Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýpátý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýpátý

Příspěvekod Jordi Linx » 25.10.2009 22:18:14

Epizoda dvacátápátá - Letec
(součástí série Onderonský exil)
Před domem v menší vesnici skryté v mnohých onderonských lesích se shromáždil houf lidí a všichni poněkud zmateně hleděli na to, co kdysi bylo generátorem energie. Respektive na místo, kde kdysi tento generátor energie stál, než byl ukraden.
"To je hrozné, zase další krádež, kdo to může jenom dělat ?" ozve se z davu mužských hlas a davem jenom zašumí. Nejedná se totiž o první podobnou krádež a i přes zvýšená bezpečností opatření u dveří a bran se ani tentokrát nepodařilo krádeži zabránit.
"S tím se musí něco dělat !" ozve se z davu jiný mužský hlas a i jeho ostatní podpoří povzbuzováním, protože většině lidí se myšlenka zloděje rozebírajícího si důležité části jejich vesnice příliš nelíbí.
"A co podle vás mám udělat ? Zvýšili jsme opevnění plotů, před dveřmi a u brány do vesnice je stráž. A nikdo se dovnitř tudy nedostal a nikdo z nás to taky být nemůže, protože všechny domy jsme prohledali. Takže, co mi řeknete teď ?" pronese rozčileně, ale stále jasným autoritativním hlasem starosta vesnice. Dav umlkne a nikdo se nemá k tomu, aby něco řekl.
"Ale nemůžeme se nechat pořád okrádat ! Za chvilku budeme mít problém tu přežít, jestli to takhle bude pokračovat !" ozve se zase někdo z davu a jako by tím do davu vlil novou energii, tak i ostatní se připojí. Starosta je zarazí hlasitým okřiknutím a vynutí si tak ticho.
"Nelíbí se mi to o nic víc, než vám, ale co mám podle vás dělat ?" zeptá se rázně starosta a dav zmlkne, dokud se z jeho hloubky neprodere Kallem, aby promluvil.
"A co takhle požádat o pomoc pana Linxe ? Třeba by na to mohl přijít, když je ... víte co starosto ?" navrhne Kallem a v davu to trochu zahučí, protože o poustevníku, jenž se vyjímečně ukáže ve městě pro nějaké zásoby se tu zásadně nemluví.
"Možná by nám mohl pomoci ... až sem dorazí příště pro zásoby, tak se ho zeptám, nikdo stejnak přesně neví, kde je jeho chatrč." pokývně souhlasně starosta a dá pokyn, aby se lidi začali rozcházet, protože už se tu nic víc řešit nebude.

Jordi následovaným svým neodlučným společníkem astromechanickým droidem T3-R4 vkročil do vesnice a už od jeho vstupu mu neušla neobvyklá pozornost místních. Zdaleka to nebylo poprvé, co sem zaskočil pro zásoby a místní jej většinou znali, ale tentokrát z nich cítil větší zájem. Lehce se dotknul Síly, aby zachytil pocity nejbližších a ke svému překvapení zaznamenával očekávání a naději. Rozhodl se to zatím nevnímat a zamířil do obchodu s potravinami, kde kromě místního prodejce byl jeden jediný muž, čistě náhodou starosta vesnice.
"Mistře Linxi, omlouvám se, že vás vyrušuji, ale chtěl jsem vás o něco požádat." zeptá se starosta a Jordi zvážní v obličeji, ale gestem vybídne starostu ať mluví dál.
"V naší vesnici se objevila série krádeží, které si nikdo nedovede vysvětlit a mysleli jsme, že by jste nám mohl pomoct to vyřešit, když ... víte, co myslím ?" zeptá se starosta a snaží se nahlas nezmínit schopnost užívat Sílu.
"Mohu používat Sílu ? Stejnak tu není nikdo mimo vesnici, tak nevidím důvod to neříct rovnou. A mohl bych se na to podívat, co je na těch krádežích tak zvláštního, že nejste schopni nalézt jedinou kloudnou stopu ?" odpoví přímo Jordi a nenechá se vyvést z míry. Zároveň však vybídne k některým informacím, jež bude při svém šetření, k němuž právě přikývnul potřebovat.
"Jedná se o důležité věci pro naši vesnici, které nebývají příliš levné. A i když jsme nasadili stráže před objektem či domem, tak bylo zařízení vždy ukradeno, aniž by jsme cokoliv zjistili." pronese starosta a Jordi nasadí zamyšlený výraz, aby se nakonec otočil k prodejci.
"Zde jsou kredity, které by mělo stát moje zboží. Připravte mi ho prosím dle seznamu mého droida. Ukažte mi prosím místa činu a uvidím na co přijdu." rozhodne nakonec Jordi, aby vybídnul starostu k cestě ven. Teethree něco namítavě zatrylkuje, ale Jordiho rozhodný pohled mu dá jasně najevo, že nyní se o tom nehodlá dohadovat.

Brány plotu byli hlídány zvenku a tak si nikdo nepřipouštěl možnost toho, že by se někdo dostal dozadu do dvorku, kde právě běžel generátor energie. Stejně hloupé bezpečnostní opatření jako vždy. Přesně tyhle myšlenky se míhali hlavou zkušenému letci, jehož dva drexlové nyní téměř neslyšně přistáli na dvorku a on tak mohl seskočit ke generátoru a připravit vše k rychlému vzletu i se svou kořistí.
"Ne tak rychle. Nejsem si vědom, že by ti ten generátor patřil." ozve se pevný hlas odkudsi ze stínů a přesně do toho místa vystřelí blasterový výboj. Svůj cíl však nenalezne, protože k hučení generátoru se přidá hučení čepele světelného meče, jenž svou stříbrnou září oslní zdejší prostor a odhalí tak muže v kápi, který tu již nějakou dobu čekal. Zloděj však na nic nečekal a okamžitě naskočil na svého drexla, aby se vydal na útek. Světelný meč se mihnul vzduchem, ale drexla minul, ale ne už vodící lano, kterým byl do závěsu připoután druhý drexl, který nyní pomateně stál na zemi. Jordi však neváhal další vteřinu a rychle jej osedlal. Drexl se chvilku vzmáhal, ale jednoduchý dotek v Síle jej uklidnil a o další vteřiny později byl již ve vzduchu a vydal se do pronásledování svého soupeře. Jordiho odletu už přihlíželi i strážní, kteří vběhli dovnitř za výstřelem a nyní jim došlo, jak ke krádežím docházelo.

Jasnou noční oblohou rychle uháněli dva drexlové a ten zadní postupně dotahoval toho vpředu. Zvyklý létat s těžším nákladem se nyní odlehčen v rychlosti více než vyrovnal drexlovi, jenž na svém hřbetu nesl zloděje.
"Zastav a přistaň, nebo tě donutím !" vykřikne hlasitě Jordi a přidá trochu Síly, aby se pokusil soupeře ochromit. Výsledný efekt, je pouze částečný, ale i tak postačí, aby snížil vzdálenost mezi oběma drexly na rozdíl deseti metrů. Zloděj však znova začal střílet ze svého blasteru a Jordi měl co dělat, aby se nejenom vyhnul, ale také aby uklidnil svého drexla. Druhou salvu výstřelů, však už odrazí svým světelným mečem a klid v jeho mysli úspěšně přenáší i na drexla, jehož řídí. V Síle náhle zachytí závan blížících se větrných proudů a rozhodne se k útoku, nejprve trochu sníží výšku, aby při správném větru prudce a rychle stoupl vzhůru a přetočil drexla hlavou vzhůru. Toho využil, aby seskočil na prvního drexla, jedním švihem meče odzbrojil zloděje a pevnou ranou pěstí jej omráčil, aby převzal řízení. Druhého drexla nechal letět volnému osudu a prvního nasměroval zpět do vesnice, což mu s právě získanými zkušenostmi nečinilo sebemenší problém.

Noční oblohou se proháněl statný drexl a na jeho hřbetu se tyčila postava v kápi, jež za ním mohutně vlála. Drexl i muž spolu byli perfektně souznění a prokazovali to nádherným letem s mnohými variacemi, jímž dávali jednoznačně najevo, že tuto noc jsou pány oblohy oni dva. Oba kroužili oblohou s neuvěřitelnou elegancí a lehkostí, jako by k sobě patřili od malička, i když se poprvé setkali před necelou hodinou. Jenom několik málo jedinců by mohlo rozpoznat, že značnou část tohoto souznění je především dílo onoho muže, uživatele jenž s pomocí Síly vede drexla až k hranici jeho schopností a možností. Přesto však věděl, že to nebylo ovládání, ale spíše pobídnutí, vzájemná dohoda, kdy si oba vychutnávali tento značně akrobatický let. Po dalších patnácti minutách se drexl snesl k malé mýtině v jejímž středu stála chatrč. Zlehka dosednul a složil křídla, aby z jeho hřbetu muž elegantně seskočil a došel přímo před něj. Zde jej pohladil po hlavě a pokynul mu, aby se drexl, nyní již osamocený, vznesl zpět do nebe a odletěl do svého vlastního domova. Za muže mezitím dojel astromechanický droid a něco tázavě zatrylkoval.
"Ne, nebylo to nebezpečný. Pokud víš, jak se ke zvířeti správné přiblížit a pomocí Síly mu prokážeš své přátelské úmysly, tak to nikdy není nebezpečný. Teda pokud nenarazíš na nějakého, který je ovlivněný temnou stranou, nebo byl vytvořen pomocí temné strany." odpoví Jordi droidovi a ten něco znova zatrylkuje a Jordi se vesele pousměje. Droid znova něco zatrylkoval, zatímco se Jordi ještě ohlížel po mizícím drexlovi.
"To, že nemůžeš Sílu zachytit pomocí svých senzorů, neznamená, že neexistuje. Ale o tomhle už jsme se bavili, tak nevím, co se ti na tom pořád nezdá a pokud chceš, abych ti to znova dokázal, tak tě můžu zvedat do vzduchu, jak je libo. A co se tvého komentáře k výškám týká, tak to, že nerad lítám v lodích, neznamená, že nerad létám nebo mám strach z výšek. Kdybych se bál výšek, tak bych nemohl provozovat Ataru." odvětí Jordi a Teethree znova něco zatrylkuje, aby se z toho vyvinul docela dlouhý monolog, Jordi jenom zakroutí hlavou a zamíří do chatrče.
"Stroje se prostě mohou poškodit a často zničehonic, proto jim nedůvěřuju. Živí tvorové jsou oproti tomu spolehlivější a pokud je s nimi něco špatného, tak to poznáš předem. A ne, toho drexla si jako domácího mazlíčka brát nebudu, už přece jednoho mám ne ? Proč si jinak myslíš, že tu zůstáváš ?" zasměje se ještě Jordi než vejde do chatrče a nechá rozčileně trylkujícího Tethreeho venku.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6607
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Zpět na StarWars příběhy a povídky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron