YMPM - Epizoda II

Zde se odehrávají společné hry více hráčů.

Moderátor: Moderátoři

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Merthor » 14.6.2015 20:43:14

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

L'valiin hledačský úspěch jsem ocenit. Nebyl nevýznamný. Už jen pro ty dva spacáky se nápad podívat se sem vyplatilo.
I kdybychom tu už ne Jínašli nic jiného, ty spacáky se teď na noc hodili víc, než řezák, víc, než většina z toho, co se až dosud našlo. Jídlo a ty nejzákladnější věci jsme měli a to co jsme potřebovali kromě věcí na noc jsme mohli hledat další den...

Ircos měl pravdu. Možná to nebylo riskantní tak beznadějně. Ještě lehčí by bto bylo, pokud by se některé věci z té hromady spadly, Pokud by se daly odřezat bránící větve, nejostřejší úlomky kovu, bránící vniknutí dovnitř.
Opravdu by se vytvořily větší mezery, kterými by se dalo něco vytáhnout, nehledě na to, jak by ta nestabilní část byla lehčí.
Pak bychom se určitě k něčemu z těch věcí uprostřed dostali. Jenže mohli jme mi tři s něčím z té hromady vůbec hnout?
O tom jsem pořád tak trochu pochyboval. Možná by na něco menšího a nestabilního princip páky spojenými silami fungoval. Pořád to byla odpověď na to co zkusit, bez zbytečného vysokého rizika. Musel jsem zkusit udělat další krok kupředu.
To samé jsem udělal i ve skutečnosti. Pak jsem se podíval na svůj řezák. Snažil jsem se ujistit, že ho zvládneme použít..
"A myslíš, že to půjde? Potom máme aspoň tohle. Můžeme to použít...," naznačil jsem Isrocosvi co navrhuju.
Pro jistotu jsem čekal na souhlas, či nesouhlas. Potom by zbývalo vytipovat si místa vhodná k zásahu, kde vůbec můžeme něco dosáhnout. Buď existovala relativně možná cesta dovnitř, nebo ne. To by bylo nutné zkusit lehce zatáhnout za některé části té změti a zkusit jejich stabilitu. Prostě bychom se museli snažit cestu v nějakém stabilnějším místě té změti vytvořit.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Hayasan » 15.6.2015 20:21:54

Monova vysněná realita

Ano, z výletů jsem si pamatoval počítání, ale sám jsem se tomu zrovna teď nevěnoval. Měl jsem hlavu plnou starostí ohledně svého přežití v místech, o kterých jsem vůbec nic nevěděl.
Danny, ten syčák! Určitě mne chce zabít!
Nějaké křoví jsem neviděl, pod osamělý strom bych se stejně neschovával (i kdyby tady byl) a bouřka se blížila.
Takže, lepší je prý stát, než abych běžel.
Ihned jsem se zastavil.
Když blesk uhodí blízko mne, aspoň nebudu dělat dlouhé kroky.
Nepamatoval jsem si, proč bych neměl dělat dlouhé kroky, ale ono to bylo koneckonců jedno. To jenom Elinor musela všechno vědět. Mě stačilo, když jsem tušil, jak reagovat, nepotřebuji znát nějaké hlubší důvody.
Možná nějaká prohlubeň v terénu, díky které bych nevyčníval?
Ihned jsem se po nějaké začal rozhlížet. Byl jsem si skoro jistý, že nějakou najdu. Přeci jenom planina není úplně rovná plocha. Také jsem se díval, zda bych nenašel něco, čím bych se mohl přikrýt. Třeba listy přifoukané větrem z velké dálky, nebo nějaké odpadky, co sem navezli obyvatelé, pokud tady ovšem žijí. Kus nějaké nepromokavé látky by byl strašně fajn... ale zrovna v tomto směru jsem si velké naděje nedělal.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Příspěvekod Shisco » 21.6.2015 15:10:25

Edia, skupina mistra Atamy - Tůň v lese (Marconius)

Má otázka se nesetkala s jakoukoliv odpovědí, dost možná vzhledem k tomu, že o Dlla bylo v podstatě postaráno, a když jsem se za pár minut vzpamatoval ze zážitků za poslední hodinu, rozhodl jsem se, že se uložím ke spánku.
Stan... Stan má ten rohatý blázen. A já stan nepotřebuju, můžu si vyhrabat noru nebo spát pod širým nebem, mně to vadit nebude...
Kolem ohniště jsem chvíli hledal svůj batoh a pak jsem se pustil do hledání vhodného místa k přenocování.
Kousek od ohniště spočinul můj zrak na záhybu, který by dost možná mohl dobře posloužit k účelu vyhrabání nory.
Ten kopeček vypadá stabilně, a pokud vyhrabu díru rovně, nemělo by dovnitř ani téct... Vzduch je vlhký, asi bude pršet.
Nasál jsem voňavý vzduch, ve kterém mi připadalo, že cítím přeháňku na spadnutí, a pustil se do hrabání, přičemž jsem na několika místech zkusil kvalitu půdy, aby mě má nora ve spánku nezavalila a nepohřbila zaživa, a za chvíli už se ve mně probouzel odkaz mých králičích prapředků a hrabal jsem díru do země s rychlostí a razancí stroje, příčemž jsem příjemně přišel na jiné myšlenky.
Pak, až bude nora hotová, si ji vystelu spacákem - zabalovat se do něho nebudu, kožich mě hřeje dostatečně a vzal jsem ho s sebou pro případ extrémnějších podmínek, nicméně nevím, co by dělali ostatní younglingové v teplotách, při kterých bych i já drkotal zuby.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Xavier » 21.6.2015 16:23:45

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese (Dll)

Konečně ze mne zmizela deka. Byl jsem šťasten, že konečně mohu dýchat.
Nějakou dobu jsem jen tak ležel a užíval si že můžu dýchat.
>***** *****! ******* ***!!<
ulevil jsem si několika šťavnatými slovy ve své mateřštině. Toho, že by někdo pochopil co jsem říkal jsem se nebál. Takovéto výrazy nikoho zde neučili a samotní naši učitelé by byli šokováni, kdyby zjistili, že je znám. Inu, když si vás coby dítěte nikdo nevšímá, pochytíte ledasco.
Spousta lidí se stále ptá, jaký je smysl života. Měli by se spíše ptát, zda jejich život vůbec smysl má.
Hope is dead.
It's 12th October 1985. Tonight Comedian died in New York.
Gentleman, welcome to Dubai.
Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
 
Příspěvky: 2647
Registrován: 18.11.2008 11:55:38

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Jordi Linx » 22.6.2015 20:58:40

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
V táboře konečně zavládla trocha klidu, kterému předcházely bouřlivé události závěru dne, které byly jen vyvrcholením řetězu, který všechny zmohl. I to byl důvod, proč se většina younglingů začala chystat ke spánku. Poněkud osobitě to pojmul Marconius, čímž i některé zaskočil, ale nikdo se nerozhodl nic říci. Přeci jen Marconius byl sám účastníkem jedné z konfrontací a nikdo na žádnou další už náladu neměl.

A zatímco si lepi hrabal noru, ostatní se váhavě trousili do stanu. Dalo se jen očekávat, že si všichni budou chtít lehat co nejdále od bezvědomého Mona, ale únava nakonec většinu přemohla a byli rádi, že si mohli lehnout do relativního bezpečí. Jedním z posledních younglingů, kteří se rozhodli zůstat vzhůru, byla Elinor, která zkontrolovala obě ohniště, stejně jako připravené zásoby dřeva, než u jednoho z nich usedla. Nejspíše si usmyslela držet hlídku, snad aby tím i odlehčila znavenému Dannymu, nebo ji snad běh událostí nedovoloval moc spát.

Absence větších křovin a neutuchající bouřka přiměla Mona ke změně strategie v hledání úkrytu a po vybavení si několika dalších pouček se jal rozhlížet po nějaké prohlubni nebo něčem podobném. Po chvilce přeci jen mohl slavit úspěch, když našel takový menší dolík, který se mu tak o něco později stal útočištěm.
Vzhledem k tomu, že všude okolo byly traviny, tak se příjemně leželo a Mon dobře splýval s okolní krajinou, takže by se už nemusel tolik obávat dostihnutí a ohrožení bouřkou.
Ležel tam už notnou chvíli, aby se však okolo něho stále nic nedělo - i když mohl vycítit místy vítr, tak se nezdálo, že by se měly mraky pohybovat, leč ustaly i blesky. Pořád nebe budilo dojem, že by každou chvílí měla začít hodně silná bouře, ale nic se stále nedělo.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Nápad, který Ircos přednesl Glibena zaujal a rozhodl se tedy prohlížet si místo tak, aby mohli uspět s nějakým shozením, nebo povalením, aby pak bylo bezpečnější se v sutinách pohybovat. Ale ani po chvilce obhlížení nebyli o moc moudřejší, i když si jak Gliben, tak Ircos dovedli vytipovat několik míst. L'vala však stála i nadále na místě a nakonec ukázala prstem do místa, které se nezdálo jako nějaký slabý článek.
Úder tamhle a celé se to sesune,
pronesla pouze a trochu se odvrátila od obou kluků, když si uvědomila, co právě řekla. Ircos se nejprve podíval překvapeně na Glibena a potom i na L'valu, dívku, která dorazila s poslední skupinou nových studentů a zatím se s nikým výrazněji nesocializovala. Chvilka ticha nakonec přiměla L'valu se otočit k oběma klukům.
Víte, dokážu vidět místa, do kterých když udeříte, tak dokážete zbořit věci,
dostala ze sebe značně nejistě, ale Ircos se jenom povzbudivě pousmál.
To je super, bude stačit, když to prostě zkusíme posunout dozadu?
zaradoval se bez ostychu a zeptal se, jestli postačí technika, kterou mohli younglingové procvičovat při posouvání kvádru v tréninkové místnosti.
Ale budeme muset všichni najednou,
odpověděla už trochu jistěji, když si uvědomila, že minimálně jeden z kluků nevidí její schopnost jako něco podivného nebo vyloženě abnormálního.
------------------------
Další kolo uzavírám 28.6.6.7.. Členové ze skupiny mistra Atamy se mohou nyní zaměřit více na bilancování a přemýšlení o událostech dne, který se jim odehrál, protože to je rozhodně něco, co by jim nemuselo dát spát.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6588
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Gwendolin » 25.6.2015 16:17:44

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Smůlu a pořádnou kliku! Nevím, jestli to chci ještě pokoušet. Příště bychom takové štěstí mít nemuseli.
Odpovím s hodnou dávkou pesimizmu. Při představě další letecké tragédie se mi ježí chlupy na těle, takže se raději soustředím na úlovek. První věc, která na mě vykoukne je pláštěnka. Hned po ní z batohu vytáhnu balíček sušenek, po jehož obalu stékají droboučké kapky. Pečlivě předmět obrátím v rukou a ujistím se, že je obal neporušený.

Tak vida! Sáček nepraskl. Máslové sušenky s kousky čokolády…
Přečtu nahlas nápis na obalu a zamyslím se.

Hmm… Ty chroupal vždycky Nikk, ne? Že by to byl jeho batoh?
Hádám. Mou domněnku potvrdí zápisník na jehož deskách je neúhledně napsané chlapcovo jméno.

Ten teda škrábe! I drápem bych to napsala líp!
Pomyslím si a přemáhám nutkání podívat se, co si tak mohl youngling psát.

Kluci si prý vedou záznamy o holkách. Nevím sice k čemu, ale třeba si je taky píše. Co by tak asi stálo u mě? Moc malá, chlupatá a vzteklá? Určitě nic hezkýho!
Odložím předmět stranou a pokračuji v prohrabování. Psací potřeby, vlhké oblečení a konečně prázdná umělohmotná lahev. Nádoba na pití byla zavíčkovaná, avšak na boku prasklá. Obsah se vsákl do oblečení a dna batohu. Zůstal sotva doušek. Olíznu si vlhký prst a otočím se ke šklebící se Tzadi.

Je to jen voda. Aspoň že tak. Nepolezou za námi všichni brouci na planetě… Proč se tak mračíš? Olízla jsem vodu z lahve, ne z kaluže, ty hajsavko.
Zasměju se, vrátím předměty do batohu a ten poté opět uzavřu.

Můžem jít.
Přehodím si batoh přes rameno a zařadím se vedle své kamarádky.

Co bys dělala, kdybychom museli všichni jíst a pít z jedné misky? Jedla bys vůbec brouky? Nebo krysy?
Zeptám se dívky s pobaveným výrazem ve tváři.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Merthor » 27.6.2015 22:40:34

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Pořád jsem si nebyl jistý, jestli docela vím, co a jak. Měl jsem hned několik možných míst, kde jsem mohl zkusit štěstí. Jedno z nich jsem si musel vybrat a začít u něj. A tak jsem se pořád ještě snažil uhádnout to nejlepší, když o sobě výrazněji dala vědět L'vala. První mě napadlo jen, že ukázala na úplně jiné místo, než na jaké bych ukázal já. Následně druhá otázka byla, jak na to mohla přijít. Ne, že by to nemohla uhodnout, ale vypadala, že si je tím dost jistá. Že by to bylo u někoho jako ona vyloženě obvyklé, to tedy ne. Na druhou stranu, růžní tvorové měli různé schopnosti. Když mohli někteří tvorové citlivě vidět pouze s pomocí Síly a ne jen to, proč by někdo nemohl vědět, kam je správné praštit...
A taky, i když se to nemuselo zdát, dnes už se toho stalo strašně moc a stejně tak jsme toho zvládli udělat.
Když jsem se probral sám v troskách, vypadalo to úplně jinak a měl jsem jen slabou naději, že někoho najdu. Našel jsem pár z ostatních.Někteří si našli mě a společně se nám povedlo zvládnout veškeré potíže se Shay a vůbec... to všechno. Nebděl jsem co by se stalo, kdyby věci byly takové jak jsem se jich bál... Naštěstí se mé obavy docela nenaplnily a ty věci prostě byli jiné.
jsem se trochu bál celou tu dobu. Neustálá aktivita a snaha myšlenky přesměrovat strach trochu tlumily,
Proč se nám vůbec něčeho podařilo dosáhnout? Měli jsme velké štěstí a skutečně se snažili něco dělat, s tím, s čím to šlo.
To s bouří vůbec nic dělat nešlo. Přesto jsem se snažili, zkoušeli jsme trochu riskovali, jinak by to všechno asi bylo horší.

Moc dlouho jsem se narozmíšlel. K tomu hodně přispělo i to, jak rychle se rozhodl Ircos. Stálo za to ten návrh vyzkoušet."Dobře uděláme to tak, přidal jsem se k Iscosovi, důvěřujíc, že má L'vala pravdu a ono to skutečně celé spadne.
Opět jsem odložil řezák stranou. Zatím mi nebyl k ničemu. Podle mě se mohl hodit víc. Navzdory tomu tahat ho všude s sebou byla jedna z těch věcí z nichž jsem čerpal o kousek víc jistoty. Víc rukou více zmůže. Společně s ostatními jsem se šel postavit na to správné místo. Udělal jsem místo ostatním, trochu se rozkročil ve snaze o stabilitu a připravil se zatlačit
"Tak teď," pobídl jsem ostatní, poté, co jsme se všichni připravili. Sám jsem se pokusil vyvinout přiměřeně velký tlak.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Xavier » 28.6.2015 08:42:54

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese (Dll)

S námahou jsem přelezl pod přístřešek, rozhodnut pokusit o blesky na každého, kdo by se ke mně blížil s dekou podezřelým způsobem. To, že bych je nedokázal vytvořit ani za ideální mi moc nedošlo.
Byl to příšerný den, plahočili jsme se dlouhé kilometry džunglí, promokl jsem skončil jsem dvakrát v ohni a ještě mě málem udusili.
Byl to ale úžasný den, Monovi chcípla krysa a Mon sám dostal na budku. Vzato kolem a kolem. Stálo to za to.
Spousta lidí se stále ptá, jaký je smysl života. Měli by se spíše ptát, zda jejich život vůbec smysl má.
Hope is dead.
It's 12th October 1985. Tonight Comedian died in New York.
Gentleman, welcome to Dubai.
Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
 
Příspěvky: 2647
Registrován: 18.11.2008 11:55:38

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Jordi Linx » 06.7.2015 20:02:23

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Mezi posledními kdo nějak ulehl byl Dll a vzhůru zůstala v podstatě jenom Elinor, která stále nehodlala upustit od svého úmyslu hlídkovat a umožnit tak Dannymu alespoň trochu odpočinku. Všichni si tak mohli dopřát odpočinku a nabrat nějaké síly, pokud jim však jejich podvědomí hodlalo umožnit klidný spánek. Přeci jen již během dneška zažili spoustu neobvyklého a možná i děsivého, co by asi nikdo z nich nechtěl opakovat.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Zíza se pečlivě prohrabala jejich úlovkem a dokonce osobně ochutnala obsah poškozené nádoby, nebo přesněji to, co z něho zbylo. Naštěstí se jednalo jen o obyčejnou vodu a to znamenalo, že po troše otření mohla batoh bez rozmyslu pohodit na záda a takto ustrojená pokračovat v jejich pátrání.
V momentě kdy to však nečekala jí Tzadi rukou nadhodila ocas, až Zízu překvapila a proběhla s úsměvem okolo ní.
Šmejdilko, všechno prošmejdíš i rozbitou lahev,
zazubila se Tzadi, když se rozhodla svou kamarádku poškádlit, aby se před ní zastavila s bojovým výrazem ve tváři.
Brouky jíst nemusím, jsou tu různé bobule. A další objev bude můj!
zahlásila motivačně a vyrazila vpřed, aby jí Zíza měla problém s novou zátěží stíhat. Nebylo nakonec divu, když se jí opravdu povedlo nalézt něco dříve, než její kamarádce. A jednalo se o další batoh, který však již obě dost dobře poznaly. Pečlivě dotažený, poměrně plný, ale z žádné strany neposkvrněný - Ircosův batoh.

Trojice younglingů se postavila poblíž sebe a všichni se začali připravovat na společně zaútočení, když je Gliben vybídl. Všichni zareagovali společně a skoro by mohli přísahat, že viděli, jak Síla do toho místa udeřila. První pár sekund se nic nedělo, než se trosky začaly hroutit. Všichni stáli v bezpečné vzdálenosti, přesto si instinktivně zakryli obličej a přikrčili se. K nikomu z nich však nic nedolétlo a za chvilku mohli sledoval zhroucené trosky a to kompletně. L'vala měla pravdu - zhroutilo se to skoro celé a nyní tam nebylo mnoho dalšího, co by je mohlo ohrožovat, vyjma situace, kdy by nebyli přehnaně opatrní.
Skvělá práce, pojďte prošmejdíme to, ať se co nejrychleji vrátíme,
zaradoval se Ircos a pobídnul všechny k větší aktivitě, protože se stmívalo stále víc a víc.
--------------
Další kolo uzavírám 12.7.. Shisco a Xavier se mohou věnovat činnostem věnovaným spánku, nespavosti, nebo se třeba zaměřit na nějaký sen. V opačném případě nemusí v následujícím kole odpovídat, abychom dorovnali časový posun jejich skupin. U Hayasaniny postavy to poté v podstatě nehraje vážnou roli, takže ta nemá na omluvenku nárok.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6588
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Merthor » 12.7.2015 18:57:55

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

V dané situaci se nám podařilo obstát docela dobře. Nevěděl jsem, jak velkou roli v tom hraje naše větší opatrnost, ale rozhodně jsme to tu společnými silami zvládali o dost líp, než tam u stromu, kde jsme z koruny, zachraňovali Arhuse.
V jednu chvíli se nám podařilo, všem najednou synchronizovaně zatlačit. Ta spolupráce snad nebyla marná.
I mírou naší únavy se nám podařilo vynaložit slušné úsilí, větší tlak, než na jaký by se zmohl kdo z nás sám os sobě.
Nepolevovali jsme, přesto se cokoliv z těch trosek odmítalo nějakou chvíli pohnout. Pomalu jsem začal přemýšlet o tom, jak dlouho tu budeme takhle stát a zkoušet to, než se to sesype. Moc daleko jsem se v těchto úvahách ovšem nedostal, protože než jsme mohl zaujmout nějaké stanovisko, dostavil se konečně kýžený výsledek. Byl to hodně rychlý přechot. Nejdřív se vůbec nic nepohnulo a pak to všechno spadlo skoro najednou.
Jistě jak se to všechno začalo naklánět, jsem měl trochu obavy, jestli něco nemůže spadnout i na nás. Pro jistou jsem na první okamžik ustoupil o krok vzad a ještě se při tom trochu přikrčil. Naštěstí na nás nespadlo vůbec nic. Všechno to spadlo na druhou stranu a k tomu bylo nutno dodat, že toho popadalo opravdu hodně. Ty těžší části hromady i ty lehčí.
"Fajn, To by bylo. L'valo, ta tvoje schopnost se zdá být opravu užitečná," pochválil jsem ostatní, hlavně pak L'valu, jakožto původkyni zdařilého řešení. O tom, že mám stejný názor jako Ircos nebylo potřeba mluvit. Teď, když toho co mohlo spadnout bylo ještě podstatně míň jsme se už dovnitř toho, co zbylo z nákladového prostoru, nebál podívat.
"Dobře. Ale možná tam nemusíme lézt všichni." řekl jsem jenom a znovu se přiblížil na dosah ruky od prostoru, na nějž jsme se zaměřovali. Někdo by se do zbytků nákladového prostoru podívat měl. Já na to byl připravený, už jen proto, že mě zajímalo, co všechno tam můžeme najít. Ale všichni bychom se tam mohli mít problémy pohybovat. Zvlášť, s ohledem na potřebu nechovat se až moc bezstarostně a opatrně. Chtěl jsem se protáhnout dovnitř a obhlédnout to místo zebnitř.
Ani teď jsem při tom nemínil doopravdy polevit v opatrnosti.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Jordi Linx » 12.7.2015 20:13:44

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Spokojenost s výsledkem snažení se dala vyčíst ve tváři celé trojice a obzvláště ve výrazu L'valy, která dostala pochvalu od obou kluků. Chvilku jen překvapeně stála a nebyla si jistá, jak by se měla zachovat, když byla takto pochválena za svůj neobvyklý počin. Jejich práce tím však nekončila, protože jim ještě zbývalo trosky prolézt a nalézt cokoliv, co by mohlo být nějakým způsobem užitečné pro jejich skupinu.
Trojice se tak dostala před trosky a Gliben zmínil, že by dovnitř neměli lézt všichni, ale Ircos mu věnoval nesouhlasný pohled.
Je tam víc míst, kam se můžeme podívat, proč bysme měli lízt všichni do jednoho?
poznamenal a ukázal na několik vstupů, kdy každý nejspíš nyní skrýval jinou část nákladového prostoru. Tedy spíše toho, co z nákladového prostoru zbylo a nebylo zasypáno. Nebylo tak více co namítnout a každý z younglingů si vybral jednu cestu "dovnitř" trosek, díky čemuž také pokryli větší prostor.

Glibenova cesta znamenala trochu plížení se, ale na rozdíl od Ircose se nemusel škrábat po troskách někam nahoru. Dostal se až do menšího prostoru, kde mohl vidět zbytek jedné ze stěn nákladového prostoru, která byla sežehnutá. Našel několik spálených věcí a vcelku bylo v podstatě jenom jedno větší tmavě zelené zavazadlo hranatých rozměrů. Bližší prozkoumání mu pak prozradilo, že se jednalo o složený stan, který do výbavy přibalil nejspíše jeden z instruktorů. Nyní už tedy zbývalo se jenom dostat se zavazadlem ven a zjistit, jakpak si vedli ostatní.
-----------------------
Další kolo uzavírám 19.7. (pravděpodobně až 20.7.) a platí totéž, co pro kolo minulé. Tým mistra Atamy má "spánkový režim", tým rytířky Avalin se stále pohybuje v troskách.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6588
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Gwendolin » 19.7.2015 14:09:04

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Tvář mi zdobí úsměv, avšak v mém nitru pomalu narůstá pocit strachu. Stmívá se, jsme na cizí planetě, daleko od tábora a Síla ví, jaké šelmy zde žijí. Není se proto čemu divit, že vystrašeně vyjeknu, když mi Tzadi sáhne na ocas. Srdce mám až v botě. Divoce se kolem sebe rozhlížím, dokud se neujistím, že jsme opravdu sami.

Tohle mi už nedělej! Málem mě trefilo!
Zamračím se na dívku a upravím si batoh na zádech. Tzadi má ze svého povedeného vtípku škodolibou radost. Vítězoslavně se přede mnou zastaví. Brada mírně zdvižená, ruce v bok, nezkrotný výraz ve tváři. Připomíná sochu nějakého hrdiny. A kdo ví, možná jím i jednou bude. Do té doby, však musí vyrůst ze svých nejapných vtípků!

O žížalu, že něco najdu dřív!
Vykřiknu za kamarádkou a rozběhnu se, seč mi síly stačí. Za krátko svých slov hořce lituji. Těžký batoh mi znesnadňuje běh.

Snad nejsou zdejší žížaly jedovaté.
Pomyslím si a ve skrytu duše doufám, že mou výzvu Tzadi přeslechla.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Jordi Linx » 22.7.2015 20:29:10

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Nejdřív vyděšení, ale nakonec výzva - to bylo následkem provokace Tzadi a vyústilo to v závod obou dívek o nalezení co největšího množství pokladů. A i když Tzadi nalezla první úlovek a to hned povědomý batoh, tak finální objev připadnul Zíze. Málem si toho nevšimla, nebýt něčeho neobvyklého. Nebyla si jistá, co přesně to bylo, ale určitě se to vztahovalo k Síle. Ať už to bylo tak nebo tak, nakonec se rozhodla do toho křoví podívat a nelitovala. Byla to taška, která velikostně jasně převyšovala batohy všech younglingů a když se Zíza podívala blíže, tak jí došlo komu patřila. Jednalo se totiž tašku Tekko Siume, jejich v současné době silně indisponované instruktorky a rytířky Jedi.
Tss, tentokrát máš větší štěstí, ale příště bude Síla na mé straně!
zahudrovala nejprve Tzadi, ale nakonec se spokojeně usmála a podívala se na tašku.
Pomůžu ti a vrátíme se, víc už stejně neuneseme,
navrhla Tzadi a Zíza věděla, že nemělo cenu nic namítat. Protože víc by opravdu neunesly a stmívání se stávalo stále horším a horším. Vzájemně na sebe tak pokývly a vyrazily nazpět.

V táboře se sešly všechny průzkumné týmy a k radosti všech byl přítomen i mistr Atama s Matorrem, který vypadal zmateně, ale jinak byl v pořádku. Objevy všechny povzbudily a přinesly novou vlnu naděje, že vše může skončit dobře. A zatímco younglingům bylo nakázáno, ať se ještě nají a posilní, k čemuž přispěly i sušenky z Ircosova batohu, o něž se ochotně rozdělil. Mistr Atama mezitím připravil stan, který našel Gliben, zatímco mistryně Avalin se postarala o ohniště a nasbírání dřeva do zásoby.
Já s mistryní Avalin budeme střídavě hlídkovat, vy si všichni odpočiňte, ať jste ráno plní sil. Až se všichni prospíte, tak se poradím, jak dál,
pronesl ještě mistr Atama a popohnal všechny younglingy ke spánku.
--------------------
Další kolo uzavírám 30.7., maximálně 31.7.(ale to budu balit), což je tedy těsně před srazem. Úmyslně jsem posunul druhou skupinu na úroveň té první, věřím, že její členové se nebudou moc zlobit. Znamená to tedy, že v dalším kole už se všichni mohou "probouzet", kdy se během noci nic vážnějšího nestalo.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6588
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Gwendolin » 01.8.2015 14:59:14

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Že jsem nemlčela! Příště se kousni do jazyka, než něco kecneš!
Pomyslím si, jen co doběhnu svou kumpánku. Tzadi se usmívá od ucha k uchu a v ruce drží další batoh. Černo-červený bez potisků. Až na několik škrábanců vypadalo zavazadlo nedotčeně. Žádné natržení, žádné promočené místo. Tentokrát jsme obě s jistotou věděly, komu tento předmět patří.

Ircos bude mít radost, až ho uvidí…
Rozhlédnu se kolem. Z ničeho nic se zarazím. Můj pohled spočine na nedalekém křoví. Několik standardizovaných sekund tupě zírám na drobné větvičky hustě porostlé malými lístečky a světlými bobulemi.

A jak ho znám zabalil si nepochybně hodně užitečných věcí.
Dokončím myšlenku a na krátko pohlédnu na lidské mládě. Připadám si jako ve snu. Úšklebky, jež na mě dívka vrhá, mě nechávají chladnou. Dokonce i zájem o batoh opadl. Místo toho se opět otočím čelem ke keři. Nakloním hlavu mírně na bok, svraštím čelo a vyrazím vpřed. Ocas za sebou netečně táhnu, díky čemuž zachytávám do dlouhých chlupů každé smítko. Z dálky ke mně doléhají tlumená slova. Ničemu z toho však nevěnuji pozornost. Až těsně u porostu si všimnu zlomených větviček. Skrčím se, stáhnu uši k hlavě, přimhouřím oči a tlapkami nadzvednu větve. Horní půlka mého těla zmizí v houští. Když se opět vynořím, vytáhnu z křoví velký, dospělácký batoh.

Hele, co tam bylo!
Zakřením se na dívku a dotáhnu k ní od hlíny a listí zašpiněný ruksak. Přestože měl nyní přírodní maskování, nebylo pochyb, komu tento předmět patří. Přesně takovou hnědou tašku měla dnes ráno rytířka Siume.

Souhlas! Na, vezmi jedno ucho a odtáhnem ho. Je docela těžký.
Tzadi si bleskově přehodí Ircosův batoh přes záda a uchopí nabízené poutko. Jako jeden muž vyrazíme zpět k táboru. Během cesty zpět se neubráním zklamání. Naše batohy jsou stále neznámo kde. Věci uvnitř mohou být rozbité nebo hůř! Už si je vzal do parády místní zvěřinec.

Hlavu vzhůru! Batoh si můžeš koupit novej, stejně tak sladkosti, oblečení a všechny ostatní drobnosti. Hlavně, že jsme celý!
Povzbudím se a přeruším mlčení:

Co myslíš, jak si vedli ostatní? Našli něco lepšího než my?
Dám průchod své vrozené soutěživosti a dřív než stačí kamarádka odpovědět, opět se chopím slova:

Určitě ne! Šroubovák neudělá nikomu takovou radost, jako jeho vlastní batoh! Škoda, že s námi ještě někdo nešel, pobrali bychom toho víc. Zastav Tzadi, potřebuju si prohodit tlapky.
Opatrně položíme ruksak na zem. Promnu si bolavou dlaň a vyměním si s dívkou místo. Tentokrát bude většinu váhy nést pravá tlapka. Na tři zvedneme batoh opět do vzduchu a pokračujeme v cestě.

Zítra ráno se sem každopádně musíme vrátit. Chci svůj batoh!
Pronesu nekompromisně a na okamžik se odmlčím. Osvěžující vánek mi pročechrá kožich a donese k nám pach kouře. Ne však z trosek, nýbrž z táboráku. Vůně hořícího dřeva ve mně probouzí vzpomínky na Naboo. Na mou smečku, na mámu a ostatní sourozence z vrhu.

Tenhle večer bude skoro jako za starých časů. Až na to, že náš tábor nebude střežit žádný bursa.
Pomyslím si a zahledím se do dálky, kde se mezi stromy začíná rýsovat světlo ohně.

Už si někdy spala pod širákem?
Položím dívce bez rozmyslu otázku a až zpětně si uvědomím, že si na svůj život před vstupem do Chrámu nepamatuje. Když se konečně po dlouhé a namáhavé štrece přiblížíme na doslech ostatních younglingů vykřiknu:

Jsme zpááátky!
Nasadím výraz nebojácného dobrodruha a s neskrývanou hrdostí dotáhnu z posledních sil naše trofeje k ohništi.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvekod Merthor » 09.8.2015 14:52:40

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Ne opravdu nebyly žádné hlasité námitky, vše se obešlo pouze jediným pokrčeným ramen. Zase šlo jen o úhel pohledu.
Moc dobře jsem si pamatoval, jak rádi jsme byli, že nás je víc, když jsme přenášeli ta nosítka se Shay. Teď jme měli volnou cestu, ale co je uvnitř jsme nevěděli. Užitečné věci mohly být i ty hůř manipulovatelné, což by odpovídalo na otázku proč...
Ve výběru místa k prozkoumání jsem dal přednost ostatním. Pokud by nějaké z nich upřednostňovali, měli ho mít.
Teprve potom jsem vlezl do jednoho z otvorů v troskách nákladního prostoru a začal se ní plížit kupředu.
Tahle prolézání stále nebylo zdaleka tak jednoduché jako, kdyby se dalo do daného místa projít, ale mně to nevadilo.
Nebylo to o nic horší, než to, co už jsem absolvoval před tím. Říkal jsem si, že pokud to takhle půjde ještě několikrát, budu moct tvrdit, že mám v plížení troskami a prolézačkách značnou praxi a snad bych ani nebyl tak daleko od pravdy.
Dostal jsem se až na místo, kde jsem našel těch několik věci. Mohl jsem litovat, že je většina z nich spálených, jenže s tím se asi při stavu, v jakém nákladový prostor byl, mělo počítat. Stan, ta jednán nespálená věc, ovšem stál zato.
Přesně zapadal do logiky, s níž jsem k nákladovému prostoru přišel. Patřil mezi ty nejužitečnější věci k přenocování.
Nejdřív jsme se balík se stanem pokoušel jen tak potěžkat. Potřeboval jsem mít jistotu, že si s ním poradím.
Teprve potom jsem ho popadl a snažil se ho odtáhnout ven z nákladového prostoru, kde bych ho ukázal ostatním, případně na ostatní počkal, než vylezou ze svých částí trosek. Pokud by i oni něco našli, snažil bych se to přiměřeně ocenit.
"Podívejte, co mám...," pochlubil jsem se vlastním nálezem a ukázal ostatním cíp stanového materiálu.
"Řekl bych, že stan a přikrývky nám teď večer můžou hodně pomoct."
O dalším postupu bylo taky předem rozhodnutá. Když nesete větší stanový balík, máte ho už tak dost plné ruce.
Bez další diskuse jsem vzal obě svoje věci, kývl směrem k tábořišti, kam jsem se postupně s ostatními začal stahovat.

V tábořišti už jsem příliš velkou aktivitou nehýřil. I kdybych to chtěl, neměl jsem na to dost energie. Prakticky všechny vlastní síly už jsem vyčerpal a cítil jsem se čím dál unavenější. Snad jsem byl až tak unavený, že únava začala lehce otupovat myšlenky na to, co se stalo. Omezil jsem se tady na uposlechnutí pokynů mistra Atamy. Posadil jsem se a vzal si od Ircose jednu sušenku. Taková malá věc, sotva dvakrát do úst a uměla vylepšit náladu. Mít tu vlastní batoh, nabídnul bych ostatním taky něco z jeho obsahu. Zatím byl ztracený, kdo ví kde. . Ostatního jídla a vody jsem se už snažil příliš neubírat.
Posadil jsem sledujíce jak mistr Atama rozdělává stan. Jen jednou jsem mu podal jakousi úchytku ležící poblíž mě.
Pak jsme byli po jídle, stan byl postavený a přišel čas jít si lehnout. I to jsem splnil bez námitek. Pro tentokrát jsem byl skoro rád, že to nejsem já, kdo bude muset zůstat vzhůru a hlídat tábor, jakkoliv to byl zvláštní a dost zodpovědný úkol.
S očima, začínajícími se vám automaticky zavírajt se se prostě moc dobře hlídat nedá.
S nalezením místa, v některém z přístřešků jsem taky nespěchal. Nejdřív jsme se museli postarat o ty, co na tom byli nejhůř.
Mě by docela stačilo, pokud by na mě vybyla přikrývka. Obtočil bych jí kolem sebe a hlavu si podepřel rukou. V rámci alternativního řešení by stačilo natáhnout se někde v blízkosti zatím ještě stále teplého ohniště Pak by mi bylo teplo.
Tohle a trochu spánku jsem vážně potřeboval a tak jsem se nechal odnést mimo bdění dřív, něž jsem se toho nadál.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 678
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město

PředchozíDalší

Zpět na MPM

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník