Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnějši okraj

Po naší krátké ač jasné výměně názorů, se odeberu kleknout pod křídlo. Opřu si pažbu pušky o rameno. Doufám, že funguje. Zatímco pozoruji blížící se stroje, nechávám ostatní natahat zraněné zpět dovnitř.
Vítejte v pekle bratři.
Pronesu tiše, tohle nebude totiž tak jednoduché jako v simulačních místnostech. Zdá se mi ale, že už by mohlo být hotovo. Stočím svůj pohled přes rameno, hlavní stále míříc do země. A ono je hotovo. Skvěle. Přikrčen doběhnu dovnitř. Podívám se, jak na tom jsou. V téhle tmě jsou naši docela dobře skryti. Mohlo by se stát, že nás nenajdou.
Pane, abychom se ještě vrátili k původnímu rozhovoru…
Promluvím hlasem, který helma elektronicky zkreslila.
…Droidi nemají důvod se jít přesvědčit, zda někdo přežil. Aktuálně tu mají víc práce u arény a jejich prioritou jest zabránit odstavení té elektrárny.
Připomenu mu. Zamyslím se zda-li zde zůstali posuvné boční dveře a jestli by mohli být funkční.
Musí to jít nějak přivřít.
Povím k seržantovi.
Obrázek


Uživatelský avatar
Sealen
Učedník
Učedník
Příspěvky: 157
Registrován: 03.1.2013 10:12:14

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Sealen »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnějši okraj
Stálo tě to značné úsilí, ale nakonec jste společně se seržantem zavřeli boční dveře havarovaného LAAT/i. Leč jste je nezavřeli úplně, škvíra poskytovala dost prostoru pro protažení jedné osoby. Jeden z mužů, jenž doteď hledal v troskách zavolal na tebe a seržanta.
Promluvil především k seržantu.
"Pane, pod tou sutí je někdo živý.. Pravděpodobně civilista, jaké jsou vaše rozkazy?"
Seržant se rychle zamyslel a odpověděl.
"Zapomeňte na něj, budeme mít dost problému se záchrannou všech zraněných.." Ukázal prstem do kokpitu kam jste přemístili nejvážněji zraněné vojáky. Rychlý pohled z okna ti pověděl čeho jste se obávali. Hailfiry byli na dostřel.
Pot z tebe začal téct v proudech. Hailfiry se stále blížili..Třicet metrů. Viděl jsi drobné kamínky létající zpod jejích mohutných kol. Písek drcený váhou těchto strojů se vznášel do hustých oblak která byla vidět i z dálky.
Ve čtyřiceti kilometrové rychlosti se přes padesát Hailfirů řítilo kolem sestřeleného LAAT/i, nevšimli si vás přesně jak jsi plánoval.
To stejné se nedalo říct o dvou MTT.
Zastavili se dvacet metrů nalevo od LAAT/i.
Sekundy se měnili v minuty.. MTT se ale dosud nepohnuli.... Nepříjemný skřípot plechů.. To když se plechy se otevřeli a z nich se začali vysouvat zásobníky plné B1 droidů.
O několik minut později vedle LAAT/i stálo 224 aktivovaných bitevních droidů B1, hlavně E-5 výhružně namířené na pozice tvojí skupiny.
Dali se do pohybu. Skoro jako stroje, což nebylo překvapující vzhledem k tomu, že to byli stroje, všichni pozvedli nohu a synchronizovaně vyrazili do útoku. Většina se rychle přesouvala k opevnění, ale malá skupinka třiceti droidů zamířila k LAAT/i.
Slyšel jsi střelbu, z LAAT/i jsi nicméně nemohl vidět bojiště.
V tichu jste čekali v temnotě LAAT/i.
Ticho narušil jeden z mužů seržantovy záchranné skupiny, zašeptal.
"Co budeme dělat? Seržante?"
Seržant jen mlčky hleděl na blížící se skupinu droidů.

"Passion, Peace, strength, knowledge, power, serenity, victory, harmony, freedom, the force."
"Welcome to Dromund Kaas, where freedom goes to die, and legends are forced on the galaxy."

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnějši okraj

Zbraň jsem měl položenou na podlaze, zatím co jsme se seržantem druhé skupiny zavíraly těžké dveře. Bohužel, když už se zdálo, že je dovřeme, ozvalo se zacvakání. Zasekly se. Víc s nimi nepohneme. Natáhnu se pro svojí DC-15A která stále leží na stejném místě, kde jsem ji odložil. Krom krátkého zacinkání kovu se ozve voják, doteď přehrabující se v suti. Pokývám nesouhlasně hlavou. Mít víc času, možná bychom ho odtamtud mohli vyhrabat. Civilista? Zeptám se sám sebe v duchu. Tady žádní být nemohou! Možná zajatec, nebo Jedi… Ať už tak nebo tak, nadřízený má pravdu. Jestli je to možnost druhá, doufám, že to přežije. Oprava, doufám, že to přežijeme.

Chytnu zbraň oběma rukama. Provleču prst spouští. Vykouknu z průzoru, kterých je ve dveřích hnedle několik. Přichází znovu chvíle, provázená zrychleným pulsem. Množství potu už přestávám pomalu pociťovat. Člověk si po chvilce zvykne. Průzor vytváří světelný pruh přes mojí helmu, jak jsem nakloněn. Čekám, že každou chvílí spustí kolečkáři palbu. Pohřbí nás tady za živa tuny těžkými projektily. Nic? Tady uvnitř nastává další chvíle ticha, narušovaná pouze pohybem jednotek droidů tam venku. Netrvá to ani tak dlouho a jsou pryč. Zanechali nás tady pouze s těmi tanky. Tanky? Zhluboka se nadechnu, přisednu si k zemi. Kolenem se o ní opřu. Zbraní zamířím na otvor vytvářející nedovřené dveře. Můj sluch krom mého zrychleného dechu zaznamenává střelbu. Přítomných útočníků na naše opevnění bude víc, než jsem čekal. Jsem rád, že jsem skryt tady uvnitř. Nevidím moc velkou šanci na přežití našich provizorně vytvořených zákopů. Doufám ale že se jim bude dařit lépe než nám tady. Protože k nám právě míří Bé jedničky. Někdo náhle zašeptal, odpovím také potichu.

Čekejte. Střílejte, až když vejdou. Nestřílejte dřív. Mohli by se nás zbavit z dálky.
Zmáčknu čudlík na odjištění zbraně. Každou vteřinou tady budou.
Obrázek


Uživatelský avatar
Sealen
Učedník
Učedník
Příspěvky: 157
Registrován: 03.1.2013 10:12:14

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Sealen »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnějši okraj
Hukot repulsorových motorů říkal, že se MTT dali znovu do pohybu. Hukot se vzdalovat.
Vojáci přikývli na souhlas s tvým tvrzením. Stres byl nesnesitelný, čekali jste v tichu, zatímco venku si vyšlapovali bitevní droidi.
Něco tam dělali, neviděl jsi ale co.. Několik minut jste v tichu čekali, jestli se něco stane. Stalo se.
Hlava tvarem podobná nemoidianské lebce, hlava B1 bitevního droida, nakoukla do LAAT/i, hledal vás.
Dlouho tam nicméně nezůstala, ozval se nepříjemný zvuk výstřelu a vzduch se naplnil elektrizujícím pachem blasterového výboje.
Modrý výboj zasáhl droida přímo do hlavy, ve výbuchu jisker hlava odletěla kamsi dozadu.
Seržant se na vás všechny podíval a pokýval hlavou. S námahou znovu otevřel vysouvací dveře a zbraně rozpálené do bíla vyskočil společně s ostatními vojáky ven z transportu.
Boj začal.

Zranění uvnitř LAAT/i kryli vojáky, jenž z něj vyskákali aby jim dali více prostoru. Sedm proti dvaceti devíti. Dobrá zpráva nicméně byla, že vyjma droidů ve vaší bezprostřední blízkosti nikdo není, všechny nepřátelské síly vyrazili k vašemu opevnění.
Viděl jsi blížící se Hailfiry díky oblakům prachu, kus v dáli za nimi pochodovaly bitevní droidi krytí dvěma MTT.
Červené a také několik modrých výbojů, za běžných okolností jste mohli spoléhat na moment překvapení, nicméně tohle byli stroje a přestože jim to chvíli trvalo, nakonec se adaptovali, nakonec byli pro pět z nich pozdě. Kov padal na zem, když droidi dostávali zásahy. Stále jich ale bylo víc než vás a bez jakéhokoliv krytí neměli nezranění vojáci příliš velkou šanci zvítězit. Klečeli před LAAT/i a opětovali palbu, rudé záblesky padali všude kolem nich, dosud je nicméně nezasáhli.

Střílející droidi vyrazili blíž k LAAT/i, seržant se se svými muži dosud nehnul. V následující sekundě jsi pochopil o co jim jde, chtěli odlákat palbu na sebe a dát šanci na přežití zraněným.

"Passion, Peace, strength, knowledge, power, serenity, victory, harmony, freedom, the force."
"Welcome to Dromund Kaas, where freedom goes to die, and legends are forced on the galaxy."

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnějši okraj

Obrněné transportéry nepřátelské frakce se vzdalovali. To je dobře. Stále tam však nehnutě sedím, kolenem opřen o zem. Přikývnutí bratrů ve zbroji jsem si nevšiml. Vnímal jsem pouze zvuk cinkání kovu, skřípání spojů a poté vstup prvního droida. Z mého transu, kdy jsem nebyl schopen spoušť zmáčknout, mě vytrhl až modrý záblesk. Nadechl jsem se nosem. Do dutin se mi dostal nepříjemný zápach výboje a seškvařeného kovu. Párkrát jsem zamrkal. Seržant, jehož přezdívku stále neznám, tedy, možná se o ní již zmínil… No, otevřel porouchané dveře a muži, schopní stát na nohou vyskákali ven.

Boj začal.

Přilepím svůj zrak, skrz mířidlo na droidy. Zůstávám v lodi. Krýt vyskakující vojáky. Následuje mnoho výstřelů. Zpětný ráz mírně zmírněný pažbou trhá mým trupem sem a tam. Někteří, do kterých jsem vystřelil, potřebovali zásahů více, aby konečně padli. Přestanu střílet, zhodnotím situaci. Ne to nemůžou myslet vážně? Chtějí se obětovat? To je prekérní situace. Nachmatám granát, zavěšený na mém opasku, a zmáčknu rudé tlačítko.
Granát!
Zakřičím varovně. Napřáhnu se a mrsknu ho mezi snůšku plechových stvoření.
Obrázek


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Geonosis, 25 kilometrů od Arény

Dvě přesně mířené rány prorazily trup bojového robota série B1 a prošly druhou stranou skrz, zanechajíc po sobě dvě zející vypálené díry. Z děr se zakouřilo, načež to v bé jedničce zajiskří a ta klesne nehybná k zemi. Další na sebe nenechal čekat, pozvednul blasterovou pušku k palbě jen proto, aby mu modrý projektil, jenž vyšel z hlavně tvé zbraně, ustřelil krk i s hlavou. Periferně jsi zahlédnul beznohého vojáka, který seděl na zemi a nepřetržitou dávkou z těžkého opakovacího blasteru, který měl podepřený o podlahu Laat/i, aby tak nekopal, kropil další přicházející droidy.
"Nažerte se, vy zkurvenci!" řval u toho a v jeho hlase se mísila nesnesitelná bolest ze ztracených končetin – spěšně ošetřených provizorním bactovým balíčkem, aby pahýly nekrvácely – se zuřivostí hodnou berserkera.
Střílel, dokud nedošla munice. Hlaveň rotačního blasteru se stále točila, ale místo štěkavého staccata se ozývalo jen prázdné cvakání. Mrštil nepoužitelnou zbraní po droidech. Musel mít v pažích velkou sílu, aby ho dokázal takhle hodit. Vystřílená těžká zbraň srazila čtyři droidy B1 stojící v řadě k zemi. Zmrzačený klon bleskurychle vytáhnul příruční pistoli a rozstřílel je, než se zvednou. Mezitím na něho namířila bé dvojka, široký droid bez hlavy a se zbraní zabudovanou přímo v ruce. Klon o něm věděl, a věděl také, že se ve svém stavu nemůže přesunout do zákrytu. Neměl na hlavě helmu Phase 1 s typickým kohoutím hřebínkem nahoře, takže jsi mu viděl do obličeje. Pistolí stále střílel na bé dvojku, kousajíc se do rtu - tak trochu, jak jsi to dělal občas ty, avšak mnohem silněji, až mu ze rtů tekla krev - v marné snaze potlačit bolest z pahýlů po ustřelených nohách. Viděl jsi mu na obličeji, že ví, že tohle je boj, který nemůžete vyhrát, že během okamžiku zemře, ale ještě předtím chce těch plechových bastardů vzít co nejvíc s sebou. Udělal do něho několik děr, ale droidovi to nevadilo, fungoval dál. Ten okamžik se zdál jako věčnost. Droid namířil a z jeho ruky vyšlehnul červený záblesk. Zmrzačenému klonovi, jehož označení ani přezdívku jsi neznal, projel červený paprsek čelem, načež se přepážka za ním potřísnila mozkem a v jeho tváři se objevila mrtvolná maska klidu a míru.
Nepřestával jsi střílet a během deseti sekund byli tři další droidi zničeni, včetně jednotky B2, která usmrtila tvého bratra ve zbrani.
Následně jsi popadnul válečkovitý termální detonátor, příslušným čudlíkem nastavil rozbušku, aby se spustila v okamžiku nárazu, a hodil. Ti, kdož vylezli z Laat/i ven, hodili rybičku k zemi, aby se aspoň trochu před výbuchem kryli.
Granát explodoval a okolí se zahalilo do clony z rozvířeného písku. Škvírou, ze které jsi střílel, na tebe přistála písečná sprcha. Nanoboti v hledí tvé přilby okamžitě vyčistili sklo, abys viděl.
Zvuky střelby a hluk boje obecně na moment ustaly. Nejspíše ani droidí oči vás přes husté mračno vznášejícího se, vířícího písku nemohly zaměřit.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnější okraj

Cítím ve své krvi adrenalin, který mi brání se z toho všeho zešílet. I přesto že tyto bojovníky neznám osobně, jejich smrt zraňuje i mě. Cítím, jako by má duše nebyla úplná. Něco by ze mě chybělo. Je to jako přijít o ruku ale přesto jdu dál. Čím víc nás splyne se silou, tím jdu pomaleji. Až ze mne nezůstane nic, pouze vraždící stvůra.

Zdá se mi to jako věčnost od doby co dopadla moje nálož. Tipuji to přibližně na několik minut, ve skutečnosti to budou ale teprve pouze sekundy. I přesto že mám v podstatě čisté sklo, nic nevidím. Pouze tuny rudého nepříznivého prachu. Tady uvnitř lodě ho není tolik. Oblak mám vysoký přibližně po kotníky. Spěšně se ohlédnu, po těch co zde zůstali. Od těla k tělu kontroluji po očku, zda někdo tenhle masakr vůbec přežil. Neopouštím však svoji pozici. Doufám, že tam někdo venku to byl schopen přežít, myslím z našich.

Rozsvítím baterku a posvítím před sebe. Stisknutím knoflíku na svém zápěstí zaktivuji komlink zabudovaný v helmě, nastavím ho tak, aby můj hlas slyšeli pouze vojáci na naší frekvenci. Pokud vůbec funguje, po minulém ostřelování, promluvím…
Halo? Hlašte se! Přežil někdo?
Obrázek


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Geonosis, 25 kilometrů od Arény

Než se písek usadí, dotknul ses zápěstního plátu, abys ovládací ploškou v něm zabudovanou aktivoval komlinkové spojení.
"Tady Cé té sedm dva pě- Ááárgh!" ozval se ti z vnitřního reproduktoru v helmě hlas onoho seržanta se zeleným pruhem, kterého jsi prvně viděl u zřícené LAAT/i. Nestihl se ani jaksepatří ohlásit, než vydal překvapený výkřik a padl zastřelen k zemi.
Prach se začínal usazovat. Opět jsi začínal vidět šik droidů, stejně jako oni začínali opět vidět tebe.
"Seržante!!! Zabili seržanta!"
"Tady..." ozvalo se další hlášení. "Cé tři šest šest nula."
Dech onoho vojáka byl přerývaný, jeho funění jsi slyšel v komlinku snad výrazněji než jeho slova.
"Táhnu dva zraněné a kličkuju s nimi mezi raketami."
"Tady Cé tři šest osm devět, házejte granáty do písku, plecháčům to mate zaměřování!" ozval se přes hlášení prvního klona další hlas, ještě než stihnul domluvit, a upozornil tak ostatní na neočekávané příznivé vedlejší účinky tvého nápadu s granátem.
Svůj granát už jsi vyhodil, ale kolem tebe se válelo asi šest mrtvol dalších klonů a každý z nich měl ještě po jednom válečkovitém termálním detonátoru na zbroji. Ze zmačkané části LAAT/i, kam se zatím nebylo možné dostat, se ozvalo bolestné zaskučení.
"Tady... Tady jsem..." řekl slabounký hlas a tys okamžitě poznal, že nepatří klonovi, neboť ačkoliv měl každý z tvých bratrů rozdílnou intonaci, mluvil v jiné poloze, rozdílnou rychlostí a rozdílným způsobem, všichni jste měli stejný hlas.
"Tady Cé tři pět devět devět, tohle jsou poslední," ozval se další klon. "A teď odsud urychleně mizíme, nebo tu umře víc chlapů než kolik zachráníme."
"Chlad... Darlene, vždy jsem tě... miloval." ozvalo se zpoza přepážky zašeptání, v hluku znovu vypuknuvší přestřelky jen stěží zaznamenatelné. Když jsi kouknul tím směrem, spatřil jsi, že přepážka je trošičku nadzvednutá a zpod ní trčí ruka. Ruka v širokém rukávu z hrubé tmavě hnědé látky, nasáklé rudou krví.
"Nosiči!" zařval ti v helmě hlas klona, jehož označení sis zapamatoval z předchozího hlášení jako C-3660. "Vypadni odtamtud! Chystá se orbitální bombardování!"
"Nenechávejte... mě tady..." ozvalo se zpod přepážky.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnější okraj

Nemusel jsem čekat vůbec dlouho a brzy jsem mohl zaznamenat stav tohoto uskupení. Slyšet hlas seržanta byla pro mé uši opravdu lahoda. Jako bych dostal novou naději, že se odtud nakonec dostaneme, mít více času na zamyšlení se nad celou situací, asi bych litoval mé zakopané roty. Bůh ví, co se s nimi stalo. Mou už takhle podkopanou morálku ještě oslabilo, když jsem zjistil, že velitele si můžeme ze seznamu přeživších odečíst.

Droidi… Jsou zpět. Vzpamatovali se rychleji, než bylo za hodno. Dalo se to čekat. Opřu si pevněji pažbu do podpaží a zamířím. Přepnu režim palby na automatiku. Nečekám nikterak dlouho a pošlu jim spršku barevných paprsků. Zatím co střílím, vyslechnu si další dva hlasy. Koutkem oka se snažím najít vojáka, co táhne zraněné.
Tady zase Cé tři sedm sedm devět. Cé tři šest šest nulo, kde se nacházíš? Mám tady menší trable.
Uhnu a posadím se k vnitřní straně stěny padlého stroje. Tak aby nebylo možné mě zasáhnout. Neopovažuji se povystrčit hlavu. Pohledem zamířím k několika tělům. K nejbližšímu se natáhnu a odeberu mu jeho granát…
Stejně už ho nebude potřebovat.
Detonátor neaktivuji a pouze ho nápřahem k droidům pošlu po zemi. Znovu se opřu o stěnu.
Tohle je můj lístek z tohohle průseru. Až se dostatečně přiblíží, střelím do onoho válce a uteču. Nevím kam, ale oni si mě už naši nějak najdou. Zničehonic se z přepážky vedle mě ozve zakňučení. Položím pušku na zem a začnu odklízet menší kousky suti. Pak si všimnu ruky.
Mluvte ke mně. Jak se jmenujete?
Zeptám se osoby.
Dostanu vás odtud. Mluvte na mě.
Zaregistruju přes komlink dalšího přeživšího bratra. Opětovně stisknu tlačítko, abych navázal spojení.
Tady Cé tři sedm sedm devět. Nezraněn. Nacházím se uvnitř sestřeleného LAAT/i mám tady raněného. Nejedná se o clona. Opakuji nejedná se o clona. Nejspíš Jedi. Potřebuji, abyste zaměstnali ty droidy před strojem abychom mohli uprchnout! …Orbitální bombardování? Tak to jsme tento sektor asi ztratili.
Kurva… Kolik máme času, než to tu celý vyletí do vzduchu?
Shrnu situaci i pro C-3660. Myslím si, že stejně neuteču tak daleko, abych se tomu vyhnul. Zvednu svoji pušku ze země, a pokusím se jí použít jako páku, pro zvednutí překližky.
Dostanu vás odtud.
Možná je ta osoba klíčem pro přežití.
Obrázek


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Geonosis, 25 kilometrů od Arény

"Gazli..." zasípala postava. "Mordecai Gazli."
Ruka se rozevřela a ztuhla jakoby soustředěním. Přepážka se zachvěla a trochu více se zkroutila, ale pořád to bylo příliš málo, pořád to nestačilo na to, abys muže mohl vytáhnout. Jedi zřejmě ztratil hodně krve a byl otupělý, takže nemohl už moc dobře používat Sílu. Ne tak dobře, aby se obešel bez tvojí pomoci.
"Rozumím, Nosiči," ozvalo se ti v odpověď. "Cé tři šest šest nula orbitální kontrole. Odložte bombardování, opakuji, odložte bombardování!"
"Zamítá se, tři šest šest nulo."
"Ty jeden di'kute, pořád tady jsou naši vojáci! Dejte nám ještě tři minuty!"
"Rozumím", řekl operátor, zaskočen způsobem, jakým ho C-3660 seřval. "Orbitální kontrola konec."
Chopil jsi se své zbraně, zaklínil pažbu pod přepážku a zatlačil jí jako pákou. Přepážka vydala kovové zasténání a nadzvedla se. Sice nepříliš ochotně, ale přeci. A stačilo to k tomu, abys Jedie mohl bezpečně vytáhnout.
Byl celý od krve, měl jí slepené dlouhé černé vlasy, druhou rukou se držel za hrudník, kde měl díru, ze které vytékala všechna ta krev. Dýchal sípavě, zřejmě měl proraženou plíci. Když byl venku, rukou, která mu předtím čouhala zpoza překližky, zašmátral na druhé straně a nahmatal svůj světelný meč.
"Bactu..." zašeptal. Venku se opět ozývaly zvuky střelby. V bezprostřední blízkosti se ozvala rána jako od minometu a LAAT/i se otřásla, až jsi měl co dělat, aby ses udržel na nohou. Naštěstí ale pancíř vydržel. Krvácející Jedi zachroptěl. Přiložil si ruku na ránu a zavřel oči, možná se pokoušel se léčit a aspoň trochu si tak zvýšit šanci na přežití, ačkoliv ze stále otupělejšího výrazu v jeho tváři bylo patrné, že se mu to moc nedaří.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnější okraj

Vydržte vojáku, už jenom kousek.
Tlačím, co mi síly stačí. Nakonec ucítím úlevu, když se zbraň zasekne, tak jak jsem to původně zamýšlel. Úlevu vystřídá bolest namáhaných svalů. Natáhnu se pro osobu, mající nespíš opravdu blízko ke smrti. S bolestným zasyčením jej vytáhnu ven, na železnou podlahu transportéru. Spěšně jsem si jej prohlédl, můj zrak ulpěl na krvácející ráně. Na jeho žádost se rozpomenu, že vůbec něco takového mám. Našmátrám správnou kapsu na opasku a otevřu ji.
Za vaši záchranu budu chtít alespoň metál.
Usměju se tak aby to viděl a pochopil, že chci především odlehčit situaci. Rozbalím lékárničku a vytáhnu malý váleček s namodralou tekutinou. Výbuch zničehonic otřese vrakem. Prázdnou rukou se nad Jedim opřu o zeď, abych nespadl. Při odšroubování víčka si pomyslím, že ta rána byl možná před chvilkou vržený detonátor. Urychleně kousnu do rukavice na mém prstu a táhnutím čelistí a rukou opačným směrem ji sundám. Následně ústa otevřu a ona odletí někam na podlahu. Jedi ze sebe vydá zvuk, který říká, že mu asi moc času nezbývá. Roztrhám jeho oděv tak abych měl přístup k ráně. Namočím holé prsty ruky postrádající rukavici do želatiny a naberu ji.
S dovolením.
Vyřknu před tím, než ránu pomažu.
Už odtud mizíme, hlavně neusínejte vojáku!
Z lékárničky vezmu ještě rolku obvazu a část vytočím. Několikrát ji přehnu tak, aby vytvořila tlustší vrstvu. Položím ji na pomazané místo a opatrně abych mu neublížil ještě víc, jej chytím za zápěstí ruky, jenž nesvírá světelný meč. Bezvládnou ruku nasměruju nad obvaz.
Pevně to držte. Teď vás odtáhnu.
Vykouknu ven, jaká je situace? Popadnu ho tak abych ho mohl zvednout.
Můžete chodit?
Zeptám se spěšně. Pokud odpověď bude záporná, tedy bude-li vůbec nějaká, skrčím se a přehodím si ho přes záda jako bych nesl pytel brambor na přípravu večeře na Kamínu. Doufám, že to nebude moc jeho zničené tělo bolet.
Obrázek


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Geonosis, 25 kilometrů od Arény

Když sis sundal přilbici, aby Jedi mohl vidět tvoji tvář, trochu se uklidnil. A uklidnil se ještě více, když jsi mu ošetřil jeho ránu životodárnou bactou. Nebyl to ale takový ten klid, kdy už je člověku všechno jedno - mistr Gazli se dokonce usmál.
"Medaili... dostanete," řekl. "Jak se jmenujete?"
Obvaz z bactového gelu a sterilní látky ze syntetických vláken, doplněné o kus Jediova rukávu tam, kde ti nepostačovala, držel dobře a rána konečně přestala krvácet. Mordecai si ošetřenou ránu poslušně tisknul levou dlaní, zatímco pravačkou, stále svírající stříbrnou válečkovitou rukojeť deaktivovaného světelného meče, se opřel o stěnu a pokusil se vstát. Pokusil se poprvé, klesnul zpátky. Pokusil se podruhé a teprve napotřetí se mu to povedlo, ačkoliv bylo zřejmé, že na žádné velké utíkání ani bojování to nebude.
Stisknul aktivační tlačítko, aby zkontroloval, jestli jeho světelný meč stále funguje. Ozvalo se typické klap-bzzzz a interiér poničeného raketoplánu LAAT/i naplnila záře jasně zeleného energetického paprsku.
Pohled ven ti odhalil scenérii tanků G-227 Hailfire jedoucích směrem pryč od vás. Jeden z nich právě vybuchnul, zasažen do jediného červeně svítícího elektronického oka naváděnou raketou z raketometu PLX-1. Většina dalších už své rakety vystřílela, jejich raketnice zely prázdnotou a musely střílet výrazně méně efektivními protipěchotními lasery. Spatřil jsi vojáka, který má sestřel na svědomí. Byl už jenom tečka v dálce. Zalehnul za písečnou dunu a nacpal do hlavně své zbraně další raketu, načež čekal na vhodný okamžik, aby zaměřil a poslal kolečkářům další pozdrav z Kamina.
Na obloze se rýsovaly trojúhelníkové obrysy Republikových hvězdných destruktorů, které sestupovaly níže, připravujíce se na bombardování. Zbývaly dvě minuty. Kloni se zhostili odvádění pozornosti zodpovědně, takže byste měli mít relativně bezpečnou únikovou cestu. Pokud sebou hodíte.
Mistr Gazli se ti rukou zaháknul kolem ramen, abys ho podpíral.
"Jdeme," řekl a kývnul směrem k promáčknutým dveřím ven z LAAT/i, se zeleně planoucím světelným mečem stále přichystaným v pravici, aby tě jím v rámci možností mohl krýt, kdyby to bylo potřeba.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnější okraj

Koutek úst mi vystřelí nahoru. Po tom co se mu povede na několikátý pokus konečně postavit. Nabídl jsem mu nataženou pomocnou ruku, ale on ji nejspíš ani nezaznamenal. Neslušně rozevřu ústa v úžasu, nad pohledem na zaktivovanou bájnou zbraň rytířů Jedi. Nestihnu si ten skvost do detailu prohlédnout, neb zaznamenám explozi. Stojím tak že vidím jak na Mordecaie tak ven. V duchu prohodím…
Takhle přesně střílí pouze jehla a Nko. To znamená…
Mé zamyšlení přeruší Gazli. Jeho tělo jako by vůbec nic nevážilo. Byl tak lehký a prázdný jako by měl každou chvíli odejít na onen svět. Pozvednu obličej vzhůru k pomalu se blížícím rozsévačům zkázy.
Celým číslem C-3779, říkají mi Nosiči. Jaká ironie…
Odpovím dodatečně na jeho předchozí otázku. Pevně obtočím svoji ruku kolem jeho boku.
Ano… Odmlčím se s prvním krokem. Jdeme.
U prahu se opřu o rozmačkané dveře. Jednou nohou šlápnu do písku. Pomůžu mu sejít a až teď se rozpomenu, má zbraň i helma zůstali uvnitř.
Čert to vem.
Rozejdu se směrem k prázdným pouštním dunám, podepíraje ho rychle střídám nohama, pokrčen v kolenech volnou rukou mávám dopředu a dozadu. (Pokud jsou tu připravená LAAT/i která nás mají vyzvednout, tak mířím k nim)
Obrázek


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Geonosis, 25 kilometrů od Arény

Zalitoval jsi ztráty své helmy a svého spolehlivého blasteru. Na Kaminu ti instruktoři vštipovali, že tvá osobní zbraň je tvůj anděl strážný, nicméně rozhodl jsi se tím nezatěžovat, neboť kdyby ses pro zbraň vrátil, ztratil bys tím cenné sekundy.
Utíkali jste pískem tak rychle, jak jen jste toho byli schopni vzhledem k Jediovu zranění a skutečnosti, že jsi ho musel podpírat.
Odněkud za vámi se rozštěkalo blasterové staccato, obdélníkový šik droidů asi o třiceti bé jedničkách vás uviděl a vypálil vám hustou spršku červených paprsků do zad. Mistr Gazli na tobě sice levou rukou visel skutečně trochu jako pytel brambor, dokázal ale světelným mečem odrazit všechny střely bezpečně pryč. Následně napřáhnul ruku se světelným mečem takovým pohybem, jako kdyby nabíral ze vzduchu nějakou neviditelnou energii, již pak najednou uvolnil a vyslal jejich směrem tlakovou vlnu, která jako poryv větru zvedla a zvířila písek za vámi do miniaturní písečné bouře, co droidy smetla a byl od nich klid, nebo od nich byl klid aspoň do té doby, než se vyhrabou, a to už vy budete dávno pryč. Takovéhle použití Síly ale mistra Jedie vyčerpalo a tys pocítil, že na tebe jeho tíha dopadá teď více, přestože na to, v jakém stavu jsi ho našel, byl po provizorním ošetření relativně fit.
Vzhledem k tomu, že dvě ze tří LAAT/i, co tudy letěly posledně, byly sestřeleny a ta třetí unikla skutečně jen o vlásek, by se přirozeně nikomu nechtělo letět vás sem vyzvednout, i když...
"Cé tři sedm sedm devět, jaký je váš status?" ozval se ti ze zápěstního komunikátoru - neboť helmu už jsi neměl - , známý hlas, nepatřící nikomu jinému než vašemu pilotovi, co tě dovezl na místo, kde jste prve se svým družstvem kopali zákopové jamky. A když jsi vzhlédnul k obloze, spatřil jsi skutečně vaši Laatinu, doprovázenou jedním jediským stíhačem Delta-7 Interceptor, a supím droidem, kterého Interceptor právě sundal. Klesal dolů k písečným dunám Geonosisu a táhnul za sebou chvost z ohně a kouře.
Byli jste už skoro zpátky a Jedi stále žil, akorát jsi ho víc a víc táhnul za sebou než že by šel po svých. A nebylo ani divu, tobě by se taky zrovna moc dobře nesprintovalo s děravou plící a ještě k tomu bez zbroje.
Spatřil jsi členy své jednotky, jak zalezlí v jamkách drželi perimetr. Desátník En mezi nimi nebyl, což nahrávalo tvé domněnce, že to byl on, kdo sejmul ty dva kolečkáře, kterým došly rakety.
A improvizované minové pole, které jste nastražili, se zdálo být porušené, v zemi zely krátery, ve kterých se válely kousky droidů B1 a B2 a měl jsi pocit, že tam vidíš dokonce kus droideky. Tví bratři ve zbrani svými DC-15A dělali díry do už tak značně zdecimovaného šiku bé jedniček.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: Výcvik pro C-3779 "Nosič" (Needay)

Příspěvek od Needay »

Černota, v myšlenkách klonovaného vojáka C-3779

Jeden den sedíte v kajutě vesmírného křižníku, na nepříjemné tvrdé posteli. Nemůžete si stěžovat. Na nic jiného nemáte právo. Nemáte žádná práva. Jste pouhým sériovým produktem hladové konzumní společnosti. Obyčejný voják. Jeden ze sta, stejně jako ostatní ve vaší jednotce. Společnost si myslí, že může poroučet přírodě? Nenávidím svoji tvář. Nenávidím je. Ti jako já, se nejspíše před dneškem těšili do bitevní vřavy. Není nač se těšit. Po tom co totiž druhý den uvidíte ty hnusné věci, všechno si rozmyslíte. Krev a zoufalý řev mužů válejících se v agonii. Roztrhaná těla, která pouze chtěla bránit mír? K čemu je nám mír? Nevede on pouze k dalším válkám?

Dám vám radu. Jestliže nechcete vidět střeva vytrhaná z těla, utržené končetiny, marnou naději a nechcete, aby vaše duše trpěla jako ta má… Nechoďte do války. Já na výběr neměl. Vy ano. Vezměte život do vlastních rukou.

Kdyby v armádě měli být chytří lidé. Žádné armády by nebyly.

25 kilometrů od Arény, Planeta Geonosis, sektor Arkanis, vnější okraj

Obraz splývající nekonečné rudé pouště mi neposedně skáče tak, jako mi škubou všechny svaly a tak jak kývám hlavou ze strany na stranu. Termo prádlo již nasáklo všechen pot, co mohlo a teď už je na mě pouze přilepené. Zběsile mrkám a ženu se, za něčím čemu už sám nevěřím. Za možností přežít. Mám vlčí dech a krev na rtech, to touhu spouští. Putuju černým hájem. Vlk ohavný.
Najednou si uvědomím při pomyšlení na všechen ten studený pot a to neskutečné horko, jenž vládne všude kolem, že mé hrdlo je vyprahlé a svraštělé. Mám… strašnou žízeň.
Ten Jedi těžkne. Ne omyl. Já těžknu. Nejsem už tak rychlý jako při rozběhu. Jsem příliš unavený. Otupený. Začínají se mi klížit oči. Zvuk střelby blasterů se změnil na hororovou symfonii.
Nevnímám počínání Gazliho který mi právě zachránil kejhák. Jenom tu přibývající tíhu na mých bedrech. A taky valící se vřelý písek. Ovane nás.
Má ruka na to zapípá. Zafunguje to jako facka. Vytřeštím oči div, že mi nevypadnou z důlků.
Žiju a ten v róbě taky.
Vykašlu se i na zopakování mého identifikačního čísla a pouze zakřičím na své zápěstí. Tlačítko bliká. Pokračuji bez delšího rozmýšlení ve svém odpovídání.
Míříme k hranici obranného perimetru.
Podívám se před sebe, zda jsem při své nepozornosti nezměnil směr. Následně zvednu hlavu, vysoko k nebi zbarvené stejně jako všechen ten písek okolo.
Rád tě slyším.
Donutím se v nepatrný úsměv při pohledu na sestřelený nepřátelský stíhač. Prohlédnu si druhá dvě plavidla republiky.
Vyzvedneš nás?
Zakašlu, můj dávivý kašel připomíná kuřáka s mnohaletou praxí. Když náhle se mi málem podařilo zakopnout o kámen, narovnal jsem svoji hlavu do přirozené polohy. Dívaje se na cestu a před sebe.
To jsou naši.
Špitnu k Jedimu. Přimhouřím oči ve snaze zaostřit. Hledám tam desátníka. Marně. Doufám, že v nebi přijímají i klony. Zrovna on by si odpočinek zasloužil. Nikdy se do války nehrnul. Možná věděl, co nás tu čeká. Já naivní hlupák snící o cti vybojované na bitevním poli.
K čemu čest, když necháte za sebou spálenou půdu a své přátele nejspíš nestihnete ani pohřbít.
Obrázek


Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“