MYMPM - Výcviková loď

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:
Ve velké aule čekalo sedmero vyjukaných a netrpělivě čekajících younglingů, zatímco před ně předstupoval muž ve svých nejlepších letech, muž, terého až doposud nikdy neviděli. Byl oblečený v tradiční šedé róbě určené rytířům Jedi a u pasu se mu pohupovala elegantně postavená rukojeť světelného meče. Doprovázela ho jedna další lidská Jedi, jež byla o dost mladší a droid s bronzovým nátěrem. Všichni tři předstoupili přímo před Jediskou drobotinu, kde se zastavili a lehce se uklonili na znamení pozdravu.
Zdravím vás younglingové. Dovolte mi, abych se představil. Jsem mistr Jedi Jakall Linx, vedoucí akademické lodi řádu Jedi, Vlny Fyodosu. Po mé pravici nyní stojí Jedi Tekko Siume a po mé levici je MU-B8, pečovatelský a vychovatelský droid. Tito dva, společně s další dvojicí Jediů budou zodpovídat za vaše zdejší vzdělání. Byli jste se sem totiž vybrání pro své speciální vlastnosti, jež vám předurčují více než slibný potenciál. Vlna Fyodosu bude vaším novým domovem, vaší novou školou. Tímto vás zde vřele vítám a doufám, že budeme mít přátelské vztahy. Nyní mě ale omluvte, je potřeba mé přítomnosti na můstku lodi.
přednese mistr Jedi Jakall Linx úvodní řeč po níž se ukloní a odejde, takže vás nechá napospas mladé Jedi Tekko Siume a vychovatelskému droidovi.
Věřím, že máte mnoho otázek, které vás zajímají a ráda vám na ně odpovím, ale to až později, kdy vám představím zbytek rytířů, kteří se budou starat o váš výcvik. Nyní jste jistě unaveni z vaší dlouhé cesty na loď a proto vás přenechám na starosti MU-B8, který vám ukáže vaše pokoje, kde budete bydlet po dvojicích. Tam si můžete odložit vaše věci, které jste si doposud odložili zde ke stěně. Až se ubytujete, tak vás MU zavede do hlavní výukové místnosti, kde vám představím dva další instruktora a poté vás provedeme celou lodí, přičemž prohlídku zakončíme naší první společnou večeří. MU, jsou tvoji.
prozradí program následujících minut Tekko Siume a přenechá starost nad dětmi droidovi, který byl pro tento účel pořízen.
-----------------------
Takže pravidla ke hře, pokud neřeknu jinak, tak nezáleží na pořadí hráčů, ale když tak učiním, tak bude striktně dodržováno. Pro první kolo začneme následovně - první odpoví vychovatelský droid MU-Tukan a poté v libovolném pořadí celá smečka younglingů, kolo uzavřu já ... nuže, hra začíná ...

[MrTukan]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

MU-B8 si od svého příchodu s mistrem Linxem a rytířkou Slume nevydal ani hlásku z respektu k Jediům a jenom si prohlížel děti, které před ním stály. Když však oba jeho nadřízení domluvili a uvolili se k odchodu, B8 spustil až příliš přátelským a slaďoučkým hlasem více se podobající přestarostlivé mamince než droidovi, který navíc na první pohled postrádá jakékoli známky ženského designu - o to více komicky, či snad tragikomicky, tento podviný stroj na výchovu vypadal.

Ták dětičky moje mile zlaté. Teď si pěkně vemte svoje baťužky, kufříčky, taštičky a všechno co máte sebou a cupitejte za mnou. Já vám ukážu vaše pokojíčky, kde budete mít každý pěknou postýlku a spoustu místa kam si dáte svoje ranečky.

To všechno doprovodil jasným gestem ruky a širokým (droidím) úsměvem, který mu vývojáři nezapomněli vytvarovat.

B8 počkal, až se opravdu všcihni seberou a vyrazí za ním nakročen směrem do chodby, která vedla k pokojům dětí.

[Elinor Yall]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Opatrně se rozhlížím po lodi. Asi by nebylo nejvhodnější se oddělit od skupinky a pustit se na její průzkum, rozhodně ne, dokud mistr mluví a mluví...
Co je na tom všem nejhorší, začínám se nudit.
Vzdělání sem, vzdělání tam, běhání chodbami a nastražování pasti na sithy by bylo zábavnější. A neskonale užitečnější.
Pokoutně sleduji zbytek naší skupinky. Je nás pěkná parta, s tím by se už něco dalo udělat. A jak znám Corma a sebe, tak se s tím něco udělá!
Určitě.
Temná strano, třes se!

V konečném výsledku tedy obcházím aulu podél stěn a nakukuji do chodby, aniž bych se výrazněji vzdálila od skupinky.
Nakonec mistři ukončí řeč a ke slovu se dostane to, co pojmenovali MU-B8. Už od prvního pohledu jsem z droida neměla dobrý pocit, ale sotva promluvil, docvaklo mi proč.
PROTOKOLÁRNÍ DROID DARTH MALAKA! prolétne mi hlavou při záplavě zdrobnělin a čirou hrůzou se mi málem podlomí nohy.
Protokolární droid Darth Malaka - a ošálil mistry!
Pokud s ním tedy rovnou nespolupracují, ale to není pravděpodobné. Jsou to přece rytíři Jedi!
Ale co. Zvládneme to. Musíme...!
Nenápadně, předstírajíc, že si jdu pro batoh, se došourám k Cormovi a jako by náhodou se u něj i se svým zavazadlem zdržím.
Taky to vnímáš? šeptnu k němu, tak, aby to slyšel jenom on - děsit ostatní younglingy v tuto chvíli by bylo zbytečné. V tom droidovi je moc temné strany Síly!

[Xavier]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde

Stojím stranou a rozhlížím se po lodi která mi má být nějaký ten čas domovem. Vůbec se mi to nelíbí, mám raději když mohu být někde pod nebem a odejít stranou, tady jsem byl jen v ocelové skořápce s velmi omezeným prostorem.
Prohlédnu si své spolužáky. Ewok, Torgutka a zbytek lidi. Počkat, tamhle ten má zavázané oči.
Chudák, asi je slepej.
Mezitím nás zde přivítá nějaký mistr a přenechá nás droidovi.
Jakmile ten promluví přede mi mráz po zádech. Vůbec se mi nelíbí, už jsem měl jistou zkušenost s droidy, a ti takto nemluvili.
Začínám ho podezdřívat z nějaké nekalosti.
Přesto si však seberu své věci, a poslušně za ním, i když s nechutí, vyrazím.

[Pear]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde

Stojím pevnýma nohama na lodi, která se volně vznáší někde. To zní dost dobře, to si budu pomatovat. Kolem je spousta divných spolužáků. Hodně mně zaujal ten malej plyšovej medvidek. Je rozkošnej! Když si vzpomenu, jak sem měl doma podobného, sice menšího, ale podobného. Vypadá srandovně, hlavně mezi všema ostatníma lidmama. Ještě je tady Torgutka. Nic zvláštního, teda až na toho plyšáka. Poslouchám se zaujetím mistrovo povídání, které mně moc nezajímá, ale co se dá dělat. Jeho akční odchod a ještě akčnější promluva mistrině, která mně naláká na společnou veřeři opět vzbudí mojí pozornost. V pokoji po dvouch? Doufám že dostanu medvídka, už vím co s ním provedu.
Tato myšlenka ve mně vykouzlí až mystický úsměv, který ovšem po vteřince opadne. Ovšem když promluví droid, naše chůva, mám co dělat, abych se nerozesmál.
WoW, teplej robot!
Naštěstí ale ovládnu svoje pocity, a stojím na místě, tak vážně, jak to v této situaci jen jde. Pomohlo mi, že sem si uvědomil, že droidi se na droidy a droidky nedělí.
Já nemám baťůžek, já mám baťoh! TAŠKU sem si bohužel nevzal. A POSTEL doufám dostanu větší, z jeho ranečku mám strach.
S tímhle droidem, stejně jako s mím novým kamarádem-nekamarádem plyšáčkem bude ještě sranda. Musí být, jinak nevím, co bych tady dělal. Vysvobození v podobě mávnutí droidovy, nebo spíše droidykovy ruky ve mně vneslo naději, že už jeho "kůl" hlas nebudu muset poslouchat. Proto sem na záda hodil svůj Baťoh, který mi celou dobu stál poslušně u nohou. Měl jsem v něm všechno co potřebuju -no, všechno co si myslím, že potřebuju. Jka se všichni snažily rozejít za droidem, nechcel sem se nechat předběhnout a jít poslední, tudiž sem ladným -teda nemotorným, avšak efektivním skokem přistál hned za zády droida, a vykročil sem s ním do chodby...

[R.O.F.L]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Těžko říct, jestli si mě opravdu vybrali podle mých schopností nebo šlo o náhodu či sithské intriky (což se mi jevilo ze všech možnosti nejpravděpodobnější), ale byl jsem určen jako někdo se slibným potenciálem a proto jsem byl poslán na Akademickou loď. A co bylo ještě podivuhodnější, byl fakt, že Elinor vybrali také, což mě ještě více utvrzovalo ve třetí možnosti.
Tak, jako tak, musel jsem říct sbohem svému dosavadnímu domovu, Chrámu Jedi na Corusantu, svému tátovi a strejdovi, který mě má ,,tolik" rád, stejně tak všem těm vychovatelům a droidům, kteří mě měli stejně v oblibě jako můj strejda a spoustě dalších lidí. Aspoň že jsem nemusel říkat sbohem Elinor.

Už když jsem tu loď uviděl, pocítil jsem zvláštní pocit, kterému jsem ale nevěnoval nijak zvláštní pozornost, protože jsem ho považoval za jistý znak nervozity. Pochybnosti ale začali, když ve mě ten pocit zůstával dál.
Žvatlání toho mistra (který mi jen tak mimochodem připadal poněkud divný) jsem věnoval pozornost pouze ze začátku, než mou pozornost upoutala Elinor, která se docela nenápadně procházela po celé místnosti a zkoumala všechny východy z ní. V duchu jsem ji za to musel pochválit.
Výborně Eli, pravidlo 1 - Při výsadku na neznámém území vždycky zmapujte terén.
Jelikož si Elinor vzala na starost pravidlo jedna, bylo teď na řadě pravidlo dvě - Navažte kontakt s domorodci. Můj pohled sklouzl k ostatnímu osazenstvu místnosti. Nejvíce mě zaujal ten malý medvídek.
Jé, plyšák!
Hned jsem mu přiřadil jistý potenciál k... no nebudu to moc ututlávat... lumpárnám. Vypadat totiž jako plyšový medvídek má spoustu výhod, což se dá využít.
Mezitím začal ten trapný droid mluvit, ale tomu jsem nevěnoval žádnou pozornost.
Další musel být příslušník rasy Mirakluků (nebo tak nějak), kteří nemají oči a vidí pomocí síly. Už jich prý moc nezbývá, protože jim nějaký sith snědl planetu, nebo co. Hned mi bylo jasné, k čemu by se dal využít - díky svému zraku může vidět i za roh, nebo skrz zeď, což se bude hodit jak k průzkumu, tak k varování před nepřítelem.
Od dalšího zkoumání domorodého osazenstva a následného jejich kontaktování mě odradila Elinor svou otázkou. A nejednou mě trklo, co byl zač ten zvláštní pocit.
Nejen v droidovy. Odpovím jí šeptem a vydám se směrem k mím věcem, jednak proto, abychom byli mimo doslech a jednak proto, abych je mohl sebrat. V celé lodi!
Na chvíli jsem se odmlčel, abych tomu dodal větší dramatičnost, jak to dělávali v holodramatech a sdělil ji svou domněnku. Myslím že ten mistr je zamaskovaný učedník toho sitha, kterého jsem potkal před půl rokem na chodbě v chrámu a který se teď za své prozrazení chce pomstít!
Nikdo mi to tenkrát nevěřil, tedy až na Elinor, ale já jsem o tom věděl své. Kdo jiný než sith by se uprostřed noci potloukal chrámem oblečený v černém a měl by staženou kápí přes hlavu.

[Funny]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:
Cestou na tuto impozantní loď jsem si i díky tomu, že jsme seděla u okna transportu, přečetla jméno té lodě. Protože patří řádu Jedi, tak mě docela zajímá, proč dostala jméno právě Vlna Fyodosu, ale času bude dost, abych to zjistila.
Celkem nás je sedm. Kromě mě a čtyř lidí, tady je jeden Sullustan s růžovou kůží, který stál trochu stranou od nás ostatních a vypadal trochu vystrašeně, a pak ještě plyšový méďa, jež je skoro stejně vysoký jako ten Sullustan, takže je i menší než my ostatní. Jeden z těch lidí má zavázaný oči a napadne mě jen jediný důvod proč.
Chudák, asi je slepej.
Je tady i jedna holka, která se snaží nenápadně chodit okolo auly a nakoukává do chodeb. Jsem ráda, že tady nejsem samotná holka a je tady i ona. Jediného ale koho ze všech znám je Corm, jehož u younglingů předchází dobrá pověst a u mistrů špatná.
Určitě tady bude sranda.
Na uvítací řeči Jakalla Linxe se mi líbilo jen to, že jsme byli vybráni, protože jsme nadaní. Na mistra pak hned navázala Tekko Siume a z toho, co řekla o našem ubytování, mi bylo jasný, že budu na pokoji spolu s tou druhou lidskou holkou.
Oba dva se snažili být milí, ale stejně jako v chrámu se tak nebudou chovat furt.
Když vychovatelský droid MU-B8 promluvil napodobující roztomilý hlas matek, což se mu moc nepovedlo, neubráním se smíchu, protože to bylo spíš vtipný. Jeho přítomnost mi moc nevadí, když bude otravovat, tak mu uděláme to, co jsme dělali v chrámu jiným otravným vychovatelským droidům.
Dojdu si pro svůj baťoh, jenž je plný mého oblečení i všech mých věcí, kterých příliš není, a hodím si ho na záda.
Uprostřed skupinky younglingů následuji droida k naším pokojů, když mi najednou nad hlavou přeskočí ten kluk s látkou přes oči.
Takže asi není slepý, jak jsem si myslela.
Frajírek.

[Mandalorian]

Vlnka Fyodosu, Neznámo kde:

Já opravdu netušit proč řád Reteřů Jebaj menovat se Jebaj. Skrovné a ledabylý přístupa má k archivu Jebajskému a menimům učeňa dal mi nějaků informaců a já ptát sa seba proč to neňa řád Sfinxů. Sfinxů moc a moc v tý dlúhý řádu hestorii, všeci drželi se svoje strana jak gatí ho..., ehm kléště holuba. Žádná Číter z Sfinxů rodu. S té řada Sfinxů be se ale měl stat menemálně jedem Čítem za tu řádu pokoleně co Jebaji být. To mi mé hlave chlupaté nebere, ale JÁ, mocná ewok šaman ne to přídu. Napadé mě, kdež tu stojam jak tvrdý i, že Čiteramy cela saga, cela rod Sfinxů byla a řád Jebaj vošulila.
Co bolo, to bolo, terazky tu je hentu tento Ewok, mladá člen Jedajskýho řádu a dělat přítrža Číterským praktikém na tento lodě roda Sfinxů!
Ja pomisliti a otřási se. Já nemít rát lodě, nebýt tráva tu, zvýřat taky málo a výtr? Taky tu nic o něm. Naposleda já být v loďa a býti v kleci. Teď já dostat postela, ale jak si přiskřípnu chlupy, nasekám na zadněcu všeckým tu, aj tému droiďákovy co mluvá tak nějak úchýlácký. Čemu se divit ja hlupý Ewok, som na loďa Číter Sfinx, Šakal Sfinx a tu všecko, všecinko možná.
Čeká mě hafo a mořa práca, dokázat že tu Číter, ale já Ewok. Nevzdat, i když malá a nezkušená Jebaj být. Najednů na mňa stína padá a já bodám oštěpem nahore. To Čítská mozgocuc určiťa. Ale prdy, vidím kdež minů. To nebýt mozgocuc, ja mozgocuců taky nebát sa. To jen spolužačka Lukomira s rambouškým šátkem přes voči. Nějak tu rozmáhat se frajeřinky, tu určitě Číter! Ale ja najdu je a udělám z něcho třy malí do školky a dfa do jeslé. Tak to být.
Vesmu do ruk svý paky saky a švestek páru a idem za tém divném droiďákem, jak ostatně říkal. Teda nevědet určiťa že droiďák něco říkala, ale všeci ostatňa jít. A kdež všeci jít, já jíti taky. A taky tento Ewok nezůstana sama na lodi, kde je Čít.

[Jordi Linx]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:
Zatímco se všechny děti vydaly za droidem, jeden youngling zůstal chvilku na místě, dokud ... se nezhroutil s děsivým žuchnutím na zem. MU-B8[Emjů Bíejt] k younglingovi rychle přispěchal, aby v něm poznal Striche Magilawa, který se dostal do velice složitého zdravotního stavu. Okamžitě zavolal lékařskou pomoc a Jedi-medik dorazil poměrně rychle, což znamenalo, že ošetřovna není zase tak daleko. Droid mezitím pečlivě monitoroval základní životní funkce.
Díky za rychle varování Emjů, už se o chlapce postarám. Každopádně nebude moci bydlet nějakou dobu s ostatními. Odveď radši ostatní děti na jejich pokoje, nechceme je vyděsit a ohrozit, pokud by to mohlo být nakažlivé. A určitě nezapomeňte říct, kdyby se některé z dětí cítilo ... nějak divně, abychom mohli zahájit případnou léčbu co nejdříve.
zavaruje zdravotník a požádá Emjů, aby pokračoval dál ve svých úkolech. Zmínka o možnosti infekční nákazy je však trochu opožděná, protože Strich už byl v kontaktu se všemi na palubě této lodi. Bylo tedy na droidovi, aby nyní uklidnil všechny děti a ukázal jim jejich pokoje.
-----
Pořadí bude stejné jako minule - první odpovídá vychovatelský droid, dále ostatní v libovolném pořadí, další kolo zahájím já nebo tukan v závislosti na situaci.
Strich byl 'dočasně' vyřazen vzhledem ke Garthově indispozici po nějaký čas - pokud bude mít potom zájem, bude navrácen do hry.

[MrTukan]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Snad to nebude nic vážného a to zlatíčko se k nám brzy zase připojí.

Odpověděl Emjů a potom se vrátil ke zbytku trochu vystrašených dětí, aby je okamžitě začal uklidňovat (některé ještě více dráždit).

Udělalo se mu jenom trochu nevolno, takže se o něj nebojte, milánkové, určitě bude brzy zase v pořádku. A teď cupky dupky do pokojíčků! Ať na vás nemusí ve výcvikové místnosti dlouho čekat. Šup šup.

Ukončil MU svůj poněkud krátký a strohý proslov, který opět doprovázel ohavným úsměvem, který měl zvláště přidělán nějakým velice šikovným mechanikem a znovu paží popoháněl dětí, aby šli za ním, přičemž je předešel a vedl k jejich pokojům. Po cestě se již nezdržoval mluvením, protože netrvalo dlouho a všichni společně došli k chodbě, na které byly dětské pokoje. Emjů začal rozdělovat.

Ták dětičky, tady pro vás jsou pokojíčky. Budete tam po dvou a jenom si vybalte a hned zase půjdeme dál, já tu na vás zatím počkám. Á tady v tom prvím budou bydlet děvčátka Elinořička a Sheienička. Takže prosím holčičky.

Otevřel první dveře napravo, aby uvedl pár dívek do jejich pokoje a přitom ještě zahlaholil.

Vybalte si svoje baťůžky a za chvíli se zase pocupitáme dál, podle prográmku.

Svým droidím cukným krokem pak Emjů došel k dalším dveřím, které otevřel a uvedl do nich druhou dvojici.

Tak prosím, tady bude spinkat Cormík a Shetřík. Takže šup šup hošíci, taky si vybalte svoje baťužky, ať potom můžeme brzy zase pokračovat k seznámení s dalšími vašimi učitely.

Tohle projistotu zopakoval malému ewokovi i v jeho rodném jazyce, terý plynule ovládal, protože si nebyl tak úplně jist, zda mu rozumí vše, co říká podle pohledů, které na něj občas vrhal. Potom se rozešel k třetím dveřím, které opět otevřel a uvedl do něj poslední pár chlapců.

Tak a tenhle pokojíček je vás dvou klučinové. Pěkně si vybalte a za chvíli zase půjdeme.

Tím ukončil předvádění pokojů a dal dětem nějaký čas, přičemž zůstal stát kousek od třetích dveří což značilo, že zřejmě budou pokračovat dál touto cestou a nebudou se vracet zpět.

[Funny]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:
Vyšli jsme k naším pokojům, ale najednou se za námi ozvala rána, a když jsem se ohlédla, uviděla jsem, jak tam leží nějaký kluk.
Sithové!
řeknu si v duchu, protože ten droid může být klidně s nimi a jenom to na nás může hrát.
Jinak by do mě taky nestrčil, když běžel k tomu klukovi.
Po chvilce k nim přijde ještě další Jedi a něco začne povídat, to ale neposlouchám. Radši se rozhlížím okolo a dávám pozor, aby na mě nezaútočil Sith, jako na toho kluka, když chvilku nedával pozor.
Oranžový droid se k nám připojí zpátky a znova začne mluvit tím svým divným hlasem.
Je mi jasný, že je to Sith.
Chce nás rozdělit!
Netrvá dlouho a ten sithskej droid nás dovede k naším pokojům, kde potvrdí, že je to pro mě nejvíc nenáviděnej Sith, když špatně řekne moje jméno a ještě ho zdrobní.
Propletu se mezi dalšími younglingy, abych mohla zamířit do svého pokoje, ale ještě se zastavím před tím droidem.
Jsem Shaien!
křiknu na něj a kopnu ho do nohy.
Au!
Nejen že je ten droid je Sith a tupej, ale taky pěkně tvrdej.
Poté už vstoupím do svého pokoje, kde odhodím baťoh vedle postele, na kterou se posadím.
Vybalování nechám na pozdějš, přece tady bude času dost a místo toho otevřu svůj baťoh, v němž začnu hledat jeden balíček.
Ten se v chrámu shání hodně těžko, jenže těsně před odletem se mi jeden podařilo získat od jedný starší padawanky.
Poté, co ho najdu a vytáhnu z baťohu, ho i načnu a obrátím se na Elinor.
Chceš gumový ewoky? Mě strašně chutnaj.
řeknu a nabídnu Elinor gumové ewoky a sama si také jednoho vezmu, pak je schovám do své kapsy na pozdějš.

[Elinor Yall]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Sithové zaútočili a než jsme mohli cokoli udělat, zneškodnili prvního z nás!
Situace se zdála téměř povážlivou.
Na ošetřovnu... nakažlivé... pche! Jak znám sithy, hodlají na tom nebožákovi dělat nějaké hnusné pokusy. Musíme ho s Cormem a ostatními osvobodit, a to co nejdřív! Hned, jak to bude možné!
Trochu se protáhnu.
<Corme? Tahle loď je sithy zcela prolezlá. Nejspíš základna. A máš pravdu, její velitel asi bude sith, stačí přihlídnout, jak se nám představil. Sice nedodal Darth, ale Jakall zní jako sithský překlad slova Šakal!>
Jak jsem k poslední informaci přišla, netuším, ale byla jsem o ní zcela přesvědčená.
V tu chvíli se ale Malakův protokolární droid rozhodl nás umístit do cel, kde jsme se mohli dočasně ubytovat.
Mojí spolubydlící byla Togrutka, patrně trochu temperamentnější nátury, protože se okamžitě pokusila na droidího zabijáka zaútočit. Pochopitelně, že se jí to nepodařilo; sithské služebníky není až tak snadné zneškodnit.
Vzápětí mi nabídla gumové ewoky, což ještě spolehlivěji prokázalo, že jsme na stejné straně.
Díky, Shaien, ulovila bych si jednoho zeleného, přijmu bonbon a výměnou nabídnu sáček s čokoládovými tyčinkami.
Jinak... možná bys mohla být opatrnější. Sithové jsou sithové, a toho droida určitě postavil samotnej Darth Malak! Jinak si neumím představit, že by dal někdo jinej dohromady... něco s tak ďábelsky naprogramovanou mluvou. Určitě dělal Malakovi tlumočníka, když ten měl ty problémy s čelistí!
Průběžně s tím proslovem vybalím z batohu protisithské vybavení, rozhlédnu se po bezpečném úkrytu, a krom několika základních kousků, které narvu do kapes a k pásku (takových, které vypadají dost nenápadně, aby zbytečně neprovokovaly temňásky), zbytek schovám pod matraci.
Kdybys něco z toho potřebovala proti sithům, tak si to klidně půjč, obrátím se na Togrutku, a ani se nemusíš předem ptát. A večer uděláme velkou poradu s ostatními a rozhodně nalíčím ke dveřím nějakou protisithskou past!

[Xavier]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde

Byl jsem doveden až na konec kde jsem se dozvěděl že jsem na pokoji s tím slepým.
<Ehm, ahoj já sem Dll.>
Podal jsem mu ruku. až po chvilce jsem si uvědomil že je slepý, tudíš asi nevidí mou ruku, a navíc že asi nebude rozumět Sullustansky.
Raději jsem tedy přešel do našeho pokoje a vybalil si. Už ze zvyku jsem si dával věci na dolní poličky, neboť jsem výš nedosáhl.
_____
<takhle budu s dovolením označovat Sullustanštinu>

[R.O.F.L]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Stalo se to během okamžiku. Sotva jsme se vydali za tím sithským droidem, jeden z nás padl v bezvědomí na zem. Můj mozek okamžitě začal běžet na plný výkon a začal mě zásobovat spoustou možností, co se mu stalo (nemluvě o sedmy konspiračních teoriích a dvou morálních úvahách).
Potom, co si ho ten zamaskovaný sithský poskok odnesl pryč, se nás ten sithský droid pokusil přesvědčit, že se mu udělalo jenom nevolno, ale já mu to nezbaštil.
Lhář jedna droidská.
Pak si vyslechnu Elinořin šepot a všechny díly skládačky zapadnou na své místo. Místo odpovědi raději jenom přikývnu a gestem naznačím, aby o tom mlčela, protože kdoví, jestli nás neodposlouchávají.
Pak nás ten droid začne rozdělovat do pokojů dosti nechutným způsobem - zdrobnělinami.
Já ti dám Cormík... Na druhou stranu, stále lepší než Cormíček jako Sithíček...
Měl jsem sto chutí toho ďábelského droida zničit, ale jedna togrutka, Elina nová spolubydlící, mě předběhla a kopla do něj. Hned mi bylo jasné, že s ní budeme dobře vycházet.
Poněkud nedůvěřivě se podívám na svého spolubydlícího-plyšáka a zalezu do pokoje. Zaberu si postel, která je dál od dveří, tím, že na ní hodím svůj batoh. Tím vybalovaní skončilo, respektive alespoň pro teď. Nechtěl jsem nic vytahovat, dokud neprozkoumám pokoj zdali v něm nejsou štěnice nebo skryté kamery, či případně obojí, kterými nás chtějí ti sithové špehovat. Žádné jsem nenašel, ale to neznamenalo, že tu nejsou.
Vrátil jsem se zpátky na postel a trochu se prohrábl v batohu. Nic jsem ale nevytahoval, pouze zkoumal, jestli tam ještě je jedna moje věc. Bylo to tam. V jedné z ponožek byl ukrytý světelný meč. Můj světelný meč, respektive tátův první světelný meč, který mí daroval k mým posledním narozeninám, samozřejmě že tajně a bohužel taky bez baterie, krystalu a dalších nezbytných součástek, takže to v podstatě byl jen kryt. Byl to ten nejlepší dárek, jaký jsem kdy dostal! Elinor o tom meči nevěděla, protože jsem jí o něm neřekl, připadalo mi poněkud divné přijít za ní a říct ,,Ahoj, dostal jsem světelný meč, ale je mi k ničemu" a navíc mi táta řekl, abych se jím moc nechlubil. Pravda, byl mi k ničemu, ale byl můj a to se počítalo.
Jakmile jsem si dostatečně osahal rukojeť nefunkčního světelného meče, hrabl jsem do batohu ještě jednou s úmyslem vytáhnout své bonbóny plněné ovocnou šťávou. Dva si dám do pusy a pak nabídnu svému plyšákovy... tedy vlastně spolubydlícímu.
Chceš taky?
Nezávisle na jeho reakci se představím.
Ahoj, já jsem Corm.

[Pear]

Vlna Fyodosu, Neznámo kde:

Tupá rána, jak když jednou spadla bábi na mokré podlaze. A hle, není to bábi, je to jeden z spolužáků. Bejvalých, jak se zdá, protže už ho odnáší, a snad ani Síla neví kam! Sakra, ten na tom musel bejt špatně, když sebou řízne zrovna když má odejít. Sakra, ten má štěstí, nemusí do postele chodit, oni ho NESOU! Taky bych měl sebou říznout o zem. Nebo radši ne, ještě by mně ošahával ten teplej droid. Droiďáček začal vysvětlovat že se mu udělalo nevolno. To víš že jo! To budu věřit! Neumejváte to tady. Jde to vidět, všude našlapáno!
Hodím na záda baťoch, a následuju droida k pokojům, kde nás pěkně rozdělí, a několika z nás i pěkně zprasí jméno. Mně se to naštěstí netýká. Ale jak vidím, té togrutky se to dotklo. Tu si ozhodně znepřátelovat nebudu, vypadá že má docela síli v noze. Něco mi říká jí přispěchat na pomoc, něco druhého mi ale říká, radši se drž dál. Já vždycky poslouchal to druhé, takže zatočím do svého pokoje...a coto?? Sakra, co je tohle? Je to malý, ošklivější než plyšák! (Ten kluk má ale štěstí, že dostal na pokoj takovou živou hračku) Dokonce ošklivější než děda! Taková rasa snad ani proboha neexistuje. Zajímavé, že sem to neviděl, se to muselo někde krčit, no, nedivím se, já takhle vypadat, tak se taky krčím. A dokonce to na mně něco zamumlá. Sakra, on neumí ani basicem? PropánaSílu, koho sem to dostal na pokoj. A natahuje mi ruku? CO asi chce? Nebudu nic riskovat, a jenom mu do ruky plácnu. Zamávám mu.
Nazdar, já jsem Chris.
Hned si ale uvědomím, že mi asi chudáček nebude rozumět. Proto na sebe několikrát ukážu prstem a zopakuju jméno. "Chris". Podívám se na postele. Mám rád, když sem u dveří. Pak sem i rychleji pryč. Hodím na postel baťoh. Ukážu na postel a pak na sebe.
Moje.
Opět to několikrát zopakuju. "Moje". Pak si začnu vybalovat oblečení, a ukládat si jej do skříňky, stejně jako všechny ostatní věci. Z přední kapsy vytáhnu pytlik bonbónů. Mňam, moje oblébené čoko-gizky! Vevnitř je vždycky schovaná jiná náplň. Ale vždycky dobrá! Hned strčím do pusy jeden, poté druhý. Podívám se na toho divně vypadajícího spulubydlícího.
Nechceš?
Nabídnu mu, a pro jistotu mu to ještě naznačím tím, že ukážu na sáček, na něj, pak zas několikrát na sáček a na něj. Natáhnu k němu ruku s pytlikem. Na druhé ruce naznačím, že si má vzít jeden bonbon, nebo že dostane, což naznačím pěstí a několika pomalýmy udery směrem k jeho osobě. Stejně by mně zajímalo, jestli si s sebou donesli bonbony i ostatní spolužáci, nebo jenom já. Možná si jich trochu nechám a pak je povyměňuju, protože rád ochutnávám nové chutě.
...