Výcvik pro hráče snapi (Voza Dash)

[snapi]

Korriban - Akademie Sithů
Přistoupila ke mně. Pěkný pocit. Ale pak ta narážka na mé pohledy, asi jsem je nezkrýval dobře. Musím se polepšit.
Pohledy?
Porovnávám tvé schopnosti a posuzuji nepřítele.
Na to se tu připrav.
Není tu místo pro nepřipravené.
Ber to jako radu.
Pokusím se nasadit úsměv, který je neutrální. Nechci v ní probudit pocit, že se ji vysmívám.
Jinak, jestli chceš, můžu tě tu provést. Stejně nemám nic na práci.
Pokud ne, tak se uvidíme zítra u mistra.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů, chodba:

Vyslechla si tvou reakci a přitom se pobaveně usmála.
Obávám se, že neporovnáváš jen mé schopnosti, ale budiž.
Znovu se ohlídla a pak odpověděla na tvou nabídku.
Samozřejmě že chci, vlastně budu ráda, když mě provedeš.
Z jejího hlasu jsi vycítil téměř nepatrnou známku neupřímnosti. Zase se ohlídla.
Tak kde chceš začít?
Dodala nakonec

[snapi]

Akademie Sithů - chodba

Proč se pořád ohlíží??? Nelíbí se mi to!!
Pro jistotu se ponořím do temné strany a prohledám okolí. Něco tu musí být, nebo někdo.
No kde je výcvikové stanoviště už víš. Pro mne je oblíbené místo Archív. Ale jestli chceš něco jiného vidět, tak řekni.
Nemusí tu nikdo být, možná se ohlíží a právě doufá že tu nikdo není.
Musím si na ni dát pozor!!!
Pro jistotu se nepatrne, tak aby to nepocítila, snažím zjistit pomocí Síly její úmysly.
Takže??? Kam to bude??

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - chodba:

Pojal jsi podezření, a tak jsi se ponořil do Síly a propátral okolí, ale kromě pavouků, krys a další havěti jsi nic ani nikoho neobjevil.
Když jsi se pro jistotu pokusil nenápadně zjistit Vishiny úmysly, narazil na nečekaný problém - její mentální štít. Ještě nikdy jsi se nesetkal s tak komplexním, ne-li rovnou dokonalým štítem. Není nutno dodávat, že tvůj pokus skončil neúspěchem.
Naštěstí ti ale komplexnost jejího štítu pomohla, protože tvůj pokus byl jako náraz mouchy do stěny, tudíž si tvého pokusu nejspíše ani nevšimla.
Můžeme začít třeba tím archívem, ale je mi to celkem jedno, ostatně, ty jsi ,,průvodce".

[snapi]

Akademie sithů - Cesta k Achívu

Je ji to jedno??? Chce opravdu videť Akademii nebo jen maá zájem o mě??
Pojď za mnou! řeknu a zamířím k Archívu.
Jdeme temnými chodbami Akademie. Procházíme kolem mnoha odboček z hlavní chodby.
Kdyby tě něco zaujalo tak řekni.
Tady jsou ubykace....
Napravo je jídelna....
Slyšíme křik nějakého muže. Tak to jsou laboratoře. Podívám se na ni s úšklebkem.
Míříme dál. Pomalu sestupujem směrem k Archívu.
Takže. Odkud jsi??? Viděl jsem jak dobře bojuješ a ovládáš Sílu. Ale na akademii jsi nová. Kdo tě učil???

[R.O.F.L]

Akademie sithů - Cesta k Achívu:

Společně se vydáte směrem k Archívům, přičemž ji ukážeš kam vede která odbočka z hlavní chodby. U laboratoří téměř ledabyle mávne rukou a křik ustane.
Podívá se na tebe se stejným úšklebkem, jaký jsi měl na tváří. Mám ráda ticho.
Jakmile popojdete trochu dál se opět začal ozývat křik, ze kterého bylo patrné, že jeho původce měl ještě před chvílí problémy popadnout dech.
Jméno mého učitele ti bohužel nemůžu říct, ale říkejme mu Arlen, což je mimochodem jedno z jmen, které svým způsobem přijal za své. V jednom jazyce je to výraz pro něco, co udržuje věci v rovnováze.
Podívá se na tebe.
Co se týče tvé první otázky, tak ti toho také asi moc nepovím. Svou rodnou planetu neznám, byla jsem vychovávána v Chramu Jedi na Corusantu od mala, ale ani tam jsem nezůstala dlouho. Byly mi čtyři, když si mě odvedl můj mistr. Ušklíbla se. No, odvedl asi není zrovna to nejlepší slovo, vzhledem k tomu, že byl tehdy ve stejný den vyhoštěn z Řádu, ale to je jedno. A od té doby mě učil, než začali Mandaloriánské války, kdy se vrátil na žádost Rady zpátky do Řádu. Beze mě, nechal mě totiž na jedné planetě a posílal mi instrukce. Po skončení válek ale znovu opustil Řád. Od té doby jsem o něm už nikdy neslyšela. Povzdechla si. Nejdřív jsem nevěděla, kam mám jít, nebo co mám dělat, ale řešení se po čase nakonec našlo samo. Tak jsem tady.
Jakmile domluví, podívá se na tebe. Archívy byly už za rohem.
Já už toho o sobě řekla dost, teď si na řadě ty.

[snapi]

Akademie Sithů - Archív

Podívala se tázavě na mě. Mám ji říct pravdu??? Není proč! Ale ona mi ji řekla!! Jsi si jisty??? vířily mi v hlavě myšlenky.
Strastiplný život.
Poté ji vedu dál do archívu.
Můj je celkem nudný.
A!!! Už jsme tu.....
Rozpřáhnu ruce: Tak toto je moje oblíbené místo na Akademii. Je tu ticho.
Pohlédnu na ni a usměji se.
Vědomosti starych mistrů.
A někdy najdu staré, zapomenuté rituály, informace o Sithské alchymii a další ztracené věci.
Pohlédnu na ni.
Ale vidím, že tebe zajímá můj příběh. Není o čem mluvit. Pracoval jsem v dolech na Korribanu. Při potyčce v putyce, jsem zmrzačil horníka, takovým způsobem, že se o to zajímali zdejší Sithové. Tak nějak mě našli. Teď už tu jsem pár měsíců.
Odvrátím se a zadívám se na hromady svitků a knih.
Pravdu nemusí znát. Zatím. Není to stejně podstatné. Se starým životem už nemám nic společného.
Otočím se k ní. Takže?? Snad ti moje pomoc pomohla. Myslím že se k ubykacím dostaneš.
Otočil jsem se a zamířil hlouběji do Archívu.
Pokusím se najít něco o drogách na otroky, nebylo by špatné vědět pro příště neco víc.
Kde to jen bylo. Někde u oddělení s Alchymii. Jistě!!! Když už tu jsem porozhlédnu se po něčem zajímavém.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - Archív

Konečně jste došli do Archívu. Byla to velká oválná místnost plná regálů/knihoven s datakartami, svitky a starými knihami. Uprostřed místnosti byl zdobený kamenný sloup, kolem kterého bylo dokola umístěno pět počítačových konzol. Příliš málo na to, aby se na ně netvořili fronty, což znamenalo, že pokud někdo chtěl nějakou informaci, tak buď si ji pracně našel v jednom z regálů, nebo to riskl a připojil se pomocí jedné z konzolí do databanky, kde byly uloženy i elektronické verze všech svitků i knih a spousta dalších dat navíc, doufaje, že daná konzole nepadne někomu schopnějšímu do oka. To samozřejmě platilo jen v případě, že by daná osoba nebyla ta schopnější.
V místnosti kupodivu nebyl téměř nikdo, nejméně pět adeptů či učedníků, alespoň podle toho, kolik jsi jich zahlédl. Každý stál u jedné z konzol.
Samozřejmě, děkuji za provedení... Kalle. Hodně štěstí při hledání, ať už budeš hledat cokoliv.
rozloučila se s úsměvem s tebou a odešla stejnou cestou, kterou jste sem přišli.
S úmyslem zjistit více o soubojových drogách pro otroky zamíříš do Oddělení Sithské Alchymie a laboratorních pokusů. Název oddělení byl ale docela zavádějící, jelikož moc informací o Sithské Alchymii se tu najít nedalo, protože až na pár výjimek byly všechny svazky s touto tématikou příliš vzácné nebo mocné a tak byli uloženy v Oddělení s omezeným přístupem, jinak nazývané též jako Archív pro velmi pokročilé, jež se nacházel/o ve stejné části katakomb jako ubikace Mistrů a kam měli přístup jen samotní Mistři a ti, jež dostali povolení od ředitele akademie, Mistra Joraka Ulna.
Po několika minutách hledání konečně objevíš jednu datakartu, na které určitě něco o drogách bude - měli by být na ní totiž záznamy z jejich vývoje a testování. Po vložení do přehrávací konzole, jež se nacházely vždy dvě v jednom oddělení, se ti zobrazí sáhodlouhý text, v němž bylo ze začátku těžké se zorientovat. Byly zde totiž studie od úplně prvních drog, což byly v podstatě jen stimulanty agrese, až po ty poslední, jež se svojí složitostí lišili od těch prvních jako mnohobuněčné organismy od těch jednobuněčných.
Když jsi ale konečně našel záznam týkající se nejnovějšího výzkumu, ozval se za tebou tobě prozatím neznámý hlas.
Tak co, dala ti nebo ne?
Chtěl jsi se otočit, ale někdo tě velmi pevně chytlil a zabránil ti v jakémkoliv pohybu a jednou rukou ti zabránil cokoliv říct. Očividně nebyl sám.
Takže ne. Není tak blbá, jak jsme si mysleli...
Konečně se ti na něj naskytne pohled. Byl to vysoký a vypracovaný muž o něco málo straší než ty. Tvůj pohled sklouzl k jeho opasku, kde se mu houpal světelný meč. Očividně patřil k pokročilým učedníkům. Zaměřil se na přehrávací konzoly.
Copak sis to tu prohlížel... Á drogy jo? Chceš nějakou vyzkoušet že? Pousmál se. Vlastně se ti ani nedivím, slintající pošuk by byl pro tebe pokrok co?
Najednou ti vrazil pěstí do obličeje.
Sakra dívej se lidem do očí, když s tebou mluví, smrade! Copak tě doma nic nenaučili?!
Pak se krátce zadíval za tebe na svého kumpána a krátce přikývl, načež ti bylo umožněno mluvit.
Co navrhuješ, abychom s tebou provedli?
Zeptá se tě se zvráceným potěšením v hlase. Jeho kumpán tě chytl ještě pevněji, aby ti zabránil jakkoliv se vyprostit.

[snapi]

Akademie Sithů - Archív

Co navrhuješ, abychom s tebou provedli? řekl ten vyšší.
Zatraceně!!! Co chce???
Podíval jsem se na něj. S kým mluvím???
Čekám na reakci. Ale zároveň se postupně ponořuji do Síly. Nechám se unášet jejími nevyzpytatelnými proudy.
Nebudou nebezpečnější než ona. Možná má světelný meč. Ale není tolik předemnou ve výcviku. Nebude čekat odpor. Myslí si určitě, že se bojím.
Pokusím se odhalit jejich ochrany. Poté čekám na jejich krok.
Takže???

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - Archív

Tvá reakce ho překvapila, to ano, ale také zároveň naštvala.
Špatná odpověď smrade!
Pak tě začal mlátit, jak do obličeje, tak i do břicha. Bolelo to jak čert, ale naštěstí pro tebe čím dál méně, díky tvému duchapřítomnému ponoření do Síly. V ústech se ti objevila krev jak jsi se kousl do jazyka. Konečně ho to přestalo bavit.
Jsem Lucien.
Plivl na tebe a pak se otočil k odchodu.
Je tvůj Rolfe, jen nezapomeň, že jsi v Archívu, tak se snaž nic nerozbít...
Kumpán tě hodil na zem a začal tě mlátit pěstmi, kopat do tebe a smát se ti, pokaždé v jiném pořadí. Bolest už jsi ale ani necítil, zato sis připadal strašně slabý, že už ani nedržíš ruce, kterými jsi bránil hlavu.
Po čase ho to přestalo bavit a odešel pryč, zanechávaje tě zmláceného ležet na zemi.
______________________________
Tak ty jsi mi kamaráde nějak zvlčil Nějak mi nepodtrháváš lokace...
Zkus taky prosím popisovat události,které jsem popsal já, z tvého pohledu, stejně jak jsi to dělával ze začátku.

[snapi]

Akademie Sithů - Archív

Začal mne bít.
Sakra!!! Mysli!! Mysli!! začalo mi lítat hlavou.
Použij Sílu!! řekl mi vnitřní hlas. Ovšem!! a ponořil jsem se do Síly. Temná strana mě ukonejšila. Byla to moje ochránkyně. Pomalu jsem přestal cítit ten výprask.
Poté jsem ucítil chuť krve. Bylo to intenzivní. Zvláštní!! uvažoval jsem, ikdyž nejsem si jistý jestli se to dalo považovat za myšlení, když jsem byl v tranzu.
.... Jsem Lucien.... uslyšel jsem z dálky.
Lucien. Lucien. Ozývalo se mojí hlavou. Stále dokola.
Poté jsem spadl a udeřil se do hlavy. Pomalu jsem ztrácel kontrolu nad tranzem a tím pádem i nad tělem.
Ruce začaly pomalu klesat k tělu. A čím dál tím víc ran dopadalo na mou hlavou.
....smích....rána.....smích....rána....
Bylo jediné co jsem cítil. Pak najednou klid!! Klid!! Nic než klid!
Ležel jsem dál na podlaze. Pomalu se kolem mne tvořila louže krve. Nikdo si mne nevšímal. Byl jsem v oddělení, kde moc akolytů nechodilo. Poté jsem uslyšel ten hlas v hlavě. Klid. Už se ti nic nestane Kalle. Je to dobré. Jen dál lež. Už jsi u mne. Já tě ochráním. Obklopilo mě bílé světlo a já ji viděl. Jobal Saam!!! Mistryně. vykřikl jsem. Kalle kde jsi byl nemohla jsem tě najít. promluvila. Já, já, já... víc jsem nestihl, protože ji pohltila temnota. Né, né, né.... hleděl jsem do temnoty a ta se přeměnila na mého oponenta.
Lucien!!!
Poté jsem se probral z tranzu. Snažil jsem se postavit, ale uklouzl jsem na podlaze, na mé vlastní krvi. Ponořil jsem se do Síly a snažil najit ránu. Byla na hlavě. Na ošetřovnu nesmíš!! Považovali by tě za slabocha!! Pokusím urychlit práci krevních destiček ať se rána rychleji zacelí.
Vstanu. Pohlédnu na místo kde jsem ležel. Co to je?? ohnu se pro balíček datakaret. Ovšem!! To jsou ty drogy. No myslím že si to vezmu. Bude to určitě použitelné. Poté si natáhnu kápi až do čela a zamířím do své ubykace. Cestou mě přepadne vztek. Už nikdy se tohle nestane. Nikdy!! NIKDY!!!

Lokaci jsem opravil. Menší fail.
No byl to pokus o kratsi prizpevek, ktere by mohly jit rychle za sebou.

[R.O.F.L]

Akademie Sithů

Bolelo tě celé tělo a bylo ti špatně. Ještě stále otřesen, jak z napadení těmi bastardy, tak z náhlého a krátkého kontaktu s tvou mrtvou mistryní, jsi se ztěžka postavil na nohy. Viděl jsi dvojitě. Balíček datakaret, jež se válel na zemi před tebou, jsi zvedl až na druhý pokus.
V místnosti zůstaly jen dvě osoby, zbytek se nejspíše vypařil, když se tu objevil Lucien, ale tomu jsi teď nevěnoval žádnou pozornost.
Nechal jsi Archív za sebou a zamířil přímo k ubikacím. Věčně ponuré chodby ti najednou všechny připadali nepřátelské, takovou jsi měl zlost.
Cestou se naštěstí nic zvláštního už neudálo a ty jsi po několika minutách mohl s úlevou sednout na postel ve tvé ubikaci.

[snapi]

Akademie Sithů - Muj pokoj

Zadal jsem svůj kód a dveře se otevřely.
Konečně.
Zavřel jsem dveře. Potom jsem se podíval po pokoji. Byl zkromný, asi jako ostatní pokoje akolytů. Postel, malý stůl, skříň a židle. Sedl jsem na postel a protřel si oči. Setřel jsem zaschlou krev a svěsil jsem hlavu.
Jsem unavený.
Vytáhl jsem z kapsy ty datakarty. Aspoň něco. pokusil jsem se o úsměv.
Položil jsem je na stůl. Pak jsem sundal plášť a vyšel jsem z pokoje. Sprcha. jediné co mi výřilo v hlavě.
Šel jsem na konec chodby do umývárny. Sundal tuniku a uviděl jsme samé modřiny, podlitiny a svůj obličej.
Sakra! Vypadáš strašně. Reagoval jsem na svůj zevnějšek a pár ran na hlavě. Šel jsem do sprchy, pustil teplou vodu a užíval jsem si ten očistec. Neulevovalo se jen mému tělu, ale konečně jsem mohl uvažovat nad tím co se mi stalo. Byla to mistryně?? Ne!! ta je mrtvá. A co když ne?? Je!! A stejně je to teď jedno, jsem už někdo jiný. Už nejsme Jedi, jsem Sith a nebudem se už shodovat v názorech. Proč nad tím vůbec přemýšlím?? Jobal Saam je mrtvá! Stojím dál a na tělo dopadá voda. Dokonalé!

[R.O.F.L]

Akademie Sithů - sprcha:

Po krátkém shlédnutí v zrcadle a stručném okomentování stavu tvého zevnějšku jsi vlezl do sprchy, jež jsi využil k očistě jak fyzické, tak duševní. Nechal jsi kapky vody dopadat na tvé tělo a srovnával si myšlenky, hlavně co se týkalo krátkého zjevení tvé mrtvé mistryně, tedy alespoň za předpokladu, že to byla skutečně ona. Proud vody z tebe mezitím pomalu ale jistě smýval všechnu špínu.
Po očistě jsi se svěží znovu oblékl a vrátil do své ubikace.

[snapi]

Akademie Sithů - pokoj

Ok! Konečně můžu uvažovat. Řekl jsem si po návratu ze sprch.
Vezmu si jen kalhoty a sednu na postel s datbtem a začnu zkoušet datakarty.
Tak ukaž mi něco zajímavého!
Začínám hledat v datech. Před očima mi letí informace. Nudné, ale někdy poučné. Pokusím se pochopit vznik, účinky i obranu proti nim. Na konci textu jsou i přísady. Zaznamenám krátké poznámky na své osobní datakarty a pokračuji s další. Tak pokračuji dokud nejsou všechny přečtené.
Aaaa!!!! Jsem unavený!!!
Sednu na zem, zkřížím nohy a pokusím se meditovat. Neuvažuji jen nabírám síly. Poté si jdu lehnout.
Spánek to pomůže. Ale nesmím zapomenout, že v sedm mám být u mistra.