Kachon Gazli - Veritas

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi - ošetřovna

Posledních několik desítek minut vaší cesty na Coruscant se Rish staral o mazání a upravování letového záznamu, komunikace a několika dalších věcí. Zároveň ti řekl, že jsi zaspal Aidana s Liri .
Od doby, co jste přiletěli jste trávili většinu času na ošetřovně. To bylo asi včera k ránu. Čas ti plynul všelijak, jelikož jsi dostal léky na bolest, ale jen jednou, protože jsi je až zas tak moc nepotřeboval. Když jsi se v jednu chvíli probudil, viděl jsi Rishe, jak se někomu klaní u dveří. Poté ti řekl, že vás Rada chce vidět, jen co vás všechny pustí z ošetřovny s tím, že Gataria si tam nechají déle. Před několika hodinami ti Zalk oznámil, že spálenina s kočárkem se dostali do kurníku, což mohlo znamenat citaci Aidanových slov.
Celou dobu vás tady obletovala zhruba stejně stará zlatovlasá dívka, která se zdála, že vůbec nespala, nebo spala zrovna když jsi spal i ty. Byla na vás všechny moc milá, i na Gataria a to spal. Jen Rish se zdál, že reagoval možná trošku lekavě, vždycky když na něj promluvila, nebo meditoval a přišla k němu. Zároveň vám bylo zakázáno z neznámého důvodu opouštět lůžka na ošetřovně.

Nyní se k tobě zase přibližoval Rish, který se už z trucu převlékl do čisté róby. Ty jsi ještě novou nedostal, neboť tu tvoji Sylkana stihla zabavit. Nestihl dojít ani k tvojí posteli a už jste oba slyšeli její hlas.
Zpátky do postele, nebudu vám to pořád opakovat mistře Zalku, jste horší než malé dítě.
Rish jen něco zavrčel, na místě se otočil a odpádil zpátky do postele.
Pravděpodobně chtěl říct, že vás pustíme na chvíli, co si vyžádala Rada a pak se zase uvidíme, než si budeme jistí že vám opravdu nic není.
Oznámila ti Sylkana a položila ti na postel tvoji vyčištěnou róbu.
Nezašpinit, znovu ji čistit nikdo nebude. Po hlášení u Rady zpátky sem a do postele.
Pak tam už jen stála a usmívala se na tebe.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi - ošetřovna

V pozdějších fázích cesty na Coruscant mě začala bolet hlava jako střep. Nevěnoval jsem tomu pozornost, vzhledem k tomu, co se dělo na stanici, jsem se tomu ani nijak příliš nepodivoval. Pořád jsem na tom byl daleko lépe než můj mistr, na kterém se pobyt v cele a způsob, jakým s ním zacházeli, projevil daleko závažněji.
Okamžitě po dosednutí bezejmenného frachťáku na plošinu v Chrámových hangárech jsem chytnul mistra Sase pod paži a odtáhnul ho na ošetřovnu.
A, jak je vidno, nechali si tady i mne.
Měkká postel, na kterou mne uložili, byla pohodlná a dobře se na ní leželo. Chvilkama jsem pospával, chvilkama jsem zkoušel trochu se ponořit do meditace a vyčistit si myšlení.
Nebo aspoň v té míře, do jaké to šlo. Byla tady totiž ona.
"Jak se jmenujete?" byla jedna z prvních věcí, kterou jsem té krásné dívčině řekl, hned po shrnutí stavu mého mistra. Možná jsem se chvílemi trochu přeřekával.
"Sylkana," odpověděla a tak neskutečným způsobem se na mě usmála...
A jakmile se postarala o Sase, položila mi dlaň na temeno a proskenovala mi hlavu nějakým ručním přístrojem, načež řekla, že mám menší otok mozku.
Musel jsem být červený jako rak.
Sylkana... To je krásné jméno.
Musel jsem se tiše zasmát, když jsem vyslechnul její řeč vůči Rishovi.
Spálenina s kočárkem... vzpomněl jsem si ještě na to, co mi řekl před hodinou, možná dvěma, a musel jsem se teď vyloženě křenit. Přístroj v hlavě postele poskytující údaje o mé mozkové aktivitě si pobrukoval tiché a klidné elektronické tóny.
...dostali se do kurníku. Jo, to by mu bylo podobné, asi.
Sylkana kolem mě znovu prošla a já ucítil její vůni. Nebyla jako nic, co jsem kdy předtím cítil. Ne jako chemická vůně, parfém se syntetickými feromony, ale jestli nějak voní anděl, přísahal bych v tu chvíli, že takhle.
Položila mi na přikrývku tuniku složenou do úhledných čtverečků. Teprve teď jsem si uvědomil, že jsem nahý, a opět se mi do tváří vehnala červeň.
Klid, není za co se stydět. Navíc je to léčitelka...
"Ahm... Děkuji," pronesl jsem.
"Ano, madam," dodal jsem vzápětí, když mi přednesla své pokyny, a usmál se. Podívala se mi hluboce do očí svými modrozelenými kukadly, dlouhatánské zlaté vlasy jí splývaly po ramenou dolů, a opětovala úsměv takovým kouzelným způsobem, že...
Páni, ty ses do té hlavy asi pořádně jebnul...
Ale bylo mi najednou krásně. Posadil jsem se a odhrnul přikrývku, snaže se nemyslet na její pohledy, které jsem na sobě cítil. Vlastní dech mi najednou přišel příliš hlasitý a těžký. Srdce mi bušilo rychleji. Se sklopeným zrakem jsem sáhnul po kalhotách a obléknul si je, následovala spodní tunika, pak jsem se chopil opasku a...
"Promiňte, Sylkano, ale... Kde je můj světelný meč?"
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi - ošetřovna

Sylkana se šla věnovat Rishovi, který seděl na posteli. Přikrývku měl schumlanou v rukou a vypadal, jako uražené dítě, když kýval hlavou na vše, co mu vaše ošetřovatelka vysvětlovala. Jeho maska mu propůjčovala pohled totální ignorace ke všem okolním vlivům. Zas tak moc v pořádku ale nebyl. Měl několik prasklých kostí, tři lehká vnitřní krvácení, pár šrámů od světelného meče a dle jeho slov naprosto zanedbatelný otřes mozku.
Když skončila, Rish konečně vstal z postele a vyrazil kolem tebe. Sylkana se po tvé otázce začala zmateně otáčet a očima jezdinla po celé ošetřovně.
Tady ho máš. A pohyb, rudnout tady můžeš potom.
Zamumlal Rish, tak aby jsi to slyšel jen ty, a hodil ti tvůj světelný meč. Na to, v jakém stavu byl, včetně ruky v závěsu měl zřejmě velmi tvrdou schránku, protože se nezdálo, že by ho zranění nějak moc omezovala. Zvolil rychlejší chůzi
*Dárek jsem nechal schovat.*
Ozval se ti v hlavě hlas mistra Zalka a ty jsi viděl, jak zpomalil, když ti tuhle větu poslal.
V tu chvíli jsi viděl, jak jej začal doprovázet jeden z chrámových stráží, při čemž druhý čekal na tebe. Ruce měli založené za zády jen kousek nad svými světelnými meči.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi - ošetřovna

Když jsem se začal shánět po svém světelném meči, Sylkanu to zřejmě trochu vyvedlo z míry.
Chudák, teď si bude myslet, že si myslím, že mi ho vzala z bezpečnostních důvodů, kdyby mi přeskočilo, napadlo mě v první řadě.
"Díky," kývnul jsem na Rishe, připevnil si svou zbraň k opasku a dokončil oblékání, načež jsem si obul boty. Teď už jsem nemusel klopit zrak, opět jsem se odvážil pohlédnout do Sylkaniných očí a na ten krátký okamžik na všechno ostatní zapomněl.
Je tak nádherná...
Nemohl jsem se na ni vynadívat, ale nedokázal jsem na ni zírat příliš dlouho a po chvíli vždy uhnul očima, protože jsem nechtěl, aby měla pocit, že ji obtěžuju.
Usmál jsem se, Rish se svojí poznámkou naprosto přesně strefil do toho, jak jsem se cítil, i když bylo těžko říct, zda věděl, co takovéhle červenání u člověka znamená.
Stejně všechna čest, že vypadá po tom výprasku, co dostal, pořád tak čiperně.
Vstal jsem a položil ruku na rameno mistru Sasovi.
"Odpočívejte, mistře, nebudeme pryč dlouho," řekl jsem mu tiše.
Doprovodil jsem Rishe ke dveřím. Chtěl jsem mu pomoct, ale hrdý pohled jeho očí zpoza průzorů masky filtrující pro něj jedovatou atmosféru mě ubezpečil o tom, že moji pomoc nepotřebuje. Ve dveřích jsem se ještě otočil, abych Sylkaně pohledem do očí a posledním úsměvem poděkoval za její péči, načež jsem za sebou tlačítkem zavřel a vykročili jsme chodbami měrem k Jihovýchodní věži, kde měla zasedací místnost Rada Jediů...
Kývnutím hlavy jsem dal Rishovi najevo, že rozumím. Starosti mi ale dělali ti dva příslušnící Chrámové stráže v maskách a charakteristických pláštích, co na nás čekali kousek za ošetřovnou.
Ale proč mi to neřekl normálně? Nebo že... Přišly nám ty stráže akorát pomoct z ošetřovny, že ano?
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi

Šli jste chodbami a stráže za vámi vláli, jako ocásky. Následovali vás asi dva metry v závěsu a byl sis jistý, že slyší, jak dvoumetrový Kel Dorský vrčí a šťeká nadávky ve svém rodném jazyce.
Rish zmlkl a o něco zrychlil, to samé udělali i oba strážní. Prošli jste kolem sloupu, který byl zároveň rohem jedé z chodeb. Hned za ním se prudce zastavil a otočil se. To vše zrovna v momentě, že nabral jednoho ze strážných loktem a ten se složil na zem. Druhý okamžitě sahal po světelném meči, ale mistr Zakl jej zastavil zdvižením ruky. Druhou rukou a zády se opřel o zeď.
Omlouvám se. Už to chci mít za sebou, myslel jsem, že je to blíže, ale má zranění si vyžadují na chvíli zastavit. A kdybych byl nepřítel, jste oba mrtví, proto bych vám doporučil, abyste zmizeli.
Rish těžce oddechoval a jeden ze strážných přišel až k němu. Napřímil se, až se díval Zalkovi do očí. To samé s funěním udělal Rish a více než o hlavu jej převýšil.
Jako mistr Řádu Jedi, Vám, děkuji za doprovod, ale dále to zvládnu sám a nezníním se o vaší profesionální neopatrnosti. Pokud vím, tak Rada nenařídila nás hlídat, jen doproprovodit a vím co nařídil mistr Vrook, takže, děkuji za doprovod a vypadněte.
Dunivý hlas mistra Zalka, zesílený efekty masky se rozlehl po celé prázdné chodbě. Oba střážní udělali krok vzad, uklonili se a zmizeli za rohem.
Je dobře mít autoritu. Nemám jim to za zlé, ale jsou otravní a já dělám vše raději sám.
Poté k tobě natáhl ruku a položil ti ji na rameno.
Díky... půjdeme.
Nyní zněl jeho hlas bolestivě a polámaně. Asi tak, jak by měl znít bez té masky, kterou nosil mimo tu dýchací.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi

Chrámové stráže se držely za námi. Bez jediného slova. Zastavili jsme se, zastavili se také. Zrychlili jsme chůzi, i oni zrychlili chůzi. Manévr se sloupem...
Jsou to vůbec stráže?!
Jakmile Rish srazil stráž, nebo možná "stráž", k zemi, instinktivně jsem hrábnul na opasek pro světelný meč a palcem zamířil k aktivačnímu tlačítku, abych zažehnul modrou čepel ku naší obraně. Na okraji zorného pole jsem viděl, jak člen Chrámové stráže, případně to, co se za něho vydávalo, také sahá po své zbrani.
To, k čemu došlo posléze, mne ale upřímně překvapilo. Rishovým aktem sebeobrany jsem se i já v duchu už připravil na boj.
Promluvil ke strážím, ty couvly o několik kroků dozadu, otočily se a zamířily vstříc svým dalším povinnostem.
"Neměl jsem z nich dobrý pocit," řekl jsem a zkusil se k osobám v pláštích a brněních Stráží natáhnout v Síle, zda se mi od ní nedostane nějakého podnětu.
"Nestalo se vám nic?"
Podepřel jsem Rishe a zamířili jsme chodbami dál k Jihovýchodní věži a výtahu, co nás odveze do kruhového sálu Rady...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi

Dělají jenom svoji práci, nic jiného. Občas až moc dobře a my to musíme chápat.
Zabručel Rish. Tvůj pokus o to, cokoli z dvou maskovaných stráží vycítit vyústil v nic. Nic jsi necítil, oba se maskovali v Síle, takže nebyli cítit, prakticky vůbec, ani když jsi věděl, kde jsou.
Je to k nevíře, ale ani já jsem z toho souboje nevyšel bez zranění a něco se prostě vrací. Nebojoval jsem ve válce, ale taky jsem si od mandalorianů něco zažil. Ale jak říká Aidan. Bolest je dobrá a značí, že ještě žijeme. Ale on říká spoustu blbostí.
Technicky to mohlo znamenat, že je v pořádku a nemusís se starat, protože jde o zranění z vašeho nedávného střetnutí, nikoli o kolizi se stráží.
Vyjeli jste turbovýtahem. Rish ti jen telepaticky připomenul, ať na nic neapomeneš. Šlo vidět, že je nervózní a taky, že jeho zranění nejsou zrovna příjemná.
Jakmile se otevřely dveře výtahu, před síní Rady stál jeden rytíř jedi, který vás zdvihnutím ruky privítal a zarazil, než budete moct vstoupit.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi

Vrhnul jsem po Chrámových strážích v dlouhých pláštích a charakteristických zbrojích posledním nevraživým pohledem, načež jsem s Rishem stále zakleslým o mou paži pokračoval směrem k výtahům.
"Ale stejně, nač taková paranoia," řekl jsem a byl to spíše jen takový povzdech než že bych čekal, že se mi dostane odpovědi.
Jakmile jsme došli do haly s výtahy, kabina jednoho z nich připomínající ve skleněné trubicovité šachtě jakousi kapsli již byla dole, jako by na nás čekala.
"Myslím, že na tom něco bude," odvětil jsem, jakmile se za námi zavřely dveře a kapsle se s tichounkým hučením rozjela vzhůru.
Už to přichází, projelo mi hlavou, přičemž jsem pocítil takové to typické mravenčení v břiše.
Nervozita před akcí, jako před bojem... Svým způsobem to taky bude boj.
Tisknouce v dlani cíp čistě vypraného hnědého pláště, jaký společně s tradiční béžovou tunikou nosívám jen při ceremoniálnějších příležitostech, jsem rozšířil své vědomí do Síly, aby mi pomohla se uklidnit.
Jestli je na Coruscantu Linx, někdy brzy za ním budu muset zase zajít na Ataru... Kdybych jen byl lepší bojovník, mohli jsme Arthose porazit... Ne, dost. Mír, jen mír. Ano, tak je to správně... Dělal jsem, co jsem uměl, na tom záleží. Tak.
Rishovy myšlenkové procesy proplouvající mou myslí mi dodaly sebevědomí v tom, že nadcházející situaci zvládneme tak, jak máme.
Naprázdno jsem polknul a jakmile kabina zpomalila, zastavila a dveře se otevřely, vykročil jsem již pln odhodlání vpřed. Jedie čekajícího na nás nahoře v předsálí kruhového Sálu Rady jsem pozdravil decentní úklonou hlavy.
Oukej, takže do toho.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi

Před síní Rady jste čekali dobrých pět minut, než vás vpustili dovnitř. V jistou chvíli jsi z Rishe cítil záchvěv rozrušení, ale pak se uklidnil a vypadal sebejistě, ikdyž to bylo spíš to, co sis myslel, neboť přes masku a brýle jsi nedokázal rozlišovat. Jedi nakonec ustoupil z cesty a nechal vás vejít.
V místnosti bylo pár prázdných křesel, ale pár místrů přítomno bylo. Kavar, Atris i Vash byli přítomni, Lamar jako hologram. Ell a Tokare chyběli úplně.
Mistr Rish Zalk a padawan Kachon Gazli. Čekali jsme, kdy k nám přivítáte.
Řekla Vash a podívala se na Kavara.
Mistr Zalk podal krátké hlášení z ošetřovny o vaší poslední neschválené riskantní misi.
Ozvalo se od Lamara trošku naštvaně, ale spíše jako obvykle.
Chceme slyšet, co se tam stalo a vzhledem k vaší historii mistře vyslechneme oba zvlášť. Smrt dvou rytířů jedi, zmizení jednoho a smrt zrádce je... vělice závažné téma v současné situaci.
Kavar seděl na svém křesle značně uvolněně, ačkoli v obličeji bylo znát, že zarmoucen současným tématem.
Nejprve vyslechneme padawana Gazliho a poté vás mistře, takže vás požádáme, abyste počkal za dveřmi.
Pokynul mu rukou Kavar a Rish kývl hlavou a uklonil se. Ještě ti poplácal rukou po rameni a odešel z místnosti.
Chceme slyšet, co se tam stalo a klidně zajdi do detailů.
Řekla Atris a s Lamarem se na sebe podívali.
Pomalu. Máme čas. Začneme tím, kdy jsme ti přidělili Aeryse Dorna, jako dočasného mistra.
Zdálo se, že Kavar hypnotizuje dveře, ale mluvil na tebe, pak se jen pousmál a podíval se na tebe.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi, sál Nejvyšší Rady

Když se dveře do kruhového sálu Rady po minutách čekání, které jsem vnitřně vnímal jako neuvěřitelně pomalu se táhnoucí, otevřely a my jsme byli vyzváni, abychom vstoupili, uklonil jsem se a věnoval při tom pohled mistrům Kavarovi, Vandarovi a Zez-Kai Ellovi, mistrům, kterých jsem si z celého shromáždění vážil nejvíce.
Když Vrook mluvil, nic jsem neříkal, jen jsem přikývnul s rozhodnou tváří na znamení toho, že si uvědomuji vážnost situace. Mistr Kavar opětoval můj pohled a vypadal při tom poněkud rozhozeně.
Jako kdyby si mysleli, že budeme jeden druhého ovlivňovat, pohlédnul jsem za odcházejícím Rishem, jen tak očima, neotočil jsem při tom hlavu, ta stále byla namířená směrem ke křeslům členů Rady.
Jak okatě by to vypadalo... dodal jsem v duchu, načež jsem hluboce vydechnul, nadechnul se.
"Mistrové," zahájil jsem svou řeč a na kratičký okamžik se odmlčel, abych našel v hlavě další vhodná slova.
"Můj náhradní mistr Aerys Dorn si zařídil cestu na Coruscant kvůli nějakým záležitostem s mistrem Zalkema já ho měl doprovodit. Mistryně Coris měla společnou cestu a svezla se proto s námi. Vyskytla se závada na hypermotoru, která nás vytrhla z hyperprostoru. Nebylo to nic vážného a nebyl větší problém závadu odstranit, ale než se nám to podařilo, loď zachytila šifrovanou zprávu s pohotovostním kódem devět patnáct a zprávou o nalezení mého starého mistra Sase Gataria, stejně jako padlého Jedie Arthana Arthose, kterého chce předat Řádu a žádá o pomoc s jeho zpacifikováním."
Pohotovostní kód devět patnáct je sice žádost o asistenci a narozdíl od pohotovostního kódu nula nenařizuje každé lodi schopné pomoct, jejíž mise nemá vysloveně vyšší prioritu, všeho nechat a hned tam spěchat, ale i tak je to věc s vysokou důležitostí, co nesmí být brána na lehkou váhu.
"Mistr Dorn, mistryně Coris... a já jsme se rozhodli kontaktovat mistra Zalka a požádat jej o pomoc s prošetřením situace. Mistr Zalk zanedlouho přiletěl, bez zkonzultování s Radou, jak jsem se později dozvěděl, a společně jsme sledovali signál k jeho zdroji na asteroidovou stanici v bezejmenné hvězdné soustavě.
Přistáli jsme na stanici a našli tam toho, kdo signál odeslal, bratra mistra Dorna, kterého mistr Dorn považoval za mrtvého. Pomohl nám v boji proti bojovým droidům, společně jsme se probili stanicí skoro až k celám. Já a mistr Dorn jsme vyzvedli mého mistra, zbídačeného, jako jsem ho ještě jakživ neviděl, a chystali jsme se ho odvést do bezpečí, zatímco zbytek týmu, od kterého jsme už tou dobou byli odříznutí, si šel pro toho padlého Jedie. Cestou k lodi jsme se s týmem znovu shledali, v okamžiku, kdy probíhal boj mezi týmem a Arthosem a jeho žoldáky. Žoldáky jsme pobili, zatímco bratři Dornové byli uprostřed souboje světelnými meči s Arthosem. Pomohl jsem jim, byli jsme na něho tři a i tak se nám ho podařilo udolat jen s velkými obtížemi. A až nějakou dobu poté, co Arthos spustil odpočet autodestrukční sekvence. Viděl jsem, jak si mistr Dorn naběhl na Shiak, jeho bratr pak využil Arthosova rozptýlení, aby mu zasadil smrtící ránu. Když bylo konečně po něm, zbývalo už nám jen něco málo přes pět minut, než se celá stanice rozletí na milión střepů. Píchnul jsem mistru Dornovi bitevní hyperstimulant, ale skoro nepomohl. Umíral, řekl nám, ať ho tam necháme, že už dlouho nevydrží a když ho poneseme, sami to nestihneme zpátky na loď včas. Chtěl jsem ho odtáhnout, on nás nechtěl nechat... Bylo to dost možná to nejtěžší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal."

Přerušil jsem svůj monolog, plynoucí dosud bez jediné pauzy, a se sklíčenou tváří si povzdechnul.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi - sál Nejvyšší Rady

V momentě, kdy jsi spustil svoji řeč se v sále rozhostilo hrobové ticho. Lamarův hologram sem tam přeskočil, ale jinak nevydal ani hlásky. Atris několikrát změnila pozici a to už v prvních vteřinách, kdy jsi začal mluvit. Všichni čtyři mistři pozorně poslouchali a zkoumavě si tě prohlíželi, zatímco jsi mluvil, ale šel z nich cítit zármutek nad smrtí dvou rytířů jedi.
"Dalo se to čekat."
Ozval se jako první, co jsi domluvil, Vrook Lamar. Mistryně Vash jeho hologram obšťastnila ne příliž příjemným pohledem, ale to už promluvil mistr Kavar.
"Rytíři Aidan Dorn, Aerys Dorn, L'lirilen Coris byli všichni velice schopní,"
Další slova však nevzešla z úst Kavara, nýbrž Atris.
"Ale arogantní..."
Kavar poté ale pokračoval dále, jakoby nebyl nikdy přerušen, jakoby se kolem něj zastavil čas, když Atris promluvila a najednou plynul dále.
"...od Mistra Rishe Zalka jsme čekali ohlášení a větší zodpovědnost. Ale nikdo nemohl vědět, jak moc silným se Arthos stal. Navíc měl stejně, jako Aidan Dorn zemřít na Malachoru V. I když se ví, že zrovna Aidan Dorn má talent k přežívání...."
Znělo to, jako by chtěl ještě něco dodat. Mistr Kavar vypadal po mistryni Vash asi nejvíce zarmoucen. Atris vypadala spíše jen zamyšleně a Lamar si zachovával svoji kamennou tvář.
"Chceme, abys věděl, že ti nedáváme, ani by sis neměl dávat za vinu události, které se staly. Všichni šli na misi dobrovolně."
Ozvala se konečně po dlouhé době Vash a na tváři se jí objevil náznak nepatrného úsměvu.
"Tvé vyprávění odpovídá poněkud kratšímu hlášení mistra Zalka, ale uvidíme, co nám k tomu ještě řekne on. Ale ještě jednou se rozvzpomeň. Na osudy dvou nepřítomných rytířů jedi."
Promluvil rozhodně Lamar bez jakéhokoli náznaku citů v hlase, i když jeho zamračený pohled vypovídal o opaku.
"Stále je otřesený těmito strašnými událostmi. Nemůžeš po mladém padawanovi chtít, aby podal vše a nezapomněl na nic, po tom co se stalo."
Mistryně Vash měla otočenou hlavu k Vrookovi, ale dívala se spíše do země než na něj. Ten zavřel oči a souhlasně kývl. Jestli byl Vrook Lamar znám něčím, tak tím že se mu občas podaří vyvolat spory v Radě a také tím, že vykazuje zájem o bezpečí padawanů, když je to potřeba.
"Nebudeme tě nutit to prožívat dopodrobna znovu. Liri Coris byla zabila Arthosem, který byl zabit Aidanem Dornem. Ten poté počkal než jste bezpečně odletěli a uprchl ve stíhačce. Nebo se mistr Zakl plete?"
Vložil se do rozhovru znovu Kavar, který se na tebe bez mrknutí díval. Mohl to být trik, jak tě nachytat, jak zjistit, jestli lžeš. A nebo také ne, neboť Kavar nebyl zrovna z těch, kteří by byli až takto podezřívaví. Dalo by se to čekat od Atris, či Lamar, možná Vash dle nálady, ale Kavar s Ellem patřili mezi ty mírnější a upřímnější.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi - sál Nejvyšší Rady

Povzdechnul jsem si a sevřel rty do úzké linky.
Měl zemřít na Malachoru... Vyznělo to skoro jako kdyby to mistr Kavar chtěl, nešťastně zvolená slova, nic víc. I když u Arthose? Kdo ví, jaký tehdy byl, mistr o něm skoro nemluvil...
"Vážím si toho, že to říkáte," zvedl jsem zrak dosud sklopený k zemi a pohlédnul na mistryni Vash. Když pak pokračoval mistr Vrook přítomný přes holografický přenos, díval jsem se spíše skrze něho než na něj.
Zavřel jsem oči. Vybavila se mi mistryně Coris, jak letěla přes půl sálu a potom na ni Arthos hodil ten veliký kamenný stůl, až se rozpadl na kusy.
Musela to být obrovská perda... To maličké by zasloužilo medaili, že to všechno vydrželo, a to se ještě ani nenarodilo.
"Arthos mistryni Coris pohřbil pod troskami, mistr Zalk se snažil ji vytáhnout, ale měl zraněnou ruku."
Co se s ní vlastně stalo, kdy jsem ji naposledy viděl, než...
"Nevím, co se s ní dělo dál, celým vědomím jsem se soustředil na souboj. Od té doby už jsem ji neviděl, než jsme odletěli. A Aidan... Aidan nám běžel otevřít vrata, ale droidi mu odřízli cestu zpátky. Nevím... Jestli to zvládnul ven, nakázal nám, že máme odletět bez něho, dokud ještě můžeme, a pořád tam byla stíhačka mistra Zalka, který byl s námi na lodi, takže mohl mít šanci."
Zavřel jsem oči a několikrát jsem se pomalu nadechl a zase vydechl.
Ne, tak to... Dělá to schválně?
"Ne, ne... Ne, počkejte, tak to nebylo, Arthose zabil Aerys Dorn, nebo ho aspoň zdržel, aby nestihl utéct, než stanice vybouchne, sám to tak chtěl... Aidan nám běžel otevřít hangár.
Já jsem řekl, že ho zabil Aidan? Ne, tedy vyřídil ho, ale on se potom ještě zvednul a pustil se za námi, začal prořezávat světelným mečem ty dveře a potom Aerys řekl, že ho zdrží a že máme běžet."
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi - sál Nejvyšší Rady

Mistři se na sebe chvíli dívali a v celém sálu se rozprostíralo hrobové ticho.
"Dobrá... počkej za dveřmi, dokud pro tebe nepošleme."
Ozval se poté Kavar a udělal gesto rukou, kterým tě uvolnil z "výslechu". Dveře se pomalu se syčením otevřely a kousek od nich stál zády Rish. Ruce měl propletené celekem vysokov v úrovni lopatek, což pro něj muselo být trochu nepříjemné vzhledem ke zranení.
"Mistře Zalku, prosím."
Promluvila mistryně Vash a Rish se pomalu vydal do sálu. Ruce nechával vzadu a vzpřímeně kráčel směrem k tobě.
"Za chvíli bude konec."
Promluvil svým klasickým hlubokým tónem zkresleném maskou, aniž by pohnul hlavou, takže nevíš, jestli si to říkal pro sebe, nebo byla věta směrovaná tobě. Zastavil se až uprostřed sálu směrem k Vrookovi, ale to už se dveře zavřely a ty jsi zůstal sám se zřízencem. Jedi rasy Ongree vypadal, jakoby se díval jedním okem před sebe a druhým na tebe. Sám jsi se mohl přesvědčit, že opravdu vypadají, jakože mají obličej naruby, ústa vysoko na hlavě, oči po stranách a něco na styl vousů pod "bradou". U opasku se mu houpal světelný meč. Plechování jílce se u emitoru rozdvojovalo a rozšiřovalo na dvě protilehlé strany, což dělalo meč větším a už ne oplechovaným válcem, jako měli někteří. Všiml sis také, že na opačném konci jílce jej zdobil nějaký modrý cenný kámen. Zda šlo o krystal o světelného meče, to nešlo přesně říct, byl perfektně vybroušen do kulata, nebo minimálně do půlky koule, neboť zbytek byl zasazen do meče. Do meče už rozhodně použitelný nebyl, na to byl moc velký. Modrá barva ladila s tmavě šedou a modrou barvou meče.
Trvalo několik minut ticha, než se na tebe Jedi podíval oběma očila a několikrát zaklepal čelistmi na jeho hlavě. Na to se dveře otevřely a on pohnul hlavou. Nemusel úplně, jeho oči se dokázaly točit nad do všech úhlů, takže mohl vidět cokoli se dělo po jeho pravé i levé ruce, kam ty bys neviděl naráz.
Rish stál stále na svém místě, ruce měl sepnuté prsty u pasu a podíval se na tebe. Jemně pohnul hlavou a naznačil ti, že máš jít dovnitř.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Coruscant, Chrám Jedi - sál Nejvyšší Rady

Otočil jsem se ke dveřím a v okamžiku, prošel kolem vstoupivšího Rishe a s úklonou hlavy z nich vycouval.
Úf, a je to za mnou...
Venku před sálem jsem se opřel zády o stěnu a zavřel oči. Ten pocit úlevy, že je to za mnou, se dal přirovnat k úspěšnému vyváznutí z obklíčení.
Ponořil jsem se na okamžik do Síly, abych nechal její proudy osvěžit a posílit mou mysl a unášet mé vědomí do míst, kam se odebírá těsně před usnutím nebo v meditacích. Ten pocit, který následoval, přinášel uklidnění, jakému se nic nepodobá.
Pak jsem otevřel oči a shledal jsem, že hledím přímo do tváře ongreeského Jedie s tváří jakoby obrácenou vzhůru dolů a s očima na k zemi směřujících stopkách.
Znal jsem toho Jedie od pohledu, občas jsem ho potkával v archivech, jak těmi podivnými vypoulenými očisky se třemi zorničkami rozmístěnými ve tvaru trojcípé hvězdy zírá do terminálu a něco čte. Připadal mi tak strašně podivný a musel jsem se přemáhat, abych na něho nezíral.
Světelný meč, který mu visel na magnetické úchytce na opasku, byl stejně tak pozoruhodný. Vzhledem rukojeti mi připomínal protomeče nošené dávnověkými Jedii a veliký broušený kámen na hrušce se zdál být vrcholně nepraktický. Nebo aspoň pro mě a mé lidské ruce, tvorovi s odlišnou fyziologií a odlišným úchopem to mohlo naopak takhle vyhovovat a naopak můj meč, stříbrný válec pokrytý po většině délky dírkovanou černou gumou s plátky electrumu na emitoru a krytce indukční cívky pro bezdrátové nabíjení, by pro něho byl nezvyk, kdyby s ním musel bojovat.
Chtěl bych ho vidět, jak jí... To musí být pohled pro bohy, když líže zmrzlinu v kornoutu, spadne mu a on si pobryndá oči...
Musel jsem se tiše smát té představě. Koukali jsme na sebe, já na něho, on na mě, a přemýšlel jsem, zda rovněž čeká na audienci u Rady, či dostal za úkol mě sledovat.
Hloupost, k čemu by to bylo? Co by s tím sledovali? zepatl jsem se sám sebe. A nato vešel do předsálí Rish. Maska mu zakrývala většinu tváře, takže z jeho výrazu jsem nemohl posoudit, jak se situace vyvíjí. A ani bez té masky by to nebylo o nic lepší, přeci jen ve čtení řeči těla člověku vzdálených ras jsem se za přeborníka nepovažoval.
Takže si jdeme pro verdikt...
Zařadil jsem se vedle Rishe a vstoupil opět do kruhového sálu.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 1906
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium
Kontaktovat uživatele:
Netherlands

Re: Kachon Gazli - Veritas

Příspěvek od Gnost Kohn »

Coruscant, Chrám Jedi - sál Nejvyšší Rady

Stnaul jsi vedle Rishe, který vypadal... pořád stejně samozřejmě. Stejně, jako zamračený Vrook, nebo vyrovnaný Kavar.
"Rada je velmi zarmoucena touto ztrátou, zvláště v těchto krušných časech."
Řekla Vash a koutkem oka jsi viděl, jak otočil Rish hlavu na Kavara.
"Katastrofální výsledky akce se nedaly předpokládat. Arthan Arthos způsobil velké škody, ale doufáme, že již konečně stanul na konci své cesty."
Prohlásil mistr Lamar pyšně se vztyčenou hlavou.
"Ceremoniální symbolický pohřeb se bude konat co nejdříve. Čas a místo bude upřesněno."
Zdálo se ti, jakoby se na Vrookově tváři objevil náznak smutku, ale jak rychle se objevil, tak rychle zmizel.
"Účast na akci ať už s jakýmkoli výsledkem však neomlouvá Aidana Dorna. Pokud bude bývalý rytíř jedi Aidan Dorn nalezen a dopaden, bude stíhán za válečné zločiny, jak si zaslouží."
Když domluvil všichni mistří souhlasně kývli a Rish sklopil hlavu.
"Nevšímej si toho hochu..."
Ozval se ti v hlavě potichu kel dorův hlas.
"Co se týče vás. Mistře Zalku. Bude vám omezen pohyb pouze na Chrám Jedi a to až do odvolání."
Kdyby Rish neměl masku a mohl jby sis ty dva důkladněji prohlédnout, vypadalo by to, jako by se Rish s Atris navzájem dívali navzájem do očí, aniž by se pohli, zatímco ona mluvila.
"Co se týče vás, padawane Gazli. Budete pod dohledem, dokud se váš mistr nezotaví. Dohled se nevztahuje na ošetřovnu a vaši soukromou ubikaci, dokud budete hostem Chrámu."
Když se dívala na tebe, měla neutrální výraz a mluvila zcela uvolněně. Poté vstal mistr Kavar a zahleděl se na jedno z oken.
"Detaily a existnce celého... incidentu budou utajeny. Nikdo kromě zde přítomných a mistra Gataria nebude vědět jiné podrobnosti, než je smrt již zmíněných rytířů jedi, jejichž pohřeb se bude konat v blízké době. Můžete odejít."
Kavar s mistrem Zalkem se vzájemně uklonili a ostatní mistři vstali. Rish se uklonil ještě jednou všem ostatním a pomalu tě obešel.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“