Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh třináctý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh třináctý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda třináctá - Skrytá rodina
Alex stál naproti Wayne Qantovi, oba holé ruce a chvilku na sebe soustředěně hleděli. Uprostřed mezi nimi byly tři míče a z dálky je pozorovala skupina younglingů a padawanů. Jako první se pohnul Wayne, uchopil první míč v Síle a mrštil jim Alexovi po hlavě. Ten udělal krok nazpět, sám uchytil míč v Síle, otočil se na patě, míč stále v držení pomocí Síly a vrhl jej zpět na Wayna, aby ještě rychle udeřil do druhého míče a na svého přítele tedy vyslal hned dva projektily. Wayne před sebe natáhl obě dvě ruce a míče zastavil těsně před sebou, pohledem zkontroloval poslední třetí míč, aby oba míče odpálil zpět k Alexovi. Letěly přímo na jeho hruď, těsně vedle sebe a zrychlovaly do doby, než přelétly nad posledním třetím míčem, který doposud stál na provizorní čáře. Jakmile ji překročily, tak je Alex uchopil, každý míč do jedné ruky, mírně je zpomaloval a vytáčel je v oblouku, aby půl metru před ním už oba letěly zpět na Wayna. Ten tento manévr předvídal a udeřil do třetího míče, který letěl přímo na Alexovo hruď. Alex se tím nenechal rozhodit a zakceleroval oba míče ve svém držení a uvolil je právě včas na to, aby se vymrštil do vzduchu v náznaku salta. Pozorovatelé by se mohli vsázet, že se snad na chvilku, hlavou dolů zády k soupeři zastavil, zatímco uchopil míč, kterému se vyhnul a při letu zpět už tento míč akceleroval na svůj hrudník, aby v poslední chvíli těsně uhnul a ještě mu přidal na rychlosti. Wayne už znovu brzdil první dva vrácené míče, aby je zastavil těsně před sebou a chystal se je znova vrhnout přímo proti Alexovi, když do nich vrazil třetí míč a rozstřelil je přímo na Wayna. Wayne se svalil na zem, a když se vyškrábal zpět na nohy, tak už k němu dorazil Alex.
"Pěkná rána, zdá se, že jsi mě přerostl," usmál se Wayne a sportovně se Alexovi uklonil, který mu to opáčil.
"Ještě můžeme vyzkoušet variantu s pěti míči, případně tu na jezeře," usmíval se Alex, když si vybavil další varianty hry, která zároveň procvičovala telekinezi. Informace o této hře našel v holocronu, který ve chvílích volna studoval. Než mu však mohl Wayne odpovědět, tak se Alex otočil k přicházejícímu mistru Yodovi.
"Mistře Yodo, co vás sem přivádí ?" usmál se Alex na svého již bývalého mistra a věnoval mu zdvořilou úklonu, kterou mu malý mistr opětoval.
"Ve věci tréninku přišel jsem. Že neobvyklý trénink hodil by se ti, v Síle jsem vytušil. Tento sice účelným je, jiné dovednosti však rozvinout potřebuješ," promluvil mistr Yoda, jako by stále byli mistr a padawan. Alex se zamyslel nad tím, co mu bylo právě řečeno a nechal po chvíli rozvinout tichou atmosféru.
"O jaký trénink by se mělo jednat, mistře ?" zeptal se nakonec Alex a čekal na odpověď.
"Na Kamparas letět bys měl, mistryně Yaddle několik lekcí dá ti. Že neobvyklá žádost tato je, vědom si jsem. Však věřím, že přání mistra svého bývalého vyhovíš," odvětil mistr Yoda a osvětlil něco více, přesto nechal mnohé nevyřčené. Alex se však pousmál a poslal pohled Waynovým směrem, že dnes již skončili.
"Jistě mistře, pokud vám to napověděla Síla, tak je nezbytné, abych následoval jejího vedení, jak se na rytíře Jedi sluší," pokýval souhlasně hlavou Alex a gestem se rozloučil s Waynem, k němuž se už seběhlo několik padawanů a ptali se ho hru, kterou právě mohli sledovat. Alex mezitím vyrazil po boku mistra Yody, aby si vyslechl několik informací o Kamparasu a mistryni Yaddle.

Alex následoval mistryni Yaddle, která byla snad ještě o něco menší než mistr Yoda, hlubokým lesem Kamparasu a pomalu začal cítit důvod, proč ho sem vedla.
"Temná strana," vydechl pouze Alex a malá mistryně pokývala, aniž by se zastavovala, nebo otáčela. Alex doposud přesně nevěděl, na jaký druh speciálního tréninku ho mistr Yoda vyslal, ale teď už si byl jistý, s čím bude spojen. Dále už nic neříkal a kráčel ve stopách mistryně Yaddle ještě dobrou půl hodinu, než dorazili k jezeru, z něhož temná strana jenom sálala. Postihovalo to vše okolo, rostliny byly ochablé, ne-li již suché, tráva zde prakticky nerostla a vzduchem se táhl pach hniloby. Yaddle se zastavila a Jordi věděl, že tu přítomnost temné strany vnímala odlišněji než on sám. Bylo to dáno něčím, co bylo vlastní jenom Linxům, fenomén, který doposud neměl jednoznačné vysvětlení. Jednalo se o jejich netečnost vůči temné straně a tedy i s tím spjatá vysoká odolnost. Alex o tom věděl ze svého holocronu a tušil, že právě tohle je důvod toho, proč jsou zde.
"Proč sem přišli jsme, tušíš ?" zeptala se Alexe a zároveň se na něj otočila
Yaddle a zkoumavě si jej prohlížela.
"Týká se to techniky proti temné straně, že ?" odvětil Alex a zhluboka se nadechl, aby viděl, jak Yaddle jasně přikývla.
"Pravdu máš. Světlo Síly nazývá se. Stranu temnou z míst vypudit s pomocí její lze. Náročnou však jest," potvrdila Yaddle Alexovo odpověď a našla si vhodné místo, aby se na něm posadila. Alex následoval jejího příkladu a usadil se vedle ní do meditativní pozice.
"Nebezpečná tato technika je, neb temnoty dotknout se musíš. Do stavu blízkému meditaci se uveď a k temnotě natáhni se. Když zpětně k tobě vztáhne, světlem svým obejmi ji a uvězni ji. Objekt v dosahu tvém nalezni poté a temnotu v něm světlem svým uvězni. Začni pouze malým a vzpomeň, že pod neustálým dozorem objetí své držet musíš," začala Yaddle vykládat postup pro ovládnutí této techniky a Alex postupně následoval jejího výkladu, bod po bodě. Nečekal, že uspěje na první pokus, ale byl připraven to opakovat do té doby, než se mu povede, alespoň titěrnou část temnoty uvěznit pomocí svého světla. Mistr Yoda totiž do Alexe vložil důvěru, že tuto techniku ovládne a Alex jej rozhodně nehodlal zklamat.

Alex si prohlížel malou, ale hezky uspořádanou zahradu, která se v jistých aspektech více než vyrovnala té, kterou tak často navštěvoval V Chrámu na Coruscantu. Hledal si nějaké hezké místo pro meditace a dočerpání energie, protože teprve včera přiletěl a dnes celé dopoledne věnoval výcviku s mistryní Yaddle. Konečně našel jedno hezké místo ve stínu většího stromu, odkud byl i hezký výhled na nedaleký kaňon a mohl si pokleknout do meditačního sedu. S hlubokým výdechem se konečně pohodlně usadil, zavřel oči a nejprve uklidnil svůj tep a dech, než se mohl začít hlouběji nořit do meditace. Tok Síly v okolních bytostech, rostlinách a neživých předmětech mu najednou přišel mnohem znatelnější a vnímal jej stále více a více. Pocítil v nedaleké rostlině jak ji ovívá vítr a postupně zaklání níže, pocítil zvědavost veverky žijící ve stromě, pod nímž se usídlil a pocítil i něco podezřele známého. Tato známost jej zaujala a upřel k ní svou pozornost. Usměrnil vnímání své meditace právě k tomu bodu, aby to mohl vnímat jasněji a přesněji. Postupně se vykreslovaly jeho obrysy, jeho jádro a Alex si uvědomil, že se jedná o živou osobu, lidského jedince, který je ve stejném tréninkovém centru, jako nyní on. Přerušil svou meditaci a zapamatoval si zhruba pozici, kam se musí dostat. Vyrazil ze své pozice hlouběji do centra, míjel mnohé studenty a jejich mentory, údržbářský personál, prošel mnohými dveřmi, než se konečně objevil v místnosti, kde se měl podle jeho předpokladů nacházet on. Že se jednalo o jeho, to rozpoznal už během meditace, ale ani mu to automaticky nedalo odpověď o koho se jedná. V tréninkové hale totiž byli hned čtyři muži a dvě dívky a všichni procvičovali boj se světelným mečem. Alex si je všechny prohlédl a ke každému z nich se lehce natáhnul v Síle. Dva se otočili, ale jeho pohled zaujal ostrý až mrzutý výraz toho vpravo, který držel oranžovou čepel světelného, měl krátké rozcuchané hnědé vlasy a na levé ruce měl podivný náramek. Jeho nepozornost ho stála tento tréninkový souboj a než se z úderu vzpamatoval, tak už k němu Alex kráčel.
"Ti teda děkuju, kvůli tobě jsem prohrál," zasyčel dost nevraživě, což Alexe poněkud překvapilo. Svými pocity a odezvou v Síle si však byl jistý.
"Omlouvám se, ale mám důvod. Alex Linx, rytíř Jedi," pousmál se Alex, napřáhl v přátelském gestu ruku a sledoval jak mu ji jeho soupeř nejistě tiskne.

Alex seděl na okraji fontány a znova si prohlédnul mladíka před sebou, který mohl být o nějakých pět let mladší, než on sám. Ten se sice netvářil příliš nadšeně, že byl narušen jeho trénink, ale zřejmě i on vycítil, že je zde jakási podezřelá podobnost v Síle. Alexovi se představil jako Drago Alvis a o své minulosti pouze ví, že byl vyhledán Jediskými hledači, jeho rodiče s tím svolili a od té doby je zde, na Kamparasu.
"Hmm, takže, Drago, nic o svém původu nejspíš nevíš, že ?" zeptal se Alex a Drago se zatvářil notně otráveným výrazem.
"Ne, už jsem to řekl předtím. Jsem tu třináct let a jediné co o svých rodičích vím je, že se jmenovali Alvisovi, toť vše," odvětil nevraživě Drago, jakoby tohle všechno byla ohromná ztráta času, za kterou to opravdu považoval. Ne však jeho protějšek, k němuž se dle pravidel, jež mu do hlavy vtloukal jeho woostoidský mistr, musel chovat slušně, protože se už jednalo o rytíře Jedi.
"Míváš někdy nějaké vize nebo třeba opakující se sny ?" pokračoval Alex v hledání vodítek, jež by mu pomohla rozlišit tuhle záhadu.
"Vize jsem ještě neměl ... a sny, sny mívám jen občas," znejistěl Drago, když měl odpovědět na další otázku a Alex zbystřil.
"Co tě na těch snech děsí ?" přešel Alex k útočnějšímu stylu tázání a Drago mu věnoval ostrý pohled. Zvažoval, zda-li by prostě odmítl odpovědět, ale podvědomě tušil, že rytíř před ním k něčemu směřuje. Místy mu připomínal některé praktiky mistryně Yaddle.
"... ty osoby, které se tam vyskytují. Nebojím se jich, ale toho, co by mohly dokázat," odvětil Drago, ale opět se tomu snažil do jisté míry vyhnout. Napadlo ho, že jeho mistr možná měl pravdu s tím, že mu dělá potíže jednat s neznámými lidmi.
"Co by mohly dokázat ? Nebo tušíš alespoň, co by ty osoby mohly být zač ?" zeptal se znova Alex a Drago se zhluboka nadechl. O tomhle s nikým nemluvil a ani se mu nechtělo začínat, ale měl pocit, že jinak tenhle rozhovor nikdy neskončí.
"Prostě obrovské množství bílejch šašků .." začal odpovídat, když ho Alex zastavil náznakem ruky.
"Kteří mají na sobě plátové brnění a valí se přes galaxii bez náznaku žádného značného odporu. Temnotu číhající v pozadí za těmito vojáky, kteří jsou nějakým způsobem jiní než jakákoliv jiná pěchota v historii galaxie," dokončil Alex Dragovu větu a ten se na něj překvapeně podíval.
"Vy jste telepat ?" zeptal se zaraženě Drago, ale Alex zavrtěl hlavou.
"Měl jsem podobnou vizi, když jsem si osvojoval krystal do svého meče. Ale kromě podobné vize toho máme společného více, profil nosu, ostrost obočí, profil brady. A jestli se nemýlím, tak tenhle holocron se aktivuje, když se ho dotkneš," začal vysvětlovat Alex a sundal si z krku přívěsek vzdáleně podobný šestihranu, který podal Dragovi. Ten se na Alexe váhavě podíval a nakonec jej převzal, aby brzy pocítil pulzování přívěsku ve dlani, který mu začal měnit barvy, než se objevil hologram postavy.
"Zdravím tě, Drago III. Linxi, jsem Jordi Linx, první z Linxů jenž vstoupil do Řádu Jedi. V budoucnu ti možná posloužím svými vědomostmi, ale nyní ještě nejsi připraven," promluvil hologram Jordiho Linxe a znova zhasnul, aby se holocron stal netečným jako, když ho Alex sundaval. Drago jej zaraženě vrátil zpátky Alexovi a pohledem plným nejistoty hledal nějakou odpověď.
"Tenhle holocron může aktivovat pouze někdo, kdo má v sobě krev Linxů a umí používat Sílu. S tím, že nesmíš být příliš vzdálený příbuzný. Tím jenom potvrdil moje tušení, Drago. My dva jsme totiž příbuzní," usmál se Alex, zatímco holocronový přívěsek pečlivě schoval na jeho původní místo. Drago jenom suše polkl a pořádně se na Alexe podíval, aby připustil, že nějaká podoba tam opravdu je.

Místnost určená pro zasedání Kamparaské rady nyní hostila dvě bytosti a jeden hologram. Hologram, přesněji jeho projektor, byl umístěn uprostřed kruhové místnosti, která měla po obvodu čtvrtinové výseče rozmístěna čtyři křesla sloužící zdejší radě. Na nich však nikdo neseděl, dvojice přítomných, rytíř Alex Linx a mistryně Yaddle, stála před hologramem mistra Yody.
"Hmm, další Linx tedy je," shrnul mistr Yoda dosavadní informace, které mu dvojice před ním sdělila.
"Ano mistře. Nechali jsme to potvrdit i průzkumem DNA a potvrdilo se to. Zdá se, že Drago je můj bratranec," přikývl Alex a mistr Yoda nasadil zadumanou tvář.
"Zajímavý objev, učinil jsi. Podezření nikdo jiný neměl," pokýval nakonec hlavou maličký mistr, jehož však hologram trochu zvětšil. Tento detail Alexovi neušel, ale bylo to vysvětleno jednoduše - hologram běžně lidi zmenšoval, ale u výšky mistra Yody to musel dorovnat do výšky prostoru, kam může zobrazovat.
"Jako typický Linx nechová se, proto podezřelý nebyl," přitakala mistryně Yaddle, pod jejíž nosem byl Drago prakticky ukrytý.
"Jestli skrývat se někdo umí, pak Linxové to jsou. Nic dalšího podnikat však nebudeme, neb mistra svého již Drago má. Jak oni k objevu tomuto staví se ?" usmál se mistr Yoda a Alex moc dobře věděl, kam tím směřuje.
"Mistr Shirri pobaven byl, ale překvapeně netvářil se. Nic měnit nechtějí však," odpověděla mistryně Yaddle a Yoda jenom souhlasně pokýval. Alex se zamyslel, jestli by spolu nemohli být nijak příbuzní, přece jenom z jejich rasy znal pouze je dva.
"Jestli mohu, ani jsem o žádné změny nežádal. Jenom jsem považoval za vhodné, aby jste byl informován, mistře. Drago chce dokončit svůj výcvik zde a zatím si hodlá ponechat i jméno Alvis, které považuji za jméno jeho matky, které nejspíš můj strýc přejal, aby jej nešlo hned tak poznat," vmísil se do rozhovoru obou mistrů Alex a Yoda si jej zkoumavě přeměřil.
"Po informacích nějakých, podívám se. Ve svém tréninku zatím pokračuj. Mistryně Yaddle pozitivně vyjádřila se k učení tvému," vytušil nevyslovenou otázku svého bývalého padawana mistr Yoda a sledoval úklonu obou svých protějšků, než se spojení přerušilo.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“