4. Mise pro Hayasan(Hayasan Geri)

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Když se ozval rytíř Ninn, nemohla jsem se nezasmát. I když jsem byla na misi, tak zrovna teď žádné nebezpečí nehrozilo, nemusela jsem dávat až zas tak velký pozor, odpočívala jsem se a mohla jsem si dovolit pobavit se. Tedy alespoň dle svého názoru.
Hasano? U všech Sithů, to je ale hnusný jméno!
Jo, jsem to já,
natáhla jsem si nohy a ještě více se uvelebila. Moc teplo nebylo, ale pořád mi bylo lépe než v jeskyni. Vlastně jsem byla ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Být s nervózními zajatci v té ledárně… ještě že se tou rádoby velitelkou stala Sall a já v tomto ohledu nemusela mít žádné starosti.
Promiň, nemohla jsem ti to vzít. Motal se tu brácha a ten vopičák by se mi zase smál. A kdybych ho praštila, tak táta zase praští mne. Ale už jsem sama, takže je to v pohodě. Co ty? Jsi sám? Jestli tě odposlouchávají tví kámoši a zase se mi budou pošklebovat, tak přísahám, že příště je všechny na místě uškrtím!
Nevěděla jsem, jestli je Ninn sám. Koneckonců, i on mi mohl volat z donucení, takže jsem se to pokusila zahrát tak nějak… aby buď mohl pokračovat v bezduchém tlachání, do kterého zapasujeme ty důležité informace, nebo aby mne mohl ujistit, že je sám.
Je možné, že by mohli odposlouchávat? Když jsou na všechno tak připravení… jak moc je to pravděpodobné? Nebude lepší, když to nebudeme riskovat a všechno důležité vyřídíme osobně?
Nedáme si někde sraz? A nejsem si jistá, jestli s tebou chci na nějakou další večeři vůbec jít. Minule jsi to pořádně pokazil. Možná bude lepší, když si promluvíme z očí do očí a potom se uvidí,
Navrhla jsem pro jistotu osobní setkání, aniž bych vypadla z role, kterou jsem se rozhodla hrát. Jo, tohle se mi vážně líbilo a v rámci možností jsem si to i užívala.
Stejně od Ninna nebylo moc chytré, že zmiňoval jména. Kdyby si tu zprávu přečetli ti lapkové, zajímali by se o to, kdo mi to poslal… a možná bych jim řekla nějaké své vymyšlené jméno a zvládla bych vymyslet jméno i na n… nebylo by od něj daleko bezpečnější, kdyby řekl „ahoj, to jsi ty, zlato?“ Pořádně by mi to zkomplikoval a já bych si musela vymýšlet nějakou novou historku…
Nemyslela jsem si, že Ninn je o moc lepší jak já. Možná měl více zkušeností, ale zdálo se mi, že to je už podruhé, co něco zcela nedomyslel. Ale na druhou stranu, zdálo se mi, že s Ninnem se mi spolupracuje celkem dobře. A to tykání zcela jistě přejde. Ostatně, kdyby nás někdo skutečně odposlouchával, tak vykání by mu přišlo divné. A co se mé role týče, kterou jsem na sebe tak nějak automaticky vzala… tohle by pochopil i hutt po amputaci hlavy.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Při vaší komlinkové výměně informací sis uvědomila, že by v jistých potížích mohl být i Ninn osobně a proto jsi zatím držela dál roli, byť jsi potvrdila, že je vše na tvé straně v pořádku. Mezitím ses snažila uvolnit, jak jen to bylo možné a tělo se tomu jenom dobrovolně poddávalo.
Hayasan, říct do hovoru u kterého si myslíš, že by mohl být odposlouchávaný, slovo "tví kámoši tě odposlouchávají", může vzbudit podezření. Lepší by bylo použít poslouchají, navíc to je hovorovější. Každopádně tenhle komlink je šifrovaný, takže si s ničím dalším nemusíš dělat starosti. Jediské vybavení by nám přeci jen mělo poskytovat i nějakou tu další výhodu k těm, které už máme,
odpověděl ti už běžným tónem rytíř Ninn a zároveň poukázal, že i ses nevyvarovala drobného přeřeku, který by za jiných okolností mohl vzbudit podezření, což je přesný opak toho, o což se podobně nastavený rozhovor měl snažit. Ale bylo ti to řečeno věcně informativním tónem, nebo to tak alespoň minimálně znělo.
K mojí situaci, vysledoval jsem je až k místu, kde provedli přeskladnění a poté vše odsud odvezli dál na jiných vozidlech. Na jeden z nich jsem umístil sledovací zařízení a informoval mistry Renmira a Siliina o vývoji. Dohodli jsme se, že zásilku zboží si už převezme jeden z nich a já vyrazím do pozice pro záchranu zajatců. Tam počkáme, než dostaneme signál a do té doby jenom zjistíme, jak co nejlépe osvobodit zajatce a případně neutralizovat únosce. Teď bych ale potřeboval nasměrovat k tobě, plus nějaké stručné hlášení, co se dělo,
shrnul vývoj situace na jeho straně, zatímco sledoval svou část konvoje. Prozradil taky, že se do hry vloží i jeden ze zbývajících dvou mistrů, byť jsi netušila který a v jaké roli.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Rytíř měl pravdu, že jsem mohla být nápadná, takže jsem jeho informaci o mém mírném prořeknutí se přešla bez jakýchkoliv poznámek. Ani jsem mu nevyčetla, že možná si také nepočínal až zas tak nápadně. Zmiňovat jakékoliv jména prostě nebylo moc chytré. Ale odpočívalo se mi moc hezky a na nějakou hádku či hru „kdo udělal větší chybu“ jsem neměla ani pomyšlení.
Ninnovy informace mne příliš nevzrušovaly. Pro mne bylo podstatné to, co neřekl. Kdyby se mému mistrovi něco stalo, zcela jistě by se o takovém detailu nezapomněl zmínit. Ale možná by ani nemusel, protože já sama bych to cítila.
Naše zajatce odvedli do jakéhosi podzemního komplexu, proto jsem byla nedostupná. Plus mínus dvě hodiny jsem tam hlídala, zda je náhodou ještě někam nepřemístí, ale snad tam už zůstanou. Ustájili dokonce i svá zvířata. Ten komplex je pozůstatek nějaké těžby, trochu to asi rozšířili a upravili. Myslím si, že systém štol by mohl být celkem rozlehlý a zcela jistě existuje víc přístupových cest než jenom ta jedna, o které vím. Nejsem si zcela jistá, zda má smysl hledat další, protože ty můžou být vzdáleny i několik desítek kilometrů odtud, ne?
Přešla jsem rovnou k hlášení, o které bylo žádáno. Pohodlněji už jsem si snad ani sednout nemohla, takže jsem si jen vychutnávala to, že kromě šeptání nemusím vůbec nic dělat.
K holkám jsem se nedostala, postavili do chodby strážného. Sice bych ho mohla zneškodnit, ale přišlo mi zbytečné na sebe nějak víc upozorňovat. Sall i Hey by měly být v pořádku. A ti huttovi lidi nemají jen chytré velitele, oni sami asi prodělali nějaký vojenský výcvik,
dokončila jsem své hlášení. Jen jsem se jaksi úmyslně zapomněla zmínit o tom, proč jsem odešla. Nechtěla jsem Ninnovi říkat, že jsem tam usínala.
Ke mně se dostanete tak, že na rozcestí se dáte do leva a půjdete po cestě. Budete se jí držet. Dojdete na konec lesa, kde se cesta bude mírně svažovat okolo kopce. Pořád po ní půjdete, za pár minut narazíte na menší lesík, který minete a budete pokračovat dál, dokud nedojdete k bráně od areálu, kde se cosi těžilo, a jste v cíli,
popsala jsem cestu, jak jsem si ji zapamatovala. Možná tam byly nějaké nepřesnosti, ale Ninn není hlupák a přinejhorším se bude orientovat pomocí Síly.
Najdete mne v okolí. Asi nemá cenu, abych vám popisovala každé křoví, nepochybuju o tom, že mne lehce najdete. Kamery zde zřejmě žádné nemají. Jen nevím, jestli tam někde na cestě nejsou strážní. Mohli je třeba u brány nebo na cestu postavit,
ukončila jsem svou řeč. Pokud by Ninn už neměl žádné doplňující otázky, plánovala jsem se s ním slušně rozloučit a meditovat, dokud nepřijde. Potřebovala jsem doplnit alespoň nějaké síly, nehledě na to, že jsem před cizími Jedii nechtěla vypadat jako padavka, která nevydrží trochu námahy.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Libovala sis v relativně příjemném posezení a v klidu tichým hlasem předávala informace rytíři Ninnovi, kam jsi shrnula jak cestu k hoře, tak i nějaký ten základní průběh toho všeho, co se odehrálo od té doby, kdy jste se rozdělili. Neopomněla jsi připojit i několik domněnek ohledně komplexu a toho, co jsi dovedla vypozorovat a shrnout.
To nám situaci pro osvobození notně komplikuje, ale to vymyslíme, až dorazím. Z popisu cesty bych tam měl trefit bez větších potíží a poblíž hory si tě už nějak najdu. Do té doby si můžeš odpočinout, mám dojem, že v noci rozhodně únosci nic dělat nebudou, ne, když dneska provedli to přepadení. Podle všeho si zajatce nechávají vždy minimálně dva dny, než s nimi provedou něco dalšího. Je to pro ně vlastně jakási pojistka pro případ nouze,
odpověděl ti rytíř Ninn. Udělil i doporučení ohledně instrukcí a prozradil, že není potřeba nikam výrazně spěchat. Zároveň prozradil historické zkušenosti s podobnou situací, která se odehrála právě na této planetě. S vědomím, že, pokud mezi zajatci nebude docházet k potížím, tak by mělo být vše v pořádku, bys následně mohla meditovat v klidu.
Zkusím dorazit co nejrychleji, ale v noci rozhodně nic podnikat nebudeme, nejdřív si musíme zjistit, co nejvíce informací, než něco podnikneme, takže můžeš být v klidu a měj se jen na pozoru před nějakou případnou hlídkou a dravou zvěří. I tady se dle všeho občas něco vyskytne,
dodal ještě, než ukončil váš hovor a ty ses tak mohla soustředit na vlastní meditaci.

Z meditace tě vyrušila až cizí přítomnost, byť vlastně nebyla až tak cizí, když sis to uvědomila. Přerušila jsi tedy svou meditaci, abys zjistila, že rytíř Ninn nyní seděl vedle tebe a promasírovával si nohy skrz své roucho.
Klidně pokračuj, taky bych si chtěl ještě chvilku odpočinout, za dnešek jsem si toho už naběhal dost hodně,
pousmál se a ani nezmínil, že se k tobě opět dostal prakticky nespatřen, kdy opět jenom dostál drbům, že je velice dovedný v tom nebýt zpozorován nebo spatřen.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Ninnovy informace mne potěšily. Vypadalo to, že jsem s trochou štěstí nic nezanedbala. Opravdu by bylo blbé, kdyby holky někam přemístili a já o tom nevěděla. Začala jsem meditovat a měla jsem o jednu starost méně, což bylo dobře.

Osobní přítomnost rytíře Ninna mne překvapila, ostatně, jako obvykle u tohoto Jediho.
U Síly…
Povzdechla jsem si trochu, protože bych něco podobného také chtěla umět.
Možná, když slušně požádám, tak bych nějakou soukromou lekci dostat mohla. U Sarwena to přece také fungovalo. Ale to můžu vyřešit až později.
Já se spíš plížila, schovávala, vzpomínala na younglingské hry a na vtípky, ve kterých figurovala Síla, podrážení nohou a pád,
s úsměvem jsem seznámila rytíře s tím, co jsem měla za sebou já. Nebyla jsem nijak podrážděná, kvůli přerušené meditaci, ale nebyla jsem ani nijak výrazněji odpočatá. Na to jsem meditovala příliš krátce.
Budeme držet hlídku, rytíři? Pokud byste chtěl, tak já jsem aspoň chvíli meditovala, takže byste si mohl odpočinout zase vy. Ale nemyslím si, že by to bylo nezbytné,
loupla jsem po rytíři trošku zvědavým pohledem. Kdyby to bylo jenom na mne, tak nehlídám.
Nikoho jsem venku neviděla a ani jsem ho necítila v Síle,
vysvětlila jsem, proč tu bylo dle mého názoru alespoň trochu bezpečno. Ale nevěděla jsem, co si o naprostém nedostatku jakýchkoliv bezpečnostních opatření myslí rytíř, takže jsem se rozhodla, že se něco pokusím vyštrachat z paměti. Ale vzhledem k tomu, že jsem si toho z výcviku ani v této oblasti moc nepamatovala, tak se mé návrhy smrskly na jeden, který mi v paměti z jistých důvodů uvízl.
Když tak bychom mohli natáhnout nějaké provázky či lanka, pokud máte. Dělávali jsme to, a když někdo zakopl a spadl, tak jsme se mu potom smáli… což samozřejmě nebylo hezké, ale po tmě by si toho snad nikdo nevšiml a případný hluk by nás varoval, kdybychom si příchozího nevšimli… i když nevím, proč by měl prohledávat křoví, když o mě snad neví, čímž si samozřejmě nemohu být jistá, ale vycházím z předpokladu, že o mne neví, jinak by snad už nějak zareagovali,
pokusila jsem se ještě dořešit organizační záležitosti.
A rytíři? Myslíte si, že byste mi mohl dát alespoň trochu vody, prosím? Já jsem se ještě po žádné nestačila podívat. Byla jsem v jeskyni a potom jsem čekala na vás,
opět jsem vynechala hlavní důvod, proč jsem se po žádné nedívala. Nechtěla jsem říkat, že jsem byla příliš unavená.
Vodu tu někde musí mít, protože ta zvířata musí něco pít. A dost pochybuju o tom, že by ji dováželi, protože by je to ohrožovalo. Konvojů s vodou by si lidi možná všimli.
Meditovat jsem plánovala až poté, co jsem dořešila všechno, co mne napadlo a považovala jsem to za důležité. Společnost Ninna mi byla spíše příjemná. Renmir by mi asi vadil víc, zatímco kdyby zde byl Siliin, to by bylo super, ale Ninn mi skutečně nijak výrazněji nevadil a to i přes poučování, kterému beztak neuniknu jako při minulém setkání.
Doufala jsem, že tentokrtá bych mohla dosáhnout trošku hlubšího stavu meditace, abych mohla vnímat Sílu a její proudění. Pokud by to jen trošku šlo, chtěla jsem tímto způsobem "prozkoumat" jeskyni s únosci. Třeba ybch přišla na něco, co mi dostatečně nedocvaklo, nebo bych se na to jen podívala z jiného úhlu...

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Náhle zjevení rytíře Ninna tě nevyvedlo tolik z míry jako poprvé, ale i tak tě to překvapilo. Pokud sis tohle shrnula, tak se vlastně ani nebylo čemu divit, že zrovna on byl vybrán na tuhle pozici v rámci plánu, který právě probíhal. Ninn tě poslouchal a pokračoval přitom v masáži dolních končetin, aby skončil jejich protahováním.
Občas se může zdát, že práce rytíře není nic jiného, než trochu vážnější younglingská zábava. Ale to je jenom obecný mýlka na první pohled, protože to v těch důležitých situacích vyžaduje víc a hraje se tam už o životy,
poznamenal, než dokončil své protahování, prohmatal okolní zemi a našel si vhodné místo k posazení. Rovnou si sedl do meditačního sedu, i když se meditaci samotné hned neoddal. Chtěl samozřejmě nejprve dořešit vaši komunikaci.
Hlídky nebudou zapotřebí, už jsem si to tady okolo prošel a nikdo tu doopravdy není. Vlastně se ani nedivím, přítomností hlídek by na sebe akorát zbytečně upozorňovali a jsou přesvědčeni, že dovnitř existuje jediný vchod, který mají určitě pojištěný různými způsoby,
prozradil rytíř, že se nebudeš muset zbytečně vysilovat dříve, než v ranních hodinách. Vylíčil i teorii, proč si myslel, že tu venku žádné hlídky nebyly a to i na základě jeho vlastní obhlídky okolí. Mezitím vytáhl lahev s vodou, která byla k tvému překvapení skoro plná a naznačil ti, aby ses bez váhání napila. Po navrácení by trochu upil i on sám, než by nádoba opět zmizela v záhybech jeho roucha.
Pasti nebudeme riskovat. Kdyby do ní někdo spadnul a prozkoumal ji, jenom by to prozradilo naši přítomnost, což zatím nechceme. V klidu ještě medituj, já budu během své meditace i částečně pátrat v Síle, jestli se něco neblíží, ale jinak doporučuji co nejvíce čerpat síly. Meditace nemůže spánek zcela nahradit a zítra budeme potřebovat ještě hodně sil.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Rytířovy argumenty a návrhy byly rozumné, takže jsem se nechtěla zbytečně dohadovat. Vlastně se mi i ulevilo. Potřebovala jsem si odpočinout, protože jsem byla vyčerpanější než po tréninku s mistrem Siliinem a to bylo co říct.
Máte pravdu… dneska minimálně podruhé, či snad už potřetí?
Usmála jsem se a rozhodně v mém hlase nebyl žádný drzý podtón. Skutečně jsem si nechtěla přidělávat další problémy.
Nebo možná i počtvrté, nicméně pokud mne omluvíte, raději znovu zkusím meditovat. Ty younglingské hry mne vyčerpaly více, než by se mi bylo bývalo líbilo,
znovu jsem se usmála, i když rytířovy řeči sklouzávaly k dalšímu poučování. Ale byla jsem v poměrně velkorysé náladě, měl pravdu a já byla příliš vyčerpaná na to, abych se zabývala svou nelibostí, takže jsem se to rozhodla přehlédnout. Možná bych přežila i nesnesitelného Renmira.
Pokud rytíř nic důležitého nepodotkl, zavřela jsem oči, aby se mi lépe meditovalo. Sice jsem to nahlas neřekla, ale také jsem chtěla podniknout své vlastní pátrání pomocí Síly. Nechtěla jsem ráno vypadat jako nějaký zabedněnec, který pomocí meditace čerpal pouze další energii. Ta se sice bude hodit, ale na pořádný odpočinek bude určit čas, až se vrátím na loď.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Možnost výraznějšího odpočinku jsi přijala s povděkem a pouze jsi rytíři odpověděla a potvrdila mu, že dnes konstatoval pouze pravdivá tvrzení než-li naopak. Jeho pohled v sobě nesl jistou dávku ironie, ale nic k tomu nepoznamenal, nebo ani nechtěl. Mohla sis v tu chvíli jen domyslet, jestli byla ta ironie skutečná, nebo zčásti hraná, kdy to bral spíše jako vtip.
Potom jste se už jen oba soustředili na meditaci a v té vám uplynuly následující hodiny. Po chvilce, kdys občas zkoušela vnímat i své okolí, jsi musela část koncentrace přesunout i do nějakého zahřátí těla, protože noc opravdu nepatřila mezi nejteplejší, ale i tak se ti dařilo se dostatečně regenerovat.
Občas jsi se sice zkoušela dívat okolo, ale možná ani ne tak ke svému překvapení, jsi nedovedla zachytit Ninna, byť jsi věděla, že seděl prakticky hned vedle tebe.

Meditaci jsi přerušila zhruba za úsvitu a cítila ses o poznání lépe, než k večeru předcházejícího dne. Nebylo to sice srovnatelné s kvalitním několikahodinovým spánkem, ale rozhodně to bylo dost na to, abys mohla normálně fungovat a to i z hlediska nějakého bojového zatížení.
Ninn nebyl nikde poblíž, ale spatřila jsi menší balíček, v němž byl kousek sušeného masa, lahev s vodou, která byla opět plná a kus trvanlivého pečiva v podobě jakési placky. Nebyla to královská snídaně, ale vypadalo to relativně v pořádku a určitě by ti to mohlo pomoci se posílit. O současné pozici Ninna jsi však netušila vůbec nic a nezdálo se, že by měl být někde výrazně poblíž.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Meditaci jsem přerušila ráno. Možná trošku labužnicky jsem se s přivřenýma očima protáhla. V rámci možností mi bylo dobře a s rukou na srdci jsem musela přiznat, že meditovat v přírodě má něco do sebe. Na nějaké to kempování a trampování bych si dokázala zvyknout. Oželela bych dokonce i teplou sprchu a zrcadlo v koupelně.
Vstala jsem a trošku jsem si protáhla ztuhlé svaly. Ale nijak jsem to nepřeháněla. Bylo mi dobře, vycházelo sluníčko, já do něj mhouřila oči a má nálada byla doslova vynikající. A to i přes to, co mne asi čeká.
Teprve teď jsem se rozhlédla po okolí. Hledala jsem Ninna, ale ten byl… jen Síla ví kde.
Možná šel omrknout holky, nebo se potřeboval osobně setkat s mistry… kdo ví.
Zkontrolovala jsem si komlink, zda na něm nemám nějaké instrukce, ale udělala jsem to spíše jenom pro jistotu. Rozhodně jsem nepanikařila. Byla jsem rozhodnutá, že na Ninna zatím budu čekat. Pokud by byl ve štole, nemělo cenu se tam motat. Stejně jako nemělo cenu dožadovat se instrukcí, pokud žádné nebyly. Určitě totiž nakonec přijdou samy.
I když byl pro mne Ninn prakticky nepolapitelný, přes to všechno jsem se pokusila sáhnout k Síle. Trošku jsem doufala, že se mi podaří ho objevit… ale kdyby tomu tak nebylo, srdce by mi to netrhalo. Své pátrání jsem zaměřila především na štolu.
Ať už mé pátrání dopadlo jakkoliv, jídlo mi posléze připomnělo, jaký mám hlad. Jen jsem si nebyla jistá, zda to má být snídaně, či jídlo na celý den. Bylo celkem možné, že Ninn musel minimalizovat příděly, protože počítal s jídlem pouze pro sebe. I když jsem tedy měla hlad, snědla jsem asi jenom třetinu placky, ale sušeného masa jsem se ani netkla. Na můj vkus bylo totiž příliš slané. Nezapomněla jsem se napít a aspoň trošku si opláchnout obličej, i když jsem vodou nechtěla zbytečně plýtvat.
Pokud do té doby Ninn nepřišel a nedostala jsem nějakým způsobem instrukce, uvelebila jsem se na slunci (pokud to jen trošku šlo), mhouřila oči, trochu se rozvalovala, užívala si východu slunce a začátku dne, o kterém jsem si myslela, že by mohl být krásný. Pokud nedojde k boji a nestane se nějaká tragédie.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Z nachystaného přídělu sis toho nakonec moc nevzala a nejvíce jsi nakonec využila vody. Tvé následné pátrání po Ninnovi bylo podle očekávání neúspěšné, stejně jako ses nic nového nedozvěděla směrem od štoly. To, že se v jejím úvodu nic nedělo mohla být ale i dobrá zpráva, než-li jenom naopak. A protože ani na komlinku žádné informace nebyly, tak jsi se rozhodla prostě a jednoduše čekat, dokud se rytíř nevrátil.
To nakonec netrvalo až tak dlouho a po zhruba půl hodině se téměř neslyšně vynořil z jednoho křoví. Plášť měl nyní natočený zelenou vrstvou vzhůru se složitým a dle všeho i náhodným vzorem střídajícím barvy zeleně. I když měl tedy k dispozici Sílu, tak další způsoby maskování nikterak nepodceňoval.
Dobré ráno. Koukám, že jsi si už něčeho zobla. Klidně to můžeš spořádat celé, mám zásoby na dva dny a už jsme v okolí objevil dvoje různé plody, které jsou také jedlé, i když chuťově si na oblibě nezískají,
poznamenal po svém návratu a přikrčil se u jednoho ze křoví, odkud mohl vidět přímo na vchod štoly. Na první pohled navíc vypadal, jakoby měl za sebou poctivý osmihodinový spánek, i když jsi sama věděla, že měl k dispozici pouze taky meditaci.
Udělal jsem průzkum okolí a pokusil se najít nějaký další vchod, ale bez úspěchu. Budeme tedy muset naplánovat záchrannou akci štolou, což nám dost věcí komplikuje. Hlavní však je, že holky jsou dle všeho v bezpečí a v pořádku a také v klidu, takže ani nemusíme zbytečně spěchat,
vysvětlil Ninn důvod své absence po tvém probuzení a ukázal, že v podstatě obešel celou horu a její širší okolí. Z jeho výrazu jsi mohla vysledovat, že původně doufal v lepší výsledek svého pátrání, ale nakonec se musel spokojit se současným stavem.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Můj neúspěšný pokus o vypátrání rytíře mi na náladě ani trošku neubral.
Ninn je spíš duch než smrtelník… jak to jenom může dělat? Používá při tom Sílu? Asi určitě… to se nějak maskuje?
Jen jsem si s tím chvilku lámala hlavu, ale potom jsem na to ani nemyslela. Dřív nebo později se Ninna stejně zeptám a vymýšlet nějaké teorie nemělo cenu, když se pravdu tak jako tak dozvím.
Když se Ninn zjevil, opět jsem se trochu lekla.
Z toho se stává pomalu tradice.
Dobré ráno, rytíři,
pozdravila jsem s úsměvem.
Když se ke mně blížíte, nemohl byste chodit trošku… hlasitěji, prosím? Pokaždé se leknu, i když poprvé jsem málem dostala infarkt, než jsem zjistila, že jste to vy,
ze všeho nejdříve jsem vznesla možná trošku netradiční požadavek.
Nemyslím si, že by jedno zapraskání větve mohlo být podezřelé. Také už nejsem nejmladší, takže by mne nějaká ta srdeční příhoda mohla potkat,
rozvykládala jsem se jako obvykle, když mám tak úžasnou náladu, jako dnes. Ani náhodou bych si nevyměnila místo se Sall. To její velení jsem jí ze srdce přála. Zatímco ona je zavřená ve studené šachtě, já si užívám ranního sluníčka.
Ale nemyslete si, že také neumím chodit potichu. Nejlíp mi to jde na zameteném betonu,
pochlubila jsem se svým „uměním“, na které jsem vlastně ani nemohla být hrdá. Nikam se nespěchalo, takže jsem svému bezvýznamnému tlachání malou chvilku mohla věnovat.
Až bude po všem, řeknete mi, prosím, jak to děláte?
Snažila jsem se ještě získat i rytířův slib. Pokud by to nebyla nějaká vrozená schopnost, možná bych si nějakou tu výuku nad rámec té běžné ještě mohla vyprosit. Potom jsem se už ale kousala do rtu, abych se nerozesmála. Jen v hodně bláznivém snu by mne před několika málo měsíci napadlo, že budu o výuku prosit. Ale s tím jsem se chlubit nechtěla. Ale náladu jsem měla opravdu skvělou.
Vzala jsem si placku a dokonce i maso a začala jsem jíst. Nechtěla jsem před de facto cizím Jedim dělat komedie. Což o to, svému mistrovi bych to maso vrátila… ale před Ninnem jsem se přemohla a jedla jsem i to maso.
No, ten další vchod může být i několik desítek kilometrů odsud. Těžko říct, jak se ta štola klikatí. Určitě sledovali nějakou žílu, nebo nějaký jiný útvar, ne?
Pozvedla jsem k rytířovi oči, protože geologie nebyla má silná stránka.
Navíc je tam celý systém těch štol… řekla jsem vám to včera?
Trošku jsem se zamračila a po polknutí jsem prozradila další informaci, na kterou jsem asi zapomněla.
Já si myslím, že na tom není co plánovat. Mají tam jen ustájená zvířata, o které se někdo staral, ale ten stájník tam asi ani nemusí být. Pak tam byl jeden strážný, který měl prostor před sebou jako na dlani. Buď tam můžeme vlítnout a využít momentu překvapení a rychlosti, nebo toho strážného nějak omráčit z dálky a vejít tam nenápadně,
nakrčila jsem pusu a utrhla jsem si kousek placky, zatímco jsem podávala další informace.
Já někoho pomocí Síly umím z dálky omráčit, ale… ten člověk už musí být nějak… načatý, nebo jak to říct. Za plného vědomí se mi to ještě nepodařilo,
přemýšlela jsem nahlas. Trošku mne štvalo, že pomocí Síly nedokážu někoho omráčit kdykoliv se mi zamane. Navíc jsem ani neměla na kom trénovat… takže to byl trošku začarovaný kruh.
Možná… možná by to šlo. Kdybych mu pomocí Síly zmáčkla nos a tlačila na pusu, tak by z nedostatku vzduchu mohl omdlít. Krk nikomu mačkat nebudu, nevyznám se v anatomii… nebo… rytíři? Co myslíte vy?
Vzhlédla jsem k Ninnovi a ani na chvíli jsem nepochybovala o tom, že rytíř přijde s něčím lepším.
Jo a… je tam taky obranná věž, i když u ní nikdo nebyl, ale vypadala funkčně. Takže v každém případě ji musíme zničit, nebo být tak rychlí, aby byla zbytečná,
doplnila jsem informace, aby měl rytíř co nejkomplexnější představu.
Jestli chcete, můžete si to jít omrknout, abyste získal lepší představu. Jenom dávejte pozor, je tam něco… ani nevím, co to bylo. Ale měla jsem z toho špatný pocit,
navrhla jsem. Ostatně, bylo by to asi nejlepší. Kdyby se v plánování potom něco pokazilo, nebylo by to na mne a neměla bych výčitky svědomí.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Po informaci o dostatku zásob jsi se nakonec pustila do jídla více a vzala si i kus sušeného masa, které nakonec nebylo tak slané, jak sis původně myslela. Nemělo nikterak výraznou chuť - tedy bylo trošku slané, ale jinak bez nějakého zbytečného kořenění, což nejspíš mohlo být i kvůli zachování trvanlivosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sušené masa, tak bylo i překvapivě dost křehké, možná by bylo vhodnější říci jemné. Rozhodně tě to ale posílilo více než jenom samotná placka.
Taky si myslím, že tam někde bude ještě nějaký další východ, ale mohlo by trvat i několik dní, než ho najdeme a zas tolik času nemáme. Každopádně jsem si docela jistý, že není nikde výrazně poblíž, takže to k němu bude nějakou chvilku trvat,
poznamenal rytíř, zatímco zkoumavě hleděl na východ z tunelu, jakoby mu snad ten mohl přinést odpovědi. Mezitím jsi mu doplnila některé informace u nichž sis nebyla jistá, zda-li jsi je již stihla sdělit předcházející noci. Při té poslední se na tebe Ninn s významným pohledem podíval.
Špatný pocit? Jak špatný pocit? Kde jsi ho měla? Zkus ho trochu víc popsat, protože špatný pocit může být, že potkáš někoho na první pohled krutého a násilného nebo že ti může hrozit blízká smrt,
vybídnul tě k odpovědi, zatímco si upravoval pozici u křoví tak, aby tam mohl déle a v klidné pozici sedět. Už to naznačovalo, že se za záchranou zbytečně nepoženete.
Na vymýšlení konkrétního plánu je ještě čas, nejdřív je budeme ještě pár hodin pozorovat, jestli se k něčemu nebudou chystat. Jinak bych se chtěl primárně dostat až k zajatcům, porozhlédnout se po základně a po informacích od holek rozhodnout co dál. Ale primárně asi zachránit zajatce a pokusit se zadržet nějakého vysoko postaveného, pokud tedy všichni nebyli ve druhé skupině, o čemž však pochybuju,
dodal ještě k plánům, která vás měly v nejbližší době čekat.

A na techniky maskování se můžeš zeptat i své mistra, také o nich něco ví. Já sám se mám ještě mnoho co učit, navíc je několik různých způsobů, jak se maskovat a ten můj není nikterak jednoduchý a většinou vyžaduje přirozený talent,
dodal ještě, než ti poskytnul prostor k odpovědi na jeho otázky, které již padly.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Na rytířovy informace ohledně způsobu maskování jsem jen přikývla hlavou.
Taky se na to mistra zeptám, jen jsem chtěla vědět, jestli nepoužíváte něco speciálního, ale když je to i přirozený talent… v každém případě si nemyslím, že byste se mohl ještě něco naučit. V tomto směru jsem ještě neviděla někoho šikovnějšího,
i když se mi Ninn zdál trochu podrážděný, nenechala jsem si svou výbornou náladu zkazit. Dokonce jsem jeho schopnost i pochválila, ale rozhodně jsem se nepokoušela s ním flirtovat nebo ho snad svádět. Dokonce jsem se znovu usmála. Ne, vrčící Ninn mi nevadil. Trošku jsem dokonce doufala, že pochvalou jeho schopností bych mohla jeho náladu trošku zlepšít.
Snad jsem neřekla nic špatného… nebyla jsem drzá… ale… no, v každém případě můžu říct, že to bylo nevědomky.
No, spíš než pocit to byl varovný záchvěv v Síle. Nevím, co to bylo… jen tam něco bylo. Bylo to zhruba ve výšce mého hrudníku a bylo to pět… ne, to je málo… spíš deset minut cesty od vchodu. Nezjišťovala jsem, co to je. Neměla jsem k dispozici světlo a bála jsem se zapnout svůj meč, aby mne neviděli. Ale když jsem kolem toho šla, takto nic nespustilo a ani to nevarovalo ty lapky. Teda, doufám v to… protože kdyby je to varovalo, stačilo by, aby obsadili vchod a já bych byla v pasti,
podívala jsem se na Ninna a úsměv vystřídalo mírné zamračení.
Absolutně netuším, jaký to mělo účel. Abych pravdu řekla, ani jsem to nijak nezkoumala. Byla jsem ráda, že to bylo při mých průchodech nečinné… což samozřejmě neznamená, že to nečinné bylo, ale zdálo se mi to. Jak říkám, můžete se na to jít podívat, protože… jak tu šachtu chcete odtud pozorovat, rytíři? Uniká mi něco? Já tedy nevím, ale pokud bych chtěla obrázek o situaci, tak bych se šla podívat dovnitř… nebo tady vidíte něco, co já ne?
Začala jsem se rozhlížet, dokonce jsem opět začala pátrat v Síle. Protože pozorovat vchod se mi zdálo dost… neefektivní. Nic tu nebylo vidět.
Nebo snad čekáte, že se třeba něco stane? Že dojde k nějaké schůzce, část mužů bude odvolána, protože zajatci jsou už přemístění… nebo zajatce poženou zase někam jinam a přijdou jim posily…,
usadila jsem se tak, abych mohla pozorovat vchod do šachty. Náladu jsem měla pořád dobrou, ale už jsem si začínala dělat starosti s možnými následky svých průchodů, i když se mi zdálo dost nepravděpodobné, že by nějaké byly.
U Sitha! Proč jsem nespočítala, kolik lapků vedlo ty zajatce? Měli bychom aspoň nějaký obrázek… stejně, pokud bychom nebyli nuceni bojovat v nějakých rozlehlých prostorách, tak je vlastně jednom kolik těch lapků tam je… stejně by se proti nám všichni nemohli postavit. Ale jejich šéfík by mohl utéct… také bych asi nepouštěla zajatce ven, aby se nám nepletli pod nohama. Snad jedině nějaké vojáky, kdyby tam byly rozlehlejší prostory a oni by byli ve stavu bojovat.
Nějaké návrhy jsem si ale nechala pro sebe. Opravdu jsem nevěděla, jako to tam bude vypadat. Navíc, jak to provedeme… to stejně záleželo spíše na Ninnovi. Navíc se mi zdálo, že Ninn má náladu tak trochu pod psa. Takže jsem ho nechtěla dráždit nějakými dalšími řečmi, protože pak bych si zkazila tu svou náladu a mě skutečně bylo fajn.

[Jordi Linx]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Měla jsi pocit, jako by byl Ninn hodně rozladěný a s pochmurnou náladou, i když se až tak děsivě netvářil. Plně si poslechl, co jsi mu prozradila o špatném vnuknutí v Síle a bylo vidět, že jej to přimělo k zamýšlení a soustředěnému pohledu směrem k tunelu. Možná jsi mohla zachytit i drobný výkyv v Síle tím směrem, ale jistotu jsi ohledně tohoto rozhodně neměla. Chvilka ticha se protahovala, jak rytíř nejspíše zvažoval všechny možnosti, které byly k dispozici.
Podezírám, že to byl pohybový senzor. Že nereagovali hned by mohlo znamenat, že je třeba trochu poruchový, nebo něco podobného, ale rozhodně to není dobré znamení. Budu si to muset jít ověřit a případně je přimět si myslet, že selhává, aby nemohli údajům z něho věřit. V tvém případě si možná mysleli, že to mohlo být nějaké zvíře, obzvlášť pokud jsi tím prošla v neobvyklé poloze, nebo tak nějak podobně,
vyložil ti Ninn svou teorii, co a jak se mohlo odehrát. Ze sedu přešel do přikrčení a zkontroloval nejbližší okolí ve vaší blízkosti. Nikde nikdo nebyl, přesto to i tak udělal, aby měl jistotu, i když totéž provedl určitě i s pomocí Síly.
Nechci zbytečně riskovat vyzrazení plížením se okolo hlídek a podobně. A nejde tolik o to, že by tenhle vchod byl nějak specifický, jde o to, že se jedná o hlavní vchod a východ do jejich skrýše. Pokud tedy bude muset někdo přijít nebo odejít, tak to bude právě tudy. Jeden z principů sledování budovy, nebo v našem případě štoly, je vědět, kdo přichází a odchází, v jakém počtu, co má s sebou a podobně. Navíc můžeme očekávat, že by mohli trochu ulevit hlídce a přesunout muže na ochranu zásob, které mají pro ně větší cenu. Ale teď vyrazím prověřit to místo - protože tam vevnitř je dle všeho špatný signál komlinku, potřebuji, abys hlídala vchod a pomocí Síly případně vyslala varovný signál, že se někdo blíží z venku. Zevnitř si to už případně ohlídám,
vysvětlil ti důvod toho, proč chtěl jenom pozorovat štolu, místo podnikání nějakého vnitřního průzkumu, byť informace od tebe jej přiměly plán trochu pozměnit. Nyní ještě chvilku čekal, jestli nebudeš mít ještě nějakou otázku, než by vyrazil vpřed do tunelů.

[Hayasan]

Garqi, Lesík nedaleko hory:
Informace od rytíře mne přiměly ještě k většímu zamračení se.
Oj. Chyba… ale stejně bych s tím asi nic nesvedla. Ne, když byla tma. Je štěstí, že to takto dopadlo.
Rytíři? Nesvědčí to o jejich nedůslednosti a neopatrnosti? Když vezmu v potaz, že právě přivezli zajatce… věřím tomu, že tam občas vběhne nějaké zvíře, ale vzhledem k okolnostem by bylo prozíravé, kdyby to tam někdo zkontroloval, ne?
Nebo aspoň já bych to tak udělala. To je ten samý případ, jako když si nějaký vědec schová přístroj za tisíce kreditů do skříňky, jak to bylo v jednom filmu. Prostě lajdáckost. Ale to zase nesedí k tomu přepadu. Ale je možné, že měli svých starostí dost. Navíc odpovědí na zachycení mého průchodu mohlo být postavení toho vojáka coby stráže. Třeba tam obvykle nikdo nehlídá.
Na další informace od rytíře jsem přikývla hlavou. Rozhodně jsem se nijak nebránila a neměla jsem ani žádné připomínky. Co bylo lepší než hlídat hlavní vchod, když můžu sedět na zadku a užívat si ranního vzduchu?
Jen nějaká společnost by bodla. Dokonce i Hey by byla fajn. Aspoň bych ji mohla popichovat a bavit se jejím tichým rozčilováním. Hlídání o samotě je za chvíli nuda.
Můžete se spolehnout. Ale není tam, kde se schovat. Stěny jsou poměrně vyhlazené… i když s vašimi schopnostmi to asi problém nebude,
varovala jsem rytíře, zatímco jsem se duševně připravovala na další hlídkování. Trochu jsem doufala, že ten průzkum rytířovi nebude trvat moc dlouho. Také jsem se trošku ošila, protože sprchu jsem měla naposledy na lodi a no… prostě jsem měla špatný pocit z toho, že jsem špinavá.
Hodně štěstí, rytíři,
popřála jsem, pokud chtěl Ninn už odejít. Tradičnímu pozdravu Jediů jsem se záměrně vyhnula. Ono totiž, co si budeme povídat, toto bylo v případě Jediho o trošku originálnější a navíc jsem si potom vždycky připadala o trošku zajímavěji.
Přirozeně, že jsem neplánovala sledovat jenom vchod pomocí svých očí. Průzkum okolí pomocí Síly byl takovou samozřejmostí.