Výcvik pro hráče Xaviera

[Xavier]

Hyperprostor

"Můj pane"? To je až tak součástí inventáře?
Neubránil jsem se údivu. Ten ještě narostl s tím jak reagovala na "horko" co v kabině bylo.
Jak dlouho to asi trvá na Korriban?
Usoudil jsem že asi dostatečně dlouho na to aby to mohlo být ještě zajímavé.
Vzhledem k tomu že to byl náročný den jsem se vydal do sprchy rozhodnut si s pilotkou ješte popovídat.
Jestlipak maj všechny Revanovo pilotky dekolt co se dá sjet na lyžích?

[Lukin013]

Hyperprostor

Byl jsi celkem rozjařený svou pilotkou. Byla to vzkutku nádherná a vyvinutá žena. Sprchoval ses jen chvíli, abys za ní nepřišel jak ten Gamorrean a potom jsi hned vyrazil do jejího pokoje. Otevřel jsi dveře. Byl to celkem problém, protože si asi omylem zakódovala dveře, ale nakonec se ti to povedlo jenže... tam byly další dveře. Zakódované ještě složitějším kódem. Po asi hodině hackování ses konečně dostal do její kajuty. Doufal jsi, že už na tebe bude připravená, ale místo toho ležela jen ve velice těsném tričku ve svém lůžku otočená na břicho, chrápajíc při tom.

[Xavier]

Hyperprostor

Zjištění že pilotka tvrdě usnula mi celkem vzalo náladu.
Ti taky mohlo dojít.
Pokáral jsem se v duchu, ještě se pokochal pohledem na její ne příliš zahalené těloa raději se potichu vytratil.
Zadši ještě opět zakódovat.
Uvedl jsem zámky dveří do původního stavu a raději se ve své kajutě věnoval meditaci abych přišel na jiné myšlenky.

[Lukin013]

Hyperprostor

Odešel jsi zklamaně do své kajuty a zakódoval zpět její dveře, aby nevěděla, že tu jsi, ale hned, jak jsi odešel se rozesmála.

Je roztomilý můj mistře... myslím, že za tu snahu si s ním půjdu popovídat.

Poslala skrz myšlenku vzkaz a potom vztala, vyšla ven a hned potom do tvé kajuty.

Pane, chtěl jste něco. Asi jste mě nechtěl rušit, byla jsem grogy a usnula jsem, ale příště zazvoňte...

Potom ladně přešla k tobě a usadil tě do židle, načež ti hned vtiskla vášnivý polibek a sedla si ti na klín.

[Xavier]

Hyperprostor

Byl jsem překvapen vývojem událostí.
No co, teď to nebudu řešit.
Rozhodl jsem se a polibek opětoval.
Tak přece jen jen to bude zábavná cesta.
Odehnal jsem i tuto poslední myšlenku a začal se věnovat činnosti zcela bezmyšlenkovité.

[Lukin013]

Hyperprostor

Tvá vášnivá společnice se do toho skutečně obula, brzy jste spadli z té židle a po zemi se převalili až na postel, kde jste se propletli jako dva staří milenci. Loď mezitím stále uháněla hyperprostorem, takže jste na to měli hafo času a tak sis to bezmyšlenkovitě užíval velmi dlouho, až tě překvapilo, jakou má děvče výdrž.

Po 1 dni:

Oba jste leželi uřícení, jako byste utíkali před Rancorem v těsném obětí. Potom tvá pilotka vstala, políbila tě a šla se podívat do kokpitu, vrátila se už oblečená a měla v ruce světelný meč.

Doporučovala bych, aby ses oblékl a ozbrojil - máme celkem smůlu, narazili jsme na otrokářskou loď a ti nás začínají táhnout vlečným paprskem. Tohle není nabídka na otroka, tohle je postup při zotročování...

Po tomto briefingu zažehla rudý meč a šla k nástupní rampě.

[Xavier]

Hyperprostor

Tady se člověk rozhodně nenudí.
Konstatoval jsem sám pro sebe a začal se oblékat.
Páni otrokáři budou mít pěkně blbej den.
Prolétlo mi hlavou když jsem se oblékl a vzal si světelný meč.
Tak, zpátky do rachoty.
Prohodil jsem když jsem se i já vydal k nástupní rampě.

[Lukin013]

Někde v galaxii

Loď tu vaši po chvilce pohltila a zapnula silové pole. Než vám násilím otevřeli rampu, postavili kolem asi dvanáct chlápků, protože vzhledem k luxusu čekali spíše nějaké snoby.
Velice se divili, když po nich skočila a půlku z nich rozemlela.

Ku**a! To jsou Jediové!!!

To ji rozzuřilo a tak přesekla jeho a ještě jednoho.

Pojď nebo ti je všechny zabiju...

Najednou se ale stalo něco, co jsi nečekal - ven vyběhl nějaký maník s mečem a pustil se s ní do boje a co hůř, netrvalo dlouho a tvá přítelkyně ležela na zemi s natrhnutým rtem.

[Xavier]

Někde v galaxii

Proč si všichni furt k***a myslí že se Jedi?
Zeptal jsem čerstvě přepůlených těl naštvaně. A to že najednou má pilotka ležela na zemi mě přímo rozzuřilo.
Tak pojď.
Uchopil jsem ho Silou a vrhl ho na sebe zrovna v okamžik když se ke mě otočil zády tudíš letěl poslepu. Já zatím nelenil a vyrazil mu naproti chtěje jo rozporcovat na krmení pro rybičky.

[Lukin013]

Někde v galaxii

Tvůj soupeř sice letěl poslepu, ale brzy se zorientoval a ve chvíli, kdys ho chtěl rozporcovat tě jednoduše ještě za letu zašlápl. To už ale vstala tvá společnice a vrhla se do útoku s nespoutanou zuřivostí. Za chvilku ho sekla do nohy a rozzuřila ho, byl to ale jen slepý vztek, kterého ihned využila, přesto byl souboj poněkud nerovný. Přesto jej dokázala zabavit dost na to, abys vstal a pomohl jí, jinak z vás obou budou nejspíše jen doutnající mrtvoly. Nebo taky ne. Ještě pořád neznáš schopnosti soupeře a předtím jsi ho podcenil.

Pomoz mi s ním, hajzl jeden, takhle si nebude vyskakovat na Revanovy stoupence! Můj pane!! Potřebujeme pomoc, poraďte nám!!

Zvolala. Bylo poznat, že charismatický Revan si ji na svou stranu získal skutečně napevno. Najednou se ti ozval v hlavě hlas:

Příteli, soustřeď se jen na svůj hněv, na nepřítele a vymysli si způsob, jakým bys jej zabil. Soustřeď se na zbraň, na Sílu a taky na nepřítele i spojence. S mou pomocí jej porazíte, ale nezabíjejte ho. Promluvím k němu, jen co ho zraníte a pustí meč.

Nejspíše řekl to samé i jí, protože ta záhy kývla a vydala se do ještě cílevědomějšího útoku. Bylo načase taky zaútočit.

[Xavier]

Někde v galaxii

Kývl jsem také. Přiskočil jsem k protivníkovo z druhé strany než má společnice a skoordinoval své útoky s jejími.
Soustřeď se jen na svůj hněv, na nepřítele a vymysli si způsob, jakým bys jej zabil. Soustřeď se na zbraň, na Sílu a taky na nepřítele i spojence.
Opakoval jsem si v hlavě Revanovi rady.
Teď na nohy.
Poslal jsem instrukci své společnici a sám zaůtočil tak aby jsem mu vyrazil meč který musel sklonit na obranu před jejím útokem.

[Elinor Yall]

přebírám
---------------------------------------------
Někde v galaxii

Tvůj nepřítel sice nastavil svou čepel do krytu proti úderu - znova si zopakovat tu samou bolest rozhodně nechtěl - ale zároveň asi o dva kroky ustoupil, rychlostí, kterou bys u normálního člověka rozhodně nečekal. Vypadalo to, že svým způsobem se dobře baví, alespoň natolik, co mu dovolovala zraněná noha.
Copak, Jedi, copak? sarkasticky okomentoval tvůj výraz. Nějaké nečekané komplikace?

- Nech to chvíli zase na ní, ona ti ho přihraje...
ozval se ti v hlavě ten známý hlas.
- a připomínám: nezabij ho, jenom odzbroj. Bude ho potřeba.

V tu chvíli proti němu prudce vyrazila tvá pilotka a zasypala ho sérií rychlých úderů, takže brzy se musel soustředit na obranu proti ní. Pořád se usmíval - dokud mu nedošlo, že neutočí s cílem ho zabít či zranit. Vaše koordinovanost mu patrně vyrazila dech, a to i doslova.
V očích mu problesklo překvapení.
Tentokrát zřejmě podcenil on vás.

[Xavier]

Někde v galaxii

Nejsme Jediové!!!
To že mi všichni říkali Jedi už mě pokně štvalo.
Uchopil jsem Silou jeho zbraň zatímco se bránil a skusil mu ji vytrhnout.
Byl jsem ale připraven i na to že to nevyjde.
I kdybys to udržel tak máš na chvíli co dělat.
A vedl další sek na vyraření jeho zbraně.

[Elinor Yall]

Někde v galaxii

A co jiného?
Pohrdavost v jeho tónu rozhodně nešla přeslechnout, i když právě zcela nevykryl jeden pilotčin výpad a její zbraň ho škrábla na rameni. V tu chvíli soustředěnost polevila a jeho Silou vyražená čepel ti elegantně přistála u nohou - a souběžně se ostří tvé společnice objevilo nebezpečně blízko jeho krční tepny.
A máme ho, parchanta! shrnula celou situaci dívka a obdařila vás oba tím nejzářivějším úsměvem.

[Xavier]

Někde v galaxii

Napovim ti. Má světelnej meč, neni to Jedi a je na Temný straně Síly. Kdo to je?
Odpovím na jeho otázku otázkou.
Skvěle, to bysme měli.
Seberu jeho meč a ve střehu se přesunu na druhou stranu než je má společnice aby se nemohl pokusit o útěk.
A TEĎ budeš poslouchat.
Upozornil jsem ho abych ho připravil na Revanovo proslov.