Výcvik pro Arvese Jace

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Přitáhl jsi řídící k páku blíže k sobě a co nejrychleji ti to ovládací panely dovolovali jsi zatočil doprava, aby jsi jenom čelil palbě dalšího pronásledovatele. Měli jasnou výhodu v počtu, palebné síle, manévrovatelnosti a rychlosti. Jenom ty jsi narozdíl od nich měl větší loď, což ti však bylo k ničemu. Loď se znova rázně otřásla a polovina kontrolek se rozsvítila červeně. Řízení ti vypověděli službu a tvoje loď se nekontrolovatelně řítila k moři ... to je konec ...
Probudil jsi se zpocený, unavený a s bolestí hlavy po nepříliš příjemném snu, který tě pronásleduje již několik posledních nocí. Meditace ti na klidu nepřidávala a ani některé rady ostatních nezabrali, takže se k tobě onen sen stále vracel a vracel. Letmo jsi pohlédl směrem k budíku a uvědomil jsi, že je nejvyšší čas zamířit za svým mistrem, který tě bude do deseti minut očekávat v tréninkové hale.
-----
Technická: Jako mistra chceš znova Phatea anebo někoho jiného (pokud jiného, máš vlastní přání nebo to necháš na mě ? 3) )

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Vstal jsem a došel k jednoduché skříňce, která byla součastí pokoje a vzal si z ní své roucho jediho. Po cestě jsem malem upadl přes stoličku, kterou jsem večer zapoměl zasunout pod stůl. Roucho jediné mi připomínalo moji minulost. Nic z toho co se stalo, krom toho hrozného snu jsem si nepamatoval. Pomalu jsem si roucho oblékl, došel pro sevětelný meč, který byl, jako už několik nocí po sobě schován pod polštářem a připnul si ho k opasku. Po té jsem vyšel z pokoje a vydal se cestou za mým novým mistrem. Trochu jsem spěchal, abych se neopozdil. Avšak lidi a jiné rasy co jsem potkával na chodbě, nejspíše jedie. Nebo učně jsem nepoznával. Bylo to trochu znepokojující nepoznat nikoho, když většina znala mě.

----------------------------------------------
(Pokud Phate nezačal znovu hrát tak chci jiného a pokud vím přihlášku tu nemá takže nový mistr a volba je tvoje)

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Cesta okolo ostatních obyvatel enklávy byla vždy dost frustrující a obzvlášť, když tě někteří pozdravili. Tichá odpověď a neškodný úsměv bylo vše, co jsi jim mohl poskytnout, protože i když jsi byl v enklávě dva měsíce, tak si na nikoho z nich ani nevzpoměl a to včetně tvého bývalého mistra. Naštěstí ses díky ryhclému kroku brzo dostal na místo shledání, kde na tebe již čekal tvůj selkathský mistr - Qual. Věděl jsi, že i on byl dříve v radě, ale svou pozici přenechal jiným a nyní se rozhodl tě ujmout. Nikdy ti nevysvětloval proč, nebo co ho k tomu vedlo, věděl jsi pouze to, že si tě vybral dobrovolně. Seděl v meditační poloze v kraji tréninkové místnosti, která byla jinak úplně prázdná.
Vypadáš rozrušeně padawane ... stále váhám nad tím oslovením, když vím, že jsi už jednou rytířem byl.
pronese, když dorazíš k jeho těsné blízkosti a nakloní hlavu směrem k tobě, aby na tebe dobře viděl. Zatím jste spolu s výcvikem nedávno začali, přesto jsi dělal výrazné pokroky a z hlediska postupu by tě bylo možné přirovnat k mladším padawanům. Jenom se světelným mečem jste doposud necvičili a dneškem jste tento výcvik měli zahájit.

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Přišel jsem blíže k mistrovy, po cestě jsem si sundal své boty, abych nezašpinil žíněnky položené na zemi tréninkové haly. A podíval se mu do očí.
Nevím si rady mistře Quale. Nikoho z akademie si nepamatuji a to mi připadá velice depresivní. Být znám, ale neznát nikoho. A nejhorší je, jak si mohu být jist sám sebou, když nevím jaký jsem byl člověk? Jak mohu pokračovat ve svém výcviku, když si nejsem jistý jestli je to správné? Možná bych potřeboval několik dnů klidu mistře. Nemohli bychom můj výcvik posunout o pár dní? Chci se seznámit s okolím akademie a přislušníky řádu.
S těmi slovy se odvrátím od Mistrovy tváře čekajíc na odpověď.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Výraz tvého mistra se příliš nezmění, i když je pravda, že u selkathů je poněkud obtížnější číst výraz jejich tváře.
No můžeme odložit tvůj dnešní trénink Arvesi, ano budu ti říkat Arvesi, to bude nejjednodušší.
pronese na úvod, aby se zvedl z meditativního postoje a výškou se ti tak téměř vyrovnal.
Ale nesouhlasím s delším přerušením. Je těžké nevědět, kdo jsi nebo kým jsi byl ? Jsi tím kým jsi, minulost je to, co se stalo, současnost je to, co je. Nebo něco takového by ti řekl mistr Vandar. A já s ním v tomto musím souhlasit - neužírej se svou minulostí, když máš možnost se zformovat znova. Mnoho jedinců by si takovou příležitost přálo. Pokud však chceš poznat minulost, tak je mnoho způsobů, i když techniky v Síle nepřinesli takový účinek a jiné už hraničí s ovlivňováním mysli. Jedním z nich je čas a následování kroků minulých. Byl jsi Jedi, staň se tedy Jedim, zažij znovu ten pocit a vrátí se ti vzpomínky, které jsi zažíval jako Jedi. Mnoho věcí se přeci opakuje. Nebo se ti mohou vracet s časem ... i když těžko se dá říci, jak to přesně funguje, protože přípradů podobných tvého tu moc nebylo.
rozhovoří se tvůj mistr napůl v úvaze, napůl v řešení tvého problému, který tě sužuje.
Ale ať už se rozhodneš jakkoliv, tak bych byl rád, aby jsi mě doprovázel ři mé cestě. Dnes k polednímu odlétám a bývá běžnou praktikou, že padawani následujíc svého mistra během jeho misí, pokud není řečeno jinak.
dodá ještě mistr Qual, než ti poskytne prostor k tvé odpovědi.

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Hleděl jsem mistrovy přímo do očí a poslouchal. První mistrova slova mě potěšila, byl jsem rád, že se mistr rozhodl odložit můj trénink. Avšak když mistr pokračoval, z potěšení se vyklubala noční můra. Sice mě mistr pochopil a byl jsem si jistý, že se mnou soucítí. Avšak nebylo vůbec příjemné poslouchat mistrova slova.
Až do chvíle, kdy mistr začal mluvit o minulosti a budoucnosti začal jsem si uvědomovat důležitost a obsah jeho slov. Najednou mi začlo docházet, že moje minulost pro mě není už tolik důležitá, aby mě mohla omezovat v mém novém rozletu jako padawana. Najednou se mi v mysli vše ujasnilo a já si byl jist, že chci být padawanem a později i rytířem. Najednou mi v mysli proběhli slova a já je mistrovy hned řekl.
Mistře budu vás doprovázet na vaší misi. A pokud by to šlo chtěl bych dnešní výcvik začít.
Sám jsem se udivil tomu co jsem mistrovy řekl, avšak byl jsem potěšen a dokonce se už nebál. Usmál jsem se na mistra, přišel k němu blíž a poklonil se, abych mu projevil svoji úctu. A potom jsem už jen čekal na mistrovu odpověď.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Byl to vždycky divný výraz, když se selkath usmál, možná až zábavný, ale určitě potěšující. Mistr Qual přikývnul na souhlas a došel k lavici při kraji tréninkové haly, kde doposud leželo zavazadlo. Vyprostil z něj světelný meč, s kterým k tobě došel a podal ti jej.
Toto je tréninkový meč, který používají padawani, než si sestrojí vlastní světelný meč, který mnohem lépe vyhovuje jejich vlastním požadavkům. Vyzkoušej si jej a najdi úchop, který ti vyhovuje nejlépe.
zahájí mistr Qual výcvik a dojde ještě jednou ke svému zavazadlu, odkud tentokráte vyloví podivnou kouli s níž se vrátí opět blízko k tobě. Ty mezitím zjistíš, že zapůjčený světelný meč má žlutou barvu a na nějaké obecné nastavení je vyvážený poměrně kvalitně, což značilo něčí výbornou práci.
A nyní se soustřeď a ciť Sílu. Je to vždy podobné, jako když jsi zvedal předměty. Ponoř se do ní a vnímej v ní, protože ona ti bude říkat, kam máš vést svou čepel, aby jsi nebyl zasažen.
pokračuje s lekcí mistr Qual a z koule v jeho ruce se vyklubí tréninkový droid, který se začne vznášet okolo tebe připravený střílet po tobě neškodnými, přesto na dotek palčivými ranami.

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Trochu jsem se pousmál, jelikož mistrův úsměv, byl totiž nadmíru směšný. Avšak vzápětí jsem se v duchu okamžitě pokáral, jelikož se nehodilo smát se mistrovy. Nevěděl jsem co v tu chvíly dělat, jestli se mistrovy omluvit. Ale neudělal jsem nic. A soustředil se na další mistrovy slova.
Uchopil jsem meč a chytl si ho levou rukou a uchopil válec ve kterém byli umístěné krystaly, místo abych meč uchopil za jeho rukojeť, což mi připadalo mnohem lepší. Zaujal jsem obraný postoj, nechal jsem sjet palec na aktivační tlačítko a vyjela žlutá čepel, trochu jsem mečem zašermoval, abych zjistil jeho možnosti. Ale sále jsem si nebyl jistý držením světelného meče. Právě to však trochu omezilo mou bystrost v síle. A těsně před výstřelem jsem v síle vycítil, kdy a kam vystřelí cvičný cíl, ale když chtěl svůj světelný meč nastavit na ono místo. Má nejistota způsobila, že jsem velice neohrabaně paprsek vystřelený z cvičného cíle minul. Paprsek mě zasáhl do pravého lýtka. A já okamžitě ucuknul, jelikož mi lýtkem projelo velice ostré pálení. Instinktivně jsem se podíval na pravé lýtko avšak nic jsem neviděl. Podíval se na mistra a zaujal znovu obraný postoj. Nyní už jsem se, ale oprostil od všeho vnějšího rušení a čekal na další vystřelený výboj cvičného cíle.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Po prvním neúspěšném odražení výstřelu droida si se hluboce položil do Síly. Po chvilce soustředění jsi intuitivně zavřel oči a nechal se vést Sílou a vše ti šlo až nečekaně jednoduše. Výsledkem bylo, že jsi úspěšně odrazil všechny další výstřely a tím posledním jsi dokonce zasáhnul onoho cvičného droida, který se následkem toho deaktivoval. To už jsi však nevnímal, protože jsi se jakoby octnul v těle někoho jiného. Bylo to tělo jiného Jediho, který se právě octnul v nějakém souboji a ve formě Makashi soupeřil s lidským Jediim, který jej odrážel a trochu jej popichoval. Jedi se však nezdával a urputně dále bojoval a snažil se alespoň o jeden jediný zásah, proti muži, který byl určitě starším. Nyní provedl náznak útoku zleva, ale ve skutečnosti jej vedl zprava a opravdu se mu povedl zásah.
Výtečně Arvesi.
byla to slova, která zazněly jako by z úst dvou osob, když jsi otevřel oči a před tebou stal pousmívající se mistr Qual spokojený s tvým výkonem.

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Můj protivník byl velice silný, nebo jsem měl alespoň takový pocit. Moje pohyby byli koordinovány s rukami té osoby, ve které jsem byl. Nebo jsem si to jen představoval? Avšak souboj mezitím pokračoval dál. Ucítil jsem v síle jak můj protivník pohnul mečem doleva aby zablokoval ránu mé ho světelného meče. A v tu chvíli se to stalo. Mé ruce naznačily do prava, ale rychle obrátily doprava a já provedl výpad zprava a zasáhl protivníka. A pak vše zkončilo.
Co se to stalo mistře? Kde to jsem?
Byl jsem velice dezorientovaný. Vždyť před chvílí jsem ještě bojoval s jiným jediem. A používal formu Makashi. To přece není možné, že by se mi vracela paměť? Vždyť lékaři řekli, že paměť se mi už nevrátí. Nebo to byl sen? Ale co když je sen tohle vše? Nechápal jsem a tak jsem čekal až mistr promluví.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Tvá otázka tvého mistra překvapila a trochu se zamyslel. Vlastně si nejspíš přehrával v hlavě celý tvůj dosavadní výkon a analyzoval rvůj výkon detail po detailu, než ti odpověděl.
Jsi na Dantooine, v enklávě Arvesi. A právě jsi předvedl výtečný výkon při tréninku proti základnímu droidovi, kterého jsi dokonce vyřadil. Navíc jsi projevil svoji schopnost v Makashi, takže mě napadá jediné řešení. Vrátila se ti část paměti z dob, kdy jsi nejspíše s někým bojoval. Je to vlastně jen přirozené a navíc, nejen, že se ti vybavila část paměti, ale tké schopnost, kteoru jsi v boji se světelným mečem dříve měl. To vše ti umožní se učit mnohem rychleji, i když ...
snaží se vysvětlit mistr Qual, co se ti nejspíš právě přihodilo, aby se však náhle zarazil. Na obličeji se mu objeví zachmuřený výraz, který není příliš povzbudivý.
Je sice dobré, že se ti vrácí myšlenky, ale také schopnosti, jenže pokud by se ti to přihodilo během nějaké nebezpečné situace, tak by to mohlo být riskantní.
vysloví zdroj svých pochyb tvůj mistr a podívá se na tebe, možná i trochu doufajíc, že mu povíš víc o tom, co se ti právě přihodilo.

[Arves Jace]

Dantooine, Enkláva Jedi:

Bylo to jako kdybych prožil sen a co je hlavní připoměl jsem si styl Makashi. A to je dobré znamení mistře.
Stále jsem byl zmateny, ale mistrova odpověď dávala smysl. Vracela se mi paměť. Ale hrozilo mi tím nebezpečí? Pokud by se další se mi další vize minulosti přihodila v terénu nemuselo by to věstit nic dobrého. Ale byl jsem rozhodnut toto riziko podstoupit. Co by se mi kromě splynutí se samotnou silou může stát. Honilo se mi hlavou. Avšak můj vnitřní hlas byl proti.
Mistře jsem ochoten toto riziko podstoupit. I za cenu vlastního života.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Mistr Qual jenom souhlasně přikývne a jeho tváři opět dominuje zamyšlený výraz.
Nesmíš dovolit svému strachu, aby tě ovládnul - a pokud by jsi nebyl ochoten to riziko podstoupit, tak by to k tomu mohlo směřovat. Strach je větším nepřítelem Jediů, než můžou být samotní sithové například.
zhodnotí tvé rozhodnutí mistr Qual a začne balit věci, konkrétně droida a tréninkový světelný meč.
Ale buď opatrný se svými vzpomínkami, mohou být stejně užitečné jako nebezpečné. Nesnaž se napodobovat dovednosti, které ti zjeví - pokud ti je zjeví neúplné. A ani, kdyby to byla úplná vzpomínka, tak ani tehdy na ni nespoléhej úplně, pokud se neporadíš s někým. A také ... některé vzpomínky by mohli být špatné.
dodá ještě tvůj mistr, jakmile zabalí výbavu, protože usoudil, že dnešní lekce bude postačující.
Odlétáme k polednímu, což je asi do dvou hodin, tak tě budu očekávat na přistávací ploše, Arvesi.
doplní ještě, než tě poněchá po následující čas svému osudu, kdy ti poskytne čas připravit se na cestu o níž ti toho doposud moc nesdělil.

[Arves Jace]

Dantooine - Enkláva Jedi:

Vyslechl jsem si mistrovy rady a potom jsem se vydal se do svého pokoje. Z tréninkové místnosti to byl naštěstí kousek. Po cestě jsem potkal některé z mistrů a uctivě je pozdravil. Stejně jako zdravili oni mě.
Když jsem po chvíli došel ke dveřím pokoje počkal jsem, až se otevřou a vstoupil. V pokoji zůstalo vše, jako když jsem z něj odcházel. Sundal jsem si opasek se světelným mečem a odložil jej na stoličku. Poté si i sundal své roucho a uložil na stejné místo co světelný meč. Takto obnažen jsem vstoupil do sprchy. Ve sprše jsem přemýšlel co jsem se dnes naučil, ale také o mé dnešní vizi. Bylo mi jasné, že nekontrolovatelné vize jsou pro mě velice nebezpečné.
Asi po patnácti minutách jsem vyšel ze sprchy, oblékl si zpět své roucho. Nastavil si svůj budík na jednu hodinu, sedl jsem si do meditačního sedu a snažil se navázat spojení se sílou.

[Jordi Linx]

Dantooine, Enkláva Jedi:
Po osvěžení svého těla jsi se rozhodl osvěžit i svého ducha meditací. Jenomže meditaci se ti zpočátku nedařilo navázat, protože ti některé tvé myšlenky nedovolí navázat stav klidu pro meditaci. Z počátku se je snažíš zahnat, ale když se ti to nedaří, tak postupuješ úplně opačně a snažíš se je znova vyvolat. Vrátíš se pohledem zpět do tréninkové místnosti a vidíš tam sebe a mistra Quala, jehož obraz se ti však po chvílí rozmaže. Pokusíš se na něj znova zaostřit, ale když se vyjasňuje, tak tam stojí postava někoho jiného, nějakého člověka. Podivné však je, že situace, prostředí, vše je stejné, jenom ti přijde, že je jiné světlo, jiná část dne. Zaměříš svou pozornost na člověka, který je s tebou v místnosti a vnímáš jeho detaily. Přijde ti až neuvěřitelně povědomý, ale také blízký, citíš k němu respekt, obdiv a nechceš ho zklamat. Chystá se právě něco říct ... jenomže tvou meditaci přeruší pípání tvého budíku, který jsi si před hodinou nastavil a s ním vymizí i tvá, dá-li se to tak nazvat, meditace.