2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Když jsi zmínila fakt, že by ses chtěla Sarwenem inspirovat, tak jenom výrazně pozvedl obočí, jakoby tomu sám nechtěl věřit, než s úsměvem zakroutil hlavou. Nutnost situace byla v tu chvíli pryč a Sarwena jsi zaujala alespoň tímto, když ne svými stížnostmi na oblečení a jeho utrpení.
Neřekl bych, že jsem nejvhodnější typ k inspiraci, ale to už je na tvém posouzení. A co se mojí výbavy týká, tak věci k pozorování, boji a základnímu přežíti jsou klasika. Navíc, nikdy neprozradit všechno vybavení má taky svůj významný účel,
odpověděl nakonec po chvilce zvážení, když jej přešel mírný šok z oné inspirace. Bylo vidět, že pobavení se rozplynulo a začal se více soustředit na úkol, k jehož vyřešení jste rychle spěli.
A možná je lepší, že tě z počátku poznal víc z té horší stránky. Pak máš možnost ukázat tu lepší, v opačném sledu se to jenom zhoršuje. Navíc, Arij není někdo, kdo by se dal oblbnout smutným výrazem nebo roztomilým úsměvem. Věř mi, vím o čem mluvím,
pousmál se Sarwen a sledoval tvé pozorování pravděpodobného vchodu do skrýše lapků. Sdělila jsi mu i svůj plán a tušení ohledně možných dalších hlídek, po nichž ses chtěla soustředit. On sám se mezitím rozhlížel po širším okolí, jakoby tušil nač se jej budeš ptát. Ale ještě předtím, než ses rozhodla přikročit ke kontrole okolí tě gestem zarazil a ukázal na tři relativně nenápadné pozice.
Tohle jsou nejpravděpodobnější místa - je z nich dobře vidět ven, ale dovnitř ne. Potom by to šlo ještě tamhle a tamhle, nicméně tam riskovali, že budou více spatřeni. Ale stejně nepůjdeme tudy, ale zkusíme to skrz sutiny, abychom procházeli tamhletou řadou baráků. Nebudeme na očích a jenom blázen by šel baráky, kterým hrozí zřícení,
ukázal na zmíněná místa a pak naznačil směrem od vás doleva na řadu domů. Pro vstup do nich jste se museli sice kousek vrátit a potom odbočit, ale venkem byste byli opravdu hodně na očích.
Jinak jediný rozdíl je v tom, že makromonokulár je pouze na jedno oko a proto je menší a skladnější. A k té růžové - trošku jiný odstín by ti slušel mnohem lépe a nebyl tolik nápadný. Tmavší a k tomu náležité oblečení,
podotýkal, když se svezl níž, aby nebyl vidět a protahoval se.
Pokud ses rozhodla ponořit od Síly a hledat živé objekty, tak by se ti opravdu povedlo jednoho pozorovatele nalézt na jednom ze tří míst, které Sarwen vytipoval jako nejvhodnější pro podobnou situaci.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Ten Sarwenův trochu nevěřícný výraz mne potěšil. Tedy, já to nemínila jako pochvalu, nebo tak něco. Spíš jsem z něj chtěla vydolovat další informace, které sice poskytl, ale nebyly v takové kvalitě, jaká by se mi byla líbila.
No, co je? Seš sice otravný, lezeš mi občas na nervy a vůbec, měl bys dostat tolik výchovných štulců, kolik se do tebe jen vejde, ale máš znalosti, jsi odborník a s největší pravděpodobností i můj budoucí instruktor. A já nejsem blbá, abych ignorovala znalosti, který jsou mi k dispozici, že jo.
Když Sarwen přešel na téma mistr Siliin, jen jsem s úsměvem přikývla. Ta první část, ta byla opravdu trefná. Sice se tu snažil o sto tisíc nejrůznějších pouček, ale teprve tato mne zaujala, neboť z tohoto hlediska jsem se na to ještě nikdy nedívala.
A to, že se Siliinem nemůžu manipulovat, v momentě, kdy se rozhodne, tak s ním nehnu, ani kdybych se rozkrájela, tak to vím z přímé zkušenosti. Ale neznamená to, že bych se o to nepokoušela pokaždé, když udělá rozhodnutí, které se mi zrovna nelíbí. Dokonce i má výřečnost je v jeho případě jaksi zbytečná.
Oká, Sarwene, přednostně zkontroluju vámi vybrané fleky,
přikývla jsem na znamení souhlasu. Ponořila jsem se do Síly a provedla tedy kontrolu napřed oněch míst a teprve poté i širšího okolí. Ani mne nepřekvapilo, když jsem ty lupiče na jednom z nich vycítila. Vždyť sama jsem hádala, že si něco jako pozorovatelské stanoviště zařídí.
Jsem prostě dobrá. Zatím bych tuhlenctu misi vážně zvládla i bez přispění Sarwenouše.Bylo by to sice těžší, ale šlo by to.
Možná byste rád věděl, že támhle,
promluvila jsem v momentě, kdy kontrola pomocí Síly byla provedena tak dobře, jak to jen šlo. Musela jsem samozřejmě podat hlášení, neb se Sarwenem spolupracuji více než ochotně. Tím svým slibem si mne uplatil, takže jsem ochotná překousnout kde co. Dokonce jsem k němu nepociťovala už ani nějakou obrovskou nechuť. Byla jsem celkem nakloněná tomu, abych mu velkoryse všechny jeho prohřešky vůči mně odpustila. Za pár hodin, pokud se bude chovat jako teď, pro mne už vůbec nebudou existovat.
Rukou jsem též ukázala na jedno z pozorovatelských stanovišť, které před tím Sarwen vytipoval.
Je několik slídivých očí. Nevím přesně kolik, ale jsou tam,
po dalších Sarwenových řečech jsem se trochu načepýřila, neboť při svém prvním zásobovacím kolečku jsem skrz ně prolézala. Takže se do tónu mé odpovědi promítl trochu dotčený tón.
Heleďte, já nejsem blázen. A jít skrz ty baráky není až zas tak nebezpečné, jak by se mohlo zdát. Já podobnými prošla a jediným výsledkem bylo to, že jsem si trochu odřela koleno. Takže bych jimi klidně šla znovu,
napodobila jsem Sarwena a též jsem se svezla níž, abych se mohla postavit a zkontrolovat své oblečení. Tedy až potom, co jsem se oprášila a zbavila té největší špíny.
Jsou mrtví, tisíckrát je zabiju a tisíckrát vzkřísím, budou trpět, budu je mučit, vydloubu jim oči tupou lžičkou, donutím je tisíckrát opisovat Kodex…skoro všechny mé kamínky z mé přezky vypadaly! A na hlavě zombíka je jakýsi beton, který tam uschl, nebo co to vlastně je!
Prstem jsem zkoušela odřít ten hnus, který na něm ulpěl, ale vůbec to nešlo. Ani tyto výhružky jsem nemyslela zcela vážně a rozhodně neměly nic společného s Temnou stranou, nebo tak s něčím. Prostě jsem jen polohlasitě nadávala.
A co teprve má růžová košile! Mám utržený dva knoflíky a díru velikosti kreditu! Za to mi musí zaplatit! Vždyť zničení tak krásného oblečení je zločin proti lidskosti!
Prohlídka mého oblečení byla velmi neuspokojivá a má nálada trochu pokažená. Ale jen na chvilku, neboť jsem se musela soustředit na naši aktuální situaci. A i když mi to trhalo srdce, tak mé oblečení v našem dobrodružství hrálo roli jen podpůrnou a to takovou, že mne prostě jen chránilo před zimou a možná i před pohledy nějakých úchylných chlapisků, kteří by snad chtěli spát s šestnáctiletým skoroděckem. Tedy, ne že bych se za děcko považovala. Dle mého názoru jsem byla dospělá a vysoce vyspělá osoba.
Ale to si trochu zajdeme, ne? Já si fakt myslím, že je lepší jít skrz ty baráky. Vždyť pomocí Síly můžu odhadnout, jak moc je to nebezpečné, navíc budeme chránění před možným spatřením daleko lépe,
pokoušela jsem se zviklat Sarwena, neboť těch pár kroků, které bych musela udělat navíc, se mi zdálo být velkou daní za ten pocit většího bezpečí. Byla jsem už dost uťapaná.
Jakmile se Sarwen začal bavit o ptákovinách, zbystřila jsem. Znamenalo to totiž, že se mohu zeptat na ty čidla. To jeho poučení ohledně dalekohledu bylo celkem na nic, protože to jsem věděla. Já doufala spíš v to, že makromonokulár má třeba nějaké další vychytávky, jakože by měl funkci na nahrávání a tak dál.
Tak jak je to s těmi senzory, prosím? Strašně ráda bych uměla odhalit nějaký laciný šmejd, který by s trochou štěstí obejít šel. A jaké je základní vybavení na pozorování, přežití a boj v tom sarwenovském stylu? Jste můj budoucí instruktor, takže i když se všechny informace neprozrazují, tak já bych měla být výjimka, protože žák je jenom odrazem svého učitele, ne? A až něco pokazím, tak to bude i vaše chyba a ostuda,
Sarwena jsem napodobila i v tom, že jsem se trochu protáhla. Hlavně se to týkalo nohou. Tedy, ne že by mi ještě dřevěněly, ale stejně trochu bolely. Též jsem se ho pokusila nějakým způsobem více vyzpovídat. Už jsem sice měla v hlavě nějaký ten seznam věcí, které budou od příště tvořit mé stabilní vybavení, ale kdo ví, co za taje skrývají Sarwenovy kapsy. Též jsem použila argument, který jsem rozhodně nevymyslela, jen ho někteří z Jediů občas vmetli T´arjanovi do tváře a vždycky kvůli mé maličkosti.
A na ty lapky půjdeme ve dvou?
Položila jsem otázku, která mnedosti zajímala. Maximálně jsem se ovládala, takže Sarwen mohl spatřit jen zvědavost, nic víc. Dala jsem si pozor na to, abych skryla své obavy, nebo nějaké napětí.
Nicméně už jsem nervózní nebyla. Nebyla jsem však ani nedočkavá. Možná jsem se jen trochu bála toho, že bych třeba svůj úkol nezvládla a odskákal by to Sarwen, protože ať je to jakýkoliv otrava, tak by si to nezasloužil už jenom proto, že mu mistr věří. Taky se mi pořád nechtělo zabíjet, ale to třeba ani nebude nutné.
Nezapomínejte taky, že já jsem Jedi, takže já musím dát pozor na vás, ne vy na mne, jasný? Vy jste v daleko větším ohrožení, takže se budete muset řídit mými...
tyto svý slova jsem myslela naprosto vážně a bez jakékoliv legrace. Navíc jsem nechtěla říci přímo rozkazy, protopže to slovo zní fakt blbě, tak jsem se na chvilku zarazila.
... doporučeními.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Na kontrolu stanovišť Sarwen jenom pokýval, že něco podobného tušil, ale víc již necítil potřebu se k tomu vyjadřovat a jen pokračoval dál ve svém konání. Makromonokulár si našel cestu zpět do jedné ze Sarwenových kapes, aby následně vyrazil směrem trochu nazpět, jak již dříve proklamoval. Tys vyrazila za ním rozhodnutá navázat na předchozí rozhovor a získat z něho opět co možná nejvíce informací.
U senzorů hraje svou orli víc faktů, nejenom jejich kvalita. I šmejdy mohou odvést svou práci, pokud jsou dobře zamaskovány. Prví věc, abys byla schopna vůči senzorům něco udělat - je naučit se, kde by se mohly nacházet. Je pravda, že laciné lze vystopovat díky různým zářením, které vydávají a nejsou odstíněny, ale chodit všude s datapadem vyladěným na všech frekvencích. No, to by energetickým článkům dávalo dost zabrat.
prozradil a přeskočil menší zídku, aby mírně po dopadu podklouznul. Nicméně rovnováhu se mu velice rychle povedlo získat nazpět a mohl tedy pokračovat dál, jakoby se nic nestalo.
Jakmile o senzoru víš, tak většinou poznáš i na co je a dál postupuješ dle toho. Buď se vyhneš tomu, co ho spouští, pokud chceš být nenápadná, nebo ho přetížíš, pokud chceš upoutat pozornost. Při špatně provedenému umístění stačí většinou vyřadit zdroj energie, i když tady hrozí, že si někdo všimne výpadku senzoru. To ale automaticky neznamená odhalení,když se vypnutí energie provede dostatečně šikovně,
dodal ještě Sarwen, aby se nyní vyškrábal na dvou metrovou zeď před vámi. To znamenalo konec hladké cesty a překonávání více překážek, abyste se dostali na úroveň správných budov.
O posily si zatím volat nebudeme, stejně by nemohlo dorazit moc schopných mužů v odpočatém a připraveném stavu. Navíc by je to vyplašilo a nepovedlo se na ně udeřit více. Zatím budeme postupovat společně, sem tam někoho vyřadíme, když to půjde a bude se to hodit a přizpůsobíme se situaci. I to je jedno ze, jak tomu říkáš, Sarwenovských pravidel,
vrátil se pašerák k tématu směřujícímu více k vaší současné misi a na moment se zastavil, aby se zorientoval, než se rozhodl vyrazit trochu dolů. Nebylo jisté, podle čeho se orientoval, nicméně z jistoty jeho pohybu se dalo očekávat, že ví, co dělá.
A opravdu si myslíš, že mě Arij požádal o účasti na téhle misi proto, že bych potřeboval dohled?
uculil se sebevědomě, než se sehnul a prošel výklenkem ve stěně, který dříve býval asi oknem. Dostali jste se tak do polozřícené místnosti, z níž vedla cesta dál nezasypanými dveřmi. Dle všeho jste tedy začali svůj postup budovami.
---------------------------------
Pozn.: Špatně sis to vyložila - Sarwen chce procházet baráky, ale aby jste se do nich nepozorovaně dostali, tak se kus vracíte.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Sarwenův plán až zas tak úžasný nebyl, takže jsem otázku senzorů nechala být. Nepochybovala jsem o mistrově souhlasu a Sarwen mi to později buď řekne, nebo mi to ukáže. A kdyby nechtěl, tak si to prostě vymrčím, nebo to vezmu přes Siliina, což by sice bylo trochu podrazácký, ale já nikdy o sobě netvrdila, že jsem jedna velká, chodící ctnost.
Skočila jsem hned za Sarwenem, protože to jeho podklouznutí bylo dáno nějakým nevhodným povrchem, se kterým jsem já taky nepočítala, neboť jsem myslela, že je Sarwen jen nešikovnej, podklouzla jsem taky. Mávala jsem rukama ve snaze najít ztracenou rovnováhu a možná bych byla dole rychleji, než bych bývala chtěla, kdybych ovšem nečapla Sarwena za ruku a nezneužila jeho přítomnosti k tomu, abych nabyla zpět ztracenou rovnováhu. To, že to nakonec mohlo dopadnout dvojnásobným pádem, mi v tu chvíli vůbec nedošlo.
Ech… dík…,
ihned jsem se svého společníka pustila. Jeho plán se mi zdál příliš jednoduchý s mnoha neznámými a nelíbil se mi.
Příliš mnoho zbytečně mrtvých, frajere. Jedi chrání život i lumpů, pokud to tedy jde, neboť nikdo si nezaslouží zemřít.
Myslím si, že mistr vás požádal, mě to nařídil a ve skutečnosti chtěl, abych na vás dohlížela. Kdybyste byl žena a měl náš pověstný šestý smysl, tak byste to věděl a mohl mi to potvrdit. Nehledě na to, že jako žena mám intuici a nejrůznější tušení a v kombinaci s tím, že jsem Jedi… prostě se nemohu mýlit,
zmlkla jsem jen proto, abych si neprokousla jazyk. S pomocí Síly jsem též vyskočila na tu dvoumetrovou zídku. Neboť škrábat se na ni by bylo asi horší, mohla bych spadnout a tak. Tedy, ne že bych z ní skoro nesletěla. Nebyla nijak široká, navíc se drolila, takže jsem opět chvíli napodobovala větrný mlýn. Nakonec, abych opravdu nespadla, jsem musela urychleně seskočit. Dopad jsem naštěstí zvládla na jedničku.
A ty sé řeči ohledně ženské intuice a šestém smyslu jsem myslela vážně tak napůl. Viděla jsem o tom totiž nějaký dokument, který natočila parta jakýchsi ženskejch, ale ten dokument se mi zdál trochu přitažený za vlasy a nebyla sjem si jistá, jestli v něm vůbec něco bylo pravdivého. Ale teď mi jen poskytl pár argumentů, který Sarwen prostě vyvrátit nemůže, pokud by tedy nechtěl nějakým způsobem zesměšňovat mé pohlaví. Nebo jsem si to alespoň myslela.
Nebylo by lepší, kdybychom tento ne příliš promyšlený Sarwenovský plán vylepšili a zaktualizovali? Tedy, ne že by byl v jádru špatný, jeho základ použít můžeme, ale obávám se, že byl starý už v době řádu Je’daii. Já mám totiž nápad lepší,
pro jistotu jsem šla rovnou za Sarwenem, takže nehrozilo, že si toho okna, či co to bylo, nevšimnu. Zohla jsem se též.
U Sitha, co teď? Jeden úder? V každým případě, tu hlídku bychom měli nechat na pokoji. Kdo ví, jak podávají hlášení, aby si třeba něčeho divnýho nevšimli… a z toho svýho úkrytu asi budou mít víc než jeden východ, ale to by šlo pokrejt i ve dvou, stačí zjistit, kde maj landspídry…
Mimochodem, Sarwene, myslíte si, že tu někdo bude? Mám kontrolovat pevnost cesty před námi? Jde o to, že jsem trochu unavená a obě věci bych asi nemusela zvládnout, respektive, možná bych je zvládla, ale ani jednu v požadovaný kvalitě. Navíc musím trochu šetřit energii, protože můj meč asi nezůstane jenom viset u pasu, chápete? Jo, jasně, kdyby tu byl mistr, tak by s tím neměl nejmenší problém, jenže já jsem jen padawan, navíc je mi teprve šestnáct a nemám tolik síly,
na moment jsem se zastavila, protože jsem se potřebovala ujistit v dalším postupu a hlavně v tom, co Sarwen ode mne vůbec očekává. Taky jsem potřebovala získat trochu času, abych mohla vymyslet ten údajně lepší plán, po kterém ještě před chvílí nebylo ani stopy, a který v hrubých obrysech vznikal za tohoto řečnění.
Víte, já si myslím, že lepší by byl jeden centrální úder. Tu hlídku bych nechala na pokoji. Nevíme, jakým způsobem a jak podávaj hlášení, kdy se střídaj, navíc by si něčeho mohli všimnout a to by je mohlo varovat. Myslím si, že víc jak dva muži tam nebudou a i kdyby byli, tak nepředstavují takovou hrozbu, zvlášť když o nich víme. Navíc si myslím, že ti hrdinové spíš utečou. Kdybychom se dokázali přiblížit k tomu jejich úkrytu, tak ani nemusíme zjišťovat všechny cesty ven, stejně je ve dvou nepokryjeme. Já bych to udělala jinak. Zjistila bych si, kde mají zaparkované všechny ty nakradené motorky a landspídry. Tam byste čekal vy, protože máte blaster a ti, kteří by chtěli utéct, by s největší pravděpodobností spěchali právě tam. Co tady, v pustině, pěšky a bez ničeho, že jo?
Podívala jsem se na Sarwena. Pokud se tvářil nějak výsměšně, nebo prostě blbě, tak jsem dál rozhodně nepokračovala. Úplně by mne odradil. Navíc by můj přístup k němu posunul o několik desítek minut dozadu.
No, měl byste je jak na střelnici. Někde z druhé strany, tak tam bych byla já. Napřed bych se několika z nich pokusila vnuknout myšlenku, že se blíží mistr Siliin s malou armádou. Ti slabší jedinci by mohli začít utíkat rovnou. Asi bych to udělala tak, aby si mysleli, že je ještě celkem daleko. A kdybych se k nim dostala dostatečně blízko a skočila mezi ně, tak bych měla obrovskou výhodu překvapení, protože by si mysleli, že Siliin je ještě někde v dáli a teď by mezi nimi byl nějaký svítící meč... navíc kdybych před tím třeba přerušila dodávku proudu, tak by toho asi ani moc nemuseli vidět… a v boji na blízko je meč lepší jak blaster. V panice by se třeba mohli i trochu postřílet navzájem… a dostali bychom je jedním úderem skoro všechny, ne? Určitě by to bylo lepší, než kdybychom sem tam někoho vyřadili, protože dřív nebo později si všimnou, že jich ubývá a nakonec bychom ještě mohli být rádi, že utečeme,
plán jsem domýšlela při mluvení, takže jsem oproti normálu musela mluvit pomaleji. Zvažovala jsem každé slovo, neboť kdybych plácla nějakou hloupost, tak se mi Sarwen bude smát, že se zase inspiruju z nějakého holofilmu, což by ostatně nebyla pravda, neboť já se inspirovala hned ze tří různých a „můj“ výsledný plán byl tedy jakýmsi křížencem tří různých nápadů nějakých scénáristů.
Navíc bychom dobili jejich hlavní stan, ti přeživší by museli začít bez ničeho a úplně od začátku, takže pokud bychom je přímo nezlikvidovali, tak by se z toho úder mohli vzpamatovávat opravdu hodně dlouho a třeba by se z něj už nikdy ani nevzpamatovali.
Jsem sice malá holka, ale když jsem chodila lovit krysy do Chrámu, tak jsem jich nikdy moc nechytila, když jsem běhala za nima a snažila se je pronásledovat. Nejlepší bylo, když jsem pronikla do jejich doupěte. Tedy, gumavá hadice a ledová voda tam pronikala, ale princip je stejný. Navíc můj plán znamená méně mrtvých, protože takto Sarwen může střílet do nohou a já je třeba můžu usekávat, zatímco jeho plán by znamenal zabití každého, na koho narazíme, protože bychom nemohli připustit, aby začal řvát.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Zatímco jsi dále následovala Sarwena, rozhodla ses přijít s vlastní variantou plánu, dle svého názoru více promyšlenou a byla jsi navíc přesvědčená o tom, že byl dostatečně neprůstřelný, aby jej Sarwen nemohl zamítnout. Nicméně na tempu jeho pohybu jsi nezaznamenala žádnou změnu a vy jste se nořili hlouběji do budovy. Po chvilce Sarwen vytáhl lumu, ale než ji rozžehnul, tak trochu upravil nastavení, takže záře z ní byla mnohem menší a de facto jenom trochu přisvětlovala prostor před vámi.
Jsem dotčen, když mě považuje za masového vraha,
zareagoval nejprve, aby se zastavil u polozříceného schodiště a chvilku přemýšlel, jak se dostat nahoru. Nakonec našel dva chyty při stěně, kterými se dostal do vyšší pozice. Odtamtu ti nabídnul ruku, pokud bys nechtěla vyskočit nahoru sama s pomocí Síly.
A musíme nesouhlasit s tvým plánem. Když ho shrnu, tak to spočívá v tom, že jeden bude číhat, druhý je nadežene prvními a ten je postřílí. To mi zní jako poprava a to za předpokladu, že vše půjde podle plánu. A jestli jsem se, drahá, něco za ty roky zkušeností naučil, tak to, že plány mají velkou tendenci nevycházet. A čím složitější plán, tím více se bortí,
poznamenal Sarwen, než se zastavil, protože před vámi zela docela solidní díra a nebylo pochyb o pašerákově touze ji nějakým způsobem překonat, aniž by musel seskočit o patro níž a pak se zase drápat nahoru.
Opravdu si myslíš, že tu jsem jen proto, abys na mě dohlížela? Logicky je to blbost. Protože kdybys měla hledat zloděje a ještě někoho hlídat, tak by tě to omezilo a zvlášť v případě, kdy se jedná o takovou skupinu, což Arij tušil, takže tu opravdu nejsem jenom do počtu. A protože o jejich základně a struktuře, stejně jako jejich skutečných počtech a vybavení nevíme zhola nic, tak vymýšlení jakýchkoliv plánů bez zjištění dalších informací pouze vytvoří neflexibilní plán, který by nemusel vytvořit nějaké nové informace. Proto dávám přednost trochu dynamičtějšímu přístupu. Aktuální plán tedy zní, že se chceme dostat ke vstupu do jejich základny a zjistit, jestli se tamtudy někam dostaneme. Když cestou potkáme někoho, kdo není na stráži, tak ho omráčíme a někam uklidíme - protože u lidí, kteří nejsou na hlídce, si jejich nepřítomnosti všimnou později,
rozhodl se vysvětlit aktuální plán, stejně tak i důvody, proč nesouhlasil s tím, který jsi navrhla ty. Pokud bys trvala na svém, tak jsi mohla počítat s tím, že by Sarwen přišel s dalšími argumenty. Teď si ale udělal prostor k rozeběhu, aby následně vystřelil a prudkým skokem se přemrštil na druhou stranu. Sice se z prvu nezdálo, že by to mohl doskočit, nicméně na půl těla se zachytil, nadechl se a švihem se dostal nahoru, čímž ušetřil dost času, než slézat a vylézat zase nahoru.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Po prvních Sarwenových slovech jsem jen mírně pootevřela pusu.
Cože? Co to meleš? Jaký masový vrah? Nešlehl sis něčeho, když jsem se nedívala?
Absolutně jsem nechápala, proč by měl být masový vrah. Taky jsem nevěděla, jak vůbec bych na něco takového měla zareagovat. Navíc jsem se ani nedozvěděla, co přesně ode mne Sarwen chce, tak jsem se nakonec zaměřila na to, abych se pokusila zachytit nějaké ty živé bytosti, které by nás třeba mohly překvapit, neboť cesta vypadala celkem pevně.
Sarwenovu pomocnou ruku jsem přijala, Sílu jsem používat nechtěla, protože dnešní den asi bude ještě dlouhý. Kývla jsem na znamení díků, nicméně pořád jsem mlčela, protože jsem doufala, že se dozvím, proč bych ho měla považovat za masového vraha. Což se tedy i nakonec stalo.
Copak jsem řekla, že je máte střílet do hlav? Stačilo, kdybyste jim prostřelil nohy, nebo ruce,
Vykostím tě, Sarwenouši. Copak jsem nějaká tvoje manželka, abys mne oslovoval „drahá“? Ostatní mají ke mně většinou nějakou úctu a respekt! Tedy kromě toho idiota v elektrárně.
Absolutně se mi nelíbilo další oslovení, které si pro mne Sarwen vymyslel. Trochu podrážděně jsem se na něj podívala. Možná bych se i vůči němu ohradila, kdybych si nevzpomněla na to, jak to dopadlo posledně a jak moc se mi smál.
Klid, Hay, klid. To je prostě Sarwen.
Nakonec jsem se ušklíbla, protože při nejbližší příležitosti jsem se rozhodla, že mu to oplatím.
Když se zastavil Sarwen, zastavila jsem se taky, přirozeně, ale jen na chvilku, neboť jsem hned couvla, trochu se rozeběhla a s pomocí Síly jsem se odrazila a letěla na druhou stranu. Pokud se mi to povedlo a byla jsem tam dříve, než Sarwen, tak jsem mu i zamávala.
Jeho slova jsem slyšela moc dobře, ale na rozdíl od něj se mi nechtělo pořvávat na druhou stranu, takže jsem jen s trochu pobaveným výrazem ve tváři sledovala Sarwenovu snahu, tedy až do chvíle, kdy to vypadalo, že spadne prostě na zem jak kus přezrálého ovoce. Už, už jsem ho chtěla zachytit pomocí Síly, ale nakonec to ani třeba nebylo. Dokonce jsem k němu i udělala pár rychlých kroků, abych ho čapla za ruku a pomohla mu, ale i to se ukázalo být naprosto zbytečný.
Heleďte, drahý, až zase příště budete chtít spáchat nějakou efektní sebevraždu, tak mi to řekněte dopředu, abych si mohla alespoň vymyslet výmluvu, proč jsem vás nemohla zachránit, jo?
Položila jsem důraz právě na to oslovení drahý.
Už jsme jak manžele po dvacíti letech. Ještě by to chtělo pár uřvaných harantů a bylo by to dokonalý. Otázkou ovšem zůstává, jestli se s ním chci dohadovat. To ovšem záleží na mých argumentech a na tom, jaký stihnu vymyslet.
Jenže jste zapomněl na jedno, Sarwene. Neustále mistra oslovujete jako Arije, to znamená, že vám do určité míry věří. Jinak byste si nedovolil o něm mluvit jinak, než jako o mistru Siliinovi, takže čistě logicky na vás nemusím dávat pozor pořád, protože když vám věří mistr, tak vám věřím i já, protože já věřím mistrovi. Takže ne, neomezuje mne to. A také tu nejsem jenom proto, abych na vás dohlížela, takže se to nesnažte překrucovat, tohle na mne neplatí. Nicméně musíte vzít v úvahu to, že minulost nás obou asi není úplně ideální, takže je zcela jasný, že zatímco já mám na vás dohlížet, tak vy zase máte tuto misi vést. Odpovědnost mezi nás rozdělil hezky rovným dílem, chápete? Na jednoho by to bylo prostě moc,
zatímco jsme pokračovali, opět jsem byla nucena improvizovat, vymýšlet si a hledat argumenty tam, kde žádné nebyly. Vážně jsem si nemyslela, že mám hlídat Sarwena. To by už totiž hraničilo s debilitou. Ale jsem Jedi a ten dává pozor na všechny živé bytosti, mezi něž se řadí i Sarwen.
Tak tohle bys mu vykládat nemusel. A i tu ženskou intuici by sis mohl nechat pro sebe.
Jestli si myslíte, že vám neříkám pravdu, tak vás můžu doslova zahltit studijními materiály, mezi něž patří Coruscantská dívka, Galaktická žena, Je skvělé býti ženou, Móda našeho milénia a Vesmírná psychologie pro ženy. Má ženská intuice se nemýlí,
vyjmenovala jsem nějaké časopisy, které si mezi holkama půjčujeme a o které se zajímám. Pár čísel jsem měla i v datapadu. Ale dosti jsem pochybovala o tom, že by Sarwen toužil vidět byť jen první stranu jednoho z nich, takže má slova by asi zpochybňovat neměl. Doufala jsem, že jsem ho těmi časopisy trochu zahnala do kouta a bude minimálně mlčet.
A teď k tomu plánu. Ne, nestřílel byste tak, abyste je připravil o život, ale abyste je vyřadil z boje. A to, že se něco pokazí, no a? Prostě byste improvizoval. Nebo si nevěříte a nechcete zůstat někde sám, beze mne? Já vím, jsem důležitá, dodávám vám pocit bezpečí a tak, ale Sarwene, já myslela, že jste byl pašerák. Takže byste na nějakou tu přestřelku měl být zvyklý a vědět, jak reagovat, kdy pozměnit plán, utéct, schovat se a tak, ne?
Nesnažila jsem se být drzá, prostě jsem jen přemýšlela a mluvila tak, jak plynuly mé myšlenky, aniž bych se je snažila upravit do nějaké lepší podoby. Možná i schválně jsem na Sarwena trochu zaútočila, aby se musel bránit a já měla lepší pozici pro další vyjednávání. Tedy, vypadalo to, že se už rozhodl a já ať řeknu cokoliv, tak se na tom nic nezmění, ale stejně…
Heleďte, Sarwene, jak se mám cokoliv naučit, když mi nedáte ani příležitost? Všechno děláte jen vy a já za váma musím chodit jako ocásek. Jsem Jedi, víte? Proč jsem ten plán nemohla vymyslet já? Stejně jste se už rozhodl, takže i kdybych řekla, že to omráčení a třeba i svázání je dosti riskantní, neboť nebudeme mít dost času na to, abychom ošéfovali úplně všechno, takže je dost vysoká pravděpodobnost, že nějakého lumpa praštíme málo a on se dostane z pout a všechny varuje… Navíc, určitě mají komlinky, nebo jiné vysílačky a co když někdo tomu omráčenému bude volat a on to nezvedne? To je bude varovat taky, zpozorní a my budeme, kdo ví jak hluboko v krytu, ve kterém se nebudeme umět pořádně orientovat, a oni nás nejen přečíslí, ale budou mít i výhodu známého prostředí, takže když použijí mozek, prostě nás donutí jít tam, kam budou chtít a tam nás třeba jen obejdou a vezmou do kleští. Budou ubývat a toho si všimnou. A to, že si toho všimnou později je ještě horší, protože my v té době budeme, kdo ví, jak hluboko v jejich doupěti,
Sarwen měl bezpochyby další argumenty, ale já je měla taky. A hrát fér jsem nebyla zvyklá, takže jsem použila jakýkoliv slovní úder a třeba i to, že mi měl dát alespoň příležitost, abych ten plán vymyslela já. Zcela jsem ignorovala svůj ne zrovna ideální přístup k němu, který jsem celkem dlouho praktikovala.
Můj plán je dosti flexibilní, nechal by vám i mě dosti široké pole působnosti. To váš plán vlastně ani není plán, ale spíš jen rychlé řešení. Když je uvrhneme ve zmatek, tak jich část hned uteče, zatímco v tom vašem plánu, jakmile zjistí, že je někdo asi uvnitř, tak nebudou utíkat, ale i ti největší srabi budou bojovat, protože jim bude jasný, že je nás jen pár. A vyhneme se i tomu, aby nějakého toho omráčeného zloděje jeho druh ve zbrani našel jen díky nějaké hloupé náhodě, což mne přivádí k tomu, že váš plán počítá s mnoha proměnnými a je nám oboum jasný, že dřív, nebo později selže určitě, zatímco ten můj plán nemusí selhat vůbec,
vážně jsem se nechtěla jen tak vzdát. Ten můj plán se mi pořád líbil víc, zdál se mi logičtější, a sice už ne tolik šetrný, ale rozhodně lépe uskutečnitelný než ten Sarwenův.
Sarwene, já tě skoro obdivovala. Technický znalosti máš, to jo, ale na bývalýho pašeráka jsi dost slabej. To i já mám víc zkušeností z holofilmů, než ty, kterej si o sobě myslí, že je lepší a zkušenější, než já.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Na tvé zamávání a informování o tom, že měl informovat o svém poněkud drsnějším úmyslu při dalším postupu dopředu, reagoval jen nepatrným pokrčením rameny a necítil potřebu to dále rozvádět. Už takhle jsi obstarala více než spoustu mluvení ty a Sarwen zatím vše trpělivě poslouchal. Mezitím jste pokračovali dále v postupu vpřed zčásti zřícenou budovou. Zatím jsi nevycítila jinou přítomnost než vaši a i Sarwen vypadal uvolněně, tedy pokud zrovna nemusel překračovat, krčit či nějakým jiným způsobem překonávat hromady sutin, které se zde nacházely.
Nikdy jsem neřekl, že můj plán je dokonalý, od toho jsem předpokládal, že se o tom budeme bavit. Třeba jsi mě mohla překvapit nějakou super Jediskou technikou na omráčení, které vydrží několik hodin a podobně. A co se mě a Arije týká, tak tam je ta historie mnohem delší a na to teď opravdu nemáme čas, abychom to rozebírali. Nicméně naše role chápu tak, že máme tohle rozlousknout a co nejlépe vyřešit s tím, že jako zkušenější bych to měl vést. Navíc dozor bych tak trochu měl držet spíše já, abys nepřikročila k nějaké chybě na základě nezkušenosti nebo neuvědomění si něčeho, co by tě ani nenapadlo,
zareagoval nejprve, než si musel vyslechnout dlouhou obhajobu tvého plánu u něhož jsi doufala v možnost prosazení. V pašerákově podání se rozhodně nedalo mluvit o nadšení, když to musel celé poslouchat a ani se s tím moc netajil. To, že bylo šero a nebylo až tak dobře vidět do vašich obličejů s tím nemělo mnoho co do činění.
Zkoušela jsi někdy střílet po více cílech s tím, že je chceš jenom ochromovat a doufat, že oni se nebudou trefovat nebo vůbec střílet? Navíc většina cílů by byla v pohybu a hledala krytí. A i kdybych jich takhle několik vyřadil, tak těm dalším dojde, že se jedná o past a buď to zkusí nějak obejít, nebo přijdou s nějakou těžší zbraní. Neříkám, že ji mají, ale nevíme ani to, že nemají. Nicméně když sehnali mandský tank, tak se dá jen předpokládat, že budou mít jejich další zbraně, které našli ve vracích. Našli jsme nejeden prázdný vrak mandalorianských lodích sestřelených na planetu,
opřel se Sarwen nejprve do části, kdy se mělo střílet do lidí, kteří měli nakráčet přímo před mušku. Bylo ti navíc jasné, že s argumenty ještě neskončil.
Navíc, my nechceme, aby se sebrali a utekli. Obzvláště ti, kteří jsou v čele tohohole celého podniku. Co si myslíš, že bude první věc, když zjistí, že na ně někdo útočí a obzvláště majitel svítívého meče? Na nás pošlou pěšáky a sami se vypaří pryč. V ideálním případě by bylo skvělé je pochytat všechny, nebo nějak vyřadit, ale hlavně co nejvíce těch nahoře, abychom celý tenhle podnik ochromili. Naboř mozek a srdce soupeře a jeho ruce a nohy nebudou mít důvod ani stimul k pohybu,
pokračoval dále a zastavil se na rozbočce dvou chodeb, které se rovnoměrně dělily dále. Na chvilku se dokonce otočil tvým směrem.
Nejradši bych se nepozorovaně dostal k šéfovi, zpacifikoval ho, potom jeho pravou a levou rukou a pár dalších vyšších a s jistotou nejvyšších pod zámkem zavolal o nějaké posily, aby byly v okolí připravené chytat uprchlíky, než bychom pokračovali dál. Ale, abych mohl o něčem takovém uvažovat, tak potřebujeme mnohem více informací o vstupu, případně nějakém zabezpečení bezprostřední blízkosti vchodu. Vem si jaké by to bylo zavolat posily a navést je třeba na minové pole, nebo před další tank, kdyby ho náhodou měli? Takže ano, hlubší plán opravdu nemám a to proto, že ani jeden z nás nemá tušení, proti čemu tu vlastně stojíme nebo máš snad podepsaný seznam všech členů, výzbroje a podobně?
dodal ještě nakonec a ty sis mohla všimnout, že nyní ve svém postupu zaváhal. Nebyl si totiž jistý, jestli pravá nebo levá cesta a to i proto, že takhle na první pohled vypadaly obě velice stejně. Zda-li byla některá z nich zasypaná, to jste ani jeden nemohli tušit.
A neříkej, že ti nedávám možnosti se vyjádřit nebo připojit do diskuze. Kdybych chtěl aby se jelo striktně podle mého, tak prostě řeknu, že uděláme tohle a tohle a nebavíme se o tom. Navíc dle míry s kterou sleduješ holofilmy jsem myslel, že při pozorování se toho naučíš nejvíc?
dodal ještě vážně, aby si nakonec neodpustil úmyslně popichující poznámku, což jen potvrdil svým úsměvem, který následoval.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Sarwen promluvil docela rozumně a ukázal mi pár nepatrných děr, který můj plán měl. Dokonce jsem si i sama uvědomila, že protivník, který je střelen do ruky, nebo do nohy, rozhodně není vyřazený z boje a klidně by v něm mohl pokračovat.
I já, stejně jako Sarwen, jsem musela občas něco přelézt, podlézt, nebo přeskočit. Dnešní den byl opravdu fyzicky náročný. Bylo mi jasný, že večer asi padnu jako podťatá a možná veškeré své vyjednávání s mistrem ohledně Sarwenových lekcí nechám raději na zítřek.
Též jsem byla zvědavá na ty složitější vztahy mezi Sarwenem a mistrem, protože všechno, co se týkalo mistra, ve mne vzbuzovalo velkou zvědavost. Doufala jsem, že to ze Sarwena později vytáhnu. Ale už teď jsem byla skoro přesvědčená o tom, že mistr Sarwenovy určitě nějak pomohl, jinak by to přece ani u Siliina nešlo.
K otázce vedení této výpravy jsem neřekla ani ň, protože v čele naší minivýpravy byl Sarwen jenom proto, že mistr to tak chtěl, jak mi zdůraznil. Kdyby řekl, že na tom makáme spolu, tak bych se sarwenovskými rozhodnutími tak lehko neřídila a možná bych si i víc hádala. I když, kdo ví...
U Sitha, proč je můj plán vždycky horší?
Ta silová technika, díky které omráčíte protivníka, skutečně existuje, Sarwene,
odpověděla jsem hned po tom, co jsem nakopla jakousi suť, neboť jsem si též uvědomila, že kdybych hájila svůj plán bez dalších argumentů, které mi jaksi scházely, tak bych vypadala jako hlupák, neboť pouze hlupák trvá na svém, i když je jasné, že už pravdu nemá.
Možná, když mi dáte prostor, tak bych se o to mohla pokusit. Jen…
trochu jsem zaváhala, neboť zrovna tuto techniku mám úžasně nastudovanou, co se teorie týče. Kdysi mne už zaujala, jen jsem ji z očividných důvodů nemohla v Chrámu vyzkoušet na nikom živém a s mistrem T´arjanem jsem jezdila na mise, kde bych jejím použitím spíš způsobila skandál.
Teorii ovládám bravurně, jen v tom nemám praxi. Heleďte, budu si to moct vyzkoušet? Prostě, když nebude nebezpečí, že nás někdo uvidí a bude dost času… protože kdybych to zvládla, tak by nám to opravdu hodně naši situaci ulehčilo,
Sarwenův plán jsem už bez většího mrmlání přijala, koneckonců, je to můj instruktor, tak bych asi neměla příliš držkovat. Nehledě na to, že nechci, aby informoval mého mistra o každém slově, co jsem zde řekla.
Příliš jsem na Sarwenovy důvody nereagovala, neboť jeho pravda byla nezpochybnitelná.
Stejně bych to nějak zvládla i bez tebe. Budu muset mistrovi říct, že bych sice nebyla tak elegantní, občas možná trochu neobratná a těžkopádná, ale zvládla bych to. A kdybych na všechno byla sama, tak bych se toho naučila víc, protože… ech… bych to musela vymyslet a vrylo by se mi to hlouběji do paměti. Navíc by mne nikdo nerozptyloval rýpáním a vysmíváním se… ne, před mistrem nemůžu Sarwena kritizovat, ba naopak, budu muset vychválit jeho odborné znalosti, aby se mým instruktorem vážně stal. Musím použít dost přesvědčivé argumenty, protože kdyby se zcela nepravděpodobně rozhodl, že mne Sarwen učit nebude, tak s ním potom už nehnu.
Jen jsem se trochu mračila. Nelíbilo se mi, že jsem se mýlila.
Jenže ani nějaký super mozek by bez obyčejných pěšáků vůbec nic nezvládl, ne? A když zlikvidujeme mozek, jak se nám to už jednou povedlo, když jsme s mistrem vyřadili ten jejich tank, tak se vedení té tlupy prostě ujme někdo jiný a vytvoří mozek nový. Takže je to celkem zbytečný, ne? Musíme zlikvidovat všechny, kteří jsou ochotní jít touhle cestou, abychom dali lekci i těm, kteří by o něčem podobném uvažovali, že se potom budou muset zodpovídat za své činy,
rozhodla jsem se nakonec spíše rýpat, než ho nějak konstruktivně kritizovat a hledat další možné slabiny v jeho plánu, protože na ty slabiny jsem už upozornila a opakovat se by bylo zbytečný. Sarwen není blbej a uši mu slouží dobře.
A vy snad máte mapu těch prostor? Vy víte, kde toho šéfa najdeme? A máte i fotografie všech členů té tlupy, abychom věděli, kdo je vlastně ten šéf a poznali i jeho pravou a levou ruku? Máte také jejich časový harmonogram, abychom věděli, že třeba ten jejich šéf není ve svém kanclu, ale provádí obhlídku jejich nakradeného zboží?
Teď jsem si dala sakra záležet na tónu, protože by si to mohl vyložit jako extrémně drzou poznámku. Já však chtěla jen ukázat, že můj plán měl stejné slabiny, jako ten jeho.
Když jsem zaregistrovala Sarwenův, možná trochu tázavý pohled, nepatrně jsem přikývla. Ponořila jsem se trochu hlouběji do Síly, abych se pokusila vycítit přítomnost té tlupy a mohla tedy určit směr, kterým bychom měli jít dál. Poté, pokud to šlo, jsem se pokusila prozkoumat jednotlivé cesty, jestli bych třeba náhodou nemohla vycítit nějaké překážky, které by na nich mohly být.
Jakmile bylo mé pátrání s jakýmkoliv výsledkem ukončeno, přešla jsem, co se Síly týče, na už takřka „běžný“ sledovací mód a mohla jsem tedy pokračovat v rozhovoru se Sarwenem.
Být vámi, tak se moc nesměju, Sarwene. Třeba u toho výslechu jste mi slíbil úžasné postupy, jenže jste předvedl jen klasické filmové triky, které používají v každé druhé detektivce. Navíc i tento váš plán se vyskytuje jako hlavní dějová linka ve filmu Únos majora Polla. Takže si kladu otázku, jestli se společně necestujeme na jedné, holofilmové, lodi. Též si říkám, že inspirace holofilmy nemusí být zcela od věci, protože u každého kvalitnějšího holofilmu je nějaký poradce, či spíš celý soubor poradců, kteří by měli zabránit tomu, aby tam byly extrémní kraviny, ne?
A jak jsi podotkl, prostě nemám zkušenosti. Vždyť teprve mistr Siliin,i ukázal, že Jedi nepodepisuje jen nudné dokumenty a taky mi dal příležitost, abych hlavně sobě mohla dokázat, že občas i něco zvládnu. Já mám totiž ohromné štěstí a mistrovi nic dokazovat nemusím, ani se před ním nemusím předvádět, jako jiní padawani. Takže odněkud nápady brát musím, což je rozhodně lepší cesta, než kdybych si prostě vymýšlela kraviny, ne?
i já se na Sarwena usmála, protože jsem se rozhodla, že mu to jeho popíchnutí oplatím úplně stejnou mincí. Teprve poté, pokud mé pátrání přineslo nějaký výsledek, jsem mu naznačila, kudy by se měly naše kroky dále ubírat.
A nebylo by tedy lepší, zjistit jen ty nejpodstatnější informace o jejich počtech a vybavení, o obraně a tak, nikoho neunášet, informovat mistra a poté sem s tou malou armádou skutečně přijít?
Pokusila jsem se ještě inoovat Sarwenův plán, neboť nějaké to zatýkání v malém měřítku, dle mého názoru, nebylo nejchytřejší.
Nejlepší by bylo, kdyby se o nás prostě vůbec nedozvěděli. protože se jinak zase zformují na úplně jiném místě a můžeme začít znovu. Nebo to vidíte jinak, Sarwene?

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Uvědomění, že i tvůj chyb měl spousty děr a to mnohdy poměrně zásadních, nepatřilo mezi zrovna ty nejpříjemnější pocity, nicméně tenhle fakt nebyl od Sarwen doručen s ušklíbnutím. Ta si očividně nechával pro jiné situace, které neměly dle něho takovou váhu a nejspíše měly důležitost dostatečné míry.
Je pravda, že s touhle nebo jinými technikami v tvém repertoáru, bychom mohli jejich základnou případně postupovat mnohem snáze a nezjištěni, dokud bychom se nedostali k potřebným informacím. Víš, někdy by bylo lepší, kdyby ses třeba snažila vylepšit nějaké základní plány ostatních než s mermomocí přijít s jiným. Proč si myslíš, že Republika z počátku dostávala od mandů tak na frak? Je to až nepochopitelně jednoduché - pět republikových generálů se dohaduje čí plán je lepší, zatímco Mandalore řekl "uděláme tohle" a všech pět generálů perfektně zaskočil. Kdyby oni realizovali byť jeden, i ten nejhloupější, plán, tak stejně mohli být mnohem dál a udělat víc,
připustil Sarwen, že využití Síly by poslepovalo nějaké nejisté díry v jeho plánu, který by se tak změnil na misi v utajení.

Tvé prozkoumání okolí, zlodějů a obou tunelů ti naneštěstí nepřineslo nic, čímž bys napomohla k rozhodnutí. Když si toho Sarwen všiml, tak nakonec vylovil kreditovou minci a ukázal doleva.
Bothanova hlava doleva, bothwauiské lesy doprava,
řekl a cvrnknul s ní do výšky, by minci nechal spadnout na zem. Oba jste se mohli přesvědčit, že padl les a tudíž jste nakonec vyrazili doprava. Nejistota z toho, že by to měl být špatný směr Sarwena očividně nijak netrápila a poblíž stále nebyl nikdo, kdo mohl představovat hrozbu.
Neříkal jsem zlikvidovat mozek, ale mozek a srdce. A tím jsem myslel vyšší vedení a ne jenom toho jednoho. Navíc nevíme, jestli ten týpek, co jste ho čapli s Arijem byl skutečně nejvýše ve vedení. Byl vysoko, to určitě ano, ale jak, to nemáme tušení. A kdybychom rovnou zaútočili z venku, tak je tu pořád dost velká šance, že nám dost velkých ryb upláchne. Současný útok zevnitř a zvenku má větší dopad. Vem si, že vypukne poplach, ale nikde není nikdo v čele, aby vydal jasné rozkazy typu - postřílejte je, nenechte je dostat se dovnitř a podobně. Najdou se skupinky, které se zorganizují, ale ty skupinky zase budou hůře, zda-li vůbec, pracovat mezi sebou. Navíc kam dřív? Ven nebo dovnitř, když je útok na obou stranách? Každý se bude rozhodovat jinak, rozdělí se jim síly a posily i my to budeme mít jednodušší. Budou menší ztráty a vše proběhne efektivněji. Navíc, čím dříve na protivníka udeříš, tím míň času bude mít na to se zformovat,
přidal Sarwen pár dalších argumentů ke svému plánu, který navíc postupně i dokresloval, protože nyní bylo jeho cílem dostat se k vedení, neutralizovat ho a pak zaútočit, způsobit chaos a všeho bravurně využít.
Navíc, nebyla ta jednoduchost toho postupu při výslechu úžasná? Nebylo to vlastně úžasně jednoduché? A ten Poll měl taky taková udělátka jako já? Nalezl základnu podobným způsobem? Věděl na začátku, co by ho mohlo čekat a dle toho se připravil, nebo to prostě najednou vytáhnul z kapsy, protože se mu to v té chvíli hodilo. A kdybys to pak spočítala na konci filmu, tak by s sebou vlastně táhnul velký bágl se všemi těmi udělátky. Navíc další věc je vymyslet řešení a podle toho udělat scénář a pak mít reálnou situaci a do ní zvolit vhodné řešení. Tak mě napadá, z čeho se vlastně ten váš Jediský trénink skládá. Budí to na mě dojem, že víc čučíš na holofilmy, než děláš co jiného,
neodpustil si nakonec Sarwen, protože srovnání s nějakým holofilmem se ho do jisté míry dotklo. A velice výstižně nevědomky trefil fakt, že tvé poslední období v Chrámu rozhodně nepatřilo mezi ty nejproduktivnější.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
I další Sarwenovy slova byly hodné toho, abych jim věnovala zvýšenou pozornost. Nepřerušovala jsem ho a oproti svému zvyku jsem ho nechala mluvit, dokud neskončil.
Noo, jo, já se v Chrámu dívala hodně na holofilmy,
ke konci svého proslovu se Sarwen dotkl mé maličkosti taky, ale moc dobře jsem věděla, že v tomto ohledu měl pravdu. Já filmy totiž miluju. Jen jsem mu nebyla ochotná vysvětlit důvody, které mne vedly k tomu, že jsem filmům věnovala víc času, než by bylo bývalo záhodno. Nijak jsem to však nerozváděla, Sarwen neměl právo znát všechny detaily z mého života.
Sarwene, ani nevíš, jak je těžký, být v Chrámu, ve kterým je tolik Jediů a přes to víš, že o tebe nikdo z nich nejeví zájem. A když náhodou ano, tak to jen proto, že měli podezření, žes zase sklidil čerstvý ovoce ve skleníku. Tedy, ne že by se v tom obvykle mýlili, ale stejně… Já se celý rok snažila jak pitomec, jenže nač se snažit, když to nakonec stejně k ničemu nebylo? Ale já to už chápu, proč si mne nikdo nevybral a proč mne nikomu nepřidělili. Musela jsem si počkat, až mistr Siliin docvičí Taso a ani nevíš, jak strašně jsem ráda právě jeho padawankou. V podstatě to byla vůle Síly.
Tyhle věci, kterých se Sarwen, byť neúmyslně, dotkl, pro mne byly ještě dost citlivé téma. Nebyla jsem se svou minulostí úplně vyrovnaná. Hlasitě jsem si povzdechla a následovala Sarwena po cestě, která mohla být úplně špatná.
Musím se taky mistra zeptat, jak jsem měla postupovat. Určitě existovalo nějaké řešení s tím rozcestím. Hm, aha… už chápu, proč mi dává ty hádanky, kvůli kterým občas ani nemůžu usnout.
Dál jsem postupovala trochu zamlkle, neboť jsem si nebyla jistá, jak vylepšit plán, který se skládal vlastně z toho, že nějak nepozorovaně pronikneme dovnitř, stráže necháme být, odstraníme z cesty jen ty, kteří budou překážet, a v tichosti odstraníme velení.
Teda, pokud by nebylo lepší, odstranit i ty stráže, protože by nebylo příjemné mít někoho za zády. Kdybychom to kamuflovali třeba tím, že bychom tam rozlili trochu alkoholu, aby si třeba mysleli, že se jenom ožrali…
Sarwene? Já si myslím, že bychom se měli zbavit i strážných. Jak jste říkal, dříve, nebo později stejně zjistí, že se něco děje. Ale pravděpodobně ani ti z velení utíkat nebudou, protože si vlastně ani nebudou jistí událostmi, které bychom spustili. Když je, dle toho původního plánu, necháme na pokoji, tak je budeme mít v zádech. Nebylo by tedy lepší, pročistit si úplně jednu cestu, která by poté mohla sloužit i jako únikový koridor, kdyby se něco zvrtlo? Navíc, s mistrem jsme jim uštědřili celkem drsnou ránu, ne? Na dlouho jsme je eliminovali. Nešlo by tedy nějakým způsobem vypočítat, kolik mužům budeme asi čelit? Tenkrát se jich toho přepadení zúčastnilo asi patnáct. Když je to tedy ochromilo, musela to být pro ně celkem drsná ztráta, ne? Takže bych řekla, že budeme čelit tak maximálně třiceti jedincům. Plus mínus. Což není zrovna moc, ne? Já bych tedy řekla, že má smysl odstranit každého z cesty,
pokoušela jsem se tedy Sarwenův plán dále vylepšovat. Už se mi to navíc nezdálo neproveditelné, zvlášť když jsem se pokusila odhadnout sílu té bandy. Nebylo to už jakési neznámé číslo, už to byli konkrétní jedinci a dle mého názoru, jich ani nebylo tolik.
Dokonce si myslím, že je sami zvládneme úplně všechny, protože jim nebudeme čelit zaráz. Než vůbec zjistí, co se děje, tak jich bude hodně vyřazených. Navíc, já se považuju za jednoho z nejlepších zlodějů v Chrámu. Umím se pohybovat rychle, tiše a nenápadně. A asi jsem v tom dobrá, protože kdybych nebyla, tak by mne mí mistři chytili. Obvykle mne nechytí, pokud tedy nemám nějakou smůlu, nebo se nevyskytne něco, s čím jsem nepočítala. Takže když jsem dobrá na to, aby mne nespatřil vycvičený Jedi, tak bych řekla, že jsem dostatečně dobrá i na to, aby mne nespatřil nějaký lapka. A vy jste býval pašerák, takže bych řekla, že v tom umíte chodit taky, ne?
Vážně, tento plán byl asi lepší. Už jenom proto, že si nebudu muset hrát na válečnici, kterou vlastně ani nejsem. Já jsem spíš zloděj, což znamená, že toto sedí mé osobě daleko lépe, než cokoliv jiného.
Pokoušela jsem se i rozhlížet po okolí, abych zjistila, jestli se nemůžeme dle něčeho zorientovat. Kdybychom šli blbě, tak je lepší, když to zjistíme teď a ne třeba za hodinu.
Také si myslím, že bychom měli napřed skutečně navštívit jejich vozový park. Jste taky technik, Sarwene, umíte se v landspídrech a spídrových motorkám celkem obstojně hrabat. Takže určitě víte, jak něco takového rychle vyřadit z provozu. Ulomit něco malého, ale podstatného… protože až zjistí naši přítomnost, tak vážně budou utíkat tím směrem, aby se dostali z našeho dosahu. Dost pochybuju, že když mají takové vybavení, že budou chtít před námi zdrhat po svejch,
pokusila jsem se zdůraznit další bod, který byl pro mne celkem důležitý.
Doufám, že zpátky nebudu muset jít po svejch, že Sarwen využije něco z jejich vozového parku. Je to opravdu dálka. A taky doufám, že tam budou mít čokoládu, houbůvky, oro, brawballo, čokoládu z Naboo a limonádu. Možná i nějaké oříšky by bodly. Cokoliv, jen ne místní zeleninu.
Kdybychom šli proti obrovskému počtu protivníků, kde jeden blaster nehraje roli, tak bychom strážné nechat na pokoji museli. Ale je rozdíl, jestli po vás jde třicet, pětadvacet, nebo dvacet maníků, že jo?
Naposledy jsem se pokusila zdůraznit nejdůležitější bod své promluvy a už jsem skoro nechala prostor Sarwenovy, ale s mírným úšklebkem jsem ještě pronesla poslední věty.
Jestli chcete, můžeme si dát potom cvičný zápas, abyste věděl, jak vypadá Jedijský trénink. Jen holé ruce, žádné zbraně. Vsadím se s vámi, že se ke mě ani nepřiblížíte, natož abyste se mne dotkl.
Omlátila bych s tebou nejbližší stěny, Sarwenouši. Bez Síly bys však vyhrál ty, to je mi jasný.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Na otázku ohledně holofilmů jsi nakonec jen stroze přikývla a více se tím již nezabývala, i proto že ses nechtěla podělit o tuhle část minulosti, ne nyní a ne Sarwenovi. Ten se však po ničem dalším nepídil a mohli jste tak svižně pokračovat vpřed, kde vás doposud nic výrazného nebrzdilo.
S tou eliminací všech si nejsem jistý - když po cestě neutralizujeme všechny, které potkáme, tak si toho všimnou mnohem dřív a svést všechno na alkohol by nebylo optimální. Jednoho, dva, někam zašít - to se ztratí, ale třeba pět včetně hlídek - na to se přijde hodně brzo. Nicméně tvé schopnosti v plížení se nám budou hodit a ano, řekněme, že i já mám pár svých fíglů. A pokud máme na své straně nenápadnost a schopnost proklouznout, tak bychom toho měli využít,
poznamenal nakonec k tvému prvnímu bodu a celý jej neodsouhlasil a rozhodl se připojit i odůvodnění. Vše stále probíhalo v profesionální rovině, takže ti odmítnutí neznělo tak děsivě, jako kdyby to prostě nějak rázně odseknul. Vlastně se dalo říci, že jste se pohybovali stále v úrovni navrhování a vymýšlení, než řeknutí a hotovo, teď to takhle bude.
Nicméně návštěva garáže rozhodně nebude od věci. A když o tom přemýšlím, tak tamtudy bychom se mohli vlastně i dostat dovnitř a postarat se o mechaniky. Protože, a tohle mi věř, když nikdo nemůže najít mechanika, tak se nemůže divit. Koluje o nich, že chlastají více než kdo jiný, dovedou se schovat do kufru kteréhokoliv landspeederu a jde najít pouze tehdy, pokud oni sami chtějí. Takže nejprve omrkneme okolí, pak najdeme vchod do jejich garáže a tudyma tam vnikneme. A já si navíc budu moct vyzvednout svou cihličku,
pousmál se Sarwen nad tvou další připomínkou a sám se rozhodl na ni navázat a trochu ji rozvést, čímž váš plán dostal opět o něco konkrétnější podobu. Poté se Sarwen zastavil ve stejný moment, kdy jsi vycítila blízkou přítomnost nějaké osoby. Nicméně zastavení Sarwena zapříčinila díra v podlaze, kterou opatrně nahlédnul a nikoho nespatřil, alespoň dle jeho výrazu. I když měl s sebou Jediho, tak pořád nemohl upustit od svých návyků.
Počítám, že už budeme blízko, takže bychom měli postupovat opatrněji. A dokonce bych to risknul tou chodbou pod námi. Pořád bychom měli být zhruba patro, dvě nad úrovní té hlídky vespod, co jsme viděli,
ztišil trochu hlas Sarwen a vykreslil situaci, na níž by trvali po tvém informování o přítomnosti někoho dalšího. V takovém případě by se maximálně optal na pravděpodobné pozici, kterou jsi mohla určit zhruba okolo dvou set metrů před vámi a trochu níže.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Plus máme na naši straně padawana, kvůli kterému by jistý mistr určitě neváhal vybít celé to jejich hnízdo. I kdyby nás vlastně chytili, tak dost pochybuju o tom, že by se odvážili, teda alespoň mně, zkřivit na hlavě jen jediný vlásek. Nebo si snad myslíte, že by mi mohli ublížit?
Náš plán byl více méně hotový. Ono o moc dál plánovat totiž nešlo. Absolutně nevíme, jak to tam bude vypadat. Takže zatím můžeme jen odhadovat, kudy se dostaneme dovnitř a že obhlédneme i okolí.
Navíc já si byla jistá tím, že pro mne by si mistr přišel určitě, ať je unavený jak chce. A ti lupiči se ho bojí.
Možná by se ho pokusili vydírat. Jenže já jsem pořád padwanka mistra Siliina, což znamená, že by to se mnou neměli vůbec jednoduchý a dokázala bych jim bezpochyby zdrhnout sama.
Co kdybychom jim třeba i vypli tu elektřinu, jak jsem už navrhovala? To by je zmátlo, zvlášť kdyby třeba nemohli nahodit ani náhradní generátor. To by všichni najednou začali měnit svá obvyklá místa, a kdyby se začali lidi ztrácet, tak by si toho ani nikdo nevšiml, ne? To jsem taky viděla ve filmu. Nebo jim ještě třeba vyplavili chodbu, to je zaměstnalo taky. Tím by se inspirovat dalo, ne? Navíc já jsem Jedi, mně tma nevadí. Už jako younglingkové jsme hráli hru, kdy jsme se v úplné tmě museli dostat z jedné strany místnosti na druhou. A bylo tam fakt hodně překážek. Kolik rozbitých kolen a odřených loktů jsem jen měla… to se potom učíte velmi rych…
sotva se Sarwen zastavil, tak já se zastavila taky. Ale o něho. Jelikož jsem se věnovala spíše řečnění než tomu, abych ho nějak více sledovala.
Síla mi opět pomohla, takže jsem si byla jistá tím, že zde máme trochu nevítanou společnost. Opět jsem napodobila svého mistra. Využila jsem pro to gesto, které jasně znamenalo, že se mám trochu ztišit. Ale nebylo to ani třeba, protože Sarwen začal mluvit potichu tak nějak sám od sebe. A když domluvil, tak jsem opět viděla, že se prostě v tomto ohledu vyzná.
Já si prostě umím vybrat instruktory. A pokud si zvolíš vlastní styl výuky a nebudeš kopírovat mistra… mám mu o tom vůbec říkat, jak jsi mne pobavil jeho napodobováním? Hm… to vyřeším potom, to je dilema, fakt.
Sarwene, máte recht,
své informace jsem mu sdělila až po tom, co on sám navrhl opatrnost.
Trochu níž, tak dvě stě metrů,
rovnou jsem mu pověděla i jejich pravděpodobnou pozici, kterou by určitě vyžadoval.
Necháme je tedy na pokoji? Alespoň na jednom bych si mohla zkusit, jestli ho uvedu do stavu nevědomí jen pomocí Síly. Vždyť by jeho parťák nemusel vědět, o co jde. Určitě by ho to ani nenapadlo. Myslel by si, že prostě jen omdlel, nebo alespoň doufám,
Sama jsem byla hodně zvědavá, jestli mi to půjde, takže do mého hlasu i výrazu se vkradla mírná nedočkavost.
Taky bych se mohla pokusit vnuknout tomu druhému myšlenku, kdyby tam byli dva, že jeho parťák jen omdlel, a že si vlastně už ráno všiml toho, že mu není dobře… Sice jsem plánovala, že si podobným způsobem pohraju s vaší hlavou, abyste třeba viděl za troskami nahatý ženský a tak,
tlumeně jsem se smála, neboť ta představa, jak se Sarwen třeba slintá, nebo nemůže uvěřit svým očím… mi vážně připadala směšná. Vůbec mne netrápilo, že za mé plány by mne mistr vůbec nepochválil, neboť by určitě nebyl nakloněn podobnému zneužívání Síly. Teď tu nebyl, Sarwen na to beztak zapomene a vlastně ani neví, že bych to dělat neměla, tak co.
Ale když jste teda můj instruktor, protože mistr mou touhu po vzdělání krotit určitě nebude, tak to si už hrát nebudu, teda možná,
dodala jsem s mírným úšklebkem a hned jsem měla náladu lepší.
Je úžasné být Jedi.
Také bych si všechny tyto schopnosti v Síle chtěla co nejdřív vyzkoušet. Vždyť jen ta představa, že bych se s tím mohla pochlubit mistrovi, že jsem dokázala jen pomocí Síly někoho omráčit…
Též jsem se ty živý bytosti pokusila blíže prozkoumat. Nebyli jsme daleko, takže bych už mohla vycítit, kolik jich tam asi je.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Bez většího váhání jsi informovala Sarwena o svém objevu, zatímco jsi mohla vidět, jak přemýšlel o nejvhodnějším postupu. Nebylo složité si domýšlet, že mu nikterak nevadilo, pokud by měl někoho praštit, nicméně povaha vaší mise jej držela zpátky. Nakonec gestem naznačil, že v tomto případě toho moc dělat nebude - nebo ne rozhodně někomu z těch, co jsou na hlídce.
Nebude potřeba, tohohle můžeme obejít. Ale jestli se cítíš na své tajné schopnosti, jak jsi říkala, tak se k němu můžeš zkusit přiblížit a zjistit jaké má vybavení. Já bych se zatím mohl kouknout trochu dopředu na cestu, jestli nenajdu další směr, kudy bychom se mohli dostat dovnitř. Dá se očekávat, že se pokusili většinu ostatních cest skrýt nebo zrušit, vyjma hlavního vchodu, vchodu do hangáru a únikového východu,
promluvil nakonec a naznačil, že zatím žádné omračování nepřichází v úvahu. Každopádně ti nabídnul jednoduchou průzkumnou misi, která by vám prozradila vybavení hlídky a kdo ví, možná i něco více. Sarwen mezitím vytáhl datapad a po chvilce na něm našel prostorový obraz typického muže v lehké zbroji.
V takovýhle případech je vhodné se koukat po zbrani, poté míře brnění - lehké, střední, těžké, viditelné dodatečné vybavení, vyboulení kapes, které nepřekáží v pohybu či vybavení položeném poblíž, ale tak aby se k němu dostal. To jsou základní body, podle nichž se dá určit vybavenost protivníka. Čím více toho má, tím vybavenější. A ještě si možná je dobré dávat pozor na podlahu, jestli se tam nenachází jednoduchý tlakový senzor, který by ho varoval o příchozím. U hlídek je to zcela běžný postup,
rozhodl se ti Sarwen naznačit, nač je dobré se koukat a především, které informace by poté od tebe chtěl zpětně. Vše zároveň ukazoval na obrázku a mnohdy šlo opravdu o nepatrné detaily, o nichž jsi doposud ani neměla tušení.
A nějakou malou škodu bychom jim mohli způsobit, ale až se dostaneme dovnitř a tak, abychom je třeba odlákali odněkud nebo nalákali někam. A vyvaroval bych se hodně očividným potížím - naneštěstí jsem se jednou setkal už s jedním paranoikem a ten se vyplašil na základě toho, že mu poblikávala jedna kamera v zdánlivě nepravidelném intervalu, nicméně občas to bylo třeba na pět sekund, abych tam mohl proklouznout,
dodal ještě a čekal, jestli se rozhodneš přijmout misi průzkumnice, zatímco on by pokračoval v pátrání po nějakém vchodu dovnitř či dalších cestách. Protože byla nedaleko odbočka, tak to nebyl ani tak špatný nápad, jak by se mohlo zdát.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Už jsem se pomalu chtěla zlobit, že každý můj nápad Sarwen jednoduše vetuje, ale když přišla nabídka, že bych mohla mít vlastní minimisi, která se zase na druhou stranu tolik nelišila od mých skopičin v Chrámu, nadšeně jsem přikývla.
Samozřejmě, že se na to cítím. Považuju se za jednoho z nejlepších zlodějů v Chrámu. Víte, kolikrát jsem už obcházela nějakého Jediho? A to je daleko těžší, protože to se ještě musíte skrývat pomocí Síly, takže občas děláte i tři věci naráz,
Přikývla jsem, neboť odmítnutí nepřipadalo v úvahu. Chtěla jsem mu úspěšným splněním tohoto úkolu ukázat, že nejsem jen malá holka, co se zajímá o holofilmy, chlast a kluky. Protože já se třeba ještě zajímám o to, kdy dozrává ovoce ve sklenících, abych ho mohla chodit v noci (a bez svolení) sklízet, o dodávky čokolády do skladu a tak dále.
Pch. Možná to nebude jednoduchý, ale já to zvládnu. A jestli ne, tak se už v životě nenazvu dobrým zlodějem.
Už jsem chtěla zamířit za svým úkolem, ale Sarwenovy slova mne zadržely.
Co zas chceš? Nebo mi snad udělíš rady typu, že využít se dá i stín a že mám dělat co nejmíň kraválu?
Než jsem však stačila vůbec něco říct, Sarwen na mne začal chrlit informace. Něco z toho by mne možná napadlo taky, ale rozhodně ne všechno. Takže jsem se jen snažila soustředit a všechno si nacpat do hlavy.
Další Sarwenovy řeči jsem vnímala jen tak napůl ucha, neboť jsem si ještě pořád prohlížela ten obrázek. Nechtěla jsem si to zapamatovat jen pro tento úkol. Já si to totiž chtěla zapamatovat do konce svého života.
Takové detaily byly nanejvýš užitečné. A mnoho Jediů je beztak podceňuje. Prostě tam naběhnou a všechno vymlátěj. Nebo se o to alespoň pokusí. Já musím být chytřejší než ostatní příslušníci Řádu.
Prolítlo mi hlavou, ale ani jsem si nebyla jistá, jestli to opravdu dělají takto. Já vycházela jen z toho, co jsem slyšela od ostatních padawanů a jejich vypravování mohlo být hodně zkreslené.
Možná nebyl paranoidní, možná byl jen zkušený,
namítla jsem Sarwenovy, ale skutečně jsem ho neposlouchala. V momentě, kdy jsem si byla jistá, že jsem si všechno opravdu zapamatovala, jsem odrthla oči od datapadu.
Kde se potom setkáme?
Zavřela jsem oči, abych si pročistila hlavu jednoduchým dechovým cvičením. Navíc jsem s jeho pomocí chtěla trochu potlačit svou nedočkavost a nadšení. Potřebovala jsem se úplně uklidnit. Není mi už dvanáct, takže vím, že při takové akci je odhalení způsobeno mnohdy jen tím, že jsem příliš do všeho hrrr. Díky svým zlodějským výpravám jsem se však už naučila, že občas je nejlepší prostě zůstat na místě a nic nedělat. Takže právě mé zlodějiny mne paradoxně občas trpělivosti i učí.
Měla bych ještě něco vědět, nebo už mohu jít?
Pokusila jsem se dát ještě Sarwenovy poslední šanci vzpomenout si ještě na nějaké užitečné rady, před tím, než se definitivně vydám splnit svůj úkol.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Ještě před svým odchodem jsi vznesla rozumný požadavek v podobě domluvení si místa setkání a Sarwen udělal gesto, že na to málem zapomněl. Podíval se do chodby před sebou, potom zpět k tobě a na chvilku se zamyslel.
Nevím, jak dlouho ti může trvat tvůj úkol, protože jen těžko odhadnu, jak dobrý pozorovací úhel budeš moct získat, abys nebyla odhalena, takže, jakmile zjistíš vše potřebné, tak se jednoduše vrať se a odtud pokračuj dále chodbou, dokud mě nepotkáš nebo nenarazíš. Zkusím provést zběžnou obhlídku a vrátit se, otázkou je, jak velký prostor budu mít k obhlédnutí, takže nedovedu určit, jak dlouho to bude trvat mně. Kdybych se vrátil dřív já, tak počkám tady, pokud ty, tak běž tiše naproti, ok?
navrhnul nakonec relativně schůdný scénář Sarwen a čekal, jestli ho potvrdíš, nebo k tomu budeš mít ještě nějakou otázku. Na tvou otázku ohledně dalších informací už Sarwen jenom zavrtěl hlavou, že ho aktuálně v této chvíli nic nenapadalo.
Takže se za chvíli uvidíme,
pokývnul ještě hlavou, než rychlým, ale tichým krokem vyrazil vpřed poté, co ještě trochu utlumil svou lumu. Z dohledu se ztratil skoro okamžitě, nicméně o nedostatek světla jsi neměla nouzi, protože sem místy pronikalo sluneční světlo. Navíc se tu občas nacházely místnosti s okny, což opět trochu příspívalo k lepšímu nasvícení.

Počátek tvé cesty byl jednoduchý a nemusela jsi se vypořádávat s žádnou překážkou, jen si stačilo udržovat tichost. A vzhledem k tvé nastolené dietě by se snad dalo říci, že jsi našlapovala lehčeji než jestřapýr. Pomocí Síly sis hlídala pozici svou a pozici cíle, k němuž ses blížila do doby, dokud jsi nedorazila do obdélníkové místnosti, na jejímž počátku ses zastavila. Tvůj cíl byl prakticky za dalšími dvěma rohy, nicméně v této místnosti se ti něco nezdálo. Po kratším průzkumu jsi usoudila, že na podlaze bylo příliš stop okolo sebe, než že by tu jen někdo procházel skrz. A v jednom místě byly snad po celé šířce místnosti.