Quiana Dalla - Na suchu

Pakliže je hráč neaktivní déle než 30 dnů, jeho mise bude dočasně přesunuta sem

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, nedaleko skladů:

Lovec zkontroloval výbavu, přezkoušel funkčnost zbraní a než odemkl dveře, pečlivě se rozhlédl. Okolo vás bylo celkem rušno, neboť sklady přímo sousedily s menším náměstím, které bylo v tuto hodinu plné bytostí. Zatím to nevypadalo, že by vás někdo sledoval a Nur tedy vylezl ze speederu.

"Dobře, to dává smysl. Vylez na tu nejvyšší, támhletu," ukázal na budovu nedaleko, která se o kus tyčila nad ostatnímy. "Tady máš dalekohled a ještě překontroluj frekvenci komlinku. Budu se zdržovat okolo, ale až budeš nahoře, pořádně prozkoumej okolí a nahlaš mi všechno podezřelé." vrazil ti do ruky makrodalekohled, který už měl něco za sebou, ale fungoval. Zkontrolovali jste propojení komlinků a rozdělili se.

Čekala tě cesta přes dva bloky k budově, která se tvářila jako obytný komplex. Dostat se dovnitř by neměl být problém. Procházela jsi okolo obchodů se vším možným i nemožným. Exotická zvířata, květiny, zbraně. Na co člověk pomyslel, by se na tomhle malém náměstí dalo sehnat. I alkohol, ale na to jsi teď neměla čas.
Nur, který přes sebe mezitím přehodil nenápadné pončo, zmizel v davu. Ty jsi rychle překonala trasu a stanule před vysokou budovou. Dostat se dovnitř opravdu nebylo těžké, neboť dveře byly odemčeny a obsluha u recepce spala. Postarší muž dřímal a mumlal si něco pod prošedivělým knírem. Prošla jsi až k výtahu, který tě vyvezl do nejvyššího patra. Servisní patro bylo přístupné pouze pomocí kódované karty, kterou jsi neměla. Chvilka hackování a problém byl vyřešen.

Servisní patro bylo, jak se dalo očekávat, o poznání méně honosné. Bylo zde několik droidů, kteří si tě sice všimli, ale jelikož jsi přijela výtahem, považovali tě za technika. Na střechu vedlo úzké a velice strmé schodiště. Malé dveře na konci schodiště se neslyšně otevřely a tebe málem shodil nápor větru. Vysápala ses ze dveří abys spatřila dvojici mužů ležících na durabetonové střeše. Jeden z nich držel makrodalekohled podobný tomu tvému a ten druhý měl v rukou odstřelovací pušku. Ta už nebyla v tak omšelém stavu a jak to vypadalo, byla na projektilové střely, takže to nebyl žádný šunt. Muži si tě nevšimli, takže jsi měla na své straně moment překvapení. Střecha byla rovná, lemovaná zvýšeným obrubníkem o který byli muži opřeni.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

No dobře, zkontrolovat střechy možná nebyla lepší alternativa… minimálně od poslední zasraný etapy, od schodiště na střechu, kam už nejede výtah. Že by se cigára a chlast konečně začaly pořádně podepisovat? Dech se mi pomalu ale jistě krátí, s takovou chcípnu na udušení, jak budu plivat plíce, dřív, než se vybelhám nahoru.
Kurva…
Okej, jestli tohle přežiju, koupím si za možná-konečně-vlastní prachy ten huttskej posilovač, bez kterýho by svou tučnou prdel nikdy nezvedli. A pak už nikdy nehnu ničím jiným než prstem, kterej to bude ovládat.

Pár schodů před cílem se trochu vydejchám, ne, není to intuice, prostě mi naprosto odejde dech. Pak dojdu posledních pár schodů nahoru v relativně stabilním tepu a dechu i když kyslík odfouknutej větrem tomu nepomoh, aby se všechno zesralo po prvním pohledu – znovu stoupne tep, znovu se zrychlí dech… jenže tentokrát za to může adrenalin.
Kurva, do hajzlu, do hovna banthy!
Tohle měla bejt ta jistější prácička, ta bez blbejch ozbrojenejch hovad! Ale tahle se od běžných situací přece jen liší… běžně to jsou oni, kdo střílej po mně první, běžně nemám to štěstí, že by si mě nevšimli. Nicméně hezky popořadě.
Vycouvám zas zpátky dolů po schodech, tak daleko, jak si představuju prostor „z doslechu“ a spojím se přes komlink s kocourem.
„Na střeše sniper a očko. Zkusím z nich něco vytřískat, tak hlavně neruš. Jestli se nevozvu, počítej s nima.“
To bysme měli, nejsem to ale hrdina? Zkurveně správňáckej hrdina, kterých je všude plno – hlavně rozsypaných nebo zahrabaných. Ale holt krystaly jsou krystaly, krystaly chceme… nebo spíš oni chtěj, já chci prachy, kvůli kterým mě nebudou nahánět přes půl galaxie.
Znovu vylezu nahoru, tentokrát už se zbraní v pohotovosti – nabitou a připravenou.

Oba nepotřebuju, ve vteřině zhodnotím, kterej z nich je potenciálně nebezpečnější… a dojde mi, že je to egál, protože jsou nebezpečný voba. Ale přece jenom je menší šance, že bude mít odstřelovač záložní zbraň, než že bude mít aspoň nějakou zbraň ten čumil. A tak se potichu a co nejnenápadnějc přiblížím k nim a namířím na pozorovatele. Výstřel na horní část zad – ideálně to střela vezme šejdrem do jeho krku nebo hlavy.
„Vystřel od tý pušky a ukaž ruce, dělej!“
Hnáty se mi potí jak při porodu… má blbou pozici, ale pořád to může bejt profík. Rozhodně většá profík než já… tak hlavně vystřelit dřív, než se o něco pokusí. Jestli se o něco pokusí.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Poryvy větru ti cuchaly vlasy a svou silou tě cestou k dvojici vychylovaly z dráhy. Pokus o kontaktování tvého společníka se zdál jako úspěšný, ale na Nureho konci byl slyšet pouze vítr narážející co mikrofonu a to i přes to, že měl redukci šumu a okolního kraválu. Byla jsi nebyla pouze odkázaná sama na sebe, ale v případě neúspěchu by to s nějvětší pravděpodobností odnesl i Nur.

Když jsi se přikradla ve dvojici a vyhodnotila míru nebezpečí, přišla na řadu akce. Zkontrolovala jsi blaster a namířila na pozorovatele. Vytřelila jsi a blasterový výboj našel svůj cíl. Muž víceméně nezměnil polohu ve které ležel, ale ze spáleniny na zátylku se mu kouřilo.
Sniper tě, i přes vítr, uslyšel a lehce zvedl ruce od dlouhé zbraně. Začal se pomalu otáčet, ale během sekundy popadl zbraň a rychle se otočil aby tě vyřídil. Naslepo jsi vystřelila jak se na tebe řítila hlaveň pušky. Zasáhla si muže do břicha, takže ztratil na rychlosti a měl nyní jiné starosti. I přes to tě zbraň zasáhla a srazila tě na zem směrem k římse. Naštěstí jsi se stačila zachytit dřív, než tě mohl vítr strhnout dolů.

"Áááá, ty blbá děvko! Za tohle chcípneš!" sýpal postřelený muž, který si jednou rukou držel sežehnutou ránu na břiše a druhou se sápal po pušce.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Někdy se člověk přepočítá.
Třeba si myslí, že bez problému udělá kotoul vzad, aby se následně celej den nemoh otočit na jednu stranu, jak ho bolí zaseklý záda. Nebo počítá s tím, že když bude dostatečně u dveří, dokáže tomu tlustýmu kokotovi za barem snadno zdrhnout, jenže si nevšimne nenápadnýho bouchače ještě u dveří ještě blíž. Anebo sundá toho, u koho je pravděpodobnější jednoruční zbraň s tím, že ten s velkou a dlouhou krávou se přece nebude tak snadno otáčet, a on to nějakou záhadou stihne...
V tu chvíli svět stojí nejvíc za hovno, ale - je v tom určitá filozofie - člověku se chce nejmíň dát mu vale. Nebo je to prostě jenom adrenalin, kterej v jistejch chvílích namísto vykňučování nadávek ve všech jazycích a tóninách zoufalství, místo řvaní bolestí, protože mě někam trefil - a kalibr to určitě nebude malej -, žene tělo dál, ovládne paralyzovanej mozek a blokuje všechno, co by zastavillo dotyčnýho od toho nejdůležitějšího: rozplácnout toho zmrda jako mouchu.

Teď je ta chvíle. Myšlení se tak nějak smrsklo jenom na rozkaz "zab, nebo tě zabije", a tak nezkoumám, kam mě trefil, ani se nesnažím dostat na obě nohy, což by zabralo moc času a zkurvenej vítr by dostal větší plochu ke hraní. Dokonce ani hlasitě nenadávám. Soustředím se jenom na jedno - posadit se, nebo se dostat na jedno koleno... a pak do něj narvat klidně celej zásobník, jen ať už se nezvedne.

_____
Promiň
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Všechno se seběhlo během několika málo úderů srdce, ale i tak ti to připadalo jako věčnost. Vše okolo se jakoby zpomalilo a vteřiny se neskutečné táhly.
Postřelený sniper, stále si přidržující spáleninu jejíž původ mu musel pěkně pocuchat vnitřnosti, se pomalu sápal po zbrani, zatímco ty jsi se snažila alespoň posadit, když už nic jiného.

Nakonec to nebylo zase tak těžké, neboť střelec tě zasáhl pouze do ruky a ještě né moc šikovně. Měla jsi jen ošklivý škrábanec, ale i tak se projektilu povedlo tě vyhodit z rovnováhy, čemuž napomohl i neutuchající vítr.
Vzhledem ke zranění jsi teda neměla problém se posadit a zamířit na muže, který už držel pušku v ruce a mačkal spoušť. Neslyšela jsi výstřel, ale i přes vítr jsi ucítila, jak ti projektil prosvištěl kolem hlavy a zbořil se vedle vstupních dveří.

Nyní nastala tvá chvíle. Zamířila jsi a několikrát vystřelila. Tvá muška taky nebyla kdovíjak přesná a z několika ran jsi trefila pouze jednou. Ale stačilo to. Muž padl na záda a z očního důlku mu stoupal dým.
Chvíli jsi jen seděla, mířila na muže, ignorovala bolest a dávala se dohromady. Z toho tě vyrušil až velmi hlasitý zvuk příchozí zprávy.

"Quin? Co se....am...je?" nebylo z komlinku pořádně slyšet, ale Nur už zřejmě čekal na nějaké informace a předchozí snaha o spojení se mu zřejmě nelíbila.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Nevnímám nic jinýho než přestřelku, když mi jde o kejhák – a i to jenom sotva a jako ve snu. Což se ani po konci nezmění.
Jsi naživu, jsi naživu, jsi naživu!
Jo, jsem naživu!
Tak se vzchop, stávej, dej se kurva dohromady!
Jo, už to přece bylo i horší, ne? Vždyť mi jdou po krku pořád! Jsem něco jako zasraná narshaddaaská fackovací panna, kdo může, ten si do mě kopne! Jenže v tom to je, voni kopou, mlátí, maximálně míří – ale nestřílej!
Otočím se, pořád v tom divným deliriu, na dveře - tak tohle mohlo projít mojí hlavou, do všech tatooinských sandálů, tohle mohla bejt moje hlava!

Zvuk… co to? Aha, komlink. No jasně, no jasně – Nur, toho jsem se snažila zkontaktovat, kdyby tu byl kurva nějakej signál! Musím mu dát vědět, jenže k tomu budu muset slézt dolů, tady se asi zázrakem nespojím. Na to je ale brzo, moc brzo… musím ty dva vobšousty nejdřív prohledat.
Konečně zajistím blaster a pomalu, rukou s klepavkou ji zandám zpátky do pouzdra. Jenže u toho se ozve další věc, kterou jsem v tom šoku zapomněla – rána, rána a s ní spojena bolest. Zasraná bolest!
Zasraná bolest, který jsem ale v tuhle chvíli skoro vděčná, protože mě definitivně zbavila toho pocitu podobnýmu zfetování nějakým tupícím sajrajtem. Nezraněnou rukou vezmu komlink – ne, nebude to fungovat, ale alespoň uslyší, že jsem v pořádku, a tak si snad koupím čas. Navážu spojení.
„Všechno okej, ozvu se ti za chvíli. Není signál.“ Ty věty pro jistotu zopakuju několikrát, třeba si z toho šumu a sem tam půl slova nějak pospojuje celkovou větu, ale pak zařízení schovám, zvednu se konečně na nohy a vyrazím pomalu k dvěma mrtvolám.
Do odstřelovače na uvítanou pořádně kopnu.
Seberu sniperku, vyndám zásobník, kterej hodím přes okraj plošiny, a odložím jí pár kroků před sebe. Znovu vytáhnu zbraň a několikrát na ní vystřelím - v bezpečným úhlu, kdyby náhodou odrážela paprsky. Snad se znehodnotí. A pak je prošmátrám – kapsy, sumky nebo pouzdra, jestli je mají, dokonce i boty. Potřebuju zjistit, ke komu patří, ideálně i jejich ID. Dál hledám zbraň – nějakou krásku, která se dá schovat, Quin může klidně zrekvírovat. A když už jsme u toho, kdyby měli nějakou tu cennost, hodinky, drahou hračičku… zkrátka něco, co by se dalo udat šmelinářovi, beru to taky. Však oni už to potřebovat nebudou, zato já jo.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Chvilku zabralo, než jsi se vzpamatovala a opravdu se ujistila, že ještě patříš mezi živé. To se nedalo říct o dvou mrtvých mužích před tebou. Nepřipadalo v úvahu, aby jsi se zbavovala těl. Oba na tebe byli moc těžcí a i kdyby se ti podařilo hodit je přes okraj, za skrytí by se to považovat nedalo. Jala jsi se tedy zlikvidovat pušku, což se ti záhy povedlo několika šikovnými výstřely.

Ze znehodnocené zbraně jsi sundala optiku, která byla mnohem kvalitnější než tvůj makrodalekohled a rozhodně se bude ještě hodit. Na řadu přišla těla. I přes silný vítr bylo cítit spálené maso a tkáň. Na patře se ti usazovala nepříjemná pachuť, ale stál za to muže prohledat.
První, pozorovatel, kterého jsi střelila do zátylku, u sebe neměl žádný identifikační doklad, ale na opasku měl plně nabitý blaster, který se dal díky svým rozměrům velmi snadno schovat. V poudrech v botách měl dvojici matných vibronožů, ostrých jako rancoří zuby. A aby toho nebylo málo, měl u sebe tři tisíce kreditů.
Druhý měl u sebe o něco menší obnos, žádnou identifikaci, několik zásobníků do zničené pušky a komlink s šifrovanou frekvencí.
Nic užitečnějšího u sebe muži neměli, ale za peníze, které jsi našla, jsi si mohla spoustu užitečného koupit.

Byl nejvyšší čas kontaktovat Nura, ale ještě před tím jsi se vydala splnit to, proč jsi sem vůbec lezla. Pomalu jsi si lehla na okraj budovy a k oku přiložila optiku z odstřelovací pušky. Byla o poznání lepší než starý dalekohled. Rohlédla jsi se po okolí skladiště.
Nevelká budova sousedila s několika menšími a s malým náměstím, kterému vévodila prapodivná fontána a několik stánků. Bylo to opravdu zvláštní umístění něčeho, jako bylo náměstí.
Soustředila jsi se na cokoliv podezřelého. Po chvíli jsi spozorovala několik speederů šikovně rozestavěných v okolí skladiště a u kterých byli vždy minimálně dva muži. Zároveň s hlídajícími muži jsi zaregistrovala malou skupinku, která se prodírala směrem k náměstí. Jakmile ho dosáhli, rozutekli se a snažili se vmísit do davu.
Poslední, co bylo záhodno Nurovi sdělit, byla dvojice mužů v tmavých pláštích, která si krátila cestu přes střechy budov sousedících se skladištěm.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

S tím jak se vyvíjí prohledávání, začínám mít pocit, že to za to stálo. Ti dva jsou jak chodící zlatý doly. A tak a sebe připevním vibronože, prachy schovám do kapes bundy a k opasku připevním další blaster. Stejně jako sbalím komlink – nečekám, že mi k něčemu bude, však na nějaký dešifrování není čas, ale s trochou štěstí se mi ho podaří hodit do továrního nastavení a někde ho střelím. A nebo ho dám jako bonus šéfovi, třeba mě pak podrbe za ouškem.

Prohledávání, to znamená naprosto běžná činnost, protože jsem nikdy neměla ten luxus moct si dovolit nějaký tělo neobrat – ne, že by u nich něco bylo – mě zbaví i zbytků předchozího šoku. Jo, už mi to zase myslí jako u starý dobrý Quin, rutina prej pomáhá. A tak si vzpomenu, proč jsem sem vlastně lozila. Jo, ty vole, kocour by se posral, kdyby zjistil, že jsem zapomněla zjišťovat.
K římse se připlazím – nedejbože budu mít smůlu, zaměstnavatel těchhle dvou si zkontroluje situaci a uvidí mě. Radši nehodlám riskovat. Optika se hodí, bude to drahej kousek, protože mám pocit, jako bych stála vedle nich – aniž by mě mohli rozšmelcovat za to, že je šmíruju.
A že jich není málo… snažím se počítat, jak jen to jde. Jenže ono to jde blbě, když se sem rozhodla přicestovat půlka zasraný zločinecký galaxie - Jedi nevyjímaje!
A něco mi říká, že ti dva opláštěný budou hoši ze sekty – vždycky jsou tajemní jak dantooinská jeskyně. No paráda, hned mám větší chuť vrátit se dolů a přidat se k večírku… Jenže radši budu mít z kočičáka a jeho páníčka, teda pardon, společníka, jako z nouze-spojence, než je přidat na seznam nepřátel.
Ale zpátky k matice. Vidím čtyři speedery, to znamená osm lidí jenom z jedný grupy, dál… kolik? Deset chlápků nenápadných jak hrdlořez na dětským hřišti? Víc? Míň? Kurva, je to zmatek – prostě hodně.
Nemůžem prostě počkat, až se navzájem povražděj, a pak si jenom vyzvednout krystaly?

Nemá smysl tu dál okounět, zase se odplazím o pár metrů dál a pak spěšně vyrazím dolů. A u toho zkouším signál, dřív nebo pozdějc se přece musí chytnout.
„Nure, zatraceně, už slyšíš? Je tu na hovno signál. Tam nahoře byl pozorovatel a sniper, ale už je po nich. Měls mě vidět, člověče… teda, humanoide je správně? Ale jo, vím, chceš report, viděla jsem asi osm chlápků u čtyřech speederů v okolí toho divnýho náměstí a skladiště, dál skupinu jasnejch gangsterů, nepovedlo se mi je spočítat, splynuli s davem, ale bude jich tak… nevím, deset?“
Doufám, že míň.
„Jo a dva divnotýpky v tajemným plášti, tipuju naše milovaný Jedie, tak snad si nekecal a vážně seš lovec těch kouzelníků. Máme je tu.“
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, střecha výškové budovy:

Komlinku chvíli trvalo, než chytil čistou frekvenci a doručil tvůj vzkaz Nurovi. Ten byl nyní nedaleko jedno ze speederů a pozoroval situaci z blízka. Viděl přímo na skladiště a jeho spojnici s malým náměstím. Tvá zpráva jeho postup zastavila.

"Do prdele," zaklel Nur naštvaným tónem. Ty jsi zatím brala schody po dvou až jsi dorazila k turbovýtahu, který tě pohodlně svezl až do haly. Situace za recepcí se nezměnila a jediným rozdílem byla o něco větší louže slin na datapadu, kterým si starší muž podpíral hlavu.

Vyběhla jsi ven, popadla dech a pokračovala směrem, kde se nacházel tvůj společník. Proběhla jsi několik bloků až jsi se dostala na dohled jedno ze speederů. Zvolnila jsi krok a prohlížela si okolní výlohy.
Když jsi míjela jednou úzkou uličku, která rozdělovala dvě nevysoké budovy, popadla tě silná ruka a vtáhla do uličky. Nur už na tebe čekal a pohledem těkal po okolí, aby se ujitil, že tě nikdo nesledoval.

"Jsme tady pozdě. Naše malá zastávka pro součástky se nám nejspíš šeredně vymstí." řekl kočičák pomalu a vykoukl směrem ke speederu.
"Budeme předpokládat, že dvě skupiny, které jsi viděla spolu nespolupracují. Nevíme kdo patří k našemu kontaktu, takže bude lepší se do toho zatim nemíchat. Ale že jsou tu Jediové nám to trochu komplikuje. Musíme vymyslet jak z tohodle vybruslit co možná nejúspěšněji." zhodnotil Nur situaci a nepřímo tě tím vyzval, aby jsi nahodila nějaké řešení.
"A ne, útěk bez krystalů nepřipadá v úvahu." doplnil ještě.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, ulička

Musím se pochlubit, předvádím hotový sportovní výkony. Takhle rychle neběhám ani na hajzl se vyzvracet. Pravda, často proto, že běhat, chodit, sem tam vlastně i stát nejde. Teď by se kapka něčeho hodila, mám žízeň, v hubě mám takovej Ryloth, že by ji z fleku mohli zabydlet twi'leci, jenže na to-
Co kurva?!

V první chvíli si myslím, že jsem v prdeli, že mě nějakou nepochopitelnou náhodou viděli tam na střeše a teď konečně dostali možnost mě voddělat. Takže když zahlídnu toho kreténa Nura, málem mu jednu vrazím – no, dobře, spíš si zlomím hnátu o jeho brnění.
„Ty debile! To nestačilo, já nevím, zapískat?!“ Spustím rozhořčeně pološeptem a otřu si hubu, jako by mi v ní zůstaly chlupy.

Zatím nemíchat mi zní jako naprosto skvělej a nepřekonatelnej plán, nic ho nemůže překonat – nebo může? Může, vypadnout odsud, zdekovat se a zmizet v černotě vesmíru, to je ještě lepší! Nemusíme se mít rádi, ale když budeme na stejný lodi – někdy i doslova – a půjde po nás stejnej člověk, máme aspoň dvě společný věci. Ty mě budeš chránit prdel a já tu tvou vozit, ideálka. Rozhodně lepší, než kdybych byla sama a šel by po mně Arel i ty.
„Ne? To je totiž nejrozumnější plán.“
Ale vážně, jo, chápu, necouvneš, chceš ty zasraný kamínky.
„Doufám, že za to vážně stojej,“ odfrknu si podrážděně, ale pak se vopravdu zamyslím.
„Na to najít si nějaký hezký skrytý místečko ve skladu, kde by se dalo počkat, až se povraždí, a pak dobít zbytky, asi není čas, co?“
Jasněže ne, přece zastávka pro součástky.
„Zjistils, kolik východů ze skladu je? To skladiště nás zabije, možná sledovat a sundat ho v lepší situaci, kdo bude mít krystal… ale taky nám může dost dobře pláchnout, neznáme město. Kolik času máme?“
Dobrý řešení mě nenapadá, napadaj mě jenom blbý a blbější.
„Anebo můžem začít hru na debila,“ zazubím se, tohle je nejen blbý, ale ještě navíc šílený, „prostě se tam přichomýtnem ve chvíli, kdy bude v podstatě rozhodnuto, pak pomůžem vítězům a vetřem se k nim – a když to nebudou čekat, berem krystaly a mizíme.“
To je tak idiotský, že by to mohlo i vyjít. Jenže pitomej úsměv mi zmrzne na hubě, protože mi to dojde, jako vždycky potom co už je pozdě.
On nevypadá jako nějakej místní zevlák, on vypadá moc profesionálně, to znamená co? To, kurva, znamená, že pokud padne tendle plán, budu zase znova volavka – a tentokrát dobrovolně a z vlastní hlavy!
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, ulička:

Nur sledoval okolí, zatímco jsi se vzpamatovávala z malého přepadení, které ti zrovna uštědřil. Vzhledem k okolnostem nepřicházelo v úvahu, že by se vám podařilo proplížit se do skladiště ještě předtim, než se tam nahrnou všichni ostatní. Jestli se tam teda chystají nahrnout. Nur proto na tuhle otázku nereagoval.

"Neměl jsem možnost obhlédnout celé skladiště, ale ze směru od náměstí je jeden služební vchod, z naší strany jsou dvoje dveře kudy nejspíš vjížději přepravní vozidla a ze strany od průmyslové čtvrti je jeden malý vchod v prním patře, nejspíš do nějaké kanceláře." dělil ti Cathar co se mu podařilo zjistit během tvého výletu na věžák. "Do předání zbývá dvacet minut." dodal ještě a nechal tě, abys mu nadhodila svůj nápad se hrou na debily.

"To je pěkný plán, ale problém je, že my měli být ti, kdo krystaly převezme." připomněl ti původní plán. "Když tam teď vlezeme, budeme mezi prvníma, kdo se odporoučí na onen svět. Nehledě na to, že jsi viděla jen dva jedie. Ještě se tu někde potuluje druhá dvojice, která může být oblečená míň nápadně."

Situace pro vás vypadala míň než dobře a pro tebe obzvlášť, vzhledem k dohodě, kterou jsi s Arelem uzavřela.
Z vaší pozice jsi viděla, že tři skupinky shlukující se u speederů vyrazila směrem k nákladním dveřím.

"Nure, máme problém. Vypadá to, že tu nejsme sami." ozval se komlink tvého společníka. Nevěděla jsi, kdo mluví, ale s největší pravděpodobností to byl váš kontakt. Hlas měl hluboký s tobě neznámým přízvukem. Nur protočil oči, ale udržel se, aby svůj kontakt nesepsul nějakou sarkastickou poznámkou.
Pár vteřin na to se ze skladišt ozval výbuch a zvuky střelby. Byl nejvyšší čas urychleně vymyslet jak se z tohodle dostat.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, ulička:

Jenom pokrčím rameny, když mi sepsne plán.
„Zná tě kontakt a s ním je amen. Možná tě můžou znát nějaký hoši uvnitř, ale mě nezná nikdo,“ ale dost, nechci tam jít, už vůbec ne sama – bolí a krvácí mě ruka, mám alergii na další zranění jakýhokoli typu a fakt se bojím Jediů, to ti přiznám bez mučení, kámo.
Dva nebo čtyři, to znamená čtyry nebo vosum nohou, který mi můžou naklepat prdel. Dva nebo čtyry světelný meče. A jako bonus dva gangy hrdlořezů.

Skoro jako by chtěl zpečetit moje myšlenky, ozve se nebožtík, kterej možná zatím není pod drnem, ale rozhodně brzo bude. Chvilku čumím na komlink, potom se zaposlouchám do toho pěkně hnusnýho orchestru… tohle je v hajzlu, vážně mě nenapadá jediný dobrý řešení?
„Já rozhodně nejdu dovnitř,“ to se bere samo sebou, si říkám, ale jen pro ujištění.
Mysli, mysli, mysli, kurva!
Nápad. Blbej, ale pořád nabízí největší šanci k přežití.
„Těch vosm týpků u speederů – je to docela velká skupina, někdo určitě přežije a dá se čekat, že i když nezískaj bednu, vrátí se sem a budou na těch strojích zloděje pronásledovat. My můžem pronásledovat je…?“
Poslední naděje, jak se vyhnout tý zabijačce vevnitř. A taky se k ní upínám jak k svatýmu obrázku.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, ulička:

Přemýšleli jste tak rychle jak to jen šlo. Tedy o Nurovi jsi si to mohla alespoň myslet, nebo jsi ho nepustila ke slovu. Tvé mektání ho nechávalo vcelku klidným, ale pohled na kouř stoupající ze střechy skladiště už mu na nervy trochu brnkal. Mezitím se ulicemi hrnuly davy lidí, kteří si užívali volné odpoledne ve městě.

"Budeme je sledovat a co potom? Ve dvou je nevyřídíme a pokud se dostanou na nějakou svou základnu, naše šance se budou rovnat nule." řekl po chvilce chlupáč a v rukou si pohrával s komlinkem.
V budově se stále ozývala střelba, výkřiky a z dálky bylo slyšet policejní sirény. Brzy tady budou ještě horší podmínky.

"Nure, ty hovado chlupatý!" přerušil tok myšlenek komlink. Hluboký hlas urazil Nura tím nejvytříbenějším způsobem.
"Koho si to sem dotáh kurva? Je tam úplný peklo. A Jediové. Jak se ty se o tom dozvěděli? Budeme si muset vážně pohovořit." řekl váš kontakt ještě. Nur vypadal celkem překvapeně, takže hned nereagoval.
"Sejdeme se tři bloky severně v malý kavárně na rohu. Řekni majiteli, že chceš šálek vínovýho kafe, bude vědět." řekl hluboký hlas po chvilce, zněl zadýchaně, načež se spojení přerušilo.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Heinz »

Ord Mantell, Worlport, ulička:

Nure, ty seš vořech! Je super, že máš tři prdele keců a důvodů, proč je to blbost – já taky netvrdím, že není – ale aspoň něco navrhuju!
„Tak navrhni něco sám, když seš tak chytrej, do hajzlu!“ Štěknu na něj napůl nasraně, napůl uraženě a zadívám se na skladiště, který na první pohled dostává řádnou sodu. Vypadá to tam vážně žhavě, ne v tom pozitivním slova smyslu – a já nejsem zrovna ideální nehořlavej objekt. Ne, nejdu tam. To ať mě radši zastřelí.

Ale možná tam ani nebudu muset…
Málem se počůrám radostí, když si vyslechnu zprávu, ale vzápětí se probudí i obezřetnost. I tohle může být past, ty zasraný krystaly očividně přilákaly všechny prašivce vesmíru, jdou po tom jak hmyz po krvi. A já vím hovno o kočičákově kontaktu.
„Je to důvěryhodný?“ Podívám se na něj s důvěrou, kterou chtě nechtě mít musím. Jsem tu víceméně náhodou, nemám ani šajn, co se kolem děje a nikdo jinej mě z toho nevyseká.
Možná doslova. Ten jedijskej mečík u pasu má a mávat s ním prej umí.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Quiana Dalla - Na suchu

Příspěvek od Phate »

Ord Mantell, Worlport, ulička:

Zvuky boje k vám doléhaly z nedaleké haly. Stejně jako výkřiky, nadávky a chvílemi i bzučení čepelí světelných mečů. Jediové se do potyčky zapojili také. Když si znovu vzhlédla ke svému kolegovi, viděla si jak na tebe trochu rozpačitě kouká. Nebyl si jistý, jestli si děláš srandu, nebo svůj dotaz myslíš opravdu vážně.

"Frekvence je šifrovaná, takže to je on. A je důvěryhodný asi jako každý překupník s takovým zbožím. Takže..." nechal poslední slova viset ve vzduchu a pomalu se začal plížit směrem od potyčky. Nezbylo, než ho následovat.

Spolu jste se několika bočními uličkami dostali o dva bloky dál a ke kavárně jste potom došli hlavní ulicí. Bylo slyšet, že pořádkové složky už dorazily ke skladišti. Zvuky bitvy byly ještě hlasitější a neustávaly.
"Přijet o chvíli dřív, už by nejspíš bylo po nás. Nebo minimálně po tobě." konstatoval suše Nur, když jste dorazili na dohled kavárny. Zastavil se a pořádně se rozhlédl po okolí. Vše vypadalo v pořádku. Samozřejmě až na vyděšené občany města, kteří netušili co se kousek od vás děje.

"Půjdu první. Dám ti signál, když bude všechno v pořádku. Zatim sleduj okolí a dej vědět, kdyby něco." rozhodl Nur a vyrazil směrem ke kavárně. Osaměla si na rohu ulice a nezbývalo ti, než dělat hlídacího psa.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené mise“