1. Jméno: Špatně! Pomineme-li, že je to zparodování nicku "moderátora", nemá absolutně nic společného ze světem SW. Předělat!
2. Titul: Ještě hůř! Nehledně na to, že u Silových "povolání" můžeš být jen učeň (Sith) nebo padawan (jedi), nic jako "Tvrdej nakladač mistryň" neexistuje. Navíc to zavání nějakou úchylárnou. Předělat!
3. Rasa: Co si pod tím mám představit? Napiš tam nějakou rasu ze SW. Předem říkám, že Yodovu rasu ti neuznám. Předělat!
4. Životopis: Nemusí to být extra objemné a dlouhé, chápu, že tam není moc co napsat, pokud ho jediové přijali jako dítě, zkus to nicméně trochu rozvést. Jak mu umřeli rodiče, jak na něj přišli jediové (To, že vycítili, že cítí Sílu z Coruscantu, je blbost) a trochu nastiň, jak ho cvičil. Předělat!
5. Světelný meč: Na to zapomeň! I když se červené meče u Jediů užívaly, stále byly vzácné. A dvojitý jako padawan mít nemůžeš. Dostaneš ho případně až později. Předělat!
Životopis postavy: Byl to sirotek, když Ithoriáni zmasakrovali jeho rodinu a našel ho mistr, který jel vyšetřit ten případ a našel Láďu. Na Akademii Jedi na Korusantu byl cvičen aby používal sílu a mohl všechny zabít!
Světelný meč: jednočepelovej
Barva čepele: růžová
Styl boje se světelným mečem: cesta Krayta a Mynocka
Schopnosti: učím se odhodit, přitáhnout a zrychlit
Schopnosti jako Sith, Rytíř Jedi: blesky, škrcení, bitevní meditace
Poznámky: vysokej, statnej, modrookej blonďák, velice vypracované svaly! Má malý nos a nevýrazné uši. Dlouhé vlasy.
Jméno: V okamžiku, kdy bych zavřel obě oči, by se dalo uznat. Nejlepší by ale bylo ho ještě změnit.
Titul: *Thumbs up*
Rasa: V okamžiku, kdy bych zavřel obě oči, by se dala uznat. Nejlepší by ale bylo ji ještě změnit.
Životopis: Rozvést. Rozvést! Proč mu zmasakrovali rodinu (I tom, že Ithoriané jsou mírumilovná rasa, která nezabijí, ani nemluvím) jak přežil, jak probíhal výcvik etc etc. A Jediové nejsou vrazi.
Světelný meč: Spisovně prosím. Vypadá to lépe.
Barva čepele: Neobvyklá, ale budiž
Styl: České názvy prosím ne-e.
Schopnosti: *Thumbs up*
Schopnosti jako...: Ty blesky a škrcení mi tam nesedí a navíc to nesouhlasí se schopnostmi.
Poznámky: Jestli chceš doopravdy být Kowakianská opičí ještěrka, nemůžeš mít blonďaté vlasy a vypracované svaly. Jinak ale víceméně v pořádku, příště ale spisovně.
Stále ti tam chybí kontakt, planeta narození a rozsah znalostí. Editni to prosím.
Životopis postavy: Hned po narození byla i Zippa objevena Síla, při testech krve, které byly standardem na většině planet kolem jádra. Proto si pro něj v odpovídajícím věku přišel watchman planety a s povolením rodiny jej předal akvizičnímu sboru, který jej předal do Chrámu Jedi k dalšímu cvičení. Až tam poznal, jak je život younglinga vlastně nudný. Postavil se tomu nicméně hrdě a snažil se přežít až k hodinám boje, které si užíval. Čím dál tím víc prohluboval své schopnosti s mečem, s tím, že se z něj stával bojovník, který ovšem nebyl tak znalý hitorie ani se nesnažil prohlubovat své vědomosti o současnou kulturu s vyjímkou, jak jinak, slavných soubojů, kde se snažil poučit se z minulých chyb. Jeho oblíbeným stylem se, mimo Shii Cho které uměl každý youngling, stal právě Shien, který se pokusil zkombinovat s Ataru, ale nedařilo se mu to, jak chtěl, proto je spíše střídal, tedy tvrdou, ale spíše obrannou formu s akrobacií a podporou Síly.
I jeho arzenál schopností byl víceméně útočný a pouze prakticky, jako vyřazení droida či organika, studiem telekineze se pokusil naučit i techniku, která nebyla v řádu v oblibě, protože manipulace s živou bytostí hraničila s agresí a zneužíváním Síly k útoku. Pod svým mistrem se snažil dále prohlubovat co se naučil a i když ho lákali blesky, o kterých četl v archivech, věděl, že toto už je pro jedie nepřijatelné.
Co se týkalo jeho společenských styků, nebyl zrovna tichý, přesto mluvil pouze když měl co říct a dá se říct opovrhoval těmi, kteří mluvili jen aby nebylo ticho. Na své přátele a mistra nedal dopustit a často s nima byl v kontaktu, raději než meditoval. Taky se snažil "přizpůsobit" kodex tak, aby jeho smysl zůstal zachován, ale byl otevřenější a poskytoval mu více volnosti, na což nepěkně nahlíželi ostatní, byla ale pravda, že jeho schopnosti s mečem byli uctihodné a k přímému porušení kodexu se nikdy nedostal.
Problémy neměl a většinou se neúčastnil ničeho, co nebylo povoleno, i když jednou vedl "nájezdnickou" skupinu přátel při útoku na jídelnu, aby si ukořistil více sladkostí a ještě v dobách, kdy byl youngligem, byl takovým neoficiálním vůdcem jeho kultu younglingů.
Barva čepele: Azurová
Světelný meč: Jeden jednočepelový meč
Styl boje se světelným mečem: Shien, Ataru
Schopnosti:
- Telekineze - dokáže zvednou lehčí předměty, trénuje i házení předměty.
- Zlepšení rychlosti a skoku pomocí Síly - soustředí se spíše na bojovou stránku, kdy se snaží zrychlit své útoky.
- Vyřazení obvodů droidů - snaží se naučit jak deaktivovat nebo zničit droida (či více najednou).
- Omráčení organiků (snaží se naučit) - snaží se naučit, jak omráčit organické bytosti, taková variace vyřazení droida pro živé.
- Agresivnější forma Dun Möch - jediové se spíše snaží ukončit bitvu bez dalšího boje, Zippo se zaměřil na spíše temnou stránku schopnosti, kdy se snažil dominovat nad soupeřem, podlomit jeho sebevědomí, rozptýlení či rozrušení soupeře pomocí prostředí (židle, bedny, sklenky atd).
- Úchop - technika spíše temné strany, kterou se ale samovolně naučil při cvičení jako pokročilou formu telekineze. Dokázal díky ní manipulovat s bytostmi jak se mu zamane, i když stále s velkým omezením a krátkodobě.
Schopnosti jako rytíř Jedi:
- Zaměření na vyřazení droida a omračení organiků - úplné vyřazení více droidů či omráčení více organiků, až do komatu.
- Úchop - agresivnější a silnější manipulace, hraničící až se škrcením či rozdrcením.
Poznámky:
- Mladý, celkem pohledný mladík s modrýma očima. Své dlouhé světle hnědé vlasy si obvykle svazuje do culíku.
- I když je trpělivý, nesnáší pasivní studium, orientuje se hlavně na boj.
- S mečem v ruce je sebejistý, až arogantní.
- I když je loajální řádu a těm, které dobře zná, nemá rád kodex, protože ho "svazuje". Nikdy nedává na první dojem.
Rozsah znalostí o SW: Stará a nová trilogie, první řada CW, film CW.
Hry - KOTOR I a II, Republic Commando, Battlefront I a II, LegoSW I a II, JK: Outcast a Jedi Academy, EaW a FoC, chvilku Galaxies.
Knihy - rozečten Lovec Stínů, rozečten Bane a rozečten první Boba Fett ehm.
Spousta článků z Wookipedie, orientace hlavně na MW a Rise of the Empire + to co si zjišťuju do výcviku/misí co vedu (Od MW po Novou Republiku).
No vidíš, že to jde, paráda. . Mám jenom výhradu ke schopnostem, zdá se mi, že jich máš nějak moc. Takže si 3-4 přesuň do Schopností jako rytíř Jedi, ok?
Test:
1. Můžeme na fórum dávat reklamy?
2. Jak se značí v příspěvcích myšlenky postav?
3. Kolik smí mít hráč na Akademii účtů?
4. Uprav:
Pokoj. Teď na takové věci není čas! Napomenul jsem se v duchu, uložil plyšáka zpátky do skříně a vyrazil k Rianě, snažíc se tvářit pokud možno normálně. V té skříni kromě oblečení nic moc není, jak to vypadá tady? Optal jsem se.
1. Můžeme na fórum dávat reklamy?
- V žádným případě nesmíme!!
2. Jak se značí v příspěvcích myšlenky postav?
- Kurzivou
3. Kolik smí mít hráč na Akademii účtů?
- Jeden účet
4. Uprav:
Pokoj.
Teď na takové věci není čas!
Napomenul jsem se v duchu, uložil plyšáka zpátky do skříně a vyrazil k Rianě, snažíc se tvářit pokud možno normálně. V té skříni kromě oblečení nic moc není, jak to vypadá tady?
Optal jsem se.
Fájn. Období máme vyřešené skrz kontakty, takže tady LOCK! (Ehm... jen pro vžití do role. Přistupme k výcviku)
Coruscant, zahrady chrámu
Noční život na Coruscantu je snad ještě rušnější, než život denní, pokud je to vůbec možné. To ale neplatí o Chrámu jedi a jeho okolí. Obzvlášť tady, v zahradách, které příslušníci vašeho řádu využívají hlavně k meditacím, se dá snadno zapomenout na příkoří, která se dějí po celé galaxii, obzvlášť v tomto období. V období války.
Ale ty a tvůj přítel Niel jste sem dnes v noci však nepřišli kvůli meditacím. Zahrady, jež bývají v tuto noční hodinu prázdné, jsou totiž skvělým místem pro souboj, jak jste si už několikrát ověřili. Ani dnes to nebylo jiné. Stáli jste proti sobě v bojovém postoji, ozářeni čepelemi svých světelných mečů, jediného zdroje světla široko daleko.
Se sullustanem Nielem jste se znali, co si jen pamatuješ. Měli jste stejného vychovatele, byly jste přiřazeni do stejné výcvikové skupiny a nakonec se vás obou ujal stejný mistr, což vůbec nebylo obvyklé. Možná to ale bylo tím, že na vás i přes rozdílnost rasy v chrámu vždy nahlíželi jako na dvojčata. A s tím jste oba mohli jen souhlasit.
Sullustan začal souboj zlehka. Útoku na břicho ses velice snadno ubránil, Niel ti ale šanci na protiútok neposkytl. Místo toho provedl klamný výpad na rameno, jen aby vzápětí meč stočil a pokusil se poranit ti stehno. Útok jsi tak-tak odrazil a oba jste od sebe odskočili. Teď byla řada na tobě. ________________________________________________
Tak. Neboj se rozepsat, popsat okolí, myšlenky, vzpomínky... Taky můžeš popsat svou celodenní aktivitu, ale dej pozor, ať to nezůstane jen u toho vzpomínání
Stál jsem v připravené pozic proti Nielovi, mému nejlepšímu kamarádovi v Chrámu. Souboje jsem si s ním užíval, i když jsem si nepřipouštěl, že bych s ním mohl prohrát, stále tu bylo jemné vibrování při pohledu do oponentových očí. Miluju tenhle pocit...
Souboje patřili k tomu nejoblíbenějšímu, co se dalo v Chrámu dělat. Trávil jsem jimi spoustu času a vždy jen nechápavě sledoval padawany, kteří šli studovat do archívů. Pro mně to byla vesměs ztráta času, i když jsem je sám čas od času navštívil, abych se mohl ponořit do hlubin dějin, kdy se vedli ty největší bitvy. Paradoxen bylo, že i když se v okrajích galaxie rozhořela válka s mandaloriány, jediové zatím nepomohli. V historii měli spoustu válečníků, nedokázal jsem uvěřit, že nyní vyčkáváme. A nebyl sem sám, otevřeně to nikdo neřekl, ale po Chrámu kolovali zvěsti. Každým dnem jsem na to myslel a nebylo chvíle, kdy bych v archívech nevyhledával něco o Mandaloriánech, o jejich způsobu boje, jejich flotile - ale informací bylo poskromnu.
Niel se pokusil zaútočit na břicho, ale odrazit to pro mně byla hračka. Protiútok, kterým by se dal vyřadit, ještě než začal, ale nebyl možný, nečekaně udělal feint a útokem se mně snažil zranit nohu. Pro praktikanta Sheinu nebyla pevná obrana problémem, Ataru mi naopak propujčovalo hbytost. Jasnou volbou bylo stáhnout se opodál. A napadlo to i soupeře. Odskočili jsme od sebe a to byl signál, že můžu začít. Nebylo to špatný, Nieli, podobný útoky jsem taky měl rád - když jsem byl youngling...
Ušklíbl jsem se na něj a protočil v rukou meč a namířil jej na jeho hlavu. Kam si jí mám po souboji vystavit? Nad postelí mám ještě místo...
Můj styl souboje nebyl zrovna podle představ jediů. Našel jsem oblibu technikách, které dokázali podrazit oponenty, ještě než začl samotný souboj. Byla to častá technika, kterou hodně využívali praktikanti temné strany, neboť zjednodušila zabití cíle. Jediové jí naopak využívali spíš k vyhnutí se souboji úplně. Ale o to mně nešlo. Rád jsem si hrál se soupeřem. Užívat si souboj je cesta k temné straně, často jsem slýchával. Ale já věřil pouze v to, že vyrovnaný jedi na temnou stranu nikdy propadnout nemůže. A já byl vyrovnaný. Pouze mně bavil boj. Nebylo v tom nic, co by mně táhlo k temné straně. Pouze záliba, jak u jiných studium.
Tento zápas byl domluven už řádnou chvilku. Od rána, co jsem na sebe natáhl roucho jsem se na něj těšil. Ani si nepomatuju, jak jsem do sebe dostal snídanu, oběd či veřeči, jak rychle jsem si odbyl meditace...jen aby byl konečně večer a já mohl povstanout opět v boji, ale trochu jiném, než když se bojovalo mezi ostatními studenty s dozorem mistrů.
Tady se dalo dělat cokoliv, tady jsem se mohl uvolnit a upustit uzdu fantazii.
Udělal jsem mečem v ruce další oblouček a posunul se více doprava. Při stálém pohledu do jeho očí jsem Sílou uchopil malý kamínek, který byl poblíž mně. Pak jsem se zastavil a přestal dýchat.
Co nejrychleji jsem dokázal, jsem po něm hodil objekt, který se dostal do spárů Síly a piruetami s tělem v čtyřiceti pěti stupňovém úhlu jsem na něj snesl meč z dálky. Na tohle jsem čekal...ukaž co v tobě je...
Čekal jsem, že vykryje můj útok, ale o to mi také šlo. Proto jsem to tak dlouho nastavoval. Bylo důležité jej připravit na to, co udělám. Naše meče se zaklesli a já přitlačil. To mi vždy dávalo čas mluvit. Měl jsem rád takový čas. Pěkně, ale hádám, že udělat to ve skutečné rychlostí, byl by jsi dávno na půlky, doufám že si to uvědomuješ...
Nechal jsem se jeho mečem zlatlačit trochu zpět a pak, i s podporou Síly, zatlačil tvrdě dopředu. Odskočil jsem pár metrů dozadu a vrhl se proti němu, abych sekl z prava doleva, ale nesnažil jsem se ho zasáhnout, místo toho jsem se vrhl parakotoulem za jeho záda, kdy klamným výpadem jsem dostal meč do pozice, kdy mi nemohl ublížit a navíc se toho dalo využít, abych mohl drtivě seknout dozadu, když přistanu na nohách.
