3. Mise pro MrTukana(Askel Nur Ebion)

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Au! Rruci, to se mi vůbec nelíbí!

Pomyslím si, když dostanu ránu dveřma, avšak na to vůbec není čas dál myslet, protože teď bylo daleko důležitější nenechat se zastřelit a ještě k tomu nejlíp chytit šéfa, než uteče. Zdálo se ale, že to nebude tak snadné, jak to vypadalo. I přes to se však snažím odrážíc střely bodyguarda, dostat co nejblíž k němu a k výtahu. Vypadá to, že se do výtahu dostat nedokážu, a tak mi nezbyde než začít vymýšlet dalším plán, který začnu uskutečňovat ihned potom, co se dveře výtahu zavřou. Svým světelným mečem si otevřu vnější dveře do šachty, abych následně mohl skokem následovat turbovýtah, který se snad ještě nerozjel příliš rychle na to, abych ho mohl poctit svou přítomností na jeho střeše, do které bych rád udělal pořádnou díru, kterou bych se mohl vsoukat dovnitř a zlikvidovat bodyguarda.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
I přestože vyvineš enormní snahu, aby jsi se rychle dostal k bodyguardovi s onou vedoucí postavou, tak se ti dveře výtahu zavřou prakticky přímo před nosem. Dlouho se ale nerozmýšlíš a svůj světelný meč okamžitě zaboříš do tlustých dveří a začneš vyřezávat otvor. Dveře výtahu naštěstí nejsou z tak odolných a tlustých materiálů, aby ti trvalo příliš dlouho, než si vyřízneš otvor dostatečně velký k tomu, aby jsi prošel skrz. Úhledný obdélník máš tedy rychle hotový a pak jej pomocí Síly vyklopíš na svou stranu a bez většího přemýšlení skočíš dovnitř. Bylo ti jasné, že turbovýtah bude mít nějaký náskok, ale netušil si jak veliký a z velké části to byl spíše skok naslepo. Tak se tedy stalo, že jsi najednou padal volným páde výtahovou šachtou a sledoval ujíždějící kabinu, která potvrzovala slovo turbo ve svém názvu. Trvalo ti nějakých deset sekund, než jsi dopadl na střechu výtahové kabiny a naštěstí k nízkému rozdílu vzájemných rychlostí tebe a kabiny výtahu bylo přistání dost pohodlné. Co jsi však nestihl včas zareagovat bylo škubnutí kabiny samotné, jak se zastavila v nejnižším patře a ty jsi ztratil rovnováhu, z čehož vyústila poněkud komická situace, kdy jsi se najednou octnul na všech čtyřech.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Kruci, to se moc nepovedlo.

Pomyslím si, ale pak už dál neváhám, rychle se postavím a aktivuji svůj meč, abych s ním mohl vyříznout kolečko ve stropě výtahu, abych elegantně propadl na podlahu, ze které bych se ještě mohl stihnout dostat ven z výtahu dřív, než se dveře zavřou a on se zase někam rozjede. Venku očekávám nějaký odpor, takže si nechávám světelný meč stále připravený, ale více než hon na šéfa přemýšlím o tom, jak se rychle dostat na střechu jídelny, protože bylo jasné, že by asi nebylo moc rozumné bojovat s celou základnou, ať už je pryč žoldáků kolik chce, někteří určitě zůstali.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Po své akrobatické kreaci a trochu zběsilém honu na šéfa trochu zvolníš tempo ze zběsilého na rychlé. Světelným mečem se začneš propracovat do kabiny výtahu, což jde docela rychle a jakmile se zapnutým mečem proskočíš dolů, tak se v tentýž moment rozezní poplach po celé základně. Ve vstupních dveřích se ven právě mihne šéf, zatímco od recepce na tebe přijde výstřel z blasteru. Ten jde však úplně mimo a důvodem je mimojiné i to, že pochází od recepční, která s tou zbraní očividně neumí zacházet. Nádherně viditelné to je i z jejího postoje, kdy blaster křečovitě svírá oběma rukama a snaží se na tebe namířit. Další výstřel už je přesnější, ale tobě nedělá sebemenší problém jej odklonit světelným mečem někam do neutrálního prostoru, než vyrazíš směrem ven z budovy. Dorazíš ke dveřím a recepční tě už více neobtěžuje, protože se sama rozhodla kamsi vytratit a otevřeš dveře před sebou, aby jsi náhle prudce uskočil zpátky před přílivem mohutné blasterové palby. Když jsi si po úskoku vyhodnocoval, co jsi stihl zahlédnout, tak se ti vybavila šestice mužů a z toho jeden z nich byl Nask. Ten stál za rozestaveným těžkým opakovacím blasterem, který mířil přímo na dveře.
Vylez sketo a skončíme to rychle !
křikl na tebe a hněv z něho jenom čišel. Těžko usuzovat, jestli byl namířený konkrétně vůči tobě, nebo proti Jediům všeobecně.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Kruci, to vůbec není dobrý. Asi jsem to pěkně zbabral, ale musím se odsud dostat pryč.

Pomyslím si a začnu hledat alternativu k úniku z budovy. Nejprve mě napadne, že by zde mohl být ještě nějaký druhý východ na opačné straně nebo alespoň okno či něco podobného, čímž bych mohl uniknout a zamířit co nejrychleji k jídelně. Naskovi ani neodpovím a budu doufat, že jejich respekt z Jediů je dost velký na to, aby ještě chvíli do budovy nevlezli. Rychle se vydám opačným směrem, než je hlavní východ. Hledám další východ nebo okna, který by šla rozbít samozřejmě teprve v takovém úhlu, aby mě muži hlídající hlavní vchod nezahlédli. Světelný meč mám stále v ruce, kdybych náhodou potkla někoho, kdo by chtěl klást odpor nebo kdyby snad bylo potřeba něco rozbít či prořezat.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Při dalším postupu se rozhodneš využít cesty nejmenšího odporu a to tedy mimo dosah Naska, jeho hráčky a jeho kumpánů. Během vyrazíš do chodeb přízemního patra hledajíc nějakou další cestu ven, ale po nakouknutí do několika kanceláří a dvou skladů kancelářských materiálů se nepotkáš s úspěchem. Tvé hledání přeruší hluk blasterové palby, která je stále mířena do dveří, čímž se tě nejspíš snaží vyprovokovat nebo zastrašit. Nějakou dobu na to zaslechneš startující loď a těžko můžeš určit o jakou loď se jedná. Nakonec vpadneš do velké místnosti, kam vedou dvojité dveře. Octneš se v místnosti, která přesahuje dvě patra a v její horní části je velké okno, nejspíše i s nějakou stříškou ven, zatímco zbytek jasně prokazuje, že se jedná o nějakou konferenční místnost pro setkání s nedůležitými lidmi mimo organizaci. Okno, kterým jsi jasně mohl vidět mělo nejnižší část ve tří metrové výšce a bylo v boční stěně budovy. Vzhledem k vzdálenosti této místnosti od vchodu bylo téměř jisté, že té nezahlédnou hned, jak projdeš oknem, něco jiného však byla možnost hluku při jeho rozbíjení. V konferenční místnosti byl dále velký stůl a množství nepříliš pohodlných židlí, nějaké okrasné rostliny a obrazovka na níž se mohlo něco promítat.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Nebylo času nazbyt a už vůbec ne na dlouhé přemýšlení. Jak jsem zkoukl místnost, měl jsem ihned jednoduchý, avšak velice rychlý plán. už odedveří jsem pomocí Síly přisunu stůl blíže ke zdi, ve které bylo okno, abych ho následně mohl použít jako odrazový můstek, ihned potom jsem se zaměřil na likvidaci okna, zkrz které jsem pomocí dalšího triku prohodil jednu z oněch židlí. Následně jsem se snažil usměrnit a urychlit pád střepů důlů, abych v konečné fázi co nejrychleji opustil místnost skokem na stůl, odrazem od něj a dalším skokem ven z okna. Až když jsem letěl vstříc oknu, uvědomil jsem si, že jsem nedomyslel svůj doskok. Protože jsem nevěděl, co je za zdí, musel jsem tedy improvizovat, abych si přiliš nenabil. Nějaký ten parakotoul by mohl stačit. Ihned jak se seberu a otřepu, rychle se rozhlédnu a namířím si to sprintem k jídelně, o které mluvil můj kolega. Snad na mě počká. V běhu aktivuji svůj světelný meč, abych mohl odrážet střely, které na mě pravděpodobně někdo jistě vyšle.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Tvá linie myšlení je jednoduchá - dlouho nečekat a rovnou skrz okno ven. V praxi jde vše o něco pomaleji. Nejprve jsi uchopil jednu z židlí a bez kompromisů ji prohodil oknem, aby jsi pomocí Síly usměrnil střepy do stran. Pak následovalo rychlé přisunutí stolu, aby jsi dvěma mrštnými skoky bez potíží proletěl oknem. Možnost nepříjemného dopadu jsi odhadnul po právu, protože jsi letěl přímo na onu židli, kterou jsi předtím prohodil skrz. Včasným natažením rukou, kterými ses zapřel o židli a přechodem do kotoulu se ti toho však povedlo vyvarovat a přistál jsi elegantně na zem, i když jsi pocítil jisté pnutí v zádech, které tam mohlo být už do jejich blízkého setkání s dveřmi v nejvyšším patře budovy. Nezdálo se však, že by tě to nějak omezovalo a už jsi sprintem běžel k jídelně s aktivovaným světelným mečem, který jsi však musel držet ve své slabší ruce, protože právě z té strany nejspíš přijde palba nepřátel. A opravdu přišla, trvalo jim deset vteřin, než jim vše docvaklo a už se tebou hnali v čele s Naskem, který po tobě zuřivě střílel blasterovou puškou. Nestřílel však přímo na tebe, ale před tebe a víceméně na nohy a občas na hlavu, aby tě nutil neustále dělat velké oblouky s čepelí a snažil se tak vytvořit skulinku, kterou by pronikl jeho výstřel. Když se k tomu přiala střelba ostatních, tak to celkově nebylo nic pěkného a mohl z toho být za chvilku dost vážný problém. Během běhu sis mohl blíže prohlédnout stěnu jídelny před tebou - byla to patnáct metrů vysoká stěna, což rozhodně nebylo na jeden výskok a bohužel jsi nemohl spatřit žádné výstupky, které by ti mohly pomoci. Viděl jsi ale dveře pro zasobování, i když sis nemohl být jistý tím, jestli jsou otevřeny na rozdíl od těch hlavních, kterými se běžně vchází na oběd, a které budou určitě otevřeny.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Krucinál, tohle není moc dobrý, musím rychle zaplout do tý jídelny, jinak ze mě udělaj mastnej flek.

Pomyslím si a snažím se ještě zrychlit svůj běh i za pomoci Síly, abych co nejrychleji dosáhl dveří pro zásobování, po kterých preventivně máchnu mečem tak, abych zasáhl místa, kde by se mohl nacházet zámek, kdyby byly dveře zamčené. Následně je rozrazím a vběhnu do jídelny, abych ihned začal hledat cestu vzhůru na střechu. V průběhu běhu, i po vniknutí dovnitř se stále snažím krýt se mečem a odrážet střely jdoucí na mě.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Z taktického hlediska si místo hlavního vchodu vybereš ten vedlejší a aby jsi snížil pravděpodobnost zásahu, tak si pro svůj běh přivoláš na pomoc Sílu. Byl to vždy unikátní pocit, když jsi pomocí Síly zrychlil svůj běh - ono navýšení frekvence kroků, onen proud energie, který se objevil jakoby zničehonic. Tohle zrychlení ti navíc přineslo výhodu i v tom, že to rozhodilo střelbu tvých pronásledovatelů a než se tomu přizpůsobili, tak jsi zpomalil, aby jsi se po dvou secích cpal zády dveřmi pro zásobování. Ještě, že jsi se rozhodl pro invazivní vnik, protože dveře byly jinak opravdu uzamčeny. Vevnitř jsi si mohl na chvilku oddechnout, protože jsi se dostal mimo palbu, ale hned jsi hledal cestu nahoru na střechu. Prošel jsi kolem mrazáku, než jsi se octnul v kuchyni - reakce na muže se světelným mečem rozhodně nebyla příznivá a musel jsi odrazit čepelí jednu pánev s horkým olejem a trojici kuchyňských nožů, než jsi mohl pokračovat kupředu. Bohužel ke svému zjištění sis až nyní uvědomil, že vstup na střechu vede skrz jídelnu. Přesněji ti to vybavila vzpomínka, která ti vykreslila jídelnu během jednoho z tvých jídel a zatuchlý kovový žebřík na jejím konci, který byl zaplombovaný a vedl vzhůru. O tom, že v jídelně někdo bude navíc nebylo pochyb, protože někteří zdejší osadníci měli hodně posunutý denní režim.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Krucinál, ten žebřík není moc dobrý řešení, tam mě někdo dřív odstřelí, než vylezu nahoru, musí tu bejt nějaká jiná cesta!

Přemýšlím a rychle se zamyslím, jestli jsem někdy nezahlédl něco příhodnějšího. V kuchyni se s noži a pánví vypořádám pomocí svého meče, ale současně s tím hledám i nějakou alternativu k tomu žebříku. Hodila by se jakákoli jiná možná cesta. Každopádně zatímco se rozhlížím po dalších možnostech, stále směřuji své kroky přímo do jídelny, abych nějakým zázrakem předběhl ty, kteří mě pronásledují a zmizel na střeše dřív, než mě stihnout sestřelit ze žebříku. Jsem stále ve střehu se svým mečem, ale také se Silou a jsem již připraven na chvíli, kdy vtrhnu do jídelny, abych zneškodnil ty, kteří by mi snad chtěli bránit k tomu dostat se na třechu, jedním tvrdým nárazem o stěnu, podlahu či stůl pomocí Silového odhození, což by je mohlo alespoň na chvilku vyřadit z boje.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Snažil jsi se najít další cestu na střechu, ale prostě navržená jídelna nabízela zevnitř jenom jednu možnou cestu. Což možná mohl být i důvod, proč právě tuhle střechu vybral Arion za bod setkání. Nezbývalo ti tedy, než vlítnout do jídelny připravený pomoci si Silou. Když jsi prolétl dveřmi, tak jsi v jídelně zahlédl všehovšudy čtveřici strávníků - dva lidi, jednoho Duga a jednoho Rodiana. Když měli všichni možnost zareagovat na tvou přítomnost, tak se věci daly do pohybu - Rodian bezhlavě prchal k východu, dva lidi tasili své blastery a vyrazili přímo k tobě. Jenže už po pár krocích na nich přistál stůl, který jsi proti nim vrhnul a oba si ustlali pod ním. Nemohli se z pod něho dostat, takže byli v tomto momentě mimo hru. Jenomže Dug si oproti oběma lidem zachoval rozvahu, překotil si vlastní stůl, k tvé smůle na tom konci jídelny, kde byl onen žebřík, a začal na tebe pálil ze svého blasteru. Rodian mezitím doběhl ke dveřím ven a otevřel je, aby jsi zaslechl hukot motorů od nějakého frachťáku, který udělal hodně nízký přelet a než se dveře zavřely, tak spustili i jeho dvouhlavňový blasterový kanón, který začal střílet po těch venku. Tvou hlavní starostí však nyní byl Dug a složený žebřík pár metrů za ním. A tento Dug se rozhodně nechtěl vzdát lacino.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

V jídelně i venku se všechno pomalu ale jistě měnilo k lepšímu, stačilo vyřídit jednoho Duga, který by však nemusel být problém, pokud se mi to podaří předtím, než sem vtrhnou žoldáci z venku spolu s Naskem. Nezbývalo mi, než pospíchat a tak jsem se co nejrychleji, ale zároveň opatrně s mečem připraveným odrážet střely vydal vstříc převrácenému stolu, Dogovi a žebříku. Postupoval jsem takovým poloklusem, protože jsem věděl, že není času nazbyt. můj plán byl prostý, dosáhnout Dugovy pozice a potom se s ním vypořádat z očí do očí. Jednoho blasteru jsem se nebál, dokonce jsem se začal snažit odrážet střely jeho směrem, aby ho to nutilo méně střílet. Když dosáhnou jeho pozic, nerozpakuji se na něj zaútočit mečem, respektive ne přímo na něj, ale spíše na ruku, ve které drží blaster, klidně i invazivním způsobem - useknutím zápěstí či předloktí.

[Jordi Linx]

Lok, Sídlo organizace:
Všechno nasvědčovalo tomu, že poslední překážkou je už jenom Dug před tebou a proto jsi nijak výrazně neváhal a vyrazil kupředu. S odrážením střel si však nedělal problém, protože pokaždé vykouknul zpoza stolu, vypálil dvě rány a zase se schoval, aby se vynořil zpoza jiné části stolu. Tvůj postup to však nijak nezpomalilo a tak jsi bez potíží dorazil až k jeho stolu. Jenomže dva kroky před stolem byl proti tobě vymrštěn plnou silou Dugových rukou a měl jsi co dělat, aby jsi se zastavil a včas jej přeťal světelným mečem. Následovala sprška střel mířených do nohou a dvěma výstřelům se povedlo najít svůj cíl. Zásahy jsi utržil do oblasti kotníku levé nohy a nemohl jsi na ni tedy řádně došlápnout. Dug se mezitím třemi rychlými pohyby přesunul za další stůl, za nímž se hodlal krýt a opět to zkoušel náhodnými výstřely. Co se tvého zranění týká, tak se ti horko těžko na nohu stoupalo, natož aby jsi s ní běhal - vlastně by jsi mohl být rád za belhání. Z venku se zatím nejevila žádná aktivita, přesněji nikdo nevešel dovnitř a při trošce koncentrace jsi mohl slyšet palbu z blasterového kanónu. Čí ten kanón byl, jsi však mohl jenom těžko odhadovat. Dva 'vyřazení' strávníci byli stále na svém místě pod stole a nejevili známky toho, že by se chtěli vrátit do boje s tebou.

[MrTukan]

Lok, Sídlo organizace:

Au! I ty mizero, to bolelo! Proč jen já jsem tak nešikovnej a mám takovou smůlu.

Pomyslím si hořce, když mě Dug překvapí a zraní. Ale nebyl čas si tu s ním hrát na schovávanou. Byl jedinou překážkou mezi mnou a střechou, a proto jsem ho musel rychle zlikvidovat. Nadále jsem se kryl mečem, ale teď jsem zvolil jinou taktiku. Již před chvílí jsem házel židlí a teď jsem měl v plánu udělat opět něco podobného. Avšak nikoli fyzickým, ale Silovým kontaktem s některou z židlí, které stály u dalšího stolu za Dugem a jeho krytem. Trhnutím jsem se pokusil přitáhnout židli k sobě respektive na Duga tak, aby ho alespoň hodně praštila, nejlépe však omráčila a vyřadila z boje. Vzhledem k tomu, že bylo židlí víc, neponechával jsem nic náhodě a po té první jsem učinil totéž s další a nakonec ještě se stolem doufaje, že tohle na toho střelce bude moc a dá mi pokoj, abych se mohl pohodlně a v klidu vyšplhat po žebříku vzhůru na střechu.