Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh desátý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, Alex Linx - Příběh desátý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda desátá - Odkaz Rytířů z Linxu
(součástí série Little green teacher)

Alex si vzal na sebe jedno z novějších rouch, které měl k dispozici, i když se vzhledově nijak výrazně neliší od jeho ostatních. Ale už jenom samotný pocit z jakési větší čistoty hrál drobný vliv v jeho podvědomí, před tím, co jej dnes čekalo. Trpělivě stál před místností, kam byl poslán, než dorazí jeho mistr. Necítil se nervózně a nepovažoval to za nic výjimečného, ne v porovnání s úkoly, které se svým mistrem plnil při cestách galaxií. Drobná nervozita tu možná opravdu byla, vždyť se přece jednalo o rytířské zkoušky, ale pokud mistr Yoda věřil, že to Alex zvládne, tak Alex neměl důvod o tom pochybovat. Jeho zamyšlení a soustředění náhle začal narušovat klapot malé dřevěné hůlky, jehož ozvěna se začala zvyšovat a být každým momentem znatelnější. Ke svému mistrovi se Alex natočil až, když byl těsně u něj a uklonil se mu stejně hluboce a vznešeně jako vždy.
"Zdravím vás mistře," pronesl Alex, když se narovnal a s vyrovnaným pohledem hleděl na svého mistra.
"Soustředění a vyrovnanost z tebe cítím, dobře, dobře to je," odpověděl svým klasickým zpřeházeným slovosledem mistr Yoda a Alex se jenom lehce ušklíbl. Mistr Yoda pomalu vykročil kupředu a Alex s ním bez potíží srovnal krok, svého mistra už výškově přerostl dvakrát.
"Dnešní zkouška v mnohém odlišná od našich cest jest. Po celou dobu soustředěn musíš být, neb chyba jediná, chybou poslední stát se může. Však na Sílu, když spolehneš se, tak cíle zkoušky bez potíží dosáhneš," začal pronášet mistr Yoda, zatímco s Alexem kráčel k místnosti, kde vše začne. K místnosti jíž musel projít téměř každý Rytíř Jedi v Řádu, s výjimkou těch, jimž byly jednotlivé části zkoušek uznány z prokázaných praktických činností. Alex se k tomu ale nechtěl uchýlit, byť mistr Yoda navrhoval, aby nemusel podstupovat zkoušku schopností či odvahy, jež dle jeho slov Alex již několikrát prokázal. Mistr Yoda se nyní zastavil před zdánlivě stejnými dveřmi, jako jsou všechny ostatní v této chodbě.
"Zde cesta tvá započne, za dveřmi těmito. Poslední radu pro tebe mám ... ve chvíli, kdy cestu svou jasně neuvidíš, tak na Sílu spolehni se. Síla tvým průvodcem bude a k bezpečí a úspěšnému cíli, dovede tě," dodal ještě mistr Yoda, než naznačil, aby Alex vstoupil do místnosti za dveřmi.
"Děkuji vám za vše mistře a vím, že vás nezklamu," odpověděl mu Alex, lehce se uklonil a bez váhání vstoupil do místnosti.

Místnost vevnitř vypadala jako běžná studovna s hromadou míst pro younglingy. Alex došel k poslední řadě lavic, když si všiml osoby v místě, kde obvykle stojí vyučující. Cítil z ní velikou temnotu, zároveň však soustředěnost a jistotu, tedy první část jeho zkoušky bude onen neznámý. Alex se zastavil a trpělivě na něj hleděl, než se k němu tmavě modrý nautolan obrátil. Hleděl na Alexe propalujícím pohledem tmavěhnědorudých očí a zpoza černé kápě mu vykukovaly dva hlavové úponky a každý z nich nesl odlišné podélné černé tetování.
"Jsem Darth Utamos a se mnou skončí tvá cesta," pronesl arogantně Nautolan a v ruce se mu objevil světelný meč, jehož rukojeť byla delší, než bývá zvykem. I jeho celkový úchop byl širší a Alex hned věděl, že s takovýmto úchopem nebude soupeř schopen tak rychlých úderů - bude tedy bojovat údery silou.
"Jsem Alex Linx a nemůžu ti dovolit nadále setrvávat v Chrámu Jedi," odpověděl mu Alex a v jeho rukou se objevil světelný meč, který vzplál zlatavou barvou. Nemusel čekat dlouho na to, co se stane, protože Utamos proti němu téměř okamžitě vrhnul jednu z lavic pro studenty. Alex se jí vyhnul výskokem vzhůru, jen aby čelil další, před níž už uskočil do strany. Třetí lavici zastavil napřaženou rukou a s pomocí Síly. Vteřinku ji podržel před sebou, než ji vrhnul proti Utamosovi. Ten jí bez potíží odklonil stranou, jen aby se musel bránit Sai Alexe, který bez váhání přešel na svůj nejsilnější styl - Ataru. Utamos odstoupil, vykryl ránu a hned čelil další zleva a následně zprava. Aplikoval Soresu, jehož defenzivní vlastnosti mu nyní hodně pomohly a zastavil tak razantní Alexův útok, který nyní pokračoval bodnutím kupředu. Utamos provedl salto bokem a vedl horizontální úder na Alexe, který uskočil. Vzniklou mezeru chtěl Utamos vyplnit vržením další lavice, ale Alex ponořený do Ataru toho využil proti němu. Včas vyskočil a odrazil se od lavice k Utamosovi, aby ho napadl velice silným útokem, jehož sílu ještě navýšil protočením se ve své ose. Utamos sice zblokoval Alexovo čepel, ale ohromná síla útoku přenesená do jednoho úderu jej odhodila až k nejbližší zdi.
"Vzdej se a bude ti zajištěn spravedlivý soud," promluvil Alex s čepelí napřaženou Utamosovým směrem. Ten se zvedl na nohy a začal pomocí Síly tlačit Alexovým směrem. Alex opáčil stejnou mincí a pevně se zapřel, než i on pomocí Síly začal tlačit směrem ke svému soupeři.
"Spravedlnost od Jediů nikdy !" vykřiknul ještě Utamos, než přitlačil trochu více. Alex prudce uskočil bokem, aby jeho pozicí prolétla silná tlaková vlna, která strhla několik lavic za ním. Překulil se do stoje, aby si všiml na něj letící lavice. Ta jej strhla s sebou a zastavila se až o nejbližší zeď.
"To je vše ?" pochichtnul se Utamos, když polovinou lavice projela zlatavá čepel světelného meče a obě její části se rozletí do strany, jak jsou odhozené pomocí Síly. Utamos zvýší pozornost a prudce se ožene do levé strany, odkud přiletí jeden z kusů rozťaté lavice. Mečem jej odrazí mimo sebe, ale do zad dostane přímý zásah druhým kusem, který souběžně opsal oblouk po druhé straně. Kus lavice jej odmrští o pět metrů, ale díky rovnováze v Síle přistane na nohou. Zároveň však čelí dalšímu útoku od Alexe, který útočí shora na jeho levé rameno. Utamos přesune meč do obranné pozice, aby inkasoval zásah levým loktem Alexe, který mu následným úderem oddělí levou ruku od těla a z otočky dopadne stejně i Utamosova hlava, jež se žuchnutím dopadne na zem. Alex si mohutně oddechne, vypne svůj světelný meč a vyrazí ke dveřím, jež jsou na druhé straně těch, jimiž vstoupil. Jakmile se za ním zavřou, tak postava Utamose zmizí, stejně jako vybavení místnosti a zůstane pouze prázdný prostor.

Jakmile se zavřely dveře do další místnost, tak se všude okolo rozhostil nehorázný chlad, který teplotně šel hluboko pod bod mrazu. Alex si k sobě přitáhnul plášť více a vzpomněl si na techniku, kterou mu ukázal mistr Yoda při jejich pobytu na Ilumu. Po několika vteřinách už hustým sněžením kráčel kupředu, aby vstoupil do mlhy a z pocitu chladu se stalo nehorázné horko, stejně jako v místnosti se vyskytovalo obrovské množství kouře, který vytrvale štípal do očí a přinutil Alexe několikrát zakašlat. Alexe ovládnul náhlý pocit nemohoucnosti a jeho tělo se začalo vzpouzet. Únava ze souboje, rychlý přechod do zimy a ze zimy do velkého horka začaly činit své. Začal zhluboka oddechovat a klesnul do kolen, na čele se mu objevovaly kapky potu a kašlání zesilovalo.
"Ne, takhle ne, musím jít dál," namotivoval se Alex a stoupnul si, ponořil se do Síly a vykročil. Každým krokem mu bylo o něco lépe, dýchalo se mu snáze a tělo jej opět začínalo poslouchat. Technika byla podobná té, kterou se předtím uchránil chladu, ale byla obecnější a ne tak účinná, přesto to stačilo. Po chvilce dokráčel k dalším dveřím a chystal se k nim přiblížit, když se v koženém odhaleném úboru před něj postavila pohledná žena. Vše hezké však pro Alexe zmizelo, když postřehl pohled jejích očí, které měli v sobě to Sithské žluté zabarvení. Vše dokonala i aktivace světelné tyče a Alex věděl, že ho čeká další boj.

Sithka se nerozpakovala cokoliv pronést a rovnou zaútočila, ale Alex neměl s rychlou aktivací světelného meče potíž a první útok ze své pravé strany rychle odrazil. Už z tohoto útoku vytušil, že soupeřka je velice rychlá a agresivní, i když její síla útoku je zhruba na střední úrovni. Druhý útok následoval téměř okamžitě z druhé strany, ale Alex jenom prudce přemístil meč a provedl rychlý útok shora na hlavu soupeřky, čímž ji donutil ustoupit, jinak by totiž byla přepůlena její světelná tyč. Ale již během ústupu dozadu zaútočila zespoda, čímž přinutila ustoupit i Alexe. Další její útok byl veden šikmo shora doleva dolů, aby následoval další z opačné strany doprava dolů. Alex však už byl ponořený do stylu Soresu a oba útoky bez větší potíže odrazil, přesto jeho údery nebyly stoprocentní. Předchozí vlivy si tedy vyžadovaly svou daň. Díky dobré znalosti Soresu však mohl tento handicap Alex kompenzovat, což byl jeden z důvodů, proč tuto techniku kombinoval s Ataru. Útoky soupeřky neustávaly, střídaly strany, výšku, občas je prolínala bodnutí, ale Alex je trpělivě odrážel, vykrýval a nebál se ustupovat v kruhu. Pocit chladu byl ta tam, i protože se zapotil a zahřál se na teplotu, kdy si nemusel Sílou pomáhat od prochladnutí. Navíc se tělo rozhýbalo, vypařila se ztuhlost a Alexova koncentrace začala stoupat. Sithka stále vytrvale dorážela, ale soustředěný Alex jí nedovolil sebemenší možnost. Naopak si začal všímat drobných chybiček v jejím stylu boje a chystal se na svůj protiútok. Udělala krok kupředu a chystala se zaútočit bodnutím na hlavu - Alex ukročil o půl krok doleva, prudce udeřil světelným mečem na čepel, která jej měla bodnout, využil snahy soupeřky jej odrazit, aby zaútočil znova stejným způsobem, ale o trochu vedle, přesně do místa rukojeti, kterou přetnul vejpůl. Sithka měla narušenou rovnováhu a nemohla tedy provést nějaký další obranný manévr, což byl Alexův záměr a po přetnutí meče prudce táhnul čepelí meče šikmo vzhůru přímo přes hrudník soupeřky. Ta jenom vyjekla bolestí, než se svalila poražená k zemi. Alex si ověřil, že je po všem a prošel dveřmi, k nimiž se ho snažila nepustit, aby se octnul v poslední místnosti.

Zatímco předchozí dvě místnosti byly poměrně jasné a bylo téměř jisté, kde je východ, tak tato naopak ne. Byla v ní naprostá tma a Alex nemohl prakticky vidět dále jak metr před sebe, tedy alespoň do doby, než se deset metrů před ním objevila temná postava, kterou obklopovala podivná aura. Aura temnoty, jež byla Alexovi podezřele známá z něj vyloženě jenom sálala, stejně jako sebevědomý pohled žlutých očí, které prozrazovaly jeho přítomnost temné straně. Nijak se nesmažil skrývat svou tvář a tak velice brzy Alex rozpoznal její rysy a uvědomil si, že jsou až příliš podobné jeho.
"Překvapen ? Jsem více, než ty kdy dosáhneš, pokud se nepodvolíš skutečné cestě Síly," syknulo Alexovo temné já, ale ten proti němu jenom bez obav vykročil. Světelný meč nechával v klidu a bez potíží se blížil k sobě samému.
"Přece si nemyslíš, že mě můžeš porazit ?" pronesla výsměšně Alexova temné verze, ale on jí stále nepřikládal výrazný význam a bez obav kráčel až k ní. Jeho temné já vyrazilo náhle prudce proti němu s rudou čepelí. Provedlo náznak úderu na pravé rameno, aby pak na něj znova zaútočilo. Jenomže Alex tenhle útok moc dobře předvídal, pokrčením a krokem vpřed se protáhl pod rukou svého temného já, loktem udeřil do krku a levou rukou uchopil pravou ruku temného já, která svírala světelný meč, aby ve velké rychlosti udeřil do hrany ruky a odzbrojil ho. V další vteřině už to byl Alex, kdo svíral světelný meč a temné já před ním ustupovalo.
"Jak ? Znám přece všechny tvé pohyby, techniky, schopnosti ... " vykoktával ze sebe temný Alex, ale ten skutečný se jenom usmál.
"Temná strana ti zastřela úsudek, takže sis neuvědomil, že mi je jasné, co všechno víš. A proto jsem přesně věděl jak zaútočíš, v jaké formě a také jak proti tomu postoupit. Navíc, ty mě nemůžeš porazit - už proto, že má cesta je světlou stranou a nemám o tom pochyby, stejně jako se nebojím a nemám pochyb o tom, že bych z ní mohl sejít. A nyní mě omluv, čeká mě totiž mistr Yoda," pronesl Alex a vyrazil kupředu do míst, kde se začaly rýsovat dveře. Neohlížel se a i kdyby tak učinil, tak už by nic nespatřil, ani své temné já, ani jeho světelný meč, který zahodil, spatřil by pouze temnotu. Za dveřmi však nečekal mistr Yoda, ale mistryně Yaddle.
"Hmm, cesta tvá rychle proběhla, mě nyní následuj, neb poslední část nyní zbývá," pronesla bez známky jakéhokoliv hodnocení a vybídla Alexe, aby šel za ní. Ten už úspěšně potlačil veškeré známky únavy a ani jeho plášť nenesl žádné výrazné stopy až neviditelné stopy zaschlého potu, což byla jediná skutečná věc, které musel Alexův plášť čelit.

Mistryně Yaddle vedla Alexe Chrámem, až do Věže Klidu, kterou mlčky stoupali vzhůru do vyšších pater. Alex se na nic neptal, jenom tiše následoval mistryně a vnitřně se po právě zažitém dostával zpět na vrchol rovnováhy, z níž byl dosavadním složitým úskalím zkoušky narušen. V jednom z nejvrchnějších pater se zastaví a otevře dveře do temné místnosti, kam není nic vidět. Alex vstoupí dovnitř bez dalších otázek a po několika krocích se intuitivně zastaví. To už jsou dveře za ním opět zavřené a v místnosti je až nezvyklé ticho.
"My všichni jsme Jedi. Skrze nás mluví Síla. Skrze naše činy, se Síla sama prokazuje stejně jako vše, co je reálně. Dnes jsme zde proto, abychom potvrdili, co Síla prokázala," rozezvučí temnou místnost hlas, který Alex vystopuje zhruba někam před sebe. Nedělá mu potíže jej rozpoznat, protože ten hlas patří Oppo Rancisisovi, jednomu z členů Nejvyšší Rady. Jakmile dozní poslední z jeho slov, tak místnost rozzáří dvanáct světelných mečů rozličných barev. Alex pohledem pomalu přehlédne všechny přítomné a vyjma svého mistra, který stojí je na stupínku přímo před ním a jako jediný drží svůj meč skloněný k zemi, tu zahlédne i fialový meč mistra Windua, oranžový mistryně Yaddle, která byla Alexovi za zády a vlastně doplnila celý kruh. Nechyběla zde ani Depa Billaba, již zmíněný mistr Rancisis svírající zelenou čepel, mistr Koon s modrým mečem, mistr Piell se zelenou čepelí, mistr Poof s modrou čepelí, mistr Fisto se zelenou čepelí či mistr Choi s modrým mečem. Poslední dvě místa patřila Tarye Numme se žlutou čepelí, která si Alexe pamatuje už jako younglinga a Waynu Qantovi, který neskryl hrdý úsměv, když stejně jako ostatní vzhůru třímal svou azurovou čepel. Všechny bez potíží poznal, i když měli na sobě kapuce svých plášťů.
"Blíže přistup, padawane," vybídne Alexe ke kroku kupředu mistr Yoda, což je doprovázeno skloněním všech čepelí k zemi, zatímco mistr Yoda svůj meč pozdvihne. Alex neváhá dlouho a udělá několik kroků, než stane přímo před mistrem Yodou, kde po nepatrném náznaku svého mistra poklekne na pravé koleno a vzhlédne k němu.
"Alexi Linxi, jménem Nejvyšší Rady Řádu, z vůle Síle, tě tímto prohlašuji, Jedi," začne mistr Yoda odříkávat formuli a dá si záležet, aby je vyslovil v běžném slovosledu, což běžně nečiní. Alex si naplno vychutnává každé řečeno slovo, jejich jednotlivou intonaci a celkovou atmosféru, stejně jako pohyb meče mistra Yoda, který je nejprve přiložen nad Alexovo pravé rameno, poté obloučkem nad hlavou na levé, aby byl opět přiložen k pravému rameni.
"Rytířem Republiky," dokončí mistr Yoda onu jmenovací formuli a s posledním slovem, jemně odsekne Alexův padawanský cop, který dopadne na zem vedle něj.
"Pozvedni svůj meč Alexi Linxi, Rytíři Jedi. Nechť tě provází Síla," zakončí ceremonii znovu mistr Yoda formulí, kterou vyslovuje padawanův mistr, aby Alex povstal a zažehl svůj zlatý světelný meč čepelí vzhůru, jak právě učiní i mistr Yoda. To trvá dalších nádherných deset vteřin, než se místnost rozsvítí i normálními světly a meče všech pohasnou. Následují vzájemné úklony přítomných s Alexem jako forma blahopřání.
"Třeba teď poletíme na nějakou misi spolu," usměje se Wayne Qanto, když svou úklonou blahopřeje Alexovi a vytratí se, aby zde zůstal pouze Alex a mistr Yoda.
"Než k odpočinku svolím ti, něco předat ti chci," promluví už se svým typickým slovosledem a Alex mu věnuje plnou pozornost. Z kapsy u svého pláště vyloví mistr Yoda krystalový přívěsek, který je protkaný řadou různých symbolů a při hranách i spojů. Celkově je zploštělý a má tvar šestihranu s oblejšími částmi v horní a spodní části. V polovině své hloubky se rozšiřuje na maximum, aby se symetricky jemně zužoval jak do nejnižší, tak i nejvyšší hloubky. Tento přívěsek podá Alexovi, který jej trochu s váháním přijme.
"Co je to za přívěsek mistře ?" zeptá se překvapeně, protože tohle neočekával.
"Dědictví prvního Linxe, který chodbami Chrámu kráčel, přívěsek, jenž jsi si s sebou do Chrámu přinesl, holocron, jemuž Jordiho Srdce přezdívá a jež pouze Linx otevřít může. A nyní vracím ti jej, neb rozvahy a schopnosti, aby jsi učení jeho přijmout mohl, dosáhl jsi," pronese mistr Yoda a usměje se, zatímco Alex si převezme holocron v podobě přívěsku a uctivě se ukloní svému mistrovi.
"Děkuji, že jste o něj pečoval mistře, stejně jako vám děkuji za vše, co jste pro mě udělal a mohl jsem se tak stát Rytířem Jedi," ukloní se hluboce Alex a mistr Yoda mu úklonu opětuje, než společně vyrazí z místnosti Rytířství, kam se po nějakou dobu Alex nejspíše nevrátí.

Alex se v klidu usadil na lůžku svého pokoje a držel před sebou v ruce přívěsek, který obdržel od mistra Yody. Díval se na Jordiho srdce a snažil se zjistit, jakou má ve skutečnosti barvu, protože pokaždé když se na něj podíval, tak viděl jinou, právě nyní byla azurová. Nakonec samotný holocron položil do pravé dlaně a dlouze na něj hleděl, když ucítil pulzování jeho energie. Zadíval se na něj a barvy se mu nyní doslova střídaly před očima, než krystal začal zářit jasně stříbrnou barvou. Nad krystalem se objevila holografická postava, která mu v mnohém připomínala sama sebe, jenom byla podstatně starší a sálala z ní jistota a síla.
"Zdravím tě Alexi, jsem Jordi Linx, první Linx, jenž začal kráčet cestou světlé strany a jenž nás přivedl do Řádu Jedi. Budu ti sloužit jako průvodce znalostmi, jež jsme já a další tví předkové uložili do tohoto holocronu, budu ti vyprávět o historii, jíž jsme zažili a zaznamenali, budu ti radit, pokud budeš potřebovat, nyní mi pověz, co by sis přál vědět ?" promluví k němu holocronová verze Jordiho Linxe a upřeně sleduje jeho oči, jako by to byla skutečná osoba. Alex si ho chvilku prohlížel a schválně zkoušel holocron dát víc doprava nebo doleva, ale postava Jordiho jej pořád upřeně sledovala a po chvilce se dokonce usmála nad Alexovými pokusy.
"Zdravím tě ... Jordi. Netušil jsem, že je možné sestavit takový holocron. Myslím, tak ..." promluvil překvapený Alex, jenž stále nevěřil schopnostem technologie, kterou dřímal před sebou.
"Živý ? Ano, strávil jsem mnoho času a úsilí na tom, abych Jordiho Srdce vybrousil do této podoby. A abych zároveň nijak neomezil množství informací, jež může obsahovat. Pokud by jsi měl zájem, mohu tě zasvětit do konstrukce holocronů, ale je ti samozřejmě jasné, že takto komplexní holocron hned napoprvé nepostavíš," usměje se Jordi a sleduje zamítavý úsměv Alex, který už se začíná s funkčností holocronu sžívat.
"Ne, děkuji, alespoň teď určitě ne. Jenom jsem tě zkoumal, tedy holocron. Ale už se těším, až si tě budu moci poslechnout více, nyní mě čeká ještě mnoho povinností," odvětí Alex a přemýšlí, jak se holocron vypíná.
"To je v pořádku, každý čerstvý Jedi si musí projít graduační oslavou od svých přátel a spolužáků. Kdyby jsi mě hledal, tak stačí zaťukat, budu tady, provázej tě Síla, Alexi," ukloní se hologramová postavička Jordiho, ukáže rukou na holocron z něhož je promítána a zmizí v něm, aby holocron pojal tyrkysovou barvu.
"Úchvatné ... " vydechne jenom Alex a pověsí si Jordiho Srdce okolo krku, aby náhle pocítil jistotu toho, že není sám. Byl to ale příjemný pocit, pocit jako by měl někoho dalšího, kdo nad ním dohlíží. S tímto pocitem Alex vyrazil do jídelny, kde už na něj čekali jeho další přátelé z Řádu, kteří mu chtěli popřát k jeho rytířství.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“