Corulagská Akademie, výcvikové prostory:
Přímá rána do pravé strany rozhodila kolos pochodující ze strmého kopce. Měl si co dělat abys včas vyrovnal a zkorigoval další postup. Seděl jsi v pilotním křesle dvounohého chodce označeného jako AT-ST a po tvém boku seděl jako vždy Rondu Bok, tvůj velmi dobrý přítel a jeden z nejlepších střelců, kterého jsi během výcviku potkal. Rychle jste si padli do noty a stali se velmi sehranou dvojkou, která zdolávala většinu výzev s precizní přesností.
Nyní měl Rondu nehezký šrám na hlavě a pohmožděnou ruku od velmi silné rány, kterou schytal váš chodec a která rozšklebila pancíř v nepříliš vzhlednou květinu s otrými hranami.
Byl to jeden z nejtěžších cvičných programů, které jsi doposud absolvoval a rozhodně pro vás dva nevypadal moc dobře.
"Ještě jednu ráno a je po nás. Musíme se schovat mezi stromy a najít lepší palebnou pozici. Máme jen MS-4, zbytek vyřadili. Divim se, že ještě držíme pohromadě." zhodnotil váš stav Rondu a nemýlil se. To, že chodec stále šel byl spíš zázrak. Z vaší jednotky zbylo už jen pár stormtrooperů rozesetých v zalsněné krajině a dvě lehká ATčka.
Chtěl jsi něco namítnout, ale v tom se ozvala obrovská rána a následný náraz tě vymrštil kupředu. Hlavou jsi narazil do jednoho z průzorů, což tě na moment omráčilo.
Když jsi přišel k sobě, ležel si na ošetřovně spolu s několika dalšími studenty. Většina měla jen menší zranění, ale i tak byli nuceni odbýt si nějaký čas zde. Tvé zranění spočívalo v lehkém šrámu na hlavě, který teď zakrývala baktou napuštěná náplast. Na lůžku vedle tebe seděl Rondu s rukou omotanou k rameni.
"To sme pěkně podělali. Velitel nám to dá na brífingu pěkně sežrat. Neválej se a poď, už na nás čekaj." prohodil s úsměvem a seskočil z postele. Následoval jsi ho chodbou směrem k brífingovým místnostem.
___________
Takže tě ještě jednou vítám. V prvním příspěvku jen sepiš pocity z toho co se dělo, nějakou interakci s Ronduem. Neposouvej děj dál než do brífingové místnosti.
Přeju příjemné hraní!