vesmír, Hvězda Smrti, patro 701, tým Jeníček
Nadporučík čekal přede dveřmi, dokud se k němu nepřipojili jeho dva vojáci. Když k němu přišli, velitel se na ně ani nepodíval. Jen jim gestem přikázal, že se mají připravit a vojáci zaujali pozice před dveřmi. Každý na jedné straně a velitel zmačknul tlačítko na ovládacím pultu dveří. Celý Jeníček byl napnutý co se za dveřmi skrývá. Věděli jenom že vedou do Hangáru 2, ale co tam bude přesně nevědeli a se zbraněmi připravenými ke střelbě, ale to co viděli jim vyrazilo dech.
Dveře s tichým zabzučením vyjely nahoru a týmu Jeníček se naskytnul neuvěřitelný pohled. Po týmu Mařenka ani vidu ani slechu, ale podlaha byla pokryta zničenými myšboty a mtvými myšmi. Myšboti byli roztrhani na kusy či rozkousáni a myši byly zase pro změnu přejety či zastřeleny. Několik jich skončilo v pastičkách, které myšboti rozmístili před svými liniemi. Podle počtu zničených droidů a mrtvých hlodavců to na podlaze vypadalo jako po regulérním masakru a ve vzduchu se mísila vúně zničené elektroniky, spáleného masa, oleje a krve.
Nadporučík se zatvářil znechuceně, když jej udeřil do nosu pach bitvy, kdežto jeho dvoum stormtrooperům to bylo jedno. Jejich helmy dokázali odfiltrovat i horší pachy, než tyto. Vojáci si všimli nadporučíkovy reakce místo toho, ale radši mlčeli.
Po chvíli, kdy bylo zřejmé, že zde Mařenka není vyrazil tým Jeníček vpřed chodbou do hangáru 2. Všichni opatrně kráčeli chodbou, protože nechtěli šlápnout do nějaké miši či uklouznout na tělesných pozůstatcích. Vojákům stačil pád na schodišti a neměli chuť si to napodobit a velitel si pravděpodobně nechtěl ušpinit uniformu. Velitel kráčel vyrovnaně a zpříma a na zbytky po boji se moc nedíval, zato vojáci to měli težší. TK-6074 pobolívala noha a TK-212 bolel zadek. Oba byli rádi že ta bolest už odeznívá a zanedlouho zmizí úplně, ale přesto šli jak "postižení".
Tým postupoval chodbou pomalu, tiše a obezřetně a tak se stalo že narazili na pár myší, které po vyhrané bitvě odpočívali. TK-212 při své těžko napodobitelné chůzi zaslech stejně jako zbytek týmu jakési mechanické klepání jako když se kýblem mláti o podlahu a leknul se. Trhnul sebou bohužel když už dělal krok a měl nohu ve vzduchu a musel někam došlápnout a tak došlápnul. A šlápl nechtěně na ocas jedné ze spících myší. Myš se vzbudila a vypískla, těšíc se do boje s myšboty, ale potom ztuhla když uviděla nohu TK-212. Doslova ji poklesla čelist a TK-212 ztuhl. První zareagovaly myši, které přišlápnutá myš vzbudila. S tichým vypísknutím se dali do běhu a zmizely ve ventilačních šachtách. Přišlápnutá myš se vrhla do boje a kousla TK-212 no nohy. Její ostré zuby pronikly jeho zbrojí až do masa a TK-212 zařval a vykopnul nohou. Myšin ocas tak nic nedrželo a chtěla se pustit, ale bohužel si neuvědomila jak hluboko se zakousla a ubohá vřeštící myška zůstala vyset za zuby na noze ječícího stromtroopera. Nadporučík to už nemohl vydržet a chystal se vojáka střelit sám, ale naštěstí pro stormtoopera si myšička při tom jeho skákání zlomila 2 zuby a při dalším výkopu odletěla v dál jako pištící míček a skončila ve změtí potrubí, které spojovaly hangáry na celé palubě.
Nadporučík si byl vědom toho, že díky hlasitým projevm TK-212 a myši je bylo slyšet široko daleko a odvedl jednotku z úzké chodby do vlastního hangáru.
Hangár byl velký, byly zde dvě řady ramp pro TIE ln a servisní stroje. Rampym však byly veskrze prázdné, jen tu a tam stály osamocené TIE ln. Hangár však byl plný servisních strojů, stavebních strojů a materiálu. Celý hangár tak byl jedno velké nepřehledné bludiště a steží se dalo poznat že zde jsou spolu s chodbou kterou sem přišel tým Jeníček přinejmenším dva další vchody. Každý na jedné straně hangáru, zatímco chodba byla přímo naproti vlastnímu vstupu do doku, který byl kryt průhledným štítem, který zde měl udržet atmosféru.
vesmír, Hvězda Smrti, monitorovací centrum cvičení v patře 701
Pane! Ta myš se dostala do hangáru 7 na palubě 701!
řekl technik od senzorů velkomoffu Tarkinovi. Ten zalapal po dechu a zařval do vysílačky
Kapitáne Katarne! Vaše jednotka se přepraví do hangáru 7 na palubě 701 a najde a zabije myš!
Eee, myš pane?
Ano myš! Jste hluchý nebo co?
Ne pane, hned provedu!
Tarkin ještě něco řekl sám pro sebe a ztěžka se opřel ve svém křesle. Občas ještě vykřikoval jména jako Alan Willard a Christian Debbet, ale jinak byl ledově klidný. Jen trošku bledší.
vesmír, Hvězda Smrti, patro 701, tým Mařenka
Tým se snažil dostat před podporučíka co nejrychleji a nedbal na nepohodlí. Proto se TK-159, vědom toho, že on byl první co opustil jednotku dal, sotva se postavil do běhu s jednou nohou v kýblu. Samotný běh byl byl i směšný nebýt toho rámusu, který ten kýbl při nárazu na podlahu dělal. Nakonec se postavil do pozoru s jednou nohou v kýblu a zaujal předpisové postavení. Výsledný dojem byl rozporuplný, protože mu noha neskončila na dně kýble, ale v jeho povině a tak to vypadalo jakoby jednou nohou stál na schodě. A proto měl jednu pokrčenou aby vyrovnal rozdíl a stál jakoby nic. Možná že jeho vinna stála za jeho relativně mírným trestem pro celou skupinu.
TK-0457 v pozoru jen poskytl podporučíkovi další důvod k tomu aby celou jednotku postřílel.
Nadporučík a celá jednotka nyní čekala co řekne jediný mariňák v jednotce, TK-326 a ten po chvíli sundal ruku z krvácejícího nosu a řekl
J-j-já ... j-já
zakoktal se a jakýmsi zázrakem se kousl do jazyka. Mariňák vyvalil oči a chytl se za ústa a skučel a svíjel se v bolestech. Svíjel, spíše tančil. Protože byl v pozoru tak svíjel jen svojí horní polovinou těla a vypadalo to jako tanec Rynnů. Skučel jen do chvíle než k Mařence z hangáru dolehla směsice pištění a ječení.
Celá Mařenka se podívala směrem k hangáru, kde tušili Jeníčka.
Psaní jako obvykle
Jeníček
Mařenka
zranění všech, kromě TK-326 jsou už zanedbatelná a zhojená
Služba vlasti
Moderátor: Moderátoři
-
keny
- Sith
- Příspěvky: 286
- Registrován: 14.10.2008 00:03:34
- Bydliště: South Park
- Kontaktovat uživatele:
vesmír, Hvězda Smrti, patro 701, tým Jeníček
Čekání na ty dva, trvalo celou věčnost.
Kdyby jsme byli v 1. linii, tak už su stotřicetkrát mrtvej, než ti dva se dobelhaj... pomyslel jsem si.
Bych je chtěl vidět v nějaký přepadový akci... a vduchu se zasmál.
Potom, co jsem zaslechl jejich kroky, se další akce odvíjela bez, jakékoliv mluvy.
Dveře uposlechly příkazu tlačítka, stisknutého mým prstem, a nám se naskytnul zprvu normální pohled, leč poté, co jsme vstoupily, bylo vše jinak.
Snad stovka mrtvých myší, válela se po podlaze, spolu s rozkousanými a místy i jiskřícími myšboty.
Viděl jsem vcelku dost, za svůj život, ale... a nechutně se mi navalilo.
... vymlácenej zverimex a tunu rozbitých mikrovlnek, to je vysoká hra... chtělo se mi z toho zvracet.
Tak za tenhle hnus, já odpovědnost neberu... řekl jsem do otevřeného kanálu, takže kromě nás to slyšelo i vedení.
Bylo nad slunce jasné, že jsme jim v patách, jelikož takovou spoušť, mohla zanechat jenom mařenka a hned potom, co jsme se prodrali tou změtí krysích těl, a kdo ví čeho jestě, zamířili jsme do do chodby, vedoucí do hangáru 2.
Asi v polovině cesty se však odehrál incident, jež mi nepřísluší rozebírat, nýbrž komentovat.
To co se událo mne roznítilo do běla a měl jsem sto chutí, zmáčknout kohoutek, své težké plasterové pistole. Avšak bylo by to nemoudré, v oslabení se dále oslabovat, a tak jsem vymyslel něco daleko lepšího.
Od této chvíle až do odvolání, je kanárek převelen do středu formace a...
... jeho úkol bude, vábit na sebe protivníkovu střelbu... zněl můj rozkaz jasně.
A já tady s poštolkou, budem aspoň vědět, kam máme střílet... prohodil jsem na poštolku s gestem, ať si připraví přesnou mušku.
Přešli jsme z úzké chodby do rozlehlého hangáru, kde byla spousta nezbytných věcí, určených k výstavbě Hvězdy.
Musíme najít nějakej vchod... zavelil jsem.
Postoupili jsme na první křižovatku, kde jsme se zastavili a já vydal další z rozkazů, což se mi nějak začlo líbit.
Poštolka se zhostí průzkumu a vydá ve levou cestou...
Pokusí se najít dveře a pokud se tak stane, podá nám zprávu...
Dál už jsem pokračoval v mírnějším tónu.
My počkáme tady, aby si kanárek mohl vytáhnout ty zuby z nohy...
Hňup, jeden...
Poštolka se rozletěla po svých a já šel za roh, hlídat potencionální příchod mařenky z prava.
Čekání na ty dva, trvalo celou věčnost.
Kdyby jsme byli v 1. linii, tak už su stotřicetkrát mrtvej, než ti dva se dobelhaj... pomyslel jsem si.
Bych je chtěl vidět v nějaký přepadový akci... a vduchu se zasmál.
Potom, co jsem zaslechl jejich kroky, se další akce odvíjela bez, jakékoliv mluvy.
Dveře uposlechly příkazu tlačítka, stisknutého mým prstem, a nám se naskytnul zprvu normální pohled, leč poté, co jsme vstoupily, bylo vše jinak.
Snad stovka mrtvých myší, válela se po podlaze, spolu s rozkousanými a místy i jiskřícími myšboty.
Viděl jsem vcelku dost, za svůj život, ale... a nechutně se mi navalilo.
... vymlácenej zverimex a tunu rozbitých mikrovlnek, to je vysoká hra... chtělo se mi z toho zvracet.
Tak za tenhle hnus, já odpovědnost neberu... řekl jsem do otevřeného kanálu, takže kromě nás to slyšelo i vedení.
Bylo nad slunce jasné, že jsme jim v patách, jelikož takovou spoušť, mohla zanechat jenom mařenka a hned potom, co jsme se prodrali tou změtí krysích těl, a kdo ví čeho jestě, zamířili jsme do do chodby, vedoucí do hangáru 2.
Asi v polovině cesty se však odehrál incident, jež mi nepřísluší rozebírat, nýbrž komentovat.
To co se událo mne roznítilo do běla a měl jsem sto chutí, zmáčknout kohoutek, své težké plasterové pistole. Avšak bylo by to nemoudré, v oslabení se dále oslabovat, a tak jsem vymyslel něco daleko lepšího.
Od této chvíle až do odvolání, je kanárek převelen do středu formace a...
... jeho úkol bude, vábit na sebe protivníkovu střelbu... zněl můj rozkaz jasně.
A já tady s poštolkou, budem aspoň vědět, kam máme střílet... prohodil jsem na poštolku s gestem, ať si připraví přesnou mušku.
Přešli jsme z úzké chodby do rozlehlého hangáru, kde byla spousta nezbytných věcí, určených k výstavbě Hvězdy.
Musíme najít nějakej vchod... zavelil jsem.
Postoupili jsme na první křižovatku, kde jsme se zastavili a já vydal další z rozkazů, což se mi nějak začlo líbit.
Poštolka se zhostí průzkumu a vydá ve levou cestou...
Pokusí se najít dveře a pokud se tak stane, podá nám zprávu...
Dál už jsem pokračoval v mírnějším tónu.
My počkáme tady, aby si kanárek mohl vytáhnout ty zuby z nohy...
Hňup, jeden...
Poštolka se rozletěla po svých a já šel za roh, hlídat potencionální příchod mařenky z prava.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.
Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.
Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.
-
Freedon Nadd
- Temný Jedi
- Příspěvky: 333
- Registrován: 25.2.2009 16:23:29
- Bydliště: Tatooine
vesmír, Hvězda Smrti, patro 701, tým Jeníček
Po velkém zdržení jsme běželi k našemu veliteli. Ten tam čekal a nevypadal zrovna nadšeně.
Otevřel dveře a dostali jsme se do opravdu hnusné místnosti. Vypadal jako zverimex. Tady je ale smrad. Rozhlížel jsem se a všude kolem jsem viděl jak se tu válejí mrtvé krysy a rozbití boti.
Náš velitel najednou řekl: Tak za tenhle hnus, já odpovědnost neberu... No a asi v půli cesty jsem omylem šlápl na jednu krysu. Ta svině se mi zakousla do nohy a nechtěla se pustit. Musel jsem pořádně kopnout abych ji sundal. Bohužel jak jsem kopl její zuby zůstali v mé botě a také v noze. A tím jsem naštval velitele a řekl mi že budu chodit ve předu, abych vábil protivníka na sebe.
Po chvíli cesty jsme se dostali do velké místnosti kdy byla spousta věcí k výstavbě hvězdy. Velitel dal další rozkaz poštolce a my dva jsme zůstali na místě. Velitel šel hlídat za roh a já jsem si mezi tím sundal botu a vytáhli ty zuby. Pak jsem si botu znova nasadil a čekal jsem až na rozkaz velitele. Byl jsem ve střehu.
Po velkém zdržení jsme běželi k našemu veliteli. Ten tam čekal a nevypadal zrovna nadšeně.
Otevřel dveře a dostali jsme se do opravdu hnusné místnosti. Vypadal jako zverimex. Tady je ale smrad. Rozhlížel jsem se a všude kolem jsem viděl jak se tu válejí mrtvé krysy a rozbití boti.
Náš velitel najednou řekl: Tak za tenhle hnus, já odpovědnost neberu... No a asi v půli cesty jsem omylem šlápl na jednu krysu. Ta svině se mi zakousla do nohy a nechtěla se pustit. Musel jsem pořádně kopnout abych ji sundal. Bohužel jak jsem kopl její zuby zůstali v mé botě a také v noze. A tím jsem naštval velitele a řekl mi že budu chodit ve předu, abych vábil protivníka na sebe.
Po chvíli cesty jsme se dostali do velké místnosti kdy byla spousta věcí k výstavbě hvězdy. Velitel dal další rozkaz poštolce a my dva jsme zůstali na místě. Velitel šel hlídat za roh a já jsem si mezi tím sundal botu a vytáhli ty zuby. Pak jsem si botu znova nasadil a čekal jsem až na rozkaz velitele. Byl jsem ve střehu.
-
Elinor Yall
vesmír, Hvězda Smrti, patro 701, tým Mařenka
Pozoroval jsem svou jednotku a uvažoval, co by se stalo, kdybych je všechny postřílel.
Nejspíš by mi dali metál za zásluhy pro Impérium a císaře.
To, spolu s jednoduchým zjištěním, že nemám jak přepnout z omračovacího módu, vedlo nakonec k tomu, že jsem se zhluboka nadechl a v duchu počítal do dvaceti.
Na čajový dýchánek jako oficiální doprovod lorda Vadera, tam bych vás nejradši poslal!
Doufám, že co nejdřív dostanete za úkol vpašovat se mezi rebely a získat jejich důvěru tím, že jim budete pomáhat, vyjádřím své dojmy lapidárně.
TK-0457, dobrý postřeh, ale nebudu si během cvičení oslabovat jednotku. Zvlášť, když mi dělá tak dokonalý živý štít. Poslední slova zdůrazním natolik, aby i prostým imperiálním vojákům docvaklo, že postavit se zády k pozici, z níž může přijít nepřítel, není právě nejvhodnější.
Zbavte TK-159 kýblu a zaujměte obranné pozice v chodbě do-
V tu chvíli mě přerušil tlumený řev z hangáru; rychle jsem zaujal pozici vhodnou ke střelbě pro případ, že by se Jeníček vpadl dovnitř, ale zdálo se, že Debbet a jeho mládež mají své starosti.
Že by se jeho vojáci chovali stejně jako ti moji?
Při té představě jsem se zlomyslně poušklíbl; a navíc mě napadl ošklivý plán.
TK-326, nažeňte myšbota do hangáru. 159, 0457 - až se před těmi dvěmi otevřou dveře a objeví se tým Jeníček, střílejte. A nemusíte ani dávat pozor na křížovou palbu.
Po těchto slovech jsem zaujal pozici vhodnou pro "obranu" chodby, až na Debbeta a spol. zaútočí šílený myšbot s mariňákem.
Pozoroval jsem svou jednotku a uvažoval, co by se stalo, kdybych je všechny postřílel.
Nejspíš by mi dali metál za zásluhy pro Impérium a císaře.
To, spolu s jednoduchým zjištěním, že nemám jak přepnout z omračovacího módu, vedlo nakonec k tomu, že jsem se zhluboka nadechl a v duchu počítal do dvaceti.
Na čajový dýchánek jako oficiální doprovod lorda Vadera, tam bych vás nejradši poslal!
Doufám, že co nejdřív dostanete za úkol vpašovat se mezi rebely a získat jejich důvěru tím, že jim budete pomáhat, vyjádřím své dojmy lapidárně.
TK-0457, dobrý postřeh, ale nebudu si během cvičení oslabovat jednotku. Zvlášť, když mi dělá tak dokonalý živý štít. Poslední slova zdůrazním natolik, aby i prostým imperiálním vojákům docvaklo, že postavit se zády k pozici, z níž může přijít nepřítel, není právě nejvhodnější.
Zbavte TK-159 kýblu a zaujměte obranné pozice v chodbě do-
V tu chvíli mě přerušil tlumený řev z hangáru; rychle jsem zaujal pozici vhodnou ke střelbě pro případ, že by se Jeníček vpadl dovnitř, ale zdálo se, že Debbet a jeho mládež mají své starosti.
Že by se jeho vojáci chovali stejně jako ti moji?
Při té představě jsem se zlomyslně poušklíbl; a navíc mě napadl ošklivý plán.
TK-326, nažeňte myšbota do hangáru. 159, 0457 - až se před těmi dvěmi otevřou dveře a objeví se tým Jeníček, střílejte. A nemusíte ani dávat pozor na křížovou palbu.
Po těchto slovech jsem zaujal pozici vhodnou pro "obranu" chodby, až na Debbeta a spol. zaútočí šílený myšbot s mariňákem.
-
Zeike-kal
Vesmír - Hvězda Smrti - Patro 701 - tým Mařenka:
Boss nás pozoroval, a zřejmě přemítal co teda dál.
vzápětí do toho přijdou výkřiky a hlukot, a já se okamžitě připravím na kontakt s nepřítelem. Naštěstí to nebylo u nás, ale bylo jisté, že to byl tým Jeníček. 3éf rozkázal, že se máme otočit naproti dveřím a zaujmout pozice pro případný útok Jeníčka. A nemáme ani dávat pozor na křížovou palbu.
Ano, pane!
Vzpomněl jsem si na kýbl, který jsem měl pořádn na hlavě, shodím ho dolů a zaujmu pozici naproti dveřím, ze kterých by se mohl přivalit Jeníček.
Kurňa, to čekání mě fakt znervózňuje, už bych nejraději šel do pořádný bitky. Tak snad příjdou brzo.
Boss nás pozoroval, a zřejmě přemítal co teda dál.
vzápětí do toho přijdou výkřiky a hlukot, a já se okamžitě připravím na kontakt s nepřítelem. Naštěstí to nebylo u nás, ale bylo jisté, že to byl tým Jeníček. 3éf rozkázal, že se máme otočit naproti dveřím a zaujmout pozice pro případný útok Jeníčka. A nemáme ani dávat pozor na křížovou palbu.
Ano, pane!
Vzpomněl jsem si na kýbl, který jsem měl pořádn na hlavě, shodím ho dolů a zaujmu pozici naproti dveřím, ze kterých by se mohl přivalit Jeníček.
Kurňa, to čekání mě fakt znervózňuje, už bych nejraději šel do pořádný bitky. Tak snad příjdou brzo.
-
keny
- Sith
- Příspěvky: 286
- Registrován: 14.10.2008 00:03:34
- Bydliště: South Park
- Kontaktovat uživatele:
díky triviálním právům své jedinečnosti vstupuji zcela oprávněně s myšlenkou pokročiti anebo navrhnouti definitivní ukončení této záležitosti.
jelikož zde už ani není toliko hráčů, s kterými jsme to začali, navrhoval bych buďto refresh ( nebrat tyto přízpěvky v úvahu a pokračovat dále ) nebo jednoznačný konec, což by bylo škoda... ( jak pro koho, že...
)
prosím výhradně o odpověď dalších dvou zakladatelů, t.j. Mandaloriana a Elinor*
* - bývalou
jelikož zde už ani není toliko hráčů, s kterými jsme to začali, navrhoval bych buďto refresh ( nebrat tyto přízpěvky v úvahu a pokračovat dále ) nebo jednoznačný konec, což by bylo škoda... ( jak pro koho, že...
)prosím výhradně o odpověď dalších dvou zakladatelů, t.j. Mandaloriana a Elinor*
* - bývalou
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.
Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.
Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.
-
Mandalorian
- Pilot Impéria
- Příspěvky: 643
- Registrován: 20.4.2009 20:29:23
pokrocit bychom mohli
ale otazka je s kym
kolik z tech co zde byli a zacali svoji sluzbu nedezertovalo?
ze by nabor novych hracu s tim ze na puvodni vojaky spadl strop?
ale otazka je s kym
kolik z tech co zde byli a zacali svoji sluzbu nedezertovalo?
ze by nabor novych hracu s tim ze na puvodni vojaky spadl strop?
6 A4, 2 969 slov, 17 919 znaku s mezerami, 79 odstavcu, 252 radku
6 A4, 2 511 slov, 15 152 znaku s mezerami, 119 odstavcu, 254 radku
4 A4, 3 036 slov, 18 502 znaku s mezerami, 47 odstavcu, 209 radku
6 A4, 2 511 slov, 15 152 znaku s mezerami, 119 odstavcu, 254 radku
4 A4, 3 036 slov, 18 502 znaku s mezerami, 47 odstavcu, 209 radku
-
Mandalorian
- Pilot Impéria
- Příspěvky: 643
- Registrován: 20.4.2009 20:29:23
-
Elinor Yall
-
Mandalorian
- Pilot Impéria
- Příspěvky: 643
- Registrován: 20.4.2009 20:29:23
