Satina Merell - Kdo chce kam...

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Coruscant, paluba lodi Lucky:

Napodobím muže a rozepnu si bundu. Tím, ale skončím. Zatím nechci odhalit zbraň, pod ní ukrytou. Posadím se do sedadla a sleduji dění před sebou. Diody a budíky se probudily k životu. Pilot i jeho kovový společník zkušeně připravují frachťák ke startu.

Zdá se, že mají oba nalétáno mnoho hodin. Nemusím se tedy bát, že bych přišla o život špatným pilotováním.
Usoudím a dál oba pozoruji.

Co si zač Jarede? Nejsi obyčejný dopravní pilot. To bys nepotřeboval tady toho kamaráda a upřímně pochybuji, že by sis vydělal tolik kreditů, aby sis mohl pořídit tuhle loď. Jsi pašerák? Možná, ale spíš ne. Ti bývají zadlužení po uši nejrůznějším bytostem, Hutty počínaje. A lítají v plechovkách. Říkal si, že je loď nová. Zrovna sis ji přivezl z továrny. To může znamenat i ukradl. Ale ani tím si nejsem jistá. Na synka z bohaté rodiny taky nevypadáš. Obchodník? To by z jistého úhlu pohledu vysvětlilo tady pana Břitvu, jenže obchodníci dávají spíše přednost lidské ochrance. Alespoň ti, které jsem měla tu čest poznat. A taky byli víc... prostorově výrazní. Nee. Ty vypadáš, že o svou fyzičku dbáš. Vsadila bych se, že tu máš někde i slušný arzenál. Což mě přivádí k lidem, kteří pro kredity udělají cokoliv. Žoldák nebo lovec lidí...
Na sucho polknu. Mohl se tento muž opravdu živit takto? Proč by můj šéf mezi všemi bytostmi v galaxii vybral právě jeho? Nehty zaryji do opěradel u sedadla. Nervozita ve mě narůstá. Nic však zatím nenaznačuje tomu, že by byl můj život v ohrožení.

Uklidni se. Dýchej zhluboka, napočítej do deseti a snaž se na sobě nedat nic znát. Jestli tě budou chtít zabít, tak je s tebou stejně nejspíš ámen.
Propočítávám své šance. Nejsou dobré. Zkušenému žoldákovi bych se dlouho neubránila, natož i jeho vražedné hračce. Možná bych je chvíli, na nějakém dobrém místě, držela v šachu, ale ne na dlouho. Coruscant necháváme rychle pod sebou a během pár minut vstupujeme do hyperprostoru. Po chvilce se ke mě muž otáčí. Krátce střižené vlasy barvy havraních křídel lemují oválný obličej. Jizva, táhnoucí se podél čelisti, ostře kontrastuje s jinak pohledným zevnějškem. Mou pozornost, ale strhávají tmavé, hluboké oči. Okna do duše, která si mě nyní měřila. Byl tak odlišný oproti mužů, které jsem doposud poznala. Oproti Clarkovi. Jeho pohled byl vždy... veselý, uklidňující. Pohled tohoto mladíka mi byl povědomí. Viděla jsem ho sama u sebe každý den v zrcadle.

Má ochranka?!
Nakloním se v sedadle dopředu a věnuji muži nechápavý pohled.

O něčem takovém nic nevím. Můj šéf mi řekl, že mě POUZE dostanete na Dantooine. Nic víc! Nepotřebuju žádnou osobní stráž, neletíme přeci za Mandalorem! Co vám vůbec bylo řečeno, že budu dělat a co máte dělat vy? A v tom bistru to bylo jen náhodné setkání nebo jste se šel podívat do čeho půjdete?

Vychrlím na muže sérii otázek. Neskrývám mírné rozhořčení. Založím ruce na hrudi a čekám na odpověď.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Koreho nechal tvůj příval otázek a jejich podrážděný tón naprosto klidným. Lehce se usmál a podíval se na Nureho, který koukal jeho směrem, ale mlčel.
"Uklidněte se." řekl po chvíli vstřícným hlasem Kore a odmlčel se.
"Nevím co přesně vám starej Terel řek a co ne, ale pochybuju že by vám řek že vás pouze dovezeme na Dantooine. To je jen první zastávka na našem výletu. odmlčel se a protáhl si ztuhlý krk.
Napětí v kokpitu se teď dalo krájet. Nepříjemná atmosféra, která vznikla mezi tebou, tvým pilotem a nic neříkajícím droidem byla nekonečná. Jediné co chvílemi přehlušovalo ticho byl cvrlikot lodního počítače. Jaredovo zvraštělé obočí dávalo najevo že přemýšlí jak ti co nejšetrnějí vysvětlit cíl vaší cesty.
"Pro začátek se prostě budete muset spokojit s tim, že letíme na Dantooine za naší spojkou, která nám předá další informace. Nezdržíme se tam dlouho. Vaším úkolem bude tohle všechno zaznamenat a posílat Terelovi pravidelná hlášení o situaci. To je vaše část dohody, zatím." vysypal ze sebe konečně.
"Naší částí dohody je, že vás budeme chránit za všech okolností a situací a dohlédneme na to, že se dostanete domů živá a zdravá. Nemusíte se bát, kvalifikovaný sme na to až až." usmál se na tebe aby trochu odlehčil situaci a dal ti trochu času aby jsi všechny nové informace zpracovala.
"Jo a naše setkání v kantýně nebyla náhoda. Sledovali jsme vás několik týdnů, včetně vašeho závodu. Děkuju za snadno vydělané kredity. Musel sem si být jistý, že jste na tohle ta pravá." řekl nakonec a nechal tě přemýšlet. Otočil se a pustil se do rozhovoru s Nurem, který ty jsi ovšem už nevnímala.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

-Lepší? Jaký je to pocit obořit se na člověka, který zná jistě mnoho způsobů k umlčení takových hysterek, jako seš ty?
-Hm, překvapivě dobrý. A znepokojující, když se teď tak ptáš... Možná jsem neměla reagovat, tak impulzivně.
-Možná? Určitě! Doufej, že nedostal zaplaceno předem.

Znejistím. V kokpitu se rozhostilo mrtvolné ticho, rušené pouze občasným zapípáním přístrojů. Zvuk se ozývá v pravidelných intervalech a vzdáleně připomíná chronometr, který odpočítává poslední standardizované sekundy mého života. V tom si pilot a jeho kovový společník vymění pohledy.

Nure jistě čeká na pokyn k mé deaktivaci.
Odhaduji a pokouším se odpověď vyčíst z Jaredovi tváře. Úsměv a následná slova mě ubezpečí o tom, že jsem zatím nepřekročila únosnou mez.

Bohužel mi opravdu nestačil říct víc. Musel odejít.
Přicházím s vysvětlením. Tón mého hlasu se změnil z rozhořčeného na smířlivý. Stejně tak měním i řeč těla. Vzdorný a agresivní postoj se založenýma rukama na hrudi střídá uvolněnější, otevřenější. Ruce pokládám zpět na opěradla a vyčkávám. Za nedlouho se konečně dozvídám detaily Naší mise.

Posílat Terelovi pravidelná hlášení o situaci?... Pracuji ještě pro HoloNet News? Tohle spíš zní, jako by byl Terel člen rozvědky. Kde vůbec bere prachy na financování mé ochranky? Jedna věc je odvoz, ale nastavovat za někoho krk je věc druhá. A tihle nevypadají jako levná záležitost.
V mé hlavě se pomalu zhmotňují teorie o tajném, druhém životě našeho šéfredaktora. Nebylo by to jistě poprvé, kdy někdo z médií spolupracoval s vládními organizacemi. Tyto myšlenky ustoupí do pozadí jen, co se dozvím o sledovačce. Nemám slov. Zabořím se hlouběji do sedadla a vstřebávám nové informace.

Několik týdnů? Jak je možné, že jsem si ničeho nevšimla. Jasně! Jsou to profíci, ale i tak.. Dávám si přeci na všechno takový pozor...
Zakousnu se do spodního rtu, když si uvědomím, kolik se toho o mně museli během té doby dozvědět. Na okamžik bojuji s nutkáním vytáhnout blaster a ztrestat je za tak hrubé narušení mého soukromí.

Několik týdnů... Co všechno jsem během té doby dělala? Dostala jsem tip na jednoho dealera koření. Ale nakonec se nepotvrdil. Za tu špatnou stopu mě můj informátor slíbil dostat na závody kluzáku, což se mu i povedlo. Mimo práci jsem byla na oslavě narozenin Lili. A Clark mě ještě s pár kolegy zval do baru. Ale z toho jsem se vykroutila. Místo toho jsem šla, jako každý týden na střelnici. Pravidelně chodím i do tělocvičny. Co z toho vyplová? Jelikož trávím většinu dne prací, tak to, že jsem workoholička, jejíž společenský život prakticky neexistuje. Samotářka, která ve svém volnu trénuje svou muška a snaží se udržet ve formě. Bez partnera či krátkodobé známosti. Sousedé by mě asi označili za tichou podivínku... Počkat. Minulý týden jsem měla schůzku s Douxem.
Člen městských bezpečnostních složek mi za úplatu poskytoval informace o nových případech přepadení a znásilnění žen, které se podobali tomu mému. Samozřejmě netušil, že můj zájem není čistě pracovní a že o mém pátráni nikdo v HNN neví. Tímto koníčkem jsem se již skoro rok a půl zabývala. Bohužel bez většího pokroku. Víra, že toho zkurvisyna jednou najdu a vyřídím si to s ním mi pomáhala přežít další den. Mohl Jared vědět i tohle?

I kdyby si tohle mé tajemství neznal, ani trochu se mi nelíbí skutečnost, že toho o mě víš tolik.
Dokončím sérii úvah a myšlenek. Mírně si odkašlu, abych na sebe strhla pilotovu pozornost, a následně promluvím:

Jak to tak vypadá, známe se už dlouhé týdny.
Hlas mám překvapivě klidný. Přesto je v něm stále znát mírné rozčarování.

Nepochybuji, že o mě víte víc než většina mých známých.

Mluvím pomalu a s rozvahou.

Navíc před sebou máme společnou misi, takže navrhuji, abychom si tykali.

Počkám na odpověď a pokračuji:

Odkud přesně znáš starého Terela? Už si mu ochranku dřív dělal? Nebo ti někdo zaplatil za jeho hlavu, protože strkal nos, kam neměl?
Zkusím z Jareda vytáhnou nějaké informace o jeho osobě.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Sesumírování kvanta informací a Nureho rozhovor s Jaredem, který se mimochodem týkal bezproblémového fungování lodi, zabralo nějakou chvíli. Když jsi konečně promluvila, Jared se otočil aby ti odpověděl, ale při pohledu na tebe se zasekl. Mírně svraštil obočí jako by přesně věděl co se ti honí hlavou. Koutkem oka se podíval na Nureho a lehce kývnul. Droid se zvedl z křesla kopilota a beze slova odešel z pilotní kabiny.
"Bude mi potěšením Satino, ušetří nám to zbytečné formality." řekl když byl droid v útrobách frachťáku.
"A nemusíš se obávat, že bychom nějak výrazněji narušovali tvé soukromí u tebe v bytě. Sledovali sme jenom tvou práci a jak si poradíš v krizových situacích a psychickém vypětí." dodal trochu konejšivě.
Než mohl pokračovat v odpovědi na další tvé otázky, rozezněla se konzole ohlašující příchozí zprávu. Jared se beze slova zvedl a odběhl do komunikační místnosti vedle kokpitu. Nebyl pryč dlouho a když se vrátil, už se neusmíval.
"Kde sme to... Jo starej Terel. Ochranku sme mu rozhodně nedělali, ten se o sebe umí postarat sám." dořekl a zasmál se. Zřejmě si vybavil nějakou příhodu ve které tvůj šéf figuroval.
"S plecháčem občas lovíme lidi, to máš pravdu... Ale bylo to spíš na opak, Terel si nás najal abychom pro něj někoho našli." dodal nakonec a zvedl se.
"Pokud mě omluvíš, pudu se na chvíli natáhnout. Loď je ti k dispozici, jen zkus neměnit kurz." zasmál se a vydal se pryč z kokpitu, ale po pár metrech se zastavil.
"Ještě něco, kdybych chtěla tak Nure ti může trochu vylepšit ten tvůj blaster co si tak bedlivě schováváš.Se zbraněma to vážně umí. Nebo ti můžeme pořidit novej. Tenhle na Mandíky moc nezapůsobí." prohodil ještě a vydal se opačným směrem než byla tvá kajuta.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

Jen mou práci? Proč mě to nijak neuklidňuje. Kdo ví, co všechno jsem na sebe nevědomky vyzradila.
Stále se pomalu dostávám z šoku. Důvěra ve druhé nikdy nebyla vlastnost, které by se mi zvlášť dostávalo a tak je jen pochopitelné, že všude hledám zakopaného akka. Jakmile se mladík vrátí z komunikační místnosti potvrdí mé podezření.

Lovec lidí... U všech zasranejch huttů, proč zrovna já musím narazit na lovce lidí?!.. No ačkoliv můžu být ráda, že mu Terel zaplatil za mou ochranu a ne naopak.
Připomenu si, že jsem mohla dopadnou hůř.

Neboj, pro klid nás všech na nic sahat nebudu.
Oplatím Jaredovi úsměv a ohlédnu se za ním. Právě ve chvíli, kdy se zastaví a nabídne mi obměnu mé výzbroje. Jak jsem předpokládala. Pokud mě viděl chodit na střelnici, musel o mém malém pokladu vědět.

Dík, nejspíš toho využiju.
Snažím se hrát si na pohodářku. Ještě chvíli sedím v kokpitu a sleduji hyperprostorový tunel. Jakmile získám veškeré emoce opět pod svou kontrolu vrátím se do své kajuty. Na postel hodím bundu a od pásku odepnu pouzdro s malým blasterem. Drobná, elegantní zbraň z ušlechtilého kovu často nacházela uplatnění v "diplomatických službách". Na dálku nebyla nic moc. Stejně jako proti některým druhům zbrojí, ale svého majitele ochránit dokázala. Zvlášť pokud měl alespoň trochu střeleckého umu. Zasunu blaster zpět do pouzdra a vyrazím hledat Nureho. Nenalézám se na křižníku, takže mi to netrvá dlouho.

Nure? Jared říkal, že bys mi mohl vylepšit mou zbraň. Ráda bych tě o to poprosila.
Požádám zdvořile a podám droidovi svůj poklad. Není důvod být nepříjemný. Čeká nás společná mise a já chci být se svými společníky za dobře.

A možná bych si půjčila nějaký větší blaster. S tímhle bych nezastřelila ani gizku.
Zasměji se. Droidův obličej je stále, jak jinak, neměnný. Dokud nepromluví mohu jen hádat, co se mu honí v obvodech.

Jak dlouho už s Jaredem spolupracuješ? Vypadáte dost sehraně.
Vyzvídám, zatímco sleduji Nureho při práci.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Na palubě, která byla uzevřená a z kovu, bylo slyšet všechno a i přesto bylo ve frachťáku ticho. V tvé kajutě nebylo slyšet nic jiného než tvé dýchání. Kajuta byla dostatečně velká pro tři členy posádky, takže jsi měla naprosté soukromí. Jedinou výbavou která se zde nacházela, byly základní hygienické potřeby, přikrývky a samozřejmě věci, které jsi si sebou přinesla ty.
Nureho jsi našla u kompletně zařízeného opravářského stolu v místnosti, která měla sloužit jako garáž. Stál u ponku a pájel obvody na něčem, co vypadalo jako malý kruhový kondenzátor s usměrňovačem. Když jsi vešla a zdráhavě se zastavila, otočil se na tebe a kývl na pozdrav.
"Konstatování: Ano, bude mi potěšením. Ostatně jak jsem viděl, bude to i potřeba." řekl a vzal si od tebe malý blaster.
Chvíli si ho prohlížel a pak ho položil na stůl mezi hromadu součástek.
"Konstatování: Zvýším rychlost a palebnou sílu, ale více s ním bohužel neudělám." prohodil droid.
"Pobavení: Střílet umíte dobře, takže Gizku byste možná skolila. Pokud mě budete následovat, něco vám vybereme." a svá slova zakončil softwarovým smíchem, který zněl vcelku dostatečně.
Otočil se a vydal se přes uličku do skladu zásob kde se necházelo několik krabic. Mezi bednami označenými jako potraviny a voda, bylo několik krabic šedé barva bez jakýchkoliv znaků. Nure dvě z nich otevřel.
V jedné bylo pět příručních těžkých blasterů včetně pouzder přichytitelných na jakýkoliv opasek. Většina byla upravená, takže bylo těžké rozeznat původní model. V druhé byly větší karabiny a rychlopalné blasterové pušky. Nure se postavil stranou a nechal tě vybírat zbraň.
"Zamyšlení: Myslím, že to bude už přes pět let co mě porazil. Během té doby jsme se perfektně synchronizovali. Řekl bych, že Jared mi věří více než většině lidem." pronesl droid. Slyšet droida pochybovat o svých paměťových obvodech bylo úsměvné.
Nure stál nehnutě a koukal jak si prohlížíš nabízené zbraně.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

O svůj blaster jsem se starala. Pravidelně ho čistila, ale žádné větší úpravy jsem na něm nikdy neprováděla, proto mě droidovo tvrzení nepřekvapilo. Přesto jsem se ho nehodlala vzdát. Snad z nostalgie, snad z vědomí, že se mi bude zas hodit. Ve městě byl přeci jen méně nápadný než nějaká karabina. Kdo ví, možná najde uplatnění i během mé mise.

Takže minimálně na střelnici jste mě viděli.
Uvědomím si, jen co Nure zhodnotí mé šance proti gizce. Zasměji se a následuji robota do skladu zásob. Během chvilky už klečím u bedny a prohlížím si zdejší arzenál. Karabiny a pušky jen letmo přejedu pohledem. Zbraně to jsou účinné, ale velké a těžké. Už dřív jsem měla příležitost si z některých vystřelit, ale příliš mi nevyhovovali. Rozhodně bych se s nimi nechtěla tahat. Svou pozornost tedy soustředím na těžké blastery. Jeden z nich identifikuji jako Zabracký Tystel. Silná a přesná hračka.

To máme společné. Taky důvěru šetřím jak kredity.
Odpovím. Nakonec se rozhodnu pro Mandaloriánský těžký blaster. Stejně jako ostatní, je i tato zbraň upravená. Potěžkám si ji, důkladně zkontroluji každou část zbraně a nakonec se zkusmo postavím do bojového postavení.

Ano, tenhle bude perfektní. Děkuju. A neboj nezničím ho.
Mrknu na droida, který celou dobu stojí opodál a pozoruje mě.

Takže pět let. Chápu, že ty sis svou profesi nevybral, ale jak se někdo jako on dostane k téhle práci? Odkud vlastně pochází?
Pokračuji ve vyzvídání, jakmile se s plecháčem vrátíme k opravářskému stolu.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Nure bezeslova kývl a zavřel obě bedny, které potom schoval pod ty potravinové. Pokynul ti rukou aby jsi ho následovala. Vrátil se ke stolu aby mohl začít s tvou menší příruční zbraní.
"Konstatování: Vybrala jste si dobře. Má zvýšenou kapacitu a okruh proti přehřívání. Sebrali jsme ho jednomu z členů průzkumné hlídky ve vnějším okraji. Zničení bych se nebál, tyhle Mandalorianské kvéry leccos vydrží." řekl uznale a začal rozebírat lesklý blaster. Pracoval precizně a během chvíle byla zbraň rozložená na součástky.
"Rozhořčení: Samozřejmě, že bych si mohl vybrat vlastní profesi. Ale je snažší dělat to, co mi bylo předurčeno." řekl trochu podrážděně Nure zatímco pájel několik součástek dohromady.
"Zaujetí: Jaredův osud byl předurčen úplně jinak. Ale to vám nejspíš bude muset říct on sám..." na chvíli se odmlčel a začal sestavovat blaster zase dohromady.
"Konstatování: Na Jareda vypsal odměnu jeden velmi vlivný člen vlády na Corellii. Když jsem plnil zadaný úkol, zjistil jsem, že na jeho zabití nemám dostatečné schopnosti. Slovo dalo slovo a jelikož Jared potřeboval začít nový život mimo Coruscant, nabídl jsem mu spolupráci. Nakonec jsme se stali rovnocenými partnery." dokončil Nure krátký příběh stejně jako vylepšení tvé zbraně. Utáhl poslední spoje a zbraň ti podal.
"Vychloubání: Lepší účinek a větší palebná síla. Bohužel vyzkoušet jí budeme moct až na Dantooine. Pokud máte ještě nějaké otázky, ptejte se." řekl pyšně a obrátil svou pozornost k součástkám na kterých pracoval předtím.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

Neubráním se úsměvu, když si představím Nureho jako obchodníka, protokolárního droida, číšníka nebo nedej Sílo uklízeče. Takové povolání se k němu jednoduše nehodilo. O tom mě přesvědčí sám, jakmile se pustí do práce na mém blasteru. To co bych já dělala stěží, po konzultaci s odborníkem a nejlépe s nějakým postupem před sebou on zvládá "levou zadní".

Jen jestli se rozhovoří. Pokud je tak nedůvěřiví, jak si říkal nebude to lehký úkol.
Napadne mě, jen co plecháč promluví. Naštěstí pokračuje a tak se dozvídám alespoň něco.

Slovo dalo slovo? Neumím si představit, že bych se vybavovala s někým, kdo mi jde po krku. V tomhle jsem asi staromódní a nejprve bych střílela a pak se ptala.
Zakroutím nechápavě hlavou. To už je ale má zbraň hotová a Nure se ke mě otáčí. Kdyby mu to jeho kovové šasi jen trochu umožňovalo, jeho tvář by právě zdobil vítězoslavný výraz.

Děkuju, Nure. Snad budem mít na Dantooinu čas. Ráda bych vyzkoušela obě.
Převezmu obranný blaster a na chvíli se zamyslím, zda mám další otázku vyslovit a nebo ne.

Jak přišel Jared k té jizvě?
Promluvím trochu tišeji a ukážu prstem na stejné místo na svém obličeji.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Droid opět vydal zvuk podobný smíchu a spájel poslední obvody na kruhovém kondenzátoru.
"Konstatování: Slovo dalo slovo až po tom, co byl Jared krok od mého sešrotování. Já bych se rozhodně se svým cílem nevybavoval jen tak. A Jared jakbysmet. Byla to vcelku dlouhá potyčka, ale nakonec jsme z ní oba vyšli jako vítězové." řekl chvástavě droid a započal práci na další součástce.
"Ujištění: Nebál bych se, že do konce naší cesty ani z jedné nevystřelíte. Kalibrace by měla být u obou vpořádku. Je to jen formalita."
Chvíle ticha při přemýšlení nad otázkou ti dala čas si Nureho trochu líp prohlídnout. Jeho pancířování bylo seškrábané a původní tmavě šedý nátěr byl sotva vidět. Kromě oprýskaného laku na něm bylo taky vidět, že neupravoval pouze zbraně, ale i své součástky. Vylepšení hydraulického ovládání chodidel mu dovolilo běhat rychleji a dostat se výskokem do větší výšky. Na studených ocelových rukou měl zabudovaný vystřelovací hák s tenkým, ale pevným lanem. Co nebylo vidět byla jeho vnitřní vylepšení týkající se programování a součástí zlepšující různě dovednost, jako bylo míření, reakce a jiné.
Když jsi konečně vymyslela otázku, Nure se zastavil. Nebýt svítících žlutách očí, vypadal že je vypnutý.
"Obezřetné konstatování: Ta jizva je pozůstatek nehody při tréninku. Stalo se mu to, když byl ještě malý. Na detaily se opět budete muset zeptat jeho." řekl Nure trochu tišeji než normálně kvůli akustice na lodi.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

Ano, to máš asi pravdu.
Samotné by se mi nelíbilo, kdyby o mě kdokoliv vyzradil víc než by bylo vhodné. Pokud chci Jareda lépe poznat, musím mi důvěřovat.

A já jemu.
Uvědomím si. Nakonec se na Droida obrátím s poslední otázkou:

Nure? Co máme zjistit od spojky na Dantooinu? A Kam pak poletíme? Terel se mě ptal jestli by se mi líbilo navštívit Mandaloriány. Jared říkal, že svým blastrem bych žádného Mandaloriana neohromila. A ty říkáš, že si ještě určitě vystřelím. Nemůžu si pomoct, ale asi to nebude, tak banální mise, jak jsem si původně myslela, že?
Schválně nezmíním to, jak Terel Mandaloriany nazval jako mé příbuzné. Ačkoliv je to určitě zbytečné. O mém původu oba jistě vědí.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Droid se na tebe dlouze podíval a hotové součástky uložil do malé krabičky, kterou vzal poté do ruky.
"Konstatování: Spojka na Dantooine, nějaký Duros jménem Virel, nám má předat informace, které se mu podařilo získat od Republikové rozvědky. Kam poletíme bohužel neví nikdo z nás, ale můžete mi věřit, že s Mandaloriany se rozhodně potkáme." odmlčel se, jakoby přemýšlel kolik z toho všeho ti může říct. Potom pokračoval: "Jared, já a Terel jsme tuhle misi připravovali dlouhé týdny. Rozhodně nebude banální a bude krajně nebezpečná. Také nejde o obyčejnou reportáž z předních linií. Víc se dozvíte od Jareda na Dantooine, plánoval vám sdělit veškeré detaily tam. Nyní pokud mě omluvíte, musim si s naším pilotem ještě něco vyřídit." a aniž by čekal na tvůj souhlas, otočil se a odešel směrem ke Koreho kajutě s krabičkou plnou součástek v ruce.

Zůstala jsi sama v lodi, která se řítila hyperprostorem a do cíle zbývalo ještě několik hodin letu. Zbývalo tedy spoustu času na utřídění myšlenek, vstřebání nových informací, přípravě na další pokračování cesty a především na odpočinek.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

A je to potvrzené! Možná potkám někoho z rodiny.
Nevím jestli se radovat nebo bát. Modlila jsem se, abych dostala takovou příležitost. Abych svou kariéru posunula o tolik dopředu. Nyní je to tady a mě pomalu začínají docházet rizika s tím spojená.

Jistě, já už taky půjdu.
Zamířím směrem ke své kajutě. Na poslední chvíli zaznamenám krabičku, kterou si Nure nese.

Copak potřebuje Jared údržbu?
Napadne mě, víc však už robotovi nevěnuji pozornost. V kajutě opatrně odložím obě zbraně na postel, jako by se jednalo o malé dítě a já se bála, že mu při hrubším zacházení ublížím. Blaster pro mě už dávno nepředstavovala jen nástroj k sebeobraně. Byl to můj nejlepší přítel, tichý společník. Svědek všech mých kroků. A v neposlední řadě se jednoho dne stane vykonavatelem mé pomsty. Bylo přirozené, alespoň podle mě, že jsem si k němu vypěstovala určitý vztah. A podle toho jsem s ním i zacházela... Od postele se přesunu ke své tašce a vytáhnu datapad...


Z osobního deníku Satiny Merell


Cesty Síly jsou nevyzpytatelné, říká jedno staré přísloví. A já to dnes mohu jen potvrdit. Nikdy by mě nenapadlo, že budu na jedné lodi s lovcem lidí. Natož se dvěma! Já, která se vždy snažila si tento tip bytostí držet, co nejdál od těla. Na druhou stranu, pokud se mám vydat vstříc "nepříteli", je dobré mít na své straně někoho takového.

Jared Kore, muž asi stejně starý jako já, má za sebou pravděpodobně bohatou sbírku skalpů. To ostatně dokládá tato loď, kterou by si nějaký břídil jen stěží pořídil. Můj první dojem z něho je asi takový: zkušený, sebejistý, opatrný. Na rozdíl ode mě nejdřív myslí, než něco řekne. Což je jistě výborná vlastnost, pokud nechcete skončit jako krmení pro sarlacca... Ale také se nemohu zbavit dojmu, že jsme si v mnohém podobní... No nic, pokračujeme.

HK-51, Nure. Droid naprogramovaný k jedinému účelu: zabíjení. Pravda, tenhle konkrétní HK své naprogramování už rozšířil o mnoho dalších užitečných vlastností. Svému prvotnímu účelu se však nadále věnuje. K mému překvapení se předvedl i jako zajímavý společník. Schopný rozlišovat a vyjadřovat emoce. Jediné, co mu po této stránce chybí k dokonalosti je mimika.

Pak tu jsem já. Jediná žena na palubě. Novinářka s traumatem a potlačovanými psychickými problémy. Mandalorianka. A tahle pestrá skupinka se chystá dostat, co možná nejblíže k nepříteli? Začínám mít vážné pochybnosti o zdárném průběhu naší mise, alespoň z mé strany. Nebude těm dvěma spíše na obtíž? Jiné přísloví praví: Ráno moudřejší večera. Měla bych zkusit usnout. Nevím, kdy se mi zas naskytne příležitost načerpat energii.


...Vypnu datapad a vrátím ho zpět bezpečně do tašky. Zamknu dveře od kajuty a natáhnu se na posteli.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Paluba lodi Lucky:

Během tvého spánku se na lodi nedělo nic moc zajímavého. Nure s pečlivostí jemu vlastní kontroloval systémy lodi, motory, obě střílny, překontroloval stav zásob a zapsal si to bude nutné doplnit. Jared byl většinu času ve svě kajutě a věnoval se vlastním věcem.
Když už ses na posteli jen tak převalovala, ozval se z interkomu Koreho klidný hlas.
"Jsme skoro na místě, brzy vystoupíme z hyperprostoru." řekl informativně a vypl komlink. Když jsi došla do kokpitu, seděl tam pouze Jared v pilotním křesle. Všimla jsi si, že byl převlečený do čistého bílého trika s rukávy po lokty a měl přes něj lehkou bojovou vestu, která mu nebránila v pohybu. Když tě zaregistroval a pokynul ti aby sis sedla vedle něj.
"Doufám, že jsi si pořádně odpočinula. Neměli bychom se tu zdržet dlouho, pokud se něco nepokazí." řekl zatímco kontroloval navigační počítač na kterém běželo odpočítávání výstupu z hyperprostoru.
Když odpočet doběhl, palubní počítač oznámil, že jste na místě. Frachťák sebou lehce cuknul když se hyperprostorový tunel změnil v pohled na Dantooine. Před vámi se objevila planeta pokrytá nekonečnými pláněmi, jezery a řekami. Byl to úrodný svět kde se velice dařilo farmářům. Byl víceméně klidným místem, kde své útočiště našel i Řád Jedi.
"Krásný místo na důchod...Ale asi by mi chyběl ten galaktickej shon." prohodil mimoděk Jared a začal s lodi sestupovat na orbitu.
Brzy se k vám připojil i Nure, který v nákladovém prostoru chystal výbavu. Posadil se za tebe a něco vyťukával do jedné z konzolí.
Lucky se pomalu snášela do jednoho z menších spaceportů. Průlet atmosférou byl bezproblémový a domluva s pozemním personálem také proběhla bez jakéhokoliv zašmodrchání.
Chvíli na to již frachťák spokojeně dosedl na přistávací plochu a Jared povypínal veškeré systémy. Vstal a oblékl si koženou bundu, která stále visela po jeho levé ruce. Vypadal jako člen nějakého swoop gangu z Coruscantu. Jeho atletická postava vypadala mohutněji pod vrstvami oblečení a bojové vesty. Dokonce i Nure se oblék, což nebylo u droidů obvyklé. Lehce potrhaný kus látky, který měl omotaný kolem krku mu zahaloval kus vokálního reproduktoru a většinu torsa.
Jared si ještě připevnil pouzdro s blasterem na opasek a otočil se na tebe.
"Jsi připravená vyrazit?" zeptal se zdvořila. Nure mezitím spouštěl rampu lodi.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Paluba lodi Lucky:

Krátký spánek byl bezesný a vydatný. Co víc si přát, když se vám většinu života zdají noční můry. Přesto se mi z postele příliš nechtělo. Jako malé dítě jsem si do ní vzala své nejoblíbenější hračky. Blastery. Jednu zbraň pod druhé jsem podrobila pečlivému zkoumání a párkrát zamířila do předem vybraného bodu na stropě.

Nemůžu se dočkat až si z vás vystřelím.
Dám průchod radosti. Své Mandaloriánské kořeny jsem nyní jen těžko skrývala. Kdo ví, co by se ze mě stalo, kdyby má rodina neopustila Kalevalu. Možná bych nyní stála ve zbroji na straně nepřítele. Z myšlenek mě vytrhne hlášení. Nenechávám se víc pobízet. Seskočím z postele, obleču se, nazuji si boty a otočím se k odchodu. Zastavím se jen na okamžik u zrcadla, kde se neúspěšně pokusím upravit vodopád hnědých, mírně zvlněných vlasů. Jakmile dorazím do kokpitu, Jared mi naznačí, abych se posadila vedle něj. Opatrně tak učiním. Celou dobu si dávám pozor, abych náhodou o něco nezavadila. Palubní deska přede mnou poblikává a každá páka, spínač jako by volal po vyzkoušení. Odolám nutkání zeptat se muže, zda by mě nenechal chvíli řídit. Znalosti na to mám, chybí mi ale delší praxe. Na svých příležitostných cestách jsem se do kokpitu lodi většinou nedostala.

Překvapivě jsem usnula rychle a odpočinula si taky víc než dobře.
Odpovím Jaredovi a sleduji hyperprostor, který vzápětí vystřídá pohled na Dantooine. Modrá planeta s hnědými ostrovy se rychle přibližovala.

Krásné místo leda na dovolenou nebo jako v našem případě pracovní cestu. Celý život jsem strávila na Coruscantu. Nevím co bych dělala bez všudypřítomného smogu a donáškové služby.
Zasměji se a zastrčím si za ucho neposlušný pramen vlasů. Za nedlouho je naše posádka kompletní. Nure zaujme místo na sedadle za mnou a dá se do práce. Užívám si nic nedělání a pozorně sleduji sestup frachťáku atmosférou. Za nedlouho dosedáme na přistávací plochu. Oba mí společníci neztrácejí čas a začnou se oblékat. Zvednu se, abych se ještě v rychlosti vrátila do kajuty pro zbraně a bundu

Hned budu. Setkáme se na rampě.
Upřesním a vrátím se pro své věci. Malý obranný blaster si ze zvyku připnu na zadní stranu pásku. Nový najde své místo na pravém boku. Na rozdíl od Jareda mám na sobě jen halenku a koženou bundu. Nezbývá než se modlit, abychom se neocitli v přestřelce.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“