Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýdruhý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátýdruhý

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda dvacátádruhá - Odhalení
Jordi se chystal vkročit do místnosti rady, když zpoza sebe vycítil přítomnost osoby, jíž by poznal i na míle daleko. Otočil se s úsměvem na tváři k přicházející Tess, která mu úsměv bez váhání opětovala.
"Taky předvolán k radě ?" zeptala se Tess, když k Jordimu přišla do vzdálenosti jednoho metru.
"Přesně tak. Možná nám dají další společnou misi, čemuž bych se po úspěchu té poslední ani nedivil." přikývne souhlasně Jordi a neodpustí si jedno lehké pohlazení Tess po vlasech a nežný úsměv. Tess si to pohlazení také vychutná, ale pak jemně odstrčí Jordiho ruku.
"Neměli bychom je nechat čekat a vybavovat se tady. Mluvit spolu můžeme i později přece." podotkne Tess a Jordi jenom pokrčí neutrálně rameny.
"Trpělivost je součástí každého Jedi a u mistrů by měla být obzvlášť." pousměje se šibalsky Jordi a Tess zakroutí hlavou a popošťouchne Jordiho kupředu, který se nakonec podvolí a vstoupí dovnitř.

Jordi i Tess se postavili s menší mezerou vedle sebe, před radu enklávy Jedi, kde nikdo nescházel. Předtím se jim samozřejmě uklonili v náznaku pozdravu, aby se jim jako odpovědi dostalo postupného přikývnutí od všech mistrů.
"Předvolali jsme vás kvůli velice důležité události, která se týká přímo vás obou a značně nás znepokojila." pronese jako první mistr Dorak a Jordi význačně pozdvihne obočí v naznačení svého zájmu.
"Oč se jedná mistři ?" zeptá se bez váhání Jordi, který si zachovává význačně klidný vzhled, zatímco Tess vypadá poněkoud překvapeně. Vnitřně však tuší o co přesně se jedná.
"Je to prosté, proslýchají se zvěsti, že mezi vámi dvěma došlo k vytvoření vzájemné náklonosti. Což jak jistě víte, je zakázáno. Nuže, co nám k tomu řeknete." pronese nepříjemným tónem mistr Vrook, který je tím značně proslulý. Tess se podívá na Jordiho, který ji gestem naznačí, že bude mluvit on.
"Nepopíráme, že k sobě máme vzájemné sympatie mistři, ale doposud nám to nebylo nikdy překážkou, možná spíše naopak. A ani mé meditace v Síle k této záležitosti mi neodhalili nic špatného, proto jsme to nepovažovali za překážku." odpoví plynule Jordi a mistr Vrook se zatváří ještě kyseleji než doposud a ani ostatní mistři nejsou Jordiho odpovědí nadšeni.
"Jste si plně vědomi pravidel řádu ?" zeptá se mistr Zhar, který si chtě být jistý před tím, než začne vynášet své názory.
"Ano mistři, jsme si vědomi, že náš vztah je v kolizi s tímto pravidlem. Pravidlo samo však není zcela jednoznačné a za formu náklonosti se dá nazvat i vztah mezi mistrem a padawanem." odpoví Jordi a i tentokrát připojí svůj komentář. Tess jenom souhlasně přikývne, protože ji nenapadá nic, čím by doplnila Jordiho odpověď.
"Nepříjemná situace toto je, zapeklitá. Žel postupný jasný je, jako už v případech mnohých." pronese možná trochu smutným hlasem mistr Vandar.
"Stejně jako mnohým i vám dáme možnost. Zpřetrhat svou náklonost na dobro, nebo bude odsouzeni k exilu. Tento druh náklonosti řád Jedi neuznává a i když jste oba schopní Jedi, nelze udělat výjimku. Proto je rozhodnutí na vás, poskytneme vám i trochu času, pokud by jste si to chtěli promyslet, ale odpověď nám musíte sdělit nejpozději dnes večer. Nyní můžete odejít." pronese mistr Dorak, ještě než stihne něco říci mistr Vrook, který by si určitě neodpustil trpkou poznámku. Jordi i Tess opustí místnost, aby však Jordiho zastavil hned za místností mistr Tokare.
"Jordi, chvíli věnuj mi. Zeptat chtěl jsem se, co k porušení pravidla vedlo tě ?" zeptá se ještě mistr Tokare, který sám od sebe nebyl úplně spokojený se vším, co bylo před chvílí řečeno v radě.
"Těžko říct mistře, přišlo to samo. Cítil jsem to, začalo to polibkem ... tehdy jsem si uvědomil, že to je proti pravidlům a přivolal si na pomoc Sílu doufajíc, že mi prozradí, jestli to je opravdu špatně. Ale ne, všechno bylo v pořádku a nic mi neříkalo, že to bylo špatné ... proto mistře. A nelituji toho, sice jsem Jedi, cítím se tak, ale vím také, že Tess miluju a jsem připravený nést za to následky." odpoví Jordi rozhodným tónem a mistr Tokare zachmuří tvář v hlubokém zamyšlení.
"Přesvedčení tvé neoblomné, rmoutí mě Jordi. Pokud však jistý jsi, nálehat nehodlám, neb smyslu nemělo by to. Přesto dotazu ještě mám, proč se mnou o tomto neporadil ses dříve ?" zeptá se ještě mistr Tokare a Jordi se trochu pousměje, když spatří otcovský výraz svého mistra.
"Byl by jste povinen to hlásit radě mistře. A navíc jste v radě. Možná by to bylo jiné, kdyby jste nebyl, ale ... věděl jsem, že kdyby se to prozradilo, tak by k tomu došlo, jenom jsem doufal, že by se snad mohlo potvrdit, že to není špatné." odpoví ještě Jordi a mistr Tokare pokývá souhlasně hlavou, aby poté Jordiho propustil, protože i on nyní doufal ... doufal, že Jordi pozmění své rozhodnutí, i když již věděl, že se tomu tak nestane.

Jordi konečně dorazí do místnosti dantooinské rady, i když to měl v plánu mnohem dříve, jenomže nejprve nemohl najít Tess, kterou stejnak nakonec nenašel. A poté jej ještě požádala o rychlou výpomoc Salla, tak rychlou, že to trvalo dvě hodiny, než se mu povedlo vyklouznout. Rozhodl se proto nyní sdělit své rozhodnutí radě, než konečně vyhledá Tess, aby se rozhodli, jak potom budou postupovat dále. Všichni členové rad byli již přítomni, protože toho během dneška měli k projednání ještě spoustu dalšího.
"Rytíř Linx, už jsme vás nějakou chvíli očekávali. Rytířka Aonni tu byla již před nějakou dobou." pronese mistr Dorak a Jordi si povšimne, že on i ostatní mistři se tváří lépe, než při jeho předchozím slyšení. Vyjímkou je mistr Vrook, který se tváří ... jako vždy.
"Byl jsem zdržen výpomocí kolegům, která se poněkud protáhla." omluví se Jordi a mistr Lestin pokyne a naznačí, že nyní promluví.
"Vzhledem k rozhodnutí rytířky Aonni odejít z řádu před tebou stále zůstává možnost zůstat. Samozřejmě s tím, že se vyhneš vytvoření dalších podobných nákloností." pronese mistr Lestin a naznačí tím, že by Jordiho rozhodnutí zůstat přijali a dokonce by jej nijak dále netrestali.
"Vědět možná by jsi měl, že rytířka Aonni odcestovala již." pronese ještě mistr Tokare a Jordi k němu nasměruje zaskočený pohled, protože tohle opravdu nečekal. Věděl, že rada jejich rozhodnutí nepřijme a nejspíš budou nuceni řád opustit, přesto věřil, že s Tess odletí spolu a možná časem řád Jedi pochopí, že to nebylo špatné. Jenže Tess se v této věci rozhodla za něj, moc dobře věděla, jak je hrdý na svůj post rytíře Jedi, moc dobře věděla, že vždy chtěl a pomáhal všem okolo sebe, a proto se pokusila rozhodnout za něj.
"Rytíři Linxi ? Jaké je tedy tvoje rozhodnutí ?" pronese ostrým tónem mistr Vrook, protože Jordi nějakou chvíli mlčel a nic neříkal. Nyní se hluboce nadechl, aby získal zpět svůj klid.
"Trvám si na svém mistři. Tudíž mi nezbývá jiné možnosti než odejít z řádu. Sami jste řekli, že pravidla jsou jasná, stejně jako trest za jejich porušení. Je tedy mou poslední povinností, jakožto rytíře Jedi, toto respektovat a následovat. Enklávu opustím s další odlétající lodí. Mrzí mě, že jsem vás zklamal mistři, ale stalo se a nebudu toho litovat, protože je to cesta, kterou pro mě Síla přichystala." pronese rozhodně Jordi, úctivě se ukloní a opustí místnosti rady.

Trochu se divil, že mu dovolili ponechat si jeho světelné meče, krystaly i jeho oděvy, možná to ale bylo takové gesto dobré vůle. Vděku za to, že pro řád a tedy i Republiku udělal něco dobrého. Pohlédl na přibližující se loď, loď která ho nejspíše navždy odveze z tohoto místa, kde strávil dlouhý kus svého života. Vybavil si své tréninky pod vedením mistra Tokareho, vybavil si místa, odkud pozoroval západy a východ slunce, vybavil si vodopád, kde tak rád meditoval. A vybavil si také Tess, která mu to vše nechtěla vzít, ale on to nemohl prostě a jednoduše akceptovat.
"Mnoho prožil jsi tu a že mnoho prožiješ, doufám." ozve se zpoza něho jemu tolik známý hlas mistra Tokareho.
"Mistře ? Rada mi zapoměla něco sdělit ?" otočí se k němu Jordi připravený odevzdat to málo, co měl ve svém vaku, který si bral s sebou. Mistr Tokare však zakroutil nesouhlasně hlavou a šťouchnul do Jordiho, jak to s oblibou dělával, když byl ještě jeho padawan.
"Rozloučit přišel jsem se. Štěstí popřát ti. A ... dárek předat ti." odpoví mistr Tokare a ze záhybu svého roucha vytáhne průzračně čistý krystal a podá jej Jordimu. Ten poklekne před svým mistrem a převezme ho s překvapeným pohledem.
"Víc padawanů jako ty přál bych si, byť unikátný jsi. Krystal tento pomůže ti, když skrýt svou totožnost, když skrýt sám sebe, budeš chtít." doplní mistr Tokare ke krystalu, který předává Jordimu. Ten v něm rozpozná vzácný krystal Stygium, jejž chtěl také jednou nalézt pro svůj světelný meč.
"Mistře ... nevím co říct. Bylo mi ctí, že jsem měl tak báječného mistra jako jste vy. Mrzí mě, že jsem zklamal vás. Vlastně jste mi byl jako otcem, o něhož jsem přišel." odpoví trochu dojatě Jordi a mistr Tokare se přecejenom vesele usměje.
"Mě nezklamal jsi, jen zklamaný, že odcházíš, jsem. Tři věcí však sdělit ještě ti musím, než odletíš. Vztahů ty bát se nemusíš, protože Temná Strana nad tebou moc nemá a nikdy mít nebude. Čím to jest, tím si jist nejsem, ale unikátní rovnováhu ty máš. Další schopnost tvou zmínit ještě musím - skrýt se před zraky i před myslí dovedeš, i když nikdy nezkoušel jsi to. V Síle poznat tě nebude, v zraku zahlédnout tě nepůjde, taktéž jiné smysli neodhalí tě. Toto jsou tvé schopnosti, jež unikátním tě dělají. Jist si jsem, že jednou k řádu vrátíš se, že pozvedneš jej a na správnou cestu zavedeš. Cestu však nalézt si musíš sám Jordi, společně se Sílou." pronese naposledy tónem, který Jordi slýchával jako padawan při nesčetných lekcích svého mistra.
"Děkuji mistře, děkuji vám za všechno. Nechť vás provází Síla." pronese ještě Jordi a hluboce se ukloní malému muži, jenž však svou velikostí převyšoval mnohé.
"Síla tě provázej Jordi, sbohem." ukloní se i mistr Tokare hlouběji, než jej kdy Jordi zahlédl a poté už jenom se smutným výrazem sledoval, jak Jordi nastupuje do lodě připravené k odletu z Dantooine.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Odpovědět

Zpět na „StarWars příběhy a povídky“