YMPM - Epizoda II

Ostatní uzavřené projekty, MPMka a podobné ...

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Edia, skupina mistra Atamy - Tůň v lese (Marconius)

Zavrtal jsem se do nory, kterou jsem si vyhrabal za účelem přenocování, a poté, co jsem se ještě jednou přesvědčil o pevnosti stěn, jsem ulehnul ke spánku.
Převaloval jsem se z jednoho boku na druhý ve snaze najít optimální polohu ke spánku a má mysl stále ještě zpracovávala absolvované utkání s bláznivým Devaronianem, kterého jsem donedávna považoval za svého přítele.
Neodpustitelné selhání. Musím víc cvičit, abych byl schopný takového příště zpacifikovat. S velkou rezervou...
Později jsem však blázna již vytěsnil a má mysl se odebrala do dimenzí, kde vznikají sny...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re:

Příspěvek od Hayasan »

Edia, Monítko sní

Podíval jsem se na nebe. Nejraději bych sice utíkal pryč, protože s trochou štěstí bych potkal nějakého domorodce, který by mi možná pomohl, ale musel jsem zvážit další alternativu. Ten Linx je sice pěkný potvorák, že mne nějak přemístil na tuto Sílou zapomenutou planinu, ale třeba pro mne dojde. Třeba to není vrahoun, který by chladnokrevně sledoval, jak zde umírám. Jenže když odejdu hodně daleko, jak mne najde? A když budu daleko, tak mne třeba ani neuvidí a nezjistí, že umírám strašlivou smrtí (hladem, žízní,...). Jeho svědomí by nakonec mohlo být čisté a to jsem také nechtěl. Pokud mám umřít, ať to má mladý Linx před očima. Rozhodl jsem se, že zůstanu na místě a pokusím se načerpat nějaké síly. Za pár hodin se třeba něco změní…
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Xavier »

Edia, skupina mistra Atamy - Tůň v lese (Dll)

Noc byla jen další řada utrpení. Jednak mi moc nešlo spát a pořád jsem se budil a hlavně jsem měl místo na okraji přístřešku, což znamenalo že každý, kdo šel v noci na záchod na mne šlápl, nebo o mne zakopl.
Nevím, zda jeden z mých kolegů rozuměl, že jsem mu řekl, poté co mne nakopl do břicha, "chcípni!"
Nezbylo mi než doufat, že nerozuměl. Přeci jen Sullusteesem ostatní zas až tak dobře nerozumí, toto nebylo slovo, co by je učili a také jsem to celkem zahuhlal, takže jsem se tím zas až tak nezabýval.
Jedinou kladnou výjimkou byl Mon, který byl v bezvědomí a tedy necoural a Marconius, který se zakopal pod zem, ale ten mi zase při hrabání několikrát hodil hlínu do obličeje.
Nyní již začínalo svítat a byla zde tedy možnost, že by na mě mohli ostatní přestat šlapat.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Jordi Linx »

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Začalo svítat a všichni přítomní se začali pomalu probouzet. Naproti všem předpokladům spala i Elinor, která původně chtěla nějak držet hlídku, nicméně nyní byla opřená a strom a zakrytá pokrývkou. U břehu jezera se mezitím procvičoval Danny a nic nenasvědčovalo tomu, že včera usínal téměř na pokraji sil. Meditace mu očividně doplnila dostatek na to, aby si dovolil rozcvičku a nějaké protažení, které bylo úplně někde jinde, než jaké museli občas provádět younglingové.
Díky lepšímu osvětlení už navíc nikdo nezakopával o Dlla, ani nikoho jiného, protože v noci nebyl malý sullustan jediným zasaženým. Každý, kdo byl už trochu vzhůru dostal rychlou insktruci, aby se kdyžtak nasnídal vyuzené ryby, která byla připravena na kameni u dohasínajícího ohniště. Něco dalšího se mělo očividně dít až tehdy, jakmile budou všichni vzhůru.
Nicméně, pozitivem bylo, že obloha se už začínala trochu vyjasňovat.

Mon už nechtěl dále utíkat a proto se rozhodl zůstat stát na místě a odpočinout si. Nějak měl tušení, že by jej mladý Linx asi nenechal rovnou umřít, nebo něco podobného, a proto se rozhodl na něj počkat.
Když se probral, tak se ale nic nezměnilo - obloha stále hrozila temnotou a blížící se bouří, která však stále nedorazila. Pořád hrozila, ale Mon měl pocit, jakoby byla stejně daleko, co se poprvé octnul na tomto místě.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Jakmile měli možnost si lehnout a konečně odpočinout, tak toho nakonec všichni s úspěchem využili a dopřáli si co možná nejklidnější noc. Dalo se možná očekávat, že někteří nebudou mít zrovna lehké spání, ale po celou noc bylo někdo vzhůru a dohlížel.

Když se všichni ráno probouzeli, tak je mohla uvítat pomalu se rozjasňující obloha. Mistři už byli vzhůru, tedy Avalin a Velmére, zatímco mistr Atama byl někde v nedohlednu. Ale všichni vypadali o něco lépe a s lepší náladou než předcházejícího dne. Možná za to mohlo odpočinutí. Každopádně, dokud nebudou vzhůru všichni, tak měli přítomní obecně volný režim.
-----------------------------
Další kolo uzavírám 23.8. a jako obvykle nechávám prostor pro vzájemnou interakci. Po srazu je potřeba to zase nahodit na pravidelnou notu.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 844
Registrován: 25.1.2013 22:01:44
Czech Republic

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Hayasan »

Vlastní představy: Monítko, chuďátko, na planině opuštěné a nikým nemilované...
Po probuzení jsem se kdovíjak odpočatě necítil. Jediným pohledem jsem si zkontroloval, že počasí se nezměnilo. Hlad ani žízeň jsem neměl, nevšiml jsem si nějakého nebezpečí, které by snad mohlo ohrožovat můj život. Takže jsem se pouze posadil a zamračeně jsem se díval do dálky. V duchu jsem tak maximálně dával dohromady nějaký plamenný projev, kterým Linxe přikovám k zemi, protože tohle, co mi udělal… to rozhodně není fér. Nehledě na to, že jestli umí takto lidi transportovat pomocí Síly, kdo ví kam, tak by to ostatní měli vědět, protože podobných nešťastníků, jako jsem já, tu klidně můžou být tucty. Teda za předpokladu, že Danny skutečně není vrah a nějak mne odsud dostane. Pokud to teda zvládne, že ano. To, že mne poslal sem ještě neznamená, že mne dokáže poslat i zpátky.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Merthor »

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Rozdíl mezi holým tvrdým povrchem planety a postelí, i když je to postel v lodní kajutě si zaručeně okamžitě uvědomíte.
Ne každý se s tím vypořádá stejně. Pro někoho to není problém, neboť usne jako dřevo prakticky na kterémkoliv místě.
Já na tom tak dobře nebyl. První místo za účelem odpočinku jsem si nevytipoval nejlíp. Cosi mě tam dost tlačilo.
Přesunul jsem se a chvíli jsem hledal trochu použitelnější měkčí místečko. Konečně se mi to podařilo.
Relativně jsem znehybněl a uvolnil jsem svoje unavené staly. Ještě nějakou chvíli trvalo, než jsem doopravdy pořádně usnul.
Pak už to bylo naštěstí docela dobré. Ačkoliv jsem se během noci probudil asi dvakrát a během druhého probuzení už jsem psal dost lehkým spánkem, byl můj spánek docela klidný. Samotná možnost klidně spát mi připadla čím dál pozitivnější.
Po probuzení se rozdíl mezi postelí a lesem a projevil podruhé. Naposled jsem se probudil trochu ztuhlejší, než jindy.
Posadil jsem se a protřel si oči. Jasně jsem cítil, že se budu potřebovat trochu protáhnout, abych se rozhýbal, i když s pokročilými cvičeními a vůbec kompletní rozcvičkou jsem zatím váhal. Krom toho, to bylo příjemné spánek dokázal co měl.
Vzhlédl jsem k obloze. I ta dávala větší naději. Naději, že nás odsud brzy někdo vyzvedne.
Zamířil l tam, kde byl večer vak s vodou. Voda se dala doplnit. Pokud tedy ze včerejška něco zbylo, dal jsem si další hlt, taky si navlhčil ruku a aspoň tou mokrou ruku si osvěžil obličej.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Jordi Linx »

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Netušíce co by měl dělat, se Mon usadil na místě a rozhodl se počkat. Do jisté míry se rozhodl spoléhat na to, že Danny neměl nálepku vraha, nehledě na to, že Mon sám jej za vraha označil. Každopádně vůbec neměl tušení, co tohle místo mohlo být zač a jakým způsobem ho sem vlastně Danny dostal - tedy vyjma faktu, že k tomu musel nějak použít Sílu.

Všichni, kteří už byli alespoň trošku vzhůru, mohli zaslechnout drobný šramot, praskot a jeho zdrojem byl Dannyho batoh. Ten okamžitě zpozornil a upustil od rozcvičky a popoběhnul ke svému batohu, aby z něho vylovil komlink.
Tady Danny Linx, Vlno slyšíte mě? Danny Linx, volá Vlnu,
řekl možná až trochu moc nahlas, ale očividně se mu dostalo odpovědi, protože jeho výraz mírně pookřál.
Všichni jsou tu naživu, ale máme jednoho vážně zraněného a jednoho v ... nemobilním stavu. Nicméně dokážeme se dostat do bodu A5, kde by mohlo být možné vyzvednutí,
pronesl a ti nejbližší ho mohli jasně slyšet. Vyjasňující obloha tak přinesla naději všem přítomným.
Rozumím, odhadem dvě, tři hodiny max, sbalíme tábor a vyrazíme,
dodal ještě, než potvrdil, že rozumí a ukončil spojení.
Jakmile odložil komlink, tak naznačil těm ve stanu, aby probudili poslední spící s tím, že hodlá promluvit ke všem.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Bylo to jedno z nejhorších vstávání, které Gliben za poslední dobu zažil a pro jednou mohl být i vděčný za ranní protažení. Nebyl jediný, kdo se k něčemu podobnému uchýlil, nicméně všichni tentokrát zvolili individuální protažení se, než běžné skupinové cvičení, jak ho znali z Vlny.
Velmére se krátce na to jala připravovat snídaní z jejich zásob a pokoušela se to nakombinovat tak, aby tam bylo i něco čerstvého a bylo dost střídmé vzhledem k tomu, že nevěděla, jak dlouho se tu všichni zdrží. Co se však dalo říci, tak bylo i dobré.

Mistr Atama se vrátil, když už byli všichni vzhůru a dojídali. Už na jeho příchodu a výrazu bylo něco povzbudivého a naděje všech navýšil tím, že si vyžádal jejich pozornost.
Mám dobré zprávy, povedlo se mi spojit s Vlnou. Nedivil bych se, kdyby mistr Linx celou uplynulou noc nějak promeditoval v Síle a rozháněl tu iontovou bouři, ale hlavní je, že ta ustává. Na Vlně už připravují dva transporty, které nás vyzvednou a pilotovat je budou ti nejschopnější lidi na palubě. Do hodiny by měly ustat poslední zbytky bouře a dle situace počítám, že nejpozději do dvou jsme schopni se dostat na prostor, kde bude moct transport bezpečně přistát. Takže si můžete dát všichni ještě nášup, ať toho s sebou netaháme tolik,
usmál se nadšeně a byl připraven chvilku počkat, pokud by se chtěl někdo zaradovat nebo dát úlevě svým pocitům, že doznají záchrany.
Informovali mě, že z druhé skupiny jsou také všichni naživu a také se domluvili na vyzvednutí. Takže já s mistryněmi připravím nosítka pro mistryni Siume a vy si všichni po jídle sbalte a rozdělte věci tak, abyste s sebou měli to nejpodstatnější. Předpokládám, že mistr Linx sem později pošle i týmy, aby zajistily trosky a vyzvedly, co jsme tu mohli ponechat,
dodal ještě a spokojeně se posadil vedle mistryně Avalin. Určitá část pochybností mu jistě také spadla ze srdce, když se dozvěděl, že jeho skupina byla také v pořádku.
-----------------------------
Další kolo uzavírám 30.8. a již tradičně je zde možnost pro vzájemnou interakci.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Gwendolin »

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Už tam budem?
Zakřičím na v popředí jdoucího mistra Atamu. Žádná odpověď. Nikdo ve skupině nezareaguje. Younglingové i dospěláci pokračují slepě vpřed.
Levá, pravá, levá, pravá…. Bezmyšlenkovitě střídají nohy i tlapy. Pěšinka, po které kráčíme, nás vede hlouběji a hlouběji do lesa. Křoví houstne, větve stromů se navzájem proplétají a vytvářejí tak bariéru, skrz kterou prosvítá jen minimum světla. Nedostatek prostoru nás nutí jít v řadě za sebou. A já? Já musím jít úplně poslední. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že za sebou slyším kroky. Strach ve mně narůstá a co chvíli se otáčím, abych se ujistila, že jsme v lese sami.

Mistře?! Kdy už dorazíme na…
Tzadi pustí větev a ta bleskově vyrazí k mému obličeji. Instinktivně zavřu oči a tlapky nastavím před sebe. Než mě však stačí listnáč pohlavkovat, zavadím o kámen a svalím se na zem. Zakňučím. Drápkami a čenichem reji v mechu. Přírodní polštář je nasáklí vodou a ta se mi nyní vpíjí do oblečení. Chladí na těle a nutí mě se rychle postavit na zadní. Když opět otevřu oči, stojím na pěšině sama.

Tzadi! Shay!! Mistře!!! KDE STE KDO!!!!
Vykřiknu z plných plic ale jediný, kdo mi odpoví je ozvěna. Rozběhnu se vpřed. Předními tlapkami máchám před obličejem a odstraňuji si z cesty pavučiny a větve keřů a stromů.

HALÓ!!!... TAK KDE STE!!! TZADI!!!
V mém hlase narůstá panika.

…Nikde nevidím stopy! Kam mohli zmizet?! Dyť L'val je jako tank, do všeho vrazí a všechno poláme. Alespoň jí bych měla být schopná vystopovat!...
…Přeci se nemohli propadnout do země! A vyzvednout je tu taky nemohli! Sem se nedostane žádný transport!...
…A určitě by mě tu nenechali. Určitě ne!

Rychle se kolem sebe rozhlížím, avšak zbytečně. Do této části lesa, jako by dlouho žádná bytost nevstoupila. Nakonec doběhnu na rozcestí. Zkoprním. Pohledem kmitám od jedné cestičky ke druhé. Začíná se mě zmocňovat zoufalství.

Kudy teď?
Opakuji si v mysli stále dokola. Zakrátko mi z očí vytrysknou první slzy a já se svalím k zemi.

Jak mě tu mohli nechat! Co budu dělat?! Jak se odtud teď dostanu!
Mezi vzlyky zaslechnu šustivý zvuk. Jako by se něco snažilo dostat skrz nedaleké křoví. Rychle otevřu oči, zadržím pláč a hřbetem tlapky utřu slzy. Modlím se k Síle, aby to byl některý z mistrů… Nebo jiný dospělák z Vlny… Nebo Tzadi… Nebo kterýkoliv ze spolužáků!... Možnost, že by z porostu vyskočil nějaký predátor si nepřipouštím. V momentě, kdy se první větvičky rozestoupí, zapomenu dýchat i brečet. Hypnotizuji místo před sebou a čekám. Neubráním se zklamání, když se na cestičce objeví asi půl metru vysoký tvoreček. Dlouhý chundelatý ocas, stejně tak uši. Krátké tlapky, bílá srst, malý růžoví čenich a velké zelené oči.

Ty mi asi nepomůžeš. Určitě ses taky někomu ztratil.
Potáhnu nudli, která mi teče z nosu a schovám obličej v dlaních. Než se však opět stačím poddat zoufalství, přiskočí ke mně bytůstka a položí mi přední tlapky na nohu. Z ničeho nic už mi není do breku. Strach mě opouští a já si nepřipadám tak ztracená. Zelené oči se třpytí jako smaragdy, jako rosa v trávě. Pohled do nich mě uklidňuje. Zvířátko se na mě usměje a v hlavě mi zazní známí, dívčí hlas:

Vstávej, Zízo!
.
.
.
Otevřu oči. Na noze nemám bílou chlupatou tlapku, ale lysou dlaň své kamarádky, která do mě strká.

Tak vstávej! Musíme se nasnídat a sbalit tábor! Co se ti zdálo? Hrozně ses převalovala a kňučela.
Místo drobného tvorečka se na mě usmívá Tzadi. Spadne mi kámen ze srdce, když si uvědomím, že to celé byl jen zlý sen.

Neztratila jsem se! Ani mě tu nenechali!... Ani jsem nepotkala toho chlupáčka.
Ta poslední část mě na okamžik zamrzí. Něco tak roztomilého jsem naposledy viděla v galaktických pohádkách.

Měla jsem noční můru. Ztratila jsem se a vy jste odletěli beze mě.
Přiblížím dívce svůj sen a postavím se na všechny čtyři. Natáhnu ocas a protáhnu se jako kočka. Zaslechnu slabounké křupnutí a krátce na to se dostaví úleva. Vyskočím na zadní a s kamarádkou po boku zamířím k mistryni Velmére pro snídani. Malá, nicméně chutná porce jídla je zakrátko snědená. Na to, aby utišila pocit hladu, nicméně nestačila. Žaludek se hlasitě domáhá přídavku. Nezbývá mi než se porozhlídnout kolem. Nenápadně obcházím nejbližší okolí táboru. Zkoumám bobule na keřích, čichám k houbám a hledám hmyz. Pod jedním z kamenů naleznu tučně vypadajícího brouka. Čtyři nohy, krovky, hlava připomínající otvírák na plechovky. Už už se ho chystám ochutnat, když v tom se vrátí mistr Atama. Zarazím se a zmítajícího se hmyzáka schovám za zády. Nové informace nejsou dobré jen pro nás, ale i pro tvorečka, jež byl uchráněn před mou nenasytností. S úsměvem na tváři si dojdu pro přídavek a před cestou na místo setkání se pořádně posilním. Po snídani pomohu sbalit tu trochu věcí, co v táboře máme.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Xavier »

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese (Dll)

Konečně se nám podařilo spojit s Vlnou. Tedy nám ne jen Dannymu. Ale i tak to bylo výborné, konečně se vrátíme zpět.
Nebo snad ne.
Napínal jsem uši jak to jen šlo. Díky tomu že jako sullustan jsem měl sluch lepší než lidé slyšel jsem hlasy i z vysílačky, naneštěstí sem nerozuměl jednotlivým slovům a rozuměl jen Dannymu jako všichni ostatní.
Bylo to v pořádku, domlouvali se na místě kde nás vyzvednou. oddechl jsem si.
Nebylo na co čekat, čím dříve vyrazíme tím dříve zmizíme z téhle prokleté planety. okamžitě jsem si začal balit a připravovat se na další cestu.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Merthor »

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Gliben Beltens)

Byvše osvěžen, podařilo se mi zbavit prakticky veškerých následků ranní rozespalosti. Abych je ještě trochu rozhýbal a připravil na další den, z části jsem obešel naše tábořiště a z teprve z jeho opačné strany jsem se vrátil na svoje původní místo.
Než jsem se znovu posadil, všiml jsem si, že už někteří začali. V tomto směru jsem je rád napodobil. Vzal jsem si svůj ranní příděl a posadil se tam, kde jsem spal. Pomalu rozvážně jsem žvýkal a snažil se z té trochy jídla získat co nejvíc.
Samozřejmě jsem předpokládal, že bych měl počítat s tím, že bude i dnes potřeba vynaložit další dávku čerstvě nabytých sil.
Zprávy od mistra Atamy jsem si vyslechnul ještě během jídla. Bylo to ještě daleko lepší, než jsem čekal. Trochu čistější obloha ještě nemusela nutně znamenat, že bouře přestane hned, případně, že se neodmlčí jen na velice krátkou dobu.
V duchu už jsem se připravoval na další dny na povrchu této planety. A místo toho se vrátíme na Vlnu, snad i docela brzy.
Budeme zase spát ve svých kajutách, budeme se normálně učit. Taková úleva... Jen aby to byla pravda.
Potřebám umenšení zásob a věcí, jež bychom musel nést jsem vyhověl celkem rád. Pokud by to bylo nutné, dokázal bych další jídlo oželet a vzít si menší porci. Naštěstí to nebylo potřeba, takže jsem si vzal všechno, co na mě připadlo.
Přídavek jsem už dojídal napůl za pochodu. Byl jsem připravený přiložit ruku k dílu a pomoci mistru Atamovi zase rozebrat provizorní přístřešky, po nimiž jsme strávili noc. Pomohl bych i s úklidem čehokoliv jiného, co by bylo třeba.
Úplně klidně jsem se mohl věnovat shromažďování věcí na jedno místo, neboť jsem se sám nepotřeboval připravovat.
Svůj batoh jsem neměl a mimo přidělená zavazadla bych si do ruky vzal zase jen řezák. Ještě jsem ho nepoužil, ale ani tak jsem se mi ho nechtělo příliš vzdát. Nehledě na to, že po cestě stále ještě mohl být užitečný.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Jordi Linx »

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Zatímco někteří se jali probouzení zbytku skupiny, Dll se už nemohl dočkat návratu na loď a to natolik, že si rovnou šel zabalit některé z věcí. Fakt, že slyšel dost z toho, co Danny říkal tomu jen napomohl a mladý padawan nedal najevo, že by to zaregistroval nebo by mu to nějak vadilo.
Po chvilce byli všichni seřazeni tak, aby že dobře na Dannyho viděli.
Někteří z vás už to zaregistrovali, ale povedlo se mi spojit s Vlnou. Iontová bouře už prakticky pominula a brzy bude možná nás vyzvednout,
začal nejprve Danny a nálada všech se výrazně zlepšila, nicméně mladý Jedi je ještě gestem zarazil.
Protože loď nemůže přistát tady, tak se budeme muset přemístit a to včetně zraněného Tarnema a bezvědomého Mona. Připravím si nosítka a Tarnema odvleču na místo já, ale potřeboval bych dva dobrovolníky, kteří by táhli nosítka s Monem, případně se tam můžete střídat a také jednoho dalšího, který by šel vpředu a staral se o to, abychom měli čistou cestu. Správným směrem bych ho samozřejmě už navigoval, takže hlásí se někdo?
vysvětlil drobnou potíž, která by mohla vzniknout a rozhodl se nejprve dobrovolně požádat o výpomoc younglingů.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Dobré zprávy zvedly náladu úplně všem bez výjimky. Někteří se nakonec nemohli dočkat konce snídaně a chtěli pomáhat se sbalením věcí, i když toho vlastně až tak hodně nebylo. To nejnáročnější si totiž na starost vzali mistr Atama s dalšími dospělými, kteří za chvilku měli připravená relativně luxusní a pohodlná nosítka pro mistryni Siume, ale také pro Shay, která stále ležela v bezvědomí. Nosítka byla určena pro nošení dvěma jedinci, kteří najednou mohli unést oba znehybněné pacienty. To ponechávalo volného pouze jediného dospělého, což by však mělo více než stačit na všechny možná nebezpečí, která na skupinu mohla ještě číhat.
Rozdělování věcí skončilo nakonec tak, že o batohy se budou younglingové střídat a všichni se tak nějak rozdělí do dvojic a budou kontrolovat svého partnera. Zanedlouho bylo vše hotovo a skupina mohla vyrazit, pokud by tedy některý z younglingů ještě nic nenamítal. S sebou se braly kromě osobních věcí už jen zbylé zásoby potravin a tekutin, zatímco vše ostatní zde bylo zabaleno a ponecháno.
------------------
Další kolo uzavírám 13.9. a jako obvykle ponechávám prostor pro vzájemnou konverzaci.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Gwendolin »

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zauur)

Konečně tenhle příšerný výlet končí!
Pomyslím si a s chutí se zakousnu do pikantní klobásy, kterou jsem vyfasovala jako druhý chod od mistryně Velmére. Letmo pohlédnu na tváře svých spolužáků. Také oni vypadají, že už se návratu na Vlnu nemohou dočkat. Jedni rychle dojídají, zatímco ti druzí již balí první věci. Každý se nepochybně těší na teplou vodu, měkkou postel, čisté, neroztrhané oblečení a hlavně na bezpečí domova. Dokonce i ty pitomé hodiny společenských věd zní nyní jako ta nejlepší zábava. Jen, když budeme daleko odtud!

Kdo by to kdy řekl, že se budu těšit na palubu lodi! Že dám přednost chladnému vesmíru před pevnou zemí na zalesněné planetě! Já snad začnu mít létání ráda?... Ne! To je nepravděpodobné!
Zamračím se a zakroutím nesouhlasně hlavou. Hodím do pusy poslední sousto a otřu si tlapky o kalhoty. Kolem mě již naplno vypuklo balící šílenství. Každý pomáhal, kde mohl. Dospěláci pracovali na nosítkách, younglingové uklízeli tábor. A ten kdo se chtěl práci vyhnout, alespoň dělal, že něco dělá. Já, byť bych to na hlas nepřiznala, se řadila k té druhé skupině. Abych nebyla podezřelá, odebrala jsem se k ohništi a začala ho rozhrnovat klackem, jenž mi předešlého večera sloužil i jako vycházková hůl.

Musím se ujistit, že už tu nejsou žhavé uhlíky.
Pronesu významně s pohledem upřeným na ohořelé dřevo. Po chvilce přehrabování natáhnu těsně nad popel pravou tlapku.

Je to sice ještě trochu teplý, ale jen minimálně.
Zašklebím se a vrátím se k Tzadi. Ta již stála v pozoru připravená na cestu.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Jordi Linx »

Skupina mistry Atamy, Tůň v lese: (Dll Rua, Mon Tao-ni, Marconius)
Na nešení nosítek s Monem se moc lidí nehlásilo, pouze Elinor nakonec předstoupila jako první bez nějakého větší váhání a nakonec se k ní přidal s trochou váhání i Markkus Bole. Díky tomu se mohl Danny pustit do přípravy nosítek a požádal mezitím ostatní se zabalením věcí, k čemu se většina vrhla s mnohem větší chutí.
Zanedlouho bylo vše připraveno, sbaleno - Danny požádal o Marconia, aby kráčel vpředu v závěsu s Dllem, pak nosítka s Monem, jeho vlastní a nakonec zbytek. I přes obtíže s nimiž se skupina musela vypořádat nakonec šla velice slušným tempem a u Mona se nakonec vystřídaly další dva younglingové, kteří se nechali inspirovat odhodláním svých kolegů. Nešlo také vyloučit, že se chtěli co nejdříve dostat z této planety a unavení kolegové na tempu nepřidávali.

Po zhruba dvou hodinách cesty dorazila na trochu větší mýtinu, kde Danny zavelel k odpočinku, zkontroloval oba bezvědomé a zkontroloval nebe, které už se prakticky vyjasnilo.
Tady Danny Linx, dorazil jsem na místo, můžete se navigovat dle mých současných souřadnic,
nahlásil do komunikátoru a čekal trpělivě na odpověď, která za chvilku dorazila. Jakmile ji dostal, schoval komlink a získal si pozornost younglingů.
Za půl hodiny dorazí, zatím si odpočiňte a nikam se moc nevzdalujte, ano?
informoval všechny a pohledem je zkontroloval.

Stále čekal na tom samém místě a nic výraznějšího se nedělo. Pozitivem bylo, že Mon nepociťoval ani hlad nebo žízeň i když podvědomě věděl, že tu byl již dost dlouhou dobu na to, aby alespoň po nějakých tekutinách mohl prahnout. Rozhlédl se okolo sebe a najednou jakoby v dáli spatřil něco rozdílného - a ne jedno, ale hned dvě. No spatřil, spíše vnímal, zaregistroval - jedno bylo malé, klidné a čekající - druhé, z toho měl pocit síly a jaké moci, kterou si nedovedl řádně vysvětlit. Bylo nyní na něm, jak se s tímto novým vývojem rozhodne nakonec vypořádat.

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur, Gliben Beltens)
Skupina pilně pracovala na zabalení toho, co si chtěli vzít s sebou a každý se svým způsobem připojil k dílu. Výjimkou nebyla ani Zíza, i když to pojala odpočinkovějším tempem. Naopak Tzadi jakoby měla energie alespoň za tři další byla snad skoro všude. Každopádně zanedlouho byla celá skupina připravena vyrazit a mistři zaveleli k pochodu.
Ten byl svižný i díky tomu, že největší zátěž nesli dospělí a younglingům cokoliv výrazně těžšího zakázali s tím, že se pro to později někdo vrátí.
Trvání cesty se nakonec ukázalo optimističtější, než původně mistr Atama odhadoval a neuplynula ani hodina a půl, když skupina dorazila ke kraji lesa a před nimi se rozprostřela menší travnatá planina, kde nikdo nemohl vidět vůbec nic, co by jakkoliv prozrazovalo včerejší katastrofické události.
Zůstaneme při kraji a počkáme na transport, nikdo se nevzdalujte příliš daleko,
zavelel mistr Atama a dopřál tak younglingům poslední chvíle na této planetě.
Že se ti nechce moc odletět?
zeptala se krátce po mistrově proslovu Tzadi své kamarádky a sama se takovým nejistým pohledem rozhlédla okolo.
------------------------------
Příští a poslední kolo uzavírám 4.10.. Máte možnost popsat poslední momenty a myšlenky vašich postav na planetě, nebo jejich plány po návratu na loď. Můžete klidně popisovat i jejich pocity při pohledu na přilétající transport. Já v uvedený termín vše uzavřu a napíšu závěr.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Xavier »

Skupina mistry Atamy (Dll)
Po další útrpné cestě (jestli už v životě neuvidím les jedině dobře) jsme dorazili na místo kde nás mohli vyzvednout. Poštěstilo se mi i, že jsem nemusel tahat ta pitomá nosítka. Na to bych už opravdu neměl sílu.
Poznámka, abychom se nerozcházeli daleko byla u mne bezpředmětná. Hodlal jsem vlézt na palubu v okamžiku, kdy to jen trochu půjde a klidně i podplatit pilota, abysme z tohohle příšerného místa zmizeli.
Čekání jsem tedy strávil vyhlížením lodi a naslouchání zda neuslyším její motory.
To že pozorné poslouchání nebyl moc dobrý nápad jsem poznal v okamžiku, kdy jsem uslyšel první zašustění v trávě neznámého původu.
Kdy už konečně přiletí?
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: YMPM - Epizoda II

Příspěvek od Gwendolin »

Skupina rytířky Avalin, Místo havárie: (Azíza Zaaur)

Někteří Jediové dokáží nahlédnout do budoucnosti. Nejčastěji se tak stává v meditaci, výjimečně ve snu. Přestože se u mě tato schopnost nikdy neprojevila, neponechávám nic náhodě. Pokynu Tzadi a společně zaujmeme místo hned za dospělákama, jež nesli nosítka se zraněnými.

Tááák! Nejsme poslední! Navíc je jen malá šance, že by šli tak rychle, abych jim nestačila.
Genialita mého plánu je nepopiratelná, proto si dovolím nasadit blažený úsměv. Lidskému mláděti po mém boku tato grimasa neujde a tak se krátce na to dočkám otázky, zda jsem se nepřiotrávila jedovatými bobulemi. Pohodím ocasem a zakroutím nesouhlasně hlavou.

Ne! Jen se těším zpátky na Vlnu.
Vysvětlím dívce a naposledy se rozhlédnu po našem táboře. Nebo tedy spíš po tom, co z něho zbylo. Přese všechno zlé, co se na téhle planetě, nebo spíše v její atmosféře, událo, mi bude zdejší příroda chybět. Vůně pryskyřice a květin, zvuky lesa, vánek… Nic z toho nedokázala zahrada na lodi plně nahradit. Na jednou je mi líto, že náš výlet do přírody, tak rychle končí.

Cesta lesem nakonec nebyla tak děsivá jako v mém snu. Dospělí dávali na celou skupinu pozor a ostatní younglingové byli překvapivě ukáznění. Dokonce i Tzadi. Kdykoliv se někdo na konci začal více loudat, všichni zvolnili, načež některý z mistrů pronesl několik povzbudivých vět typu: Vydržte! Už tam skoro jsme!
Po jedné čůrací pauze a několika puchýřích jsme konečně dorazili na kraj lesa. Mistr Atama vydal poslední rozkazy, načež se každý začal připravovat na blížící se odlet z planety. Někteří younglingové se posadili a relaxovali, jiní nervózně postávali a koukali do oblak. Dospěláci zkontrolovali zraněné a do oběhu se dostala i námi nesená láhev s vodou. Osvěžení přišlo vhod každému nehledě na věk či rasu. Během čekání mi má kamarádka položí otázku.

Nechce. A je to jen z poloviny tím, že nás čeká další let transportem!
Vycením hrdině špičáky.

Už nestihnem pojmenovat tu masožravku ani ještěrku, jak jsme si plánovaly. Nic tu už neobjevíme.
Zamračím se zklamáním. Uchopím svůj ocas a začnu z dlouhých chlupů odstraňovat drobné větvičky, suché lístky a další smítka.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Ostatní“