Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Star Wars - Sága Linxů, příběh dvacátý

Příspěvekod Jordi Linx » 10.7.2009 20:30:24

Epizoda dvacátá - Jedi polárník
(součástí série Krystalové cesty 1/5)
Jordi si pořádně přitáhnul svůj silný oblek a pomalu se zhluboka nadechnul mrazivě ledového vzduchu, naposledy zkontroloval upevnění své loďi, než se začal brodit sněhem ke svému cíli. Tedy alespoň doufal, že míří někam k místnostem, jeskyňím, jak je viděl ve své vizi. Přišla k němu během jeho pravidelné meditace u zahradní fontánky v enklávě na Dantooine, a když o ní později mluvil s mistrem Tokare, tak mu jeho mistr zařídil vše, aby mohl svou vizi následovat. Bylo to nezvyklé a Jordi se divil schvální od rady, ale opravdu to bylo zařízeno na základě jeho vize. Ta jej dovedla až sem, na chladnou planetu pokrytou ledem od shora dolů, kde nyní musí najít jeskyně ze své vize. Fakt, že sem doletěl pouze díky Síle a bez použití navigačního počítače a že se planeta shodovala s tou z vize byl povzbuzující. Jenže i tak je jedna planeta hodně velká na to, aby na ní jeden člověk hledal jeskyně, naštěstí Jordiho provází Síla. Ta vize sama byla vlastně hodně zvláštní, protože přípomínala spíš nějaký cestovní dokument, který Jordiho naváděl okolo několika planet až sem. Vize ho vedla i po povrchu planety, jenže během vize nesněžilo natolik, že byla viditelnost snížena na desítky metrů. I tak Jordi vyrazil ven doufajíc v nalezení kopce, který byl počátkem cesty ve vizi, kterou doposud sledoval. Přetřel si rukavicí ochranné brýle, aby na několik dalších sekund viděl, kam jde a pokračoval v obtížné cestě sněhem.

Jordi si vydupal pevnější místo, aby se z něho pomocí Síly odrazil vzhůru, čímž si zkrátil cestu o dobrých dvacet metrů. Tohle udělal ještě několikrát, než se octnul na vrcholu tohohle kopce. K Jordiho štěstí už sněžení značně polevilo, takže konečně mohl vidět trochu do dále. Výhled ho potěšil, protože sněhová bouře se utišila a Jordi konečně viděl i do dále, především však viděl to, co již jednou spatřil ve své vizi. Před ním se táhl docela strmý svah, aby končil u úzkého údolí, kterým by nyní Jordi měl jít nějakých deset minut, než najde něco jako stezku vzhůru, kudy za dalších asi patnáct minut chůze dorazí k hoře, která je jeho cílem. Nyní se ale potřeboval dostal dolů do ledového údolí a Jordimu se nechtělo to jen tak opatrně slézat. Přecejenom je rytíř Jedi a nachodí se ještě dost až půjde v údolí. Pohlédl se na svah před sebou a na chvilku se zamyslel, jak by si usnadnil cestu dolů. Netrvalo mu dlouho než si vybavil cestu na planetu, kde se mu podařilo nalézt vzácný safír Ankarres. Ta vzpomínka mu vybavila úsměv na tváři, protože onen způsob cestování mu onehdy přišel dost zábavný. Jordi se však z jednoho poučil anež se vydal dolů, tak si přivázal k podrážce bot dva kovové plechy, které si z neznámého důvodu přibalil k výbavě pro tento výlet. Jakmile byl připravený, tak se odrazil v nohou, udělal salto ve vzduchu a dopadl již na kraj šimého svahu na němž začal zrychlovat. Jordi se pokrčil v nohou a snažil se držet pevný postoj, zatímco co jeho 'skluzové boty' stále přidávali na rychlosti. Za Jordim se zvedala velká stopa prašného sněhu, která jasně kopírovala jeho cestu. Velice brzo dosáhl Jordi maximální rychlosti, která byla opravdu uchvatná a jeho cesta dolů se mu opravdu rychle zkracoval ... jenže to bylo až moc rychle.
"A sakra ... " utrousil si spíše pro sebe Jordi, když si uvědomil, že se nechal unést rychlostí a zapoměl začít brzdit. V ruce se mu objevil jeho světelný meč, který okamžitě zabořil do sněhu, aby se zbrzdil. Jenomže meč projížděl sněhem jako nůž máslem a zpomalení bylo opravdu mizivé, takže bylo potřeba přijít s něčím jiným a to rychle. Jordi se podíval na šířku údolí před sebou a začal uvažovat, když se rozhodl. Bude to potřebovat správné načasování a také pomoc Síly, ale bylo to jediné řešení, které v té rychlosti Jordiho napadlo. Když se blížil ke kraji, tak se pokrčil Jordi ještě víc a půl metru před svahem se prudce odrazil za pomoci Síly, takže se po zlomu vznesl do vzduchu, místo aby začal padat dolů. Jordi po narovnání držel ruce při těle, aby nijak nezvyšoval odpor a doletěl co nejdále. Podvědomě se také natahoval po Síle a snažil se přispět k co nejdelšímu letu. Po deseti vteřinách letu začal Jordi klesat a přistál půl metru za okrajem protější strany údolí. Prudce se stočil na bok, aby začal brzdit již na rovné ploše, ale vše skončilo několika kotouly do sněhu. Když se Jordi zastavil, tak jenom ležel ve sněhu a hlasitě se smál na celé kolo nad kouskem, který se mu právě povedl.

I když Jordi nakonec přecejenom došel až k oné hoře, kam ho vedla vize, tak se tu přecejenom vyskytla jedna věc s kteoru nepočítal, nebo spíše doufal, že nenastane. Onen vchod, který tehdy viděl ve vizi nemohl najít a situaci mu navíc ještě stížil nános čerstvého sněhu všude okolo. Tak mu nezbylo než dlouhou půlhodinu kráčet okolo po stráních hory a doufat, že nalezne nějaký jiný vchod. Věděl, že tu mají být rozsáhlé jeskyně s nesčetným množstvím tunelů, a proto bylo více než pravděpodobné, že tu bude nějaký další vchod. Zbývalo mu však jenom nějaký najít, což byla ta náročnější část jeho plánu. Možná by mu pomohlo, kdyby si poslechl několik přednášek jednoho z Jediů, kteří se vyznali více v geologii, ale Jordi si vyposlechl jednu jedinou o krystalech a i tak při ní málem usnul. Naštěstí tehdy neseděl v první řadě, ale hezky v rohu v zadních liních, takže nebyl tolik na očích. Nyní se vyškrábal po poměrném kluzkém sněhu, když jeho smysly posílené sílou něco zachytili. Jordi se zastavil a pečlivě se začal rozhlížet okolo sebe, ale na první pohled nešlo nic zahlédnout.
"Někde tu je ... cítím to." pronese nahlas Jordi přes hustou šálu, která mu kryla ústa a nyní zakryla úsměv, když dostal nápad. Natáhnul se k Síle a prudce okolo sebe máchnul rukou, aby lépe ilustroval svoji snahu. V kruhové výseči kopírující mávnutí ruky do vzdálenosti více jak deseti metrů od Jordiho se prudce vznesl sníh směrem od něj. Do vzduchu se vzneslo více jak 20cm až 30cm sněhu, což je sice v porovnání se zdejšími vrstvami nepatrné množství, přesto to postačilo. V jednom místě se totiž objevil malý průduch, který se stal dalším Jordiho cílem. Když došel blíž a odhrnul nejbližší sníh, tak se z průduchu stal mnohem větší tunel, dost velký na to, aby jím mohl Jordi jít vevnitř. V jeho ruce se objevil jeho světelný meč, který pro tentokráte zastal funkci zdroje světla a po chvilce společně s Jordim zmizel v ústí jeskyně.

"Mám takový divný pocit ... " utrousí Jordi do tmy jeskyně, aby zaslechl slabou ozvěnu, která jeho slovům dodala větší šmrnc. Důvod jeho divného pocitu se ozval za chvilku, když se pod ním ozvalo křupání kamene, které už jednou v životě určitě zaslechl.
"Ale ne ... znova už ... nééé !" vykřikne Jordi, když se pod ním propadne země a začne se řítit dolů k zemi. Oproti svému průzkumu jeskyní na Dantooine si však udrží chladnou hlavou a okamžitě si přivolá na pomoc Sílu. Díky tomu si rychle všimne převisu, udělá salto a trochu do sebe v Síle šťouchne, aby elegantně dopadnul na obě nohy a nijak si neublížil. Když si unaveně oddechne nad dobře zvládnutou situací, tak má první možnost si prohlédnout, kamže to vlastně Jordi spadnul. Výsledek ho mile překvapí, protože se ocitnul ve veliké jeskyňi, ale především se jednalo o krystalovou jeskyňi, která byla jeho hlavním cílem. Jordi se podívá ještě jednou a pořádně a zaměří se na jednotlivé barevné formace krystalů a tvar jeskyně. Ta se táhne ještě nějakých pár desítek metrů dolů a tím směrem se i trochu rozšiřuje, aby to vše končilo na poměrně rovném dnu. Barevná variace krystalů obsahovala všechny základní barvy, které rytíři Jedi používali, čímž také splňuje veškeré požadavky, neobvyklých barev tu však zatím Jordi marně dohledával. Jisté bylo však to, proč sem přiletěl a proč mu rada tento výlet schválila bez větších námitek. Teď už jenom zaznamená přesnou pozici jeskyňí včetně návodu, jak se dostat dovnitř a vzít zpět na Dantooine nějaký vzorek.

"Takže tvá vize se potvrdila rytíři Linxi ?" zeptá se mistr Dorak, který byl prvním, kdo tehdy souhlasil. Byl taktéž správcem zdejších archívů a velice se zajímal o možnosti dalších zdrojů pro rytíře Jedi, mezi něž se krystalové jeskyně jistě řadily.
"Ano mistři, zde je ukázka dvou krystalů, které jsem přivezl." odpoví Jordi a vytáhne azurový a fialový krystal, aby jeden nechal kolovat zprava, druhý zleva. Mistři si je postupně prohlíží a zkoumají především jejich kvalitu.
"Pro světelné meče jistě vhodné jsou, takovýchto hodně jich tam je ?" pronese mistr Tokare, který moc dobře věděl v Jordiho zálibě sbírat ne tolik obvyklé krystaly.
"Především běžné barvy mistře. Tyto dva byli vzácnější, jiné než barevné krystaly jsem nezahlédnul, ale nelze je vyloučit vzhledem k rozsáhlosti jeskyňí. Aby se plnohodnotně vyhodnotila tato jeskyně, bylo by potřeba mnohem větší výpravy. Ale určitě se jejich počty mohou počítat k tisícům, ne-li více." odpoví Jordi a mistr Vrook na něj překvapeně pohledí. Ví totiž moc dobře, jak je na tom množstevně krystalová jeskyně zde na Dantooine.
"To je opravdu velké množství. Učinil jsi významný objev rytíři Linxi a tvé vizi můžeme jenom děkovat. Jak jistě víš, zdejší jeskyně začala být v poslední době dost přetěžována, takto by se výrazně omezila spotřeba krystalů odsud." pronese mistr Lestin, který si prohlédl již oba krystaly a nyní je podal Jordimu, který měl právo si je ponechat.
"Žel výprava bude muset počkat, Revanova vojska pro nás představují příliš velkou hrozbu, aby jsme nyní mohli postrádat mnoho rytířů. Děkujeme ti za tvé hlášení rytíři Linxi a věz, že brzo budeš opět předvolán, protože Republika si naše služba žádá více, než doposud." ukončí mistr Vrook Jordiho hlášení a tím jej propustí od rady.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Zpět na StarWars příběhy a povídky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron