Poslední přeživší- část první

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Poslední přeživší- část první

Příspěvekod DrenArgosan » 09.12.2011 18:55:37

Coruscant,19BBY

Nad Coruscantem právě zapadalo slunce a já meditoval ve své cele. Nic kromě nepříjemného ticha nenaznačovalo hroznou událost, která měla přijít. Právě jsem se vrátil ze své mise na Narr Shadda a tak jsem se rozhodl trochu se uklidnit a popřemýšlet o dalším průběhu války. Zrovna když jsem byl v největším transu tak jsem ucítil obrovský tlak na prsou. Obrovské narušení toku síly. Muselo se stát něco strašného. Vstal jsem, sebral jsem ze stolku světelný meč a rozhodl jsem se vydat za mistrem Windu pro radu. Došel jsem skoro ke dveřím když jsem zaslechl blastrové výstřely. Vykoukl jsem tedy ze dveří a viděl jsem asi pět klonovích vojáků jak prohledávájí cely a vraždí každého koho uvidí. Vzpoura klonů, pomyslel jsem si. "V tomto sektoru zbývá už jen tahle cela",řekl jeden z nich a ukázal směrem ke dveřím z nichž jsem vykukoval. Rychle jsem dveře úplně dovřel a utíkal jsem směrem k oknu. Otevřel jsem okno a pověsil jsem se za římsu. Právě včas pomyslel jsem si, když jeden z klonů vešel do mé cely."Čisto",zahlásil a odešel. Ještě dlouhou chvíly jsem zůstal takhle viset než jsem se odvážil vlézt zpět dovnitř. Přiložil jsem ucho na dveře a naslouchal jsem. Podle blasterovích výstřelů v dálce jsem usoudil, že klony se přesunuly dál. Naskytla se mi možnost k útěky. Vyšel jsem ven a vydal jsem se směrem do komunikačního centra varovat ostatní jedie. Procházel jsem chrámem a zjistil jsem, že je v troskách. Všude byly mrtvý padawané, dokonce i malí novicové. Tak počkat, zarazil jsem se při pohledu na jedno tělo. To nejsou rány od blasteru, to jsou rány od světelného meče. Proč,kdo mohl něco takového udělat. Nestačil jsem dojít ani do půly cesty ke komunikačnímu centru, když jsem viděl další jednotku klonů. Předtím jsem si je pořádně neprohlédl. Podle zbarvení usuzuji, že je to pětistáprvní. Mohlo jich být tak padesát. Tohle nikdy nemůžu zvládnout, možná by bylo lepší varovat kancléře a senát a ti pak kontaktují jedie. Rychle jsem se tedy vrátil k východu který jsem minul. Sakra, hlídají i východy. Jediná cesta ven je starými obslužnými tunely.Jsou v nich sice kabely, ale člověk tak malého vzrůstu jako já se jimi protáhne. Pomalu ale jistě jsem se dostával do nižších pater chrámu. Právě když jsem už nedoufal že se tam někdy dostanu jsem na vzdáleném konci chodby uviděl vchod do technického zázemí. Ještě jako Novicové jsme se chodívaly potají hrát sabbac. Když nás nachytal mistr Yoda ten nám dal. Jo chudák mistr Yoda kde tomu je konec. Vešel jsem tedy do strojovny. Ihned jak jsem otevřel dveře si mě všimly dva kloni co to tu hlídali. Neotálel jsem a tasil jsem meč. Během dvou sekund ležely mrtví na zemi. Teď musím spěchat. Jestli se ti dva nenahlásí vyvolá to povyk a za chvíly jich budu mít v patách mnohem víc. Rychle jsem vyřizl otvor obrovského krytu kabeláže a vtěsnal jsem se dovnitř. Nic moc pohodlný, ale v týhle situaci není člověk zrovna vybíravej. Plazij jsem se tedy směrem ven. Do stok Coruscantu. Plazil jsem se dost dlouhou dobu na to abych byl už z chrámu venku. Chvíly jsem počkal a pak jsem světelným mečem udělal díru do stěny tunelu. Vylezl jsem ven a zjistil jsem, že jsem v kanalizaci. Kousek ode mně byl žebřík vedoucí nahoru. Vylezl jsem tedy po něm ocitl jsem se na povrchu Corucantu. Asi kilometr ode mě jsem viděl stoupat dým. Vypadá to, že chrám hoří. Mé špinavé Jedijské oblečení by mohlo přivolat pozornost. Kousek ode mně byl nějaký muž. Nějaký bohatý cizinec pomyslel jsem si a vydal jsem se směrem k němu. Nabídl jsem mu svou kartu na které mám 2500 kreditů za jeho oblečení. Asi my nerozuměl a tak jsem mu to naznačil. Chvíly váhal, ale po chvíly s menčí pomocí síly jsem ho přesvědčil. V postraní uličce jsem se převlékl a světelný meč jsem si schoval do boty. Musím zjistit co se stalo. Jdu po ulici směrem k senátní budově, když si všimnu jak všichni lidé vzhlížejí vzhůru. Zastavil jsem se podíval jsem se na co se dívají.Na informační tabuly právě běžel přenos ze snátu. Podle toho co jsem slyšel se Jediové postavily proti Republice a Kancléři. Dále jsem se dozvěděl, že kancléř reformuje republiku na první galaktické impérium. Vypadá to, že každý jedi byl prohlášen za zrádce.
Musím odtud zmizet. Hned. Co nejrychleji jsem se vydal směrem ke kosmodromu. Bylo tam pár lehkých frachťáků a dvě stíhačky jediu. Do jedné jsem nastoupil, nastartoval a odletěl jsem směrem na oběžnou dráhu. Uf hyperprostorové prstence byly ještě na svám místě. Zasunul jsem svou loď do jednoho z nich a nastavil kurz směr Corellia.
Po nekonečných hodinách v hyperprostoru jsem konečně dorazil na orbitu Correlie. Jen co jsem vystoupil z hyperprostoru objevil se republikový nyní již imperiální křižník. "Tady křižník Venator 2", ozvalo se z intercomu,"Ihned vypněte motory a připravte se na nalodění". Sakra co teď, co budu dělat. Nemůžu útočit stíhačkou na hvězdný destruktor. Zacítil jsem škubnutí jak mě začal táhnout jak mě začal táhnout vlečný paprsek.Vytáhl jsem z boty světelný meč a připravil jsem se na boj. Moje loď pomalu vplouvala do doku. Uvnitř doku na mě čekala jednotka klonů.Má loď pomalu dosedla. Klony obklíčily mou loď. Mám jedinou šanci. Proskočil jsem skrz kokpit a dopadl jsem mezi klony. Už ve vzduchu jsem aktivoval světelný meč a po dopadu jsem začal šermovat jako o život. Svou myslí jsem se dotkl jejich a vzbudil jsem v nich strach. Poté padaly na zem jeden za druhým. Během slabé čtvrt hodinky bojů jsem celý hangár vyčistil. Po dopadu posledního klonu na zem jsem se vydal na cestu k hlavnímu generátoru. Můj cíl byl jasný zničit jádro lodi a uniknout v únikovém modulu. Došel jsem k prvním dveřím a zjisti jsem, že jsou blokovány. Použil jsem tedy svůj světelný meč. Hned za dveřmi čekal petičlená hlídka. Dva jsem odhodil, dva zabil mečem a jeden stačil vystřelit. Byl jsem nepřipraven a dostal jsem zásah do ruky. Rychle jsem po něm hodil mečem a zabil jsem ho. Jednomu z omráčených jsem sebral brnění. Vzal jsem do ruky jeho zbraň a vydal jsem se na cestu. Má cesta probíhal podle plánu, až do chvíle než jsem se dostal ke generátoru. U generátoru byly dva technici. Vypadá to že něco opravují. Jeden z nich na mě pohlédl. "C-3226 co tu děláš?",řekl. Nevěděl jsem co odpovědět. Měli daleko jiný hlas. Já neměl hlas jako klon. Napadlo mě jediné. Sáhl jsem po síle a oba dva jsem mrštil směrem k jádru lodi. Stalo se něco neuvěřitelného. Tělo těchto dvou klonů zasáhla reaktor a loď začal ztrácet výkon. Na lodi nastal zmatek. Co nejrychleji jsem utíkal směrem k záchraným modulům. Vypadá to že jsem k ním doběhl jako první. Rychle jsem do jednoho vlezl a odpálil jsem i ostatní.Začal jsem padat směrem dolů k planetě Corellia. Průzorem jsem viděl jak celá loď najednou zhasla. V tu chvíly vybuchl reaktor a zadní část lodi jakoby úplně zmizel. Zbytek lodi se řítil za mnou. Během pár vteřin kolem mě začaly padat trosky. Část lodi zasáhla můj modul a já se vychílil z kurzu. A tak jsem se bez možnosti jakéhokoliv zbrzdění pádu dopadl na tvrdý povrch Corellie.
Uživatelský avatar
DrenArgosan
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 13
Registrován: 01.12.2011 15:13:30

Zpět na StarWars příběhy a povídky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron