Korriban, osada Dreashde
Zůstaň stát!
řekla ta ženská a posvítila ti přímo do obličeje.
Trojko prohledej ho a spoutej
Du na to
řekl číslo tři a zastavil se dva a půl metru od tebe a natáhl ruku
Meč a otoč se!
zavelel
Vzestup - Mise pro učedníka Sheers Cheers
Moderátor: Moderátoři
Korriban, osada Dreashde
Řídil jsem se povely a snažil se uhnout zrakem pryč ze sloupce světla, kterým mi ženská mířila do obličeje. Věděl jsem, že vsázím svůj život, ale byl jsem odhodlám již dál nebojovat s těmito poskoky (z důvodů celkem bolestivých zranění, která jsem měl i z předchozího souboje a také únavy a naprosté nechuti) a doufal jsem, že dobře ukrytý světelný meč v rukávu nenaleznou a odvedou mě k jejich vůdci, kde třeba dostanu možnost chopit se skrytého meče a opět se pustit do boje trochu odpočatý a možná i za lepších podmínek.
Klidně jsem podal svůj světelný meč "Trojce" a otočil jsem se zády k němu, jak žádal a byl jsem připraven i na brutální pacifikaci od vojáka, který jistě nenavštěvoval kurzy etikety. Samozřejmě jsem dál vnímal situaci a byl jsem stále připraven se skrytého meče chopit, kdyby se naskytla vhodná příležotist, avšak byl jsem spíš smířen s tím, že mě samo dovedou zasvým vůdce či tím, kdo je najal.
Řídil jsem se povely a snažil se uhnout zrakem pryč ze sloupce světla, kterým mi ženská mířila do obličeje. Věděl jsem, že vsázím svůj život, ale byl jsem odhodlám již dál nebojovat s těmito poskoky (z důvodů celkem bolestivých zranění, která jsem měl i z předchozího souboje a také únavy a naprosté nechuti) a doufal jsem, že dobře ukrytý světelný meč v rukávu nenaleznou a odvedou mě k jejich vůdci, kde třeba dostanu možnost chopit se skrytého meče a opět se pustit do boje trochu odpočatý a možná i za lepších podmínek.
Klidně jsem podal svůj světelný meč "Trojce" a otočil jsem se zády k němu, jak žádal a byl jsem připraven i na brutální pacifikaci od vojáka, který jistě nenavštěvoval kurzy etikety. Samozřejmě jsem dál vnímal situaci a byl jsem stále připraven se skrytého meče chopit, kdyby se naskytla vhodná příležotist, avšak byl jsem spíš smířen s tím, že mě samo dovedou zasvým vůdce či tím, kdo je najal.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Trojka byl spokojen že si mu vydal svůj meč, že tě ani důkladně neprohledal a tvůj druhý meč zůstal ukryt tam, kde si jej nechal. Ruky ti svázal za zády a neskončil ještě u ruk. Svázal ti i nohy, dále svázal k sobě pouta, jimž si měl svázané ruce a nohy, takže jsi byl jakoby v kozelci a ještě tě přivázal ke stolu.
Co s ním teď?
zeptal se trojka té ženské
Moment, nech mě přemýšlet
odsekla mu a zapálila si nějakou cigaretu. Ostatní střelci už nebyli tak ostražití, protože jsi byl bez meče a ještě spoután. Ženská vyfoukla kouř, odhodila cigaretu a řekla
Čtverko, pomoz dvojce nahoru na ulici. Trojko, ty ober pětku o cokoliv ceného a šestko, ty o ber našeho šéfa. Já zatím pohlídám našeho pana Vzdávám se
a namířila na tebe zbraň. Když čtverka s dvojkou odešli dveřmi nahoru na cestu tak skončili všichni ostatní s obíráním mrtvých. Ženská se podívala co našli a řekla
Dobře, jdeme
a celá skupina odesla. Když se za nimi zavřeli dveře, tak jsi cítil jak je nečím zavařují a když utichly i jejich kroky tak se chvíli nic nedělo.
Pak se v kantýně začalo nějak oteplovat a po chvíli se začali ze stropu k podlaze snášet hořící kousky obložení. Ti střelci na odchodu podpálili barák a ten se ti za chvíli zřítí a změní se v tvou mohylu
Trojka byl spokojen že si mu vydal svůj meč, že tě ani důkladně neprohledal a tvůj druhý meč zůstal ukryt tam, kde si jej nechal. Ruky ti svázal za zády a neskončil ještě u ruk. Svázal ti i nohy, dále svázal k sobě pouta, jimž si měl svázané ruce a nohy, takže jsi byl jakoby v kozelci a ještě tě přivázal ke stolu.
Co s ním teď?
zeptal se trojka té ženské
Moment, nech mě přemýšlet
odsekla mu a zapálila si nějakou cigaretu. Ostatní střelci už nebyli tak ostražití, protože jsi byl bez meče a ještě spoután. Ženská vyfoukla kouř, odhodila cigaretu a řekla
Čtverko, pomoz dvojce nahoru na ulici. Trojko, ty ober pětku o cokoliv ceného a šestko, ty o ber našeho šéfa. Já zatím pohlídám našeho pana Vzdávám se
a namířila na tebe zbraň. Když čtverka s dvojkou odešli dveřmi nahoru na cestu tak skončili všichni ostatní s obíráním mrtvých. Ženská se podívala co našli a řekla
Dobře, jdeme
a celá skupina odesla. Když se za nimi zavřeli dveře, tak jsi cítil jak je nečím zavařují a když utichly i jejich kroky tak se chvíli nic nedělo.
Pak se v kantýně začalo nějak oteplovat a po chvíli se začali ze stropu k podlaze snášet hořící kousky obložení. Ti střelci na odchodu podpálili barák a ten se ti za chvíli zřítí a změní se v tvou mohylu
Naposledy upravil(a) Mandalorian dne 18.1.2009 04:23:35, celkem upraveno 1 x.
Korriban, osada Dreashde
Při svazování jsem nedělal problémy a jen jsem čekal, co bude dál. Trochu mě překvapilo, že mě nechali jenom svázaného v kantýně a tak jsem za nimi křikl několik slov, která snad ještě mohli zaslechnout, zvláště pak k jejich šéfce.
Já si tě najdu, ty děvko! A pak budeš umírat dlouho a bolestivě!
Chvíli jsem se vrtěl a zkoušel pevnost svých pout a přemýšlel, jak se z toho dostanu, když tu se náhle začalo v místnosti oteplovat a brzy začaly padat na zem i hořící kousky ze stropu.
No doprdele, oni mi to podpálili nad hlavou, tak to abych máknul.
Zapřemýšlel jsem a začal jsem jednat. S vypětím všech sil jsem se převalil, přičemž jsem rozmlátil chatrný stolek, ke kterému jsem byl připoután. Následně jsem se překulil k nejbližšímu hořícímu kusu a začal pálit umělou hmotu co nejblíž rukám, příčemž jsem se ji pokoušel roztahovat a uvolnit se tak z pout. Na bolest či žár jsem nedbal, protože jsem si byl vědom toho, že pokud se neosvobodím, nikdy se odsud nedostanu.
Při svazování jsem nedělal problémy a jen jsem čekal, co bude dál. Trochu mě překvapilo, že mě nechali jenom svázaného v kantýně a tak jsem za nimi křikl několik slov, která snad ještě mohli zaslechnout, zvláště pak k jejich šéfce.
Já si tě najdu, ty děvko! A pak budeš umírat dlouho a bolestivě!
Chvíli jsem se vrtěl a zkoušel pevnost svých pout a přemýšlel, jak se z toho dostanu, když tu se náhle začalo v místnosti oteplovat a brzy začaly padat na zem i hořící kousky ze stropu.
No doprdele, oni mi to podpálili nad hlavou, tak to abych máknul.
Zapřemýšlel jsem a začal jsem jednat. S vypětím všech sil jsem se převalil, přičemž jsem rozmlátil chatrný stolek, ke kterému jsem byl připoután. Následně jsem se překulil k nejbližšímu hořícímu kusu a začal pálit umělou hmotu co nejblíž rukám, příčemž jsem se ji pokoušel roztahovat a uvolnit se tak z pout. Na bolest či žár jsem nedbal, protože jsem si byl vědom toho, že pokud se neosvobodím, nikdy se odsud nedostanu.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Pouta na ruce změkla a v tom stavu se dala rozáhnout a po chvilce zápaseni se ti povedlo osvobodotruce a posléze i nohy. Zlehka ses protáhl a ted zbývalo vyřešit jak se dostat pryč ze sklepa, protože v kantýně už nebyla tma. Místnost byla osvětlováná hořícím stropem a taky vzduch už nebyl zrovna nejčistší. Byl plný kouře a nutil tě ke kašli. Zároveň jsi cítíl, že je v něm mín kyslíku než by mělo, protože se ti motala hlava a cítil si se unavenější než bys měl.
Zkusil jsi dveře a byly dobře zavařené a než sis cokoliv stačil promyslet jen tak tak jsi stačil uskočit před padajícím hořícím trámem, co zablokoval dobrou půlku dveří
Pouta na ruce změkla a v tom stavu se dala rozáhnout a po chvilce zápaseni se ti povedlo osvobodotruce a posléze i nohy. Zlehka ses protáhl a ted zbývalo vyřešit jak se dostat pryč ze sklepa, protože v kantýně už nebyla tma. Místnost byla osvětlováná hořícím stropem a taky vzduch už nebyl zrovna nejčistší. Byl plný kouře a nutil tě ke kašli. Zároveň jsi cítíl, že je v něm mín kyslíku než by mělo, protože se ti motala hlava a cítil si se unavenější než bys měl.
Zkusil jsi dveře a byly dobře zavařené a než sis cokoliv stačil promyslet jen tak tak jsi stačil uskočit před padajícím hořícím trámem, co zablokoval dobrou půlku dveří
Korriban, osada Dreashde
Jednou rukou jsem si rychle rukávem zakryl nos a ústa, abych nevdechoval tolik kouře a různých částeček ve vzduchu a následně jsem opět začal přemýšlet, jak dál, což už vůbec nebylo tak jednoduché jako předtím, s motející se hlavou. Brzy jsem však dostal jednoduchý nápad a pomocí Síly jsem se pokusil trám odsunoutodedveří tak, abych se k nim dostal a mohl svým druhým mečem, který jsem následně vytáhl z rukávu, dveře uvolnit nebo si propálit novou díru.
Tak sakra honem, nechtěl bych tu mít hrobku! Na to jsem ještě moc mladej a tohle není dost vznešený! Ještě musím najít tu blbou ženskou a pomstít se jí, za tohleto! A pak taky musím sejmout toho magora, co mě tu s nima nechal!
Jednou rukou jsem si rychle rukávem zakryl nos a ústa, abych nevdechoval tolik kouře a různých částeček ve vzduchu a následně jsem opět začal přemýšlet, jak dál, což už vůbec nebylo tak jednoduché jako předtím, s motející se hlavou. Brzy jsem však dostal jednoduchý nápad a pomocí Síly jsem se pokusil trám odsunoutodedveří tak, abych se k nim dostal a mohl svým druhým mečem, který jsem následně vytáhl z rukávu, dveře uvolnit nebo si propálit novou díru.
Tak sakra honem, nechtěl bych tu mít hrobku! Na to jsem ještě moc mladej a tohle není dost vznešený! Ještě musím najít tu blbou ženskou a pomstít se jí, za tohleto! A pak taky musím sejmout toho magora, co mě tu s nima nechal!
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Sílou jsi odhodil ten trám do rohu, kde způsobil menší sesuv hořícíh trosek a chvění celé budovy. Nemeškal jsi a vyřezal jsi nesymetrický otvor kterým jsi unikl z kantýny na schodiště.
Právě včas, sotva jsi se dostal ven tak se strop zřítil a tím otvorem vyšlech plamen. Nebyl největší leč stačil na to aby ti začalo hořet oblečení.
Jen tak jsi to stačil plácáním uhasit, než jsi začal hořet celý což by splehlivě ukončilo tvá studia na akademii. Vyšel jsi po schodech na ulici a ignoroval jsi hořící barák, ktery se dal považovat za největší pohřebí hranici ve městě a potom i za slušně velikou mohylu, kde jsi mohl skončit i ty a hledal si něco či někoho podezřelého. Ale taky jsi toho moc neviděl a uběhlo dost času než jsi se dostal ven, takže to vypadalo že na ulici krom čumilů nenajdeš nikoho se kterým by jsi se dole střetnul.
Sílou jsi odhodil ten trám do rohu, kde způsobil menší sesuv hořícíh trosek a chvění celé budovy. Nemeškal jsi a vyřezal jsi nesymetrický otvor kterým jsi unikl z kantýny na schodiště.
Právě včas, sotva jsi se dostal ven tak se strop zřítil a tím otvorem vyšlech plamen. Nebyl největší leč stačil na to aby ti začalo hořet oblečení.
Jen tak jsi to stačil plácáním uhasit, než jsi začal hořet celý což by splehlivě ukončilo tvá studia na akademii. Vyšel jsi po schodech na ulici a ignoroval jsi hořící barák, ktery se dal považovat za největší pohřebí hranici ve městě a potom i za slušně velikou mohylu, kde jsi mohl skončit i ty a hledal si něco či někoho podezřelého. Ale taky jsi toho moc neviděl a uběhlo dost času než jsi se dostal ven, takže to vypadalo že na ulici krom čumilů nenajdeš nikoho se kterým by jsi se dole střetnul.
Korriban, osada Dreashde
Tak to byla vážně klika!
Odfouknul jsem si celkem vyčerpán, pomlácen a s mnoha různými zraněními, když jsem vyběhl po schodech zpět na ulici a uhasil svůj hořící zadek. Rozhlédl jsem se kolem, jestli mi nehrozí nějaké nebezpečí a byl jsem tomu celkem rád, že to všude vypadalo klidně.
Já se pomstím, ale teď zrovna asi ne. Půjdu je hledat až budu zas úplně v pohodě.
S tou myšlenkou jsem se vydal zpět do akademie, kde jsem si ošetřil rány a následně se ponořil do dlouhodobé odpočinkové meditace, abych načepal sílu i Sílu k hledání té ženské, jejích poskoků a hlavně také toho muže. Byl jsem rozhodnut po meditaci začít někde v kantýně, protože tam se obvykle člověk dozví nejvíc věcí.
Tak to byla vážně klika!
Odfouknul jsem si celkem vyčerpán, pomlácen a s mnoha různými zraněními, když jsem vyběhl po schodech zpět na ulici a uhasil svůj hořící zadek. Rozhlédl jsem se kolem, jestli mi nehrozí nějaké nebezpečí a byl jsem tomu celkem rád, že to všude vypadalo klidně.
Já se pomstím, ale teď zrovna asi ne. Půjdu je hledat až budu zas úplně v pohodě.
S tou myšlenkou jsem se vydal zpět do akademie, kde jsem si ošetřil rány a následně se ponořil do dlouhodobé odpočinkové meditace, abych načepal sílu i Sílu k hledání té ženské, jejích poskoků a hlavně také toho muže. Byl jsem rozhodnut po meditaci začít někde v kantýně, protože tam se obvykle člověk dozví nejvíc věcí.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Vrátil jsi se do akademie aby jsi načerpal nových sil během meditace a vymyslel plán jak najít ty, kteří tě chtěli nechat uhořet v podniku, který si nechal za sebou a kouř z něho na tmavnoucí obloze se nad městem spojoval s kouřem z ostatních požárů a tvořili tak obrovské tmavé mračno, které setrvávalo nad městem jako nepřéhlednutelná připomínka temné strany síly, jíž tato planeta překypovala. Jako menší plus si v akademii mohl získat vhodnou náhradu za své poněkud ošoupané šatstvo.
Od stráže u brány do akademie si se jako obvykle nedočkal žádné reakce na tvůj vzhled což se nedalo řící o těch ostatních. V osadě tě ostatní studenti mohli snadno přehlédnout, či tě ve tvém oblečení, jež už skoro nevypdalo jako studentské považovat za nějakého trhana. V akademii to už bylo jiné.
i když byly tamní chodby celkem poloprázdné i tak tam bylo dost lidí i nelidí, kteří byli tvým vzhledem pobaveni. Někteří své pobavení dávali okázale najevo, jiní jej skrývali s větším či menším úspěchem a ti noví tě radši obcházeli širokým obloukem či zahýbali do bočních uliček aby se s tebou čistou náhodou nestřetli tváří v tvář.
Konečně jsi zapadl do svého pokoje a uvnitř byl jeden ze tvých spolubydlících. Po očku se podíval kdo to přišel a když tě uviděl doslova vykulil oči, což byla jeho jediná reakce na tvůj vzhled. Ani se tě na nic nezeptal protože věděl, že jestli budeš chtít řekneš to sám.
Vrátil jsi se do akademie aby jsi načerpal nových sil během meditace a vymyslel plán jak najít ty, kteří tě chtěli nechat uhořet v podniku, který si nechal za sebou a kouř z něho na tmavnoucí obloze se nad městem spojoval s kouřem z ostatních požárů a tvořili tak obrovské tmavé mračno, které setrvávalo nad městem jako nepřéhlednutelná připomínka temné strany síly, jíž tato planeta překypovala. Jako menší plus si v akademii mohl získat vhodnou náhradu za své poněkud ošoupané šatstvo.
Od stráže u brány do akademie si se jako obvykle nedočkal žádné reakce na tvůj vzhled což se nedalo řící o těch ostatních. V osadě tě ostatní studenti mohli snadno přehlédnout, či tě ve tvém oblečení, jež už skoro nevypdalo jako studentské považovat za nějakého trhana. V akademii to už bylo jiné.
i když byly tamní chodby celkem poloprázdné i tak tam bylo dost lidí i nelidí, kteří byli tvým vzhledem pobaveni. Někteří své pobavení dávali okázale najevo, jiní jej skrývali s větším či menším úspěchem a ti noví tě radši obcházeli širokým obloukem či zahýbali do bočních uliček aby se s tebou čistou náhodou nestřetli tváří v tvář.
Konečně jsi zapadl do svého pokoje a uvnitř byl jeden ze tvých spolubydlících. Po očku se podíval kdo to přišel a když tě uviděl doslova vykulil oči, což byla jeho jediná reakce na tvůj vzhled. Ani se tě na nic nezeptal protože věděl, že jestli budeš chtít řekneš to sám.
Korriban, Akademie
V celkem zbídačeném stavu jsem procházel chodbami Akademie a všechny opovážlivé čumily jsem zaháněl očima krvežíznivého hada, které dokázaly již vylekat nejednoho člověka či studenta. Každopádně jsem byl rád, když jsem se konečně dostal do svého pokoje, kde byl pouze jeden z mých spolubydlících a žádní další čumilové. Zachytil jsem jeho tázavý a překvapený pohled, ale zrovna jsem neměl náladu mu odpovídat. Bezeslov jsme se vysvlékl z šatů, jenž připomínaly spíše hadr a zběžně jsem se umyl. Následně jsem si ošetřil své rány a oblékl si čisté, nepoškozené oblečení, které jsem měl uschované ve své truhle. Potom jsem se posadil na svou postel do meditačního sedu, avšak předtím, než jsem začal meditovat a čerpat tak novou sílu, řekl jsem ještě krátce svého kolegovi:
Byl jsem pozvanej na takový malý vopejkání, jen mi zapomněli říct, že já budu ten vopejkanej!
Uchechtl jsem se a podíval se na něj, zda mi na to něco řekne. Pak ještě dodám.
Ale já si tu malou děvku najdu a pak pozná bolest, kterou ještě nezažila, to přísahám! Samozřejmě až oddělám její kolegy.
Znovu jsem se uchechtl tak, že to navodilo mrazení v zádech skoro i mě samotnému.
V celkem zbídačeném stavu jsem procházel chodbami Akademie a všechny opovážlivé čumily jsem zaháněl očima krvežíznivého hada, které dokázaly již vylekat nejednoho člověka či studenta. Každopádně jsem byl rád, když jsem se konečně dostal do svého pokoje, kde byl pouze jeden z mých spolubydlících a žádní další čumilové. Zachytil jsem jeho tázavý a překvapený pohled, ale zrovna jsem neměl náladu mu odpovídat. Bezeslov jsme se vysvlékl z šatů, jenž připomínaly spíše hadr a zběžně jsem se umyl. Následně jsem si ošetřil své rány a oblékl si čisté, nepoškozené oblečení, které jsem měl uschované ve své truhle. Potom jsem se posadil na svou postel do meditačního sedu, avšak předtím, než jsem začal meditovat a čerpat tak novou sílu, řekl jsem ještě krátce svého kolegovi:
Byl jsem pozvanej na takový malý vopejkání, jen mi zapomněli říct, že já budu ten vopejkanej!
Uchechtl jsem se a podíval se na něj, zda mi na to něco řekne. Pak ještě dodám.
Ale já si tu malou děvku najdu a pak pozná bolest, kterou ještě nezažila, to přísahám! Samozřejmě až oddělám její kolegy.
Znovu jsem se uchechtl tak, že to navodilo mrazení v zádech skoro i mě samotnému.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, Akademie
Jakou děvku?
zeptal se tě spolubydlící
Neříkej mi, že tě nějaká coura okradla a potom ...
nedořekl to, ale pohled mu sjel na tvé předešlé oblečení a dost dlouho na něm zůstal. Když se k tobě obrátil už viděl jak se věnuješ meditaci a tak tě nechal být a skrze Sílu nechal poletovat nějaký kroužek.
Když jsi skončil s meditací, cítil ses pln sil a elánu na to, aby ses pustil do hledání. Jenom jsi nevěděl kde máš začít
Už jsi skončil? Tak která ti to uděla, abych se taky nespálil
zeptal se tě tvůj spolubidlící, přičemž nechal kolem své hlavy poletovat ten kroužek
Jakou děvku?
zeptal se tě spolubydlící
Neříkej mi, že tě nějaká coura okradla a potom ...
nedořekl to, ale pohled mu sjel na tvé předešlé oblečení a dost dlouho na něm zůstal. Když se k tobě obrátil už viděl jak se věnuješ meditaci a tak tě nechal být a skrze Sílu nechal poletovat nějaký kroužek.
Když jsi skončil s meditací, cítil ses pln sil a elánu na to, aby ses pustil do hledání. Jenom jsi nevěděl kde máš začít
Už jsi skončil? Tak která ti to uděla, abych se taky nespálil
zeptal se tě tvůj spolubidlící, přičemž nechal kolem své hlavy poletovat ten kroužek
Korriban, Akademie
Jo, už jsem zkončil. No, hele, jak bych ti to řek.
Po době meditace jsem byl již dostatečně odpočat a začal jsem vyprávět svému spolubydlícímu trochu nevrlým hlasem ten příběh.
Někdo si mě pozval do jedný kantýny ve městě, tak jsem tam přišel, ale byla to promyšlená bouda! Ty svině tam hned zhasly světla a vyskočil na mě nějakej borec se světelným mečem, toho jsem zvládal v pohodě a byl bych ho rozporcoval, kdyby se tam neobjevil nějakej jinej a nezarazil mu železnou čepel do zad. To byl asi nějakej šéf, páč pak přikázal tý děvce a jejím asi 10 poskokům, aby dělali co měli nakázáno. To víš, v tý tmě to bylo proti takový přesile dost těžký. Šest jsem jich rozsekal, ale ti další mě pak dostali do šachu, tak jsem si řek, že když na ně ušiju boudu a nenechám se zastřelit, tak z toho vyjdu líp. Schoval jsem si meč toho mrtvýho do rukávu a dal jim ten svůj. Pak mě ty kurvy svázaly a zapálily mi barák nad hlavou, no řeknu ti kámo, žádná prdel.
Příběh jsem si trochu přikrášlil, avšak zase ne příliš moc, i když jsem mohl. Byl jsem teď rozhodnut tu ženskou, její poskoky i jejího šéfa najít a každého z nich pomalu zabít. Nevěděl jsem však, kde začít.
Hej, jdu na lov.
S těmi slovy jsem vyrazil ven z pokoje i Akademie a mířil zpět do města. Do některé z větších a známějších kantýn, kde se pohybují takovíto lidé a také lidé, kteří mají vždy mnoho informaci na prodej, se kterými se však často poděli i po lehkém zastrašení.
Jo, už jsem zkončil. No, hele, jak bych ti to řek.
Po době meditace jsem byl již dostatečně odpočat a začal jsem vyprávět svému spolubydlícímu trochu nevrlým hlasem ten příběh.
Někdo si mě pozval do jedný kantýny ve městě, tak jsem tam přišel, ale byla to promyšlená bouda! Ty svině tam hned zhasly světla a vyskočil na mě nějakej borec se světelným mečem, toho jsem zvládal v pohodě a byl bych ho rozporcoval, kdyby se tam neobjevil nějakej jinej a nezarazil mu železnou čepel do zad. To byl asi nějakej šéf, páč pak přikázal tý děvce a jejím asi 10 poskokům, aby dělali co měli nakázáno. To víš, v tý tmě to bylo proti takový přesile dost těžký. Šest jsem jich rozsekal, ale ti další mě pak dostali do šachu, tak jsem si řek, že když na ně ušiju boudu a nenechám se zastřelit, tak z toho vyjdu líp. Schoval jsem si meč toho mrtvýho do rukávu a dal jim ten svůj. Pak mě ty kurvy svázaly a zapálily mi barák nad hlavou, no řeknu ti kámo, žádná prdel.
Příběh jsem si trochu přikrášlil, avšak zase ne příliš moc, i když jsem mohl. Byl jsem teď rozhodnut tu ženskou, její poskoky i jejího šéfa najít a každého z nich pomalu zabít. Nevěděl jsem však, kde začít.
Hej, jdu na lov.
S těmi slovy jsem vyrazil ven z pokoje i Akademie a mířil zpět do města. Do některé z větších a známějších kantýn, kde se pohybují takovíto lidé a také lidé, kteří mají vždy mnoho informaci na prodej, se kterými se však často poděli i po lehkém zastrašení.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Prošel jsi pár nejznámějších kantýn, pár známých a i všechny podniky v okolí bývalé kantýny Zlitej Gamorrean. Ale kjde nic tu nic
Bylo to jako hledat jako jehlu v kupce sena a bylo to o to težší, že jediné co bys bez problémů poznal byl hlas té ženské. Navíc jsi věděl, že kouří cigarety a velí menší skupině žoldáků či vojáků, která přišla o jednoho muže a druhý je zraněný.
Měl jsi vážně pomálu informací a pokud byli ti dotyční profící, tak se zajisté nevychloubali v kdejaké kantýně, či přinejhorším už mohli být pryč z planety a letět kamkoliv.
Povzdechl sis a pokračoval k další kantýně. S takovou ti potrvá věčnost, než projdeš všechny bary a kantýny v Dreashde. Najednou jsi zahlédl toho studenta, co tě poslal jak na souboj s padawanem, tak i do té kantýny. Proménádoval se po chodníku a pak zmizel v jednom vysokém baráku.
Prošel jsi pár nejznámějších kantýn, pár známých a i všechny podniky v okolí bývalé kantýny Zlitej Gamorrean. Ale kjde nic tu nic
Bylo to jako hledat jako jehlu v kupce sena a bylo to o to težší, že jediné co bys bez problémů poznal byl hlas té ženské. Navíc jsi věděl, že kouří cigarety a velí menší skupině žoldáků či vojáků, která přišla o jednoho muže a druhý je zraněný.
Měl jsi vážně pomálu informací a pokud byli ti dotyční profící, tak se zajisté nevychloubali v kdejaké kantýně, či přinejhorším už mohli být pryč z planety a letět kamkoliv.
Povzdechl sis a pokračoval k další kantýně. S takovou ti potrvá věčnost, než projdeš všechny bary a kantýny v Dreashde. Najednou jsi zahlédl toho studenta, co tě poslal jak na souboj s padawanem, tak i do té kantýny. Proménádoval se po chodníku a pak zmizel v jednom vysokém baráku.
Korriban, osada Dreashde
Mé hladání se zdálo už beznaděljné a několikrát mezitím jsme měl již chuť to zabalit a přestat na to myslet, avšak vždy mě něco popohnalo k dalšímu hledání. Když už jsem si asi po desáté říkal tohle už bude poslední kantýna a pak na to kašlu, tak jsem zahlédl padawana, který mě informoval o schůzce v kantýně. Okamžitě mě napadlo:
Ha! Ten by mohl něco vědět! Nebo možná dělá přímo pro ty hajzly, musím jít za ním a vymlátit to z něj!
Rozhodl jsem se velice rychle a vydal se do baráku za tím Jidášem, abych si s ním vyřídil účty, popřípadě alespoň zjistil nějaké inforamce, které mi chtě nechtě bude muset poskytnout. Meč jsem měl připravený za opaskem a pomocí Síly jsem se snažil vycítit jak mou "oběť", tak i jiné osoby v budově, abych nepadl do další léčky.
Mé hladání se zdálo už beznaděljné a několikrát mezitím jsme měl již chuť to zabalit a přestat na to myslet, avšak vždy mě něco popohnalo k dalšímu hledání. Když už jsem si asi po desáté říkal tohle už bude poslední kantýna a pak na to kašlu, tak jsem zahlédl padawana, který mě informoval o schůzce v kantýně. Okamžitě mě napadlo:
Ha! Ten by mohl něco vědět! Nebo možná dělá přímo pro ty hajzly, musím jít za ním a vymlátit to z něj!
Rozhodl jsem se velice rychle a vydal se do baráku za tím Jidášem, abych si s ním vyřídil účty, popřípadě alespoň zjistil nějaké inforamce, které mi chtě nechtě bude muset poskytnout. Meč jsem měl připravený za opaskem a pomocí Síly jsem se snažil vycítit jak mou "oběť", tak i jiné osoby v budově, abych nepadl do další léčky.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
-
Mandalorian
Korriban, osada Dreashde
Budova byla obytná, takže těch lidí i nelidí tam bylo povícero. Stačilo však jen hledat toho znalého síly a o pár minut později jsi stál ve čtvrtém patře, před jedněmi dveřmi.
V bytě jsi cítil další čtyři osoby, dohromady tedy pět přičemž ten student byl v síle nejzřetelnější. Jak jsi tam chvíli stál ucítil jsi přes zavřené dveře vůni smaženého masa a slyšel jsi bežný hovor s mužskými a ženskými hlasy a smích.
Budova byla obytná, takže těch lidí i nelidí tam bylo povícero. Stačilo však jen hledat toho znalého síly a o pár minut později jsi stál ve čtvrtém patře, před jedněmi dveřmi.
V bytě jsi cítil další čtyři osoby, dohromady tedy pět přičemž ten student byl v síle nejzřetelnější. Jak jsi tam chvíli stál ucítil jsi přes zavřené dveře vůni smaženého masa a slyšel jsi bežný hovor s mužskými a ženskými hlasy a smích.