Paluba lodi
Vyslechnul jsem si proslov mistrů a když všichni (kromě Miri) odešly, odebral jsem se do jedné z kajut, abych si moh v klidu pročistit hlavu. Kajuta byla sice malá, ale za to velmi útulná. Uprostřed byl jídelní stůl a u něj stály čtyři židle, každá na jedné straně stolu. Židle byli stříbrné s červeným sedátkem. Stul byl taktéž celý stříbrný a lesklý. U levé zdi byly dvě postele, obě byli (stejně jako židle) stříbrné s červenými potahy. U každé z nich byl stříbrno-červený noční stolek s lampičkou. U práve zdi byl pracovní stůl s jednou židlý. Byl velmi podobný tomu jídelnímu, až na to, že tento nebyl tak velký a měl pár zasuvek. Vedle něj byl také menší chladíci box s potvravinamy a pitím. Židle byli totožné s těmy u jídelního stolu. Místo zadní zdi bylo veliké okno, díky kterému vypadala tato místnost velmi zvláštně, obzvlášť, když jí ozařovalo světlo hyperprostoru.
Když jsem kajutu spěšně projel pohledem, usoudil jsem, že jsme letěly v luxusní dopravní lodi, i jsem netušil, kde k ní jediové přišly. Ale popravdě mi to bylo jedno. Přešel jsem k velkému oknu a posadil se do meditačního sedu. Zavřel jsem oči a ponořil se do meditace...
Nová hrozba - Mise pro hráče Dacen Melek
Moderátor: Moderátoři
-
Cartr
Paluba lodi
Dacen se probadl do hluboké meditace. Nechal se odnést do dalekých končin vesmíru. Cítil Sílu jak skrz něj proudí. Bylo to nádnerné vyhřívat se v záři Síly.
,,Nerad tě ruším Dacene." Ozval se vzdálený hlas. Dacen se vrátil zpět na plaubu lodi a do kajuty ve které přebýval. Otevřel oči, aby spatřil svého mistra Dorrana. Dacen na něj upřel svůj zrak. V hlavě se mu zase na okamžik vynořila vzpomínka na mistra Lewise, který stejně jako Dorran byl pouze chvíli jejich mistrem, ale přesto se pro ně obětoval. Často se sám sebe ptal zda by to dopadlo jinak, kdyby se tenkrát rozhodl jinak.
,,Jak jsem již řekl nerad tě vyrušuji, ale rád bych si s tebou promluvil." Vytrhl Dacena s toku myšlenek Cam Dorran. Dacen přikývl, čímž dal najevo, že mistra registruje a poslouchá.
,,Velice na mě zapůsobilo jak ses v dané situaci na Tarisu zachoval. Rackbar by jistě toho našel hodně, co vytknout, ale já věřím, že si zvážil všechny varianty. Ale s jedním s Rackbarem souhlasím a to že jsi uvedl Missy do nebezpečí. Ale pevně veřím, že by si ji v žádném případě neopustil." Mistr se usmál.
,,A teď hlavně to o čem jsem chtěl s tebou mluvit. Za těch pár chvil, co jsem s vámi jsem si o všech dokázal udělat obrázek." Dorran opět nahodil šlechtený úsměv.
,,Pak ti klidně povím k čemu jsem došel." Dodal spěšně.
,,Ale teď se zaměřím na tebe. Hlavně na tvé spojení se Silou a musím uznat, že tvé spojení je poměrně silné, ale nedostatečně vycvičené. Také jsem si všiml, že preferuješ spíše světelným mečem, než Silou a já proti tomu nic nemám, ale byla by škoda neviužít tvého spojení." Mistr se pohodlně posadil na jednu ze židlí.
,,Lidé jako ty mohou mít vize či dokonce ovládat mysl. Měl jsi něco jako vizi či slabě slyšíš hlasy?" Zeptal se mistr a čekal.
Dacen se probadl do hluboké meditace. Nechal se odnést do dalekých končin vesmíru. Cítil Sílu jak skrz něj proudí. Bylo to nádnerné vyhřívat se v záři Síly.
,,Nerad tě ruším Dacene." Ozval se vzdálený hlas. Dacen se vrátil zpět na plaubu lodi a do kajuty ve které přebýval. Otevřel oči, aby spatřil svého mistra Dorrana. Dacen na něj upřel svůj zrak. V hlavě se mu zase na okamžik vynořila vzpomínka na mistra Lewise, který stejně jako Dorran byl pouze chvíli jejich mistrem, ale přesto se pro ně obětoval. Často se sám sebe ptal zda by to dopadlo jinak, kdyby se tenkrát rozhodl jinak.
,,Jak jsem již řekl nerad tě vyrušuji, ale rád bych si s tebou promluvil." Vytrhl Dacena s toku myšlenek Cam Dorran. Dacen přikývl, čímž dal najevo, že mistra registruje a poslouchá.
,,Velice na mě zapůsobilo jak ses v dané situaci na Tarisu zachoval. Rackbar by jistě toho našel hodně, co vytknout, ale já věřím, že si zvážil všechny varianty. Ale s jedním s Rackbarem souhlasím a to že jsi uvedl Missy do nebezpečí. Ale pevně veřím, že by si ji v žádném případě neopustil." Mistr se usmál.
,,A teď hlavně to o čem jsem chtěl s tebou mluvit. Za těch pár chvil, co jsem s vámi jsem si o všech dokázal udělat obrázek." Dorran opět nahodil šlechtený úsměv.
,,Pak ti klidně povím k čemu jsem došel." Dodal spěšně.
,,Ale teď se zaměřím na tebe. Hlavně na tvé spojení se Silou a musím uznat, že tvé spojení je poměrně silné, ale nedostatečně vycvičené. Také jsem si všiml, že preferuješ spíše světelným mečem, než Silou a já proti tomu nic nemám, ale byla by škoda neviužít tvého spojení." Mistr se pohodlně posadil na jednu ze židlí.
,,Lidé jako ty mohou mít vize či dokonce ovládat mysl. Měl jsi něco jako vizi či slabě slyšíš hlasy?" Zeptal se mistr a čekal.
-
Dacen Melek
Paluba lodi
Vynořil jsem se z meditace a posadil se k mistrovy.
Ach jo, zrovna když se mi dostat se do stavu naprostého duševního klidu.
Pomyslel jsem si.
Ale co, aspoň mám čistou hlavu.
Pak jsem se soustředil na mistrovu otázku. Po jejím položení jsem si ihned vzpoměl na to, co se stalo na palubě toho frachťáku při mé první misy.
Vlastně... Síla mi už jednu vizy poskytla, mistře. Právě jsem letěl spolu s mistrem a dvojčaty na naši první misi. Spal jsem, když přišla... byla jako živý sen.
Celou svou vizi jsem mistrovy převiprávěl a dodal:
Už jsem o ní říkal radě, ale nevím, jestly se tím nějak vážněji zabívali.Díval jsem se mistrovy do očí a čekal na odpověď.
Vynořil jsem se z meditace a posadil se k mistrovy.
Ach jo, zrovna když se mi dostat se do stavu naprostého duševního klidu.
Pomyslel jsem si.
Ale co, aspoň mám čistou hlavu.
Pak jsem se soustředil na mistrovu otázku. Po jejím položení jsem si ihned vzpoměl na to, co se stalo na palubě toho frachťáku při mé první misy.
Vlastně... Síla mi už jednu vizy poskytla, mistře. Právě jsem letěl spolu s mistrem a dvojčaty na naši první misi. Spal jsem, když přišla... byla jako živý sen.
Celou svou vizi jsem mistrovy převiprávěl a dodal:
Už jsem o ní říkal radě, ale nevím, jestly se tím nějak vážněji zabívali.Díval jsem se mistrovy do očí a čekal na odpověď.
-
Cartr
Paluba lodi
Mistr Cam Dorran mlčky poslouchal vyprávěni Dacena. Když skončil chvíli jen mlčky koukal do zdi a o všem přemýšlel.
,,To je velice zajímavé." Poznamenal konečně mistr.
,,Nevidíš co se stane to může znamenat, že se to stát nemusí. Nezapomínejme, že je budoucnost stále v chodu a neustále se mění." Řekl mistr.
,,Stím, ale nemůžeme počítat. Tvé spojení je opravdu pozoruhodné. Vy všichni jste pozoruhodní. Myslím si, že tě rada dala s dvojčaty dohromady záměrně." Mistr se odmlčel.
,,Jsem se tím jist. Rada vás dala takto dohromady záměrně. Prve jsem si myslel, že proto že jste byli zrovna volní, ale je v tom mnohem víc. Je také dosti možné, že tvé vize s tím souvisí. Musím o tom ještě popřemýšlet." Řekl mistr.
,,Omluv mě musím o tom meditovat." Zvedl se mistr a odešel. Dacen zůstal v mísnoti s otevřenými ústy. Nerozuměl co měl mistr na mysli, ale až snočí s meditací tak se ho na to určitě Dacen zeptá.
Mistr Cam Dorran mlčky poslouchal vyprávěni Dacena. Když skončil chvíli jen mlčky koukal do zdi a o všem přemýšlel.
,,To je velice zajímavé." Poznamenal konečně mistr.
,,Nevidíš co se stane to může znamenat, že se to stát nemusí. Nezapomínejme, že je budoucnost stále v chodu a neustále se mění." Řekl mistr.
,,Stím, ale nemůžeme počítat. Tvé spojení je opravdu pozoruhodné. Vy všichni jste pozoruhodní. Myslím si, že tě rada dala s dvojčaty dohromady záměrně." Mistr se odmlčel.
,,Jsem se tím jist. Rada vás dala takto dohromady záměrně. Prve jsem si myslel, že proto že jste byli zrovna volní, ale je v tom mnohem víc. Je také dosti možné, že tvé vize s tím souvisí. Musím o tom ještě popřemýšlet." Řekl mistr.
,,Omluv mě musím o tom meditovat." Zvedl se mistr a odešel. Dacen zůstal v mísnoti s otevřenými ústy. Nerozuměl co měl mistr na mysli, ale až snočí s meditací tak se ho na to určitě Dacen zeptá.
-
Dacen Melek
Paluba lodi
Mistr odešel a já jsem (stejně jako on) začal meditovat. Posadil jsem se do meditačního sedu, zavřel oči a z hlavy vyhnal veškeré nežádoucí myšlenky. Cítil jsem Sílu kolem sebe, cítil jsem jak mnou prochází a jak prochází v každé žiivé formy na lodi...
Najednou jsem cítil všechno živé na lodi... Wadea a Voxe ve strojovně... pak Miru na kontrolním uzlu, jak zápolý z počítačem... Missi v kokpitu... všem čtyřem jsem dokázal přečíst myšlenky... cítil jsem na co myslí, nebo o čem si povídají...
pak jsem se přenesl do Dorranovy kajuty... Mistr Dorran právě meditoval. Sálal z něj klid. Byl naprosto vyrovnaný, jako by dosáhl duševního osvícení a byl připraven opustit své tělo... pak jsem se vydal do ošeřovny... Mistr Rackbar právě dělal další lékarničky, ale jeho ani Dorranovy myšlenky jsem nedokázal vycítit...
Hmm, vypadá to, že tito mistři s umí své myšlenky chránit
Znovu jsem začal procházet celou loď, tentokrát však důkladněji...
_________________________________________________
Napiš mi myšlenky ostaních, prosím...
Mistr odešel a já jsem (stejně jako on) začal meditovat. Posadil jsem se do meditačního sedu, zavřel oči a z hlavy vyhnal veškeré nežádoucí myšlenky. Cítil jsem Sílu kolem sebe, cítil jsem jak mnou prochází a jak prochází v každé žiivé formy na lodi...
Najednou jsem cítil všechno živé na lodi... Wadea a Voxe ve strojovně... pak Miru na kontrolním uzlu, jak zápolý z počítačem... Missi v kokpitu... všem čtyřem jsem dokázal přečíst myšlenky... cítil jsem na co myslí, nebo o čem si povídají...
pak jsem se přenesl do Dorranovy kajuty... Mistr Dorran právě meditoval. Sálal z něj klid. Byl naprosto vyrovnaný, jako by dosáhl duševního osvícení a byl připraven opustit své tělo... pak jsem se vydal do ošeřovny... Mistr Rackbar právě dělal další lékarničky, ale jeho ani Dorranovy myšlenky jsem nedokázal vycítit...
Hmm, vypadá to, že tito mistři s umí své myšlenky chránit
Znovu jsem začal procházet celou loď, tentokrát však důkladněji...
_________________________________________________
Napiš mi myšlenky ostaních, prosím...
-
Cartr
Paluba lodi
Dacen se zaposlouchával do povrchových myšlenek svých společníků. Ze začátku to bylo těžké, ale jeho soustředění mu dopomohlo se zaposlouchat do myslí ostatních.
Nejdříve se zaměřil na strojovnu, kde se nacházel Wade a nový člen posádky Vox. Dacen se začal soustředit nejdříve na Wadea.
,,Nedovolím, aby jí ublížili. Za žádných okolností." Zazněla povrchová myšlenka Wadea.
,,Seš si jistej, že to patří sem?" Zeptal se Wade Voxe. Dacen ho slyšel tak jasně jako kdyby stál vedle nich.
,,Neměj strach vím co dělám." Ubezpečil ho Vox. ,,Nikdo z nich netuší jak jsou Mandalorieni nebezpeční." Zazněla povrchová myšlenka tentokrát Voxova. Dacen si uvědomil, že dokáže slyšet pouze ty povrchové myšlenky, ale nic víc ne. Nedokáže zjistit, co se každému z nich honí v hlavě. Jací doopravdy jsou. Nedokáže jim číst v mysli na to prostě neni dostatečně vycvičen.
Dacen se zaměřil na Miru, která pracovala s počítačem v kontrolním uzlu lodi.
,,Cítím, že se brzy stane něco hrozného. Mám z toho ze všeho špatnej pocit. Sílo prosím stůj při nás." Zaslechl Dacen Miřinu povrchovou myšlenku.
Dacen se nyní zaměřil na kokpit, kde Missy ovládala loď s dokonalou precizností.
,,Už nikdy se nenechám věznit. Už nikdy. Sebralimi všechno. Nenávidím je..............zachránili mě..........moji...přátelé....a možná ne je to Jedi to přece nejde." Missy v hlavě vířila myšlenka za myšlenkou a Dacen se nedokázal soustředit na žádnou určitou, protože dokázal slyšet pouze to na, co Missy myslela.
Dacen se nyní soustředil na mistra Dorrana, který se oddával meditaci. Ale jak ať se Dacen snažil jakkoliv nedokázal zaslechnout nic. To samé u mistra Rackbara, který se nacházel na ošetřovně.
Dacen se zaposlouchal do toku myšlenek svých přátel znovu, ale tentokrát se myšlenky všech čtyř přátel začali míchat. Bylo to jako by mluvil jeden přes druhého.
,,Je to Jedi to nejde......nedovolím to nikdo jí neublíží.......jsou nebezpeční......něco špatného se stane.....už nikdy mě nedostanou.......nikdo jí neublíží........jsou to plenitelé..........Ať nás všechny provází Síla." Dacen se již nemohl soustředit těch hlasů bylo moc. Začínali zesilovat. Začali se mu překřikovat v hlavě. Dacen pocítil bolest v hlavě. Pak se vše rozmazalo a Dacen omdlel.
Tmou se nesl vzdálený hlas, který se přibližoval.
,,Budoucnost je nestálá, nedokážeme přesně určit, co se stane, ale pouze předvídat, co se možná stane. Jedijové jenž dovedou vidět do budoucnosti mohou zabránit špatným věcem. Tak proč? Proč jsem to já nedovedl?" Hlas zmlkl a tma zmizela. Objevil se obraz Dacena, který již byl ve středním věku. Jeho tělo bylo značně vypracované a zdobilo ho pár jizev od boje. Starší Dacen stál mezi mrtvolami vojáků Republiky a vojáků ve zbroji. Bylo to celé pole mrtvol a nad ním se odehrávala tvrdá bitva.
Dacen se rozeběhl k mrtvé Twi´lecké dívce modré barvy. Byla to Missy, která byla již také dospělá stejně jako Dacen. Dacen k ní přiklekl a položil si její hlavu na klín.
,,Nedokázal jsem tě zachránit. Nedokázal jsem zachránit nikoho. Začalo to mistrem Cartrem a skončilo to tebou. Nedokázal jsem vás ochránit." Řekl Dacen.
,,Proč jsem musel přijít i o tebe? Proč?" Dacenovi po tváři stekla slza, která spadla na Missinu tvář.
Dacen sebou trhl a probudil se. Ležel na podlaze své kajuty. Nevěděl jak dlouho byl mimo. Postavil se. Bylo to tak živé stejně jako posledně. Ale Dacen nechápal proč viděl, až tak daleko do budoucnosti. V hlavě mu začalo doslova tornádo.
Dacen se zaposlouchával do povrchových myšlenek svých společníků. Ze začátku to bylo těžké, ale jeho soustředění mu dopomohlo se zaposlouchat do myslí ostatních.
Nejdříve se zaměřil na strojovnu, kde se nacházel Wade a nový člen posádky Vox. Dacen se začal soustředit nejdříve na Wadea.
,,Nedovolím, aby jí ublížili. Za žádných okolností." Zazněla povrchová myšlenka Wadea.
,,Seš si jistej, že to patří sem?" Zeptal se Wade Voxe. Dacen ho slyšel tak jasně jako kdyby stál vedle nich.
,,Neměj strach vím co dělám." Ubezpečil ho Vox. ,,Nikdo z nich netuší jak jsou Mandalorieni nebezpeční." Zazněla povrchová myšlenka tentokrát Voxova. Dacen si uvědomil, že dokáže slyšet pouze ty povrchové myšlenky, ale nic víc ne. Nedokáže zjistit, co se každému z nich honí v hlavě. Jací doopravdy jsou. Nedokáže jim číst v mysli na to prostě neni dostatečně vycvičen.
Dacen se zaměřil na Miru, která pracovala s počítačem v kontrolním uzlu lodi.
,,Cítím, že se brzy stane něco hrozného. Mám z toho ze všeho špatnej pocit. Sílo prosím stůj při nás." Zaslechl Dacen Miřinu povrchovou myšlenku.
Dacen se nyní zaměřil na kokpit, kde Missy ovládala loď s dokonalou precizností.
,,Už nikdy se nenechám věznit. Už nikdy. Sebralimi všechno. Nenávidím je..............zachránili mě..........moji...přátelé....a možná ne je to Jedi to přece nejde." Missy v hlavě vířila myšlenka za myšlenkou a Dacen se nedokázal soustředit na žádnou určitou, protože dokázal slyšet pouze to na, co Missy myslela.
Dacen se nyní soustředil na mistra Dorrana, který se oddával meditaci. Ale jak ať se Dacen snažil jakkoliv nedokázal zaslechnout nic. To samé u mistra Rackbara, který se nacházel na ošetřovně.
Dacen se zaposlouchal do toku myšlenek svých přátel znovu, ale tentokrát se myšlenky všech čtyř přátel začali míchat. Bylo to jako by mluvil jeden přes druhého.
,,Je to Jedi to nejde......nedovolím to nikdo jí neublíží.......jsou nebezpeční......něco špatného se stane.....už nikdy mě nedostanou.......nikdo jí neublíží........jsou to plenitelé..........Ať nás všechny provází Síla." Dacen se již nemohl soustředit těch hlasů bylo moc. Začínali zesilovat. Začali se mu překřikovat v hlavě. Dacen pocítil bolest v hlavě. Pak se vše rozmazalo a Dacen omdlel.
Tmou se nesl vzdálený hlas, který se přibližoval.
,,Budoucnost je nestálá, nedokážeme přesně určit, co se stane, ale pouze předvídat, co se možná stane. Jedijové jenž dovedou vidět do budoucnosti mohou zabránit špatným věcem. Tak proč? Proč jsem to já nedovedl?" Hlas zmlkl a tma zmizela. Objevil se obraz Dacena, který již byl ve středním věku. Jeho tělo bylo značně vypracované a zdobilo ho pár jizev od boje. Starší Dacen stál mezi mrtvolami vojáků Republiky a vojáků ve zbroji. Bylo to celé pole mrtvol a nad ním se odehrávala tvrdá bitva.
Dacen se rozeběhl k mrtvé Twi´lecké dívce modré barvy. Byla to Missy, která byla již také dospělá stejně jako Dacen. Dacen k ní přiklekl a položil si její hlavu na klín.
,,Nedokázal jsem tě zachránit. Nedokázal jsem zachránit nikoho. Začalo to mistrem Cartrem a skončilo to tebou. Nedokázal jsem vás ochránit." Řekl Dacen.
,,Proč jsem musel přijít i o tebe? Proč?" Dacenovi po tváři stekla slza, která spadla na Missinu tvář.
Dacen sebou trhl a probudil se. Ležel na podlaze své kajuty. Nevěděl jak dlouho byl mimo. Postavil se. Bylo to tak živé stejně jako posledně. Ale Dacen nechápal proč viděl, až tak daleko do budoucnosti. V hlavě mu začalo doslova tornádo.
-
Dacen Melek
Paluba lodi
Srdce mi bušelo jako o život, po tvářích mi stékal pot... bylo to jako bych se probudil z opravdu strašného snu... ale tohle nebyl obyčejný sen... tohle se stane...
Pro všechny představuju nebezpečí... musím zmizet dřív, než se ostatním něco stane...
Uvědomil jsem si, jaké to je, vidět budoucnost...
Anebo ne... NE! Ja tomu zabráním, ochráním je!
Snažil jsem se dodat si trochu sebevědomý.
Ale... myslím že by bylo dobré se svěřit mistrovy.
Zamířil jsem tedy do mistrovy kajuty a následně mu to celé převiprávěl
"... cítim se strašně nejistý, mistře. Potřebuju poradit, tak jsem doufal, že tu radu najdu u vás."
Skončil jsem a čekal na mistrovu odpověď
Srdce mi bušelo jako o život, po tvářích mi stékal pot... bylo to jako bych se probudil z opravdu strašného snu... ale tohle nebyl obyčejný sen... tohle se stane...
Pro všechny představuju nebezpečí... musím zmizet dřív, než se ostatním něco stane...
Uvědomil jsem si, jaké to je, vidět budoucnost...
Anebo ne... NE! Ja tomu zabráním, ochráním je!
Snažil jsem se dodat si trochu sebevědomý.
Ale... myslím že by bylo dobré se svěřit mistrovy.
Zamířil jsem tedy do mistrovy kajuty a následně mu to celé převiprávěl
"... cítim se strašně nejistý, mistře. Potřebuju poradit, tak jsem doufal, že tu radu najdu u vás."
Skončil jsem a čekal na mistrovu odpověď
-
Cartr
Paluba lodi
Dacen doslova vrazil do Dorranovi kajuty a začal na něj chrlit daný slet událostí. Začal tím jak se snažil zaposlouchat do myšlenek svých společníků. Následně odvyprávěl vizi, kterou měl.
,,Viděl jsi budoucnost, ale velice vzdálenou. To znamená, že je to varování. Že se tomu dá zabránit. Síla tě varovala a to nesmíme přehlížet." Začal mistr s proslovem.
,,Naučím tě jak vypylovat své schopnosti. Ale to, co jsi viděl ostatním zatím raději neříkej. Každý má dost svých problému a tímhle bys jim zrovna nepřilepšil." Řekl mistr a vztal ze země na které doposud seděl, aby se mohl oddávat meditaci.
,,Začneme s výcvikem. Nejlepší bude začít tam, kde jsi ty skončil. Takže pohodlně se usaď a zavři oči." Dacen se posadil do meditačního sedu.
,,Přestaň vnímat loď přenes se před ní. Nahlédni do své hlouby a nech Sílu ať tebou prosoupý. Nech Sílu ať tě naplní. A teď se zaměř na zvuky lodi, které děně slýchávaš, které ti přijdou jako zbytečné vnímat. Zaposlouchej se do zvuku motoru, také se zaposlouchej do pípání počítačí poslouchej jak Mira pracuje s počítačem, jak Missy řídí loď, nebo jak Wade s Voxem opravují lodní prostory. A nyný se zaposlouchej hlouběji. Zaposlouchej se do jejich myšlenek." Zněl vzdálený mistrův hlas.
,,Je to Jedi to nejde......nedovolím to nikdo jí neublíží.......jsou nebezpeční......něco špatného se stane.....už nikdy mě nedostanou.......nikdo jí neublíží........jsou to plenitelé..........Ať nás všechny provází Síla." Začly se zase Dacenovi v hlavě překřikovat hlasy.
,,Slyšíš je?" Zepzal se mistr přijemným hlasem.
,,Za necelou hodinu jsme na místě." Rozezněl se Missyn hlas po célé lodi.
Dacen doslova vrazil do Dorranovi kajuty a začal na něj chrlit daný slet událostí. Začal tím jak se snažil zaposlouchat do myšlenek svých společníků. Následně odvyprávěl vizi, kterou měl.
,,Viděl jsi budoucnost, ale velice vzdálenou. To znamená, že je to varování. Že se tomu dá zabránit. Síla tě varovala a to nesmíme přehlížet." Začal mistr s proslovem.
,,Naučím tě jak vypylovat své schopnosti. Ale to, co jsi viděl ostatním zatím raději neříkej. Každý má dost svých problému a tímhle bys jim zrovna nepřilepšil." Řekl mistr a vztal ze země na které doposud seděl, aby se mohl oddávat meditaci.
,,Začneme s výcvikem. Nejlepší bude začít tam, kde jsi ty skončil. Takže pohodlně se usaď a zavři oči." Dacen se posadil do meditačního sedu.
,,Přestaň vnímat loď přenes se před ní. Nahlédni do své hlouby a nech Sílu ať tebou prosoupý. Nech Sílu ať tě naplní. A teď se zaměř na zvuky lodi, které děně slýchávaš, které ti přijdou jako zbytečné vnímat. Zaposlouchej se do zvuku motoru, také se zaposlouchej do pípání počítačí poslouchej jak Mira pracuje s počítačem, jak Missy řídí loď, nebo jak Wade s Voxem opravují lodní prostory. A nyný se zaposlouchej hlouběji. Zaposlouchej se do jejich myšlenek." Zněl vzdálený mistrův hlas.
,,Je to Jedi to nejde......nedovolím to nikdo jí neublíží.......jsou nebezpeční......něco špatného se stane.....už nikdy mě nedostanou.......nikdo jí neublíží........jsou to plenitelé..........Ať nás všechny provází Síla." Začly se zase Dacenovi v hlavě překřikovat hlasy.
,,Slyšíš je?" Zepzal se mistr přijemným hlasem.
,,Za necelou hodinu jsme na místě." Rozezněl se Missyn hlas po célé lodi.
-
Dacen Melek
Paluba lodi
Z hlubokého soustředění mne vyrušil lodní rozhlas, ve kterém nás Missi upozornila, že za hodinu přistáváme
Hmmm, vymoženost
Nevadí, trénink dokončíme po výletě, děkuji za váš čas mistře
Uklonïl jsem se a zamířil do své kajuty, kde jsem se trochu najedl, což mi zabralo dobrou třičtvrtěhodinu.
Nakonec jsem zamířil do počítačové místnosti, kde už byla celá skupina. Mistr Dorran začal: ...
Z hlubokého soustředění mne vyrušil lodní rozhlas, ve kterém nás Missi upozornila, že za hodinu přistáváme
Hmmm, vymoženost
Nevadí, trénink dokončíme po výletě, děkuji za váš čas mistře
Uklonïl jsem se a zamířil do své kajuty, kde jsem se trochu najedl, což mi zabralo dobrou třičtvrtěhodinu.
Nakonec jsem zamířil do počítačové místnosti, kde už byla celá skupina. Mistr Dorran začal: ...
-
Mandalorian