2. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Hayasan]

Quellor, Skladiště:
Sarwen zřejmě čekal, že se alespoň na něco zeptám, jenže já zatím nemínila otevřít pusu. Beztak bych se zeptala špatně, použila blbý tón, udělala nevhodnou poznámku, nebo já nevím, co kamenování hodného bych ještě dneska mohla provést.
Že by se mne kromě toho svýho hloupýho učení snažil i vychovávat? Smůla, chlape.
Měla jsem relativně dost času na to, abych si srovnala vlastní myšlenky. Takže jsem se rozhodla své teorie zkombinovat. Vyplynul mi z nich ten závěr, že můj případný zásah, ať už by dopadl jakkoliv, naše lapky jen vyděsil. Buď tím, že by se nevrátili a dřív, nebo později by se po nich sháněli, nebo by nám utekli a varovali je přímo. Stav Sarwenova šatstva mne zase vedl k domněnce, že nějaké to sledovací zařízení na ně na dálku umístil. Nebyl totiž jiný důvod k tomu, aby se ve svém oblečení válel. Navíc to zařízení nemusel dávat ani na dálku. Kdo ví, kde nakonec zaparkovali a to, že jsem necítila Sarwena v jejich blízkosti mohlo klidně i znamenat můj omyl. Kdyby se chtěl jen schovat, tak stačilo zhasnout a odejít tunelem o kousek dál, ne v něm vytírat podlahu vlastním tělem. Nehledě na to, že veškerá jeho nervozita byla úplně fuč. To znamená, že přesně věděl, co dělá. A o existenci jeho vnitřního zraku jsem dost pochybovala, bylo tedy jasné, že si pomáhá nějak jinak. Jen jsem nevěděla, jak přesně, i když nějaké tušení jsem měla.

V momentě, kdy Sarwen začal šermovat tím technickým čímsi, o kterém jsem tak akorát věděla, na co se to používá a možná i to, jak se to používá, jsem více méně tušila, odkud vítr vane.
A mám tě, frajere. Možná jsem jen hloupá, malá holka, ale odhalila jsem tě.
Byla jsem si prakticky jistá tím, že jeho malé tajemství už není tajemstvím. Ale stejně mne zaujal. A rozhodně ne málo, neboť pokud se chci stát vyšetřovatelkou, tak bych asi měla znát všechny možné finty. A čím víc jich budu znát, tím lépe.
Počkat! Možná to nebylo sledovací zařízení! Možná byl špinavej jednoduše proto, že jim v té motorce něco uvolnil a tím… éééch… měřákem? to prostě jen sleduje! Hej, tak to je vážně, ale vážně hustý. Otázkou ovšem zůstává, jestli si to mám nechat vysvětlit.
Neuteklo mi ani to, že Sarwen měl o dost lepší náladu. Dokonce si i pískal. Teda, ne že já bych si pískat neuměla, ale můj hudební sluch asi nebyl na takové výši, jako ten Sarwenův.
U Sitha,
zaklela jsem, neboť to rozhodování, ohledně toho, jestli mám tu otázku položit, nebylo vůbec jednoduchý. Za něco mne sjede, to bylo jasný, jeho kecy byly otravné, nervy drásající a totálně lživé. Ale na každý můj dotaz odpověděl na celkem slušné úrovni. Takže jsem tu měla několik mínus a jedno plus.
Co by řekl mistr? Jo, jasně…
Na straně, která hovořila pro dotaz, se objevilo další plus, které všechny mínusy nejenže vynulovalo, ale úplně přebilo a zašlapalo do země.
Ehm… Sarwene?
Nebyla jsem si zcela jistá, jestli tím, že promluvím, nezkazím jeho dobrou náladu. To v mém zájmu totiž taky není. Dobrá nálada, menší šance na to, že bude chtít donášet. A já se z toho se štěstím nějak vykecám.
Víte, co přesně jste udělal v tom tunelu? Ty vaše šaty a tam tó, co máte v ruce… ten měřící přístroj, jak se mu říká? To jste jim něco na té motorce uvolnil a teď sledujeme nějaké jejich emise? Nebo jste jim tam něco připevnil a to vypouští něco, co na tom přístroji sledujete?
Byla jsem zvědavá. Pokud to bylo smysluplné, byla jsem též připravena zeptat se na to, jak to i udělal. Kdybych někdy mohla jeho postup s obyčejným přístrojem napodobit, třeba by mi to v budoucnosti ulehčilo život.
I přes své vnitřní dilema, které jsem nakonec vyřešila, jsem nepřestávala vnímat okolí pomocí Síly. Kdyby nás něco překvapilo, asi by to nebylo úplně v pořádku, protože jsem tomu přece mohla zabránit.
Také jsem ťapala vedle Sarwena a ne za ním. Okolí jsem též vnímala spíš pomocí Síly, než svým zrakem.

[Jordi Linx]

Quellor, Skladiště:
Po spatření s jakou jistotou vyrazil Sarwen vstříc "asi nejspíš" základně zlodějů, ti to nedávalo stále více a více spát. Ta touha vědět se snad na chvíli dostala na stejnou úroveň, jako si být jistá, že tvůj mistr byl v naprostém pořádku a nehrozilo mu žádné vážné nebezpečí. Jenže touha vědět znamenalo se zeptat. A dle tvého mínění to dost dobře mohlo vést k tomu, že si tě Sarwen bude dobírat, ne-li že se ti úplně vysměje.
Když ses nakonec zeptala, tak na chvilku zastavil a s úsměvem se otočil potěžkávajíc zařízení ve své ruce. Moment, kdy ti odpoví se nezadržitelně blížil a tys neměla ani tušení, jak bude nakonec reagovat.
Už jsem myslel, že tě to nezajímá. Ale v podstatě nejsi tak úplně daleko od pravdy. O běžné sledovací zařízení se ale opravdu nejedná, protože tam je vždy šance, že by ho objevili a poslední věc, kterou potřebujeme, je, aby věděli o naší brzké návštěvě,
vysvětlil nejprve Sarwen, proč nepoužil konvenční sledovací zařízení, které jsi již mohla několikrát vidět. U toho konvenčního by ti ke sledování stačil i správně nastavený komlink.
Použil jsem magnetickou placku s unikátní radioaktivní stopou, která se na speederové motorce ztratí a i kdyby na ni přišli, tak nebudou vědět, co to je. Vypadá to prostě jako silně zmagnetizovaný duracelový kvádřík, který nic nevysílá, nic netrousí, jenom za sebou zanechává dlouhotrvající radioaktivní stopu, kterou lze vysledovat ještě několik dní poté. A to pouze správně nastaveným přístrojem. Navíc to má tu výhodu, že nesledujeme speederovou motorku, ale jen cestu kudy jela,
odhalil ti Sarwen tajemství svého sledovacího zařízení a ukázal směrem, kterým detekoval další část onoho záření.
Jen bych to rád dostal zpátky, je sakra těžké to sehnat. Co se oblečení týká, tak bylo nejlepší to připevnit zespoda - takže jsem si našel nejlepší možný ďůlek, zahrabal se prachem a jenom počkal až pojedu zpátky, abych to tam nechal díky magnetismu připevnit. Zpátky navíc jeli menší rychlostí, takže bylo jistější, že se mi to povede a nemusel jsem se ani plížit k nim, když nakládali bedny a zbytečně riskovat,
prozradil nakonec i způsob připevnění zařízení, který odpovídal jeho špinavosti. S touto odpovědí vyrazil i dál dopředu, nicméně rozumným tempem, abyste se zbytečně neunavovali a také možností pro případné další otázky či diskuzi.

[Hayasan]

Quellor, Skladiště:
S odpovědí jsem byla velmi spokojená. Sarwen se dokonce choval i na úrovni, což byl v jeho případě nečekaný pokrok. Já se chovala slušně už opravdu hodně dlouho a nebyla jsem si vědoma toho, že bych udělala něco špatného od té doby, co jsme dorazili ke skladišti.
Teď jsem byla ráda, že jsem Sarwena skutečně poslechla. Kdybych se neovládla a skočila před ně se zapnutým mečem, tak bych tento plán asi úplně zničila.
A ty placky a měřák nosíte pořád u sebe? Přece jste nemohl počítat s tím, že budeme mít takový štígro a ty lumpy potkáme na cestě. Co všechno ještě máte po kapsách? Ani bych se nedivila, kdyby tam byl ruční plamenomet, protože vzhledem k tomu, co všechno jste už dneska vytáhl, tak by to ani nebylo divný. Já mám akorát meč a osobní deník,
má otázka ohledně obsahu Sarwenova šatstva nebyla tak bezúčelná, jak by se mohlo zdát. Skutečně mne zajímalo i to. Chtěla jsem se totiž nechat inspirovat, abych na příští misi vyrazila podobně připravená. To by mistr koukal, kdybych dokázala čarovat stejně jako Sarwen.
Co jinýho by se dalo použít místo toho měřáku? Přeci jenom, je to krám… případně, nešel by udělat s takovým měřákem ještě nějaký jiný trik? Když už to má člověk u sebe, tak ať o má vícero využití, ne?
Bomba. Ještě že jsem tu pusu otevřela. I to si musím zapsat za ušiska. Navíc vypadá, že jsem mu tu náladu vážně nezkazila, což je super.
A nemyslete si, že jsem hádala. Já vás pozorovala a pečlivě analyzovala, pozoruju vás celou dobu a musím říct, že většinou dojdu ke stejnému závěru, jako vy. Sice mi to občas trvá trochu dýl, ale nakonec výsledek je skoro stejný,
občas jsem velmi pečlivě rozlišovala ty jemné rozdíly mezi jednotlivými slovy. Rozdíl mezi kamarádem a přítelem byl pro mne opravdu diametrální, stejně jako mezi tím, že si mne mistr za padawanku vybral, než kdyby mne k němu přidělili, protože to by se mnou asi příliš nehlo a zřejmě by mu ze mne už slezly vlasy, kdyby tedy nějaké měl. A teď jsem nehádala, neboť jsem si poskládala dvě a dvě dohromady. Nebylo to až zas tak těžké.
Když mi své chování nevysvětlíte, tak mi žádná jiná možnost nezbývá a já chci být v obraze. A i přes to, že si spolu nerozumíme, tak vaše nápady jsou originální a velmi dobré, takže vaše chování je hodno pozornoti. Dozvěděla jsem se toho už hodně nového a já se učit chci, takže kromě toho, že musím dávat pozor na okolí a tak dále, musím věnovat pozornost i vám,
přidala jsem i malou lichotku, nebo spíš to, co jsem za lichotku považovala já. Doufala jsem, že takové uznání Sarwena trochu obměkčí a trošku umlčí ten hlásek, který by mu mohl napovídat, že je třeba o každém mém slově informovat Siliina. Přeci jenom, kdyby popisoval naše setkání, kde jsem se nechovala moc pěkně, což jsem sebekriticky dokázala uznat, tak z toho bych se bez lhaní vážně nevykecala a já lhát nechci.
To, že ty lapky chce chytat jen se mnou, mi ale došlo teprve teď. Že bych z toho byla nějak nadšená, to se říct nedalo. Vlastně, byla bych nejraději, kdyby to za mne vyřídil někdo jiný. Strašně nerada bojuji, protože v tom nejsem dobrá a vlastně ani nikdy nebudu. V dobách, kdy jsem se vážně snažila, jsem horko těžko dosáhla horšího průměru. Teď se sice taky snažím, ale neutěšuje mne ani to, že na rozdíl od svých stejně špatných spolužáků jsem na tom se Sílou fakt hodně dobře a má paměť je též celkem dobrá. Možná by našlo pár dalších plusů, ale ten handicap, když vezmu meč do ruky, prostě nevyváží.
Nehledě na to, že nechci nikomu ubližovat. Modřiny jsou jedna věc, useklá ruka, nebo třeba zlomený nos, už je věc druhá. A naši lapkové se budou bránit.
I když jsem se se Sarwenem teď zrovna trochu bavila, pořád jsem byla na něj naštvaná a pořád mne vytáčel. Pár větami bez jakéhokoliv výsměchu si mne určitě udobřit nemohl.
Rozhodně jsem mu neřekla, že se na následující střet necítím. Dokonce jsem i trochu zpomalila, aby to nevyčetl z nějakého automatického gesta, které bych mohla nevědomky udělat. Pokud by se mi chtěl podívat do obličeje, musel by se na mne otočit, což bych zaregistrovala a měla bych čas na to, abych svůj výraz v obličeji nahradila jiným, respektive alespoň se o to pokusila. Snažila jsem se totiž nedávat najevo své obavy, ale netuším, jak neprůhledný je kamenný výraz v mém podání. U Sarwena bylo jediné plus, že mne nemohl vnímat prostřednictvím Síly.
Mohla bych v diskusi pokračovat, pokoušet se mu vysvětlit, že mé mlčení je dáno tím, že on je tak příšerně otravný, ale i přes to, že se snažím zachovávat ticho, tak jeho chování pečlivě sleduji, protože když mi důvody svého počínání stejně není ochoten vysvětlit, tak se to musím dozvědět nějak jinak – tou náročnější cestou.
Okolí pomocí Síly jsem vnímat nepřestala. Sarwenův názor ohledně délky naší cesty jsem nemohla brát na lehkou váhu, protože Sarwen se dnes ještě nemýlil.
Také jsem pomalu začala litovat, že jsem nesnídala alespoň trochu normálně a odmítla i ty ne příliš chutné sušenky.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Díky Sarwenovo vysvětlení jsi ho vnímala o něco lépe, než během poslední doby, což by se dalo jistě pozorovat jako jakýsi pokrok. Dokonce ses rozhodla mu vyseknout obdobu jakési poklony, či jsi o tom alespoň takto uvažovala. Nicméně sis nemohla odpustit poznámku, že jsi kráčela v jeho stopách a to relativně blízko bez ohledu na to, že jsi členem Řádu nebo ne. Především ses však snažila obrátit konverzaci k praktické stránce věci a zjistit, čím vším je Sarwen vybavený a cože všechno může do své "kouzelné" vesty schovat a později nějak využít. V prvním momentě se tomu hlavně pousmál a chvilku zaváhal s tím, co přesně ti má na toto téma vlastně odpovědět.
Tak tohle s sebou tahám hlavně proto, že jako mechanik to většinou potřebuju mít po ruce. Vždyť pro vás je světelný meč taky víc nástrojem, než jenom zbraní ne? Nebo si ho s sebou bereš jenom jako ozdobu či jenom do situací, kdy to vypadá, že dojde k boji?
odpověděl spíše otázkou Sarwen a svým způsobem možná trochu ustoupil od úplně přímé odpovědi, kterou bys nejspíš očekávala. Nyní si trochu přerovnal vestu s citem, jakoby v ní byly výbušniny.
A plamenomet tam opravdu nemám. Pokud bych ho měl, tak je připravený někde na předloktí, abych ho mohl hned použít. Navíc tahat s sebou nádrž a riskovat její zásah? To je proti zkušenému nepříteli ještě riskantnější, než všude na odiv vystavovat jetpack. Jinak nemám placky, ale placku - jak jsem řekl, je sakra problém to sehnat a nejednou jsem to zkoušel,
pokračoval dál ohledně k možnému vybavení, které obohatil i o jedno ze svých mouder, zatímco jste dorazili k sutinám, které bylo potřeba obejít. Tedy, s pomocí Síly by se nejspíš dalo vyskákat a jít rovnou, ale Sarwen se jen ujistil o směru, kterým musela speederová motorka jet a vyrazil na vhodnou cestu okolo.
A jaký krám? Kdybys měla víc zkušeností, tak si tohle netroufneš říct. Nebo bys snad řekla o meči nějakého staršího mistra, že je to krám, jen protože má staře vypadající rukojeť? Náhodou v rukách schopného člověka jde s tím měřit většina zachytitelných záření, zdrojů energie, zkontrolovat některé rozvody a teoreticky i zachytit nešifrovaný hovor komlinkem,
zamával Sarwen dotčeně se svým měřákem, než se rozhodl jej schovat nazpět, když se vyškrábal na dvoumetrovou zeď. No, vyškrábal - vymrštil se vzhůru s hbitostí kočky a to i bez nějaké nutnosti použití Síly. Sice si vypomohl o postranní zeď, ale rychlostí výstupu tím mohl trumfnout ne jednoho Jediho.
Pokud chce někdo získávat znalosti a vědomosti, tak se to musí dát najevo. V téhle galaxii nikdy nedostane nikdo nic zadarmo a pokud si tenhle princip nedovede jedinec uvědomit, tak jenom tvrdě narazí. Navíc, kdyby šlo o případ, kde by vyšetřující přišel, zeptal se strážných, kdo to udělal a dostal hned odpověď, myslíš, že by v takovém případě vyšetřování vedl Jedi a já?
podotknul Sarwen a i tentokrát nebyla jeho odpověď naprosto přímá, i když svým způsobem říkala mnoho. Vaše cesta sutinami zbořeného domu mezitím pokračovala ve stejném tempu a museli jste i nadále překonávat zídky, vyvýšení a podobné překážky. Nicméně Sarwen s nimi neměl výraznější potíže a pohyboval se až nečekaně ladně.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Sarwenovy kecy mne nezajímaly a už jsem se naučila předstírat, že je neslyším. Nereagovala jsem ani na jeho poučení s plamenometem, které pro mne nebylo žádnou novinkou, neboť jsem to viděla v holofilmech. Nevysvětlovala jsem mu, že jsem to ani nemyslela vážně, a že kdyby byl plamenomet tak neefektivní a riskantní, tak by se přece nepoužíval. Taky jsem nereagovala na to, že měřič se s mým mečem prostě nemůže rovnat, a i jeho rýpnutí ohledně vyšetřování jsem nechala být. Prostě jsem předstírala, že je vůbec neřekl. Dokonce mne ani příliš nevytočil, což by se asi stalo, kdybych tedy po něm něco nechtěla.
To, že se vyloženě přímé odpovědi relativně šikovně vyhnul, znamenalo, že mi nechce říct úplnou pravdu. Netušila jsem, z jakého důvodu takto mlží, ale rozhodla jsem se na něj zbytečně netlačit. Mou mysl po celé Sarwenově odpovědi zaměstnávaly úplně jiné problémy, než jeho nevychovanost a urýpanost.
Když ho požádám, naučil by mne to ve svém volném čase? Ty triky s měřičem a komlinkem a tak dál...
Hmatem jsem si zkontrolovala místo na opasku, kde normálně komlink mívám, leč nenahmatala jsem tam vůbec nic. To, že ho nemám, mi nedocvaklo ani v momentě, kdy jsem Sarwenovy vyjmenovala veškeré své vybavení, které vlastně tvořily jen dvě věci.
U Sitha, Sarwene! Já jsem si nevzala komlink! Úplně jsem si zapomněla při odchodu zkontrolovat, jestli ho mám… je to moc velký problém?
Normálně se mi nestává, že bych něco tak základního vypustila. Komlink je tak samozřejmá věc, že jsem si myslela, že ji nelze zapomenout, tedy až do této chvíle. Trochu jsem zčervenala, neboť tato chyba byla hodná možná sedmiletého younglinga, ne šestnáctiletého padawana toho nejlepšího mistra na světě, u kterého jsem ani nevěděla, jak na takovou základní chybu bude reagovat, protože jestli něco potřeboval…
Jsem husa, korunovaná husa…
Heleďte, máte komlink alespoň vy, Sarwene? Kdyby něco mistr Siliin potřeboval a já mu neodpověděla, tak by napsal vám, že jo?
Tohle opomenutí mi na náladě vůbec nepřidalo. I když Sarwen byl otrava, tak teď byl ještě potřebnější, takže jsem se rozhodla pokračovat v rozhovoru už jenom proto, že i když jsem byla chvíli zaražená, tak má zvědavost nad studem i uražeností pomalu vítězila.
Jak to jen udělat, aby souhlasil s tím, že naučí někoho, kdo dokáže zapomenout snad i vlastní hlavu u sebe v pokoji, těm trikům s komlinkem a meřičem? Ale, vždyť mne nazval Jedim! Už ne malou holkou, děvčetem… teda, pokud to nebyl jen hloupý argument a myslel to vážně.
Sarwene? Mohu vás o něco požádat, prosím?
Zvláště poslední Sarwenovy věty mne nakonec donutily k činu. Nebyla jsem si totiž zcela jistá, jestli by mne těm trikům s měřičem a komlinkem dokázal někdo v Chrámu naučit. Možná, že i jo, ale souhlasil by s tím, že by se o své znalosti podělil se zlodějkou, před níž není skoro žádný sklad v bezpečí? Určitě by se asi hodně cukal ve chvíli, kdy by si přečetl mou složku.
Víte, hodně jste na mne zapůsobil. Mělo mne hned napadnout, že by mne mistr neposlal vyšetřovat loupež s někým, kdo si neumí zavázat ani tkaničky u bot.
Znovu jsem se pokusila mu trochu zalichotit a ani jsem příliš nelhala. Jeho osobnost sice nebyla nijak příjemná, ale jeho znalosti a zkušenosti z něj dělaly odborníka na slovo vzatého. Problém jsem spíš teď viděla v tom, že on před několika desítkami minut prohlásil, že mou společnost neshledává příliš příjemnou, což byl sice pocit i z mé strany, leč já ho zrovna teď potřebovala.
Strašně ráda bych se naučila těm trikům s měřičem a komlinkem. Já totiž chci být vyšetřovatelka, chápete? Jen mistr o tom ještě neví. Neřeknete mu to, že ne? Byla jsem sice cvičena jako diplomatka, ale já diplomacii nesnáším a vlastně jsem nikdy být diplomatkou ani nechtěla. Leč můj předchozí mistr si myslel, že mám v sobě nějaké nadání, ale to je úplná hloupost. Jenže se bojím, že na změnu specializace už je trochu pozdě. Takže kdybych už něco uměla, tak bych měla v rukávu argumenty pro to, abych mohla být vyšetřovatelka. Zapsala jsem si dokonce i distančně tři předměty, který teď s tou prací jen tak tak zvládám. Takže jsem vás chtěla požádat, jestli byste si neudělal na mne čas.
Zcela záměrně jsem se rozhodla být upřímná. Ona upřímnost je totiž někdy ten nejlepší trik. Sarwen je totiž vážě zkušený, a kdybych se ho pokusila obelhat, mohl by to poznat a to by nebylo dobrý. To jsem si nemohla zrovna teď dovolit. Nehledě na to, že jsem mu ze své minulosti neprozradila nic extra tajného.
Naučíte mne to, prosím? Já bych vám potom na oplátku třeba s něčím pomohla… tedy, než že bych těm opravám příliš rozuměla, ale pomoc Jediho by se vám určitě hodila, ne? Tedy, musela bych to napřed domluvit s mistrem, protože ta elektrárna je prý fakt potřebná, ale nějak by to třeba zařídit šlo…
Moc dobře jsem věděla, že Sarwenovi nemám co nabídnout na oplátku. A on to asi věděl taky, nicméně i přes to jsem zkusila podat návrh na nějaké to revanšování. I kdyby mou nabízenou pomoc odmítl, tak si alespoň nebudu připadat jako žebrák.
Mohl by souhlasit už jenom kvůli mému mistrovi. Všichni ho mají v úctě, a protože ani Sarwenovi tato planeta není zřejmě úplně ukradená, tak by to možná jít mohlo… navíc, když odmítne, tak to můžu zkusit přes mistra a jemu to asi ne neřekne. Ale lepší by bylo, kdyby souhlasil.
Já, na rozdíl od Sarwena, jsem si Silou vypomáhala. Tato překážková dráha mne samozřejmě v mém mluvení omezovala, takže jsem mluvila jen v momentě, kdy nehrozilo, že si ukousnu kus jazyka.
Jo a ještě ta placka… teda, já v léčitelství nejsem nijak dobrá, ale stejně… nebojíte se, že by díky tomu radioaktivnímu záření, které vysílá, mohl onemocnět? Sice jsou to jen malé dávky, ale jestli to pořád nosíte u sebe, tak se to může akumulovat. Neměl byste jíst nějaké ty prášky, případně neměl byste se nechat prohlídnout od mistra? Já bych vás prohlídla pomocí Síly taky, ale já se s léčitelstvím strašně peru, takže když to udělám, tak to vyjde na stejno, jako když si hodíte kostkami. Nešla by nahradit něčím bezpečnějším?
Sarwenovo zdraví mne příliš neznepokojovalo. Určitě si musí být toho rizika vědom. Spíš jsem si říkala, že já bych asi neriskovala nějaké ty zdravotní komplikace.
A kde jste ty placky sháněl?
Položila jsem svůj poslední dotaz před tím, než jsem se odmlčela. Když tam totiž byla naděje na sehnání něčeho tak unikátního, tak tam budou třeba i jiné, zajímavé věcičky.
I přes své mluvení jsem v tomto obtížném terénu dál všechno prozkoumávala Sílou. Nechtěla jsem riskovat, že si tu na nás někdo prostě počká.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Jak cesta pokračovala dál, rozvíjel se i váš rozhovor, z něhož jsi se rozhodla některé části příliš nevnímat, zatímco ostatní pro tebe měly vysokou prioritu. Zároveň ses soustředila i na postup ruinami, který nebyl až tak jednoduchý, jak by sis na padawana představovala, nicméně Sarwen nějak nezpomaloval a stačila jsi mu v pohodě. Nyní jsi už jasně mohla říci, že svalstvo, jež jsi mohla zahlédnout rozhodně neměl jen tak pro parádu a dovedl ho třeba při tomto pohybu dostatečně využít. Při tvé zmínce o komlinku se však Sarwen zastavil a znaveně vydechl, i když stoupáním to nejspíše nebylo.
Zapomenout komlink se nemusí vyplácet, nicméně ano - ten svůj mám. A jsem si jistý, že by Arij už jistě zavolal mně, kdyby se něco dělo. Moc dobře ví, že budeme tak nějak pohromadě, nicméně tohle znamená, že bychom se neměli rozdělovat,
poznamenal Sarwen, než se zhluboka nadechnul a pokračoval dál v cestě. Ještě vám chyběl malý kousek k dosažení vrcholu, kdy ses rozhodla k odvážnému kroku, čímž byl požadavek na spolupráci a učení se některým prvkům.
Měl jsem dojem, že vás Rada vysílá tam, kde je Jediů zapotřebí a úzká specializace se tolik nepreferuje. Ale to ostatně není na mně. Mohl bych tě pár věcí naučit, ale - musel by s tím souhlasit Arij, bylo by to v době, kdy já určím, protože tu mám jistou práci a ta musí být dokončena a když něco během té výuky řeknu nebo ti naložím nějaký úkol, tak to uděláš, protože to bude mít svůj důvod. Navíc musíš počítat s tím, že je potřeba znát některé základy a rozhodně nepočítej s tím, že bys za týden dovedla nastavit měřák nebo komlink na všechno možné,
zareagoval nakonec Sarwen, aniž by nijak slevoval z tempa. Vycítila jsi v něm zaváhání a nejistotu nad tím, jak ti odpověděl, přesto to zatím znělo relativně v pořádku. Rozhodujícím faktorem v tomhle však bude nakonec tvůj mistr. Zatím jste konečně dosáhli vrcholu a Sarwen se krátce rozhlédl před vás.
Nečekal jsem, že je odtud uvidíme, ale doufat jsem mohl. A co se té radiace týká, tak tenhle typ a množství jsou neškodné, to jsem si samozřejmě již ověřoval. A co se shánění týká, tak řekněme, že na legálním trhu se k tomu těžko dostaneš a dlouho jsem byl neúspěšný i na tom černém,
poznamenal ještě, než se po rozhlédnutí pokračoval dál v sestupu. Vidět jste mohli stejně jen další ruiny a nic, co by prozrazovalo jakoukoliv přítomnost vašich zlodějů.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
S tím komlinkem to byl průšvih, to jsem věděla i bez Sarwenova okázalého povzdechnutí.
Na mistra nemusíme brát moc ohledů, víte proč? Je strašně, ale opravdu strašně unavený. Řekla bych, že využije první příležitosti a zapadne do postele. Ta epidemie ho zmáhá a já mu nemůžu ani pomoct. Taky bychom mu neměli přidělávat žádné další a hlavně úplně zbytečné starosti,
nechtěla jsem narušit naši výpravu, a jestli ji nějak naruším, nebo ohrozím, tak mne asi ani nebude muset zabíjet mistr, protože spáchám sebevraždu sama. Nicméně nehádala jsem se. Odpověď jsem jenom pípla. Teď s tím už asi nic neudělám, takže jsem se tím nijak více nezabývala. Už jenom proto, že myslet na takové zapomnění znamenalo, že bych si musela neustále nadávat ne zrovna slušnými slovy, které by však byly zcela na místě.
Doufám, že opravdu zapadl do postele, jak slíbil. Vážně by měl víc odpočívat. Nechápu, jak to dělá a kde bere tolik síly. Rozhodně mu nesmím přidělávat další starosti, a pokud Sarwen bude mlčet, tak ani já si na něj nebudu stěžovat. Prostě řeknu, že jsme měli hm… pár střetů našich osobností, ale nakonec jsme se dokázali bez problému shodnout… což všechno je pravda.
Tu poslední větu jsem řekla především kvůli svému budoucímu instruktorovi, protože i tento fakt by mohl jeho snahu o naprostou informovanost Siliina trochu utlumit.
Když Sarwen začal znovu předvádět ty své silové kreace, na který já jsem rozhodně neměla, pozastavila jsem se nad tím, ale jen na chvilku. Byl silný, opravdu byl strašně silný. Ale ani to nebylo důležité. Momentálně mne zajímal trochu jiný problém.
To jo, ale mistr je třeba svou specializací léčitel. A když někde vypukne nějakej zmutovanej mor, tak ho tam pošlou spíš, než někoho jiného. A já chci být zase vyšetřovatelka, takže až se někde objeví nová teroristická buňka, tak by tam mohli poslat zase mne a ne léčitele,
souhlasila jsem a seskočila z takového menšího cosi, co se mi drolilo pod nohama, a já ztrácela rovnováhu.
Bomba!
Na mé tváři se objevil velmi spokojený úsměv.
Paráda! Super! Jooo! Bombááá!
Na zapomenutý komlink jsem rázem zapomněla a začala jsem si v duchu malovat, jak to bude úžasný, až to budu umět. Vždyť tohle kdejaký Jedi rozhodně nezná. Budu třeba nějakými svými znalostmi unikátní, ještě více potřebná pro Řád a ne Hayasan, kterou je třeba odlifrovat někam na Quellor, aby byl klid.
Jasně, jasně Sarwene! Udělám všechno, co budete chtít! Klidně vám vyleštím i landspídr tak, že z jeho kapoty budete moct jíst svůj oběd, jen když mne to naučíte,
byla to velmi dobrá výměna. Byla jsem maximálně spokojená. Co spokojená. Byla jsem doslova nadšená. Dokonce mi ani nevadilo, že se Sarwenem budu trávit delší čas. Už jsem se naučila, jak s ním vycházet. Navíc, po jeho slovech jsem mu všechny údajné křivdy rázem odpustila. Který padawan má takové štěstí jako já? Dokonce ani Kachon si o podobných vědomostech nemůže nechat ani zdát.
A mistra bych se samozřejmě zeptat musela, nemohla bych to dělat jemu za zády. Navíc, můj mistr má takový skrytý talent, že mne vyhmátne kolikrát ještě před tím, než ho stačím obejít, nebo přechytračit. Vážně nechápu, jak to dělá.
Navíc, mistr říká, že jsem pořád pozadu. A můj výcvik bezpochyby zdejším pobytem trochu trpí a je odsunut na vedlejší kolej. Taky je pravděpodobné, že se protáhne, protože hm… jsem fakt pozadu, potom ten úplně proflákaný rok a mistra T´arjan kladl důraz na úplně jiný věci než mistr Siliin, takže to určitě bude v mém zájmu. Navíc, by mne mohl naučit i to, jak obejít kamery… ty jsou pro mne v Chrámu největším problémem. Jo, navléknu to na tuto nit… svou žádost musím podpořit nějakými argumenty.
Sarwene, pořád zapomínáte na mne. Kdyby tu někdo byl, tak vám dám vědět, ne? Dávám přece pozor,
prohlásila jsem úplně jiným tónem, než před jeho souhlasem. Ta radost ze soukromých lekcí pronikla i do tónu a celkového postoje. Navíc, já pozor vážně dávala. Pomocí Síly jsem se snažila monitorovat co možná největší plochu. Bylo i v mém zájmu, aby nás nepřechytračili.
Jsem sice děvče, slečinka, Jedi, vaše kolegyně, padawanka… teda, já přesně nevím, co jsem, ale ať jsem cokoliv z toho, tak zachytit živého tvora umím,
dolů jsem sestupovala v závěsu za Sarwenem a nechala jsem jeho, aby volil tu nejlepší možnou cestu. Tím, že jsem jen napodobovala jeho pohyby, jsem byla ušetřena toho, že bych vhodný sestup musela hledat sama a tu trochu pozornosti, kterou bych tomu navíc musela věnovat, jsem investovala do našeho rozhovoru a do pátrání v Síle.
Také jsem nerýpala. Spíš jsem se pokoušela žertovat, což už na programu nebylo opravdu pěkně dlouho. Vlastně, nevzpomínala jsem si, že bych se o to se Sarwenem pokoušela.
A když chci něco shánět na černém trhu, tak k tomu musím mít nějaké kontakty, ne? Kde bych měla takové lidi hledat, Sarwene? Někde v hospodě? Nebo zkusit normální obchody a nenápadně se ptát po dalším zboží? A když se ta placka dá sehnat na černém trhu, tak vyrábět se přece musela i legálně, ne? K čemu sloužila původně? Nešlo by ji prostě zakoupit jako náhradní díl do, já nevím čeho? Nebo ji prostě hm… zabavit z nějakého zařízení? Protože já jsem Jedi a Jedi, ten nekrade... ten jen zabavuje věci v zájmu vyššího dobra,
vesele jsem se poušklíbla nad velmi ohraným vtipem, ale přes svou starost vždycky a spolehlivě vykouzlí úsměv na tváři každého Jediho.
Sestup byl rozhodně příjemnější než výstup, namáhala jsem si totiž jiný svaly, takže mne nohy už nepálily. Ale příliš udýchaná jsem nebyla. Kondičku jsem neměla až zas tak špatnou, neboť jsem se jenom neválela v posteli, ale i v Chrámu jsem musela občas trochu lítat.
S černým trhem jsem měla zkušenosti pouze z Chrámu a poté z holofilmů. Jen mlhavě jsem tušila, jak si takový kontakt vytvořit a jak ho shánět.
Jo, a Sarwene? Co kamery? Daly by se pomocí komlinku nebo toho měřiče nějak oblbnout?
Tohle mne taky extrémně zajímalo, protože kamery dosud obejít neumím. Se zámky si poradím raz dva, s paklíčem jsem opravdu dobrá, ale jakmile je před sklad, nebo do skladu, umístěna kamera, musím mu dát v Chrámu pokoj, nebo se spolehnout na někoho dalšího, což není zrovna ideální. Takže kdybych uměla obejít i kamery, tak bych pomoc někoho dalšího už nepotřebovala.
Zloději zde zřejmě nebyli, nebo byli opravdu dobře schovaní, ale to bych je přece zachytila. Z toho jsem vyvozovala, že svůj bejvák mají naši lupiči ještě o kousek dál.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
V cestě jste pokračovali dál nikým nerušeni a ty ses ani příliš nesnažila skrývat svou radost nad tím, že jsi měla předběžný příslib dalšího vzdělání a to technického rázu. Dokonce ti v ten moment bylo úplně jedno, že to bylo od Sarwena - toho, jak jsi ho předtím označila "bídáka, který si hraje na největšího frajera a snaží se mě zesměšnit kdykoliv, jakykoliv a kdekoliv", či nějak podobně. Co víc, dokonce jsi rovnou začala plánovat, jak všelijak bys toho mohla využít a co více se ještě naučit. A zatímco jsi pokračovala ve vašem rozhovoru, dosáhli jste konce budovy a pašerák překontroloval stopu, jíž jste následovali. Chvilku mu trvalo než ji znova zachytil, protože se zloději nejspíše trochu odchýlili, ale za chvilku jste jim byli opět v patách.
Neraduj se z toho, že jsi přeplavala moře, když ještě ani nevíš, z čeho postavit vor,
poznamenal nejprve Sarwen, když rozvážně hleděl před sebe a analyzoval nadcházející cestu. Až nyní sis uvědomila, že jste mohli překonat rozvaliny i z druhé strany, ale sestup by potom byl mnohem náročnější a stejně tak i následující cesta.
A Arij moc dobře zná své hranice, doufám. Takže dokud to bude zvládat, tak bude léčit koho potká. A pokud ho něčím nenamíchneš, tak to nejspíš i odsouhlasí,
dodal k potvrzení tvého výcviku, zatímco pokračoval v hledání optimální cesty, než konečně vyrazil kupředu. Nemířili jste tak přímo ke stopě, ale trochu obloukem okolo až jsi měla dojem, že se budete spíše odchylovat než přibližovat.
Černý trh je specifický a riskantní - nelze tam nikomu věřit a dostat se k tomu nejlepšímu zboží vyžaduje hodně kontaktů a většinou i nějaké službičky. To většinou přijde s časem a dalšími úkoly. Jde o to si získat ty správné lidi, nebo si u nich zařídit službičku. Teoreticky by šlo i vyhrožovat, ale domnívám se, že to není vaším hlavním krédem. A teoreticky by se to dalo získat ještě jinde, ale řekněme, že to ti nemohu říct. Výrobní postup je totiž notně specifický a vyžaduje dost drahé vybavení,
odpověděl poněkud záporně k tvé otázce na možnost sehnání vlastního sledovacího kvádříku. Nebylo pochyb, že Sarwn znal i jiný zdroj než černý trh, nicméně měl své důvody ti o něm neříct.
Na kamery je komlink nebo měřák krátký, maximálně by se ti s drobnou úpravou mohlo povést napíchnout se na ně a zjistit, co právě nahrávají. Tam je nejjednodušší se nějak napojit na počítač, který je řídí a k tomu je zapotřebí minimálně datapad,
poznamenal Sarwen, aby se rozeběhl a přeskočil asi pětimetrový příkop, místo aby jej prolezl. Nebylo to nic složitého, jen se mu očividně nechtělo škrábat skrz a případně s ním ztrácet čas.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Na Sarwenovy poučení jsem už od jisté doby nijak nereagovala, takže jeho poznámku o voru sjem nechala úplně stranou.
U Sitha, na co potřebuju vor, když jsem už moře přeplavala? I kdybych se chtěla vrátit zpět k bodu A, tak to prostě přeplavu znovu. Dá se předpokládat, že když to zvládnu jednou, tak to zvládnu i podruhé.
Zatvářila jsem se však dosti pobaveně a vesele se usmívala.
Sarwene, Sarwene… ty to s tou snahou o mém poučení nějak přeháníš. Chce to víc praxe, frajere. Tak tohle by se mistrovi vážně nestalo. Kdybych nechtěla ty soukromé lekce, tak bych ti doporučila, že i ty bys měl nějaké absolvovat.
Sarwenovo počínání ohledně hledání cesty jsem pečlivě sledovala a doslova jsem mu načuhovala přes rameno, abych dobře viděla, co tam s tím svým měřákem předvádí.
Třeba nakonec nebudu muset probírat ty úplné základy, když ukážu nějaký ten „talent“, který dle svého názoru úplně postrádám, ale můj názor je občas chybný. To mistr se mýlí málokdy, je prostě lepší, než já. A má na všechno objektivnější názor.
No právě, taky jsem si říkala, že by mohl souhlasit. A Sarwene, namíchnu ho něčím večer?
Náhodou, mého mistra neznáte. Ten by mne asi sjel, byl by hodně zklamaný, což by bylo úplně to nejhorší a to bych raději oželela ty soukromé lekce, ale určitě by mne netrestal zákazem mého dalšího vzdělávání. To by musel být padlý na hlavu a to teda není. Ví, že jsem papírově pozadu úplně ve všem a to ještě netuší, že hlavně těch diplomatických blábolech jsem vždycky jen opisovala a můžu to začít studovat od začátku, protože si z toho pamatuju jen máloco... jéj, to bude, až to zjistí...
Pokračovala jsem dál vedle Sarwena, nicméně zdálo se mi, že ta cesta není úplně přímá. Že si asi zacházíme. Ale využila jsem příležitosti, abych se pokusila trochu „nenápadně“ vysondovat, jestli má Sarwen v úmyslu opravdu žalovat. To by mohlo být nemilé. V tom případě bych svou prosbu pronesla až ráno, až by se na to mistr vyspal.
A mistr, že zná své hranice? Tím si nejsem jistá, neboť je strašně hodný a chce pomoct úplně každému. Nemůže se přece vyčerpat... vždyť i z naprost=ého vyčerpání může umřít, ne? Jestli to přehání, budu ho muset k té posteli snad i přivázat, nebo ho nějak omámit, nebo... protože z provazů by se dostal. Musí si odpočinout.
Na chvíli jsem přestala zkoumat okolí a natáhla jsem se v Síle ke svému mistrovi. Chtěla jsem vědět, jestli je pořád ještě vzhůru. Dělala jsem si ohledně něj starosti.
Hm, aha,
přikývla jsem na jeho vyprávění o černém trhu. Nebyla jsem příliš spokojená, ale naléhat jsem nechtěla. Když to neřekl hned, tak naléhat by zrovna teď nebylo moudré. Je totiž nezvykle sdílný a v této náladě by měl vydržet hodně dlouho. Chci z něj totiž tahat rozumy další. Když kamery nejdou vyřadit… tak to musí jít nějak jinak.
Heleďte, a co se na ty kamery napíchnout, nahrát to, co právě nahrávají a donutit je, aby přehrávaly furt to samé? Například, kdyby nahrávaly kus skladu a já ho chtěla vykrást, tak bych nahrála pomocí toho napíchnutí to, co nahrávají, poslala bych jim ten obraz nějak zpět a zatímco ten, co by seděl v nějak kontrolní místnosti, by pořád viděl prázdný sklad, tak já bych tam zatím mohla třeba opíkat maso a on by pořád byl přesvědčenej o tom, že se nic neděje? Umíte to, Sarwene, že jo? I to je totiž ohromně důležité...
Takto bych se mohla stát královnou všech zlodějů v Chrámu. A místo specializace vyšetřovatelky bych mohla být zlodějka. Jenže to by mi asi neprošlo… teda, prošlo, pokud se za ni budu považovat a hlavně se s tím nebudu moc chlubit. Jenže to je pak úplně na nic.
Já si opět vypomohla Silou a tu trhlinu prostě přeskočila. Bez Síly bych byla nahraná, jenže já jsem Jedi, takže takto je to lepší, než se kdo ví jak škrábat nahoru. A potřebovala jsem držet se Sarwenem krok.
Jenže my teď jdeme nějak blbě, ne? Nebo snad už tušíte, že jsou někde blízko a chcete jim trochu nadběhnout a přiblížit se k nim ze strany, ze které by to nečekali? Já zatím vůbec nic necítím...
Ztlumila jsem hlas do šepotu, neboť nyní se se Sarwenem zrovna bavím a jako můj budoucí instruktor prostě povýšil. Jeho odborné znalosti, a hlavně ochota učit mne, daly všemu zcela nové rozměry.
Dál jsem pomocí Síly propátrávala okolí. Když už jsem Sarwena na svou přítomnost v tomto našem malém dobrodružství upozornila, bylo by hodně blbé, aby nás tu nějak obklíčili.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Poučení, kterého se ti od Sarwena dostalo, se úplně minulo účinkem a vyšumělo někam do prázdna, jakoby snad ani neexistovalo. Nijak tě to netrápilo, protože to hlavní mělo být úplně něco jiného - a to informace a vědomosti, které ses snažila vydolovat ze Sarwena, zatímco jste pokračovali v cestě k nepřátelské základně. A také jsi zkoušela vyzjistit, jestli nebude tvému mistrovi podán nějaký report, jenž by mohl způsobit nepříliš žádanou pozornost právě z mistrovi strany. Vzhledem k tomu, že Sarwen pokračoval dál v cestě, tak ten dotaz nevnímal nejspíše s plnou měrou, nicméně jistá sis tím být rozhodně nemohla.
Nevím, měl by snad nějaký důvod mít?
odpověděl ti neurčitě a bylo dost patrné z jeho tónu, že tohle téma nemá v plánu udržovat na pořadu chodu věcí. Následně se musel protáhnout úzkou štěrbinou, než jste mohli pokračovat dál. Ty bys ji svedla i přeskočit, pokud by se ti nechtělo protahovat skrz.
Jistěže to jde, ale to už vyžaduje mnohem víc umu. Při sledování signálu nejde o nabourání systému, pouze o duplikování dat, nicméně při vytvoření smyčky je potřeba se napíchnout, překonat bezpečnost tak, aby vás neodhalili, najít úložiště pro smyčku, kde to nepřijde nikomu podezřelé a poté vytvořit přesměrování právě na tu smyčku a zajistit její opakování. Navíc ta smyčka musí být na sebe dobře navázaná - ono se to nezdá, ale i drobné detaily jdou dobře poznat, pokud to nesedí,
odrecitoval teoretický průběh toho všeho Sarwen jakoby při běžném hovoru, nicméně hlavně demonstroval, že nešlo o nic jednoduchého. Mezitím se ti povedlo zjistit pouze to, že mistr byl při vědomí a rozhodně neodpočíval - každopádně se ti nezdálo, že by byl v nějakém ohrožení.
Nebo si to někteří nahrají na datapad z pohledu kamery, nastaví ho před kameru a nemusí se nikam nabourávat. Je to takové pitomější řešení, ale taky funguje. A o směr se bát nemusíš, sice jsme se odklonili od stopy, ale počítám, že tamhle o kus dál ji zase zachytíme. Speederové motorce snažící se jet v utajení by mohlo překročení těch sutin nad námi dělat problémy, natožpak s vlekem,
vysvětlil Sarwen důvod pro svou cestu a když sis zpětně vybavila pohled na nadcházející cestu, tak jsi mu v tomhle mohla dát za pravdu.
Když si vezmu, jak tohle nabourávání vždy dávají v holofilmech a dovede to každý ťulpas během deseti sekund na datapadu, tak holofilm rovnou vypínám. Vždyť to už ani není vůbec vtipný ...
poznamenal nakonec, když přelézal jednu větší sutinu, aby posléze zkontroloval stopu. Ta už tentokrát něco naměřila, i když pouze slabě, takže jste vraceli zpět na správnou trasu.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Sarwen mne pořádně nevnímal, ale nebyla jsem si jistá, jestli to byl úmysl, nebo prostě věnoval pozornost něčemu jinému. Ale ani v tomto případě jsem rozhodně nechtěla naléhat. Vždyť Sarwen zatím projevil dost ochoty na dolování rozumů, takže ať udělá cokoliv, je mi jasný, že výsledek stejně neovlivním, i když ho budu znát několik hodin dopředu. Zatvářila jsem se tedy tak, jako by mi to nakonec bylo jedno a ten dotaz byl spíše náhodný. Což sice nebyla pravda, ale dát to najevo přece nemohu.
Hm. Já taky nevím,
odpověděla jsem tónem, o kterém jsem si myslela, že značí mírné zamyšlení. Rozhodně jsem nechtěla dát najevo lhostejnost, to by ho naopak k donášení vyprovokovat mohlo.
Při pohledu na štěrbinu a na již tak, dle mého názoru, úplně příšerný stav oblečení, které sice nebylo ještě potrhané, ale o jeho ušmudlanosti se nedalo pochybovat, jsem se rozhodla znovu šáhnout k Síle a štěrbinu prostě přeskočit. Má krásná košile utrpěla už tak dost škody, a kdyby měla být ještě navíc potrhaná…
Aha,
odpověděla jsem Sarwenovy trochu zamračeně. Musela jsem se totiž na jeho slova soustředit, abych vůbec pochopila, o co mu šlo, což mi nakonec došlo, ale toto téma bylo pro mne dosti náročné.
U Sitha, to není vůbec žádná prča. Ale i to by se hodilo. S takovou bych se stala opravdu vládkyní všech zlodějů v Chrámu a už by mne nezastavilo vůbec nic. To by byla úplná paráda. Už bych se nesoustředila na kradení čokolád a džusů, ale mohla bych obchodovat s daleko sofistikovanějšími věcičkami…
Takže vy to fakt umíte, Sarwene? Jéj, to je paráda… Jste úžasnej. Dokonce vás asi začínám i trochu obdivovat. Heleďte, chcete znát své aktuální bodové hodnocení? Ještě před pár desítkami minut jste na to byl fakt, ale fakt hodně bídně. Ale teď už máte devět bodů z desíti. To by se vám ten váš wookiejský kámoš nesmál. A když zvládnu ten komlink a měřič a budeme ještě na planetě, nemohli bychom pokračovat dál i s kamerami? Umět vytvořit takovou smyčku…
Kdyby to šlo, nadšením jsem skoro nadskakovala, a vůbec mi nevadilo, že se jedná o techniku, kterou jsem doteď nesnášela. Ale když se pro něco nadchnu, tak ostatní věci jdou bokem.
Do paměti jsem si též uložila ten trik s datapadem a jeho položením před kameru. Sice bych to teď ani neuměla, ale až strávím se Sarwenem dost času… ani na minutku jsem nepochybovala o tom, že mistr řekne ne.
A co nejrůznější čidla? Na ty byste šel jak, kdybyste je potřeboval obejít? Takové ty teplotní, tlakové, pohybové…
Já Sarwena po cestě napodobovala, takže i já jsem musela přelézt ten kus betonu, z nějž čouhaly dráty, nebo cože to tam vlastně leželo. Jeho poznámku ohledně holofilmů jsem nekomentovala. Mně se to líbilo a udivovalo mne to. A je jedno, že to bylo asi hodně vzdálené od reality.
To, že Siliin neodpočíval, mi dost vadilo. Kdyby to šlo, tak ho do postele narvu snad násilím. Vadilo mi, že mistr na sebe vůbec nehledí.
Na Sarwenovo ujištění jsem jen přikývla hlavou, neboť mou hlavu teď momentálně zaměstnával spíš mistr Siliin.
Říkala jsem mu přece, že by měl odpočívat. Proč mne neposlouchá a všechny zachraňuje? Má sice úžasnou výdrž, potřebuje daleko míň spánku než já, ale zas na druhou stranu, nemůže se přece upracovat k smrti. Co bych si bez něj počala? Nikoho jinýho nemám a já nechci být zase sama. A hlavně nechci jinýho mistra.
Říkal jste, že mistr Siliin zná své hranice. Já mu zase ráno říkala, že se má vyspat. Jenže on nespí. Pořád pracuje. To je opravdu úžasný. Kéž bych ho tak mohla zastoupit a kéž bych zvládla alespoň ty základní techniky léčitelství. Je to tak běžná schopnost, každý Jedi ji zvládne. Je to jako neumět telekinezi. Jen já nedokážu vyléčit ani svůj škrábanec, abych se z toho týden nevzpamatovávala. Heleďte, když neposlechl mne, nemohl byste mu večer, prosím říci, že by si měl pořádně odpočinout? Že se bez něj svět nezboří? Vás by třeba poslechl, bojím se, že by se mohl upracovat… to jde, ne? I to jsem viděla v holofilmu. Chlapík dřel v dole, aby uživil rodinu, ale umřel na vyčerpání a jeho rodina potom umřela hlady.
to, že Sarwen říká Arij a ne mistr Siliin značí, že ti dva jsou asi kamarádi, nebo si minimálně rozumí. Dost jsem pochybovala, že by můj mistr dovolil nějakému ochmelkovi, aby ho oslovoval jménem. A já vážně potřebovala, aby si pořádně odpočinul. Byla jsem ochotná se proto spojit třeba i s Atris, která dle mého názoru byla tou největší krávou v Chrámu. Vash jí nesahala ani po kotníky.
Vraceli jsme se na správnou stopu, což jsem zachytila. Jenže můj mistr makal jak ďas a to byl daleko větší problém, navíc byl úplně neřešitelný. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že jsem kvůli Siliinovi přestala na chvíli dávat pozor. Nicméně poté jsem tyto starosti musela zatlačit někam do podvědomí, abych se vůbec mohla soustředit a dál pátrat po něčem živém.
Z mého hlasu zněla pouze starost o Siliina. Naložil si toho totiž určitě hodně. Ale nebyla to jeho chyba. Mohla za to totiž hlavně Rada.
Vážně nechápu, proč Rada ve své nekonečné moudrosti neposlala na tuto planetu dalšího Jedie. Vždyť v Chrámu se jich poflakuje opravdu dost. Byla jsem v něm posledních několik měsíců, tak to vím. Kdyby nás tu bylo, já nevím, třeba jen deset, z nichž půlka by byla padawani, tak i to by bohatě stačilo. Mistr by se tak mohl věnovat třeba jen tomu léčitelství a neměl by na starosti úplně všechno,
brblala jsem alespoň v duchu, neboť jsem si pamatovala Sarwenova slova ohledně toho, že je lepší, když si podobné názory nechávám pro sebe.
Rada… je to jen kroužek privilegovaných Jediů, jejichž mínění o vlastní důležitosti jim zabraňuje logicky myslet. A to, že po řadovém členu neštěkne ani pes, že můj mistr se musí snad i upracovat, aby sem poslali někoho dalšího, že o obyčejného padawana dva roky nikdo pořádně nestál… tak přízemní starosti jdou absolutně mimo ně. Vždyť oni jednají v nejvyšším zájmu Republiky. Kašpaři jedni.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Během cesty ses rozhodla vypomáhat si Sílou jenom v několika málo případech, jinak ses držela laťky nastavené Sarwenem a s každou další překážkou jsi musela připouštět více a více, že nebyla nikterak nízko. A to se to tempo nezdálo až tak vysoké, jak by se na pohled z dálky mohlo zdát. Nicméně ani náročná cesta se nepromítala po touze znalosti různých fíglů, které se zjevně nacházely v Sarwenově repertoáru.
Některé z těch věcí opravdu umím, i když tu smyčku zrovna ne. To je víc do softwarového inženýrství a nepatří to moc mezi obory, které preferuju. Navíc ty systémy bývají často odlišné, pak jsou tu různá zabezpečení a podobně. To už je jednodušší majznout po hlavě obsluhu u kamer a vypnout je, nebo se převléknout. Nejspíš bych to dokázal na nějaké běžné laciné kameře, ale nedovedu si představit, jak bych to měl obcházet u vysoce zabezpečených okruhu, jako je třeba v senátu nebo Chrámu. Na to tam ostatně máte svoje experty, ne?
pokračoval v nastoleném rozhovoru a opět vás čekalo drobné šplhání vzhůru, nicméně tohleto nebylo nijak výrazně náročné, jako to předchozí. Sarwen tentokrát moc neváhal a vyrazil rovnou vpřed jako dravec ženoucí se za svou kořistí.
A u senzorů je to ještě mnohem složitější, nicméně v základu je potřeba vědět jak fungují a třeba je nějak oblbnout. Pamatuju si na jeden tepelný, který měl takovou chybku, že když bylo v místnosti přes 50°C, tak nedokázal odlišit nábytek od živých bytostí, ale jednalo se o takový laciný šmejd,
poznamenal k senzorům, když jsi postřehla něco jako hodně vzdálenou přítomnost. Nebyla jsi ještě schopná určit, oč se jednalo, nicméně se nedalo pochybovat, že jste se blížili k uskupení živých bytostí.
A říkal jsem Arijovi, aby to nepřeháněl, ale v tomhle mu budeme muset věřit. Není v takové situaci poprvé a zatím to pokaždé ustál, tak to snad ustojí i tentokrát,
pokrčil Sarwen rameny, když jste se blížili k vrcholu nadcházejícího stoupání a pokračovali tak dále ve stopách zlodějů.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Nedalo se říct, že bych byla úplně zklamaná. Sarwenovy odpovědi byly opravdu úžasné. Jenže neuměl smyčku, já ji umět chtěla a sofwarové inženýrství znělo opravdu složitě, takže jsem zcela logicky usoudila, že vytváření jakýchkoliv smyček asi půjde úplně mimo mne.
Jo, experty na to máme.
Jenže tito experti, pokud už učí, tak asi hm… asi nebudu patřit mezi ty, které by učit chtěli, určitě by jim bylo jasný, co bych s nabytýma znalostmi asi dělala. Navíc, i kdyby jo, tak já bych raději pracovala v terénu než někde za monitorem čehokoliv.
A s tím učením to teda myslíte jako fakt vážně, že jo? Máte určitý učitelský talent, ale měl byste ho dál rozvíjet a na někom to potrénovat prostě musíte, ne? Ubezpečuju vás, že budu velmi ochotná pokusná ferokrysa,
chtěla jsem ujistit sebe, že si to Sarwen ještě nerozmyslel a taky jsem chtěla ujistit Sarwena, že já to vzala opravdu velmi vážně. Když jsem šáhla do nějakého rozmočeného betonu a sjela mi po tom hnusu ruka, jen jsem se zašklebila a ani jsem se nenamáhala ji otírat do svého poničeného oblečení, neboť se dalo předpokládat, že na něco podobně hnusnýho šáhnu znovu.
Pch, jen je škoda, že v Chrámu obsluhu po hlavě majznout nemůžu, vypnout kamery taky nepomůže a převlek je taky na houby, protože toto všechno zburcuje mé milované mistry. Ale to nahrání obsahu kamery na datapad a postavení datapadu před kameru… tak to by fungovat vážně mohlo.
To šplhání mne pomalu začínalo zmáhat. A bez Síly bych odpadla už dávno. Takto mne pálily hlavně lýtka a trochu ruce. Též jsem se trochu zadýchala.
Tak tady má někdo fakt dobře natrénováno. Ne, o kondiční trénink tě žádat fakt nebudu, nejsem blázen. Oddělal bys mne.
A jak poznáte, že daný senzor je laciný šmejd? Snad si nemusíte pamatovat všechny tyty a značky... Máte na to nějaký trik?
Po Sarwenově odpovědi Ohledně Siliina jsem byla trochu rozmrzelá.
No jasně, všichni předpokládaj, že mistr ví, co dělá. Jenže mistr je tak hodný, že si to třeba ani nemusí uvědomovat.
Ale říct byste mu to mohl,
Stihla jsem ještě vyslovit poznamenat, když tu jsem se zastavila. Trochu jsem se zamračila a zatáhla Sarwena za oblečení, aby se na mne otočil. Udělala jsem úplně stejné gesto rukou jako mistr, když chce, abych byla potichu.
Pro jistotu, než jsem vůbec promluvila, jsem si výsledek ještě jednou zkontrolovala a nebylo o něm pochyb. V blízkosti se nachází nějací lidi. A vzhledem k tomu, že jsme stopovali ty lupiče, tak není příliš těžké si domyslet, kdo by to mohl být. Opět ve mne začala stoupat nervozita. Trochu jsem si vydechla.
Pozor, jsou tu lidi, Sarwene. S největší pravděpodobností ti lupiči. Jste přede mnou, takže byste mohl potichu vylézt na vrchol a opatrně nakouknout, jestli je někdo na dohled. V každém případě je cítím. Jsou sice ještě poměrně daleko, ale...
Přešla jsem do šepotu. Sice bylo nepravděpodobné, že by mne slyšeli, ale náhoda je občas blbec. Nejenže jsem Sarwena upozornila, ale ještě jsem chtěla i navrhnout možné řešení tohoto problému. Já zatím zůstávala stát a nechala jsem na Sarwenovi, ať se rozhodne, jak chce. Koneckonců, já mu do jeho plánu stejně asi nebudu moct mluvit.
Já nechci bojovat. Nechci zabíjet… s mistrem by to bylo snazší. Ale on teď stejně bojovat ani nemůže, je příliš vyčerpaný… Navíc, teď musím dávat pozor na Sarwena a možná to bude znamenat, že budu muset zabíjet… To zvládnu. Kdybych to nezvládla, tak jsem zklamala. Jsem Jedi, ten chrání nevinné, i když to znamená zabíjení. A já je budu chránit. Dokážu to.
Pokusila jsem se ještě více zaměřit na tu skupinku živých bytostí a nějak více je pomocí Síly prozkoumat. Abych zjistila kde jsou a kolik jich přibližně je. Tedy, pokud to jen trochu jde, samozřejmě.

[Jordi Linx]

Quellor, Ruiny města:
Z odpovědi ohledně svého mistra jsi příliš nadšená nebyla a to už proto, že Sarwen de facto označil možnost svého zásahu za nedostačující vzhledem k tvrdohlavosti tvého mistra.
Už jsem to zkoušel a nevěřím, že by to příště mělo být jiné. Nejvíc mu teď pomůžeme tím, že budeme řešit další starosti, o které se běžně stará on,
dodal k tomu ještě, než jste mohli pokračovat v diskuzi o senzorech. Sarwen se zrovna zamýšlel nad možnou odpověď a chystal se reagovat, když jsi ho upozornil na svůj pocit v Síle. V ten moment jsi nebyla schopná vyložit si jeho výraz - jestli to byla úleva, že jste je našli, nejistota z toho, co vás čeká či snad pochyby o tom, co jsi mu právě sdělila. Prostě se jednalo o naprosto nečitelný výraz, který akorát přinesl více zmatení.
Jestli je vnímáš daleko, tak se z vrcholu rozhlédneme oba,
dodal nakonec a pokračoval opatrněji k vrcholu s tebou tak nějak v patách. Těsně před ním se sklonil na všechny čtyři a když dosáhl vrcholu, tak ležel břichem na zemi poté, co poslední půl metr doplazil. Z jedné z kapes posléze vytáhl makromonokulár a začal se rozhlížet po okolí.
Na první pohled jsi nic zahlédnout nemohla a to i když jsi tušila, kterým směrem se skupina živých bytostí zhruba nachází. Dovedla jsi ještě říci, že jich je více, ale tím tvé schopnosti identifikace nepřátel v současné době končily. Rozhodl ses Sarwena navést zhruba směrem, kde jsi skupinu vycítila a on se tam s pomocí svého aparátu zaměřil. Trvalo to dlouhou minutu, než odklonil zařízení od oka a podal ho směrem k tobě.
Mají to hodně dobře zamaskované, ale když budeš chvilku koukat, tak si všimneš pohybujícího se stínu - což musí být stráž. Koukej k té spadlé stěně s třemi okny a do nich. Předpokládám, že je tam relativně netknuté jedno nebo dvě patra té zřícené budovy a tam jsou schování. Běžným způsobem bychom na ně nikdy nepřišli,
prozradil zjištění svého pozorování a čekal, jak budeš reagovat na stav situace ty. Pokud bys trpělivě pozorovala stejně jako on, tak by se ti také povedlo zahlédnout stíny, o nichž mluvil, což jen prozrazovalo, že se stráž nepohybovala přímo u oken, ale ještě kousek od nich. Kdyby ani jeden z vás nevěděl, koho hledat, tak byste si jich za běžných okolností nejspíše nevšimli.

[Hayasan]

Quellor, Ruiny města:
Se Sarwenovými slovy ohledně toho, že nejvíc Siliinovi pomůžu tak, že splním tento úkol a případně i ty další, které by na mne třeba naložil, jsem musela souhlasit. Je pravda, že když se mistr pro něco rozhodne, tak s ním nehnu, takže jsem přikývla na souhlas a dál jsem se o tom s ním už nebavila.
A ještě bych nemusela být zítra a tak drzá na toho pitomce, kterému musím říkat na té elektrárně šéfe. Takže svůj plán ohledně jeho sejmutí světelným mečem hezky zezadu asi v nejbližších dnech neprovedu... chm… To zvládnu. Je to pitomec, ale mistr je přednější a nesmím mu kvůli tomu vylízanci přidělávat další starosti. Škoda, že jsem si z Chrámu nevzala projímadlo, za tím by přece mistr nemusel nutně vidět právě mě.
Sarwenův výraz, který se rozhostil na jeho tváři po mém sdělení, byl pro mne trošku překvapující. A hlavně, zmátl mne. Dokonce jsem si chvilku myslela, že mi ani nevěří, ale poté jsem to vyloučila, neboť to mohl být pouze jeden z důvodů toho, proč se tvářil tak, jak se tvářil.
U Sitha, Sarwene…
Mohla jsem sice jeho pocity prozkoumat pomocí Síly, ale jeho pocity sice mohly být zajímavé, ale také byly naprosto nedůležité. Daleko důležitější byl průzkum jiný. A to ten, který se zaměřoval na ty lupiče.
Na další Sarwenovy instrukce jsem jen přikývla hlavou. Já šla za ním a přesně jsem jeho pohyby napodobovala, respektive, pokoušela jsem s o to. Když jsem zjistila, že mám jít napřed po všech čtyřech a poté se dokonce i plazit, povzdechla jsem si.
Ach, né, moje krásná košile, tričko se zombíkem a přezka s lebkou!
Neměla jsem však na výběr a s brbláním jsem se doplazila hned vedle Sarwena.
Jestli mi z té lebky vypadaly další ozdobné kamínky, nebo jestli jsem zombíkovi odřela obličej, či snad, a to je Sith chraň, jsem si nějaké své šatstvo natrhla, tak je v rámci ochrany svého šatníku zabiju! Takové krásné věci v Chrámu už neseženu!
Šeptem jsem dál nadávala. Samozřejmě, že jsem svou výhružku nemyslela doopravdy. Ani kdyby mne vysvlékli do nahata, tak bych je proto nezabíjela. Jenže ani Ostrikův šatník není nekonečný. A zrovna ten zombík měl v prackách kytaru, o jejíž struny se zasekl jeden z jeho prstů a upadl mu. Tak krásné tílko a možná je zcela zničené.
I když jsem šeptem nadávala, nepřestávala jsem se v Síle zaměřovat na ty lupiče.
Jediný co vám k těm ničitelům mého krásného oblečení mohu ještě říct, je to, že jich je relativně dost. Nevím ale, kolik přesně. Jsme moc daleko.
Další pátrání jejich směrem jsem vzdala. Ale pomocí Síly jsem se ještě rozhodla zkontrolovat naše okolí, jestli zde není třeba nějaká předsunutá hlídka, kterou jsem nejprve nezachytila, protože byla tak nějak bokem.
Sarwena jsem samozřejmě navedla směrem, o kterém jsem věděla, že je správný a že tam jsou. Té chvíle, co je Sarwen hledal makromonokulárem, já zase hledala nějaké další hlídky. Mé pátrání bylo přerušeno v momentě, kdy mi ten makromonokulár strčil do pracek.
Heleďte, proč jste mi neřekl, že jste vzal i tuto věcičku, když jsem se ptala?
Zajímala jsem se, když jsem si ho přikládala k očím.
Já se totiž vámi chtěla nechat inspirovat, víte? V porovnání jen s obsahem vašich kapes jsem přijela na tuto misi děsně nevybavená.
sice jsem řečnila, ale řečnění mne v žádné činnosti vážně neruší. Já si povídám velmi ráda a to dnešní mlčení kvůli Sarwenovu chování mne zmohlo víc, než kdybych absolvovala řečnický maraton.
I když je pravda, že mi jen řekli, ať mažu na Quellor a hlásím se u nějakého Siliina, který pro mne bude mít další info. Kdybych věděla, jaký je mistr úžasný, tak si tu palici na růžovo fakt nebarvím. Já ho tím totiž chtěla jen zaskočit a pořádně vykolejit, možná i naštvat,
dál jsem kecala, zatímco jsem se pečlivě rozhlížela a nechala jsem se vést Silou. Ale taky mi to chvilku trvalo, než jsem je objevila. To, že jsem je zahlédla, bylo dáno mou výhodou, co se Síly týče, a instrukcemi, které jsem dostala od Sarwena ještě před tím, než jsem začala žvanit já.
Slušela mi vůbec ta růžová?
Stihla jsem položit otázku ještě před tím, než jsem je zahlédla. Poté jsem se na chvíli i odmlčela, abych si je mohla prohlédnout lépe.
Jo, mám je, Sarwene. Jenže tam není pohybující se stín. Tam jsou pohybující se stíny, což znamená, že jich hlídá víc. Též nejsou přímo u těch oken, to mne nejdřív trochu zmátlo. Jsou kousek od nich. Ještě než začnete plánovat, tak mi dejte ještě minutku,
vrátila jsem mu makromonokulár zpět do ruky. Díky jeho natočení jsem mohla na jeho boku přečíst, že to není obyčejný dalekohled, nýbrž makromonokulár.
Ráda bych pořádně zapátrala v Síle, jestli zde třeba není nějaká stráž bokem. Něco jako předsunutá hlídka. Ten, kdo vybíral tu skrýš, se v tom asi celkem vyzná, tak by ho mohlo třeba napadnout zřídit nějaké to pozorovatelské stanoviště, odkud by jeho lidi měli lepší výhled. Jo, a abych nezapomněla, k té diskusi o senzorech se potom vrátíme, jo? A až na to bude čas, tam mi prosím řekněte, jaký je rozdíl mezi monokulárním dalekohledem a obyčejným dalekohledem. Tedy kromě tvaru a toho, že ta vaše věcička je skladnější,
pokud Sarwen s mým pátráním souhlasil, tak jsem se dnes, snad už posté, ponořila do Síly a pátrat v trošku širším rádiu ve snaze objevit nějaké další, menší, uskupení živých, vnímajících bytostí.
Má nervozita zmizela v momentě, kdy jsem své nepřátele "zahlédla". Zůstávala jen jakási nechuť k zabíjení.