Boj o přežití

[Kapitan.Solo]

Neznámá planeta

Pořád se kromě bolesti v hlavě a v ústech ozývala bolest čistě psychická. Tou bolestí byl strach z osamění, strach ze smrti, který Jade cítil. Bál se totiž, že ho zde ti dva vězni nechají. Krátce na to ho z myšlenek a obav vytrhl hluk způsobený tvrdou sílou bílého spoluvězně. Než si stačil pomyslet, co by s vytrženou lavičkou mohl udělat a případně se zbytečnými obavy strachovat o svůj život ještě více, Talz začal bušit lavičkou do pout, aby je přetnul. I v této perné situaci se Jadeovi ulevilo. Nedá se říci, že o mnoho, ale přesto alespoň část obav vymizela. Poté už matně zaslechl část rozhovoru, který pocházel od Bothana a následně jej spatřil, když se nad ním skláněl a odemykal pouta. Poté následkem zranění a kouře z prostupujícího ohně omdlel.

[Funny]

Neznámá planeta, Vězeňský transport:

Altim zvolil násilné řešení, jak osvobodit sebe, Bothana a Jada od ostatních vězňů. Z podlahy vyrval jedno z křesel, pokud se tak dalo nepohodlným sedačkám říkat, a pokusil se jím přetrhnout řetězy. Bothan mezitím jedním klíčem odemkl a následně otevřel dveře spojující vězenškou část s dalšími. Nejprve se pokusil osvobodit svého lidského přítele od Rodiana, ale i po pěti ranách byly řetězy neporušené, a když ho vyrušil ještě Borsk, tak svého úsilí zanechal. Jak se ukázalo, tak druhý klíč skutečně patřil k poutům, nýbrž jimi Borsk odemkl pouta Jadovi a nebylo pochyb, že všechny pouta mají stejný zámek. Člověk právě v tu chvíli omdlel z důsledku poranění, jenž urtpěl při přistání, a postupující ohně, který se rozšířil a za chvíli bude ohrožovat i další, omráčené vězně sedící vzadu. Na druhé straně mříží se druhému dozorzi v Stormtrooperském brnění náhle se začalo vracet vědomí…

[Jordi Linx]

Neznámá planeta, Vězeňský transport:
Moje násilné řešení zbavení se pout sice nepřineslo svůj užitek, ale kdo mohl tušit, že druhý klíč je od nich a zvlášť, když si klíče přivlastnil ten bothan s nevymáchanou hubou. Alespoň že odemkl naše pouta a mě koněčně nic neomezovalo v pohybu, což jsem dal najevo radostným zašvitořením. Z nejhoršího jsme však ještě zdaleka nebyli venku a zatímco Borsk se staral o odemykání pout, tak jsem si všiml probouzejícího se stormtroopera. I když se to nezdá, tak my talzové neupřednosťnujeme násilí, jenomže ten stormtrooper byl pro mě ztělesním všeho špatného, co se mi stalo.
Spadni zpátky k zemi, ty šmejde !
pomyslím si a nepohodlnou sedačku, kterou ještě džím v ruce prudce mrštím jeho směrem, takže možnost, že by dokázal uhnout byla mizivá. Ještě, že ten bothan otevřel jako první dveře od cel, než začal odemykat pouta, jinak bych to neměl kudy prohodit. Jakmile skončím s odhazováním neužitečného nástroje, tak přejdu k člověkovi, který omdlel a přehodím si ho přes ramena, abych ho odsud vzal s náma. Pomohl nám, tak jsem ho tu nechtěl nechávat. Potom jsem se zastavil před bothanem a rukou mu naznačil směrem ven z cely doufajíc, že pochopí moje gesto.

[MrTukan]

Neznámá planeta, Vězeňský transport:

Výborně, konečně budu volnej a nebude mě ta velká koule všude sebou tahat. Teď odsud ale musíme rychle vypadnout.

Potom co jsme odemknul naše pouta zamířil jsem rovnou ke dveřím od cely, kterými před chvílí prolítla sedačka. Chtěl jsem byl rychle pryč a venku. Daleko od toho ohně a všeho, co nás tady vevnitř ohrožovalo. Nezajímal jsem se o ostatní věžně a dost možná by mi byl volný i osud člověka, kteráho vžak talz vzal na ramena, takže se stal pravděpodobně součástí naší skupiny. Potom, co mi můj velký chlupatý přítel naznačil, abych šel první, tak jsem neotálel a vyrazil jsem do prostoru pro strážce, kde jste rychle zběžně prohledal všechny dozorce, ke kterým jsem se mohl dostat a vzal jsem všechno co mi přišlo jako použitelné. Zejména zbraně, kredity a jakékoli další funkční věci, které by mohli mít u sebe. Rozhlížím se i po místnosti a vyhledávám cokoli, co by se dalo vzít a bylo nám to k něčemu, protože jsme si byl vědom toho, že čím víc toho zachráníme, tím jednodušší bude naše přežití, ať už jsme na jakékoli planetě. Svého společníka jsem se svým plánem ani neseznámil, protože měl plné ruce práce s člověkem, a tak jsem doufal, že bude pokračovat k východu a já ho pak doženu, takže jsem na něj jenom houknul:

Dostaň se s ním ven, já vás hned doženu.

[Kapitan.Solo]

Neznámá planeta - paralelní svět

Prostupuju mlhou, vidím postavy, slyším hlasy, ale nerozumím... Postavy se mění, ale já vím, že jedná z nich patří mému otci.
Tati... Tati...
Volám na něj, ale neslyší mě, nemůžu mluvit, nemám jazyk a v puse mám spoustu krve, kterou se dusím... Házím kolem sebe rukama, gestikuluju o pomoc, ale vím, že mi nikdo nepomůže... Jako bych se propadal... Jen marně doufám, že mě někdo zachrání...

_________________________________________________________________________
Každý jistě pochopil, že se jedná o sen. Nevím o čem psát, nepřispíval jsem, protože když jsem v bezvědomí, tak sotva něco udělám a jelikož vy se ve svých příspěvcích vždy vracíte retrospekticky do situace předešlé, tak jste se zatím nedostali tak daleko, abych se zase probral.... Doufal jsem, že alespoň pro několik dalších příspěvků mou postavu vynecháte, já se později začlením. Ted mě jen neste...

[Funny]

Neznámá planeta, Vězeňský transport:

Sedačka rychle dopadla na hlavu probouzejícího se Stormtroopera, bylo slyšel jen slabé křupnutí, jak mu zlomila vas. Poté Altim došel k Jadovi, který mezitím omdlel, a přehodil si ho přes rameno rozhodnutý ho odsud odnést. Ještě než odešel, tak se zastavil před svým novým Bothanským přítelem, aby mu rukou naznačil, že míří ven a on má jít první. Borsk vše pochopil a vyšel z vězeňské části, jejíž zadní část už pohltil oheň, před Talzem, ale pak se zastavil a prohledal oba mrtvé Stormtroopery s úmyslem vzít všechny věci, jež by mohly být užitečné, zatímco Altim vyběhl i s Jadem přes rameno ven z transportu. Kromě dvou blasterových pušek typu E-11 toho Stormtroopeři příliš neměli, jen každý po jednom granátu a také své bílé brnění s helmou, ve které byl zabudován komlink a další vychytávky. Všechny věci, které Bothan uznal, že bude v budoucnu možná potřebovat, začal shromažďovat na jednu hromadu a následně prohledal místnost samotnou. Ta toho však nabízela ještě méně než Stormtroopeři, holé stěny a v nich byl jen lékařský kufřík, zřejmě první pomoc. Bylo tedy jisté, že přístup ke skladu není ve vězeňské části ani v té pro dozorce, ale musí být někde jinde.

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Altim se mohl po dlouhé době konečně nadechnout čerstvého vzduchu, který na této planetě vál. Co se týče samotné planety, tak se zdá, že je pokryta lesy a horami. Právě zapadající slunce ozářilo oblohu, po níž nelétaly žádné lodě, červenou, žlutou a jemně fialovou barvou. Známky po civilizaci nebyli v tomto místě žádné.

[Jordi Linx]

Neznámá planeta, Okolí transportu:
Po krátce cestě chodbou loďi jsem se konečně octnul venku, mimo její útroby a možné také i svobodný. Nebyla to sice ledová planeta, kterou jsem si v skrytu duše přál, ale naštěstí to nebyla ani žádná nepříjemná písečná či jiná tropická planeta. Mírné podnebí mi přišlo jako příjemně teplé, takže jsem okamžitě vykročil pryč od loďi. Neutíkal jsem, abych s Jadem přehozeným přes rameno tolik neházel, přecejenom ono jeho samotné probuzení už bylo dostatečným šokem, na němž jsem měl svůj díl. O bothana jsem se zatím nezajímal, protože vypadal pohyblivě a schopný postarat se sám o sebe. Mým prvotním cílem bylo tedy najít příjemné chladné místo, kde bych položil Jadea a uvažoval o návratu k loďi, kde by se mohli najít nějaké zásoby, nebo především lékařské vybavení, protože jídlo se dá vždycky ulovit, narozdíl od bactové náplasti či vůbec bacty samotné. Když jsem tedy konečně pod jedním stromem našel relativně příjemné a bezpečné místo, tak jsem odložil Jadea a vyrazil během zpět k loďi.
Ironie, vracím se k loďi, odkud jsem chtěl tolik zdrhnout.
pomyslím si ještě, když se k ní blížím velice svižným během.

[MrTukan]

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Paráda, nějaký zbraně, taky lékárnička, všechno by se mohlo hodit. Musím to donýst ven a pak se sem vrátit a zkusit najít sklad, kde by toho mohlo bejt víc.

S tou myšlenkou jsem popadl všechno, co jsem byl schopen najednou pobrat - kufříkem první pomoci počínaje, přes granáty, které jsem nacpal do kapes, až po zbraně a helmy s komlinky, které by se také mohly hodit. Měl jsem toho tedy snad až nad hlavu. I když toho nebylo moc, můj mal vzrůst prostě nebyl k tomu, abych štěhoval hromady věcí.

Jo kdyby mi tak ten opičák šel pomoct.

Pomyslel jsem si v duchu a táhl věci ven z lodi, abych se následně mohl vrátit a pokračovat v prohledávání a zejména hledání skladovacích prostor, kde musít být určitě i nějaké zásoby dalšího zdravotnického materiálu, který se vždycky hodí, stejně tak jídla a pití, ale také zbraní a dalších přístrojů, které by se mohly hodit.

[Funny]

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Jade zůstával stále ve stavu bezvědomí ležet pod jedním stromem, kam ho Altim položil. Borsk měl věcí opravdu nad hlavu, a tak ani neviděl na cestu. Z lodi se sice se štěstím vymotal bez nehody, ale venku spadl do asi metr velké jámy v bahně. Všechny věci vyházel zpět nahoru a pak vylezl za nimi. Nyní se nacházel jen asi patnáct metrů od Jadea a rozhodl se nechat věci tady. Když odstoupil o pár metrů, zjistil, že jáma je ve skutečnosti otisk nohy něčeho velkého s pěti prsty. Tím se ale příliš nezatěžoval a rozběhnul se zpět k lodi, aby získal další potřebné věci pro přežití. Jen pár metrů za ním běžel Talz se stejným úmyslem. Když oba stejně záměrně doběhli k lodi a mohli si ji pečlivě prohlédnout, tak zjistili, že kromě vstupu k prostoru pro dozorce a vězně je tady další vstup vedoucí nejspíš do pilotní kabiny. Na zádi lodi se nacházeli ještě jedny o poznání menší dveře asi tak akorát, aby jimi dokázal projít člověk. Než však mohl kdokoli cokoli podniknout, z vnitřku lodi se ozvalo hlasité křičení o pomoc a křik. Důvodů mohlo být více, ale nejpravděpodobněji se jevila možnost, že plameny už dosáhly k prvním vězňům.

[Jordi Linx]

Neznámá planeta, Okolí transportu:
Když jsem si prohlížel tři možné vchody do loďi, stejně jako vedle stojící bothan, tak se ozval křik z místnosti pro vězně. Zpátky se mi tam vůbec nechtělo a dveře na záďi taky nevypadali nijak přívětivě, tak bylo rozhodnutí o tom, kam se vydám jasné. Bylo logické, že pilotní kabina je oddělená od prostoru vězňů, kdyby se náhodou něco stalo špatně a to znamenalo, že v pilotní kabině by mohli být důležité věci. Ukázal jsem rukou bothanovi ke dveřím do loďi a zadnímu vchodu, kterým bych se dovnitř jen těžko soukal, aby si vybral jedny z nich a sám jsem rychlými kroky vyrazil k pilotní kabině, abych zkusil dveře otevřít nějakým inteligentním způsobem, tedy klikou, elektronickým ovládáním nebo něčím podobným a až poté se uchýlil k páčivým, lamcovacím a vyrážecím metodám, které často slavili úspěch díky mé fyzické síle.
Mohlo by tam být něco, co by nám řeklo, kde jsme vlastně havarovali. Rád bych se brzo vrátil na Alzoc.
pomyslím si trochu naivně, ale i to stačí, aby moje motivace vzrostla o polovic při úmyslu dostat se do pilotní kabiny.

[MrTukan]

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Stejně jako můj chlupatý přítel jsem zaslechl křik ze vnitřku lodi, avšak stejně jako on jsem ho ignoroval, protože mi byl osud ostatních vězňů naprosto volný a navíc jsem nechtěl riskovat vlastní zdraví. Uvnitř bylo určitě mnoho jedovatých plynů, ohně a určitě příšerně vedro. Proto jsem si vybral druhé, zadní malé dveře do lodi. Předtím jsem však přikývnutím dal talzovi na jevo, že mu rozumím a že když si to takhle rozdělíme, bude to daleko efektivnější.

Následně se vydám k malým dveřím, které se pokusím otevřít. Silou bych to pravděpodobně nedokázal, takže doufám v to, že půjdou otevřít i bez jakéhokoli klíče. Ale pamatuji také na blaster, který jsem přinesl z lodi a v případě, že nedokážu dveře otevřít běžným způsobem, zkusím zámek ustřelit a následně vstoupit a prozkoumat místnost či to, co tam bude.

[Funny]

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Poté, co Talz stejně jako Bothan zanechal ostatní vězně jejich osudu v útrobách hořícího transportu, Altim se rozhodl prozkoumat pilotní kabinu. Zrakem zapátral po vnějším ovládání dveří, které hned také našel. Než však stihl k němu doběhnout, tak se rampa sama vysunula a na jejím vrcholu se objevili dva piloti v imperiálních uniformách. Když spatřili velkého Talze, oba zakřičeli strachem, a protože jsou neozbrojení a na Talze si beze zbraní netroufli, tak se rozhodli utéct a bylo jen na Altimovi jestli je nechá jít, či je zajme, nebo zabije.

Neznámá planeta, Sklad transportu:

Mezitím se Borsk podle dohody s Altimem přiblížil k zadním dveřím, které sice byly zamčené, ale Bothan díky svým schopnostem překonat elektrické zámky neměl žádný problém dveře otevřít. Když se protáhl dovnitř zjistil, že konečně našel sklad. Jeho zadní část však již pohltili plameny, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, že se nachází pod prostorem pro vězně. Menší volný prostor okolo něho obklopovaly přepravní bedny, než ale stihl nějakou otevřít uslyšel z venku lidský křik, o něco hlasitější než ten, který se ozývá z prostoru pro vězně.

[Jordi Linx]

Neznámá planeta, U pilotní kabiny:
Oba vynořivší se piloti mě poněkud překvapili, ale když začali zničehonic křičet hrůzou a rozhodli se utéct, tak jsem se vydal za nima a zkoušel jsem vydávat co nejhrozivější pískot. Sice to trochu znělo jako velký zabijácký komár, ale svůj účel to splnilo, protože oba piloti se neodvažovali otočit a když jsem se po nějakých sto, dvou stech metrech, co jsem je hnal opačným směrem, než jsem položil Jadea, zastavil, tak jsem s potěšením sledoval, jak strachy utíkají.
A tady nám utíkají statečné impérium, které si dovolilo zotročit mě Altima Riodamu, mladšího lovce kmene !
zapískám hrdě ve svém jazyce, než se otočím zpátky k loďi, kde zamířím zpět do pilotní kabiny, abych se podíval, co tu dvojice velestatečných imperiálních pilotů zanechala užitečného. Nečekal jsem žádné velké zázraky, ale alespoň jsem doufal v něco, co by nám třeba pomohlo zjistit, kde to vlastně jsme.

[MrTukan]

Neznámá planeta, Sklad transportu:

Ještě dřív, než se stihnu podívat do některé z beden, vyruší mě nový lidský křik, což mě poměrně znervózní, a tak rychle vyběhnu ze skladu, abych se podíval, co se děje. Po chvilce rozhlížení ale zaslechnu a následně i uvidím utíkající dva vojáky impéria před ohromnou bílou koulí na opačné straně lodi, než talz předtím položil našeho třetího společníka. Docela jsem se nasmál tomu obrázku, ale hned jsem se zase vracel do skladu, abych zachránil co největší část nákladu. Začnu si prohlížet bedny a znovu shromažďovat vše, co by se dalo užitečně použít a následně to začnu vynášet ven.

[Funny]

Neznámá planeta, Okolí transportu:

Oba piloti se celou dobu, co je obří Talz honil, neotočili a stále pokračovali stejným tempem pryč od lodi, protože zřejmě ani nepostřehli, že je Talz už nechal být. Dnes se Altimovi daří, zatím zabil jednoho Stormtroopera a další dva Imperiály zahnal na útěk do divočiny této planety. Došel tedy zpět k lodi, na jejímž opačném konci zahlédl Bothana vracejícího se zpět do skladu, a sám se vydal prozkoumat pilotní kabinu.

Neznámá planeta, Pilotní kabina:

V docela malé pilotní kabině toho moc nebylo, jen dvě křesla pro piloty, přístroje potřebné pro let s transportem a také dva displeje. Na jednom byl průřez lodí a informace o jednotlivých sekcích, takže Altim mohl zahlédnout, jak je vyznačený požár ve vězeňské části postupující dopředu k nádrži s palivem, která je umístěná těsně před a pod pilotní kabinou. Na druhém displeji se nacházelo základní menu, kterému Altim rozumněl, protože bylo psané v Basicu.

Kód: Vybrat vše

Detaily o lodi
Systémy lodi
Aktuální úkol
Palubní deník
Záznamy o vězních

Neznámá planeta, Sklad transportu:

Po prohlédnutí obsahu nejbližších dvou beden Bothan zjistil, že by možná bylo lepší vynosit co největší část beden ven z transportu, protože prohledání všech dosud ještě požárem nezasáhnutých beden by trvalo jedné osobě minimálně jednu hodinu. V prvních dvou bednách byly především bactové náplasti a jiné lékařské vybavení. Borsk otevřel další bednu, ve které byly pro změnu zbraně, především blasterové pušky E-11 tak typické pro Impérium a Stormtroopery.