Mandalorianská kultura a způsob života

Archív obsahující informace z období od starých sithských válek, přes mandalorianské války až po občanskou válku Jedi.

Moderátor: Archiváři

Mandalorianská kultura a způsob života

Příspěvekod Lilith » 12.1.2016 20:09:15

Jsou Mandaloriané rasa?

Navzdory společné identitě není možné o Mandalorianech (Mando’ade) hovořit jako o rase. Původní označení Mandaloriané bylo sice synonymem pro rasu taungů, v průběhu let však do svých řad začali přijímat i příslušníky ostatních ras, čímž ztratili svou rasovou podstatu. Nyní se jedná o etnikum rozdrobené napříč galaxií, které ač se usídlilo na planetě Mandalore již kolem roku 7000 BBY, stále preferuje nomádský život.
Oproti naprosté většině ostatních bytostí, která si, i když přijme novou kulturu a způsob života, ponechá část původní identity, dělají Mandaloriané za svým původem tlustou čáru a své nové bytí plně podřizují mandalorianskému stylu života.

Struktura vlády

Mandalorianská společnost neklade důraz na místo narození, rasu nebo občanství. Namísto původu a hodnosti jedince spíše oceňuje jeho úspěchy a činy. Tuto meritokracii posiluje i absence složitější vládní hierarchie a byrokracie. V čele stojí jakožto jediný a nejvyšší představitel vůdce klanů, (Mand’alor), Mandaloriané odmítají centralizaci celého společenství, proto se dále dělí do klanů vedených svými vlastními vůdci vybíranými v rámci klanu pro jejich moudrost. Ti slouží jako poradní sbor Mandalora.

Identita

Identita každého Mando’ad vychází ze šesti principů (Resol’Nare), kterým se musí plně podřídit:
1) nošení brnění
2) znalost mandalorianštiny (mando’a)
3) obrana sebe i rodiny
4) výchova dětí podle mandalorianského způsobu života
5) příspěvek do klanového rozpočtu
6) následovat Mandalora do boje

Stejně snadno, jako se jedinec stane součástí Mandalorianů, může jejich řady opustit či být vyhoštěn. Ostrakizace je jednou z nejobávanějších forem trestu.

Navzdory minimální hierarchii a nechuti k vojenským hodnostem (výjimkou jsou Neokřižáci zformovaní Cassem Fettem, kteří vojenskou hierarchii přijali) Mandaloriané skvěle kooperují v boji, což vychází z jejich mentality podřizující individualitu společnému cíli. Z toho důvodu jsou schopní téměř bez jediného problému vytvořit neformální řetězec velení ve velmi krátkém okamžiku.

Společnost

Mandalorianský jazyk nerozlišuje mezi pohlavím, což vychází z jejich rovnostářství. Přesto je tradičně role mužů a žen odlišena – zatímco muž se má stát válečníkem a ke stejnému účelu má vychovat své syny, žena je zodpovědná za chod domácnosti a výchovu dcer. To však neznamená, že by neměla umět bojovat - v nepřítomnosti muže je zodpovědná za obranu domova, navíc pokud nemá malé dítě, měla by bojovat ve válce po boku silného pohlaví. Z toho důvodu není překvapením, že největší urážkou ženy je označení slaboška (laandur).
K manželství obvykle dochází po dovršení šestnácti let a mělo by být uzavíráno na celý život. Stačí jen odříkat tento svatební slib:

Mhi solus tome
Mhi solus dar’tome
Mhi me’dinui an
Mhi ba’juri verde

Překlad:
Jsme jedním, když jsme spolu
Jsme jedním, když jsme odloučeni
Sdílíme vše
Vychováme válečníky

Ve výjimečných situacích, kdy jeden z partnerů opustí rodinu nebo selže ve svých povinnostech, mohou se mandalorianské páry rozvést, a to jen pouhým prohlášením, že jsou: Shuk'la riduurok – zlomená láska.

Přestože Mando’ade lpí na cudnosti a počestnosti, jejich pragmatičnost jim velí přivírat oči nad dítětem zplozeným s jiným partnerem. Rodina je důležitější než pokrevní linie, s čímž souvisí i mandalorianská ochota k adopci. Vzhledem k bojové nátuře dochází především v mužské populaci k vysoké mortalitě, proto jsou adopce nutnost i z pragmatického hlediska. Nezřídka se tak stává, že bojovník adoptuje válečného sirotka.
K uskutečnění adopce (Gai bal manda – jméno a duše) není nutné nic víc než jen vyřknout tuto frázi: „Ni kyr'tayl gai sa'ad.“ – Znám tvé jméno jako své dítě.

Dokonce i dítě může zapudit svého rodiče tím, že jej označí za dar’buir – už ne rodičem. K tomuto činu však musí mít velice dobrý důvod, jako je opuštění či taková zbabělost, že zostudila celou rodinu.

Výchova se liší podle pohlaví potomka. Pokud se narodí prvorozený syn, rodiče s dalším dítětem čekají do jeho osmi let, kdy je konečně schopný podstoupit vojenský výcvik pod vedením otce. Do té doby však cvičí pod vedením matky. Otcův trénink trvá pět let (od 8–13), poté má muž povoleno věnovat se mladšímu synovi. Ve třinácti letech obě pohlaví podstupují bojový výcvik a výcvik v přežití, který jim zajistí status dospělého.
Prvorozená dcera obvykle zůstává s matkou až do dospělosti (nepočítaje trénink od třinácti), proto se pár může pokoušet o syna ihned po jejím narození. Pokud se syn páru nenarodí, jsou dcery trénovány stejně jako chlapci, jinak však za dívčin výcvik zodpovídá matka. To však neznamená, že by se na výchově dcery nepodílel i otec.

Náboženství

Kdysi Mandaloriané, ještě jako taungové, bývali silně, až fanaticky věřící, nicméně v současnosti na náboženství pohlížejí spíše z hlediska filozofického a alegorického než doslovného.
Hlavním náboženským textem je příběh o zrození, „Akaanati'kar'oya“, neboli Válka života a smrti. V minulosti byly hvězdy považovány za padlé vládce Mandalore, později se i na tyto legendy začalo pohlížet spíše jako na filozofické metafory.
Na život po smrti bylo kdysi nahlíženo doslovně jako na místo spirituální energie, kde se konstantně střetávala stagnace s příležitostí pro změnu vedenou destrukcí. Z antropomorfního hlediska šlo o střet boha lenosti – Arasuuma, personifikace stagnace – a rázného ničitele Kad Ha’rangira, který nutil ke změně a vývoji vesmíru. Právě boha-ničitele taungové svými taženími uctívali. Tato víra byla následně nahrazena konceptem <i>manda, společným vědomím a „nadduší“, která je samotnou esencí Mandalorianů. Mando’ad ignorující svůj původ a dědictví je považován za bezduchého (dar'manda) a jako takový nemá místo v manda a je navždy ztracen.
Nový koncept víry má svůj původ v mandalorianském pragmatismu. Právě sounáležitost, kolektivní ideály a identita jsou to jediné, co udržuje společnost odlišných ras, místa narození a etnického dědictví v pospolitosti. Víra v manda je důležitou součástí společné existence.

Každodenní život a smrt

Domov (yaim) je vnímán jako pocit bezpečí a pohodlí, aniž by byl spojován s nějakým stálým místem. V principu je tam, kde je brnění. Mandaloriané si budují přechodná stavení, známá jako vheh’yaime, ze dřeva a bláta, případně se nastěhují do domovů poražených nepřátel.
Vzhledem k tomu, že nikdy nezůstávají dlouho na jedné planetě, nemají svátky, které se tradičně váží k ročním cyklům, jedinými každoročními oslavami se tak stávají pouze narozeniny, svatby a smrti. To spolu s neustálým rizikem blízké smrti vede k tomu, že většina Mando’ade slaví každý den života kdykoli, kdy je to možné – ať již popíjením alkoholu či relaxováním v rodinném kruhu.
S výjimkou Mandalorů a zvláště významných osob se téměř nepohřbívá. Nejenže tito nomádi nemají hřbitovy, zároveň je nošení zemřelých při pochodu armády nepraktické. V případě že klan nalezne tělo bojovníka, postará se o jeho kremaci a s sebou vezme jen jeho majetek: nejčastěji celé, případně alespoň část (helmu, rukavici…) jeho brnění. Každou noc před spaním je tradicí každého jedince recitovat jména mrtvých přátel a milovaných, aby vzpomínka na ně nikdy nevymizela.
Mandalorianština má jen jedno slovo – aay’han – pro chvíle klidu s kamarády či rodinou a pro smutek nad zemřelými. Nejbližším překladem je slovo „hořkosladký“, ačkoliv k pravému významu se slova se blíží jen vzdáleně.

Brnění

V mandalorianštině se brnění nazývá beskar’gam, což v doslovném významu znamená „železná kůže“. Je to jedna z nejcennějších věcí, kterou Mandalorian může vlastnit, především pokud je vyrobena z beskaru – téměž nezničitelného mandalorianského železa. Často se dědí z generace na generaci.
Brnění neslouží jen jako ochrana těla, zároveň je to symbol mandalorianské identity, který je znám a často obáván po celé galaxii. Mandaloriané se nestarají o maskování, proto jejich brnění mívají křiklavé a dobře viditelné zbarvení. Barvy a značení mohou mít svůj význam, od vyjádření příslušnosti ke klanu či rodině, až po duševní rozpoložení či specifickou misi. Písečně žlutá například značí cestu za odplatou, černá hledání spravedlnosti. Bojovníci často své brnění přemalovávají podle úkolu, který plní, při změně klanu… Jindy však nejde o nic jiného než o osobní preference – zvláště oblíbené jsou zelená a modrá.
Symboly na helmách a hrudních plátech často značí nositelovu příslušnost či původ, případně symbolizují blízkou osobu. Zároveň však mohou být znakem cti, například: jai'galaar'la sur'haii'se – oči jestřábího predátora z planety Mandalore Shriek-hawka (známější spíše zkrácenina slova: oči Jaig) Tímto znakem se v mnoha klanech odměňuje ten, kdo prokázal neobyčejnou statečnost.
Brnění nosí všichni nehledě na pohlaví.

Jak přežít ve zdraví návštěvu u Mando’ad?

Pokud aruetiise (zrádci, nepřátelé, cizinci, ne-mandaloriani) jednají s Mando’ade v mírumilovnějších záležitostech, než je válečné tažení, a jinak než skrz hledí zbraně, doporučuje se následovat několik pravidel:

1 ) Jít rovnou k věci
2 ) Nikdy neodmítat jídlo a pití – jedná se o velký kompliment hostovi – odmítnutí je velká urážka
3 ) Nikdy Mandalorianovi nedělat sexuální návrhy nehledě na jeho pohlaví, pokud člověk nezamýšlí požádat jej o ruku a přidat se k Mando
4 ) Koukat do očí nebo přímo do T-vizoru
5 ) Při vstupu do domu sundat boty
6 ) Dluhy platit okamžitě
7 ) Poskakovat kolem jejich dětí
8 ) Ke starým členům se chovat s patřičnou úctou, jinak si úctu vynutí sami a o dost bolestivěji

Uživatelský avatar
Lilith
Pašerák
Pašerák
 
Příspěvky: 748
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies

Zpět na Dantooinský Archiv

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron