Tarbor Namentin - Pochod v ocelové rakvi

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Při hlášení velitele druhé jednotky se na tebe posádka chodce rychle otočila a bylo vidět, že toto nikdo z nich nečekal. Rychle se však zpamatovali a až na Rondua se vrátili zpět ke své práci, kterou teď rozhodně nesměli zanedbat.
Všichni ovšem vyslechli tvé rozhodnutí a rozkazy druhé jednotce.

"Rozumím a provedu, pane." řekl vcelku neutrálním tónem velitel druhého chodce. Určitě pochopil, že jsi se nemohl rozhodnout jinaka z hlediska strategie je toto ta nejschůdnější cesta.
"Parchant, takhle měnit podmínky hry." postěžoval si Rondu, ale to bylo tak jediné, co v této situaci mohl udělat.

Hranice lesa zmizela a před vámi se rozprostřela krátká posekaná pláň a na vrcholku malého kopce poslední bod vašeho cvičení. Z průzoru byla vidět bitva, která se odehrávala na východ od vás, ale díky členitosti terénu jste neviděli nic konkrétního.
Před chodcem se řadili jednotky připravené k útoku. Všichni čekali na poslední rozkaz a poslední úpravy vaší taktiky, vzhledem k posledním informacím.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Natáhnul jsem po makrodalekohledu a prohlédnul jsem si nepřátelské postavení. Zřetelně jsem cítil, jak se pod kyrysem potím.
Bylo to tady.
"První vlna vpřed, ostatní ji budou následovat podle danného intervalu. Rondu dávej pozor, jakmile se odhalí jejích baterie pus´t to do nich. Ale pozor! Stíhačky jsou priorita. Dejte na ně pozor. Pak jsem se obrátil na velitele pěchoty.
"Jakmil zabereme kopec bitva by měla být u konce takže stíhači by měli mít po srandě. Krax nám ale ukázal že nehraje podle pravidel. proto bych byl rád, kdyby se vám podařilo zabrat některé těžké zbraně nepoškozené. Cokoliv co se nám bude hodit. použijeme je jen tehdy pokud stíhači nedají pokoj. Nechci aby vás to zdržovalo od primárního úkolu. Rozkazy byli vydány. Znovu jsem se natáhl po dalekohledu. Zaměřil jsem se na naši postupující vlnu a případnou reakci na straně nepřítele.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Rozkazy byly vydány a potvrzeny všemi veliteli. První vlna se vydala kupředu a snažila se překonat krátký vymícený úsek bez sebevětších ztrát. Samozřejmě se nemohlo nikomu nic stát, neboť zbraně fungovaly na základě neškodného laseru, jehož účinek byl pro vojáky pouze paralyzační. A to jenom chvilkově. Každý zasažený musel zůstat na svém místě dokud celá tato hra neskončí. Stejné pravidlo platilo pro zásahy vozidel a těžkých zbraní.

Skrze průhled jsi viděl, jak několik stormtrooperů popadalo po zásahu z e-webu schovaného za první vnější hradbou základny. Nemusel si nic říkat a Rondu pokropil ono místo z hlavní baterie a vyřadil tak zbraň i posádku ze hry.
Chvilku na to jsi zaslechl typický zvuk, které vydávaly motory stíhaček TIE. Senzory v kokpitu zahlásily několik utržených ran do právé části chodce.

"Dostali jsme několik zásahů, špatné mířených, takže nic vážného, ale dostali jedno STčko." oznámila ti obslucha přístrojů.
Skutečně se jeden z AT-ST zastavil, ale posádka dál pokračovala s jednotkami stormtrooperů v boji. To tedy znamenalo, že TIE nejspíš zasáhly jednu z nohou chodce.

"Veliteli Namentine, dostali jsme zásah a nemůžeme pokračovat v boji." ozvalo se z komlinku na frekvenci, která byla vyhrazena pro druhé ATčko.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
"Rozumím komandére, vedli jste si dobře." Podělal jsem, strašně jsem to podělal. Na Kraxův podraz nehledě. Málem mě ovládla panika, pak jsem ale vzal rozum do hrsti. Stíhači se zaměří na nejdůležitější cíle. Vzhledem k tomu že jedno AT-AT už vyřadili tak bude tohle jejich dalším cílem. No, aspon si to s Kraxem vyřídím osobně.
Zkontroloval jsem blasterovou pistoli a nasadil ochrané brýle z přilby. Speedry ať se okamžitě shromáždí u AT-AT! Zavelel jsem do komlinku.
Rondu, předávám ti velení nad chodcem. Kryj nás do poslední chvíle a dostaňte jich co nejvíc.

Nečekal jsem až se naloďovací hák spustí až dolů. Ve výšce čtyř metrů jsem seskočil. Gestem jsem k sobě povolal jednu speedrovou motorku a řidiči jsem posunkem naznačil aby si sedl dozadu. Chopil jsem se řidítek.
Ostaním motorkám: naberte vždy jednoho pěšáka a zařaďte se do formace za mnou! ostatní jednotky pokračují v útoku. Přidal jsem výkon a odlepil jsem se od země. Akcelerace byla úžasná. Okamžitě mě zachvátila vlna vzrušení. Jen mírně jsem natočil hlvou abych se periferním viděním ujistil jak jsou na tom ostatní. Potom jsem se soustředil už jenom na nepřátelské pozice předemnou. Zahlédl jsem před sebou záblesk výstřelu. Zmáčkl jsem spoušť blasterového děla.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Rondu nestačil ani nějak sebevíc zaprotestovat, i když jsi za sebou slyšel nějaké nadávky a známky nesouhlasu. Ostatní se dále věnovali své práci. V komlinku jsi potom slyšel už pouze strohé rozkazy, které Rondu vychrlil a hlavní blasterová děla se rozštěkala směrem k prvnímu cíly, kterým byla menší obranná věž před vámi. Ta dostala zásah světelnou střelou a okamžitě se vypnula, simulujíc tak skutečný zásah.

Řidič speedebiku neprotestoval vůbec a velice ochotně si sedl dozadu. Zřejmě počítal s tím, že mu posloužíš jako živý štít.
Zbytek posádky poslechl tvůj rozkaz a utvořil šípovitou formaci. Vyrazil jsi směrem k opevnění a vyhýbal se střelám, stejně jako většina skupiny. Větší stroje vám čistili cestu, zatímco jste se pomalu probíjeli k menší postranní bráně.

"Jak se dostaneme dovnitř, pane?" zetal se trooper sedící za tebou, když jste projížděli okolo brány, která neměla z venku žádnou ovládací konzoli.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Odpovědí jsem se nezatěžoval Do komlinku jsem jen štěkl rozkaz "Za mnou!" a dál sem se soustředil řízení. Kličkování mezi blastery není sranda. Stočil jsem motorku tak abych najížděl přímo proti bráně. hlavou mi letěli technické údaje o výkonech vozidla. I s pasažérem bych měl mít dostatečnou rezervu. Zrychlil jsem a patnáct metrů od brány jsem zvedl speeder do výšky.
Já se asi úplně zbláznil. blesklo mi hlavou.
Okraj brány se mihnul metr pode mnou. Předemnou se rozprostřel prostor stanoviště. Okamžitě jsem snížil výšku a rychlost. přitom jsem se klidil stranou abych nezavazel ostatním speedrům. Přitom jsem pálil po "nepřátelských" vojácích. Jakmile se ostatní dostali zamnou, nabral jsem směr k velitelskému stanovišti.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Tvůj hrdinský plán přeletu nad nejnižší úrovní opevnění sice vyšel, ale neobešel se bez zádrhelů. I přes neochvějnou odvážnost a loajalitu tvých vojáků se několika zželelo nezlomených kostí a tento manévr se rozhodli nevykonat. Z těch několika málo co se odhodlali jich pár nabouralo o vrchní část opevnění a pár jich popadalo při dopadu, který některé repulzorové jednotky nezvládly ukočírovat.

Ani tvé vozidlo se neobešlo bez problémů. Systémy hlásily několik zásahů od nepřátelské palby a začaly pomalu vyřazovat zasažené části. To znemenalo, že k hlavnímu stanovišťi budete přinejmenším po svých.
"Blázen. Magor. Jestli tohle nevyhrajem, tak ho přizabiju sám." toto a mnoho dalších peprných výrazů se ozývalo tvým směrem od těch, kteří se odvážili za tebou a nyní sbírali všechny síly aby postoupili dál.
"Rozkazy?!" zakřičel na tebe tvůj spolejezdec, který se zrovna schovával za menší budovou přes palbou z e-webu, který bránil hlavní stan.

_____
Omlouvám se za tu šílenou prodlevu, ale kombinace práce+léto+tropy neni úplně ideální na psaní.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Teď jsme museli jednat rychle. dal jsem rozkaz aby k nám po dvojcích přěběhli. Ostatní je kryli palbou.
Fajn te´d si dojdem pro Kraxe, řekl jsem když se k nám dostali poslední, kterým se podařilo proběhnout. Jakmile vyrazíme chci dva muže, kteří se pokusí sejmout ten e-web a dostat se k němu. Budou nám krýt záda, případně nám zametou cestičku. Teď musíme být rychlí.
Nádech. Výdech.
Vpřed! zavelel jsem a spolu se svýmu muži jsem se vrhl vstříc palbě a nejistému výsledku.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Vaše už tak malá skupinka bojovníků se rozdělila na dvě ještě menší, zatímco za hradbami stanoviště neustále probíhaly boje. Z tvé původnní jednotky už stálo pouze jedno STčko a několik málo speederů. Většina "přeživších" šla po svých, ale nikdo se nevzdával. Koneckonců šlo pouze o cvičení.

Tvá malá skupinka se vydala malými uličkami směrem k hlavnímu stanu, který bránil e-web, ke kterému se pomalu blížila druhá malá jednotka sestavající ze dvou stormtrooperů. Kryli jste je křížovou palbou, ale nakonec se ukázalo, že dvoučlená jednotky neměla proti posádce hlavního stanu nejmenší šanci.

"Vyjděte z úkrytu a rozkažte svým jednotkám ať se vzdají." uslyšel jsi hlas svého velícího, který stál ve dveřích hlavního stanu obklopen celou jednotkou vojáků.
Z vaší pozice bylo sice možné vystřelit, ale s největší pravděpodobností by jste netrefili a salva, tkerá by vás zasypala by byla vaše "smrt".

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Částečně jsem si i trochu vydechl. To byl konec. Ale vzdát jsem se nemohl, už jen z toho důvodu, že se jedná o cvičení.
Jakmile dám povel, hodíme detonátory a spustíme palbu. syknul jsem na své muže. Chvíli strpení nežž se nachystají. Pevně svírám blaster.
Teď! hodím detonátor a spustím palbu.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Vzduchem se prohnaly další tři detonátory, pouze chvilku potom co ty jsi hodil ten svůj. Následovala krátká salva z blasterových pušek směrem k bunkru doprovázená čtyřmi neškodnýmmi výbuchy, které však vyřadily několik stormtrooperů bránící bunkr.

Netrvalo dlouho a vaším směrem se rozštěkala desítka blasterů a zdecimovala zbytky tvojí jednotky. Viděl jsi jak vojáci padají pod zásahy a jsou do jednoho vyřazeni z boje. Přesila byla nyní jedenáct proti jednomu.
Chvíli předtím, než jsi dostal zásah do pravého stehna, samozřejmě neškodný, ale i tak simuloval opravdový zásah, jsi zaregistroval, že za hradbami stanoviště už se dávno neválčí.

Svalil jsi se na zem a mohl pouze očekávat až k tobě přijde tvůj velící. Krax se pomalým krokem, za doprovodu své jednotky, přišoural až k tobě.
"I když jste se dostal dál než jiní, neuspěl jste. Seberte své může a za hodinu se hlašte v instruktážní místnosti na Akademii!" řekl důstojník lehce výsměšně a vydal se k jednomu speederu.
Viděl jsi jak odlétá směrem k Akademii a zároveň jsi si všiml Rondua jak jde pomalu tvým směrem a drží si "zraněnou" ruku.

"Tak to dvakrát nedopadlo, co?" spustil a posadil se vedle tebe. Zranění nebylo skutečné, ale bude ještě pár minut trvat, než se budeš moct postavit na nohy.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Jak se to vezme. Dostali jsme se daleko. Snad to bude stačit aby mě nevyexpedovali hned po tom co mě krax přede všema sjede, na reketoplán mířící do nějaké exkluzivní díry, třeba na Lothal. U všech banth hlavně ať to není Lothal! Praštil jsem pěstí do země. A podíval se na Rondua a smutně jsem se usmál.
Obávám se ale, že krax nebude náš největší problém. při pohledu na jeho nechápavý výraz se mi úsměv nepatrně rozšířil.
myslím, že jsem si to cekem podělal u většího množství stormtrooperů. A víš co je nejhorší? podle pořadí se budu moct postavit na nohy až po nich.
Trochu jsem se uvelbil na zemi a zvolil jsem tu nejpohodlnější poluhu kteroumi jen mé "zranění" dovolilo.
No Rondu, a teď jestli jsi ochoten riskovat nakládačku i pověz o tom jak jste si vedli za hrabami.

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Rondu ti pomohl opřít se o stěnu, která podpírala menší prázdnou budovu. Okolo vás se pomalu zvedali vaši spolužáci a snažili se setřást bolest vyvolanou výboji. Pravdu jsi měl v tom, že nejspíš budeš trnem v oku větší než malé skupince stormtrooperů, které jsi do této situace navezl a kde všemu jsi je nedovedl dovést k vítězství.

"Vypadá to, že pro tuhle chvíli jsi v bezpečí. Jestli něco zkusí, tak to nebude všem na očích. Takže bych si, bejt tebou, dal příštích pár let pozor." zavtipkoval tvůj kamarád, když se s obtížemi posadil vedle tebe. Chvilku potrvá, než pro vás přiletí transportéry, které váz odvezou zpět na Akademii vstříc vašemu ortelu.

"Potom co si se hrdinně pustil do boje, jsme pokračovali v ostřelování nejnebezpečnějších cílů, ale Krax se nám s jeho jednotkama dostal do zad a podařilo se jim vyřadit chodce a ještě v takový blbý poloze, že už jsme nemohli zasáhnout jinak než po vlastních. Nestihli jsme toho moc, než se ozvalo, že je konec akce. Ale pár jsme jich dostali, to zase jo." vylíčil ti Rondu stručně co se dělo po tvém odchodu.

Zbytek tvojí jednotky, rozuměj těch z chodce, se pomalu došouralo k vám a začalo si mezi sebou poměřovat počet zásahů, které se jim povedlo uštědřit druhému týmu.

[Korchon]

Corulagská akademie, bojová zóna:
Sundal jsem přilbu a položil ji vedle sebe. Poslouchal jsem rozhovory svých souputníků, už to nebyli mí muži, cvičení skončilo. Občas jsem úsečně odpověděl na nějaký dotaz. užíval jsem si jejich společnost. Byl jsem mezi svými. To za chvíli skončízavřel jsem oči a nechal čas jen tak plynout.

Otevřel jsem oči. Uslyšel jsem zvuk repulzátorů. Věděl jsem co to znamená, blíží se transport. Nebo spíš osud?

[Phate]

Corulagská akademie, bojová zóna:

Oči jsi měl zavřené poměrně dlouho, než se ozvaly zvuky transportních lodí. Ty letěly z jihu v těsné, perfektně nacvičené formaci. Né nadarmo se říkalo, že Impérium má ty nejlepší piloty. To se samozřejmě u pilotů transportů nepoznalo snadno, ale o pilotech stíhaček typu TIE se to dalo říct s jistotou.

Zranění, která jste utrpěli během boje už stačila odeznít, takže jste byli všichni víceméně fit. Kromě oděrků a další lehčích zranění, která jste si přivodili sami, samozřejmě.
"Pohni, tomu stejně neutečeme." popohnal tě Rondu, když transporty dosedly a ty ses neměl k odchodu. Pomohl ti vstát, neb jsi měl trochu ztuhlé nohy.
Společně jste se došourali do poslední lodi a posadili se ke zbytku jednotky.

"Až si tě podá Krax, budeme se na tebe těšit!" ozvalo se odněkud zepředu a následovalo několik souhlasných projevů nenávisti. Nemusel jsi moc přemýšlet, aby ti došlo, že šlo o jednotku stormtrooperů, které jsi do téhle situace navezl.
"Hlavně klid, nic nezkusej. Na Akademii se tohle netoleruje a oni to moc dobře vědí." snažil se tě Rondu trochu uklidnit, ale oba jste věděli, že kdo chce, způsob si vždycky najde.