Mise pro Gwendolin Wanderer (Gwendolin)

[Pear]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Mohla by jsi nás nazvat poslíčky Patricka. Tím by jsi se prakticky mohla nazvat i ty. Celou dobu jsi jenom donášela zprávy od Patricka. Jediům, mně...Patrickovy...ani na vteřinku jsi nebyla volná.
Dokončí svůj proslov, doprovázený boucháním technika.
Stejně to v nejbližší době neotevřete, tak mi tady alespoň tak netřískejte zatraceně.
Okřikne zevnitř personál, snažící se vás vyprostit.
A pleteš se. Skončily jsme u otázky, jak se ti líbí tvoje nová hodnost.
"Opraví" tě, aby se rozhlédl po místnosti, i když jí určitě dobře zná. Z jeho obličeje nějde nic vyčíst. Až na jisté okamžiky nikdy nešlo.
Máme ještě trochu času, takže by jsem si mohli udělat takový malý dýchánek o...vodě...
Nahlédne do džbánu a naleje každému plnou sklenku. Napije se z ní a pohodlně se usadí na místo.

[Gwendolin]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Má pravdu. Oba jsme poslíčci. Loutky v Patrickovo hře plné intrik. Nikdy jsem neudělala nic s čím by předem nepočítal. Snažím se utéct odpovědnosti a vině a přitom způsobuji ještě více problémů. Patrick se kdysi vyjádřil ve smyslu, že to byla pouze náhoda, že chytil zrovna nás. Ale musel být za tu náhodu vděčný, Síla by mu neposkytla lepší oběť než mě. Jedi, který za sebe nechává rozhodovat své emoce! Nemám právo považovat se za člena řádu.
Pomyslím si poraženě. Trefil hřebíček na hlavičku! Zatím každý z té organizace se ukázal být znalcem lidské duše. Pokaždé vědí co říct, aby u mě vyvolali pocity, které nenáleží jediům a které způsobí že dělám chyby. Od pochmurných myšlenek mě odláká mužův pokřik. To když si stěžuje na randál, který způsobují technici svými záchrannými pracemi. Sleduji zabijákovo přátelské chování.
Kdo by si pomyslel, že spolu budeme pít vodu? Připadám si jako na čajovém dýchánku.
Promluvím a napiji se z druhé skleničky. Jen malinko, odtáhnu ji a položím. Chvilku povaluji tekutinu v ústech, poté polknu a soustředím se na její cestu tělem. Nakonec opět věnuji pozornost svému společníkovi.
Pravda. Tak, že jsi to ty a máme tuhle jedinečnou chvíli. Moje nová hodnost? Myslím, že si ji nezasloužím. Nevím o ničem co jsem udělala, aby to bylo jinak. Vlastně nevím, proč jsem stále v řádu. Od té doby co jsem před čtyřmi lety zůstala s Patrickem se mnohé změnilo a já mám pocit, že se nikdy nedokážu vrátit tam, kde jsem skončila. Být zase plnohodnotným jedim... Jsi na řadě, pokračuj. Patrick?
Pronesu zvědavě a pomalu vyměním bolestivý pohled, který mi utkvěl ve tváři během mého monologu za jiný, víc neutrální.

[Pear]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Víš...
Napije se ze sklenky a polkne douško body.
...víš že naši diskuzi nahrávají?
Zasměje se a opět se napije.
Patrick...Patrick...co máš furt s Patrickem? Byl sem s ním ještě kdysi dávno na vojenské akademii. Byl jsem i při jeho polo-transformaci v Jedie...od té doby jsme se každý vydali vlstní cestou až doteď. Teď jsi na řadě ty...otázka už ale padla, co máš furt s Patrickem?
Položí ti otázku a dolije si ze džbánu, ve kterém zbyla už půlka jeho obsahu. Promíchá vodu ve sklence točivým pohybem ruky, a napije se. Kdyby to bylo víno, dalo by se až věřit, že si tekutinu vychutnává a užívá, jiný pocit ale při pohledu na jeho upíjení vody nedostáváš. Tuto lehce perlivou tekutinu s obrovskou chutí upíjí a dává ti pocit pohodlí, i když situace je jiná...

[Gwendolin]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Ano, ale nebojím se toho. Nepochybuji o tom, že o mých pochybách mistři z akademie vědí. Svému... bývalému mistru jsem to sama řekla. Asi aby se mi ulevilo.
Zasměji se zoufale.
Patrick. Nevím čím to je, ale... myslím, že mě určitým způsobem fascinuje. Mám z něj takový divný pocit. Nedokážu před ním nic skrýt. Jeho chování, plánování, boj, vše je takové bezchybné. Možná si přeji být jako on, stejně bezchybná. Zbavit se té smůly a hlavně smrti, která mě neustále pronásleduje na každém kroku. Chtěla bych kontrolovat svůj život sama! Zatraceně! Je to tu zas! Zpovídám se ti, stejně jako před tím Patrickovi a mistrům... Nevím co víc ti mám říct. Nechceš pokračovat?
Pohlédnu na něj. Poprvé v životě v něm nevidím jen toho slizkého chlápka. Je to nepříjemné zjištění. Ale mohlo by být užitečné, i když netuším k čemu.

[Pear]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Zabiják se zasmál. Nevíš co mu přišlo tak strašně směšné, ale zničeho nic se prostě zasmál. Svůj smích zapil douškem vody.
Kdybych ti jen měl vyprávět, přes kolik mrtvol došel Patrick tam, kde je teď, asi by si ho tak neobdivovala. Možná bych tě měl poupravit. Není bezchybný. Dělá chyby. A to často. Dokáže je ale využít a většinou je výsledek ještě lepší než počítal. On se na to naučil spoléhat, proto vše vypadá že je podle jeho plánu, ale není. Dalo by se říct, že na akademii byl jedním z mých hlavních nepřátel. Kvůli mému bratrovy ho málem i vyhodily. A to to udělal kvůli mně. Neměli jsme se rádi, než jsme po chvilce objevily společné zájmy. Ale i přesto se neohlížel, co je za ním, nebo co je před ním. Spíš se snažil vytězit ze současnosti. Víš co? Proto sem ho měl rád. Ty jsi úplnej opak. Nad vším přemýšlíš, snažíš se aby bylo všechno dokonalé, perfektní, a na konci...Ale proto se mi líbíš. Dokážeš všechno zkazit po svém...
Napije se, aby zvlhčil svůj, po tomto projevu, už určitě vyprahlý krk.
Myslím že sem pokračoval dost. Možná se ti bude zdát následující otázka divná, ale Patrick nás upozorňoval, že se tě na to máme zeptat...co tvoje rodina?
Položí sklen ku, kterou celou dobu držel v ruce na stůl. Doba, kdy jste spolu zavřeni se začíná prodlužovat. Technik, jak se zdálo, stále bezmocne něco seřizoval.
A mohla by jsi přidat, čas se nám krátí...
Pohlédne na hodiny, které se promítali na jedné ze stěn.

[Gwendolin]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Znovu se mi poodhalí krapet z Patrickovi i zabijákovi minulosti. Je dobré vědět, že to není tak neomylný člověk, jak jsem si celou dobu myslela. Stále však zůstává skutečnost, že přes všechny své chyby, kterých se dopustil, nakonec zůstává vítězem. Je to frustrující.
Proč ho zajímá zrovna moje rodina?
Promluvím mnohem více bolestivě než bych si kdy dokázala přiznat. Tohle téma jsem vždycky považovala za tabu. Mara mi toho moc říci nemohla a já jsem se zuby nehty držela myšlenky, že se mě rodiče vzdali ve víře, že se budu mít lépe. Že se mě třeba snažili zachránit. Nerada o tom mluvím.
Neznám své rodiče... Nevím jestli mám nějaké sourozence nebo jiné příbuzné...
Zarazím se. Nevím jestli chci pokračovat. K čemu by mu bylo dobré vědět to málo co já? Jediné co by zjistil by bylo to, že mě myšlenky na život jaký jsem mohla vést trápí víc než si sama připouštím.
Našla mě jedna léčitelka ještě jako novorozeně před svým domem. Ujala se mě a vychovala. O svém původu nic nevím. Vlastně ani nevím proč mám tohle...
Chytnu pramen bílých vlasů a pohlédnu na něj.
Není to moc běžná barva. Slyšela jsem, že jsou národy pro které jsou takové vlasy typické, ale... já prostě netuším co jsem zač. Jistě, člověk. Ale dnes snad neexistuje nikdo, kdo by neměl geny jiné rasy. Nevím. Jediné co mi zbývá je věřit, že to udělali abych se měla lépe. Dala bych všechno na světě za to vědět trochu víc. Než se jen spoléhat na dětinskou představu o menším zlu... A co ty? Vlastně tě vůbec neznám. Jak se jmenuješ.
Snažím se elegantně vyhnout dalším otázkám týkajících se mé rodiny. Stejně jako tolikrát před tím se snažím na své rodiče a jejich důvody nemyslet. Zapomenout. Mara mě vychovala dobře, měla mě ráda. Otázky týkající se mé rodiny, mých kořenů, jí trápili stejně jako mně. Jednou dokonce udělala nějaké krevní a další testy, ale bez užitečnějšího výsledku.
Síla si přála, abych navždy žila v nejistotě.

[Pear]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Hranou ruky si smázne od vody vlhké místo nad rty, jen aby se znovu napil a nanovo jej tam vytvořil.
Jsem Lien, a pokud jde o tvojí rodinu, Patrick se nevyjadřoval moc konkrétně. Vlastně se málokdy zmínil o tobě kvůli jinému důvodu než jenom kvůli instrukcím, co s tebou máme dělat.
Po dlouhé době se zase zvedl z místa. Chvilku procházel u dveří, aby se o ně nakonec opřel. Něco si pro sebe říkal, koukal na tebe.
Ty čtyři roky...byly to čtyři ne?, co jsi byla u nás mně opravdu bavily. Nevím jak to ve výcviku pomohlo, ale povedlo se mu ze sebe udělat takovýho ochránce malý holčičky která se o sebe sama nepostará...zaklepe na dveře a technik přestane s boucháním...ještě pár minut a bude to zas fungovat tak si to teďka odpusťe.
Zakřičí směrem ke dveřím a otočí se opět na tebe.
Všechny ty kamery, které ti Patrick "věnoval", všechny ty "situace", do kterých jsi se dostávala, šnebo rádoby mise, ve kterých jsi vždy uspěla. Tvůj výcvik se mi opravdu líbil, při jeho cvičeních se snažil aby jsi uměla co nejvíc, přesto tě ale nechal dělat jednu chybu, díky který měl nad tebou navrh. Uznat, že není dokonalý je těžké, ale pomatuju si jednu akci...dost o Patrickovy. Náš společný čajový dýchánek pomalu končí, bohužel musím říct, nicméně Patrick už na tebe čeká, tak mu nezkaž plán, nebo zkaž, alespoň uvidíš, jak dokáže improvizovat.
Dokončí svá slova a čeká...

[Gwendolin]

Coruscant, poblíž budovy Bezpečnostní služby.

Pozoruji muže a ve vzpomínkách se vracím k době, o které mluví. Nakonec jen přemýšlím o jeho slovech. O tom co vím a co bude asi následovat. Čas se krátí. Z výslechu jsem se dozvěděla jen nepodstatné drobnosti, které Jediům nijak nepomohou. Zbývá poslední otázka. Na kterou oba čekáme až ji jeden z nás zodpoví.
Nikdy by mě nenapadlo, že tě bude má společnost těšit...
Zasměji se. Během chvilky úsměv zmizí a nahradí ho neutrální výraz.
Kde najdu Patricka?
Pohlédnu na muže a trpělivě čekám na odpověď.

[Pear]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Na jeho tváři se, narozdíl od tebe, úsměv neobjeví. Celou dobu až moc bez emocí. Se svojí odpovědí si dá na čas. Až se na chvilku zdá, že se nechystá odpovědět, to když se dveře otevřou, a do nich vejde pár policistů. Spoutají zabijáka a chystají se ho odvést.
Nenajdeš ho, on najde tebe...
Vypustí z úst, právě když kolem něj projde důstojník. A hned si to namíří k tobě.
Omlouváme se za vzniklé potíže, ale v jednu chvíli vypadlo ovládání všech elektornických zámků na základně. Naštěstí se všechny zamkly, kdyby se odemčeli, bylo by to horší. Nicméně opět se omlouváme. Máte ještě nějáké přání, slečno Wanderer?
Dva další policisti odnáší podnos s vodou, kterou jsi ještě před chvilkou popíjela, a vchází první uklidová četa, která to tam po vás, i když jste žádný nepořádek nenadělali, začnou uklízet. Důstojník tě zatím vyveve ven na chodbu...

[Gwendolin]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Ale...
Nedokončím větu. Je pozdě. Dveře se otevřeli a důstojník vejde do místnosti. Projde okolo Liena a nakonec se zastaví u mě.
V pořádku. Nic se nestalo. Ne, myslím, že ti ostatní nebudou o moc sdílnější. Děkuji. Myslím, že už půjdu.
Odpovím, zatímco dva muži odvedou zabijáka neznámo kam. Následuji důstojníka na chodbu a pak dál k výtahu. Cestou nic neříkám, snažím se utřídit si myšlenky a nová fakta.
On najde mě, on najde...
Opakuji si v mysli stále dokola.
Jak by to mohl dokázat! Galaxie je obrovská, neexistuje způsob, jak by mě mohl najít. Nebo snad ano? Ale jak!!!
Promiňte důstojníku, mohu se na něco zeptat? Jak Vaše společnost vyhledává osoby, jakékoliv? Kdyby jste chtěli najít třeba mě, jak by jste na to šli?
Chytnu se první šance, která se naskytne a zeptám se ho.

[Pear]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Je to docela složitý proces a záleží taky koho hledáme.
Započne důstojník svojí řeč. Stojí vzpřímeně, vedle tebe.
Pokud jde třeba o někoho uneseného, jako první hledáme důkazy v místě posledního pobytu a různé důvody proč jej vůbec unášely. V případě zločince nejdřív sledujeme jeho pohyb, případně místa, kde spáchal zločin. Ač se o to snaží, většinou se jejich místa opakují pod jistou křivkou. Je to v obouch případech velká skládačka, protože musíme brát v potaz nejenom místo, ale i samotné lidi. Různé dílky, jako kam někdo chodí pravidelně, jaké měl s kým vztahy, pak profil osobnosti apodobně. Kdyby jsme hledali vás tak protože víme jak vypadáte, každá hlídka ve městě by dostala vaší fotku a v docích by se zpřísnily kontroly a hlídky. Pokud by jste se zničehonic ztratila z dohledu, s pátráním bychom začali v místě, kde jste byla viděna na posledy, pomocí různých propočtů by jsme odhadli možná místa kam jste se mohla dostat a kam jste mohla maximálně dojít. V této době je touto cestou vysoká možnost, že vás najdem do maximálně hodiny. Pokud by jste ale nebyla nalezena do dvou dnů, a nebyla by jste kvalifikována jako Nebezpečná, mohla by být vaše podobizna vyvěšena po městě, nebo vyhlášena odměna za vaše dopadení. V případě těchto zabijáků to byla ale náhoda, neboť právě hlídka procházela kolem baru, když si všimla skupinky černě oděných mužů se zbraněmi. Ihned zaznamenali jejich obličeje, a po odeslání k nám na centrálu jsme je vyhodnotily jako zabijáky z té základny. Nebylo co řešit, a ihned vyjel tým, který je zadržel. Jejich vůdce mimochodem, ten pan Deewey, je právě hledán za pomoci zpřísněných patrol, a kontrol každé odlétajících lodí. Soukromé sou ihned zastavení, zásobovací jsou kontorlovány a prohledávany. Pouze vaše, jedijské jsou pouštěni. Jeho přibližnou podobu má navíc každá hlídka zde, na Coruscantu, a byla na něj vyhlášena i odměna. Když jsme u toho, vy jste ho asi viděla nejlépe, je toto on?...vytáhne datapad, kde je obličej připomínající Patricka...zatím jsme s ním neměli moc úspěchu. Mám dojem že pouze jednou jsme ho zahlédli, ale než sme stihli dopravit na místo více policistů, byl už pryč. Většinou se ale nestává, že by jsme zločince do dvou dnů nechytily.
Výtah zapípá a otevřou se dveře do místnosti s recepcí...

[Gwendolin]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Bez hnutí poslouchám mužův proslov. Nakonec dojdu k závěru, že Patrick má mnohem větší šanci nalézt mě než já jeho. Má kontakty, zvládne se lépe skrývat, vůbec zdejší prostředí mu náramně vyhovuje. Coruscant je jako džungle a Patrick je lovec, který se v ní umí pohybovat.
Hodila by se mi pomoc.
Pomyslím si. Najednou se přede mnou objeví datapad, na kterém je obličej připomínající "šéfa" tajné organizace.
Ano, je to on.
Zamračím se, když si uvědomím pár nepřesných detailů, ale nic neřeknu. V konečném důsledku by to nemělo žádný význam. Ozve se zapípání a otevřou se dveře výtahu. Najednou si vzpomenu na něco, co řekl Lien.
On o tom věděl? Počkejte!
Zarazím důstojníka a pokračuji.
Těsně před tím než se dveře znovu otevřeli ten vězeň řekl: ještě pár minut a bude to zas fungovat... Musel o tom vědět! Není možné, že by se do budovy někdo dostal? Můžete zkontrolovat záznamy z kamer? A vůbec všechny systémy, třeba jestli byly uzamčeny ÚPLNĚ všechny zámky? A pro jistotu mi zjistěte kolik lodí řádu Jedi je na planetě. Děkuji.
Zavelím a vytáhnu komlink.
Promiňte, mistře, neruším? Mám otázku. Netušíte kolik lodí řádu je na planetě?
Promluvím a netrpělivě pohlédnu na důstojníka, kterého jsem před chvilkou za úkolovala.

[Pear]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Do budovy se dá dostat jedině přes recepci. Možná je to celkem nebezpečné, ale nejsou zde žádné únikové východy. Pokud někdo neprojde recepcí, dovnitř se nedostane. A pokud by se tam chtěl dostat zvenku, tak jak na stěnách, tak na oknech jsou čidla, která by to nahlásila. A nikdo bez patřičného prověření do budovy nevstoupí. A v dnes ani nevstoupil. A každý návštěvník dostane mimo jiné i doprovod, ovládání zámku je separováno navíc ve vlastní části budovy, kde jsou ještě posilněny hlídky. Bohužel, nikdo se sem dostat nemohl. Mohla to být náhoda že se trefil, nebo něco takového, ale do zámku se nikdo nenabourá. To mi věřte. Teď nevím jistě, ale myslím, že na planetě jste od Jediů pouze vy...
Má pravdu Gwen, podle všeho jsme tady jenom my. Na Coruscantu a přilehlém okolí je všechno uzavřeno, a nic se nedostane ven a ani dovnitř.
Souhlasně odpoví s komlinku i mistr. S důstojníkem jste došli až na racepci. Tam si důstojník řekl pár věcí s člověkem za pultem. Vytáhl od něj datapad a něco namačkal. Jednu chvíli se díval na tebe, poté zas na datapad.
A navíc každý, kdo odchází to zde musí podepsat, aby v tom byl úplný pořádek. Kdo tady není na konci dne podepsaný, ten se hned vyhledá. Což se ještě vlastně nestalo. Pokud už zde nic nepotřebujete, mohla by jste mi to tady podepsat, slečno Wanderer?
Zapípá ti opět komlink, což značí jediné, a to že mistr ti volá.
Gwen, jak jsi na tom, já už jsem zde hotov. Mám tady na tebe počkat?

[Gwendolin]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Jistě, promiňte, Vy to musíte vědět.
Odpovím zároveň mistrovi i důstojníkovi. Zastavím se u recepce a čekám na svůj doprovod. Během chvilky je zpět u mě, podává mi datapad a vysvětluje poslední detaily.
Tak, to bychom měli. Nashledanou. Hodně štěstí při lovu.
Vrátím muži datapad i s mým podpisem a vyrazím z budovy. Přestože mě všichni ujistili o tom, že je budova i samotný Coruscant pod neustálím dohledem, mám ze všeho špatný pocit. Na pár sekund zavřu oči a pokouším si vyčistit hlavu. Zbavit se starostí i podezření, když v tom mě vyruší zapípání komlinku.
Ano mistře?... Už jsem hotová. Mám se vrátit k lodi?
Promluvím do přístroje. Na vzdálenějším konci náměstí zahlédnu povědomí obličej. Během chvilky je pryč, jediné co zůstává je nepříjemné mravenčení, které mi znenadání projelo svaly. Nakonec i to zmizí.

[Pear]

Coruscant, budova Bezpečnostní služby.

Děkuji...
Vezme si od tebe datapad, založí ho zpět do příslušné přihrádky a odebere se pryč, hluboko do chodeb budovy.
Přistál jsem s lodí blízko budovy bezpečnosti, takže když vyjdeš ven, budu tam na tebe čekat. Nemusíš teda moc daleko chodit. Jak jsi dopadla?
Zeptá se ještě v komlinku, a když vyjdeš z budovy, tak nepočítaje různé speedery a prolétavající lodě v ještě větší hustotě než dřív kvůli blokádě, hned uvidíš i loď řádu, které se právě otevírá rampa. Stejně jak se zdvojnásobil provoz, tak se také zdvojnásobily hlídky, které obcházeli město v nepravidelných intervalech. Když už někdo přiletěl, tak ve společnosti doprovodných stihaček. A většinou s v barvách firmy, pro kterou dopravovala zboží. Doky přímo přetékali lidmi a dopravnímy prostředky, které nemohli vyletět, a po celém městě byl zmatek. i když řízená bezpečností, tlačenice všude kolem byla sice ideálním místem pro zloděje a kapsáře, ale díky hlídkám na každém kroku byl zločinec ihned dopaden, čehož ses stala svědkem právě když jeden odvážlivec strkal ruku do kapsy někoho jiného. Hned na to jí vyndal, ale za asistence hlídky, která právě procházela kolem.