Na hraně středu - 2. Kapitola

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Na hraně středu - 2. Kapitola

Příspěvek od Garth Devilman »

„Droidi mají tendence se vměšovat do společnosti na základě vnějšího zásahu svých stvořitelů...“ citoval B6-D7 nějakého myslitele.

Erik Sultimov se opřel o zábradlí a sledoval dění pod sebou. Droida poslouchal jen napůl ucha. Měl svůj úkol a toho se hodlal držet. Díky genetickému kódu u něj byl zpomalen proces stárnutí. Ve svých 67 letech vypadal na počínajícího třicátníka s pronikavým pohledem. Svým způsobem za to mohl děkovat imperiálnímu vědeckému týmu. Pokud by si měl udělat názor, tak vědci svou bezpáteřností budou olizovat boty kdekomu, hlavně když bude co zkoumat. Ale na jeho názor se nikdo neptal. To jediné co zadavatele zajímali byly výsledky.

Droid skončil svoji nudnou přednášku a přesunul svou pozornost k poslední části. Reklamy a suvenýry podporují turismus. Turismus podporuje ekonomiku. Ekonomika podporuje chuť mastit si kapsy. Jednoduché počty, které do jisté míry ovlivňují většinu zaměstnání. Erik si netroufal hádat, nakolik je tato teorie relevantní. Zabít komisaře, však bylo primárním cílem. Bylo v jeho nejlepším zájmu splnit zadaný úkol bez zbytečných otázek a s potřebnou precizností. Samotný akt se nejevil jako obzvláště složitý. Oba cíle měli společně vycházet z restaurace. Někdo by to považoval za projev místy až poetického souznění. V Senátu tyto obvyklé aférky znamenaly buďto kariérní postup nebo pád. V každém případě jde o mediální sousto a něčím se titulní strany plnit musí.

...Zabracká žena a člověk...

Ze své současné pozice měl na restauraci ideální výhled. Sniperská puška byla dobře postavena coby replika pro výstavu zbraní naproti restauraci. Investice se vyplatila. Cena 59 000 kreditů se zdála být zanedbatelnou v porovnání s cenou 450 000 a pocitu dobře vykonané práce. Večeře se měla odehrávat právě teď podle kontaktu za dvacet minut měli oba cíle spolu společně vycházet ven. Sultimov si byl jistý, že informace je spolehlivá. Pokud šlo o tento druh práce, vždy byla...



„Si děláš srandu, restaurace?“

„Nechci ztratit kouzlo.“


Derek a Walter se usadili u stolu ozdobeného bílou růží. Prvně jmenovaný již byl natolik otrlý, aby se již raději zbytečně nevyptával a jeho protějšek se očividně nejal ani nic vysvětlovat. Místo toho pečlivě sledoval okolí, zvláště pak stůl po pravé straně.

„Co si dáš, víno?“zeptal bývalý Patron se aniž by uhnul pohledem od objektu zájmu.
Keyen se místo odpovědi podíval tím směrem. Zabracká žena a muž právě pojídali nějakou hodně draze vypadající rybu. Thran odvrátil pohled a pokývl na servírku, načež objednal dva teplé čaje. Jakmile byla objednávka stvrzena a pohledný objekt zájmu většiny nezadaných chlípníků zmizel z dohledu, padla z Keyenových úst otázka:

„Callironzzi a Fella, věděl jsi to že jo?“
b]„To, že komisaři mají i jiný život, než ten komisařský nebo to, že komisařka nosí podvazky?“[/b] Než mohl Derek jakkoli reagovat, objevila se servírka se dvěma šálky a konvicí.

„Nejsme v bordelu!“ zašeptal Thranův společník rudý až za ušima, když je servírka konečně opustila.
„Vtom se právě pleteš, jsme v nóbl bordelu.“ odpověděl tázaný a nevzrušeně upil ze svého šálku.

„Nesnáším, když mě školíš jak přerostlého ptako-ještěra.“ Derek zavrtěl nevrle hlavou.

„Jsme na Coruscantu,“ Walter stále udržoval konverzační tón, jakoby mluvil o počasí. „V epicentru podrazů narážek, svárů, nesvárů, a to nás vede k otázce: Proč si komisařka na drahou večeři vezme k šatům podvazky?“

Derek se pomalu ztrácel ve víru přítelových myšlenek a Thran si to jako vždy užíval. Natáhl se po svém šálku, ale Walter se z ničeho nic začal zvedat ze židle. Derek brzy pochopil proč. Oba dva komisaři platili útratu. Rovněž zaznamenal drobné pokývnutí servírky.

„Otevřený účet?“ otázka to byla bezpředmětná, spíše šlo o jakýsi smluvený signál.
Bylo slyšet Waltera jak se snaží sjednat si u páru pozornost, ovšem jediné čeho docílil byla jen jejich spěšná reakce v podobě zrychlené chůze. O pár okamžiků později bylo slyšet zvuk v podobě zabzučení můry. Ve stejném okamžiku prolétlo lokálem sprosté slovo a následně se strhla panika.



Sultimov spokojeně odhalil svůj bílý chrup. Pomocí speciálního hardwaru, mohl sledovat situaci pod ním. Plán vyšel do puntíku. Přítomnost Waltera Thrana situaci neztěžovala, spíše naopak.

Bezpečnostní složky dorazí v horizontu pěti minut, než zjistí co se stalo, nejméně dvě minuty, než zajistí oblast, pět minut.
Dostatečný čas na to zmizet. Ač neměl Sultimov sám nic proti Thranovi, moc dobře věděl o lidech, coby za jeho hlavu milerádi zaplatili obzvláště tučnou sumu.

…Někdy příště…
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“