I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Hyperprostor, Ostrovítr

Otevřít dveře z kokpitu není žádná sranda. Svaly na pažích se mi napínají a tupá bolest v rameni mi připomíná mé kaskadérské kousky na Coruscantu. Vážně potřebuji chvíli klidu, při kterém si mé tělo odpočne. Zvuky, které při otevírání dveří vydávám, mluví úplně za vše.
Dveře se nakonec otevřou dost na to, abych mohl prolézt na druhou stranu. Bohužel, musím odložit svůj milovaný klobouk. Ne, že by to byl nějaký velký problém, ale v kombinaci se vším ostatním. Jak se říká, pohár trpělivosti došel vrcholu. Zatracená práce, tohleto.

Protáhnu se na druhou stranu a projdu s tasenými blastery bezpečně až ke schodům do lodního skladiště. Z kajut se nikdo neozývá a tak tam snad není žádný problém. Na ten narazím právě až pod schody. Sullustan a jeho dvě společnice. Ten zmetek nejspíš nepochopil, co znamená slovo tabu. Když řeknu, že se někam nesmí, tak se tam sakra nesmí! A mířit zbraní na mého zástupce? Dělá si ze mě to prase prdel?
Nervy mám doslova na pochodu. Nejraději bych zahodil blastery, skočil dolů a bil sullustance přes ten jeho prasečí rypák do té doby, než by naposled vydechl. Naštěstí jsem stále ještě při smyslech. Alespoň trochu. Blastery však v rukách doslova drtím, jak je pevně svírám.

Je třeba se uklidnit dřív, než udělám něco velmi zbrklého. Něco, co by znamenalo brutálně krvavou řežbu a smrt pro Sullustance i jeho partnerky. Nádech a výdech. Hlavně klid. Zatraceně, vážně by se mi šikli nějaké ty Jedijské techniky na uklidnění. Po dnešku určitě.

Nakonec, když se po pár úderech srdce dostatečně uklidním, uschovám levý blaster zpět do pouzdra a pravým v kleku pečlivě zamířím. Mířím na jeho pravé rameno. Pokud drží zbraň, ať již v levačce, či v pravačce, bolest, kterou by mu měl zásah způsobit, by měla zajistit, že obě zbraně upustí. Pokud to však nevyjde a on se bude chtít otočit a opětovat palbu, pak zkusím zamířit přímo na jeho ruce.
Navíc jsem se snažil co nejvíc přikrčit, abych tak tvořil menší cíl a mohl v případě nutnosti zalehnout a tak mu zmizet z výhledu.
Po výstřelu, ať již dopadne jakkoliv, zavolám směrem dolů: „Vzdej se a možná ušetřím tvůj ubohý život, ty zasraný přizdisráči.“
Jak vidno, jsem sice klidnější než předtím, i když ani zdaleka ne úplně klidný. Za takhle krátkou chvíli by měl ale i Jedi co dělat, aby se úplně uklidnil. A pravda je, že se v tuto chvíli ani úplně uklidnit nechci.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Hyperprostor, Ostrovítr

Zamířil si na svůj cíl a vydechl, stačí zmáčknout spoušť, teď. Loď sebou mohutně zatřese všemi směry, následuje strašidelná exploze. Paluba trhne dopředu a dozadu. Světla na to zareagují výpovědí služby, některé žárovky prasknou a přidají se k jiskřícím součástkám ve stropu. Naskočí znovu záložní osvětlení. Tvůj zásah se zaryje do podlahy několik metrů od aktuální nejmenší hrozby v podobě Sullustana. Přesně vedle beden s municí. Udeříš se o zeď svého krytu do hlavy, nestabilita ti dá další osudovou ránu o zábradlí. Do bezvědomí si neupadl, ale uvědomil sis, že si blaster pustil dolů a nejspíš krvácíš, cítíš závrať. Mezitím otřesy a škubnutí vyvede všechny dole z rovnováhy. Brian se doslova natáhnul na zem. Společnice obchodníka se skácí k zemi, jako by se nacházely na planetě s nepředstavitelnou gravitací. Nejhorší byl pád poslední osoby nalézající se v místnosti. Objal neoznačený boiler. Ten se převrhl, odkutálel se stranou a uvolnil zátku. Otevřel se a tiše syčel místností.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Hyperprostor, Ostrovítr

Můj plán na zneškodnění Sullustana nevyjde zrovna nejlépe. Jak se zdá, sere se vše, co se jen posrat může. A možná i pár věcí navíc. Aktuálně to vůbec nevypadá dobře. Vůbec nic není dobře.
Loď se zatřese a následuje exploze, která se mnou začne házet jak s hadrovým panákem. Mé tělo si toho dnes zakusilo již vážně dost a pomalu se blíží k hranici toho, co vydrží.
Nejdříve rána o zeď a následně další rána o zábradlí. Hlava mě třeští a oči se klíčí na hraně bezvědomí. Musím se za každou cenu udržet vzhůru. Vše se stalo tak rychle, že jsem neměl ani čas vykřiknout bolestí. O to víc ji teď musím přemáhat. S tím však nic nenadělám. Musím se vzchopit. Musím. Ostrovítr mě očividně potřebuje. Ať se již posralo cokoliv.

Vyhodím před sebe něco málo ze své snídani a pokusím se dostat na nohy. Mezitím se již rozhlížím kolem a s lehce rozmazaným viděním si všímám situace ve skladišti. Všechno se bortí a padá a sebe. Loď tohle nemůže dlouho vydržet, to mi je jasné. Ať se již děje cokoliv, musí se to zastavit. Dřív než bude úplně pozdě.

V tu chvíli si všimnu sullustana a boileru, ze kterého syčí. Ať je to cokoliv, určitě to nebude nic, co by podporovalo naše zdraví. „Zatraceně!“ zakleju přes zaťaté zuby, přičemž se snažím potlačit bolest ve zbytku těla. Musím varovat Briana. Musíme se odtud dostat. A to rychle!
„Briane! Musíš okamžitě vypadnout. Vezmi sebou skafandr a hoď sebou sem nahoru,“ zařvu na Briana a snažím se ho popohnat k rychlejší akci.
Na lehké děvy a sullustance kašlu. Pro mě je důležitá prvně posádka a loď. Pasažéři ať si klidně pochcípou. A skafandr? Ten se nám nejspíš bud hodit, pokud se sem ještě budeme chtít vrátit. Což se vsadím, že budeme muset.

„Plecháči, až se dostaneme ven ze skladu, dám ti rozkaz a ty ho okamžitě izoluješ od zbytku lodi. Jasný? Připrav se,“ zavolám komunikátorem ten plechovej kus šrotu. Snad si Brian mákne a společně se dostaneme pryč dřív, než bude pozdě.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Hyperprostor, Ostrovítr

Pane, máme problém, obrovský problém. Přehrávám záznam: Do hajzlu.
Plecháč k vám promluví skrz komunikační zařízení lodi. Přihodí i jednu z hlášek, kterou někdy v minulosti slyšel, a teď se mu nejspíš hodila do karet.
Co to do pekla bylo?
Zaláteřil vstávající hromotluk, když si mu zadal příkaz, aby donesl skafandr. Rozeběhl se potácivě k rampě, kde byl jeden pověšen. Blesku rychle si ho přehodil přes rameno. Nebyl tak těžký jako některé novější obleky.
Mám jej!
Jedna z dívek pod tebou zuřivě kašlala, zatímco druhá fňukala nad Sullustanem ležícím v bezvědomí. Brian se rozeběhne ke schodům, když v tom se loď mírně nakloní a natlakovanou láhev skutálí jemu do cesty. Neohroženě ji přeskočil. Než doběhl za tebou, pan Vambo otevřel blesku rychle oči. Naskákaly mu žilky po celém obličeji. Otevřel ústa, snažil se řvát. Nešlo to, chytil se za krk. Dusil se.
Rychle pryč!

Stáhli jste se hlouběji do lodě a droid vás na tvůj pokyn oddělil od nákladového prostoru. Skrz průhledné kruhovité okno ve dveřích ti bylo dovoleno sledovat dění vevnitř. Jeden z pasažérů se zdál být mrtví. Z otevřených úst mu vytekla loužička tmavé krve.
Pane? Mohu s vámi mluvit?
Pronesl Plecháč v kajutě, u stále pootevřených dveří.
Proboha.
Brian sledoval jednu z lehkých žen jak po tom co vyběhla lešení, začala bouchat do dveří. Má na okénko přitisknutý obličej, neslyšíš její slova, ale dokážeš si je domyslet. V očích má šílenství, zrudly, jako by snad nebyla člověk. Ať už v tom bojleru bylo cokoliv, nadýchala se toho. Teď na to možná není čas, ale, ty jsi tam byl taky a Fertuci jak by smet.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Hyperprostor, Ostrovítr

Plecháč zase začíná s jeho depresivními a pesimistickými hlášeními. Jako kdybych se právě nudil a neměl co na práci. Někdy mě ten Plecháč opravdu vytáčí. A ne málo.
V tuto chvíli mám však trochu jiné starosti. A tou starostí je Brian a unikající jedovatá látka v lodním skladišti. Naštěstí si Brian dokáže bez problému poradit. Našel skafandr a vyběhl s ním jak srnka ke mně nahoru. A to ještě jak rozený atlet přeskočil lahev, co se proti němu valila.

To už jsme ale mizeli pryč. To co se dělo ve skladišti bylo i na mě trochu moc. S Vambem se děli neuvěřitelné věci a jeho dvě holčiny na tom nebyly o moc lépe. V tu chvíli, co Vambovi naskáčou žíly na tvářích a začne se dusit, je mi skutečně na lití. Znovu. Tentokrát se však přemůžu a společně s Brianem urychleně opustíme sklad. Naštěstí byl Plecháč připraven a dveře za námi ihned uzavřel. Snad to bylo dostatečně rychlé. Snad jsme unikli včas. Jistý si však dvakrát nejsem a bude třeba udělat testy. Čistě pro jistotu.

V tu chvíli se jedna z děvek promění v hotové monstrum a já se raději otočím k oknu do skladu zády. Tohle vidět vážně nemusím. Bušení na dveře se snažím ignorovat, i když to není vůbec jednoduché. Doslova mi rezonuje v mozkovně a pomalu ale jistě z toho začínám mít migrénu.
Naštěstí máme teď i jiné starosti. Děvka je už tak jako tak odepsaná a já se musím koncentrovat na problémy, které mohu ovlivnit.
„Plecháči, pošli sem ihned medika a pak mi můžeš říct cokoliv, co ti leží na srdci,“ přikážu mu okamžitě. Nechci se vzdalovat od dveří, abych případně neohrozil i zbylé pasažéry. Ne, že by mi na nich záleželo, ale člověk nikdy neví, kdy je budu potřebovat živé spíše než mrtvé.

„Medik nás rychle zkontroluje a pak musíme udělat něco s lodí. Dřív, než bude pozdě. A toho trpaslíka zaměstnáme, ať chce, nebo nechce,“ dodám nakonec směrem k Brianovi. Je toho na mě kapánek moc. Těžko bych ve svém pestrém životě hledal nějaký podobně zkurvený den.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Hyperprostor, Ostrovítr

Cítíš krev, která ti stekla po bradě. Snažíš se myslet na různé věci, na všechno ostatní jen ne na umírající ženu za dveřmi. Netrvá to dlouho a její odhodlání dostat se za vámi povolí. Sjede po dveřích na mřížkovanou podlahu lešení a pomalu umře na nedostatek kyslíku v plicích.

Jestli si pamatujete, pane, DokBot se nachází aktuálně na ošetřovně a ta je na místě bývalého únikového modulu. Tenkrát jsi nepředpokládal, že když budeš létat sám, že bude něco jako únikový modul potřeba. Ten druhý je tam také spíš pro parádu, než k tomu aby jej někdo užil. Už musí být ověšený pavučinami, nikdo se o něj totiž nestará. A vůbec, kapitán jde ke dnu se svojí lodí!

Naléhám znovu, tohle musíte vidět. Okamžitě.
Zopakuje droid svoji žádost. Dojdeš na konec hlavní chodby a prokoukneš škvírou. Ihned ti docvakne, co se ti tvůj plechový přítel snaží ukázat. Najednou ucítíš studený pot rašící na tvém čele, tohle není dobré a vůbec ne podle plánu. Loď vyskočila předběžně z hyperprostoru.

Doufám, že jsou tyhle dveře dělaný na to, aby k nám nevpustily zkažený vzduch z náklaďáku.
Brian Fertuci sedí na studené zemi, opíraje se hlavou o zeď. Kouká do stropu, do hlavy mu nevidíš, ale jeho myšlenkové pochody nejspíš nebudou sestávat z myšlení na jídlo.

Pane? Mám otevřít obě plošiny a nechat vakuum vysát vzduch z nákladového prostoru?
Neměl by to být problém, vše je bezpečně uloženo, bedny pevně přivázané a čtyřkolka upevněná magnetickými zámky.

Dveře do společenské místnosti se otevřou, vypochoduje z nich zakrslý člověk.
Tož, kde su ti co se vás šli zeptat proč to s náma ták skáče? Víte co myslím, nahoru dolu, doleva doprava. A vůbec? Proč to s náma tak skáče? Víte co myslim!
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Hyperprostor, Ostrovítr

No jasně. Kurva. Ošetřovna je na druhé straně lodě. No to je vážně skvělé. To nám teď scházelo. Snad nás to svinstvo nenakazilo. Jinak jsme už asi mrtví. A bez medika si nemůžeme být ani trochu jistí. Vážně den na hovno.

Když se otřepu a trochu uklidním, což v této situaci není ani trochu lehké, vydám se rovnou za Plecháčem, abych zjistil, co je tak strašně důležité, že mě nenechá ani vydechnout. Člověk tu možná umírá a on mě bude furt popohánět. Zatracenej kus šrotu. A jako bych to neříkal. Ten droid je prostě posel špatných zpráv.
„No, tak tohle nám vážně scházelo, kurva,“ zakleji nahlas a kopnu do nejbližší stěny. Naštěstí mám kovem zpevněné špičky a nezlomím si tak prsty. Alespoň jsem si ale ulevil. A kupodivu to i trochu pomohlo. Na víc však není čas.

Brianovau poznámku okomentuji prostým kývnutím. Většina dveří by měla být vzduchotěsná, a pokud to není nějaká speciální směs, která se umí prožrat materiálem lodi, tak bychom tu měli být snad v dočasném bezpečí. Skutečně jen dočasném, protože jsme stále uprostřed ničeho, s neznámým poškozením lodi a s jedovatým plynem v lodním skladišti. Prostě bezpečí samo o sobě.

„Jo, to by mohlo pomoci. Udělej to,“ odvětím Plecháčovi. Tím bychom se mohli zbavit jednoho problému. Vakuum by také mělo vysát boiler a mrtvoly Sullustana a těch dvou ženštin. Tím bychom se měli zbavit i případných zdrojů plynů. To by skutečně mohlo pomoci. Pokud by se to povedlo, mohli bychom se znovu dostat ke strojovně a motorům a zjistit, co se tam vlastně ve skutečnosti stalo.

Z myšlenek mě vyruší trpaslík, který se přišel ptát na aktuální situaci a na sullustana.
„No, Dany, pan Vamba i jeho dvě společnice jsou jaksi po smrti. Zabil je jedovatý plyn, který se uvolnil v lodním skladišti. Bohužel, nemohli jsme mu pomoci. Neposlechl mých varování a byl, kde neměl. A to ho stálo život,“ odpovím mu pravdivě a s únavou v hlase, „a co se házení týče. To je problém číslo dva a také důvod uvolnění oněch plynů. Netušíme co s lodí je, ale očividně došlo při úniku k nějakým poškozením. Bohužel, nepodařilo se nám aktuálně dostat do strojovny.“

„A vůbec, neříkal si náhodou, že si technik? Co takhle si zaplatit celou cestu a zachránit nám všem život tím, že nám píchneš s opravou, hm?“ prohodím nakonec směrem k trpaslíkovi. Neříká, že je to vůči němu fér, ale vůči komu je? Celá tahle situace je děsivě nefér a já s tím nic nenadělám. Jako kapitán musím udělat vše proto, abych zachránil co nejvíc lidí. A pokud to znamená, že musím oněch lidí využít, pak to udělám. A trpaslík na tom neprodělá. Pokud se mu to podaří, hodlám se mu jak se patří odměnit.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Hyperprostor, Ostrovítr

No, je mi to jasný. Toho čmouda sem stejně nikdy neměl rád.
Zamlaská a ukáže na pootevřené dveře do kokpitu.
Tam máte ovládání?
Nechtěl znát odpověď, rovnou se ukázaným směrem rozešel. Dírou prošel, aniž by se musel nějak snažit protlačit jako ty. Vchod do společenské místnosti nechal otevřený, pohled tak zkontroloval, zda je zbytek osádky na místě. Droid, pan tajemný i hluchoněmá. Bylo to jako počítat do tří. Pokud bys chtěl být hodně sadistický, můžeš si s určitým klidem říct, že jsi dostal Sullustanovy peníze zadarmo. Nemusíš ho nikam vozit. Vlastně, to není vůbec uklidňující.
No jak tak na to čučím, tak tu máte pěknej svinčík. Pokud byste, kapitáne rád věděl, kde to teď sme. Nejbližší slovo by byla prázdnota.
Popíše jednoslovně černotu, žádná planeta není na dohled. Pouze tisíce malých hvězd se vám vysmívá. Dany si vezme tablet do rukou a protáhne se zpět k vám.

Můžu začít vysílat nouzový signál? Chvilku si tu nejspíš pobudeme. Droid ani já se nemůžeme dostat k ovládání plošin. Dálkově je to nemožný.
Krucinál, takhle brzo chcípnout po nástupu jsem si nepředstavoval.
Posmutní sedící Brian.
Chá! Kamarád, nesmutni! Mám plán! Půjde to otevřít ručně! Nějakej dostatečnej šílenec, co se v lodi vyzná, se půjde projít až do strojovny. Na dálku vás navedu na otevření. Až to ten týpek urobí, bude se muset něčeho chytit. Jestli teda nechce být vycucnutej ven.
Nejspíš to bude jen tvým záporným pohledem na věc, ale on si z toho snad dělá legraci. Možná na loď propašoval nějaké drogy? Nebo si píchnul svojí dávku před vstupem na palubu? Není čas přemýšlet nad jeho divným chováním.
Nikam nejdu.
Pronese žoldák, kterému se dělá očividně špatně od žaludku.
Mohl bych hodit šavly na průzor v helmě.
Provedení tohoto úkolu tak bude na tobě.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal´marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Hyperprostor, Ostrovítr

Myslel jsem si, že nikdo nemůže být tak šíleně akční, jako Plecháč. To jsem však neznal trpaslíka Danyho. Pustil se do práce s takovou vervou, že jsem stačil jen kývat a ukazovat. Pravda je, že v tuto chvíli se někdo takový víc než jen hodí. Bez velkých řečí se pustit přímo do akce, to je potřeba. To obdivuji. Tedy pokud se nejedná u Plecháče…ten mě s tím již irituje.

„Jo, to jsme už zjistili a nejsme z toho zrovna dvakrát nadšení. Proto potřebujeme opravy loď na takovou úroveň, abychom se odtud mohli dostat,“
odvětím trpaslíkovi, ale ten se již pustil znovu do práce s tabletem a ihned chce vysílat nouzový signál. No, za normálních okolností by to bylo rozumné, ale jelikož jsme pašerácká loď s kontrabandem a ilegály na palubě, nezdá se mi zrovna vhodné vysílat signál všem imperiálním hlídkám v okolí. To by bylo jako z louže pod okap.

„Nouzový signál? Ne, ten myslím pro zatím nutný nebude. Zatím,“ odpovím co nejklidněji Danymu a hlavou pokývnu ke skladišti a ke kajutě s pasažéry. Snad mu dojde, co vlastně máme na palubě a jak hloupý nápad to v tuto chvíli je, „být zachráněn impíky by nemuselo být zrovna vhodné.“
Zpráva, že se dálkově nelze dostat k ovládání plošin mě nepřekvapuje. To by bylo příliš lehký a dneska se nic lehkého neděje. Dnes je den Sráč.

„Klid Briane, stále dýcháme…i když možná jedovatý vzduch,“ odvětím s úsměvem a lehce se zasměji. Je třeba uvolnit atmosféru dřív, než se toho posere ještě víc právě proto, že lidi upadnou do deprese. Samozřejmě za to může i optimismus a očividná radost trpaslíka. To zvedne náladu nejednomu. A jakožto kapitán, je mou povinností povzbudit ostatní a jít příkladem. Takže s úsměvem do toho…ať již je to cokoliv.

Úsměv mi lehce poklesne, když se dozvím, že to musím být já, kdo se vydá do skladu na pěkně nebezpečnou misi. Skutečně nejsem nijak nadšen z toho, že budu ve skafandru, obklopen nejdříve jedovatým plynem a následně vakuem, které se mě pokusí vycucnout ven. A kdo ví, co bude pak následovat. Bohužel, jednou jsem kapitánem Ostrovětru a tak je to na mě. Nejspíš bych to ani nikomu jinému nesvěřil. Přeci jen moje loď, můj domov.

„No dobrá, tak jdeme na to. Komunikátor mám sebou, takže čekám konkrétní instrukce. Na myšlení mi nezbývá už zrovna moc sil,“ prohodím během toho, co se navlékám do skafandru. Zkontroluji utěsnění, přívod kyslíku a tlak uvnitř skafandru. Pak vyrazím směr sklad a strojovna. Snažím se poslouchat všechny instrukce a pečlivě je následovat. Přeci jen, na to abych zemřel, jsem stále příliš mlád.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Prázdnota, Ostrovítr

Mezitím co ses soukal do oranžového oděvu ze zvláštní gumy, vykoukla z otvoru mezi dveřmi Plecháčova ruka, značící prstem slovo počkat.
Váš nový kamarádíček, pane, by ani nouzový signál vysílat nemohl! Podsložka obsahující tuto funkci je poškozená.
Bránil se. Nelíbilo se mu, že má na palubu konkurenčního mechanika. Deny poslal Briana do společenské místnosti, a skalibroval tablet, aby se též mohl odebrat k ostatním. Odpojil kabel, ten ťuknul o zem.
Takže, protože ten blbé robot vytrhal důležitý kábly ze zdi, a já se tak nemohu zavřít do kókpitu a navádět vás od tamtud, pojdu zpátky do společeňáku a zavřu nás tam. Až vás pustím do náklaďáku, mohlo by nás tu jináč totiž zardósit.

Vysvětlil a následně tak učinil. Cesta před tebou se otevřela. O dveře se opírala ona dívčina, vpadla tak před tebe…mrtvá. Budeš ji muset odtáhnout z hlavní chodby zpět na lešení, jinak nepůjdou zavřít dveře a vzduchoprázdno si následně vezme i věci z pootevřeného kokpitu. Pohyb v obleku byl mnohem složitější než se kdy zdálo. Příští zastávka, strojovna.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Prázdnota, Ostrovítr

Plecháč se snaží si u mě šplhnout a překonat v oblibě Danyho, který ho aktuálně trumfoval na plné čáře. Za jiných okolností bych se Plecháčovi vysmál a ještě víc tak umocnil Danyho vítězství. A to jen proto, abych si na Plecháčovi vybil vztek a spravil sám sobě náladu. Naneštěstí se to zrovna nehodí.

„Fajn…poškozená. Jasně. Jako všechno, jak se zdá,“ odvětím spíše sám pro sebe, než pro Plecháče a zbytek přihlížejících. Mám teď své starosti s tím, abych se dokázal nasoukat do ochranného obleku. A že to není vůbec žádná sranda. Nepoužil jsem ho již víc než deset let a je to na něm skutečně dost znát. Klobouk, který jsem si předtím odložil, mi nyní již nepřekáží. Naneštěstí si musím sundat i ostruhy z nohou a zanechat tu též svůj plášť. Bez toho všeho si připadá úplně nahý a bezbranný. A to je sakra nezvyk.

„Pohlídej mi věci, Plecháči. A ne, že se mi s nimi něco stane, než se vrátím. Jinak si mě nepřej,“ prohodím směrem k droidovi a natáhnu si na hlavu vršek skafandru. Tím se úplně izoluji od zbytku lodi a jsem připraven vyrazit. Ne, že bych měl ve skafandru větší pocit bezpečí, to určitě ne. Ale lepší, než nic.

Dany se mezitím pustí do droida a vskutku ho zrovna dvakrát nešetří. To snad Plecháče trochu zkrotí a motivuje ho to k vyšším úspěchům. Pokud tedy droidi něco jako motivaci berou vůbec v potaz.
„Tak se tu mějte. A dejte mi pozor na loď, zatímco budu na výletě,“ zavolám skrz komunikátor, abych tak vyzkoušel jeho funkčnost, „a ne že se odmlčíte, až budu uvnitř.“ To by mě asi fakt naštvalo.

S tím počkám, až zalezou do společenské místnosti a já otevřu dveře do skladiště. Tělo mrtvé společnice, jež se opíralo o dveře, sjelo na zem a já byl nucen silně polknout dřív, než budu mít snídani venku z žaludku. Skutečně to nebyl pěkný pohled.
Pohyb nebyl zrovna pohodlný a ani nijak rychlý. Tedy úplně opačný, než bych uvítal.
Tělo ženské obrátím tváří dolů, aby mě neznervózňovala její posmrtná maska, a odtáhnu ho dál od dveří, které pak za sebou můžu zavřít.

Následně se vydám směrem k dvěma zbylým tělům a zběžně je zkontroluji. Nepochybuji, že vypadají stejně úžasně, jako mrtvá společnice číslo jedna. Nejvíce mě však zajímá boiler samotný. Pokusím se ho, pokud to jen půjde, uzavřít a upevnit. Uvnitř by stále mělo být dost onoho svinstva, aby to onoho zákazníka uspokojilo. A pokud ne. No, všechno hezky po pořádku.

Od kontejneru se vydám rovnou ke strojovně, kde počkám na další informace od mých dvou „skvělých“ poradců.
„Tak co, vy dva? Jsem u strojovny a čekám,“ vyžádám si od nich další příkazy. Přičemž následně se je pokusím splnit pokud možno co nejlépe.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Prázdnota, Ostrovítr

U strojovny sice jste, ale ne v ní. Ovládání nereaguje, bude to chtít otevřít si vchod manuálně. Nemáte tam něco, co by tomu napomohlo?
Zaskřípal v komunikátoru kopilot. V tvém okolí nic použitelného jako plasmový hořák nebo výbušniny nebyly. Mezitím než se ti přes zapnutou komunikaci dva technici do-láteřili o všech možných řešeních, si upevnil popruhy teď už uzavřeného barelu. Neměl jsi v minulosti možnost si jej potěžkat, ale zdá se, že jeho obsahu ubyla skoro polovina. Polovina, dostatečná na to, aby krom tří pasažérů zabila i část nákladu. Exotické zvíře uhynulo stejně brutálním způsobem, jako ostatní, jež se jej nadýchali.

Na chvilku by si stejně jako ty každý posadil na jednu z beden. Hádka dvou zároveň se převyšujícího se ega a umělé inteligence, byla téměř nekonečná. V rozmluvě pokračovali dál, ale dveře se otevřely. Jako by snad duše Ostrovětru neměla dostatek sil poslouchat mučící techniky jak se nechat rozřezat, demontovat a bůh ví co ještě všechno, od těch dvou nekňubů.

Údaje ukazují, že se dveře otevřely, já jsem s nimi nemanipuloval, pane.
Tý brďo, já v tom pazóry taky nemám. Přiznéte se kapitáne, co ste urobil?


Leckdo by to mohl vzít jako možnost se pochlubit něčím co jsi nevykonal, Brian jim však zdá se pohrozil svojí dobrou muškou, neboť přešli oba ihned k věci. Vzájemně si skákali do řeči, doplňovali své teorie, byli oba v jakési symbióze. Po prvních slovech jsi je však přestal vnímat. Hlava se ti motala, jejich hlasy se násobily, chvíli se ti zdálo, že ti hlava exploduje.

Pane, rozuměl jste? Opakujte, chápete plán? Už jste u centrálního rozvaděče energie?
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Prázdnota, Ostrovítr

Plecháč zase perlí drzostí. To mě sakra došlo, že nejsem v ní. Možná proto jste mě sem poslali, vy dva idioti. Abych se dostal dovnitř, pomyslím si a neobratně zavrtím hlavou uvězněnou ve svém skafandru. Kdybych mohl, byla by to skvělá chvíle na „facepalm“.
To už se ale rozhlížím okolo, jestli zde nenajdu něco, čím bych ty zpropadené dveře mohl otevřít. Bohužel, má obvyklá smůla přetrvává a já nenacházím vůbec nic. Ne, že by mě to překvapilo. To by byl hotový zázrak, kdyby se vše dařilo, jak má.

„Bohužel, nic tu není. Jako vždy. Nic není tam, kde to člověk nejvíc potřebuje,“ zakleji do komunikátoru, čímž rovnou odvětím dvojici techniků na jejich otázku. Ignoruji tedy hádku oněch dvou trubců a dokončím svou rozdělanou práci. Boiler je o něco lehčí, ale i tak je v něm polovina zboží. To snad bude stačit. Alespoň za polovinu ceny. Horší to však bude s tím zvířetem. Jen doufejme, že ho majitel neměl příliš rád. Jinak to bude nepříjemný rozhovor. No co, v nejhorším případě řekneme, že ho zabil jeden s pasažérů. A ani při tom nebudu muset lhát.

Má dvojitá technická podpora se pustila do hádky a mě nezbývá než zaplakat nad tím, jaké to mám vážně úžasné štěstí na své kumpány. Kdybych mohl, nejspíš bych si sundal vrchní část skafandru, přešel k nejbližší zdi a začal hlavou bušit do zdi, doufajíc, že se z tohohle zlého snu probudím, či snad alespoň změním Plecháče a toho trpaslíka v něco užitečného.

Naštěstí, má milovaná kocábka nejspíš cítí mé pocity a pravděpodobně už také nemůže vydržet hádku těch dvou individuí. Dveře se totiž otevřely.
Já, stojící před nimi ve skafandru, se na ně chvíli tupě dívám, jako kdyby se mi to jen zdálo, a dokonce nakloním hlavu na stranu, jako kdyby mě to mělo pomoci v pochopení toho, co se právě stalo.
Ti dva moji géniové mě oba ujistí o tom, že v tom prsty nemají. Nutno dodat, že to mi na klidu zrovna nepřidalo. Spíše naopak.

„No, já tu akorát stál a tupě zíral,“ ohlásím komunikátorem prostě, „a pochybuji o tom, že jsem je zhypnotizoval.“ Zase tak dobrej nejsem.
Naneštěstí, otevření dveří je jak voda na mlýn těm dvěma šíleným pacholkům. Komunikátor je brzy zahlcen šílenými teoriemi. I přesto, že mám více než jen dobré technické znalosti této lodi, to co se mi ozývalo v komunikátoru, byla prostě úplně jiná liga. Škoda jen, že jsem měl komunikátor přidělaný k uchu ve skafandru. Jinak bych ho nejspíš vytrhl a zašlapal do země. Čistě proto, že si vážím zbytků svého psychického zdraví.

Už jsem na ně chtěl zařvat, ať se uklidní dřív, než mi exploduje hlava. Naštěstí se ozvali dříve než já.
„Ne, v tom vašem rádoby vysvětlujícím popise jsem nerozuměl vůbec ničemu. Moment,“ ozvu se proklepávajíc se a zbavujíc se tak začínající bolesti hlavy. Dojdu přímo k centrálnímu rozvaděči energie a do komunikátoru zavolám co nejautoritativněji: „A teď mi jeden z vás, v klidu a srozumitelně i pro takové jako jsem já, vysvětlí, co mám sakra udělat. A opakuji, v klidu a srozumitelně!“
A běda vám! Vás oba dva rozmontuji na základní součástky. A je mi fuk, že jen jeden z vás je droid. Pacholci jedni zatracení. Přičemž následně vykonám úkony tak, jak mi je má podpora nadiktuje.

Uživatelský avatar
Needay
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 308
Registrován: 11.6.2011 17:07:28
Bydliště: In my own little hell

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Needay »

Prázdnota, Ostrovítr

Začalo se ti dělat špatně od žaludku, dýchalo se těžce přesně tak podobně, jako bys uběhnul velkou dálku v krátkém čase. Opřel ses o zeď s výklenkem, v němž se nacházel generátor energie, a nad ním centrální rozvaděč, jenž si zaznamenal v nekonečném toku informací proudících z inteligentního mozku trpaslíka a dokonalého naprogramování tvého asistenta, kopilota.
Nad tím hučícím generátorem by se měly nacházet hadice, jo?
Pane, hadice budou spojeny v krabičce, opatrně ji otevřete. Pozor ať nic nepoškodíte, mohl byste deaktivovat podporu života.
Obraz se ti začíná rozmazávat, je to jasné, musel ses nadýchat onoho plynu. Malé vdechnuté množství se pravděpodobně pouze pomaleji projevovalo.
Otévřeté tu krabičků, a teď jí poškodíme!


Následovala přibližně minuta všemožného navádění ze strany v bezpečí usazeného liliputa. Některé jeho fráze ač nedávali smysl, ti dopomohli k údajnému správnému přenastavení.
Dobře něčeho se pevně chyťte, pane, časovač by měl být správně nastaven. Můžete spustit plošinu.
Prst v černých rukavicích se přesunul nad oblé tlačítko, jehož funkce bez třetího upozornění, by byla stejně záhadná jako stejně vypadajících aktivátorů, které ho obklopují.

Loď jako by vydala škytaví zvuk. Tvým tělem to trhlo, pevné boty se odlepily od země a táhly tě směrem k nákladovému prostoru. Závrať se zhoršovala a tlak se narychlo změnil, na chvilku ti černě zatemnil před očima.
Obrázek


Uživatelský avatar
Zakantos
Učedník
Učedník
Příspěvky: 49
Registrován: 25.8.2013 19:29:47
Bydliště: DC
Kontaktovat uživatele:

Re: I.Prázdnota- Cliffeon Dal'marran(Zakantos)

Příspěvek od Zakantos »

Prázdnota, Ostrovítr

Hlava se mi nepěkně motala a plíce nestíhali dodávat kyslík do celého těla. Nejsem sice zrovna sportovec, ale přeci jen nějakou výdrž mám. Toto nebylo normální, to mi bylo zřejmé. A do toho všeho se znovu se ozýval žaludek, jehož obsah chtěl jít hodně rychle ven. Musel jsem se opřít o výklenek s generátorem a dát si krátký oddych. Několik hlubokých nádechů a myslí jsem se snažil potlačit onu nutnost zvracet. Potřebuji čas a nejspíš i medika. Pomalu mu začalo docházet, v jak velkém průseru vlastně jsem. Nejspíš jsem se toho svinstva ve skladišti nadýchal také. Asi ne příliš, jinak bych byl už mrtvý, ale něco málo jsem vdechl. A to mi teď zkracovalo můj zpropadený život neúměrně rychle. Zatracená práce.

Informace, které na mě chrlil liliput, se snažím už v tak dost zaměstnaném a unaveném mozku, jež má aktuálně velký nedostatek kyslíku, filtrovat. Nemohu říci, že bych z toho pochopil nijak moc, ale to, co mám udělat, jsem zaslechl.
Otevřu krabičku a splním i následující pokyny, v nichž jsem se vyznal asi jako v anatomii člověka. Tedy skoro vůbec. Naštěstí se zdá, že se mi podařilo splnit vše, jak jsem měl. A teď se mohu jen modlit, aby se to celé znovu nepodělalo.

„Pevně… chytit,…jasně…dobře,“
odpovím přerývavě. Mluvit pro mě není jednoduché a mezi každým slovem musím nechávat prodlevu, abych se mohl pořádně nadechnout. Snad mám tělo dostatečně okysličené. Především paže, jinak se nedokážu udržet dostatečně dlouho. Sám netuším, jak můj mozek mohl vyplodit v takové únavě takovou myšlenku, ale přesto se několikrát zhluboka nadechnu a následně se pevně chytím něčeho, co vypadá, že tu vydrží i při podtlaku, který tu hodlám vytvořit. Uvolním si ramena, která si toho dnes již dost zažila a připravím je na škubnutí a následné napínání, které dozajista bude následovat.

Pak zmáčknu ono kritické tlačítko. Následuje škytnutí lodi, čím se uvolnili plošiny a všechen vzduch by měl nyní mizet směrem pryč ze skladiště a bohužel, i z místa kde jsem se nyní nacházel já.
Škubnutí jsem vydržel, i když jsem se musel bolestí kousnout do rtu, který mi začal lehce krvácet. Nohy se mi odlepili do země a já začal za ruce vlát jako vlajka. Kolem mě fučel vítr odnášející jak vzduch, tak ono svinstvo, pryč z lodi. Závrať a tlak mi způsobili dočasnou ztrátu vidění. Zaťal jsem zuby a plně se soustředil na své ruce. Teď by nebylo moudré se pouštět.

Poté, co usoudím, že všechen vzduch je již pryč, což bych měl poznat dle toho, že už kolem mě nebude nic vát a všude bude vakuum, se pokusím uvolnit jednu ruku a znovu uzavřít plošiny. Vzduch by měl být již pryč a tak by mě již nemělo mít co odvát ven do prázdnoty.
„Ho...tovo,“ oznámím těžce do komunikátoru, načež se svalím na podlahu. Teď by se mi vážně hodil medik.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“