6. Mise pro MrTukana(Askel Nur Ebion)

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Tvůj informátor opravdu mluvil pravdu a muž, který měl na svědomí vraždu dvou mladých dívek na Coruscantu, jedné na Corellii a jedné na Corullagu se objevil v kantýně, kde jsi trávil už třetí den na Junctionu. Navíc byl podezřelý z vražd mnoha dalších, ale zde byly přímé důkazy nejasné nebo chyběly úplně. Ani nevypadal jako nějaký zabiják, spíš jako nějaký běžný vyzáblý chlapík z kanceláře. Možná i proto byly jeho oběti dívky mezi dvanácti až patnácti lety, tudíž pro něj nepředstavovaly výraznou překážku.
Nicméně fakt, že jsi ho stopoval poslední skoro čtyři týdny a to i s pomocí některých kontaktů, na které tě odkázal tvůj mistr, znamenal, že se dotyčný dovedl minimálně dobře skrývat. Navíc ti bylo dobře známo, že dívky zemřely otravou na nějakou látku a buď poté nebo během toho byly sexuálně zneužity. To, kdy k aktu došlo nebylo úplně jasné, každopádně jsi měl za úkol jej zajmout živého a předvést k výslechu, už minimálně díky znalostem medicíny jimiž oplýval.

Co se první průzkumného pohledu zdálo, tak byl ozbrojen obyčejným blasterem, který se dal sehnat skoro na každém rohu a nic dalšího jsi neviděl. Relativně lehkovážně si dotyčný objednal něco k jídlu a v klidu se jal to konzumovat. Nevypadalo to, že by měl na někoho čekat nebo něco podobného a v kantýně bylo zhruba jen deset dalších lidí, tudíž jsi měl možná i vhodnou příležitost reagovat. Než jsi se však mohl k něčemu odhodlat, začal ti vrnět komlink, jenž sis nastavil na tiché vyzvánění. Pozorujíc svůj cíl jsi se podíval na své komunikační zařízení a strnul nad zobrazenou zprávou.

Pohotovost nejvyššího stupně. Všichni dostupní Jediové, nechť vyrazí co nejrychleji na Ooo-temiuk a vyhnou se přitom Geonosis. Více informací na místě,

stálo tam a zarážející byla informace o nejvyšším stupni, protože jeho použití jsi ještě nikdy nezažil a ani jsi neslyšel, že by k němu někdy v posledním století snad došlo. Každopádně to přebíjelo naprostou většinu úkolů kromě těch životně nejdůležitějších. Rozhodnutí na dalším postupu bylo tedy na tobě.
---------------------------------
5500

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Konečně jsem odporného a zvráceného násilníka a vraha vystopoval a získal vhodnou příležitost k jeho zatčení. Už už jsem se zvedal abych vyrazil dokončit tento poměrně jednoduchý, i když zdlouhavý úkol, když se mi rozezněl komunikátor. Co jsem se dozvěděl, mi však vyrazilo dech. Přečetl jsem zprávu ještě jednou a když jsem zjistil, že jsem již napoprvé viděl správně, přeběhl mi mráz po zádech. Něco takového jsem nikdy nezažil a možná ani můj mistr, ani jeho mistr a možná ani mistr jeho mistra. Pohotovost nejvyššího stupně se zkrátka nepoužívala. Bylo jasné, že se musím okamžitě vydat na místo určení a že mě tam čeká něco, co patrně nechci slyšet.

Na druhou stranu, když už jsem toho mizeru vystopoval až sem, nechtěl jsem ho jen tak pustit. Rozhodnutí bylo rychlé. Zajmu ho a poletím i s ním na místo setkání a pak už se ho nějak zbavím. Snad nebude dělat potíže a zdržovat mě. Uklidnil jsem se. Schoval jsem komlink a vydal jsem se ke stolu vraha, který si právě spokojeně dopřával jídla. Nedělal jsem se zatčením velké ofuky. Měl jsem připravená pouta. Do své primární levé ruky jsem si pomocí Síly přivolal svůj meč, který jsem aktivoval tak, aby konec mé čepele ladně mířil vrahovi přibližně někam ke krku. Nehodlal jsem mu dát šanci tasit a ohrožovat další lidi v kantýně, kterým jsem však věnoval také část své pozornosti, kdyby se náhodou někdo chtěl do našeho sporu plést.

Jménem republiky jste zatčen za znásilnění a vraždu nejméně čtyř nezletilých dívek. Pomalu odložte své zbraně a poté se postavte ke zdi s rukama za hlavou. Okamžitě a nezkoušejte žádné hlouposti, nemám rád úchyly jako jste vy.

Vyzval jsem vraha zvučným hlasem a s ledovým klidem jsem byl připraven kdykoli mu pomocí Síly vyrazit z ruky blaster, který by hodlal tasit ke své obraně. Když jsem nad tím zauvažoval kolem a kolem, nezáleželo mi vlastně ani příliš na jeho životě, zvlášť poté, co prokázal, že jemu nezáleží na životě malých holčiček, a tak jsem si nedělal starosti s tím, že bych proti němu musel případně zasáhnout i pomocí meče, který by ho rychle a elegantně zbavil ruky, případně hlavy.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Stav nouze, který jsi de facto zachytil tě přiměl k rychlejšímu jednání a ukončení aktuálního úkolu, jenž stále nebyl ukončen. Bez větších rozpaků a v plné parádě ses s rozžhnutou žlutou čepelí svého meče postavil před něj a vyzval jej k odzbrojení a kapitulaci. Dotyčný překvapeně zamrkal a začal pomalu zvedat ruce, aby se stejně pomalu zvedl ze svého místa i on. V pomalých pohybech pokračoval a vytáhl takhle zpoza bundy blaster, který držel dvěma prsty za pažbu a upustil jej na stůl, aby se při tom pokoušel tvářet nevinně. Poté ti nastavil dlaně, aby tě přesvědčil, že se v nich již nenacházelo, když jednou zničehonic cuknul.
Tvoje reflexy zafungovaly dobře, ale příliš krátká vzdálenost zabránila úplnému vyhnutí a i tak jsi schytal zásah. Rychlá kontrola ti ukázala nějakou šipku zabodnutou kousek nad zápěstím levé ruky. Okamžitě jsi však poznal, že to nebyla jenom obyčejná šipka, ale obsahovala v sobě nějakou látku, která se ti rychle dostávala do těla. Rychlý rozbor pomocí Síly ti odhalil, že se naštěstí nejednalo o nějaký vysoce smrtelný jed nebo cokoliv, co mělo za přímý následek smrt. Účinek látky však rozhodně nebyl pro danou situaci vítaný - již během zlomků vteřiny jsi totiž začínal pociťovat ochromení svalů v okolí místa vpichu a nebylo tedy pochyb, že se jednalo o nějakou formu paralyzující látky. Dále bylo nad hvězdy jasné, že podobnou látku dle všeho používal i na dívky, které byly jeho oběťmi.
Muž rychle sebral blaster a rozhodl se zdrhnout přímým vchodem z kantýny někam pryč, zatímco spoléhal na to, že ty zůstaneš někde za ním paralyzovaný. Zatím jsi ještě úplně paralyzovaný nebyl, nicméně jsi věděl, že pokud v rámci sekund něco neuděláš, tak za chvilku nebudeš moct na neznámou dobu pohnout jediným svalem v těle.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Jakmile násilník a vrah cuknul rukou a já mohl zporovat, že jsem byl zasažen, nerozpakoval jsem se a instinktivně jsem proti muži použil meče, který jsem měl připraven a který po celou dobu mířil kamsi k mužovu hrdlu. Vedl jsem šikmý sek tak, abych muži zabránil v dalším útoku nebo útěku, a který měl být taktéž příčinnou jeho dřívějšího odchodu z tohoto světa. Neměl jsem čas honit vraha po celé planetě a riskovat, že mi znovu uteče. Rozhodně jsem nehodlal nechat někoho takového jít. Plně jsem se soustředil na eliminaci vraha a až po dokončení tohoto úkolu byl na řadě souboj s paralizující látkou, případně nečinný odpočinek, který se nabízel, když jsem se rozhodl radši jednat, než se pokusit látku ve svém těle zastavit.

Primární úkol byl jasný, eliminovat hrozbu, eliminovat vraha.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Než aby ses věnoval látce, která se ti hodně rychle dostávala do oběhu, spolehl ses na své instinkty a zavelel k útoku mečem. Sotva ses však pohnul, už jsi cítil účinek té látky, která se nerušeně šířila do tvého těla a ovlivnila, tak držení tvé ruky. Meč začal pomalu klesat, přesto jsi vnímal, že nějak zasáhl cíl. Kontrola zrakem ti potvrdila, že jsi dotyčného zasáhl do obličeje, ale jeho ucuknutí dozadu, nejspíš poslední instinktivní záchranný reflex, vyústilo v to táhlou popáleninu na levé tváři, která byla nejhlubší pod okem a pak se zdvíhala nahoru. Tvá ruka s mečem postupně pokračovala dál, až se zahřezla do stolu a vytuhla, stejně jako zbytek tvého těla, když paralyzující látka ovládla většinu tvého těla.
Dobrou zprávou bylo, že nepůsobila na dýchání nebo chod srdce, ale jasně jsi vnímal, jakoby tvé končetiny byly celé z kamene a tys jimi nemohl pohnout.

Tvůj cíl se svíjel bolestí na zemi a držel si popálenou tvář, což bylo vše nač se mohl nyní soustředit. Blaster se válel nějaký ten metr od něho a o kus dál byla jeho brašna, z níž se vyvalilo několik dalších lahviček obsahujících nejspíše onu paralyzující látku. Bližší pohled ti však prozradil, že zatímco většina lahviček obsahovala žlutou tekutinu, v jedné se nalézala jakási modrá tekutina. Ruch okolo vás pomalu ustával a všichni se začala soustředit na to, cože se to vlastně dělo před vámi. Věděl jsi však najisto, že časem se dotyčný přemůže i díky tomu, že rána byla rovnou vypálená a tedy nekrvácela. Otázkou nyní bylo, jestli se ti povede překonat paralýzu před tím, než dotyčný překoná svou bolest.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Bod číslo jedna byl splněn. Sice nebyl chlapík na dvě části, na druhou stranu zrovna nikam neutíkal. To bylo každopádně pozitivum. Horší ovšem bylo, že jsem se tak nějak nemohl pořádně hýbat. Byl tedy čas se začít soustředit na sebe. Nejprve jsem se s látkou pokoušel bojovat pomocí Síly, kdy jsem se pokoušel zastavit její šíření a zvrátit účinky na můj organizmus, ovšem vzhledem k tomu, že jsem v těchto technikách nikdy moc nevynikal, nebylo toto snažení dostatečně efektivní.

Naštěstí jsem si všiml lahviček, které se vyvalily z vrahovy brašny a když jsem zahlédl jednu jinak zbarvenou, přišel jsem s jiným nápadem. Když má někdo jed, tak má obvykle i protijed, kdyby se náhodou nebo svou nešikovností sám přiotrávil. Zákonitě bude mít však více jedu než protijedu, tudíž pokud je tu jedna jiná lahvička, musí to znamenat, že se jedná o protijed. Nebo možná jiný jed. Má logická úvaha měla jisté trhliny, avšak rozhodl jsem se to risknout. Veškeré své soustředění v Síle jsem se pokoušel přetavit ve snahu přitáhnout si ampulku s modrou tekutinou k sobě a aplikovat si jí do krevního oběhu dříve, než zcela ztratím kontrolu nad svým tělem a možná i myslí.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Potěšilo tě, že se dotyčnému nepovedlo zdrhnout a zasadil jsi mu alespoň nějaký zásah, byť se nejednalo o nic kritického a možná by se ono zranění dalo i nějak vyrušit včasným lékařským zákrokem a množstvím bacty, rozhodně jsi nyní na něco podobného ani nepomyslel. Tvou hlavní starostí byla vlastní paralýza a její neutralizace. Na pokusy pomocí Síly jsi po krátké chvilce rezignoval a rozhodl se věnovat spíše praktičtějšímu řešení, které spočívalo v přitažení si modré ampule s domnělou protilátkou. Paralýza naštěstí neměla na tento způsob použití žádný efekt a Silou sis tak mohl pomáhat de facto dle libosti a tvých schopností.
Druhým úkolem bylo přitažení si injektoru a vsazení ampule dovnitř, což už vyžadovalo jemnou manipulaci.
Potíží bylo přesné vložení, abys ampuli nijak nepoškodil a nepřipravil se o možnost vyrušení paralýzy co nejrychleji. Každopádně tlak a jistá nervozita vedly k několika nepovedeným pokusům, než se konečně zadařilo. Následné zvednutí injektoru a vpíchnutí do ruky už bylo tou jednodušší částí.
Začal jsi pociťovat, jak se látka dostává do tvého oběhu a vnímal jsi, že se opravdu jednalo o protilátku, byť účinky paralýzy stále trvaly. Tvůj cíl se začínal s bolestivými vzlyky zvedat na nohy a snažit se zamířit co nejrychleji směrem ven. Nehledal blaster ani nic jiného, prostě se jenom klopýtal tak nějak kupředu.
Když dorazil ke dveřím, tak jsi konečně zaznamenal první ulevení a to v možnosti hodně pomalého tuhého pohybu kupředu. Úlevný účinek přicházel hodně pozvolně a bylo ti jasné, že jen s pomocí protilátky brzy běhat nezačneš a tvůj cíl tak dostane možnost utíkat dál ven, kde by se ti mohl ztratit z očí.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Docela se mi ulevilo, když jsem začal pociťovat, že se skutečně jednalo o protilátku a ne o nějaký další jed. Přeci jen bylo riziko použít něco takového. Každopádně teď už jsem se tímto nemusel dále stresovat a mohl jsem se zaměřit na zastavení opět unikajícího vraha. Pohyblivost jsem získával skutečně jenom pomalu, a tak nezbylo než se znovu spoléhat na Sílu. Koncentroval jsem se v Síle a poté jsem zároveň s velmi tuhým drobným pohybem ruky užil Sílu k tomu, abych unikajícího násilníka strhl zpět do místnosti nejlépe po zádech a nejlépe na o kousek vedle stojící stolek. Kdyby se mi podařilo jej strhnout dost prudce, mohl by ztratit vědomí a já bych měl víc času na to zregenerovat a dát se do pořádku.

Bylo to divné, ale v hloubi své duše jsem cítil zlost a hněv. Zlost, že jsem se nechal tak hloupě znehybnit a hněv, že jsem nedokázal muže smrtelně zasáhnout, když už mě napadl. Zdálo se mi to vzhledem k mému výcviku dost divné a neobvyklé, ale nemohl jsem rozboru nebo potlačení těchto pocitů teď věnovat pozornost.

Radši jsem tyto myšlenky zaplašil a po mém pokusu udržet muže uvnitř kantýny jsem se snažil rozhýbat své tělo. Začal jsem u rukou a snažil jsem se pomalu dostat zpět na nohy. Přeci jen rytíř Jedi by tu nemusel stát jako solný sloup.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Vědomí unikajícího muže tě přimělo ponechat chvilku své tělo samo sebou a soustředit na zastavení tvého cíle. Z původního strhnutí se nakonec stalo spíše žduchnutí ze strany, kdy dotyčný spadl na stůl a převrhnul ho. To překvapilo u stolu sedící pár, jenž vám doposud věnoval pozornost spíše okrajově. A zatímco žena se snažila od tvého cíle držet dál, muž jej zvedl a odhodil zpět na chodbu, kde si natvrdo ustál. Ale ani tak nepřišel o vědomí, nicméně utržil pár dalších šrámů a notně jej to rozhodilo, hlavně jsi však získal trochu času, abys opět pokročil s rozhýbáváním svého tělo.
Nebylo to nic extra slavného, protože jak jsi začínal získávat cit do nohu, měl jsi najednou problém udržet rovnováhu a jen tak, tak ses zachytil blízkého stolu. Jeho osazenstvo na tebe vrhlo nepříjemný pohled, ale u toho také skončili, protože i přes tvé omezení z tebe buď měli respekt, nebo si nechtěli zadělávat na případné potíže.
Nyní sis však mohl být jistý, že běžným rozhýbáním se brzo "na vlastní nohy" jen tak nepostavíš a budeš muset k celému problému přistoupit trochu jinak. Navíc tu pořád byl tvůj cíl snažící se uprchnout, který naopak zápolil s bolestí, kterou jsi mu způsobil zásahem svého meče.
Hlavě ti také bylo jasné, že s přibývajícím časem nebude tu bolest vnímat tak intenzivně jako doposud. Byl to známý fakt, že tělo se při přetrvávající bolesti postupně přizpůsobí a zvýší práh bolesti, stejně jako uvolní různé tělesné látky počínaje adrenalinem. Dosavadní řešení tak byla pouze krátkodobého rázu a oba problém - tvá nepohyblivost a prchající zločinec, stále přetrvávali.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

I přes to, že jsem v sobě již měl protilátku, která by mi brzy měla umožnit se zase pohybovat, okamžitý efekt se dal jen velmi stěží pozorovat. Stejně tak se mi nedařilo definitivně zadržet svůj cíl. Celá tahle akce se nějak zvrtla. Nevěnoval jsem příliš velkou pozornost svému okolí, protože se zdálo, že mě nikdo z lidí v kantýně nehodlá momentálně nikterak ohrožovat. Pokusil jsem se získat trochu stabilnější postavení, abych se okamžitě neskácel, zůstal jsem tedy radši opřený. V tu chvíli mě napadlo vyzkoušet na vraha jeho vlastní medicínu. Na zemi se pořád nacházely rozházené ampulky, které pravděpodobně obsahovali paralizující látku. Postupoval jsem stejně jako v předchozím případě, kdy jsem si aplikoval protijed. Vsunul jsem pomocí síly jednu z ampulek do injektoru a potom jsem měl v úmyslu látku aplikovat mému cíly dřív, než mi stačí utéct z kantýny. Poté by už nemělo být těžké dokončit tuhle prácičku a pospíchat na místo určení, které mi předtím přišlo naléhavou zprávou.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Při uvědomění si sví situace ti došlo, že běžné způsoby boje v této chvíli nepřicházely v úvahu a musel jsi tedy nalézt nějaké jiné, alternativní řešení. A protože se nezdálo, že by ti někdo chtěl navíc ještě pomoci zastavit prchajícího muže, tak jsi na to zůstal sám se Sílou. S vědomím několika ampulek, které dle všeho obsahovaly podobnou látku, s níž jsi právě namáhavě zápolil, ti přišel na mysl plán, který byl hodný pokusu o realizaci.

Když jsi už nemusel přikládat tolik úsilí vlastní rekonvalescenci, nebyl až takový problém uchopit v Síle jednu z ampulí a ládovat ji do injektoru. Tohle samotné nebylo až tak složité, jako vyjmutí prázdné ampule, která se zdála trochu zaseklá. Ale trocha cukání a lomcování ji nakonec uvolnila a tys měl "nabitý injektor" připravý k vrhu. Bylo to akorát na poslední chvíli, když jsi ho nasměroval k zajatci, který se už pomalu drápal do dveří v naději na povedený útěk.
Injektor zasvištěl vzduchem a zabodl se prchajícímu přímo do pravé půlky v momentě, když vykračoval nohou ven ze dveří. Krok sice dokončil, ale hned při tom dalším se svezl na zem a zůstal tam ležet v poloze, kterou sis před krátkou chvílí málem vyzkoušel taky. Naštěstí jsi však měl k dispozici Sílu, což se o tvém cíli říci nedalo.

S paralyzovaným cílem jsi pak měl dost času na to se dát dohromady a potlačit následky jedu, kterým jsi byl před chvíli infikován. Po pár minutách jsi už mohl stabilně stát na nohou, i když jakýsi otupělý pocit v tobě neustále přetrvával, avšak nijak nenarušoval tvou běžnou "funkcionalitu". Navíc na tobě spočívalo více pohledů, než prve, nehledě na to, že jsi stále představoval Jediskou autoritu v nějaké kantýně kdesi.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Bylo to jen o vlásek, ale nakonec se mi podařilo vraha zpacifikovat, a tak jsem měl dost času na to, abych se dal do pořádku, narovnal si oděv a celkově ze znovu zkulturnil. Trochu si rozhýbal nohy a i pomocí Síly se vypořádal s následky otravy. Bylo jasné, že se můj cíl hned tak ze země nezvedne, a tak jsem si mohl dopřát ten luxus nikam nespěchat. I když pořád tu byla ta akutní zpráva, kvůli které bylo příhodné pospíchat. Když jsem se dal jakž takž dohromady, prohlásil jsem k přítomným několik slov, abych jim vysvětlil své počínání.

Právě jste byli svědky zatýkání velmi nebezpečného vraha a násilníka, který ukájel svoje perverze na dětech. Bude souzen a spravedlivě potrestán. Teď, pokud mě omluvíte, mám další povinnosti.

Sebral jsem ze země zbytky vybavení svého nového vězně včetně všech ampulek, injektoru a dalších věcí a vydal jsem se ven z kantýny, abych muže s využitím síly, i Síly mohl odtáhnout do své lodě, kde jsem měl v plánu vězně ještě dodatečně spoutat a i s ním se co nejrychleji vydat na Ooo-temiuk, jak určovala zpráva vyhlašující pohotovost nejvyššího stupně.

[Jordi Linx]

Junction, Kantýna Meiieue:
Trochu zrevitalizovaný, minimálně dostatečně na to, abys mohl posbírat věci tvého cíle poházené po okolí, a dost na to, abys stručně vysvětlil situaci, jsi mohl ze značné části uzavřít tenhle případ, který si vyžádal poslední čtyři týdny. Tvé vysvětlení vyrušilo zájem většiny přítomných a de facto tě osvobodilo od jejich pohledů, díky čemuž jsi měl klid na svůj odchod a nikdo další se ti už nepostavil.

Zajímavějším problémem se ukázalo přenesení tvého zajatce až do lodi, kdy jsi musel vynaložit hodně sil z toho mála, co jsi měl v tu dobu k dispozici, abys jej nakonec dostal až na nákladní palubu tvého erárního frachťáku zapůjčeného Řádem. Stav tohoto plavidla byl dost slušný a měl jsi k dispozici dokonce dvě kajuty, byť tobě stačila jenom jedna. Ta druhá byla neosídlená a prakticky prázdná. Kromě menšího nákladového prostoru jsi pak měl ještě ošetřovnu, menší společenskou místnost s kuchyní a samozřejmě sociální zařízení na chodbě. Pak také motorová místnost, kam jsi snad za dobu na této lodi ani jednou nevkročil.

Protože tvůj zajatec ještě dlouho nemohl být schopen pohybu, tak jsi mezitím mohl využít čas k tomu, abys vlastně zjistil, jak daleko poletíš. Délky cesty tě pak rozhodně nijak nemohla potěšit, protože se cíl nacházel nedaleko Tatooine nebo Geonosis, což bylo prakticky na druhé straně galaxie. Jenomže zpráva neobsahovala žádné konkrétní časové údaje, pouze informaci o tom, že tam mají dorazit. Takže i nehledě na délku cesty jsi pořád měl povinnost tam letět. Mohl jsi letět na přímo, protože vše bylo zkontrolováno a podle zprávy z údržby i doplněno a teoreticky bys mohl letět tam i zpátky bez potřeby další zastávky. Minimálně u Denonu jsi však musel vystoupit z koridoru Hydiánské cesty a vydat se po Corelliánském Běhu, což byla nejrychlejší možná trasa k sektoru Arkanis, kde se nacházela cílová soustava s planetou.

[MrTukan]

Junction, Kantýna Meiieue:

Potom, co jsem se ujistil, že je muž svázaný a připoutaný ve velmi nepohodlné pozici v nákladovém prostoru, byl čas naplánovat svou cestu. Když jsem viděl štreku, která mě čeká a znovu zkontroloval zprávu, která mě dostihla v kantýně, musel jsem zkrátka zaklít. Letět přes půl galaxie a netušit vůbec co se děje, to bylo dost nepříjemné. Navíc neobvyklost této nejvyšší pohotovosti dávala tušit, že se děje něco moc, moc špatného. Naplánoval jsem tedy nejrychlejší trasu do cíle své destinace a bylo patrné, že budu mít hodně času na to dát se po téhle misi dopořádku, pořádně si odpočinout a možná využít nějaký ten čas i tréninku a meditacím.

Po předstartovní kontrole, vyřešení formalit s místními složkami a navigaci své lodi do hyperprostoru jsem se pokusil spojit s Chrámem Jedi, abych zjistil něco víc o téhle pohotovosti, nahlásil svou pozici a přiblížnou dobu, za jakou dosáhnu shromažďovacího bodu. Neočekával jsem, že by mi poskytli moc informací, ale přeci jen bych byl radši, kdybych věděl alespoň něco. Měl jsem z toho všeho dost špatný pocit.

[Jordi Linx]

Orbita Junction, Paluba lodi:
S odletem a jeho byrokratickými záležitostmi jsi neměl příliš velké zdržování nebo nějaké problémy, tudíž jsi se relativně rychle dostal na orbitu a začal s výpočtem skoku do hyperprostoru. Ještě před skokem samotným ses však pokusil navázat spojení s Chrámem a pokud možno tak získat nějaké další informace navíc.

Spojení se ti nakonec opravdu povedlo navázat, abys na druhém konci spatřil jednoho ze služebně i věkově nejstarších mistrů Jedi, které jsi znal. Už to samo o sobě bylo neobvyklé, protože běžně mívají tuto službu na starosti rytíři a mnozí další mladšího věku.
Rytíři Nur Ebione, nejsem si jist, zda-li je tu mnoho, co bych ti mohl prozradit. Jak už jistě víš, jedná se o akci s nejvyšší důležitostí, stejně jako máš koordináty a informace o přiblížení. Další informace jsou pak pro tuto chvíli tajné a to pod utajením mistrů Yody a Windua, kteří už vyrazili na místo setkání,
zopakoval ti nejprve většinu toho, co jsi už věděl, i když pár drobných informací navíc ses přeci jen dozvěděl.
Jediné, co by tě mohlo uvolnit z tohoto volání by byly výraznější zdravotní komplikace nebo aktivní ochrana vysoce postavených osob v rámci Republiky. To jsou i všechny informace, které mám k dispozici,
upřesnil ještě možné podmínky odmítnutí reakce na volání, než byl připraven na nějaké další otázky, pokud by jsi se chtěl ještě na něco optat. Z některých odpovědí jsi mohl vycítit i jisté náznaky, ale pokud tam opravdu byly, tak sis je mohl složit dohromady pouze ty sám a to již na základě poskytnutých indicií.

Kdybys již neměl dalších otázek, tak ti již nebránilo nic dalšího v tom, aby ses vydal do hyperprostoru směr koordináty místa setkání.