MPMV

[MrTukan]

Ilum - Výskok - Korok Ti-Shian

A bylo to tu. stařičký mistr udržoval svůj klid, koncentraci i stabilitu a bavil se pozorováním ostatních. Někteří se zamýšleli, jiní byli nervózní, ale bylo jasné, že brzy všichni vyskočí ven hned jak se otevřou dveře a budou tím následovat vůdce skupiny. Korok se teď nezaobíral zbytečnými myšlenkami, vrhal všechnu svoji energii do koncentrace a bezchybného naplánování výskoku a zejména dopadu tak, aby byl měkký a také blízko ostatních.

Stařík si ještě jednou zkontroval, že mu batoh pevně drží na zádech, přejel rukou po rukojeti svého starodávného zdobeného meče, který si již předtím lépe upevníl, aby o něj nepřišel a nakonec pevně sevřel svou hůl, která mu běžně pomáhala jako opěrný bod pro jeho unavené a staré nohy. Teď však byl v nejlepším pořádku díky adrenalinu, který mu stoupal ještě víc než tlak, který měl už dlouhá desetiletí pořádně zvýšený.

S lodí to pěkné hází a otevření dveří na intenzitě turbulení ještě přidá, ale to už Garth jako první mizí v bílém peklo a hned za ním vyskakuje Liam, Korokův bývalý svěřenec. Dědeček nemůže tedy zůstat pozadu a vrhá se vem ze dveří hned za svým žákem. Dalo by se to pojmenovat jako skok do neznáma, který potřebuje mnoho kuráže a k dobrému dopadu i hodně Síly, ve kterou Korok věří více, než v jakéhokoli vůdce a díky které už se dostal z mnoho malérů a jistě mu pomůže k hladkému přistání blízko zbytku skupiny i nyní.[/u]

[Jordi Linx]

VIP Line

Corellia, Zóna úniku: (Dam Nidgel)
Na komentář o armádě spásy se zavtářím opovrženíhodně a zakroutím nedbale hlavou.
Být na vašem místě, tak už jsme dávno ve vzduchu a necamráme se s pozemníma jednotkama Republiky.
podotknu nahlas, než mi začne líčit konečně něco, co se alespoň vzdáleně podobá nějakému plánu. I když tam je pořád dost nepříjemných proměnných, jako třeba můj běh do obědu se spotřebičema.
Ven vyskočím a hned potom spusťte palbu, ať se nemůžou soustředit na mě. Zkusím na ně střílet ze své strany a někdo se vydejte na úplně opačnou stranu. Tím je zmateme a nebudou čekat, že bych se jim mohl vypařit v nějaké tajné chodbě. Než si to uvědomí bude pozdě.
navrhnu jim ještě plán a sám se vydám provést svou úlohu, tím, že vyskočím z dveří do kotoulu, abych se z něho přenesl okamžitě na nohy a vydal se směrem, který mi byl zadán. Během běhu se snažím střílet na pozice republikových vojáků tak, aby nemohl bez rizika zásahu sebe sama obětovat palbu mým směrem.

[Dash Spience]

Republic Line(Dash Dreik)

"Independence", Illum

Vyletěli jsme z hangáru a zformovali se do formací, ale velitelka červených stále nikde. S letkami jsme křižovali kolem Indenpendence. Doufal jsem, že se Babirye objeví a budeme moci letět. Viděl jsem lod jediů jak je přitahována tažným paprskem dolů k povrchu.

Co to tam vypěstovali? Vongové mají těžnej paprsek?

Přemýšlel jsem jestli jsou schopný vypěstovat něco jako tažnej paprsek nebo dole je banda těch parchantů z Mírový Brigády. Jestl ise mi dostanou do rukou tak se mají na co těšit. Nedokázal jsme pochopit jak se někdo může prodat ke spolupráci s touhle bandou odpornejch plazů. Z vysílačky se ozval admirál.

Nevím pane co chce, ale že tu není mě celkem točí. Otáčím s letkou směrem na Illum. Kdo je další adept na velitele rudých?

Pak přepnu na frekvenci letek.

Takže dámy a pánové točíme dolů na Illum. Jediové jak se zdá tam narazili na nějaké překvapení takže se podíváme jak jim ty jejich zadky zachránit.Nevím co tam dole je, ale kdo si bude hrát na hrdinu je mrtvej muž. Nejlíp když se zpátky na Indenpendence dostaneme zase ve stejným složení jako ted.

Oznámým a naved usvojí letku směrem na planetu. Přemýšlel jsme kde by bylo dobré přistát, ale to ted ještě nebudu řešit cesta bude ještě chvilenku trvat. Pomalu jsme slétávali dolů a já chtěl přistát někde blízko, aby jsme v příapdě nouze pomohli jediům. Pochyboval jsme o tom, že tam dole nemají něco čím by nás nezachytili nebo aspon Destruktor nad námi. Jediný čím jsme si byl jistej tam dole bylo to že mi asi zrovna teplo nebude...

[Pear]

Republic Line (Keith Helmsley)

"Independence", Illum

Admirál se usměje, čehož si všimne pouze protokolární droid, který mu donesl trochu ostřejší pití na stříbrném podnose. Droidi ovšem měli výslovně zakázané nahrávat grimasy admirála, a tak o úsměvu nikdo jiný než droid a admirál samotný neví.
No nebudeme to prodlužovat. Hej vy v hangáru, vytlačte stroj pana Babirye ven z hangáru, a pak ho sestřelte, nebudeme riskovat, že si něco zničíme když budeme střílet v hangáru.
Přeladí frekvenci na týmy venku.
Změna. Velitel červené letky je, když pan Babirye neštastnou náhodou zemřel, jistý Nabus Skena. Co se týká modrého týmu, omlouvám se pane Dreiku, ale odteď je jejich velitelem jistá Lena Terre, vy jste od teď velitelem všech čtyř eskader. Gratuluju k povýšení.
Právě z okraje hangáru destruktoru vypadl jeden letoun, který byl hned na to sestřelen, ani trosky nevychladli, už z hangáru vylétala celé červená eskadra, která se napojila na Dreika. Všichni se mu ohlásili, že jsou na místech, mínus dva piloti, které musel admirál popravit kvůli porušení kázně. Babirye byl zabit ve stíhačce, ale předchozí pilot, Ginewen, který byl nalezen v baru, s flaškou alkoholu, zpívající hymnu "My zvítězíme" dostal tvrdší trest. Bohužel jaký se posádka nedozvěděla.
Dobře pane Dreiku, díky tomu že jste velitel všeho, můžu komandovat přímo vás, a ne každého postupně. Upozorňuju, žře pomáhat Jediům není prioritou. Proto moc neriskujte, jenom se podívejte co tam je. Admirál Helmsley konec.
Napije se kořalky a dá rozkaz destruktoru, aby odletěl z dosahu jakéhokoliv tažného paprsku.

[Garth Devilman]

Jedi line (Garth Tujiwan)

Ilum - jako v peřince

Cestou necestou, vzduchem a celkem rychle... Pomyslel si Garth a tím pádem zavrhl myšlenku rýmu.
Poté co vyskočili z lodi měli mírný náskok před padajícím tělesem. Tujiwan mírně naklonil hlavu, přivřel oči a složil ruce podél těla. Získal tím pádem o něco větší rychlost.
Jaj... Pomyslel si, když pohlédl na blížící se zem.
Roztáhl ruce a připravil se na něco, co mělo vypadat jako kotoul ve vzduchu. Dopadl na nohy, ale díky svému rouchu na sebe přivál dostatečnou kupu sněhu.
Teď si mě Korok vychutná... Pomyslel si rozmrzele, když pro jistotu aktivoval světelný meč.

Koho by v téhle pustině hledali? Wongíci jsou chytrý... Tohle si však milý Garth uvědomil pozdě.
Vmžiku se ze sněhu vyhrabali tři Wongové. Rychle se podíval po ostatních. Viděl Koroka, viděl Liama, ale po Direduskovi, natož Iradesovi ani stopy.
Takže na každýho jeden?
Plenitelé však nepohnuli ani brvou. Pouze v očích se jim nepříjemně blýskalo.
To není dobrý...

[Elinor Yall]

Jedi line (Liam Corriolan)

Ilum, po přistání

Dopad byl tvrdší, než jsem předpokládal.
Přece jen od doby, co jsem naposledy přistával či nacvičoval přistávání jinak než se stíhačkou nebo s lodí, uplynulo vcelku dost času - a sníh byl nepříjemně studený.

No jo, co´s taky čekal, Liame. Vítej ve vongském zmrzlinářském ráji.

Rychle jsem se oklepal, zkontroloval, že Darth Murphy neobstaral meči ani blasteru kurz létání ve volnému prostoru.
V Síle jsem si promítl okolní prostor; bylo by dobré se zorientovat, co, kdo a kde... Vongy sice člověk nevycítí, ale díry v Síle si všimne.
Tedy, mohl by, kdyby v něm nehrklo, že se ztratila část skupiny - a záhy nepřítel neprovedl výskok ze závěje.

Pochybuju, že budou JENOM tři.

Bleskově jsem aktivoval meč a zaujal obranný postoj, tak, abych mohl krýt záda Garthovi a Korokovi, připraven reagovat, kdyby přišel útok.

<Hamishi? Irade?>

Věnoval jsem pohled vyčkávajícím vongům. Působili... strnule. A nejspíš se zatraceně dobře bavili. Parchanti. Ví, že tohle bez boje nepůjde - a že mají převahu. Pokud jsou alespoň trochu inteligentní. Nebo...

<Máme menší průšvih. Zkusíme ho zvládnout, pokud jste v pořádku, snažte se dostat co nejdál a do bezpečí! Jestli je v těch báglech něco jako vysílačka, kontaktujte někoho z Republiky nebo z řádu. Nahlašte, jak to s námi vypadá. A pokračujte v původním zadání mise.>

Byl to zatraceně divný pocit, posílat zprávu do prázdna, ale doufal jsem, že to ti dva budou slyšet. A dokážou se podle toho zařídit.
Nezdálo se, že by velitel podnikal nějaké konkrétní kroky v souvislosti s naší ztracenou částí - a s čím jsem přišel já, byla asi jediná rozumná věc.
Tohle... a nutnost poskytnout zbytku skupiny čas a klid.
Tedy... Ta možnost se mi vůbec nelíbila.
Hlavně, když se Garth ani Korok zjevně nehodlali věnovat diplomacii.

Ehm... zdravím, děkuji za vyčlenění přistávací plochy a urychlení přistání, ironicky se pousměju na vongy a uvědomím si, že mluvím... sarkastičtěji, než jsem měl v úmyslu.
Musím je zkusit rozkecat.
Jenom je zajímavé, že jste připravili uvítací výbor, když přihlédnu k tomu, že jste nás mohli rozmáznout o planetu... zvláštní,že jste nám sem shodili loď, s vaší náklonností k technice a budujete si tu kovošrot?
Zadoufal jsem, že popichování povede vongy k oslabení soustředěnosti - a možná by z nich i mohla vypadnout nějaká informace, jak nás vlastně lapili.
Mistru Korokovi muselo být jasné, co tím sleduju - a Garthovi to mohlo víc než snadno dojít, tak jsem si nedělal zbytečné starosti.

[MrTukan]

Ilum - Jedi Line - Korok Ti-Shian

Nejstarší člen této výpravy se snášel k povrchu Ilumu v patách svého bývalého padawana Liama, a také vůdce jejich výpravy Gartha Tujiwana, o kterém zatím neměl nijak zvlášť valné mínění. Korok byl vybaven batohem, který měl připevněn na zádech, svou holí v pravé ruce a nádherným starobylým mečem, který měl připnut na opasku pod běžným pláštěm mistrů Jedi.

Mist Ti-Shian viděl nevybíravý pád Gartha, který teď byl k nerozeznání od pravého sněhuláka, a také ne příliš vypilované přistání elitního pilota Liama. Ještě ve vzduchu stihl zakroutit hlavou, než se doslova snesl jako pýrko na povrch Ilumu. Svůj sestup vyšperkoval ještě jedním kotoulem, aby dokázal mladíkům, že i přes to, jak je starý, je stále stejně schopný jako býval před lety a následně se lehce, ale pevně a jistě vyhoupl na nohy, kterými teď stál na tvrdé vrstvě sněhu a ledu Ilumu tasíc svůj starédávný meč, jehož čepel se ihned rozzářila jasně žlutým světlem. Vongové se jeětě neukázali, ale Korok měl špatný pocit a i když jsou Vongové nevycítitelní v Síle, díru po sobě zakrýt nedovedou, což je prozradilo mistrově mysli. Ten však místo varování svých společníků raději pronesl dvě rýpavé větu.

Garthe, to máte zimní maskování? A Liame, ty že jsi elitní pilot?

To už však vykoukli Vongové, které mistr očekával, a proto již předtím tasil svůj meč a oprášil své stařičké starorepublikové obranné bojové postavení.

<Myslíš, že tohle ti tu bude něco platné? Prostě jedné z těch zrůd usekni hlavu, ať víme, které zbydou na nás!>

Pobídl Korok telepaticky svého bývalého svěřence trochu krvelačněji, než by se na starého mistra dalo očekávat, avšak ten byl přesvědčen, že s těmito mostry se vyjednávat nedá a že pokud Jediové neeliminují Vongy, tak Vongové eliminují Jedie, a to mistr Korok, alespoň ve svém případě, nehodlal dopustit.

[Garth Devilman]

VIP (Dam Nidgel)

Je to cvok... I na generála. Slyšels ještě svou podporu.
Tvá krycí metoda „pal a padni“ se ukázala jako úspěšná. Za sebou si slyšel vzteklé výkřiky zlosti. Zdálo se, že některé rány našli svůj cíl.
Skočil si za nejbližší možný kryt, jímž byla protentokrát jakási okrasní vrba. V okolí si slyšel hudrování vojáků a dupod dalších desítek nohou.
Věděl si, že budeš mít jen pár vteřin na to abys našel onu cestu.
Rozhlédnutí bylo zřejmě tím správným řešením. Nalevo od tebe stála nablýskaná budova s prosklenými dveřmi a ve výloze nablýskaný sporák...

Tam je! Uslyšel si za sebou vojáka. Musel si se rozhodnout rychle. Voják zrovna přikládal svoji pušku k týlu pro kontrolu situace. Slyšel jsi dokonce ve zbrani cvaknout pojistku.

[Garth Devilman]

Jedi line (Garth Tujiwan)

Liamova plejáda poznámek nutila Gartha v duchu k mírnému úsměvu. Navenek však zůstával klidný a s přivřenýma očima sledoval svého soupeře očekávaje útok. Ten přišel ve chvíli, kdy Vong zatočil nad hlavou svou tyčí a vrhnul se po něm. Uskakujíc stranou se Garth vyhnul ráně, která by bez případné rychlé reakce znamenala smrt. Útok na protivníkovo tělo se setkal pouze z jeho zbraní. Tlak zaklesnutých ostří přinutil Tujiwana o krok ustoupit a vzápětí se bránit důmyslnému seku na svou hruď. Periferně zaznamenal, že ostatní na tom nebyli o moc lépe.

Stařičký mistr se statečně bránil bojovníkovi, který zkoušel všechny možné výmysly, ale Korok zůstával neoblomný. Bylo zajímavé sledovat jak se stařec, co se ještě před chvílí pohyboval o holi obratně vyhýbá protivníkovi, který je podstatně mladší a po fyzické stránce zdatnější. Dokazovalo to i Vongovo funění a vyceněné zuby. Byl asi nějakého nižšího postavení, jelikož jeho tělo bylo podstatně méně zdeformované.

Za to Liam Corriolan si zjevně svou dávku štěstěny vybral plnou měrou. Bojoval s mužským, který byl o hlavu větší než on a soudě podle počtu jizev zlomenin s také velmi obratným a zkušeným bojovníkem. Což se potvrdilo ve chvíli, kdy musel Jedi značnou fyzickou sílu, aby se vyhnul pořádnému a možná i smrtelnému škrábanci na obličeji.

Nevěřící se smyslem pro humor a ještě navíc ve válce? Zdvihl obočí jako by ho ta poznámka přinejmenším pobavila a následně zaútočil přímo na rukojeť meče…

[Garth Devilman]

Vědecké středisko na Ilumu - před pár minutami ( Oelman Oos Quirk )

Rajlius Bedran byl po všech stránkách vše co by se dalo nazvat: „jakou máš povahu tolikrát jsi člověkem.“ Jakožto zaměstnanec spadající pod vědecký ústav, jenž byl spravován občasnými, finančními injekcemi z rozpočtu republiky. Až příliš často se však stávalo, že prostředky na podporu výzkumu přišly až z několika měsíčním zpožděním. Projekt „Hope“ musel být však pro Republiku velmi důležitý, protože díky ní a skupině menších investorů proudily kredity skutečně proudem. A tak milý pan šéf si nemohl ani stěžovat na byrokracii ani na politiku, což jeho cholerické povaze uštědřilo citelný vroubek. Tudíž si svůj určitý druh frustrace často vybíjel na svých podřízených. V jádru sice nebyl žádný velký mizera, ale to mohli pochopit asi jen jeho nejbližší a jeho zástupce Ryan Arwol.

Arwol byl již častokrát spojkou mezi ním a zaměstnanci, kteří ke svému nadřízenému chovali spíše dvou krokový odstup, než náklonnost a brali svou práci spíše jako zdroj obživy než jako koníčka. Kdo by taky ne? Nikdo by v soukromí totiž ani s červenajícími lícem nepřiznal na čem se na stanici ve skutečnosti pracuje. Jednalo se o přenos sluneční energie pomocí křišťálových a krystalových zrcadel. Díky nim se energie soustředila do jednoho epicentra a sloužila jako budoucí zbraň proti možným útokům ze strany Yuuzhan Vongů.

Nyní se však Bedran zabýval podle něj daleko důležitějším věcem než byla Vongská hrozba. Momentálně měl ve své kanceláři na koberečku botanika Ho´Dinského původu. Tenhle vědec pil krev Rajliusovi už pěkně dlouho.
Botanik a ekolog? K čemu potřebujeme ekologa? Nejdřív se potřebujem zbavit toho hmyzu v našem teritoriu? Hudroval a se vztekem si uvědomil, že právě použil přinejmenším přírodovědní termíny.

Oelmane, mohl byste mi laskavě vysvětlit, co jste dělal ve své laborce se vzorkem krystalu, který byl použit v místnosti s reaktorem? Řekl jsem vám snad jasně, že nemáte nic podobného zkoušet! Jedinej důvod proč vás tady toleruju je ten, že jste sem byl přidělenej komisí. Tak se podle toho zařiďte! Vysypal na chudáka hotovou sprchu.

CO JE ZAS?! Vykřikl ve chvíli, kdy se otevřely dveře jeho kanceláře.
Ve dveřích se objevil Arwol s očima navrch hlavy.
Tohle bys měl vidět! Někdo právě spustil fúzní reakci bez našeho vědomí! Proces běží a míří na nějaké plavidlo! Dostal ze sebe.

[Elinor Yall]

Jedi line (Liam Corriolan)

Nesnadnost, s níž se mi podařilo zablokovat vongův útok, se mi nelíbila. Protivník byl zjevně zkušený duelant, s dost útočným stylem boje, a aby se nechal jakkoli vyprovokovat nebo dokonce předhodil zajímavou informaci, to rozhodně nehrozilo. Narozdíl od jisto ty, že pokus o styl "nechat nepřítele, ať se zprvu vyčerpá útoky a pak v rámci obrany přejít do protiútoku" se ukázal být neúspěšným. A... chybí mi hlavní výhoda, která vždy hrála v soubojích v můj prospěch. Vnímání toho, co druhý dělá, pomocí Síly, aniž bych musel pouze reagovat na to, co skutečně vidím. Jako bych měl přes oči poloprůhlednou pásku; velice nepříjemná situace.

Co se mi ale nezamlouvalo ještě víc, byla vongova zbraň, vlastně spíš potvora válečná zbraňovitá. Její imunita proti světelnému meči byla vskutku děsivá, když přihlédnu ke skutečnosti, že té divné mrše nikterak nevadilo zablokování čepelí v oblasti hned pod linií hlavy, tam, kde by měla mít správně krční tepnu. Dokonce mi připadalo, jako by had (či co to bylo) na mě sveřepě mrknul, souběžně s vongovou poznámkou.

Už to tak vypadá, konstatuji.
Když už nemohu vnímání zaostřit na protivníka, mohu to alespoň zaměřit na sebe a na okolí, zesílené soustředění není přece pouze tak jednostranné...
Vzhledem k tomu, že došlo k uvolnění blokace, která mne předtím donutila se stáhnout o půlkrok dozadu, se mi naskytne příležitost přejít do ofenzivy. Využiju příležitosti a provedu rychlý, přímý výpad na protivníkův pravý bok, který nemá dostatečně vykrytý.
Rychleji, než vong odhadoval, ale to mu nebrání se bleskově vzpamatovat (spíš to celé očekával a teď jen postupuje podle plánu) a zaútočit na rukojeť.
Tak tak se mi podaří snížit zbraň a změnit úhel pro střet hada s mečem; vongova zbraň v plné rychlosti narazí do čepele, náraz ji stočí dozadu, kousek od ramene, a s ní - na což jsem v první chvíli zachraňování rukojeti opravdu nemyslel - vyvrátí zápěstí a část předloktí do ne zrovna nejpřirozenějšího úhlu. Navíc se potvora nachází v situaci, kdy by jí stačilo prudce sjet dolů a zasáhne svůj původní cíl.
Nemám čas si to ani pořádně uvědomit. Okamžitý půlkrok dozadu, přesun doleva a čepel "zdrhá" před hadem do výpadu proti vongovu hrudnímu koši. Zároveň jsem se připravoval na následné stažení se do výchozího základního postoje a následnou sérii rychlých útoků proti nepříteli, protože jsem předpokládal, že se mu podaří ránu vykrýt - čímž se jeho had dostane do pozice, z níž se bude vcelku obtížně přecházet do iniciativy. Tedy se dalo předpokládat, že se v jeho obraně během několika úderů objeví zásadní mezera, které by šlo využít.

Nervová soustava nicméně zatím mozku dodala stížnost na nedbalé zacházení se zápěstím; rozhodl jsem se to ignorovat a vyřešit akutnější záležitosti. A to co nejdříve svůj vongský problém, který mě plně zaměstnával, a pak zjistit, jak jsou na tom se svými vongskými problémy Garth a Korok.

[East.Wood]

Vědecké středisko na Ilumu (Oelman Oos Quirk)

Popravdě řečeno, jediné, co Oelman nesnášel kromě veřejných porad s nadřízeným, byly osobní pohovory s tím samým člověkem. Nebylo to možná ani tím, že musel na své vlastní uši poslouchat stále tytéž narážky na svou práci, která podle vedoucího výzkumného týmu na Ilumu nebyla tou nejperspektivnější. Ale nesnášel především toho nabubřelého a chronicky nespokojeného ředitele projektu, Rajliuse Bedrana.

Ten "člověk", pokud se to tak vůbec dalo říci, byl hotový despota, neměl zřejmě rád podřízené, kteří se snažili vědecky bádat ku prospěchu Republiky a nebylo to zrovna s předpisy a jeho plány a příkazy. Jinými slovy: Nesnášel, když se někdo svobodně projevoval! Což ho´dinský profesor Quirk dělal celkem často. Nebylo totiž tajemstvím, že jeho záliba pro botaniku a ekologii někdy převyšovala jeho profesní povinnosti vůči projektům, zadaným mu právě jeho nadřízenými. Oelman jako pacifista a milovník míru nemohl snést představu, že stejně jako jeho kolegové má pracovat na tajném projektu, jež má využít ilumských krystalů na konstruování zbraně proti nelístostným vongským vetřelcům...

Jeho daleko milejší činností se staly pravidelné návštěvy jeho malého skleníku v nepoužívané části podzemního krytu střediska. Pěstoval zde zeleninu, ovoce, překrásné květiny i stromky a byl zde šťastný. Tady vždy našel klid a rovnováhu a ani Bedran jej nemohl natolik vyvést z míry, aby zde zase neuklidnil svou mysl. V poslední době byl navíc na stopě převratného objevu v říši rostlin, což jej naplňovalo radostí. Svoje pokusy ve svém skleníku však držel v tajnosti hlavně před vedením. Věděl, co by se stalo, kdyby ředitel zjistil, že se málo věnuje důležitým výzkumům.

Vědecké středisko - kancelář ředitele

I nyní snášel v Bedranově kanceláři hromy a blesky na svou hlavu... Po kolikáté už? problesklo Oelmanovi hlavou.

[Jordi Linx]

VIP Line

Corellia, Zóna úniku: (Dam Nidgel)
Čas bylo něco, co nyní nahrávalo soupeři a trochu jsem zaklel nad plánem, který mi připravili.
Není divu, že chtějí moje vědomosti.
pomyslím si krátce, než přejdu k další akci, vykouknu z protější strany vrby, než je směrem k mému cíli a vystřelím plošnou sprchu střel. Tedy, nemířím na konkrétní cíl, ale ve vodorovném půlkruhu několikrát vystřelím, což je účinější metoda při střelbě na větší množství soupeřů. Sotva padne poslední výstřel, tak letmo vyskočím směrem, kterým potřebuju, dopadnu v kotoul, kterým se zase postavím na nohy, naslepo dvakrát vystřelím směrem, kde jsem si pamatoval nejbližší postavu vojáka. A rychle pádím k výloze s úmyslem proskočit jí a získat tak kryt za sporákem před další palbou protivníka. Pokud se mi to povede, tak se budu střídavě krýt a střídavě se ohlédnu po vybavení prodejny, jestli nenaleznu cokoliv výbušného, od plněných lahví s plynem až po plynové potrubí, které by mohlo být připojené k některým sporákům na ukázku.

[MrTukan]

Ilum - Jedi Line - Korok Ti-Shian

Pro veterána tolika velkých i malých bitev, potyček, střetů a soubojů, mezi kterými byl i masakr na Geonosis, nemohl být jeden odporný vong žádným vážnějším problémem. Staříček se ještě před tím, než se na něj obluda vrhla, uchechtl.

Bláhový to nápad napadnout nás, když jsme v tak jasné převaze.

Škodolibě se přitom podíval na vonga, který na něj právě vedl vzteklý útok a okem stihl přejet i po svých přátelých, protože Korokův styl boje spočíval v dokonalé a naprosto neúnavné obraně, která, pokud na takový boj protivník přistoupil a neustále dorážel, vedla jednoznačně ke zkáze agresora.

Mistr poměrně snadno, bez větších potíží odrážel a blokoval útoky, občas uskočil či uhnul kruté zbrani nájezdníka a v nestřežených chvilkách vonga provokoval drobnými útoky, které vedl s naprostou lehkostí tu na hlavu, tu na bok či nohu. Každý z takových náznaků nebo provokací dokázal vždy zatočit zpět do obrany, když nepřítel překvapil a dokázal krýt a útočit rychleji, než se zdálo, a tak Korok vyčkával a nechával vonga unavit se. Pozoroval ho a snad ho i studoval. Nepotřeboval k tomu tak úplně Sílu, věděl, že dříve nebo později udělá chybu a to, jaká bude, dokáže vyčíst z jeho předchozího počínání. Proto nikam nespěchal. Mistr Korok čekal na chybu svého protivníka, aby ji posléze mohl bleskově využít a svým mečem se zářiv žlutou čepelí mu uštědřit zdrcující zásah.

[Pear]

Republic Line (Keith Helmsley)

"Independence", Illum

Pane Dreiku, proleťte se k anomálii na DX-84, a podivte se, jestli tam fakt něco je, nebo mi tady jenom blbnou kontrolky.
Ozve se veliteli letek admirál, když v tom zkontorluje radary a co nevidí. Docela velká skupina stíhačů. Domyslel si, že naše nebudou, tudiž opět naladil Dreika.
To sem zas já. Překvapen? No, víc překv\pen budete, když si uvědomíte, že vaším směrem letí několik desítek těch divnejch Vongskejch stíhaček. Hodně štěstíááá...
Cukne to s admirálem. Zvedne se ze židle a instinktivně hodí obsah sklenky za sebe (na svého droida mimochodem, naštěstí je voděvzdorný). Rouhlížel se po všech různých monitorech, zjistit co se děje mu ale trvalo pouze vteřinku.
****, **** Vongskej tažnej paprsek, ****! Já se na to ****, ****, proč zrovna *** teďka?? **** Vongové, takhle si to ***, až jednoho toho **** Vonga **** chytím, tak mu **** tu jeho **** ***!! ****!
Kapitán vydechne.
Takže, co teď? S tím že nás táhnou asi nic neuděláme, protože nás přitáhli dost blízko, tudiž můj rozkaz zní, DO UNIKOVÝCH MODULŮ!
Zakřičí do komlinku pro celou loď a po celé lodi se ozve siréna doprovázený červeným světlem. Admirál rychle skočí do únikového modulu, který je mu nejblíž, a který může používat pouze on, spolu s jeho droidem a osobní gardou čtyřech elitních vojáků.
Jedéém!
Třískne rukou do tlačítka a modul vyletí vstříc planetě...
*
Admirál sleduje z okénka, jak je jeho loď nemilosrdně tažna vstříc planetě a jak jej opouští čím dál tim více unikových modulů. Pak pohlédne na opačnou stranu - na planetu. Čím víc se přibližuje, tím víc vidí, kam dopadne. Hlavně vidí jemu známou transportní loď. A kolem vidí jedie!
To není dobrý, to vůbec není dobrý! Pokud spadneme na loď, tak se zabijeme, zkuste to raději zamířit na ty jedie nebo někam tam.
Pád ale byl rychlejší, a tak než se nadal, už byl zapíchnutej ve sněhu. Otevřel dveře modulu, a podíval se po jediech.
Nazdar, slyšel jsem, že tady pořádáte nějákou oslavu a mně ste nepozvali...
Oznámil admirál, jak vylézal z modulu, a protože byl přece jenom trochu galantní, pomohl vojákům ven, ti pak pomohli droidovy.
Já zůstanu tady, dokud to tam nevyřídíte. Díky za pochopení, nechci se vám plést do práce.
Zalezl za modul, a přebl si zbraň, kdyby náhodou něco.