RC-0130 - Vysmát se smrti do tváře

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

RC-0130 - Vysmát se smrti do tváře

Příspěvek od Shisco »

Prolog
Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii...


RC-0130 - VYSMÁT SE SMRTI DO TVÁŘE

Píše se rok 22 před bitvou o Yavin a po tisíciletém období míru nazývaném historiky jako Zlatý věk Republiky se galaktické dění více než kdy dříve přibližuje k válečnému konfliktu. Separatistická krize, jejíž stín se nad Republikou vznáší bezmála celé desetiletí jako stín, měla za následek i tajné vytvoření Velké armády Republiky, armády silných, odolných, inteligentních, přizpůsobivých a oddaných vojáků, kteří jsou doslova a do písmene armádou jednoho muže. Navzdory tomu, že její počátky jsou obestřeny tajemstvím, ve vzduchu visí něco velkého, Republika může každou chvíli povolat armádu na svou obranu a vojáci čekají na svou příležitost...



Kamino, plošiny Tipoca City

Ty a tví tři druhové z Iota Squad jste stáli v předpisovém pozoru s helmami pod paží na jedné z mnoha plošin Tipoca City, zatímco vaše tváře bičoval déšť a ofukovaly prudké kaminské vichry. Stáli jste a sledovali, jak se bratři z legií v dálce zformovaní do šiků naloďují po obrovských rampách na palubu hvězdných destruktorů třídy Venator a jejich řady neberou konce.
"Takže nám to začalo," konstatoval Rags, načež polevil v pozoru a propletl si prsty, aby si je protáhnul. Dokonce i přes obrněné rukavice katarnové zbroje se ozvalo vydatné křupnutí, načež se tvář zdravotníka protáhla do blaženého úsměvu.
"Tak tak," přitakal mu Creeper a přejel si dlaní po krátké bradce zastřižené a upravené dle platných předpisů. Mokrá plešatá hlava se mu matně leskla a na jeho pravém líci byla patrná stopa po popálenině, kterou si přivodil kdysi dávno během výcviku.
"Celý život jsem toužil odsud konečně vypadnout do pořádné akce, ale nakonec se mi po téhle přerostlé kapce vody bude stýskat."
Navzdory svému vzezření byl Creeper paradoxně dost možná nejcitlivější člen vaší čtveřice. Svou přezdívku si vysloužil svou oblibou v plížení a překvapování nic netušících protivníků zezadu během výcvikových relací a byl znamenitý, statečný bojovník i tváří v tvář, nicméně tvrdý byl jen na povrchu možná v něm dřímal i umělecký duch.
Cobra stojící po tvé levé ruce se ještě jednou ujistil, že má připravenou decku. Svými zbraněmi byl málem posedlý, byla pro něho radost se o ně starat, rozebírat je a zase je skládat, občas nabíjel bouchačky, o kterých věděl, že jsou už nabité, jen proto, že mu to zkrátka přinášelo klid, a z vás čtyř to uměl nejlépe s ostřelovací nástavbou decky. S cvaknutím vyňal ze své zbraně zásobník, zkontroloval jej a opět vložil na své místo, načež si odhrnul z čela pramen zplihlých promáčených vlasů.
Moc nemluvil, často jen když to bylo nezbytné. Ostatně Cobra byl více mužem činu než mužem slova a zakládal si na pořádku, připravenosti a přesnosti a jeho technologické vědomosti a dovednosti často až překvapí, přičemž souhrn těchto vlastností z něho dělal neocenitelného parťáka na bojišti.
Zatím na tom cvičném, pochopitelně. Ale žoldáci, kteří měli na starosti vaši výchovu, si rozhodně nebrali servítky a cítil jsi ve vzduchu, jak se všichni přítomní těší na nadcházející bitvu.
"Geonosis," pokračoval Creeper, "planeta s horkým klimatem pokrytá pískem. Bude to zajímavá změna... Co ty, sežrante?" poškádlil tě a věnoval ti přátelský úšklebek.
"Jedna-třicítko, nestůj tam jako socha a řekni taky něco."

_______________________________
Nakonec jsem z tebe udělal seržanta vaší malé čety, jinak netřeba dalších slov, snad jen... přijemnou zábavu :)
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
snapi
Učedník
Učedník
Příspěvky: 94
Registrován: 02.6.2009 21:35:00

Re: RC-0130 - Vysmát se smrti do tváře

Příspěvek od snapi »

Kamino, plošiny Tipoca City

Takže nám to začalo! Pronesl Rags nahlas to co si mysleli všichni.
Ano, konečně to začalo. Po několika letech výcviku. Po několika letech tvrdého výcviku, nás konečně posílají do akce. Shlížel jsem na své bratry jak při typickém kaminském dešti pochodovali hrdě do připravených destruktorů.
Tak, tak. Pronesl Creeper a svým typickým způsobem si přejel rukou svoji krátce zastřiženou bradku. Přinutilo mne to k malému úsměvu.
Celý život jsem toužil odsud konečně vypadnout do pořádné akce, ale nakonec se mi po téhle přerostlé kapce vody bude stýskat. Akce! To byla slova, které se tu opakovaly stále častěji. Všichni bratři už měli po krk neustálého cvičení a simulací. Všichni už měli po krk těch stejných bílých chodeb Tipoca City. A ano, já měl úplně stejný názor. Nebylo to kvůli drilu nebo kvůli tvrdosti výcviku, ale chtěl jsem vidět jiné planety. Chtěl jsem prozkoumat galaxii. A hlavně jsem chtěl pořádného nepřítele, ne jen výcvikové droidy nebo své bratry.
Lehce jsem se pohnul a položil ruku na svou zbraň. Při tom doteku mne hned přišel na mysl Cobra a mimoděk jsem na něj pohlédl. Ano dělal přesně to co jsem očekával, kontroloval svou decku.
Musel jsem se znovu usmát. Znal jsem svoje Bratry. Tím jsem nemyslel všechny klony. Ale své Bratry z Iota Squad. S nimi jsem strávil většinu svého života a bylo uklidňující, že dělají to co vždy.
Miloval jsem své Bratry a nebyl nikdo jiný s kým bych chtěl jít do boje. Navíc jsme se dokonale doplňovali. Creeper s tím svým plížením byl výborný jako průzkumník, zároveň byl ale vtipálek a povzbudil skupinu, když to potřebovala. Na Cobru byl vždy spoleh, sice moc nemluvil, pokud se teda ho člověk nezeptal na něco ohledně technologiích, komunikace, odposlechu a počítačů, to potom nezavřel haksnu, i když mu nikdo nerozuměl. Rags byl zase muž činu, výborný voják a střelec. No a já, jejich velitel. Nečekal jsem to, když mne vybrali za seržanta. Ale co, zvládnu to.

Geonosis, planeta s horkým klimatem pokrytá pískem. Bude to zajímavá změna Ano Geonosis, planeta kde téměř nejde najít voda, aspoň to nám řekli při briefingu.
... Co ty, sežrante? Jedna-třicítko, nestůj tam jako socha a řekni taky něco. Schválně jsem počkal pět vteřin a pak jsem otočil k němu hlavu a nahodil jsem svůj nejlepší úsměv.
Jo! Konečně nějaká akce. Aspoň konečně zjistíme co v nás je. Přešel jsem ke Creeperovi a položil mu ruku na pravé rameno. Plecháči neví co je čeká Usmál jsem se při pohledu na šiky pochodující pod námi.
Ale žádné blbosti! Je to naše první skutečná akce. A chci aby jsme se všichni vrátili zpět celí. Posunul jsme si helmu v podpaží. Když budeme pracovat jako při výcviku, vše zvládneme a splníme misi.
Udělal jsem pár kroků a postavil se před ně. Nezapomeňte kdo jste! Řekl jsem zvýšeným hlasem. Jste členy nejlepší armády co kdy galaxie viděla, ale zároveň jste Iota Squad. Poslední slova jsem vykřikl a za chvíli mne ostatní zopakovali. Pak jsem si nasadil helmu a vykročil směrem k transportu.
"Vždy dva mají být; ne více, ne méně. Jeden aby moc ztělesňoval, druhý aby po ní toužil."

Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Kamino, plošiny Tipoca City

"Iota Squad!" křikli zbývající tři bratři, poté co každý z nich natáhnul ruku a položil dlaň na ruce ostatních v ceremoniálním pozdravu, který měl dodávat pocit sounáležitosti.
Následně se z deštivé oblohy zastíněné hustými stříbrnými a tmavě šedými až černými mraky začal snášet transportér LAAT/i a jak klesal níž, na plošině se zvětšoval jeho stín.
"A ptáček dorazil už i pro nás," podotknul Rags a o pár úderů srdce později transportér s kvílením dosedl na zem.
Poté se otevřely výsuvné dveře na boku LAAT/i otočeném směrem k vám a vystoupila v nich postava v rozevlátém hnědém plášti a šedé tunice.
"To je mi pěkný ptáček," odvětil Creeper a věnoval Ragsovi křivý úsměv, když rytíř Jedi dlouhými kroky mířil k vám. Byl to člověk mezi padesáti a šedesáti standardními roky, šedivějící dlouhé vlasy měl vzadu stažené gumičkou a moudrýma zelenýma očima si vás přeměřoval, zatímco se blížil.
"Pane?" zasalutovali automaticky tví bratři, načež Jedi promluvil:
"Pohov, vojáci. Jmenuji se Mordecai Gazli a jak jste si už určitě všimli, jsem rytíř Jedi. Vaše četa byla vybrána jako nejvhodnější kandidát pro speciální operaci v katakombách pod povrchem Geonosis a vypadá to, že v následujících hodinách na vás čtyřech bude záviset osud celého 111. útočného batalionu, přičemž je na mně, abych vás do tohoto úkolu osobně zasvětil a pokud to bude situace vyžadovat, tak vás i doprovodil do akce."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“