.
Strčil jsem si Aerysův meč do kapsy a chtěl jsem pokleknout, abych si přivolal na pomoc Sílu a dostal Aeryse mimo ohrožení života, ale jenom mě odstrčil, jakoby s nově nalezenou sílou zračící se mu v očích i přes veškerou bolest. Vzápětí tlustá kovová vrata provrtala červená špička energetické čepele světelného meče.
Aidane, máš ještě ten stimulant, co jsem ti před chvilkou dal? Jestli ano, vrať mi ho, potřebuju ho!
Doufal jsem, že tento stimulant může znamenat rozdíl mezi Aerysovým přežitím a nepřežitím. Jistě, stanice měla za několik málo minut vyletět do povětří, ovšem i z toho mála, co jsem slyšel o kouscích, co spolu ti dva prováděli za války, mi stačilo k tomu, abych pořád živil naději, že se mu podaří nějakým způsobem utéct.
Aidane, dej mi ten stimpak a zdrhej, doženu tě!
Arthosův světelný meč se mezitím pomalu, avšak vytrvale prořezával skrz...
Doufám, že Rish s Liri a mistrem Sasem už jsou na palubě a žhaví motory...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Výborně! Aspoň bude v euforii když umře!
Letíci stim by ti rozbil hlavu, kdybys ho nechytil. Aidan už dál nečekal, šel chodbou a nechal vás u dveří.
Aerys se po použití stimu trochu oklepal a vstal.
Přehání to. Cejtím se hůř než když mám kocovinu.
Zabrblal Aerys a aktivoval meč.
Když si to tak vezmeme... co doopravdy končí.. všechno se bude dít pořád dokola a vysvobodí se jen mrtví...hm... no..pohni.
Pak přešel ke dveřím, nastavil meč do cesty tomu Arthosovu, aby ho zdržel před tím, než zvedne poloviční váhu dveří.
Čas tě tlačil do velkého ohňostroje, i do doby než budeš mít Arthose v patách.
Jediný kdo měl nyní zjevně úsměv na rtech byl Aerys.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Aidan po mně vrhnul stimpak, já jej chytil a ležícímu Aerysovi ho aplikoval.
Snad ti to aspoň trochu pomůže.
O pár úderů srdce později se Aerys vymrštil jako čertík z krabičky, sevřel v dlani vyměněný světelný meč a jeho modrá čepel se s typickým klap-bzzz probrala k životu. Aidan už byl tou dobou v nedohlednu, zmizel ve spletenci chodeb mezi místem, kde jsme se nacházeli, a hangárem, kde dokovala naše loď.
Bylo mi ctí, Aerysi Dorne, pronesl jsem a stisknul Aerysovi paži. Síla buď s tebou.
V téhle situaci ta věta vyzněla až děsivě.
Když Aerys zablokoval červenou čepel Arthosova meče tou svou, obrátil jsem se směrem k hangárům a utíkal, co mi síly stačily. Nejen síly, ale i Síly, neboť jsem si přivolal na pomoc Sílu, aby mi umožnila běžet rychleji.
Co doopravdy končí? Všechno se bude dít pořád dokola a vysvobodí se jen mrtví, zněla mi v hlavě Aerysova slova, zatímco jsem uháněl chodbami.
Vysvobodí se jen mrtví...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Aidan musel na chvíli nasadit nelidské tempo vzhledem k jeho stavu, protože jsi ho dohnal až na třičtvrtině cesty k hangáru.
U hangáru Aidan poklusem proběhl kolem Rishe a nezastavoval se, dokud nedoběhl k vaší lodi.
Tušil jsem to...
Zamumlá si potichu pro sebe, když jsi byl blízko a pomalu se rozběhl zároveň s tebou.
Stačí vzlétnout, budeme v hyperprostoru dřív než to tady bouchne.
Řekne Rish, zatímco běžíte k lodi.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Sekundy, pouhé sekundy, vířilo mi hlavou, zatímco jsem svištěl s bombou o závod.
Ještě kousíček a budu tam... Už jenom kousíček... Počkat, kde je Aidan?
Myšlenka na Aidana mne zneklidnila, protože jsem ho ještě nedohnal a vzhledem k jeho zraněním by neměl být schopný běžet rychleji než já. Naštěstí jsme se střetli na cílové rovince před hangáry, stejně jako s Rishem, který, jakmile jsme dorazili k naší lodi, procedil skrz masku svou poznámku.
Budu pilotovat, pokud nemá nikdo lepší nápad, křiknul jsem, načež jsem popadnul Aidana za ruku a vtáhnul ho dovnitř do lodi. Liri totiž zcela jistě nebyla ve stavu, aby mohla sedět za kniplem, a Aidan ještě míň, přičemž Rish přiletěl stíhačkou, takže s největší pravděpodobností jí i odletí.
Zasunul jsem za námi rampu a svalil se do křesla pilota. Všechny kontrolky již svítily zeleně, s největší pravděpodobností to byl mistr, kdo zahájil předletové procedury. Mohl bych sice vždycky udělat studený start, ovšem takhle by motor měl mít plný výkon již od počátku letu, neboť byl předehřátý.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Asteroidová stanice

Aidana jsi nechal na chodbě a běžel do kokpitu. Stihl jsi udělat několik kroků než se Aidan sesypal a ustlal by si na zemi, kdyby ho Rish nezastavil.
Zdálo se, že už v tom má praxi, protože se jenom trochu ohnul a Aidan mu přes ramena spadl v podtatě sám.
Už jsem se lekl že nepříjdeš.
Promluvil na tebe Gataio z křesla kopilota.
Všechno bylo zapnuto a připraveno k odletu. Mistr měl dokonce připravené souřadnice pro skok hyperprostorem.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Asteroidová stanice

Zacvakal jsem několika přepínači a šlápnul na pedál, načež motory frachťáku zasténaly a loď se kolmo zvedla ze země.
Buď se Silou, Aerysi Dorne... Statečný Aerysi Dorne.
Otočil jsem loď přídí směrem k oknu hangáru a zatlačil na knipl. Frachťák, jehož jméno jsem neznal, měl-li jaké, vystřelil kupředu. Jakmile jsme byli mimo stanici, v obavách, zda se za námi nevyřítí stíhačky, jsem nechal počítač, ať navede loď na již vypočítaný vstupní vektor hyperprostorové trasy.
A tak to nakonec dopadlo přesně tak, jak Aerys řekl... Skutečně nepočítal s tím, že se vrátí, už když se na tuhle misi vypravoval.
Pocítil jsem, jak mě v levém rukávu chladí rukojeť Aerysova světelného meče.
Nesmíš ho dát Liri...
Je-li to Aerysovo poslední přání, budiž tedy. Aspoň budu mít druhý světelný meč na Jar'Kai, nebo...

Další možností bylo dát ho Sylkaně. Ta svůj vlastní meč nikdy neměla, neboť z hlediska výcviku je hodností de facto pořád ještě youngling, ale zacházet s ním umí, alespoň v základu, a mohl by se jí hodit.
Pitomče, ztratili jsme jednoho Jedie a ty se tady zaobíráš myšlenkami na světelný meč, vynadal jsem si v myšlenkách, načež jsem zkontroloval senzorovou obrazovku, zda se opravdu neblíží stíhače.
Dva jsme vyzvedli a jednoho jsme tam nechali... Je to jak z nějaké debilní reklamy na holonetu. Akce, výprodej, dva za cenu jednoho...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Frachťák

Vystřelili jste ze stanice, ale nic co by vás následovalo nebylo vidět.
Hvězdy se změnily v paprsky a vše utichlo.
Bylo po všem. Tedy jak se to vezme. Hrdinové se vrací z výpravy. Jeden z hrdinů se obětoval, jeden záporák zemřel, druhý se vrátil na světlo, ze kterého svým způsobem nikdy úplně neodešel a starý moudrý muž se vrací domů.
Tvůj mistr seděl na místě kopilota se sklopenou hlavou a zavřenýma očima.
Bylo ticho, takové ticho, že jsi slyšel bez problémů tlukot svého srdce.
Gatario otevřel oči a podíval se na tebe. Ve stejném momentě jsi ucítil zachvětí esence temné strany odněkud z lodi.
Starý zabrak zkusil vstát, ale doba pod zámkem, útěk a hlavně hlavně svědomitá péče Arthana Arthose mu vzala téměř všechnu sílu.
Rychle najdi Aidana.
Vyšlo mistrovi z úst a předklonil se, znovu se pokoušel vstát.
A pohni.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Frachťák

Zatáhnul jsem za páku hyperpohonu, načež tečky hvězd se rozpily v čáry a čáry se slily v pulzující modravou abstrakci hyperprostorového tunelu. Zvuky utichly až na tlumené hučení zabírajícího hyperpohonu. Mistr Gatario seděl a oddechoval, jako by byl v posledním tažení.
Mistře, co se děje? odpověděl jsem na jeho varování otázkou. Ten vjem v Síle, který mne ale vzápětí zaplavil, mluvil za sebe, nečekal jsem tedy na odpověď, praštil do tlačítka v rámu a otevřel tak dveře kokpitu, abych vyběhnul chodbičkou a našel Aidana.
Ať už se děje cokoliv, nebude to nic dobrého. Notak, Aidane, co je s tebou? Snad tě to zase nepopadlo...
Strhnul jsem z opasku světelný meč, ale nezažehnul jsem ho, jen připravil palec na aktivační tlačítko.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Frachťák

Malá společenská místnost na druhé straně lodi vedle hyperpohonu. Tam tě to táhlo a tam jsi také Aidana našel.
Na jedné straně pohovka, na druhé stůl s holoprojektorem a dvě křesla, uprostřed toho všeho stál opřemý a třetí křeslo Aidan.
Rozhlédl ses po místnosti, na zemi vedle Aidanovy nohy ležel amulet, jehož použití jsi pocítil sám na sobě. Rozpadl se na tři kusy, které ležely spolu s řetízkem jako kus šrotu.
Aidan stál uprostřed místnosti jen v kalhotech. V jedné ruce držel něco co připomínalo kapačku, kterou měl píchlou přímo do žíly a v druhé pět malých kamínků, čtyři modré a jeden rudý.
Co tě možná nejvíce dokázalo zarazit bylo to, že Aidan měl téměř celou vrchní polovinu těla potetovanou, až teda na hlavu, krk a dlaně... jako kdyby na sobě měl tričko.
Tetování samo o sobě vypadalo jako jeden obrovský složitý znak, ale při bližším pohledu byl složen ze stovek dalších.
Když tě zpozoroval otočil se a ty jsi mohl vidět, jak krvácející rána na boku přestala krvácet, krev zaschla a utvořila strup.
Sithské hračky... nesává se to ale můžou se rozbít, hlavně když použiješ jednu na druhou, nebo samu na sebe.
Přecedil přes zuby a ukázal ti ruku ve které držel kamínky, spálenou ruku.
Co teď, co se mnou? Poletíme na Coruscant a řekneme že jsem hodej?
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Frachťák

Když jsem našel Aidana jen tak sedět ve skladištní místnosti, zaradoval jsem se, protože to znamenalo, že nemáme na lodi nezvanou návštěvu, a také že Aidanovi nepřeskočilo a nezačal vyvádět, čehož jsem se obával ještě více.
"Aidane," vydechnul jsem a pověsil jílec světelného meče zpátky na jeho místo u pasu.
"To se mi ulevilo, cítil jsem narušení Síly a už jsem se bál, že jsi dostal záchvat a začal běsnit, nebo že máme společnost."
Hezká košile, Aidane... Taková poloprůhledná, trochu jako ty věci, co nosila Hayasan, když jsme spolu ještě... Počkat... to NENÍ košile.
"I když ne zase tolik," dodal jsem při pohledu na kapačku, která Aidanovi čouhala z boku, přičemž si zřejmě vypomáhal i hojením pomocí Síly, a také na jeho ruku, jež vypadala jako v ne až tak mírném stádiu rozkladu.
Ať už v tom amuletu bylo cokoliv, bránilo se to...
"Nevím, co byl ten amulet zač, a nejsem si jistý, jestli to chci vědět. A vidím, že se nehodlal vzdát bez boje...
Ano, na Coruscant budeme muset, abychom podali hlášení Radě. Ale ty bys teď potřeboval tak koltovou nádrž a volno... Pořádně dlouhé volno, než se pustíš do dalších podobně šílených dobrodružství."

Podíval jsem se na Aidana s otázkou v očích:
"A to, co bude s tebou, na mně jen pramálo záleží. To se budeš muset rozhodnout ty sám."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Frachťák

Aidan položil kamínky na stůl a sedl si do křesla.
Myslím, že se asi chvilku nechám vést osudem. Pochybuju že se Liri vrátí s vámi. Začne se radši sama užírat a někdo by na ni měl dávat pozor. Nejsem možná ten nejvhodnější kdo by zrovna ji měl hlídat, ale musím.
Cítil jsi z něj prázdnotu. Ne takovou prázdnotu, jakoby na nic nemyslel, on byl prostě prázdný.
Po chvíli ukázal na zlaté úlomky, které ležely na zemi.
Roztříštil jsem jenom kostru která držela ty kameny. Propojovala jejich moc. Kdybych se pokusil zničit kameny, už bysme tady asi nebyli.
Pokusil se o úsměv, ale zmizel ještě než se mohl objevit.
Nech mě tady, musím si rozmyslet pár věcí.
Rish. Rish Zalk kolem tebe proklouzl a kopl do křesla, které se převrátilo i s Aidanem.
Věděls to!
Kel Dor chytil Aidana pod krkem přimáčkl ho ke zdi.
Mluv nebo ti otevřu hlavu a podívám se jak na mozek tak do tvé mysli!
Někdo by se v podobné situaci cítil zmateně, někdo by se bránil, někdo by začal mluvit a někdo, jako například Aidan se začal smát.
Ale kamaráde... kde se v tobě bere tolik zloby. Pust mně a já si s tebou promluvím.
Mistr Zalk nepustil, stiskl ještě víc, Aidan trochu vyvalil oči, lapal po dechu, ale úsměv z tváře mu nezmizel.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Frachťák

Pohlédnul jsem na kamínky povalující se na studené podlaze kajuty.
Jestli mají takovou moc, byly by z nich dobré krystaly do světelných mečů... napadlo mě.
A nebo radši ne. Pokud byly součástí takovéhohle artefaktu, určitě budou nasáklé temnou stranou Síly. Leda tak do meče temného Jedie nebo Sitha.
Pohlédnul jsem opět na Aidana, jak si vytahuje kapačku, a odvětil jsem mu:
"Dobře, hlavně buď v klidu a moc se nehý-"
Byl jsem však přerušen černooranžovou šmouhou, která podkopla křeslo i s Aidanem na něm, až se převrátilo a Aidan se rozplácnul na zem.
Co to kurva...
Ani jsem nedokončil myšlenku, podvědomí a nadrilované reakce byly rychlejší. Rukojeť světelného meče mi skočila do dlaně a za zvuku důvěrně známého klap-bzzzz jsem vložil vrčící modrou čepel Rishovi, když svíral Aidana, až ho v jeho momentálním zbědovaném stavu málem rozdrtil, ke krku, abych Rishe donutil Aidana pustit.
"Zešílel jste snad?!"
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Shisco - první mise: Bratři

Příspěvek od Gnost Kohn »

Frachťák

Rish pootočil hlavu.
Polož to. Ten na koho bys měl mířit je tady Aidan, pán života a smrti všech koho zná.
Pustil Aidana, ten sjel po zdi dolů, kde si sedl a oddychoval.
Na něco je už pozdě, stejně tak jako něco už nejde zastavit Rishi, to víš.
Rish udělal pár kroků vzad a všiml sis že levou rukou drží svůj meč, který stále visel u jeho pasu.
Tady jde o to, že Aidan umí předvídat budoucnout. Ale v tom slova smyslu, že vidí jak skončíš, jak umřeš. Nikdy to není stoprocentní, někdy jsme tomu dokázali zabránit, někdy se ta situace ani nestala. Ale musel vědět že se tohle stane! Navíc nechápu proč sem Aerys vůbec Liri bral.
Aidan pomalu vstával.
Věděl jsem že někdo umře. Ale viděl jsem sám sebe ne Aeryse, já měl umřít! A Liri, věděl jsem to a říkal jse mu ať ji nebere a nemyslíš, že kdyby to Aerys věděl tak ji sem nebral!
Rish zažehl svůj meč.
Chceš mě dorazit? Tak dobře, dám ti k tomu důvod.
Aidan odepl svůj meč a zaujal útočný postoj Juya, Rish odpověděl Ataru.
Jdi zlo Aidane. Vždycky jsi na prvním místě ty.
A ty jsi dobrota sama. Seděl jsi na prdeli zatímco já s Aerysem a Garranem jsme krváceli na frontě. Možná jsi starší, ale já už toho mám za celej život dost, tak pojď.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Zamčeno

Zpět na „Dokončené mise“