Akademie Síly

Po dlouhých přípravách, které musely projít přes schvalovací výbor senátu a spoustu dalších souvisejících událostí se to konečně stalo. Dne 31.7. 2013 byla zahájena Mezigalaktická Výprava!

Pro mě začala již o den dříve, kdy jsem vyrážel zařizovat několik oficiálních a byrokratických věcí do centra říše na Coruscantu. Zároveň to mělo posloužit jako finální test již postaršího plavidla Suzuki "Falcona". Hypermotor však prokázal bez výrazných potíží své schopnosti a já se mohl předpřipravit na výpravu kulturními studiemi, některými logistickými body a pár dalšími záležitostmi. Nicméně hlavní část výprava začala až o den později.

Problém se objevil hned z počátku, kdy se opět ukázala komplikovanost transportních tepen hlavní planety naší galaxie. Rekonstrukce, vzteklý pašeráci nucení čekat a nejasnost ukazatelů notně zkomplikoval cestu na první bod setkání. Obzvláště v jeho bezprostředním okolí se to značně komplikovalo. Nicméně přirozené navigační instinkty a vůle Síly zafungovaly, díky čemuž jsem se dostal na místo a v OC Smrti(parametry mají stejné - velká zbraň, které je smrtelná pro majetek mnohých a nebohých obyvatel). Nicméně Xav byl z jeho spáru vysvobozen, propůjčili jsme si nějaké zásoby a po mé deaktivaci generátoru tažného paprsku jsme mohli opustit hangár a vyrazit dále za cílem naší cesty.

Cesta po jedné z hlavních galaktických tepen byla náročná a to až nepřirozenému a silnému galaktickému záření, jež dosahovalo vyšších hodnot, než je standardní. S hyperpákou na podlaze jsem se proplétal okolo mnoha nákladních lodí a zdařile se vyhýbal všem imperiálním hlídkám, které by nás snad chtěly zastavit. V tomto relativním klidu jsme dorazili až na místo výpravy, kdy se díky klasické navigační poučce (Krajský úřad? Tak to jedeme určitě dobře!) povedlo nalézt správnou trasu. I díky tomu jsme včas dorazili na místo, jež však bylo zabedněno a opuštěno. První příjezdivší totiž už popíjeli a očekávali ostatní na Olomouckém styčném místě(ty červené deštníky hned vedle nádru). Skupina se zde skoro kompletně formovala a nastalo vřelé přivítání a shledání se starými známými, ale téže i "čerstvými" rekruty.

Výpravou na základnu po sjednocení týmu bylo nutno nakoupit základní proviant - posloužil k tomu podivný obchod s různými tvářemi a nečekanými zákruty. Jak byl později Lilith označen, vše bylo objasněno - "Vongské Semeno" v sobě skrývalo použitelný biologický materiál pro konzumaci a stalo se cílem našeho pozorování.

Základna operací výprava se ukázala jako velice dobře zorganizovaná struktura s mnoha prostorami, které více než dostatečně posloužily k účelům naší výpravy. Jak už tomu bylo zvykem, tak první večer byl seznamovací, do jisté míry organizační a značně tekutý.

Vše začalo v plném proudu až den následující, kdy byla zahájena první průzkumná akce a to směrem k přírodní nádrži. Ještě předtím se zásobovací tým(Já, Keny a MrTukan) vydal obstarat zásoby do celogalakticky rozšířeného obchodu - KelDorflandu. Při přemísťování zásob došlo k nepříjemného zranění horlivého Merthora, jež jej pro následující den notně limitovalo a vyřadilo pro bezpečnostní důvody z pochodu. V tomto týmu se kromě mé maličkosti nacházel téže MrTukan, Xavier, East.Wood, Gnost Kohn, Phil a Shisco. Cestou jsme nejprve dorazili na transportní smyčku, odkud jsme přestupem a mou odbočku pro vyhledání stroje na tisk kreditů pokračovali místní linkovou dopravou až do odlehlé nádrže.
Zde bylo mnoho zajímavých a pozornosti hodných úkazů, stejně jakožto Tatooinského vedra. Shisco prokázal svou oblibu vody a můžeme říci, že se cítil jako "quarren ve vodě". Kam až dosahovala jeho chapadla, to nám není znám, ale je možné že MrTukan nebo East.Wood by o tom mohli mít bližší informace(možná i Phil nebo Gnost, již si nevybavuji, kdo se svlažil téže, zatímco ostatní udržovali oči na stopkách před nebezpečnými agentkami, jež by mohly nebezpečně udeřit a samozřejmě se občerstvovali).
Při zajišťování oběda byla místní servírka obětí Jediského Mind Tricku a až několikeré ujasnění zajistilo správnou objednávku.

Při pěší cestě zpět bylo "čistě úmyslně" vyraženo obklikou, abychom dobyli nepřátelskou tvrz. Nicméně po jejím nalezení a kontrole bylo shledáno, že tato základna stojí za císařovi černé kosti a jakýkoliv pokus o dobytí by byl čistě zbytečný. Otočili jsme se tedy správným směrem a za plného svitu vyrazili zpět k základně. Na ní mezitím Keny, Lilith, Hayasan, Merthor a později i Garth vytvářeli alchymistické pokusy za účelem potravy pro další dobu výpravy.
Cesta na základnu byla únavná a každá kapka tekutin se nám hodila, a to při cestě nekonečnou stezkou. Přesto jsme dorazili nazpět, kdy nás Keny vítal slovy "je hotovo, chutnejte!". První degustace odhalila slušnou byť mírně vodnatou chuť. Nicméně s přibývajícím časem se kultury, o nichž se lze i domnívat, že byly vongského původu, pustily do práce a chuť se stávala stále lepší a lepší.

Zbytek dne byl věnován přípravám na chystanou velkou hru, které se ukázaly delší a to nehledě kvalitnějším materiálům dříve dostupným účastníkům, které prošly i překladem do basicu. Tyto práce se protáhly dlouho do noci a i tak se nepovedlo vše včas a dostatečně odladit. Ti, kteří se nechystali na výpravu do virtuálního světa mezitím ozkoušeli hru, která doprovází sraz již dlouhou dobu a jejímž symbolickým šampiónem se stává Keny, čestný to soudruh.

Dalšího dne byly stanoveny nové milníky - studium lokálních biografických druhů, které však bylo časově limitováno příletem posledního členy výpravy s mandalorianskými vazbami - Mandaloriana. Nicméně ráno bylo krušné, protože si jedna nejmenovaná imperiální agentura nejspíše spletla místo pro výslech zajatců a jala se přímo námi před oknem za brzkých hodin vyprášit "několik koberců". Do současné chvíle se neví, co to bylo za tvory, poněvadž Tukan byl značně nevyspalý a pouze dotyčné zabanoval z fóra.
Pro následnou výpravu nám byl zapůjčen Garth, jenž byl vyzvednut před "přírodní rezervací" a mohla nastat tedy hlubší prohlídka.
Množství druhů bylo velice variabilní, byť se mezi nimi šířila nákazy lenosti a nudy vyvěrající ve značnou neaktivitu. Nabité znalosti se ukázaly velice užitečnými, nicméně konec průzkumu byl uspíšen dřívějším než plánovaným příjezdem Mandy. Bylo nutno se transportovat dolů. Cestou se povedlo Shiscovi s Merthorem vystoupit dříve, což přineslo drobné komplikace do dalších plánů. Nehledě na to, že ta nejvýraznější teprve měla přijít - nalezení místa stravování. Zde absolutně selhala dvojice ROFL s MrTukanem jakožto místní znalci a situaci zachraňoval East, který nejprve určil směr, než jsme dorazili k místu, které jsme tak často míjeli. Cenově jsme nebyli nijak omráčeni(=adekvátní), nicméně některé servírky se nás již omráčit snažily a to jak ochotou, tak i ochotou(toto není ironie, byly opravdu ochotné a vřelé, k překvapený některých z nás a popírám veškeré snahy o použití Síly ... oficiálně). Vydatně posilněni jsme se navrátili na základnu, kde jsem nejprve dokončil s Mandou, Garthem a několika dalšími přípravy a mohla začít virtuální výprava. Té však předcházelo posilnění v opékání výtečných uzenin.

Během opékání však došlo k záhadnému a zákeřnému útoků komárskipperů v až nevídaném množství. Přesto jsme vytrvali nějakou chvilku k opečení toho základního, než jsme byli nuceni ustoupit do bezpečí základny. Tuto vongskou zradu však budeme pamatovat a přichystáme náležitý odvetný úder.(poškrábe se na kousanci a píše dál:) Komáři tím ale zhatili chystané překvapení výpravy, kdy bylo notně redukován a vrchní kapelník a superstar našeho galaktického hudebního nebe East.Wood za mého skromného doprovodu představil nové galaktické pecky pro nadcházející léta. Úspěchem budiž dojetí Lilith, nadšení Tukana a dobré poznámky i několika dalších. Doufejme tedy, že "Tři Stormíci", "Anakin" nebo "Žádné pivo" budou ještě dlouhá léta okupovat žebříčky hitparád. Po této vsuvce tedy mohlo dojít k tak očekávané hře.

Průběh hry a věci okolo budou zmíněny v samostatném reportu, nicméně shrnu ji následovně a to i za následný den => Bothany stále nemá nikdo rád, mrazáky pašeráckých lodí jsou nejbezpečnějším a nejnedobytnějším místem, mistři dovedou své padawany některými výroky doslova šokovat a také tím, že jeden hráč stihl splnit cíl. Mandova togrutka-tulačka-děvečka(= ne Ahsoka, ale Tashuka a téže byla o něco starší) totiž získala zákazníka a vydělala kredity!

Před hrou samotnou byl ale nicméně vyhlášen vítěz soutěže "Hledám práci", kterým se stal Xavier a kromě čestných hodností a podobně, se stal majitelem personifikovaného diplomu a téže svého vlastního klona. Naneštěstí v Kaminu dodávku spletly a tento člen komanda poněkud postrádal ne velikosti.

Hra protáhla dlouho do noci a tak nebylo divu, že následného rána bylo poněkud mrtvo. Více života přišlo až k polednímu, kdy nás opouštěl East a jeho "deportace" byla spojena s jízdou pro další proviant. Po návratu následovalo občerstvení a k úmornému vedru i uzavření se nad pokračováním hry až do hodin večerních. Tehdy jsme vyrazili na kulturní obhlídku místních budov(ano, hledali jsme zranitelná místa, nicméně část města již někdo vyraboval před námi a omezil tím dopravu), která skončila v hospodě U Akka(nebo to byla nějaká jiná psovitá šelma?). Tam nám bylo dopraveno i jídlo a zábava pokračovala do noci, než bylo potřeba vyrazit zpět na základnu. Té bylo dosažen po oddělení Gartha a jeho cestě domů s otcem, stejně jako rozdělením na dvě skupiny. A vzhledem k tomu, že cesta byla krátká, museli jsme téže přikročit k dalšímu průzkumu. Po návratu všichni ulehli znaveně ke spánku vyjma čtyřčlenné skupiny rebelů nahlodávajících morálku. Ti k šesté hodině ranní budili mou maličkost, abych s nimi vyrazil na tah, ale slušně jsem je odbyl vědouc, že to zavání průšvihem, nicméně má meditace musela být dokončena.

Rebelové byli nalezeni tři hodiny poté, co komlink jedné z nich zvedla slečna z podniku, v němž se před chvilkou nacházeli. Jejich fyzický stav a jeden nemilý zážitek hovořil za vše a zatím nebylo sáhnuto k dalším trestům, kdy s tímto názorem souhlasila i inkviziční složka. Vzhledem k nutností vyúčtování a balení se to však již dále řešilo jen poznámkami a nastalo navracení základny do původního stavu. Ten byl nakonec možná i lepší, což potvrdil důstojník od sborů práce s mládeží, kteří se uvalili nám základnu zapůjčit. V souvislosti s tím jsme se postupně rozcházeli, až jsem zůstal jen já, Xav a Lilith - jakožto cestovatele zpět do galaktického centra. A zatímco já s Xavem jsme zaháněli délku a úmornost cesty diskuzí, Lilith využila příležitosti k řádnému prospání se.

Mí spolucestující byli vysazeni nedaleko hlavní linky do nižších pater Coruscantu(= metro) a já po menším ochlazení zmrzlinou vyrazil více na sever, zpět do mé domoviny. Sotva jsem však opustil hlavní město galaxie, dostal jsem se do nelítostné bouře, která notně ovlivnila kvalitu cesty. Přes pár drobných potíží jsem však vše ustál a v bezpečí dorazil do své Akademie. Celou výpravu však shrnuji za veleúspěšnou a s dobrým klidem ji odkládám do archívů.

Podepsán Jordi Linx, administrátor, mistr Jedi a věčný bojovník s temnotou

Jordi napsal takový souhrn, že bych ho sice mohl obohatit o pár slov, ale moc nového bych tam nepřidal, aby to nebylo zase to samé a proto se uchyluji pouze k popsání některých událostí prvních dvou dnů u nichž Jordi nebyl.

Kterak jsem se mýlil ve svých myšlenkách a obavách, provázejících mé rozhodnutí účastnit se srazu a bezprostředně před ním, to jsem zjistil hned během prvního odpoledne a od té chvíle převládla až do konce srazu prakticky čirá euforie.
Do Olomouce jsem přijel dle plánu okolo čtvrt na dvanáct, jako první z účastníků srazu, i když Esat.wood, kterého jsem přemístiv se na vlakové nádraží čekal přijel pouhých pár minut později než já. S Eastem jsme se u schodů do podchodu nejdříve nejistě minuli, ale pak jsem se otočil a East už si mě mezitím našel a tak bylo všechno v pořádku a my mohli počkat na MrTukana. . Před jeho příjezdem jsem se stačili s Eastem seznámit. Ano rázem tu stál úplně jiný East.wood, než jak ho bylo možné poznat výměnou pár řádek na m-chatu. Bylo to, jako by se rozplynul nějaký opar kolem něj, který jsem do té doby nebyl schopný prohlédnout, nebo jako když umělec odhalí své dílo. Zkrátka a dobře přes chat je to o dost jiné, než při osobním setkání.. Podobný pocit jsem měl při seznámení se všemi ostatními.
Když se po chvíli objevil i MrTukan, vydali jsme se všichni tři přebrat základnu a najít místo pro setkání s ostatními, Vybrali jsme místo v těsné blízkosti nádraží. Místo našli téměř bez problému i když se objevili vtipné drobnosti ohledně některých telefonátů.
Zatím co jsme přebírali klubovnu, s kterou jsme okamžitě vyjádřili spokojenost a taky jsme s ní celou dobu spokojení byli, možná vyjma i uvnitř přítomných komárů, po tmě dost nepříjemných, dorazili do Olomouce další dva členové. Gnost Kohn a Phil01l. Po krátkém míjení hovorů se Tukanovi podařilo nasměrovat oba na vybrané místo setkání a tam nás ve chvíli kdy jsme dorazily zpět k nádraží už očekávali. V této sestavě jsme si dali oběd za přítomnosti jídla pití a započatého rozhovoru nám čas docela rychle ubíhal. Ostatní naopak rychle přibývali. Keny, Hayasan, Lilith a tak dál a to až do počtu třinácti, neboť z celkového počtu přijel poslední Mandalorian dodatečně až v pátek. K prvnímu srazovému dni bych už jen rád dodal, že když Jordi vyprávěl o předchozích srazech, začínal jsem litovat, že jsem se dostal na Akademii relativně nedávno a že jsem srazů nezažil víc. Do minulosti s tím bohužel nic udělat nemohu, do budoucnosti je to však stále otevřené a právě do budoucnosti upírám vlastní naděje.

Druhý den, pro mě nezačal nejlépe. Spěchal jsem ochotně na pomoc s čerstvými zásobami a při té příležitosti jsem klopýtnul načež jsem byl udeřen zemí a poznamenán několika odřeninami a naraženým kolenem. Díky ostatním, zejména pak Lilith, která se mi postarala o základní, leč účinné ošetření byla moje účast na srazu zachována. Kdybych měl hned druhý den ráno odjet, jistě bych si to velice vyčítal, ale nebylo to nutné a já mohl zůstat až dokonce. Ten den jsem ale přeci jen strávil na základně. Nebyl jsem tam sám. Po celou byla na dvoře, kde jsme seděli a povídali si, přítomná Hayasan. Vtažen do zajímavého rozhovoru, jsem na drobnou nehodu téměř zapomněl. Věci alespoň začali směřovat zpět k normálu, tedy k za hojení..
Okolo poledne jsme vytáhli nějaké hry a tak jsme si já Hayasan a R.O.F.L krátili čekáním na ostatní hrou Ve jménu krále, prokládanou občas běžnějšími karetními hrami. Lilith a Keny byli dílem přítomni venku, ale hlavně zůstávali uvnitř, kde se pilně vařilo. Nesmím zapomenout ani na přibyvšího Gartha, jenž měl ještě příležitost zastihnout konec herních aktivit na základně.

Úplně nakonec bych rád zmínil RPG. Příprava postav sice trvala dlouho, ale tomu se nesmíme divit. Bylo nás opravdu docela hodně a když se to vynásobí relativní náročností pravidel vychází z toho celkem slušné množství práce, která byla z velké části na Joridim. Osobně obdivuji, jak Jordi RPG zvládl. Hra se sice nedostala obzvláště daleko, zato při ní byl kopec srandy . Z celkového pohledu má u mě RPG určitě významně významné převažující plusy.

K celkovému hodnocení srazu musím říct, že jsem ním byl nadšený a že i když jsou mou chybou občasné polemiky, nemám vlastně cokoliv, co bych označil jako skvrnu na svých pozitivních dojmech z tohoto srazu. To že spadnu se mi může stát klidně doma, takže to se vlastně tak docela nepočítá. Musím tedy přiznat nejvyšší možné hodnocení a to celkovému srazu i všem kteří se starali o jeho organizaci. Ti kteří na sraz nejedou o hodně přicházejí. Já osobně doufám, že okolnosti dovolí, aby tohle nebyl můj poslední sraz. Myslím že na informace ohledne toho dalšího budu očekávat hodně dychtivě.

Myslím, že první dva velmi vyčerpávající příspěvky řekli vše, co bylo potřeba. Já osobně jsem si můj první sraz hodně užil. Tolik srandy, skvělého jídla, pití a lidí. Prostě nádhera. Seznámit se s lidma z fóra bylo dobré Člověk se na ně na chatu hned kouká jinak . Dál bych pochválil dobrou organizaci, kořalku a našlo by se toho ještě daleko víc. Opět se mi potvrdilo, že Bothani jsou velké svině a moje averze k nim se značně zhoršila. Byl to skvělý sraz a já už se teď čekám na další
Jo a ještě něco: Shisco nauč se se dávat vodu do kastrólů, ve kterých si děláš špagety, líp se pak umývaj

Přátelé, každej sraz máme někde jinde a tak je to pokaždé tak nějak jinak...
I tentokrát to bude jinak a prvně Vám všem poděkuju a pak některým dám hromadnýho facana...
Čili děkuju:
- Akademii, že jsme
- všem mladým, co "zestárli" tak, že svým respektem vytváří skvardru, která naplnuje srdce dalším
- všem "mladým", že se zučastnili a všem "starým"mazákům, že zas po roce vytvořili stabilní jádro
- a pak Vám všem děkuju za krásný 4 dny v naprosté pohodě

A ten zamilovanej páreček vám dám příště sežrat hódně na kyselo...
A nejsu uplně blbej, abych nevěděl, že vítr fouká z Krakonošova...

Tak čau a příště zase naschle, sejdeme se jako obvyklůe...

Jestli mě letošní sraz v něčem znovu utvrdil, tak vtom, že Akademie je hlavně o lidech. Ač nám základy položil defacto "strýček" Lucas, můžem děkovat takovým lidem jako jsou např. Jordi a Tukan, kteří nám umožňují existovat a něco tvořit. Na letošním srazu jsem potkal mnoho starých známých, ale I pár nových tváří. Opravte mě jestli se pletu, ale tuším, že šlo o historicky největší sraz v historii AS.

Chtěl bych poděkovat za příjemnou atmosféru, Chci poděkovat Eastovi a Jordimu za geniální kulturní vložku. Roflovi za turistický výklad, doplnil jsem si mezery. A take Shiscovi Jordimu a mnoha dalším za dobrovolné testování nového ekologického motoru, pro obrněné vozy. Vy co jste se letos nezúčastnili, rozmyslete si to příští rok! Možná vás (ne)kousnem.

Tak jsem se konečně probral, upravil a odladil vizuálním materiálem a je na čase vám ho přednést.

Epizoda VII - Mezigalaktická výprava

Akt I. - Účastníci
Toto bylo všech 14 účastníků(vyjma Merthora, který většinu vyfotil -> jeho fotka se nachází dále)





Akt II. - Počátek
Mistr Jedi Jordi Linx prokazuje své pestré archivářské znalosti a vypráví o minulých misích, výpravách a dobrodružstvích. Xavier pravidelně doplňoval některé detaily, zatímco ostatní napjatě naslouchali.



Největší obtíží se mnohdy stávají rána.


Akt III. - Přípravy
Je vždy důležité mít dostatek proviantu - vrchním alchymistou byl dle očekávání Keny.


Zatímco úderná jednotky po výsadku na nádrži vyrazila k pevnosti, kterou nakonec odmítla dobít kvůli její chabosti.


Zpět na základně začaly zdlouhavé přípravy na velkou simulaci.



A mezitím East s MrTukanem provedli nejednu vzájemnou bituv.


Akt IV. - Tvrdý výcvik
Výcvik má mnoho složek, jak uctívání nezbytného proviantu, tak i propagandu pro získání reputace.


Merthor cvičil Sílu pro porozumění tvorům, zatímco Xavier se rozhodl získat vědomosti ve stopování.


Akt V. - Ocenění
Po návratu bylo potřeba ocenit nejlepšího uchazeče "o práci".


A stejně tak moderátora roku, kdy se jeho korunování chopil vítěz výběrového řízení o pracovní pozici - ta se ukázala jako "korunovační" (katovská).



Ostatní si alespoň vychutnali trochu masa, než byli ochutnáni komáry.


Akt VI. - Velká simulace
Po všem mohla konečně býti zahájena velká simulace, která zaměstnala většinu výpravy.



Její namáhavost se podepsala na spotřebě a tak Tukan marně hledal něco dalšího k pití.


Zatímco Lilith s Kenym vyjadřovali své nespokojení s venkovními tepelnými podmínky(= kurňa vedro)


A nakonec dvě podoby Bothana - jak vypadá běžně a jak jej vnímali všichni ostatní( = rudě, zabít!)


A závěrem samozřejmě snímek všech zúčastněných:
Horní řada zleva: Keny, Hayasan, Merhor, Shisco, Mandalorian, MrTukan, Philll01, R.O.F.L
Spodní řada zleva: Lililth, East.Wood, Xavier, Garth Devilman, Gnost Kohn, Jordi Linx


P.S.: Speciální dík bych rád vyjádřil Merthorovi za množstvích hezkých a povedených fotografií

A zbývá už jen poslední bodík -> Videa ze zpívání. Nahrál jsem je přes svůj účet na YT do playlistu, kam se lze dostat pouze před odkaz a jsou tedy neveřejná. Za tato videa chci poděkovat Merthorovi, žel dochovala se pouze 4.
(P.S.: Code zde používám proto, aby vyhledávací boti nikam nelinkovali tuto stránku a zbytečně tak nezveřejňovali tento playlist)

Opět zatím největší sraz v historii Akademie a já děkuji všem zúčastněným, že jsem si ho mohl tak užít. Ač jsme občas měli drobné potíže, zvlášť když jsme byli všichni hladoví, myslím si, že sraz byl celkově super a doufám, že se příští rok setkáme znovu a ještě ve větším počtu. Tvrdé jádro je třeba rozširovat..!

Po týdnu mojí nepřítomnosti na fóru se konečně dostávám k několika řádkům také já. Sice již vše bylo vyřčeno a dalších slov netřeba, ale tak nějak cítím za povinnost pár bodů úvést:

- velký dík nováčkům srazu, kteří se většinou začlenili a doplnili tak skvělou sestavu a zároveň dali příklad všem, kdož se srazu nemohli (či nechtěli) dosud účastnit
- keny nezklamal a jeho guláš je již stejně legendární, jako Mandalorianův rohlík...
- Jordi a Tukan zaslouží uznání, protože řídit fórum a zároveň kočírovat sraz dokáže jen pravý admin. A zabanovat lidi, kteří ani neví, co to AS je, tomu se říká umění...
- ubytování splnilo nadmíru asi nejen moje očekávání a za mě říkám, že kromě Korna máme další pěkné místo, kam je možné se v budoucnu vracet
- letošní sraz neměl nedostatků (když pominu velké vedro, útok vraždících komárů a nevychované domácí)

Dnes jsem se navrátil z rodinné dovolené a musel jsem se slzou v oku zavzpomínat na nedávno uběhlých několik dní v Olomouci. A víte proč?

- na dovolené jsem nejvíce doplňoval tekutinu značky Holba Šerák, kterou jsem měl skoro ke každé večeři v našem penzionu. Tento mok byl také hlavní značkou srazu AS
- dnes jsem při navrátu domů navštívil nám známý hotel Senimo, kde jsme si s rodinkou dopřáli chutný oběd (věřte, že slzy nostalgie jsem měl na krajíčku)
- a konečně při jedné z večeří jsem nemohl nezaslechnout soutěžní otázku, kterou v TV přijímači právě pokládal nějaký Aleš Háma v soutěži Taxík ("Která obec na Berounsku se nazývá stejně jako jihoslovanský stát?")

Tedy ještě jednou dík všem lidem dobré vůle za nádherné dny v Olomouci a těším se na další akcičku!

East.Wood

Nuže! Je na čase, abych okomentoval sraz i já. Po delším bedlivém zvážení, prolití informaci pořádnou dávkou alkoholu a opětovném utřídění vzpomínek, ze kterých si nejvíce vybavuji svoji vlastní popravu, cestu 1,5 km, za kterou jsem s Phillem ušli něco přes 2 km. Jordiho vyprávění o minulých srazech, které jsem zparodoval v jednom výcviku a to nejlepší a to nejhorší, kdy špekáček moderátora roku se rozpadl a půlka padla jako oběť bohu ohně, druhá dostala pěknou křupavou kůrčičku, z čehož měl Tukan náležitou prdel. Nesmím zapomenout na ledově zmrzlinové pivo. Celkově řeknu, byl jsem na srazu a příjdu zas. (pokud neodmaturuju tak až ten další rok )

Nyní k mému přínosu k fotkám ze srazu.
Byl pozdní večer. Po Jordiho vyprávění o srazech se přešlo... aspoň myslím že to byl ten den, jednoduše, přišla debata o NR, probíralo se, jací admirálové jsou kreténi, taktiky, dementismus v SW a já nevím co NR mě nebere a jen jsem tupě kýval hlavou a pozoroval toho, kdo zrovna mluvil, kdo v sobě neměl pár piv musel poznat, že nemám páru o čem se mluví, jediná věc se kterou jsem otevřeně a jistě mohl souhlasit, byla ta, že Jacen Solo byl kretén. Nyní k pointě obrázku a mého příběhu. Sic jsme všichni lidské bytosti (s vyjímkou Tukana - pták pivař, mě - labilního insomniaka a Jordho - prostě robot vyslán do minulosti, aby vedl Akademii) a i takové bytosti potřebují spánek. Debaty ale pokračovaly. I přes spojenou Sílu nás všech na všechny začal dopadat spánek. Některé rušivé elementy začaly zalézat do svých slují, jiné už dávno zalezly. V tom, se velmistr rozhodl dát nám čas dokončit naše myšlenky. Rozhodl se k náročné Silové technice známé jako Bitevní meditace, sice jsme nebojovali ale sith to vem, aby nám dal čas dokončit myšlenky. Zde archivní snímek velmistra vyčerpávaného Silovou technikou. (ta hlava šla ještě níž, ale v polovině se probudil a pak už nešel tak nízko to ti dva přísedící ďáblové mě nabádali k pořízení holosnímku )