Star Wars - Sága Linxů, příběh sedmnáctý

Příběhy a povídky uživatelů fóra zaměřené na tématiku Star Wars, předveďte svou fantazii i vy !

Moderátor: Moderátoři

Star Wars - Sága Linxů, příběh sedmnáctý

Příspěvekod Jordi Linx » 03.6.2009 20:51:21

Epizoda sedmnáctá - Romantik Jordi
(součástí série Jedi Romantic Saga - 1/3 )
Jordi se opíral o vyšší obrubník v kruhovém středu enklávy na Dantooine a trpělivě čekal, až skončí ceremoniál. Sám si na svůj rytířský ceremoniál moc dobře pamatoval, stejně jako na svoje pocity štěstí, hrdosti, ale také vznešené úcty, které při něm pociťoval. Bylo to už pět let, co proběhl jeho vlastní ceremoniál a během těchto pěti let už toho hodně zažil a k mnohému přispěl, ale i tak měl pocit, že galaxie je na tom hůře než předtím. Svůj vliv na to jistě měl neslavný návrat Revana, který se však z neznámých krajin vrátil pod aliasem Darth Revan a společně s Darth Malakem, kterého si Jordi pamatoval jako Aleka Squinquargesima, kteří společně během posledních dvou let terorizovali systémy republiky. Byl rád, že tehdy nešel s nima, i když ho občas napadlo, jestli by tomu nebyl schopen nějak zabránit. Z jeho myšlenek ho vytrhli kroky přicházející osoby. Usmál se ještě dřív, než na ni pohlédnul, protože moc dobře dokázal v Síle vycítit Tessinu přítomnost. Ale ještě lépe než její přítomnost dokázal vycítit přítomnost svého bývalého mistra Tokareho, který pomalinku kráčel za Tess.
"Blahopřeju ti rytířko Aoni." pronese vřelým tónem Jordi a hluboce se ukloní, když dorazí Tess až těsně k němu. Ta mu úklonu s úsměvem opětuje, aby pak byla ve výrazu obličeje celá šťastná, což šlo jistě zahlédnout na míle daleko.
"Děkuji rytíři Linxi, stejně jako za tvou instruktáž, která k tomuto význačně přispěla." dodá pak a Jordi na Tess vidí, že by ho hrozně ráda objala, ale vzhledem k místu, kde se nyní nacházeli, se rozhodla objetí zdržet.
"Neraduj se předčasně Tess, protože jsem s tebou ještě ani zdaleka neskončil. Pořád je tu pár věcí, kterým bych tě rád naučil, ale vzhledem k tomu, že tréninková hala je dnes zaneprázdněná, tak zvolíme venkovní prostředí. Což hraje často i velkou roli při soubojích, že mistře ?" odvětí Jordi, aby na konci přesměroval svou pozornost na mistra Tokareho, který s ním již dokulhal. I on se pousmál, i když to bylo pouze krátce.
"Pravdu máš, Jordi. Neb jiných věcí s tebou pořešit musím, později proto sejdeme se. Od rady úkol pro tebe mám, který vyplnit nutno je. Předtím však zařídit ještě něco musím, proto v knihovně v hodinách večerních sejdeme se." odvětí mistr Tokare a i na Jordiho tváři se objeví zachmuřený výraz, protože z pocitů svého mistra vytuší, že se jedná o nebezpečný úkol.
"Rozumím mistře, budu tam připravený okamžitě vyrazit." odpoví Jordi a ukloní se, protože mistr Tokare už pokračuje dále ve své cestě, i když z jeho kroku je znát tíže, jenž nepříjemně dopadá jak na republiku, tak o to více na rytíře Jedi.

Jordi udělal poslední skok na břeh a dával si pozor, aby se mu z jeho vaku nic nevysypalo. Jindy by si to tolik nehlídal, ale dnes ho měl naplněný až po okraj zásobami a velkou dekou, takže musel být opatrnější. Několik vteřin po něm přistála na břehu i Tess, která nenesla nic, i proto že si vše vzal na starosti Jordi. Tess se pořád usmívala a sledovala Jordiho počínání, který jako odměnu za její jmenování do stavu rytířského slíbil tenhle piknik pod záminkou rozšiřujícího tréninku. O to pozoruhodnější bylo, že v tom vlastně ani nijak nelhal, protože ji ukázal několik triků s jejichž pomocí může vytvářet ve vodě zajímavé obrazce. Nyní našel na travnatém výklenku nedaleko vodopádu vhodný prostor a roztáhl zde deku, kterou měl doposud pečlivě složenou ve svém vaku. Když byl s úpravou deky spokojen, takže začal vytahovat zásoby, kterých bylo opravdu docela dost, vzhledem k tomu, jak velký vak Jordi má. Ten vlastně nebyl ani tak velký, alespoň na první pohled. Po dokončení příprav pikniku Jordi vak odložil na kraj deky, postavil se přímo před ní a zdvořile se Tess uklonil.
"Vše je připraveno madam, prosím račte vstoupit." pronesl s úsměvem, který měla na tváři i Tess, ale chvilku počkala, až se Jordi narovná a trochu překvapeně na ní pohlédne. Poté se mu vrhnula do náruče a vášnivě ho objala, aby k tomu připojila i několik polibků.
"Tohle jsem chtěla udělat od tý doby, co mi odsekli padawanský culík. Protože si to opravdu hodně zasloužíš. Nechci říkat, že jsem měla špatného mistra, ale ty jsi mi v jistých aspektech rozuměl mnohem víc a naučil jsi mě víc, než jen bojovat." smála se vesele Tess a Jordi jenom nonšalantně pokrčil rameny, aby se ho nyní pustila a zasedla k připravenému jídlu.
"Nemáš zač, pomáhal jsem ti rád. Stejně jako jsem rád, že můžeme být spolu, jenom ... jenom mě pořád trápí pravidla řádu." povzdechne si Jordi při vzpomínce na fakt, který vztahy rytířů řádu zakazuje. Konkrétně se zakazují citové vazby a vlastně jakékoliv vazby, kromě té k Síle.
"Jordi, vím že to je pro tebe, vlastně i pro mě velké dilema. Ale musíš připustit, že samotné to pravidlo si trochu odporuje v tom, že máme jako ochránci, vše milovat a ochraňovat." namítne Tess a podívá se na zamyšlenou Jordiho tvář. Ten se na ní otočí a věnuje ji letmý úsměv, než se k ní nakloní, aby ji vášnivě políbil.
"Ne, neděláme nic špatného. Mnohokrát jsem o tom meditoval, ale Síla zůstávala klidná, pokaždé když jsme spolu, tak proudí stejně jako dříve, možná i silněji. Kdyby to bylo špatné, kdyby to bylo proti Síle, tak by jsme to cítili." rozhodne nakonec pevně Jordi a Tess ho obejme, protože touto myšlenkou ulehčil i jejím obavám i právě proto, že byla čerstvě rytířkou Jedi.

Před Jordim se otevřou dveře do Dantooinské knihovny a on se rozhlédne po spoustě archívních záznamů, které jsou zde uložené ve formě datakaret. Je to opravdu velké množství informací, ale i tak znal Jordi místo, kde těchto informací je ještě mnohem více. Několikrát jej také navštívil, když ho cesta zavedla na Coruscant, do zdejšího chrámu, jež svými archívy jednoznačně převyšoval ty dantooinské. Skutečný důvod Jordiho návštěvy knihovny však byla osoba mistra Tokareho, který seděl v rohu a zrovna si něco prohlížel. Jordi došel až k němu a hluboce se uklonil, než usedl naproti svému bývalému mistrovi.
"Doufám, že jsem vás nenechal dlouho čekat mistře." pronese Jordi na počátek svého příchodu a dovolý si přátelský úsměv, který mistr Tokare opětuje.
"Tak dlouho tu čekám, jak sám určil jsem si, Jordi. Planetu tuto podrobně studuji, neb k tomu, co sdělit chystám se ti, váže se." odpoví mistr Tokare a ukáže prstem své malé ruky na planetu, která se otáčí v holografické projekci.
"O jakou planetu se jedná mistře ? A co by mě tam mohlo čekat, kdybych se tam náhodou dostal ?" zvážní Jordi a přejde do polonaznačujícího rozhovoru, kdy nic není vyřčeno jasně, přestože je to tak myšleno.
"Do rukou Revana nedávno padla a stanoviště důléžité zřídil tam. Vyhnout mu měl by ses, kdyby na planetě nedopatřením octnul jsi se. Nebezpečné to tam je." odvětí mistr Tokare a úmyslně přiblíží jednu část planety, kde se právě centrum onoho stanoviště zobrazí.
"Nevypadá příliš nebezpečně mistře, proč by jej měl Revan vůbec tak význačně chránit ?" zeptá se nevinným tónem Jordi a nahlédne blíže k hologramu, aby měl lepší výhled.
"Samo o sobě důležité není, neb to co vevnitř skrývá se, to důlěžitým je. Oč přesně jedná se, to těžko mohu říci, neb já ani mistři z rady za stěny tohoto komplexu nevidíme." dodá mistr Tokare a Jordimu je jeho následující úkol úplně jasný. Vážně se zamyslí, aby mistr Tokare k němu posunul označenou datakartu, jež doposud ležela vedle hologramu planety.
"Více o planetě této, dozvědět se z této karty můžeš, ale to až cestou na úkol tvůj, jež čeká tě. Nyní pojďme se najíst a cestou o úkolu víc řeknu ti." dodá ještě mistr Tokare a vybídne Jordiho, aby vyrazili směrem z knihovny. Jordimu je nyní jasné, proč je mistr Tokare tak opatrný, znamenalo to totiž, že je něco pravdy na zvěstech o tom, že Revan má mezi Jedii na Dantooine své zvědy.

Jordi si překontroloval svůj světelný meč i druhý meč, které si zabalil do svého vaku, stejně jako jeden náhradní plášť a některé další zařízení, jež by mohl upotřebit, včetně uzkého lana s navijákem, pár bactových náplastí. Po zaklepání na dveře a Jordiho vyzvání ke vstupu vešla dovnitř Tess, jež za sebou také zavřela.
"To odjíždíš už dneska ?" zeptá se trochu zklamaným hlasem Tess a obejme Jordiho ze zadu, který na chvíli přeruší balení svých věcí.
"Ano, musím Tess. Musím tam dorazit, co nejdříve, aby nestihli přemístit to, proč tam letím." pokyne hlavou Jordi a povzdechne si, protože několik následujících dnů chtěl strávit pokud možno s Tess, bohužel Síla a republika si žádali jinak.
"Bude to asi hodně nebezpečné, že ?" zeptá se smutně Tess a položí Jordimu hlavu na rameno a přimkne se k němu ještě těsněji. Jordi nežně uchopí její ruce a povzdechne si.
"Má cesta ved epřímo do středu nepřátelského území, takže ano, bude to hodně nebezpečné. Ale takové jsou všechny mise v dobách války." odpoví Jordi a i jemu se na tváři objeví smutný výraz, když si vzpomene na vše, co je následkem probíhajícího válečného konfliktu.
"Takže je dokonce možné, že můžeš narazit na ... Malaka nebo Revana, že ?" pronese trochu třesoucím hlasem Tess, která o dovednostech obou samozvaných pánů ze sithu již slyšela a sama se jich trochu děsila. Jordi se k ní však s vřelým úsměvem otočí a pozvedne ji hlavu tak, aby si viděli přímo do očí.
"Tess, neboj se. Nezapomínej, že je se mnou Síla a tvoje láska. Navíc jsem docela slušnej šermíř, takže mě jen tak něco neporazí. A navíc mám důvod se vrátit." pronese něžnými slovy Jordi a Tess hluboce políbí, aby v Síle cítil, jak alespoň na tuto chvíli utlumí její obavy. Poté ještě chvíli zůstanou ve společném objetí, než Jordi vyrazí k přistávací ploše, kde je pro něj již připravena loď na cestu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Zpět na StarWars příběhy a povídky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron