Požírači frachťáků - Mise pro Isadora Gazliho (Shisco)

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Požírači frachťáků - Mise pro Isadora Gazliho (Shisco)

Příspěvek od Merthor »

[co
Požírači frachťáků

26 BBY

V Galaxii stále trvá dlouholetý mír. O klidu už se tak snadno říct nedá. Není chvíle, kdy by se v Galaxi nedělo něco zvláštního.
Nad Republikou stále visí stín toho, co se odehrálo již před několika lety na Naboo. Jsou tu i další živelná uskupení, uskutečňující všeliké záměry, nezajímajíce se při tom, jestli je zrovna válka, mír, nebo co tím způsobí.
Přesto Řád Jediů nechce nic ponechat náhodě a dál se snaží co nejlépe naplňovat své povinnosti,
své poslání chránit mír v Galaxii. Jediové mají prakticky neustále něco důležitého na práci.
O tom se měl možnost osobně přesvědčit i mladý rytíř Řádu jménem Isador Gazli.



Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

Podobně jako tvoji přátelé, i ty jsi za sebou měl první samostatné krůčky rytíře Republiky, plnohodnotného člena Řádu Jedi.
Podobně jako oni jsi mohl okusit, co to znamená plnit úkoly bez vedení, nebo alespoň rady Khai'Leba Dosska, jenž až do nedávna vedl tvůj padawanský výcvik. Poznal jsi, že povinnosti rytíře, nejsou nic jednoduchého. Musel sis poradit, jednat sám a za svoje rozhodnutí jsi musel unést větší míru odpovědnosti. Zatím se ti s tím podařilo úspěšně vyrovnat. Díky tomu Rada konstatovala, že ses při svém prvním úkolu, v jehož rámci jsi zneškodnil skupinu nebezpečných mladých výtržníků, osvědčil.
Potom jsi podnikl ještě několik menších výprav. I Jedi má však sem tam chvíli na odpočinek a někdy i na trochu štěstí, ačkoliv by se dalo říct, že si zdaleka ne každý Jedi, ve tvém věku mohl prožít chvíli takového čistého štěstí jako právě teď ty.

Stál jsi na jedné z teras horních pater, poblíž vstupu do Chrámu Jediů a pod tebou se široko daleko prostíral Coruscant.
Při pohledu dolů se ti nabízel celkem malebný obrázek horních pater, chrám Jeiů obklopený luxusnějšími čtvrtěmi a budovami.
Přesto jsi moc dobře věděl, že tam, hluboko dole je to naprosto jiné. V Corucantských spodních patrech sis už cosi prožil.
Vedle tebe stála přibližně stejně stará dívka, oděná v bundě z tmavé kůže, tmavých kalhotách a držela tě za ruku.
Její dlouhé hnědé vlasy, stejně jako ty tvoje světlé mírně povlávaly ve svěžím odpoledním vánku. Pohled jejích hnědých očí byl upřený přímo na tebe. Na jejích souměrných rtech zářil poklidný šťastný úsměv. Nebyl to nikdo jiný, než… Tiinan Skymi.
Byla na tom vlastně stejně jako ty. Měla za sebou rytířské zkoušky a několik prvních úkolů, každý zcela jiného druhu.
V kontrastu s tím, ve chvíli, kdy jste nemuseli myslet na povinnosti, vypadala naprosto uvolněně. Skoro jako by to ani nebyla ta Tiinan schopná v boji se světelným mečem, ta Tiinan diplomatka se zdvořilým odstupem. Teď to byla "tvoje" Tiinan.

Tady jste před vašimi povinností mohli skutečně utéct, hlavně proto, že to byla docela změna. V okolí se nic nedělo, nic vás nerušilo. Snad jen poblíž prolétal nějaké airspeeder a snášel se dolů, kamsi na vaši úroveň. Tedy nic důležitého, čím byste se museli zabývat, co by příliš rozptylovalo vaši pozornost. Ani v chrámu, či v zahradách sice nebylo moc rušno a nějaké místečko byste si tam také našli, Jenže když už jste jej opustili, bylo to většinou spojeno právě s nějakým náročným posláním.
Takto jste se mohli věnovat jen těm obyčejným věcem, tomu, čemu jste chtěli. Samozřejmě sami sobě a u toho si povídat.
"Víš, že se na HoloNetu objevilo, že se někdo pokouší vytvořit další příběhy, které se týkají i Řádu?" zeptala se Tiinan a zlehka se k tobě přiblížila. Záměrně směřujíce k těmhle méně vážným tématům, byť ne vyhýbající se tomu, kým jste byli.
HoloNet Tiinan poctivě sledovala, aby si vzhledem ke svému poslání udržela přehled o tom, co se v Galaxii vlastně děje.
"Pohled lidí z venčí musí být zvláštní. Snadno by z toho mohla vzniknout buď propaganda, nebo fraška, zauvažovala.

_____________________________________
Klasicky - prostoru máš kolik chceš. Do úvodu jsem přidal Tiinan aby tam byl nějaký prvek kromě toho obligátního.
Reakcím na ni se nemusíš nijak vyhýbat. Právě kvůli nim jsem ti nechal na začátek víc prostoru.
Příjemnou zábavu.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

Stáli jsme spolu na římse blízko u okraje terasy přilehlé k jižnímu vchodu do Chrámu. Ve volných chvílích jsme oba rádi navštěvovali tohle místo a v ročním období, jaké zrovna v téhle části Coruscantu panovalo, obzvlášť.
Zakrslé stromy jen o málo vyšší než my sami, zasazené v obdélníkovitých betonových truhlících, obrůstaly svítivě fialovými pučícími kvítky a halily do svých větví sochy Jediů v životní velikosti zhotovené z lesklého bílého kamene a vzduchem se šířila jejich vůně, zastírající sterilní odér, jakým šlo celoplanetární město obvykle cítit.
Ruku v ruce jsme pomalými krůčky vyšli podél okraje plošiny, na níž byl Chrám s přilehlými pozemky postaven, a koukali střídavě jeden na druhého a na východní vchod s typickou lžícovitou plošinou, zatímco lehký vítr si pohrával s mým dlouhým šedým pláštěm a cuchal nám oběma vlasy. Smáli jsme se jeden druhému, že vypadáme jako strašáci, a většina naší komunikace se obešla beze slov. Pohledy, doteky a také jemnými záchvěvy v Síle, jak jsme se za ty už bezmála tři standardní roky, co jsme spolu, naladili jeden na druhého a do určité míry navzájem vnímali své myšlenkové procesy.
Při pohledu na východní stranu Chrámu jsem se neubránil myšlenkám na historickou událost, kdy tři a půl tisíce roků zpátky Darth Malgus a kontingent Sithů právě tímto vchodem pronikli dovnitř, když raketoplánem prorazili zavřenou bránu a společně s ní strhli i dobrou polovinu okolní zdi a zdemolovali kus vstupní haly. I dnes je na pohled patrné, že některé sloupy nejsou původní.
Zastavili jsme pod stromem a já k němu přivedl Tiinan blíž, přičemž jsem se otočil naproti ní a pustil její ruku, abych hřbetem prstů levé ruky přejel po její nádherné tváři, na dotek hebké a tak...
Tak moje...
Ušklíbnul jsem se. Vycítila moji myšlenku a ušklíbla se rovněž, načež mě oběma rukama popadla a přitáhla mě k sobě a prudce políbila. Udělal jsem krok dopředu a svíraje ji v objetí jsem ji přitisknul ke kmeni vonícího stromu vyrůstajícího z nizoučkého ferobetonového truhlíku, načež jsme se botama zanořili do kypré černé hlíny, haleni stínem stromu a korunou jeho fialových květů, přičemž jejich vůně se spojovala s přirozenou vůní Tiinanina těla, která na mě vždycky působila zvláštním způsobem opojně.
Přitisknutí jeden ke druhému tělo na tělo jsme se znovu políbili a já odolal nutkání strčit jí tady a teď ruku do kalhot a zajet jí mezi stehna.
Ne tady...
Těžko říct, zda to byla její myšlenka nebo má vlastní, ve chvílích, jako je tato, to občas až splývalo, nicméně ani já jsem netoužil po tom, aby nás načapal třeba starý mistr Sinube vedoucí smečku younglingů na cvičení, a během chvilky jsem sevření povolil.
"Taky pravda," odpověděl jsem s rozpustilým úsměvem na nevyřčenou větu a pozvedl její ruku, abych ji políbil jako ruku nějaké šlechtičny z hapeské hvězdokupy a vzápětí ji do té ruky jemně, rošťácky kousnul.
"Nicméně fyzickému tréninku se rozhodně nevyhneš," dodal jsem, načež mě ona obdařila křivým corellianským úsměvem a nasadila typický rošťácký kukuč, který byl jedním z mnoha malých důvodů, proč jsem se do ní zamiloval, a kterým se mě beze slov zeptala, jestli vypadá jako někdo, kdo by se mu chtěl vyhýbat.
Pak, když následně vyrukovala s otázkou ohledně příběhů na holonetu, mě donutila se na dobu úderu srdce zamyslet, kam tím míří, a potom jsem odvětil:
"Jaké příběhy máš na mysli? Myslíš to, co se šíří po různých zapadlých diskuzních fórech, nějaké drby, polopravdy... Nebo sem tam nějaká erotická povídka?"
Pokusil jsem se opětovat její křivý úsměv a jen jsem čekal, až mi jako vždycky laškovně řekne, ať to nezkouším dělat, protože nejsem Corellian a nikdy mi to nepůjde.
"Nebo nějací spisovatelé, kteří si vzali Řád za inspiraci?"
Opět jsem se k ní přiblížil a lehounce ji políbil na čelo a přivoněl k jejím hustým hnědým vlasům, jež se jí přirozeně stáčely do kudrlinek.
"Propaganda může být i dobrá, to záleží na tom, jak ji pojmou," zamyslel jsem se nahlas a upřel zrak přes římsu dolů na bezednou propast, jež se rozkládala pod námi a končila kdesi v tmavé modrošedé mlze prosvětlované reflektory vzdálených vznášedel kilometry hluboko.
"Ale pokud si z nás chtějí udělat legraci, tak pořád je lepší dobrá satira než rozdmýchávání protijediských nálad a další Yinchorrijské povstání."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Požírači frachťáků - Mise pro Isadora Gazliho (Shisco)

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

Nejen, že jste byli spolu, ale oba jste se i velice dobře bavili. Rychle jste se dostali do veselé až rozverné nálady.
Když už se jednou touto náladou nakazila, neodpověděla ti Tiinan hned, jakkoliv bylo ona první, kdo se zeptal.
"Co myslíš ty?" broukla pobaveně, kdo ví už pokolikáté, se usmála a v hnědých očích jí zatančili veselé jiskřičky.
"Můžeš zkusit hádat, co z toho...," popíchla tě zlehka a dala ti krátkou možnost, zamyslet se nad odpovědí.
V mezičase nezahálela. Zatím co ses díval dolů, přisunula se k tobě ze strany, naklonila hlavu a opětovala tvůj polibek.
Teprve potom ti prozradila, jak to skutečně je. Vzhledem k tomu, že vysvětlovala jen o málo víc ta odpověď vyzněla šibalsky.
"Nevím to jistě, ale spíš to druhé. Prostě jen vyšla zpráva o vydání cyklu sebraných příběhů z dění v Galaxii." řekla.
Pak zaváhala, vycítivše, že se blíží na tenčí led, k méně příjemným tématům, jimž jste se ve vzájemné shodě vyhýbali.
Umění, jako takové k nim samozřejmě nepatřilo, ale jak snadné bylo dostat se mimoděk obrátkou zpátky…
"Právě," přitakala stručně tvým slovům. "Příběhy a autory můžou velice snadno ovlivnit konkrétní záměry."

Pojednou tobě i Tiinan zavláli vlasy o poznání víc, než před tím. To se ve vzduchu rychle stočil onen osamělý airspeeder.
Proletěl ve vaší těsné blízkosti jen malý kousek nad vámi, rozvířil vzduch kolem vás a zamířil k nejbližšímu vchodu do Chrámu.
A zatím co do vašich vlasů dopadal celý gejzír těch barevných vonících lístků, mohli jste pozorovat jeho plynulé přistání.
Vznášedlo znehybnělo, jeho dvířka se otevřela a z nich svižně vystoupila postava v klasickém tmavohnědém rouchu.
"Windu," špitla ti potichu Tiinan, co mezi tím bylo dostatečně zjevné. Skutečně to byl tento mistr, člen Nejvyšší Rady.
Nejdříve to vypadalo, že od vznášedla zamíří přímo ke vchodu do Chrámu. Pak se však překvapivě zastavil a otočil zpátky.
Uviděl vás, nebo vás vycítil ani jedno nebylo v současné situaci nijak obtížné. Každopádně směnil směr a v dalším okamžiku zamířil přímo k vám. Přes jeho obvyklou vážnost a vyrovnanost se dalo vyčíst, že mu něco dělá starosti. Než k vám mistr Windu došel, Tiinan na tebe po straně zamrkala a pokrčila rameny. Pak od tebe ač sama nerada docela odstoupila.
Bylo jasné, jako že je Coruscant světem jádra, co to znamená. Chvilka soukromého štěstí odplouvala. Byla ta tam.

"TIinan, Isadore, taky jste,..." konstatoval mistr Windu s klidnou rozvahou, když stanul na kraji terasy vedle vás.
Nedával na sobě znát, ani případné překvapení, ani jakýkoliv nesouhlas s tím, že tu vidí stát právě vás dva a že jste spolu.
Držet vaši situaci, s níž mnozí neměli příliš chuti souhlasit, tak aby aspoň nebyla Radě a všem na očích, znamenalo komplikace.
Rada samozřejmě ledacos tušila. Naštěstí se našli i takoví, kteří vám nejen nic nevyčítali, ale snažili se vám pomáhat.
Tiinan pohotově přikývla. Dřív než se zmohla na kloudnější odpověď, mistr Windu ještě rychle dodal.
"Zrovna někoho, jako jste vy dva, jsem teď potřeboval," čímž dost jasně vysvětlil svůj postoj k dané situaci.
Přesto, že slova vy dva, nepostrádala ani patřičný důraz ani význam, zatěkal pohledem z jednoho na druhého, jako by přemýšlel, kdo z kterého z vás bude potřeba pověřit v první řadě. Tiinan ti věnovala další rychlý pohled.
Až dosud nebylo zcela obvyklé, abyste vy dva plnili úkoly spolu, díky čemuž jste si právě byli tak vzácní.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

"Takže v podstatě historický záznam pro budoucí generace, dějepisná kniha?"
Udělal jsem dva kroky dozadu, aby se mé boty vynořily z kypré černé hlíny v betonovém truhlíku, v němž byl zasazen kvetoucí strom, a vedouce Tiinan za ruku jsme si sedli na lavičku opodál.
"Řekl bych, že už určitě bude v archivu, a dost bych se divil, kdyby si ji mistryně Jocasta Nu ještě nepřečetla. Máš pocit, že ty příběhy můžou být nějak zkreslené nebo dokonce úplně vylhané?"
Někde v dálce za námi zahučel repulzní pohon vznášedla a po chvíli ozářil plošinu jeho výbojkový reflektor, načež vznášedlo aktivovalo přistávací světla a ladně dosedlo na dlažbu.
A když se otevřely dveře, nevystoupil z něho nikdo jiný než samotný představený Řádu, mistr Mace Windu. Ušel několik metrů směrem k jižní bráně, pak ale otočil svou krémově hnědou holou hlavu naším směrem a já okamžitě pocítil pohled jeho pronikavých tmavých očí, spočívající přímo na nás.
Otočil se na podpatku vysokých kožených bot a zamířil přímou čarou k nám, přičemž jak se blížil, byl víc a víc patrný zahloubaný výraz v jeho tváři.
A do vystřílených blasterů...
Navzdory nejistotě, která ve mně začala narůstat, jsem si s Tiinan nevyměnil ani pohled, ale zároveň jsem si uvědomoval, že čím větší úsilí vynaložím na to, abych nevypadal jako gizka přistižená při přehryzávání elektrického vedení, tím víc se sám napráskám, neboť jedním z talentů mistra Windu byla schopnost hledat silné a slabé stránky toho, co ho obklopuje.
"Mistře Windu?" postavil jsem se, načež jsem představeného pozdravil uctivou úklonou hlavy.
Ví to?
V určitých kruzích byl vztah mě a Tiinan veřejným tajemstvím, nyní však nezbylo než doufat, že tyto určité kruhy se natolik nerozšířily, aby zahrnovaly i mistry z Nejvyšší rady. Tedy s výjimkou Thracie Cho Leem, která měla sama pět dětí, ta o nás věděla zcela určitě, nicméně k drbně drobná mistryně Cho Leem nemohla mít dále.
Na druhou stranu, s mistrem Windu byli dobří přátelé.
Ví.
Z jeho kamenného pohledu nehybného jako maska mě až zašimralo v žaludku, pak ale řekl něco, co mě kompletně zaskočilo.
Tiinan na mě pohlédla a já tentokrát její pohled opětoval.
"Jsem rád, když můžu pomoct, mistře Windu. Co můžeme udělat?"
Oba jsme rezignovali na jakékoliv maskování a do tváře se mi vehnala lehká červeň, mistra Windu bychom tím leda uráželi, teď už v nás stejně musel číst jako v otevřené knize.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Požírači frachťáků - Mise pro Isadora Gazliho (Shisco)

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

Vážný výraz mistra Windu ani teď nejevil přílišné tendence ke změně. Tento člen Nejvyšší Rady byl opravdu pověstný svou vnímavostí a vůbec dalšími diplomatickými schopnostmi, takže o tvé nervozitě zřejmě musel dobře vědět. Nebyl ale z těch, kteří by to dávali příliš okatě najevo, nebo kteří by takové reakci dali přednost před něčím důležitým, co měli na srdci.
Každopádně až na nějaký ten pohled jste s Tiinan neměli moc dalších příležitostí k vzájemné komunikaci, neboť nová rozmluva probíhala s obvyklou věcnou strohostí. Mace Windu mluvil k vám oběma, svůj pohled však věnoval částečně každému zvlášť.

Nejprve se obrátil k tobě a tím, co ti odpověděl zároveň postihl část důvodu, proč se obrátil, aby vás dva vyhledal.
"Můžete zajít do hotelu Intergalaktic a setkali se tam se zástupcem jednoho konglomerátu přepravních společností.
Zjistíte, co potřebuje a pomůžete mu s jistými obtížemi, které ty společnosti v poslední době měli postihnout. Potřebuju, abyste svým zásahem předešli všem případným stížnostem na adresu Řádu a tak dále...,"
řekl totiž mistr Windu.
Už tohle stačilo, aby se Tiinanin výraz ve velmi krátké chvíli změnil. Neznat ji, tak bys ji ještě před pár minutami nepoznal.
Teď totiž měla ve tváří stejně vážný a starostlivý výraz jako Windu. Znovu to byla ta Tiinan rytířka Jedi a diplomatka.
Díky skonům k diplomacii na ní mistr Windu často spoléhal a přiděloval jí některé opravdu důležité úkoly.
A právě proto Mace Windu přesunul svůj pohled směrem k ní.
"O jaké stížnosti se jedná? Stalo se něco mistře Windu?" stihla se ještě dost pohotově Tiinan zeptat. Windu přikývl.
"Měl jsem štěstí, že jsem tomu zástupci, jmenuje se Ephen Guan´loy, stihl v čas nabídnout pomoc. Jinak by byl schopný řešit na úrovni těch nejvyšších, místo toho aby se obrátil přímo na nás. Mohl stížnost přednesl přímo na jednání senátních výborů a to by mělo svoje důsledky. Řešit ještě senátní odezvy by bylo dost složitější."
Vysvětlení Tiinan pro tu chvíli zcela zaklaplo pusu. Podobné způsoby řešení problémů už byly trochu silné kafe. I tomu, kdo se v diplomatických kruzích vyskytoval méně muselo být jasné, že je to buď hodně vážné, nebo se za tím skrývá ještě něco.
Rámcově to doplňovalo otázku, proč Windu potřebuje najít řešení celé situace. A proč právě vy dva? I to Windu zmínil.
Přitom vrátil svůj pohled zase směrem k tobě.
"Nevím přesně, co v tom všem vězí. To zjistíte, až si důkladněji popovídáte s panem Guan´loyem. Podle všeho to musí být něco vážnějšího. Ale vy dva jste dost zkušení na to, abyste se na to mohli podívat, doplňovali se a nějak si s tím vším poradit," uzavřel tak první rychlý nástin situace.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů

Trpělivě jsem vyslechnul, co má mistr Windu na srdci, a do mé mysli se opět navracel klid, jak u správného Jedie má být. Pokud představeného Řádu něco znepokojilo, nedal to najevo a zachoval se zcela profesionálně.
"Očekává se od nás, že se s tímto zástupcem setkáme jménem řádu Jedi, nebo se tam máme vydat nejprve inkognito?" zamyslel jsem se nahlas poté co mistr Windu dokončil svou řeč.
Čím jsme zrovna my dva nejvhodnější kandidáti pro tenhle úkol?
Zeptal jsem se sám sebe a vzápětí mě napadlo, že Tiinan má lepší analytické myšlení než já a dokáže poslat někoho k Sithu tak, že se na tu cestu těší. Ale Tiinan neposlal samotnou proto, že se očekávají potíže a já to zase umím lépe se světelným mečem a možná mám větší hrubý Silový potenciál.
Dost možná by se to dalo nazvat lezením po hlavě do sarlaccovy jámy a ať už se mi to líbí nebo ne, takové mise se začínají stávat mojí specialitou.
A pak, když jsem si v hlavě ještě jednou sesumíroval, co mistr Windu řekl, jsem zachytil zajímavou dvojsmyslnost jeho poznámky o případných stížnostech na náš zásah, ať už byla záměrná či nikoliv.
Ne, mistře, skutečně se nehodláme milovat na veřejnosti a vzbuzovat dojem dekadentních rytířů Jedi, to je to poslední, co by Řád potřeboval.
A opět se ukázala Tiinanino politické nadání, když okamžitě věděla, kolik uhodilo, ale mně to nedošlo. Obvykle řeším přímočaré problémy, v politice jsem se vždycky ztrácel a nebylo mi jasné, proč by mělo uškodit Jediům, že někdo požádá senátní výbor, aby pomohl vyřešit jeho problém.
Uškodil by spíše sám sobě. Někdy mám pocit, že úkolem Senátu je spíše problémy vytvářet, než je řešit, a pokud se k něčemu nakonec byrokraté z výboru přeci jen rozhoupou, jeden mezitím stihne zestárnout... A možná proto svým způsobem chápu, že tím, že se do problému vloží Jediové, se situace značně usnadní.
"Domluvil si tento představitel schůzku na konkrétní čas?"
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Požírači frachťáků - Mise pro Isadora Gazliho (Shisco)

Příspěvek od Merthor »

Coruscant, terasa v blízkosti Chrámu Jediů:

Vaše rozmluva se smísila s jakýmsi zvukem života na Coruscantu. Mistr Windu se tím směrem ohlédl. Zdaleka ne všude byl takový klid, jako v okolí chrámu. Spousty bytostí spěchaly sem a tam. Nad hlavami všem přelétala, vznášedla zanechávající za sebou vyznačenou letovou dráhu. To všechno o sobě zkrátka sem tam dávalo nějakým způsobem vědět. Mistr Windu se tím směrem ohlédl. I když se přitom díval jinam, naslouchal a další dva z tvých doplňujících pohledů jasně zaznamenal.
Tiinan nepřestala vnímat tvoji přítomnost a jak se ukázalo zvolila si podobný směr postupu, jako ty. Hlavně se v myšlenkách začala nořit čím dál hlouběji do onoho poslání. Také v hovoru se jí podařilo podržet si určitou část iniciativy.
"Někdy se pokus o přípravnou fázi a nějaké to inkognito vyplatí. Ale nemáme k tomu nejlepší podmínky,"" poznamenala.
Byla to ona, kdo úvahu rozvinul a vyslovil stanovisko k řešení jako první. Dala najevo, že už si v hlavě začala rovnat nejen význam zadání úkolu, ale i postup a taktiku jeho plnění. Pokud bys opravdu uvažoval podobně, jako Windu, což jsi mohl předpokládat, bylo by to jedině správné. První část úkolu by tak víc spočívala na Tiinan, zatím co tvoje chvíle by přišla až v následné fázi, v případě nutnosti zásahu a odstraňování problémů, o než mělo jít.
"K nejdůležitějším informacím bychom se museli dostat oklikou a na to asi nebudeme mít moc času," doplnila.
Snad výjimečně tento její pohled obsahující skrytou komunikaci nepatřil tobě. Podívala se na mistra Windu. Samozřejmě to nebyl ten samý pohled, jaký by věnovala tobě. Měl náznak jasně zamyšleného, tázavého podtónu. Jako by se ptala, jestli to všechno řekla správně, nebo jestli je ještě něco co musí vědět, aby otázku postupu správně vyhodnotila.
Reakce mistra Windu...? Přímá odpověď následovala hned po opětovném přikývnutí.
"Přesně tak. Vzhledem k situaci bude lepší, když se zatím do té věci vložíte jako zmocněnci vyslaní Řádem."
Ta první věc byla z větší části jasná. Postoj Tiinan se shodoval s tím, jak se na věc díval Mistr Windu. Ten se cele vrátil k hovoru a na druhý dotaz už ti odpověděl přímo osobně, i když projevený souhlas Tiinan dával jeho slova z části tušit předem.
"Pokud jde o čas, schůzky, žádný pevný domluvený nebyl. Setkání se musí uskutečnit co nejdřív, hned jak to bude možné. Takže jestli se potřebujete připravit, můžete to udělat, ale nesmí dojít ke zbytečnému zdržení."
Potřeba jednat okamžitě, nemohla nikoho, kdo byl připraven plnit úkoly řádu Jedi překvapit. Taková věc byla zcela běžná.
Tiinan se s tím zdála být naprosto srozuměná, ve svých úvahách s tím patrně počítala od začátku.
A taky v tu chvíli dostala nápad. Rukou ukázala k jižnímu vstupu do chrámu, kde přistálo vznášedlo s mistrem Windu.
Vznášedlo se chvíli zdrželo. Pořád ještě tam stálo a teprve v tuto chvíli se chystalo vznést zpátky do vzduchu.
"Mohlo by nás na jednání dopravit vaše vznášedlo?" vyslovila Tiinan zdvořile svoji žádost.
Mistr Windu zvednul ruku, mávl s ní a dal pilotovi vznášedla signál, že má odlet ještě pozdržet..
Vznášedlo skutečně zůstalo v klidu. Mace Windu udělal pár kroků směrem k němu, vydal se předat Tiinaninu prosbu.
Tiinan počkala na abyste mohli zamířit ke vchodu do chrámu společně. K hotelu Intergalaktic byste se dostali i jinak, než tímto vznášedlem. Jen by to bylo rychlejší. Pokud tu byla důležitá rychlost a pokud byste využili pár drobností, jako i vznášedlo diplomatické služby, nabízelo to v téhle diplomatické hře zajímavé možnosti.
_____________________________________________
Záleží na tobě, co budeš chtít/potřebovat.
Klidně to ber jako konec rozhovoru, takový mezičlánek a přiveď to skoro až na cestu k Intergalakticu.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“