4. Mise pro MrTukana(Askel Nur Ebion)
Moderátor: Moderátoři
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Bez náznaku sebemenších pochyb jsi jasně poukázal, že vaše cesta povede horem a po nalezení vhodné cesty jsi se s pomocí Síly bez obtíží vyškrábal, přesněji by se dalo spíše říci vyhopkal, až na střechu. Letyra si jen nenuceně povzdechla a následovala tě toutéž cestu. Opět prokázala, že v lezení má dobré schopnosti a nahoru se dostala bez tvého přičinění v n ne-Jediho dobrém čase.
Příště si pořídíme speederovou motorku nebo landspeeder, za to neustále šplhání opravdu nejsem placená.
povzdechla si ještě, než jste vyrazili po střechách potřebným směrem. Nebylo nikterak překvapující, že jste museli na některých střechách seskočit níže, na jiné se znova trošku vyškrábat nahoru a na jedné se dokonce vyhýbat dírám. Často jste mohli vidět do dvorků místních zástavby, které byly skoro pořád prázdné, tedy až na jeden. V něm hudrující gamorrean přeskládával nějaké bedny z jednoho vozu na druhý a mohl jsi vycítit, jak velkou nenávist k někomu v sobě pociťoval. Ale nebyl pro vás podstatný, takže jste museli pokračovat dál. Cestou jste také museli překonat dvě užší uličky, na což vám stačil přeskok na druhou stranu, kdy jsi Letyru většinou přehodil vlastní silou, aby zbytečně neriskovala.
Nakonec jste dorazili až na kraj posledního baráku, který vedl přes hlavní ulici. Byla to vaše poslední překážka před vyšplháním se na dům, jenž sousedil s tím, do něhož ses chtěl dostat. Na ulici se potuloval jediný gamorrean, očividně pod vlivem alkoholu se opíral o zeď na protější straně a nezdálo se, že by mu bylo nějak výrazně do pohybu.
Skvělé, co teď ? A přes tohle se určitě přehodit nenechám, vypadám snad jako mynock ?
zakroutila okamžitě hlavou Letyra, ale s přeskokem bys měl opravdu velké problémy i ty, vlastně to bylo dost za hranicí vzdálenosti, kterou jsi považoval za své maximum.
Bez náznaku sebemenších pochyb jsi jasně poukázal, že vaše cesta povede horem a po nalezení vhodné cesty jsi se s pomocí Síly bez obtíží vyškrábal, přesněji by se dalo spíše říci vyhopkal, až na střechu. Letyra si jen nenuceně povzdechla a následovala tě toutéž cestu. Opět prokázala, že v lezení má dobré schopnosti a nahoru se dostala bez tvého přičinění v n ne-Jediho dobrém čase.
Příště si pořídíme speederovou motorku nebo landspeeder, za to neustále šplhání opravdu nejsem placená.
povzdechla si ještě, než jste vyrazili po střechách potřebným směrem. Nebylo nikterak překvapující, že jste museli na některých střechách seskočit níže, na jiné se znova trošku vyškrábat nahoru a na jedné se dokonce vyhýbat dírám. Často jste mohli vidět do dvorků místních zástavby, které byly skoro pořád prázdné, tedy až na jeden. V něm hudrující gamorrean přeskládával nějaké bedny z jednoho vozu na druhý a mohl jsi vycítit, jak velkou nenávist k někomu v sobě pociťoval. Ale nebyl pro vás podstatný, takže jste museli pokračovat dál. Cestou jste také museli překonat dvě užší uličky, na což vám stačil přeskok na druhou stranu, kdy jsi Letyru většinou přehodil vlastní silou, aby zbytečně neriskovala.
Nakonec jste dorazili až na kraj posledního baráku, který vedl přes hlavní ulici. Byla to vaše poslední překážka před vyšplháním se na dům, jenž sousedil s tím, do něhož ses chtěl dostat. Na ulici se potuloval jediný gamorrean, očividně pod vlivem alkoholu se opíral o zeď na protější straně a nezdálo se, že by mu bylo nějak výrazně do pohybu.
Skvělé, co teď ? A přes tohle se určitě přehodit nenechám, vypadám snad jako mynock ?
zakroutila okamžitě hlavou Letyra, ale s přeskokem bys měl opravdu velké problémy i ty, vlastně to bylo dost za hranicí vzdálenosti, kterou jsi považoval za své maximum.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Nikdo tě nenutil se mnou jít, klidně se můžeš vrátit zpátky do pokoje nebo na Coruscant.
Ušklíbl jsem se se smíchem na Letyru a pokračoval jsem v cestě, při které jsem jí musel párkrát pomoci, což mi vůbec nevadilo. Teď jsme konečně dorazili k náměstí, na kterém stál onen dům a zbýval už jen jediný krok. Slézt dolů, vylézt na dům, který s tím inkriminovaným barákem sousedil a potom najít cestu dovnitř. No vlastně to bylo víc kroků, teď však bylo nutné zaměřit se na obyvalele na náměstí.
Naštěstí tam byl jenom jeden zpitý gamorrean, který mi nedělal větší starosti. Už už jsem chtěl seskočil dolů a ovlivnit jeho mysl, když mi došlo, že pravděpodobně nebude umět basicem a kdo ví, jak by to potom dopadlo. Rozhodl jsem se tedy ho odlákat jiným způsobem. Pomocí Síly jsem uchopil jeden menší kámen povalující se na ulici a vrhl jsem ho nedaleko gamorreana opačným směrem, než jsme měli v plánu jít. Doufal jsem, že si ho všimne a kámen ho zaujme. Začal jsem s ním pohybovat tak, aby ho gamorrean opravdu chtěl prozkoumat a následoval ho až za roh hluboko do postranní uličky, odkud rozhodně nemohl vidět do míst, kterými následně budeme s Letyrou procházet a šplhat na další dům.
V případě, že byl opilec opravdu tak hloupý, jak se dalo předpokládat a odkáčel za pohybujícím se kamenem, nastal čas na rychlý seskok a následně zachycení Letyry pomocí Síly, abychom oba mohli rychle přeběhnout ulici a vyšplhan na sousední dům onoho cílového domu, z jehož střechy jsem chtěl konečně provést průzkum dalšího našeho postupu. Teď začínala ta nebezpečnější čast.
Nikdo tě nenutil se mnou jít, klidně se můžeš vrátit zpátky do pokoje nebo na Coruscant.
Ušklíbl jsem se se smíchem na Letyru a pokračoval jsem v cestě, při které jsem jí musel párkrát pomoci, což mi vůbec nevadilo. Teď jsme konečně dorazili k náměstí, na kterém stál onen dům a zbýval už jen jediný krok. Slézt dolů, vylézt na dům, který s tím inkriminovaným barákem sousedil a potom najít cestu dovnitř. No vlastně to bylo víc kroků, teď však bylo nutné zaměřit se na obyvalele na náměstí.
Naštěstí tam byl jenom jeden zpitý gamorrean, který mi nedělal větší starosti. Už už jsem chtěl seskočil dolů a ovlivnit jeho mysl, když mi došlo, že pravděpodobně nebude umět basicem a kdo ví, jak by to potom dopadlo. Rozhodl jsem se tedy ho odlákat jiným způsobem. Pomocí Síly jsem uchopil jeden menší kámen povalující se na ulici a vrhl jsem ho nedaleko gamorreana opačným směrem, než jsme měli v plánu jít. Doufal jsem, že si ho všimne a kámen ho zaujme. Začal jsem s ním pohybovat tak, aby ho gamorrean opravdu chtěl prozkoumat a následoval ho až za roh hluboko do postranní uličky, odkud rozhodně nemohl vidět do míst, kterými následně budeme s Letyrou procházet a šplhat na další dům.
V případě, že byl opilec opravdu tak hloupý, jak se dalo předpokládat a odkáčel za pohybujícím se kamenem, nastal čas na rychlý seskok a následně zachycení Letyry pomocí Síly, abychom oba mohli rychle přeběhnout ulici a vyšplhan na sousední dům onoho cílového domu, z jehož střechy jsem chtěl konečně provést průzkum dalšího našeho postupu. Teď začínala ta nebezpečnější čast.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Tvou největší překážkou v dalším postupu se zdála být postava přiopilého gamorreana, což jsi se rozhodl řešit populárním dětským trikem z Chrámu. Běžně se jí říkalo 'navnaď a poskoč' a tak jsi taky hodlal podle toho postupovat. Hodil jsi kamenem do zdi vedle gamorreana, až se směrem k ráně překvapeně otočil. Jakmile sis byl jistý, že se gamorrean věnuje pohledem šutru, tak jsi jej opět o něco poposunul. Gamorrean na něj vytřeštil své oči a něco ve svém jazyce zanadával, což vyústilo jenom v tvoje další posunutí kamene. To se gamorreanovi očividně nelíbilo, začal nadávat ještě více a po kameni se vrhnul, aby se rozplácl samozřejmě vedle. Letyra stojící vedle tebe, která to celé také pozorovala, málem vyprskla smíchy a musela to hodně potlačovat. Ty jsi však stále pozorně sledoval gamorreana, který se po chvilce přece jenom zvednul a rozhodl se zkusit své štěstí znova, tentokrát na oko kradmým postupem, ale ani tentokrát neuspěl a dopadlo to stejně - špičkový placák na zem. Letyra se tentokrát již opravdu málem neudržela a tak jsi jenom počkal až se gamorrean zvedne, pronese několik nadávek a 'schoval' jsi šutr za roh tak, aby jsi dostal gamorrean mimo dohled.
To-to-tohle, to bylo skvělý.
rozdýchávala se Letyra, zatímco jsi zkontroloval ulici, než jsi mohl seskočit dolů. Následovalo opět Letyřino snesení a rychlé přemístění k domu naproti. Vyšplhat na něj nebylo nic složitého, protože vyskočením na nejnižší římsu ze stolu před domem by zvládl i výškou malý jedinec a výstupků k lezení tu také bylo více než dost. Jakmile jste byli na střeše oba dva, tak jsi konečně mohl dojít ke straně střechy a podívat se směrem k budově, která tě zajímala nejvíc.
Stále jsi z ní mohl vycítit i negamorreanké formy života, ale více tě zajímala cesta tam. Ze střechy na střechu to bylo jen nějakých pět metrů, ale protější hrana vypadala nebezpečně ostře a něco ti říkalo, že by bylo lepší se jí vyhnout. Okolo oken se jemně vlnilo silové pole, jak je chránilo proti násilnému vstupu a do budovy se tedy dalo dostat nejspíše skrze střešní vstup. Kamery jsi nikde zatím neviděl, stejně jako žádného hlídače.
Ta hrana vypadá nebezpečně ...
podotkla zřejmé Letyra a nedůvěřivě se podívala přes kraj střechy,kam mohla vidět na mohutný kamenný plot.
Tvou největší překážkou v dalším postupu se zdála být postava přiopilého gamorreana, což jsi se rozhodl řešit populárním dětským trikem z Chrámu. Běžně se jí říkalo 'navnaď a poskoč' a tak jsi taky hodlal podle toho postupovat. Hodil jsi kamenem do zdi vedle gamorreana, až se směrem k ráně překvapeně otočil. Jakmile sis byl jistý, že se gamorrean věnuje pohledem šutru, tak jsi jej opět o něco poposunul. Gamorrean na něj vytřeštil své oči a něco ve svém jazyce zanadával, což vyústilo jenom v tvoje další posunutí kamene. To se gamorreanovi očividně nelíbilo, začal nadávat ještě více a po kameni se vrhnul, aby se rozplácl samozřejmě vedle. Letyra stojící vedle tebe, která to celé také pozorovala, málem vyprskla smíchy a musela to hodně potlačovat. Ty jsi však stále pozorně sledoval gamorreana, který se po chvilce přece jenom zvednul a rozhodl se zkusit své štěstí znova, tentokrát na oko kradmým postupem, ale ani tentokrát neuspěl a dopadlo to stejně - špičkový placák na zem. Letyra se tentokrát již opravdu málem neudržela a tak jsi jenom počkal až se gamorrean zvedne, pronese několik nadávek a 'schoval' jsi šutr za roh tak, aby jsi dostal gamorrean mimo dohled.
To-to-tohle, to bylo skvělý.
rozdýchávala se Letyra, zatímco jsi zkontroloval ulici, než jsi mohl seskočit dolů. Následovalo opět Letyřino snesení a rychlé přemístění k domu naproti. Vyšplhat na něj nebylo nic složitého, protože vyskočením na nejnižší římsu ze stolu před domem by zvládl i výškou malý jedinec a výstupků k lezení tu také bylo více než dost. Jakmile jste byli na střeše oba dva, tak jsi konečně mohl dojít ke straně střechy a podívat se směrem k budově, která tě zajímala nejvíc.
Stále jsi z ní mohl vycítit i negamorreanké formy života, ale více tě zajímala cesta tam. Ze střechy na střechu to bylo jen nějakých pět metrů, ale protější hrana vypadala nebezpečně ostře a něco ti říkalo, že by bylo lepší se jí vyhnout. Okolo oken se jemně vlnilo silové pole, jak je chránilo proti násilnému vstupu a do budovy se tedy dalo dostat nejspíše skrze střešní vstup. Kamery jsi nikde zatím neviděl, stejně jako žádného hlídače.
Ta hrana vypadá nebezpečně ...
podotkla zřejmé Letyra a nedůvěřivě se podívala přes kraj střechy,kam mohla vidět na mohutný kamenný plot.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
No, rád jsem tě podavil.
Usmál jsem se na ní šibalsky po hrátkách s šutrem a pokračoval jsem v cestě. Teď už jsme před sebou měli cíl naší cesty a zbývalo jenom překonat vnější zabezpečení, abychom se konečně podívali dovnitř. Nebezpečně vypadající hrana protější střechy i s Letyřiným komentářem mě dost odrazovala od prostého skoku, avšak nějak jsme pokračovat museli. Zrodil se mi proto v hlavě plán. Doufal jsem, že zabezpečení střechy není napojené na žádné senzory, respektive věřil jsem, že si stavitelé mysleli, že by se bez velkého hluku a potřeby delšího času nedala střecha srovnat do takové podoby, aby byla pěkně hladká a bezpečná. S tím jsem však mohl něco udělat.
Vytáhl jsem svůj světelný meč a pomocí Síly ho vyslal směrem k protější střeše, abych ho nakonec nad ní opět pomocí Síly zažehl a pomalýmy, rozvážnými seky zahladil metr až dva okraje střechy, aby bylo možné na ní bezpečně přeskočit. Přitom jsem druhou rukou opět pomocí Síly zachycoval usekané části, aby nepadaly dolů a zbytečně někoho neupozornily. Tyto části jsem potom zametl na stranu, aby mi nepřekážely při skoku. Když jsem dočistil okraj, přivolal jsem si meč zpět a po posledním rozhlédnutí jsem s lehkostí přeskočil na druhou stranu, abych se tam nejdříve rychle porozhlédl a následně pomohl Letyře za mnou. Teď už zbývalo jenom zjistit, jak se dostat dovnitř, aniž by to vyvolalo velký rozruch.
No, rád jsem tě podavil.
Usmál jsem se na ní šibalsky po hrátkách s šutrem a pokračoval jsem v cestě. Teď už jsme před sebou měli cíl naší cesty a zbývalo jenom překonat vnější zabezpečení, abychom se konečně podívali dovnitř. Nebezpečně vypadající hrana protější střechy i s Letyřiným komentářem mě dost odrazovala od prostého skoku, avšak nějak jsme pokračovat museli. Zrodil se mi proto v hlavě plán. Doufal jsem, že zabezpečení střechy není napojené na žádné senzory, respektive věřil jsem, že si stavitelé mysleli, že by se bez velkého hluku a potřeby delšího času nedala střecha srovnat do takové podoby, aby byla pěkně hladká a bezpečná. S tím jsem však mohl něco udělat.
Vytáhl jsem svůj světelný meč a pomocí Síly ho vyslal směrem k protější střeše, abych ho nakonec nad ní opět pomocí Síly zažehl a pomalýmy, rozvážnými seky zahladil metr až dva okraje střechy, aby bylo možné na ní bezpečně přeskočit. Přitom jsem druhou rukou opět pomocí Síly zachycoval usekané části, aby nepadaly dolů a zbytečně někoho neupozornily. Tyto části jsem potom zametl na stranu, aby mi nepřekážely při skoku. Když jsem dočistil okraj, přivolal jsem si meč zpět a po posledním rozhlédnutí jsem s lehkostí přeskočil na druhou stranu, abych se tam nejdříve rychle porozhlédl a následně pomohl Letyře za mnou. Teď už zbývalo jenom zjistit, jak se dostat dovnitř, aniž by to vyvolalo velký rozruch.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Nechtěl jsi riskovat nepovedený skok za hranu a proto jsi ji radši 'zahladil' svým světelným mečem, což ti dalo jenom chvilku práce, včetně hlídání si padajících trosek. A tak se ani nebylo čemu divit, když jsi po necelých deseti minutách meč znovu uklízel a což bylo důležité, nikde nezněl žádný poplach. Znova jsi zkontroloval okolí a přeskočil jsi bez potíží na druhou stranu, přímo na odřezané místo, aby jsi musel okamžitě potlačit bolest a uskočit z hrany vedle. Zapomněl jsi totiž na jeden z vedlejších účinu světelného meče při řezání ve větším měřítku. Drobné popálení ti však rychle připomnělo, že většina předmětů po přeříznutí světelným mečem nechladne okamžitě, ale mnohdy to i docela dlouho trvá a to tím déle, čím více byl objekt řezán. Letyře jsi radši pomocí Síly pomohl až za hranu, aby i ona nedoplatila na tvou chybu a mohli jste se společně vydat dovnitř.
Stalo se něco ? Tváříš se, jako by ti na nohu šlápla bantha.
poznamenal nechápavě Letyra, zatímco jste dorazili ke střešnímu vstupu. Ten byl jištěn jednoduchým elektronickým zámkem, jehož zabezpečení jsi byl bez potíží schopen obejít i ty a za dveřmi jsi následně viděl skládané schodiště(tedy s patry a mezipatry) napříč budovou až do nejspíše jednoho podzemního patra. Nikde jsi nespatřil žádné kamery a zatím jsi neviděl ani žádné stráže.
Nechtěl jsi riskovat nepovedený skok za hranu a proto jsi ji radši 'zahladil' svým světelným mečem, což ti dalo jenom chvilku práce, včetně hlídání si padajících trosek. A tak se ani nebylo čemu divit, když jsi po necelých deseti minutách meč znovu uklízel a což bylo důležité, nikde nezněl žádný poplach. Znova jsi zkontroloval okolí a přeskočil jsi bez potíží na druhou stranu, přímo na odřezané místo, aby jsi musel okamžitě potlačit bolest a uskočit z hrany vedle. Zapomněl jsi totiž na jeden z vedlejších účinu světelného meče při řezání ve větším měřítku. Drobné popálení ti však rychle připomnělo, že většina předmětů po přeříznutí světelným mečem nechladne okamžitě, ale mnohdy to i docela dlouho trvá a to tím déle, čím více byl objekt řezán. Letyře jsi radši pomocí Síly pomohl až za hranu, aby i ona nedoplatila na tvou chybu a mohli jste se společně vydat dovnitř.
Stalo se něco ? Tváříš se, jako by ti na nohu šlápla bantha.
poznamenal nechápavě Letyra, zatímco jste dorazili ke střešnímu vstupu. Ten byl jištěn jednoduchým elektronickým zámkem, jehož zabezpečení jsi byl bez potíží schopen obejít i ty a za dveřmi jsi následně viděl skládané schodiště(tedy s patry a mezipatry) napříč budovou až do nejspíše jednoho podzemního patra. Nikde jsi nespatřil žádné kamery a zatím jsi neviděl ani žádné stráže.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Ale nic, jenom jsem nějak blbě došláp, už je to dobrý.
Zalhal jsem Letyře ledabylým hlasem a radši jsem se soustředil na otevření střešního vstupu, abychom se následně mohli po schodišti vydat do některého z nižších pater. Při postupu po schodišti jsem byl připraven využívat Síly ke ztišení svého postupu a také zejména k sondování okolí, aby mě nepřekvapilo nějaké nenadálé setkání. Snažil jsem se zjistit, v jakých patrech jsou nějaké bytosti a také jsem se rozhlížel po budově, jestli mi to něco nepřipomene nebo zda tu jsou i jiné možnosti pohybu jako třeba dostatečně široké větrací šachty, výtahy a tak dále. Letyře jsem už na záčátku naznačil, aby mě následovala a byla u toho úplně zticha a nejlépe taky potichu došlapovala. Začínal jsem si uvědomovat, že kvůli její přítomnosti bude celá mise ztížena.
Ale nic, jenom jsem nějak blbě došláp, už je to dobrý.
Zalhal jsem Letyře ledabylým hlasem a radši jsem se soustředil na otevření střešního vstupu, abychom se následně mohli po schodišti vydat do některého z nižších pater. Při postupu po schodišti jsem byl připraven využívat Síly ke ztišení svého postupu a také zejména k sondování okolí, aby mě nepřekvapilo nějaké nenadálé setkání. Snažil jsem se zjistit, v jakých patrech jsou nějaké bytosti a také jsem se rozhlížel po budově, jestli mi to něco nepřipomene nebo zda tu jsou i jiné možnosti pohybu jako třeba dostatečně široké větrací šachty, výtahy a tak dále. Letyře jsem už na záčátku naznačil, aby mě následovala a byla u toho úplně zticha a nejlépe taky potichu došlapovala. Začínal jsem si uvědomovat, že kvůli její přítomnosti bude celá mise ztížena.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Opatrně jste začali scházet po schodech s tím, že jsi se snažil vycítit přítomnost dalších obyvatel budovy. Letyra tiše kráčela za tebou, až jsi měl občas pocit, že za tebou snad ani nikdo nejde - tichá chůze se tady dle všeho řadila do výčtu jejích schopností. K tvému zklamání jsi žádné ventilační šachty nebo něco obdobného, co by nabídlo alternativní možnost pohybu, nenašel. Podle toho, co jsi zjistil zvenku, měla budova čtyři patra, jenomže schodiště vedlo ještě o dvě patra níže. V těch nejvyšších dvou jsi vycítil dohromady po dvou lidech, kteří spali a krátký náhled do chodeb vedoucích do těchto pater tě utvrdil, že to nejspíš bude obytné patro. O další patro níž už jsi vycítil více osob, konkrétně čtyři, které byly spolu a věnovali se nejspíš nějaké společné činnosti. Chodba samotná měla dvoje menší dveře a dvoje větší do taktéž větších místnosti, přičemž ta čtveřice byla právě v jedné z nich. O další patro níž jsi už předem vycítil dvojici osob zhruba v prostoru, kde byl vchod. K dalšímu průzkumu zbývala ještě dvě patra, která dle všeho vedla pod zemi, nebo jsi se mohl zaměřit na některé prostory v těch patrech, o nichž už něco víš.
Opatrně jste začali scházet po schodech s tím, že jsi se snažil vycítit přítomnost dalších obyvatel budovy. Letyra tiše kráčela za tebou, až jsi měl občas pocit, že za tebou snad ani nikdo nejde - tichá chůze se tady dle všeho řadila do výčtu jejích schopností. K tvému zklamání jsi žádné ventilační šachty nebo něco obdobného, co by nabídlo alternativní možnost pohybu, nenašel. Podle toho, co jsi zjistil zvenku, měla budova čtyři patra, jenomže schodiště vedlo ještě o dvě patra níže. V těch nejvyšších dvou jsi vycítil dohromady po dvou lidech, kteří spali a krátký náhled do chodeb vedoucích do těchto pater tě utvrdil, že to nejspíš bude obytné patro. O další patro níž už jsi vycítil více osob, konkrétně čtyři, které byly spolu a věnovali se nejspíš nějaké společné činnosti. Chodba samotná měla dvoje menší dveře a dvoje větší do taktéž větších místnosti, přičemž ta čtveřice byla právě v jedné z nich. O další patro níž jsi už předem vycítil dvojici osob zhruba v prostoru, kde byl vchod. K dalšímu průzkumu zbývala ještě dvě patra, která dle všeho vedla pod zemi, nebo jsi se mohl zaměřit na některé prostory v těch patrech, o nichž už něco víš.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Zastavil jsem se a chvilku jsem přemýšlel a pak jsem se rozhodl. Bylo celkem jasné, že nahoře asi nenajdeme nic moc zajímavého, a tudíž byla na pořadu večera prohlídka dolních pater. Následně jsem pošeptal Letyře výsledek svého rozhodnutí.
Tady je prd, půjdem se podívat pod zem. Máš blaster? Možná na to dojde. Jinak se drž přímo za mnou a dávej pozor.
Byl jsem celkem strohý, ale to bylo způsobeno stresem, do kterého jsem se začínal dostávat. Dále jsem udržoval v pozoru všechny své smysl a hlavně Sílu a potichým, leč svižným krokem jsem se vydal dolů po schodech s úmyslem dojít až do dolních pater. Samozřejmě jsem měl v úmyslu je předtím, než tam sestoupím "proskenovat" pomocí Síly, abych se dozvěděl o dalších lidech v budově. Také jsem se díval po kamerách a dalších podobných nástrahách, které by bylo případně vhodné odstranit a ruku jsem měl pro jistotu stále blízko svého světelného meče, protože jsem přeci jen očekával potíže. Čuchal jsem separatistu neob nějakou podobnou verbež a s těmi byly vždycky problémy.
Zastavil jsem se a chvilku jsem přemýšlel a pak jsem se rozhodl. Bylo celkem jasné, že nahoře asi nenajdeme nic moc zajímavého, a tudíž byla na pořadu večera prohlídka dolních pater. Následně jsem pošeptal Letyře výsledek svého rozhodnutí.
Tady je prd, půjdem se podívat pod zem. Máš blaster? Možná na to dojde. Jinak se drž přímo za mnou a dávej pozor.
Byl jsem celkem strohý, ale to bylo způsobeno stresem, do kterého jsem se začínal dostávat. Dále jsem udržoval v pozoru všechny své smysl a hlavně Sílu a potichým, leč svižným krokem jsem se vydal dolů po schodech s úmyslem dojít až do dolních pater. Samozřejmě jsem měl v úmyslu je předtím, než tam sestoupím "proskenovat" pomocí Síly, abych se dozvěděl o dalších lidech v budově. Také jsem se díval po kamerách a dalších podobných nástrahách, které by bylo případně vhodné odstranit a ruku jsem měl pro jistotu stále blízko svého světelného meče, protože jsem přeci jen očekával potíže. Čuchal jsem separatistu neob nějakou podobnou verbež a s těmi byly vždycky problémy.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Letyře jsi stručně sdělil své úmysly ve vašem dalším postupu a poté jste vykročili opět vpřed. Sešel jsi schody do nižšího patra a stále ani známka po něčem, co by připomínalo kameru nebo něco podobného. Opět jsi vyslal Sílu na průzkum a hledal po živých bytostech, abys v tomto patře našel hned pět živých duší. Ty byly různě rozmístěny po mnoha místnostech a většina z nich nebyla v bdělém stavu, vyjma dvou. Profil chodby také nevypadal příliš podezřele a prozrazoval několik menších místností a jednu obrovskou, která by snad mohla být skladištěm, skrytým hangárem, nebo něčím podobným. Než jsi se však mohl rozhodnout, jestli budeš zkoumat dále toto patro, tak jsi se rozhodl pro nahlédnutí i do toho nejnižšího.
Jenomže v tom ti zabránila kamera pozorující část schodů vedoucí nejníže. První výskyt vnitřních bezpečnostních opatření mohl naznačovat něco důležitého. Po troše soustředění jsi navíc mohl odvodit, že v nejspodnějším patře jsou tři živé bytosti, ale o jaké se jedná, ti bylo zapovězeno. Z toho krátkého nahlédnutí jsi také mohl vidět, že kamera byla umístěna nad dveřmi, asi metr od posledního schodu, přičemž na celou část schodů měla dobrý výhled. Dveře samotný byly také navíc z nějakého pevného materiálu, který bys jen tak nevykopl.
Letyře jsi stručně sdělil své úmysly ve vašem dalším postupu a poté jste vykročili opět vpřed. Sešel jsi schody do nižšího patra a stále ani známka po něčem, co by připomínalo kameru nebo něco podobného. Opět jsi vyslal Sílu na průzkum a hledal po živých bytostech, abys v tomto patře našel hned pět živých duší. Ty byly různě rozmístěny po mnoha místnostech a většina z nich nebyla v bdělém stavu, vyjma dvou. Profil chodby také nevypadal příliš podezřele a prozrazoval několik menších místností a jednu obrovskou, která by snad mohla být skladištěm, skrytým hangárem, nebo něčím podobným. Než jsi se však mohl rozhodnout, jestli budeš zkoumat dále toto patro, tak jsi se rozhodl pro nahlédnutí i do toho nejnižšího.
Jenomže v tom ti zabránila kamera pozorující část schodů vedoucí nejníže. První výskyt vnitřních bezpečnostních opatření mohl naznačovat něco důležitého. Po troše soustředění jsi navíc mohl odvodit, že v nejspodnějším patře jsou tři živé bytosti, ale o jaké se jedná, ti bylo zapovězeno. Z toho krátkého nahlédnutí jsi také mohl vidět, že kamera byla umístěna nad dveřmi, asi metr od posledního schodu, přičemž na celou část schodů měla dobrý výhled. Dveře samotný byly také navíc z nějakého pevného materiálu, který bys jen tak nevykopl.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Po zhodnocení situace jsem se rozhodl nejprve prohlédnout předposlední patro a to konkrétně onu velkou místnost, ve které bychom mohli najít aspoň nějaké odpovědi, oč tu jde. Byl jsem zvědav, jestli náhodou nenarazíme na nějkou vojenskou techniku či prostě jakékoli jiné známky přítomnosti separatistů nebo jiné skupiny nežádoucích osob. Sdělil jsem tedy Letyře opět svůj plán.
Nejdřív to prohlídnem tady, mohlo by tu bejt něco zajímavýho. Pojď potichu za mnou. Každopádně zlatým hřebem večera bude nejnižší patro, ale to až pozdějc.
Vydal jsem se tedy opatrně, potichu, ale svižně směrem k velké místnosti s úmyslem si ji pěkně prohlédnout a stále jsem byl ve střehu a kontroloval jsem pozice osob v tomto patře, abych čirou náhodou někoho jen tak nepotkal ve dveřích. I pro tyto případy jsem však byl připraven rychle tasit meč či udělit někomu pěknou ránu do obličeje.
Po zhodnocení situace jsem se rozhodl nejprve prohlédnout předposlední patro a to konkrétně onu velkou místnost, ve které bychom mohli najít aspoň nějaké odpovědi, oč tu jde. Byl jsem zvědav, jestli náhodou nenarazíme na nějkou vojenskou techniku či prostě jakékoli jiné známky přítomnosti separatistů nebo jiné skupiny nežádoucích osob. Sdělil jsem tedy Letyře opět svůj plán.
Nejdřív to prohlídnem tady, mohlo by tu bejt něco zajímavýho. Pojď potichu za mnou. Každopádně zlatým hřebem večera bude nejnižší patro, ale to až pozdějc.
Vydal jsem se tedy opatrně, potichu, ale svižně směrem k velké místnosti s úmyslem si ji pěkně prohlédnout a stále jsem byl ve střehu a kontroloval jsem pozice osob v tomto patře, abych čirou náhodou někoho jen tak nepotkal ve dveřích. I pro tyto případy jsem však byl připraven rychle tasit meč či udělit někomu pěknou ránu do obličeje.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Z dvou variant průzkumu jsi se rozhodl nejprve pro tu jednodušší a po upozornění Letyry i tím směrem vyrazil. Ona jenom napjatě přikývla a nic neřekla. Potichu a rychle jste dokráčeli ke dveřím do té velké místnosti a tys je zkusil otevřít. Nebylo překvapující, že byly zavřené, a v cestě ti stál elektronický zámek. Otisk tvé ruky ti samozřejmě neuznal, takže ti stály v cestě stále tytéž zavřené dveře.
Letyra, která stála za tebou se postavila vedle a podívala se na zámek svým pronikavým pohledem.
Víš, jak to otevřít ?
zeptala se bez sebevětšího zaváhání a zkoumala tvou následující reakci, kterou ji na toto poskytneš. V jejím postoji nyní bylo něco hodně sebevědomého a překvapivého, obzvláště v porovnání s tím, jak se doposud plně podřizovala tvému postupu vpřed. Jednu ruku si navíc dala v levý bok a druhou měla lehce položenou na svém pravém stehně a čekala. Čekala, jak budeš postupovat v této situaci s tím, že i ona sama má nejspíš nějaký důvod pro svůj sebevědomý postoj, ale zatím si jej nechala pro sebe.
Z dvou variant průzkumu jsi se rozhodl nejprve pro tu jednodušší a po upozornění Letyry i tím směrem vyrazil. Ona jenom napjatě přikývla a nic neřekla. Potichu a rychle jste dokráčeli ke dveřím do té velké místnosti a tys je zkusil otevřít. Nebylo překvapující, že byly zavřené, a v cestě ti stál elektronický zámek. Otisk tvé ruky ti samozřejmě neuznal, takže ti stály v cestě stále tytéž zavřené dveře.
Letyra, která stála za tebou se postavila vedle a podívala se na zámek svým pronikavým pohledem.
Víš, jak to otevřít ?
zeptala se bez sebevětšího zaváhání a zkoumala tvou následující reakci, kterou ji na toto poskytneš. V jejím postoji nyní bylo něco hodně sebevědomého a překvapivého, obzvláště v porovnání s tím, jak se doposud plně podřizovala tvému postupu vpřed. Jednu ruku si navíc dala v levý bok a druhou měla lehce položenou na svém pravém stehně a čekala. Čekala, jak budeš postupovat v této situaci s tím, že i ona sama má nejspíš nějaký důvod pro svůj sebevědomý postoj, ale zatím si jej nechala pro sebe.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Zas tak jem se nedivil, že byly dveře zamčené, spíše mě zarazilo jak Letyra vystřelila. Zdálo se, že si byla víc než jistá sama sebou a dost jasně mi to dávala najevo. Brzy mi došlo, že by to mohlo být spojeno s její otázkou a mou schopností otevřit dveře. Ještě jednou jsem se podíval na zámek a abych se neshodil, tak jsem ji odpověděl tak, abych nebyl za břídila.
Jasně že vím, jak to otevřít, není to zas tak sofistikovanej zámek.
Jakoby jsem se sklonil k zámku, který bych možná dokázal a možná také nedokázal otevřit. Chtěl jsem eliminovat moment ztrapnění se, a tak než jsem začal, jsem se zase napřímil a podíval se na ní, abych zahrál zájem o její otázku.
Proč se vůbec ptáš? Chceš si to snad zkusit sama? Že by měli novináři výcvik v otevírání zámku? ... No vlastně bych se tomu ani nedivil, bulvár se hrabe kde včem, i když si myslím, že tohle by bylo nad tvoje síly.
Popíchl jsem ji narážkou na její práci a navíc jsem ji dal jasně najevo, že nevěřím, že by dveře mohla zvládnout otevřít, což by ji mohlo nabudit v tom, aby mi předvedla, jak se mýlím. Celý svůj proslov jsem učinil tichým, trochu posměšným, ale dost odlehčeným hlasem, že kterého muselo být patrné, že nejsem o zle míněnou urážku, ale pouze o pošťouchnutí. Vše jsem doprovodil lehkým úsměvem a následně jsem zkontroloval situaci pomocí Síly. Pořád bylo třeba být na pozoru.
Zas tak jem se nedivil, že byly dveře zamčené, spíše mě zarazilo jak Letyra vystřelila. Zdálo se, že si byla víc než jistá sama sebou a dost jasně mi to dávala najevo. Brzy mi došlo, že by to mohlo být spojeno s její otázkou a mou schopností otevřit dveře. Ještě jednou jsem se podíval na zámek a abych se neshodil, tak jsem ji odpověděl tak, abych nebyl za břídila.
Jasně že vím, jak to otevřít, není to zas tak sofistikovanej zámek.
Jakoby jsem se sklonil k zámku, který bych možná dokázal a možná také nedokázal otevřit. Chtěl jsem eliminovat moment ztrapnění se, a tak než jsem začal, jsem se zase napřímil a podíval se na ní, abych zahrál zájem o její otázku.
Proč se vůbec ptáš? Chceš si to snad zkusit sama? Že by měli novináři výcvik v otevírání zámku? ... No vlastně bych se tomu ani nedivil, bulvár se hrabe kde včem, i když si myslím, že tohle by bylo nad tvoje síly.
Popíchl jsem ji narážkou na její práci a navíc jsem ji dal jasně najevo, že nevěřím, že by dveře mohla zvládnout otevřít, což by ji mohlo nabudit v tom, aby mi předvedla, jak se mýlím. Celý svůj proslov jsem učinil tichým, trochu posměšným, ale dost odlehčeným hlasem, že kterého muselo být patrné, že nejsem o zle míněnou urážku, ale pouze o pošťouchnutí. Vše jsem doprovodil lehkým úsměvem a následně jsem zkontroloval situaci pomocí Síly. Pořád bylo třeba být na pozoru.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Když jsi sebevědomě prohlásil o tom, že dovedeš tenhle zámek bez problémů otevřít, tak ti nemohla ujít úsměv Letyra, který byl do jisté míry opovrhující a hlavně prozrazoval nedůvěru. Ani tvůj další komentář to však nijak výrazně nevylepšil a nakonec zakroutila nevěřícně hlavou.
Otvírání dveří světelným mečem není sofistikované. Jsem zvědavá, jestli někdy potkám Jediho, který za sebou nenechává kouřící kousky duraceli nebo podobně.
poznamená stejně opovrhujícím tónem, jako se předtím tvářila. Gestem ruky tě odehnala od zámku a zalovila si v účesu, odkud vytáhla sponku. Zapřísahal by ses, že jak je Yoda zelený, tak ta sponka tam dřív nebyla. Letyra ji jemně podstrčila pod okrajem panelu, táhla ji trochu nahoru, aby se ozvalo cvaknutí a dveře se otevřely.
A neurážej novináře, na hrabání ve věcech ostatních se používají jiní lidé. Problémy mi dělá domovník, který mi neustále hlavním heslem mění přístupová práva na zámku mého apartmánu.
poznamenala nyní ublíženým tónem a opět předvedla brilantní změnu emocí z čisté arogance na nebohou nevinnost. Nemít po ruce Sílu, tak by bylo hodně těžké prokouknout její skutečné pocity a náladu.
Když jsi sebevědomě prohlásil o tom, že dovedeš tenhle zámek bez problémů otevřít, tak ti nemohla ujít úsměv Letyra, který byl do jisté míry opovrhující a hlavně prozrazoval nedůvěru. Ani tvůj další komentář to však nijak výrazně nevylepšil a nakonec zakroutila nevěřícně hlavou.
Otvírání dveří světelným mečem není sofistikované. Jsem zvědavá, jestli někdy potkám Jediho, který za sebou nenechává kouřící kousky duraceli nebo podobně.
poznamená stejně opovrhujícím tónem, jako se předtím tvářila. Gestem ruky tě odehnala od zámku a zalovila si v účesu, odkud vytáhla sponku. Zapřísahal by ses, že jak je Yoda zelený, tak ta sponka tam dřív nebyla. Letyra ji jemně podstrčila pod okrajem panelu, táhla ji trochu nahoru, aby se ozvalo cvaknutí a dveře se otevřely.
A neurážej novináře, na hrabání ve věcech ostatních se používají jiní lidé. Problémy mi dělá domovník, který mi neustále hlavním heslem mění přístupová práva na zámku mého apartmánu.
poznamenala nyní ublíženým tónem a opět předvedla brilantní změnu emocí z čisté arogance na nebohou nevinnost. Nemít po ruce Sílu, tak by bylo hodně těžké prokouknout její skutečné pocity a náladu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.


Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Jasně.
Prohodím otrávaně a v duchu si říkám, jak jen je ta ženská příšerně otravná a šílená. Nicméně teď nebyl čas na handrkování se, a tak jsem ji nijak dál neřešil. Teď bylo na čase podívat se dovnítř. Poté, co se Letyře podařilo otevřít dveře, opatrně a stále ve střehu jsem nahlédl dovnitř, nejdřív zkoumaje, zda zde není nějaké další zabezpečení, které by mohlo prozradit naší přítomnost. Následně jsem pomalu vkročil dovnitř a předpokládal jsem, že mě Letyra bude následovat a snad jí napadne zavřit za sebou dveře. Bylo na čase se tu porozhlédnout a pořádně vše prozkoumat. s rukou stále připravenou na jílci meče jsem tedy začal hrubě ohledávat celou místnost, abych odhalil případná bezpečnostní rizika. Až poté jsem přistoupil k prohledání samotné místnosti a jejího obsahu. Sice mi bylo trochu proti srsti rozsvěcet, ale přeci jenom bez toho by byl průzkum dosti ztižený, takže nebylo jiné volby.
Jasně.
Prohodím otrávaně a v duchu si říkám, jak jen je ta ženská příšerně otravná a šílená. Nicméně teď nebyl čas na handrkování se, a tak jsem ji nijak dál neřešil. Teď bylo na čase podívat se dovnítř. Poté, co se Letyře podařilo otevřít dveře, opatrně a stále ve střehu jsem nahlédl dovnitř, nejdřív zkoumaje, zda zde není nějaké další zabezpečení, které by mohlo prozradit naší přítomnost. Následně jsem pomalu vkročil dovnitř a předpokládal jsem, že mě Letyra bude následovat a snad jí napadne zavřit za sebou dveře. Bylo na čase se tu porozhlédnout a pořádně vše prozkoumat. s rukou stále připravenou na jílci meče jsem tedy začal hrubě ohledávat celou místnost, abych odhalil případná bezpečnostní rizika. Až poté jsem přistoupil k prohledání samotné místnosti a jejího obsahu. Sice mi bylo trochu proti srsti rozsvěcet, ale přeci jenom bez toho by byl průzkum dosti ztižený, takže nebylo jiné volby.

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
- Jordi Linx
- Administrator
- Příspěvky: 6478
- Registrován: 14.11.2007 09:50:20
- Bydliště: Fyodos
- Discord: Yoshi#2991
- Kontaktovat uživatele:
Gamorr, Pevnost klanu Grwarrhk:
Upustil jsi od možnosti dohadování se s Letyrou a zaměřil jsi svou pozornost na průzkum skladiště, které bylo právě před vámi. Vyčkal jsi, až Letyra zavře dveře a poté jsi vyhledal vypínač, kterým jsi rozsvítil světla ve skladišti, jak se již po několika momentech ukázalo. Letyra se na tebe okamžitě zaraženě otočila a nechápavě se na tebe dívala. Než jsi se musel vyrovnávat s jejím šokovaným výrazem, tak jsi mohl zjistit, že skladiště bylo plné beden porůznu naskládaných.
Zbláznil ses ? Rozsvítit v celém skladišti, jakoby na Tatooine mělo každou chvíli začít pršet ? Vždyť je to napojený na hlavní energetický okruh !
poznamenala rychle, aby se otočila směrem k vypínači a světlo vypnula, než se opatrně vrátila k tobě.
Doufej, že si toho nikdo nevšimnul, ale pochybuju o tom. A neříkej mi, že nemáš s sebou nic jako baterku nebo něco podobného, zvlášť když plníš úkoly v noci.
zadoufala Letyra zděšeně, ale bohužel její slova o tvém bláznovství se vyplnila. Netrvalo to ani minutu a už jsi mohl vycítit, jak se k vám někdo blížil. A moc času na schování jsi už neměl.
Upustil jsi od možnosti dohadování se s Letyrou a zaměřil jsi svou pozornost na průzkum skladiště, které bylo právě před vámi. Vyčkal jsi, až Letyra zavře dveře a poté jsi vyhledal vypínač, kterým jsi rozsvítil světla ve skladišti, jak se již po několika momentech ukázalo. Letyra se na tebe okamžitě zaraženě otočila a nechápavě se na tebe dívala. Než jsi se musel vyrovnávat s jejím šokovaným výrazem, tak jsi mohl zjistit, že skladiště bylo plné beden porůznu naskládaných.
Zbláznil ses ? Rozsvítit v celém skladišti, jakoby na Tatooine mělo každou chvíli začít pršet ? Vždyť je to napojený na hlavní energetický okruh !
poznamenala rychle, aby se otočila směrem k vypínači a světlo vypnula, než se opatrně vrátila k tobě.
Doufej, že si toho nikdo nevšimnul, ale pochybuju o tom. A neříkej mi, že nemáš s sebou nic jako baterku nebo něco podobného, zvlášť když plníš úkoly v noci.
zadoufala Letyra zděšeně, ale bohužel její slova o tvém bláznovství se vyplnila. Netrvalo to ani minutu a už jsi mohl vycítit, jak se k vám někdo blížil. A moc času na schování jsi už neměl.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

