Pravdivá a(k)nékdota o jedné Akademii

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Pravdivá a(k)nékdota o jedné Akademii

Příspěvek od keny »

"Byla jednou jedna Akademie a nebo prostě kecám"...
Její zvláštnost byla v tom, že měla svýho kotelníka, kterej jim sem tam přišel přitopit. Měla celkem osobitej personál i včetně kotelníka. Ten měl do akademie svůj vlastní vstup, protože byl nejčernější ze všech.
A takhle na podzim se kotelníkovi jednou zdá, že to málo přitápí.
Kotel hučel naplno a tak se holt musel vydat do akademie na obhlídku radiátorů. Kotelna byla umístěna v naprosté separaci v suterénu, kde ani světla nebylo, aby zde nebloumal nikdo nepovolaný, ale i tak se kvítko našlo.
Kotelník vychází ze dveří kotelny a hned po pár krocích naráží do něčeho, co je přitahováno zdejší temnotou. Kotelník hned ví a zvolá.
"Hruškovice, tak odsud chládek vane"...
A hruškovice začne bublat.
"Vklidu hruškovičko, jen ať seš pěkně chladná"... pokračuje kotelník.
Hruškovice dále bublá a ve svém brblání pokračovati zamýšlí.
"Nedáváš mi jinou možnost"... praví kotelník a přihne si.
Neuvěřitelná slast opájí jeho, načež gurmánsky s vytřeštěnýma očima řekne.
"Tohle by měl ochutnat ještě někdo další"...
Uzme hruškovici dočasně za svou, vydají se tak oba dále chodbou ke schodišti.

Kotelník stojíc na vrcholku schodiště pozoruje s vytřeštěnýma očima, vybaven uzmutou hruškovicí, při vchodu stojícího Tukana, jak si hezky lustruje všechny příchozí. Jenže jak ho přivolat.
Kotelník se nemusí ani moc snažit, jelikož bublající hruškovice vábí sama o sobě a tak tukan sedá záhy na lep.
Napůl světlo napůl tma, tukan dává na červa. S vytřeštěnýma očima pak řiká.
"Tohle musí ochutnat ještě někdo další"...
Kotelník na to ale.
"Prvně však, musíme do druhé nohy dat"...
Pak se všichni tři vydávají, na radu tukana, zadními chodbami do kanceláře nejvyššího v nejvyšších patrech.

Naleznou ho ve své pracovně a není to nikdo jiný, než Jordi. Ten, vidíce kotelníka ve svých posvátných komnatách, je pravda mírně rozhořčen, ale tukanova přítomnost naznačuje, že se děco děje a tak se zeptá.
Kotelník neváhá a s vytřeštěným výrazem postaví hruškovici na jeho pracovní stůl a tím definitivně ukončí jeho rozpravu s nehynoucími fanoušky. Okázale pohlédne na bublající hruškovici a tázavým tónem hlesne.
"To je co"..?
Kotelník na to však.
"Nic, co bys neměl rád"...
"Každopádně bys to měl ochutnat"...
Nedůvěra v Jordim je, tukan na to pak, že Jordi ještě neví, ale lepší hrušky není. Na to Jordi náhle napije se z lahve.
"Hrušku já mám tuze rád"... přede si Jordi.
Tukan na něj, a co dál..?
Kotelník se chopí slova.
"Na hrušku platí jenom radikální řešení"...
"Dneska prostě neodejdem, dokud ju nevypijem"...
A Jordi na to.
"Nejlepší obrana je útok"...
Pro ten den byla výuka přerušena a všechen personál svolán do jídelny.

V jídelně jsme se sešli opravdu všichni i Harry, to asi ještě nevěděl, o co půjde. Jordi předstoupil a pravil cosi o pozůstalosti předků. Kotelník přitom položil lahev na stůl a jal se slova.
"Cesta je jasná, až na dno"...
"Už jsme z ní pili, ale vůbec neubylo, zřejmě je v dobré kondici"...
Jako první tasili zbraň Mandal s Xavem, udatní to bojovníci a vždy připraveni. Dokonce i Harry se přidal a všechny poznámky rázně ukončil větou.
"Měl jsem bůček od Hermiony a ten to udrží"...
Nekecal, držel, jak hluchej dveře. Počalo se tedy s rituálním obětováním bublající hruškovice.

Prvních pár kol, jakoby z hrušky neubývalo, bojovala statečně. Však po několika minutách soustavného rituálního konzumování, bylo zvolené tempo nad její síly. Asi v půli hrušky kotelník spokojeně prohlásil.
"Čím míň jí je, tím víc buble"...
"A čím víc buble, tím je lepší"...
Minuty ubýhaly a z hruškovice zbylo každýmu na posledního panáka. Zkoncentrovaná zloba a nenávist hrušky zapříčinila derivaci jejího obsahu na metylalkohol a všechny učastníky rituálu tak nejen oslepila, ale následně i usmrtila.
Všichni pak byli in memomoriam prohlášeni za hrdiny, neb se postavili prazákladu všech hrušek, samotné a obávané hruškovici a celou ji zkonzumovali.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“