Korriban
Aha... no nic... Síla mi pomohla, abych se nemusel obracet pro svůj meč... zapl jsem ho:
Hej ty nejsi ubytovanej v týhle ubikaci!!! Přiložil jsem mu meč ke krku.A teď di, než tě zabiju!!! Poslední slovo jsem zařval tak hlasitě, že ho snad slyšel i Jorak Uln.Tys mi nerozumněl?!?!?! A poranil jsem ho na ruce. Dělej!!!
Výcvik uživatele Darth Berry
Moderátor: Moderátoři
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Student byl tvou náhlou změnou překvapen, a to ještě netušil, že za několik okamžiků ho to bude i bolet. Když se prohrabával svými věcmi, netušil nic. Když konečně našel to, co potřeboval, chtěl zamířit ke dveřím, čepel světelného meče na jeho krku mu v tom ale zabránila. Co to děláš? Zbláznil jsi se nebo co? stačil vypustit těsně před tím, než ucítil spálené maso na své ruce. To už tak pokorný nebyl a obořil se na tebe s nevídanou rozhodností, zatímco si svíral zápěstí: Tohle ti přijde draho!Abys věděl, tak já tady bydlím, to jenom tys mě tady ještě neviděl. S tím utekl z pokoje. Slyšel jsi ještě, jak se hned na chodbě dává do pláče.
Byl jsi zmatený. Měl pravdu, že na ubikaci jsi byl jen jednou a bylo skutečně možné, že jsi některé spolubydlící nezaregistroval. Už se však nedalo nic dělat, takže jsi znovu ulehl na své lůžko a zavřel oči. Spánek tě přepadl vemi rychle a další, na co si pamatuješ, byly potemnělé stíny postelí, které se tvořily v rozích pokoje, když jsi konečně otevřel oči. Na dalších lůžkách oddychovali jiní studenti, mimojiné i ten, jehož jsi tak razantně vyprovodil dříve. Ani nevíš, jestli máš ještě potřebu spát, nebo se raději někam projít. Neurčitě se proto válíš po svém kavalci a přemýšlíš, co se ti chce více. Nějaký neřád na druhé straně místnosti chrápe tak hlasitě, že slyšíš tiché nadávání těch šťastných, kteří byli jeho projevem vzbuzeni.
Student byl tvou náhlou změnou překvapen, a to ještě netušil, že za několik okamžiků ho to bude i bolet. Když se prohrabával svými věcmi, netušil nic. Když konečně našel to, co potřeboval, chtěl zamířit ke dveřím, čepel světelného meče na jeho krku mu v tom ale zabránila. Co to děláš? Zbláznil jsi se nebo co? stačil vypustit těsně před tím, než ucítil spálené maso na své ruce. To už tak pokorný nebyl a obořil se na tebe s nevídanou rozhodností, zatímco si svíral zápěstí: Tohle ti přijde draho!Abys věděl, tak já tady bydlím, to jenom tys mě tady ještě neviděl. S tím utekl z pokoje. Slyšel jsi ještě, jak se hned na chodbě dává do pláče.
Byl jsi zmatený. Měl pravdu, že na ubikaci jsi byl jen jednou a bylo skutečně možné, že jsi některé spolubydlící nezaregistroval. Už se však nedalo nic dělat, takže jsi znovu ulehl na své lůžko a zavřel oči. Spánek tě přepadl vemi rychle a další, na co si pamatuješ, byly potemnělé stíny postelí, které se tvořily v rozích pokoje, když jsi konečně otevřel oči. Na dalších lůžkách oddychovali jiní studenti, mimojiné i ten, jehož jsi tak razantně vyprovodil dříve. Ani nevíš, jestli máš ještě potřebu spát, nebo se raději někam projít. Neurčitě se proto válíš po svém kavalci a přemýšlíš, co se ti chce více. Nějaký neřád na druhé straně místnosti chrápe tak hlasitě, že slyšíš tiché nadávání těch šťastných, kteří byli jeho projevem vzbuzeni.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Když jsi vyslovil svou radu, aby dotyčný utišil spáče světelným mečem, nastalo v místnosti hrobové ticho. Že nepromluvil ten sprosťák, co se tady před chvílí tak rozčiloval, tě ani nepřekvapilo, zajímavější byl však fakt, že ztichl i ten druhý, co tak prudce oddychoval. Nevíš, jestli to dělal schválně, ani tě to vlastně nezajímá. Otočíš se na druhý bok a díváš se do tmy. Po chvilce cítíš, jak ti někdo jemně klepe na rameno. Je to ten student, co jsi mu napsal omluvný vzkaz. Mluví tiše, aby nevzbudil ostatní: Nespíš? Ne, myslel jsem si to. To s tím včerejškem je v pořádku, vsadím se, že bych taky nebyl rád, kdybych viděl někoho neznámého hrabat se v mým pokoji ve věcech. Nedělej si s tím těžkou hlavu.
Když to dořekl, rychle znovu ulehl a v mžiku spal. Tobě se ale odpočívat nechce, zvedneš se a sedíš na posteli. Tvé oči si rychle přivykly tmě a po drahné chvíli zjišťuješ, že nad každým lůžkem je cedulka s číslem. Předtím sis toho nevšiml, protože plakety jsou černé a číslo na nich je vyraženo temně rudým písmem. Přečteš tedy to své nahlas: S001452789635255. Sice nevíš, k čemu ti bude dobré, pro jistotu si ho ale zapamatuješ. Vstaneš z tvrdé pryčny a vyjdeš na chodbu. Chvíli bezcílně bloumáš chodbami, když tu zaslechneš kroky. Schováš se proto v nejbližším výklenku. Právě včas, protože se kolem tebe v následující sekundě proplíží nějaký student. Je ti jasné, že nechce, aby kdokoliv věděl, kam se chystá.
Když jsi vyslovil svou radu, aby dotyčný utišil spáče světelným mečem, nastalo v místnosti hrobové ticho. Že nepromluvil ten sprosťák, co se tady před chvílí tak rozčiloval, tě ani nepřekvapilo, zajímavější byl však fakt, že ztichl i ten druhý, co tak prudce oddychoval. Nevíš, jestli to dělal schválně, ani tě to vlastně nezajímá. Otočíš se na druhý bok a díváš se do tmy. Po chvilce cítíš, jak ti někdo jemně klepe na rameno. Je to ten student, co jsi mu napsal omluvný vzkaz. Mluví tiše, aby nevzbudil ostatní: Nespíš? Ne, myslel jsem si to. To s tím včerejškem je v pořádku, vsadím se, že bych taky nebyl rád, kdybych viděl někoho neznámého hrabat se v mým pokoji ve věcech. Nedělej si s tím těžkou hlavu.
Když to dořekl, rychle znovu ulehl a v mžiku spal. Tobě se ale odpočívat nechce, zvedneš se a sedíš na posteli. Tvé oči si rychle přivykly tmě a po drahné chvíli zjišťuješ, že nad každým lůžkem je cedulka s číslem. Předtím sis toho nevšiml, protože plakety jsou černé a číslo na nich je vyraženo temně rudým písmem. Přečteš tedy to své nahlas: S001452789635255. Sice nevíš, k čemu ti bude dobré, pro jistotu si ho ale zapamatuješ. Vstaneš z tvrdé pryčny a vyjdeš na chodbu. Chvíli bezcílně bloumáš chodbami, když tu zaslechneš kroky. Schováš se proto v nejbližším výklenku. Právě včas, protože se kolem tebe v následující sekundě proplíží nějaký student. Je ti jasné, že nechce, aby kdokoliv věděl, kam se chystá.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Rozhodneš se mladíka sledovat, i když to může znamenat tvé přistižení a trest. Na to však teď myslíš jen okrajově a kradmo postupuješ směrem kupředu. Po několika odbočkách temnými chodbami jste se dostali až do míst, které jsi už dobře znal. Byl to vchod do Archivu, který je však v těchto nočních hodinách studentům přístupný jen s identifikačním číslem. Slyšel jsi ťukání kláves jak student zadával své číslo a pak automatické otevírání dveří. Ze zajímavého sledování se nakonec vyklubal smrádek, který se bojí před závěrečnými zkouškami a učí se v noci, aby se mu ostatní nesmáli. Zavrčel jsi a dal tak najevo svou nelibost.
Vrátil ses do pokoje, lehl si na postel a uvažoval, kdy vlastně budeš mít závěrečné zkoušky ty. Víš, že správný Sith musí umět bojovat, což jsi prokázal dostatečně, když ses postavil Irinovi. Pořád ti ale ještě chybí test znalostí, druhá část tvého výcviku. Přijít to musí, dříve či později. S tím usínáš neklidným spánkem. Druhý den ráno tě vzbudí halasné pokřikování tvých spolubydlících. Zvedneš hlavu a vidíš, že každý z nich překotně obléká. Vůbec nevíš, co se vlastně děje, měl bys to však zjistit, protože máš dojem, že se to týká i tebe. Dělej! Rychle! No však jo! Tak pospěš! Podobné hlášky slyšíš všude kolem sebe.
Rozhodneš se mladíka sledovat, i když to může znamenat tvé přistižení a trest. Na to však teď myslíš jen okrajově a kradmo postupuješ směrem kupředu. Po několika odbočkách temnými chodbami jste se dostali až do míst, které jsi už dobře znal. Byl to vchod do Archivu, který je však v těchto nočních hodinách studentům přístupný jen s identifikačním číslem. Slyšel jsi ťukání kláves jak student zadával své číslo a pak automatické otevírání dveří. Ze zajímavého sledování se nakonec vyklubal smrádek, který se bojí před závěrečnými zkouškami a učí se v noci, aby se mu ostatní nesmáli. Zavrčel jsi a dal tak najevo svou nelibost.
Vrátil ses do pokoje, lehl si na postel a uvažoval, kdy vlastně budeš mít závěrečné zkoušky ty. Víš, že správný Sith musí umět bojovat, což jsi prokázal dostatečně, když ses postavil Irinovi. Pořád ti ale ještě chybí test znalostí, druhá část tvého výcviku. Přijít to musí, dříve či později. S tím usínáš neklidným spánkem. Druhý den ráno tě vzbudí halasné pokřikování tvých spolubydlících. Zvedneš hlavu a vidíš, že každý z nich překotně obléká. Vůbec nevíš, co se vlastně děje, měl bys to však zjistit, protože máš dojem, že se to týká i tebe. Dělej! Rychle! No však jo! Tak pospěš! Podobné hlášky slyšíš všude kolem sebe.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Nevšímáš si shonu, který v pokoji nastal, a klidně spíš pro probdělé noci dále. Až konečně všichni odešli, oblékl ses a vydal se ke kanceláři Joraka Ulna. Už víš, kde se nacházely a nemáš tak problém se tam dostat ani ne za dvě minuty. Rázně zaklepeš a čekáš. Když se po chvíli nic neděje, zkusíš to znovu, ovšem se stejným výsledkem. Naštvaně kopneš do dveří. Nějaká dívka, která zrovna prochází kolem a vidí tě naštvaného, k tobě prohodí: Jorak tu dnes není, musel opustit Akademii. Vrátí se až pozdě v noci, a odejde. Vydáš se proto směrem k přijímací síni, abys zjistil, jestli se něco neděje tam. Ani tam však nikdo není, vypadá to, že všichni jsou dnes zaneprázdněni zkouškami. Nakonec se tedy rozhodneš podívat se do tréninkové komnaty a možná se něco přiučit.
U dveří jsi za moment a vzápětí vstupuješ dovnitř. Nepřekvapivě slyšíš jiskření světelných mečů a výkřiky účastníků, kteří do svých výpadů dávají maximum. Sedneš si na lavičku u zdi a pozoruješ, co se odehrává. Vlevo se zrovna trenér se studentem hádá, jak by se měl správně držet meč při obraně. Uprostřed se právě teď připravuje k boji slečna, kterou pozoruje nějaký muž, zřejmě jeji trenér. Vpravo cvičí dva studenti protiúdery po úspěšném vykrýtí protivníkova výpadu. Dnes si tě už nikdo nevšímá, což tě trochu zamrzí, protože jsi do toho souboje dal to nejlepší, co umíš.
Nevšímáš si shonu, který v pokoji nastal, a klidně spíš pro probdělé noci dále. Až konečně všichni odešli, oblékl ses a vydal se ke kanceláři Joraka Ulna. Už víš, kde se nacházely a nemáš tak problém se tam dostat ani ne za dvě minuty. Rázně zaklepeš a čekáš. Když se po chvíli nic neděje, zkusíš to znovu, ovšem se stejným výsledkem. Naštvaně kopneš do dveří. Nějaká dívka, která zrovna prochází kolem a vidí tě naštvaného, k tobě prohodí: Jorak tu dnes není, musel opustit Akademii. Vrátí se až pozdě v noci, a odejde. Vydáš se proto směrem k přijímací síni, abys zjistil, jestli se něco neděje tam. Ani tam však nikdo není, vypadá to, že všichni jsou dnes zaneprázdněni zkouškami. Nakonec se tedy rozhodneš podívat se do tréninkové komnaty a možná se něco přiučit.
U dveří jsi za moment a vzápětí vstupuješ dovnitř. Nepřekvapivě slyšíš jiskření světelných mečů a výkřiky účastníků, kteří do svých výpadů dávají maximum. Sedneš si na lavičku u zdi a pozoruješ, co se odehrává. Vlevo se zrovna trenér se studentem hádá, jak by se měl správně držet meč při obraně. Uprostřed se právě teď připravuje k boji slečna, kterou pozoruje nějaký muž, zřejmě jeji trenér. Vpravo cvičí dva studenti protiúdery po úspěšném vykrýtí protivníkova výpadu. Dnes si tě už nikdo nevšímá, což tě trochu zamrzí, protože jsi do toho souboje dal to nejlepší, co umíš.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Když jsi došel k trenérovi a nadechl se, abys jim vysvětlil, že pravdu nemá ani jeden z nich, vyštěkl na tebe trenér: Co chceš?! Nevidíš, že se bavím se svým studentem a ne s tebou? Zmiz! Nemysli si, že když jsi zabil Irina, tak si tady před tebou kleknu. Abys věděl, byl to jeden z nejlepších trenérů, jaké Akademie kdy měla. Nechtěl jsi se pouštět do dalšího souboje, protože jsi si vědom toho, že vítězství nad Qorinem bylo zčásti jen dílem náhody a ne tvých schopností.
Beze slova tedy přijdeš k dalšímu muži, který stojí vedle slečny a pozoruje jí. Po tvé otázce se na tebe žena otočí a řekne: Nemluv o mě za mými zády, jasný? Nemám to ráda. A vůbec, nemám čas se s tebou bavit. Připraven? Otázka patřila chlápkovi vedle tebe, který kývl a v okamžiku začali trénovat výpady. O tebe se dále nezajímali, takže jsi se přesunul do jiné části komnaty a trénoval výpady. Stál jsi blízko dvou studentů, kteří právě trénovali otočky. Během krátké přestávky jeden z nich povídá druhému: Víš o tom, že se dneska v Archivech probíhají vědomostní testy? Rád bych se tam šel podívat, ale je to zakázaný, škoda. Jsem zvědavý, jak je zvládnu já. No, snad to zítra zvládnu.
Zamyslel jsi se nad tím a seznal, že vlastně ještě nevíš, kdy budeš zkoušky konat ty. Víš, že bez nich se Sithem stát nemůžeš a že by nebylo rozumné přípravu na ně podcenit, to je ti víc než jasné. Kdyby tu tak byl Uln, teď by ti poradil.
Když jsi došel k trenérovi a nadechl se, abys jim vysvětlil, že pravdu nemá ani jeden z nich, vyštěkl na tebe trenér: Co chceš?! Nevidíš, že se bavím se svým studentem a ne s tebou? Zmiz! Nemysli si, že když jsi zabil Irina, tak si tady před tebou kleknu. Abys věděl, byl to jeden z nejlepších trenérů, jaké Akademie kdy měla. Nechtěl jsi se pouštět do dalšího souboje, protože jsi si vědom toho, že vítězství nad Qorinem bylo zčásti jen dílem náhody a ne tvých schopností.
Beze slova tedy přijdeš k dalšímu muži, který stojí vedle slečny a pozoruje jí. Po tvé otázce se na tebe žena otočí a řekne: Nemluv o mě za mými zády, jasný? Nemám to ráda. A vůbec, nemám čas se s tebou bavit. Připraven? Otázka patřila chlápkovi vedle tebe, který kývl a v okamžiku začali trénovat výpady. O tebe se dále nezajímali, takže jsi se přesunul do jiné části komnaty a trénoval výpady. Stál jsi blízko dvou studentů, kteří právě trénovali otočky. Během krátké přestávky jeden z nich povídá druhému: Víš o tom, že se dneska v Archivech probíhají vědomostní testy? Rád bych se tam šel podívat, ale je to zakázaný, škoda. Jsem zvědavý, jak je zvládnu já. No, snad to zítra zvládnu.
Zamyslel jsi se nad tím a seznal, že vlastně ještě nevíš, kdy budeš zkoušky konat ty. Víš, že bez nich se Sithem stát nemůžeš a že by nebylo rozumné přípravu na ně podcenit, to je ti víc než jasné. Kdyby tu tak byl Uln, teď by ti poradil.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
Byl jsem naštvanej...Sakra kdy příde??? Začal jsem cvičit ale po chvilkách mě to přestalo bavit a šel jsem se poohlédnout po akademii. Nejdřív jsem zašel do kanceláře, jestli už náhodou nepřijel Jorak. Pak jsem šel do archivů, jestli na mě náhodou nečekaj. Po cestě jsem uviděl nějaký studenty... nějaký smutný nějaký šťastný... našel jsem mezi nimi i toho nešiku, jak si popálil ruku, tak i moje spolubydlící... nešika byl nejspíš smutnej a spolubydlící tak půl na půl... Tak co??? zeptal jsem se jich. Nejspíš už to skončilo...
Byl jsem naštvanej...Sakra kdy příde??? Začal jsem cvičit ale po chvilkách mě to přestalo bavit a šel jsem se poohlédnout po akademii. Nejdřív jsem zašel do kanceláře, jestli už náhodou nepřijel Jorak. Pak jsem šel do archivů, jestli na mě náhodou nečekaj. Po cestě jsem uviděl nějaký studenty... nějaký smutný nějaký šťastný... našel jsem mezi nimi i toho nešiku, jak si popálil ruku, tak i moje spolubydlící... nešika byl nejspíš smutnej a spolubydlící tak půl na půl... Tak co??? zeptal jsem se jich. Nejspíš už to skončilo...
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Tvůj spolubydlící se na tebe podíval. Neudělal jsem to, nesplnil jsem testy. Ale řekli mi, že dostanu ještě jednu šanci, tak to snad vyjde podruhé. Musím se jít učit. Víc jsi se od něj nedozvěděl, protože rychle vykročil směrem k ubikacím. Nešika s jizvou na ruce neřekl vůbec nic a vydal se stejným směrem. Chvíli zamyšleně stojíš v prázdné chodbě, protože nevíš, co jiného dělat. Celá tvá současná situace je tak trochu zvláštní - každý student hned po vstupu do Akademie dostane trenéra, se kterým cvičí, ty ne. Všichni nováčci se učí bojovat světelným mečem celé týdny, a ty jsi dokázal porazit trenéra, aniž bys předtím jedenkrát vstoupil do tréninkové haly. Teď se ale zdá, že se dostáváš na stejnou úroveň s ostatními, protože musíš čekat na to, až budeš moct přistoupit ke znalostním testům. Navíc o nich zatím nic nevíš.
Ve tvém rozjímání tě vyruší kroky, které za sebou slyšíš. Rychle se otočíš a spatříš Joraka Ulna. Hledí na tebe svýma prázdnýma očima. Slyšel jsem, že jsi mě hledal, je to tak? Omlouvám se, musel jsem zařídit něco mimo Akademii. Půjdeme do mé komnaty a tam si v klidu promluvíme. Pojď. Uposlechneš a mlčky ho následuješ. Beze slova dojdete ke dveřím komnaty, které Jorak lehce otevřel, ačkoliv ty jsi se o to pokoušel veškerou svou silou, avšak marně. Vstoupíte dovnitř a on si sedne na meditační podložku, ty uděláš to samé. Tak, potřeboval jsi po mě něco?
Tvůj spolubydlící se na tebe podíval. Neudělal jsem to, nesplnil jsem testy. Ale řekli mi, že dostanu ještě jednu šanci, tak to snad vyjde podruhé. Musím se jít učit. Víc jsi se od něj nedozvěděl, protože rychle vykročil směrem k ubikacím. Nešika s jizvou na ruce neřekl vůbec nic a vydal se stejným směrem. Chvíli zamyšleně stojíš v prázdné chodbě, protože nevíš, co jiného dělat. Celá tvá současná situace je tak trochu zvláštní - každý student hned po vstupu do Akademie dostane trenéra, se kterým cvičí, ty ne. Všichni nováčci se učí bojovat světelným mečem celé týdny, a ty jsi dokázal porazit trenéra, aniž bys předtím jedenkrát vstoupil do tréninkové haly. Teď se ale zdá, že se dostáváš na stejnou úroveň s ostatními, protože musíš čekat na to, až budeš moct přistoupit ke znalostním testům. Navíc o nich zatím nic nevíš.
Ve tvém rozjímání tě vyruší kroky, které za sebou slyšíš. Rychle se otočíš a spatříš Joraka Ulna. Hledí na tebe svýma prázdnýma očima. Slyšel jsem, že jsi mě hledal, je to tak? Omlouvám se, musel jsem zařídit něco mimo Akademii. Půjdeme do mé komnaty a tam si v klidu promluvíme. Pojď. Uposlechneš a mlčky ho následuješ. Beze slova dojdete ke dveřím komnaty, které Jorak lehce otevřel, ačkoliv ty jsi se o to pokoušel veškerou svou silou, avšak marně. Vstoupíte dovnitř a on si sedne na meditační podložku, ty uděláš to samé. Tak, potřeboval jsi po mě něco?
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
Korriban
Víte mistře, chtěl jsem se zeptat kdy budu dělat zkoušky. Pohlédl jsem na něj: Totiž všichniučedníkci už mají mistra a já ještě ne... je to proto, že ho nepotřebuju??? V chrámu Jedi, v tom místě pro slabochy a sraby jsem taky neměl mistra... je to proto že mistra nepotřebuju??? Že už jsem mistr??? O tom pochybuju ale mistře řekněte proč??? Já nejspíš výcvik ještě potřebuju. Já... já... vy byste asi nechtěl být můj mistr... že ne??? Prosebně jsem se na něj podíval Prosím prosím prosím...
Víte mistře, chtěl jsem se zeptat kdy budu dělat zkoušky. Pohlédl jsem na něj: Totiž všichniučedníkci už mají mistra a já ještě ne... je to proto, že ho nepotřebuju??? V chrámu Jedi, v tom místě pro slabochy a sraby jsem taky neměl mistra... je to proto že mistra nepotřebuju??? Že už jsem mistr??? O tom pochybuju ale mistře řekněte proč??? Já nejspíš výcvik ještě potřebuju. Já... já... vy byste asi nechtěl být můj mistr... že ne??? Prosebně jsem se na něj podíval Prosím prosím prosím...
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Zatímco se snažíš vykoktat ze sebe všechno, co máš na srdci, Jorak Uln jen sedí a pozoruje tě. Když předneseš svou otázku, zda by se on nechtěl stát tvým Mistrem, prudce se postaví. Vidíš, že má na tváři výraz vzteku a pohrdání: Jak se opovažuješ mě o to vůbec žádat?! Ty nemáš ani v nejmenším na to, aby ses mohl stát mým učedníkem, protože ten by tu takhle neškemral a zkusil by si tu pozici vybojovat. Ne, zdaleka ještě nejsi hoden toho stát se Sithem, jakkoliv splníš všechny požadavky. Teď odsud zmiz a jdi se připravovat na testy, budeš je dělat zítra ráno. A do mých komnat už nechoď, nejsi tu vítán.
Když to dořekl, znovu si sednul na podložku, začal meditovat a dál si tě nevšímal. Zmateně ji vstal a odešel pryč. Na chodbě se snažíš domyslet, proč se na tebe Jorak Uln tak rozhněval - a došlo ti to. Uměl totiž číst tvé myšlenky, a když tento ryzí Sith v tvé hlavě četl prosby a nejistotu, musela to pro něj být ještě větší potupa než pro tebe. Žádný div, že u něj pak zvítězily emoce nad rozumem, tak to v tomto řádu běžně chodí. S pocitem neúspěchu a viny se vrátíš od svého pokoje. Nikdo tam není. Máš teď příležitost zopakovat si své znalosti, protože je budeš brzy potřebovat. Slunce nad Korribanem už totiž zapadlo a na planetu se snesla klidná noc. To stejné se však nedalo říct o tobě, byl jsi nervózní i naštvaný - na sebe, na Joraka, na všechny. Tvými společníky jsou ale jen protáhlé stíny postelí na zdech ubikace a světelný meč na tvém opasku.
Zatímco se snažíš vykoktat ze sebe všechno, co máš na srdci, Jorak Uln jen sedí a pozoruje tě. Když předneseš svou otázku, zda by se on nechtěl stát tvým Mistrem, prudce se postaví. Vidíš, že má na tváři výraz vzteku a pohrdání: Jak se opovažuješ mě o to vůbec žádat?! Ty nemáš ani v nejmenším na to, aby ses mohl stát mým učedníkem, protože ten by tu takhle neškemral a zkusil by si tu pozici vybojovat. Ne, zdaleka ještě nejsi hoden toho stát se Sithem, jakkoliv splníš všechny požadavky. Teď odsud zmiz a jdi se připravovat na testy, budeš je dělat zítra ráno. A do mých komnat už nechoď, nejsi tu vítán.
Když to dořekl, znovu si sednul na podložku, začal meditovat a dál si tě nevšímal. Zmateně ji vstal a odešel pryč. Na chodbě se snažíš domyslet, proč se na tebe Jorak Uln tak rozhněval - a došlo ti to. Uměl totiž číst tvé myšlenky, a když tento ryzí Sith v tvé hlavě četl prosby a nejistotu, musela to pro něj být ještě větší potupa než pro tebe. Žádný div, že u něj pak zvítězily emoce nad rozumem, tak to v tomto řádu běžně chodí. S pocitem neúspěchu a viny se vrátíš od svého pokoje. Nikdo tam není. Máš teď příležitost zopakovat si své znalosti, protože je budeš brzy potřebovat. Slunce nad Korribanem už totiž zapadlo a na planetu se snesla klidná noc. To stejné se však nedalo říct o tobě, byl jsi nervózní i naštvaný - na sebe, na Joraka, na všechny. Tvými společníky jsou ale jen protáhlé stíny postelí na zdech ubikace a světelný meč na tvém opasku.
-
Lord Berryus
- Učedník
- Příspěvky: 111
- Registrován: 17.10.2007 10:22:45
- Bydliště: Corusant
- Kontaktovat uživatele:
Korriban
Já... měl jsem špatný rodiče... pořád chtěli abych byl slušnej, ale já jsem takovej bejt nechtěl. No prosit vás o to nebudu!!! Sithem budu pořád!!! Je to můj osud a já se ho nevzdám... Moje slova končili trochu hlasitě. A to, že sem zabil Irina, je taky minulost... byl to zmetek a malej komár kterej mě bodl úplně minimálně lépe řečeno vůbec... a taky si myslel že mě porazí!!! Ale já se nevzdal!!! Já se nevzdal!!! To je ono!!! Pokud mu dokážu že jsem se nevzdal bude mi věřit víc!!! Byl jsem na odchodu...
Edit:Pokud to půjde snaž se vylepšit kvalitu a obsah svých odpovědí.Arves Jace
Já... měl jsem špatný rodiče... pořád chtěli abych byl slušnej, ale já jsem takovej bejt nechtěl. No prosit vás o to nebudu!!! Sithem budu pořád!!! Je to můj osud a já se ho nevzdám... Moje slova končili trochu hlasitě. A to, že sem zabil Irina, je taky minulost... byl to zmetek a malej komár kterej mě bodl úplně minimálně lépe řečeno vůbec... a taky si myslel že mě porazí!!! Ale já se nevzdal!!! Já se nevzdal!!! To je ono!!! Pokud mu dokážu že jsem se nevzdal bude mi věřit víc!!! Byl jsem na odchodu...
Edit:Pokud to půjde snaž se vylepšit kvalitu a obsah svých odpovědí.Arves Jace